Milanovy instrukce byly jasné: černé oblečení, absolutně žádné parfémy a po celou dobu „expedice“ být naprosto potichu, abychom želvy kladoucí vajíčka co nejméně rušili při jejich vysilující činnosti.
Vylíhnuté želvičky z kyblíků
Přesně ve smluvený čas čekal před hotelem africky vyhlížející minibus, do kterého se vtěsnala naše početná skupinka asi dvanácti „Čechoslováků“ všeho věku. Vzrušení bylo přímo hmatatelné. Černé oblečení a jízda přímo k pláži se zhasnutými světly mikrobusu dodávaly výpravě punc opravdového napětí. Co nás čeká? Budeme mít štěstí a uvidíme nějakou želvu?
Po cestě nám Milan přidal pár informací a instrukcí. Po příjezdu na místo jsme mohli používat pouze červené světlo, které želvy ruší nejméně, žádný blesk a mobily nechat vypnuté. Na Kite Beach ještě našeho řidiče a průvodce baterkou s červeným světlem zkontrolovala místní autorita na ochranu přírody a místní mořští biologové – dobrovolníci z celého světa – nám ukázali právě vylíhnuté malé želvičky. Po vylíhnutí je opatrně sbírají do speciálních kyblíků a přenášejí k tomu určených ohrad. Proč? Nebojte, dozvíte se to.
Tiché dobrodružství na pláži
Hned potom jsme se vydali na pláž. Milan šel na průzkum, my ostatní jsme se posadili a tiše jsme čekali. Po půl hodině, kdy se nic nedělo, jsem si lehl na písek a nechal se unášet nevídaně krásnou oblohu. Doslova miliarda hvězd, žádný měsíc, jen hvězdy. Neuvěřitelně omamný pohled, který jen tak někde neuvidíte. Galaktické představení na noční kapverdské obloze by se dalo pozorovat věky. Jen si to představte. Ležíte v noci na pláži, slyšíte jen zvuky vln oceánu a čekáte na karetu.
A pak to bylo tady!
„Pojďte, želva,“ syknul tiše Milan a celá naše černá skupina se potichoučku vydala za ním. Řidič, kterého vůbec nebylo vidět, jen slyšet, hlídal, aby se někdo z nás v černočerné tmě neztratil. Za svitu hvězd a červeného světla Milanovy baterky jsme najednou uviděli tři želvy. Dvě těsně u sebe, třetí kousek opodál. Byl to jeden z těch mocných životních zážitků, na který jen tak nezapomenete. Ať už jste milovník přírody, nebo ne.
Úchvatná choreografie života
Kareta se vynoří z vln oceánu, chvíli se rozhlíží a pokud ji nic neruší, vydá se pár metrů na pláž vykonat své životní poslání. Vyleze na břeh a vyhloubí přibližně půl metru hlubokou hnízdní jámu. Do ní naklade snůšku vajíček, velikosti a vzhledu pingpongového míčku.
Tato mimořádně silná choreografie se nezměnila po miliony let. Díváte se na želvu, jak vystoupí z moře, naklade vajíčka a pak se totálně vyčerpaná sune obalená pískem zpět do oceánu. Koloběh života tohoto krásného prehistorického tvora se vám navždy vypálí do paměti. Jednu chvíli úplně zkamenělí a fascinování ani nedýcháte a za okamžik je želva zpět v oceánu.
V tu chvíli už bylo těžké udržet emoce na uzdě a ticho rozčíslo kolektivní a krásné československé ááááách!
Až budete na Kapverdských ostrovech, zařaďte pozorování karet s průvodcem Milanem do svého programu. Nebudete litovat!
Všem mláďatům karety obecné držte pěsti. Jakmile se totiž dostanou z kožovitého vajíčka a vyhrabou se z hnízda, čeká je svět plný predátorů, matoucích světel a igelitových tašek v mořských proudech, které mohou být stejně nebezpečné jako žahavé medúzy. I proto je ochranáři sbírají a nechávají povyrůst ve zmíněných ohradách.
Návštěvnice z prehistorických dob
Kapverdy jsou jedním z hlavních hnízdišť želvy karety obecné. Na ostrovech Sal a Boa Vista kladou vejce tisíce těchto oceánských želv, jejichž předkové žili už před zhruba 220 miliony lety. Dospělá kareta obvykle měří kolem metru a váží asi 135 kilogramů. Jsou ale zdokumentovaní jedinci dlouzí 270 centimetrů s váhou přes 450 kilogramů. Dožívají se 47 až 67 let, sexuálně dospívají ve věku 17 až 33 let.
Kladou 80–120 vajec, ale z každé tisícovky přežije jen jedna želvička. Vajíčka i mláďata jsou velmi zranitelná a musí čelit mnoha predátorům. Také obývají vhodná místa ke hnízdění a často končí v sítích rybářů. Karety taky znevýhodňuje komplikovaná rozmnožovací strategie. Během jara se dospělci vydávají na hnízdní pláže a během tahu se klidně i několikrát páří. Ano, oceán je v tu chvíli místem gigantických želvích orgií! Samice mohou uchovávat spermie samců pro pozdější použití, aby v budoucnu zajistili přežití druhu.
