(Jeff Foster)
Přijdeme o všechno. O peníze, moc, slávu, úspěchy a možná i vzpomínky. Rozplyne se to, jak vypadáme. Naši blízcí zemřou. I naše tělo se v jistou chvíli rozpadne.
Vše, co se nám nyní zdá být stálým a trvalým, je ze své podstaty pomíjivé a nestálé a v určitou chvíli dospěje k zániku. Naše prožívání se postupně, nebo i náhle, oprostí od všeho, od čeho se lze oprostit.
"Probudit se" znamená podívat se této skutečnosti do očí. Přestat se od ní odvracet.
Právě teď stojíme na posvátném místě v posvátné chvíli. To, co jednou skončí, ještě trvá.
Toto uvědomění je klíčem k nepopsatelné radosti. Ať už je tento moment v našem životě kdokoliv nebo cokoliv, zatím nám to nebylo odebráno.
Možná to zní velmi samozřejmě. Ve skutečnosti je to klíč ke všemu. Ke všem proč a jak veškeré existence.
Pomíjivost činí vše a všechny kolem nás hluboce posvátné, významné a cenné. A my můžeme být z hloubi srdce vděční. Za to všechno.
Ztráty proměňují náš život v oltář.
