Oba dva dřeli na zkoušky, neměli žádné meloušky,
učit, spát - zkrátka žili si jako v klášteře Budha.
Od základky přes střední až na kolej,
pro nic než pro učení, zbytečně těm dvěma nevolej.
Kde nebyl talent, tam přišla dřina.
Malinko k pláči a někdy zas psina.
Veškerý život jim zabralo učení.
A i když se ozvalo obdivné mručení
poté, co na konci složili státnice,
on jak čert vypadal, ona jak Vodnice.
Nebylo by hezké vysmívati se nehezkým, zato chytrým,
ty dva však žádné muzeum nedalo by si do vitrín.
Nepraktická spolu s nešikovným, oba však inženýři,
že se brát nechtěli, měli furt na talíři.
Rodiče vzdělanců obou říkali, aby šli s dobou.
Jenom tak bez svatby, bez sňatku, že bude úplně v pořádku
kvůli malému vnoučátku do sexu se řádně obout.
A že z těchto znalostí neměli zápočet,
on vždycky přepálil zpočátku kmitočet.
Tímto byl rychlejší než Dáša Havlová,
kdo ví, zda takto se tento rod zachová.
Jako dřel bez vlohy pan Lendl tenis,
nevnik´do dělohy ten jeho penis.
Ona zas nebyla lecjaká kolejní běhna,
Nepoznala, že šuká jí naprázdno -
jen mezi bělostná stehna.
A tak mladí lidé - navzdory vzdělání,
návštěvě lékaře ne vždy se ubrání.
Sex je prostě dřina a nejen ten orální.