V případě, že želva přijde o „svou“ hnízdní pláž třeba kvůli výstavbě, už si nikdy jinou nenajde. Pamatujte na to.
To vše je důvodem, proč jsou coby ohrožený druh chráněné Mezinárodní unií pro ochranu přírody. Proto na Kapverdách vznikl Národní mořský park pro ochranu karet obecných spojený se zákazem vstupu na vybrané pláže v nočních hodinách.
Úchvatná choreografie života
Kareta se vynoří z vln oceánu, chvíli se rozhlíží a pokud ji nic neruší, vydá se pár metrů na pláž vykonat své životní poslání. Vyleze na břeh a vyhloubí přibližně půl metru hlubokou hnízdní jámu. Do ní naklade snůšku vajíček, velikosti a vzhledu pingpongového míčku.
Tato mimořádně silná choreografie se nezměnila po miliony let. Díváte se na želvu, jak vystoupí z moře, naklade vajíčka a pak se totálně vyčerpaná sune obalená pískem zpět do oceánu. Koloběh života tohoto krásného prehistorického tvora se vám navždy vypálí do paměti. Jednu chvíli úplně zkamenělí a fascinování ani nedýcháte a za okamžik je želva zpět v oceánu.
V tu chvíli už bylo těžké udržet emoce na uzdě a ticho rozčíslo kolektivní a krásné československé ááááách!
Až budete na Kapverdských ostrovech, zařaďte pozorování karet s průvodcem Milanem do svého programu. Nebudete litovat!
Všem mláďatům karety obecné držte pěsti. Jakmile se totiž dostanou z kožovitého vajíčka a vyhrabou se z hnízda, čeká je svět plný predátorů, matoucích světel a igelitových tašek v mořských proudech, které mohou být stejně nebezpečné jako žahavé medúzy. I proto je ochranáři sbírají a nechávají povyrůst ve zmíněných ohradách.
Návštěvnice z prehistorických dob
Kapverdy jsou jedním z hlavních hnízdišť želvy karety obecné. Na ostrovech Sal a Boa Vista kladou vejce tisíce těchto oceánských želv, jejichž předkové žili už před zhruba 220 miliony lety. Dospělá kareta obvykle měří kolem metru a váží asi 135 kilogramů. Jsou ale zdokumentovaní jedinci dlouzí 270 centimetrů s váhou přes 450 kilogramů. Dožívají se 47 až 67 let, sexuálně dospívají ve věku 17 až 33 let.
Kladou 80–120 vajec, ale z každé tisícovky přežije jen jedna želvička. Vajíčka i mláďata jsou velmi zranitelná a musí čelit mnoha predátorům. Také obývají vhodná místa ke hnízdění a často končí v sítích rybářů. Karety taky znevýhodňuje komplikovaná rozmnožovací strategie. Během jara se dospělci vydávají na hnízdní pláže a během tahu se klidně i několikrát páří. Ano, oceán je v tu chvíli místem gigantických želvích orgií! Samice mohou uchovávat spermie samců pro pozdější použití, aby v budoucnu zajistili přežití druhu.
V případě, že želva přijde o „svou“ hnízdní pláž třeba kvůli výstavbě, už si nikdy jinou nenajde. Pamatujte na to.
To vše je důvodem, proč jsou coby ohrožený druh chráněné Mezinárodní unií pro ochranu přírody. Proto na Kapverdách vznikl Národní mořský park pro ochranu karet obecných spojený se zákazem vstupu na vybrané pláže v nočních hodinách.
Perex a titulek k příběhu Petra:
Z kapverdského kbelíku do světa
Černě oblečeni jedeme se zhasnutými světly mikrobusu přímo k pláži. Vyzbrojené červeným světlem, bez mobilu, blesku a parfému nás nejdříve zkontrolují ochránci přírody. Pak už míříme rovnou ke kbelíkům. Dobrovolníci z celého světa do nich sbírají na plážích ostrova Sal na Kapverdách malé želvičky hned po vylíhnutí. Proč a co tomu předchází?
Jana Venzlů
Karety zrozené pod capverdskými hvězdami
Nekonečná obloha nad Atlantikem plná hvězd. Hladina moře je klidná. Jsme v černých oblecích. Stoupáme opatrně po písku, abychom nerušili harmonii krásné noci. Čekáme na tajuplný zázrak. Zázrak, který se opakuje tisíce let. Já a moji kamarádi netrpělivě čekáme na zjevení želv. Konečně se moře začíná vlnit, objevují se hlavy a ploutve prvních nositelek nového života.
Asja Žilová
To přírodní divadlo se opakuje tisíce let. Karety opouštějí na březích Kapverd na krátkou dobu bezpečí oceánu, aby se neobratně sunuly po písečné pláži. Opouštějí bezpečí oceánu, aby daly život další generaci želv. To přírodní divadlo se opakuje tisíce let, ale letos je přeci jen v něčem jiné. Poprvé u toho budu já.
Michal Hejna
