Dostal jsem sladkou dortu.
Zasáhla oko, nos a taky mě praštila do rtu.
Začala šlehačková bitva,
o které média nic neví,
dokud vše někdo nerozpitvá,
budeme všichni od krémů
a od polevy.
Ale až novináři vyčmuchají,
že je to bitva
z legrace a z klukoviny
a že se zde také každý nají,pak zapomenou na noviny
pustí se do obran a ztečí
a prožijí v bitvě krásné nebezpečí.
A protože tohle
bitva veselá je a sladká,
v novinách nebude o tom ani řádka.
Vzduchem létají věnečky, rakvičky,
v novinách nebude, byť řádek maličký.
Až si pak z těl krémy smyjí,
zaplní stránky články odjinud
plné tragédií.
Korálkové requiem
Dosvítává.
Šššt--- Šššt--- Šššt---
Lesk očí, čela
a mat zvuku ostří.
Pavoučice rozechvělá
na šichtě už od tří
se bojí o své šperky
navlečené od čiperky
ještě za tmy
a nechce, nechce dát mi je.
Kosa remíz ožne
až šperky slunce rožne
a pak se roztrhnou a rozkutálí.
Slyšeli jste moje Korálkové requiem?
Šššt--- Šššt--- Šššt---
Ne?
Ne! Vy jste ještě spali
Mince
Říkám – jsi mince.
Mince tak vzácně vzácná,
Až se jí nikde neplatí.
Mince pravá a ryzí,
Mince již neztratím,
Mince co z kapsy nevymizí,
Mince – kdybych tě vlastnil,
nikdy tě nerozměním,
nesměním s nikým a pro nikoho
a ani za nic.
Ale já tě v dlani ani neměl,
čert ví kam, či ke komu
ses zatoulala,
a kdo tě kdy měl ve své sbírce…
Já hlupák …
Já hlupák myslel,
že tě mám!
Tak blízko blyštěla ses,
falešná.
