 |
| Foto: Michal Maňas |
Sedím v parku a upírám zrak na morový sloup
Jak ve spodní části objímán je tokem vody
Hledám cosi v něm, co je uloženo hloub
Jako poselství zrovna nepovedené doby
Pod rouškou rozkoše stavím si sny
V nich cítím to nekonečné štěstí
Někdy to trvá vteřiny, jindy zas celé dny
Promítnout do života tolik krásných zvěstí
Žena s "vůní" cigarety
Proč kráčí hrdě kouřídí ženy,
Když odpudivé je jejich činění
Domnívají se snad mylně, že my
Stavíme je na odiv, je tak či není
