Maledivy volaj - napsala Anna Vocelová

„Už jenom třikrát do práce a tadá, Maledivy volaj,“ rozjímá kolegyně Gábina nad poobědovou kávou. Větrníček si pro tentokrát odpustila, přeci jen to deko navíc by v nových značkových bikách těžko schovávala.
„Tři týdny, rozumíš. Všude kolem bílé pláže, slunečníky,“ pokračuje v monologu. Vyplňuji čtvrtletní výkazy a poslouchám ji jen na čtvrt ucha. Jí to ale nevadí.
„A třeba. Třeba mě i David konečně požádá o roku,“ maluje si scénu jak v romantickém kýči.
„Třeba jo,“ odpovím a dále se věnuji práci, přeci jen termíny nepočkají.
„Hele, neznámé číslo,“ podiví se Gábina při pohledu na vibrující telefon. „Prosím, Filipová.“ Mlčí. Zbledne. Pak už slyším jen koktavé: „Ano, to jsem já…. Je to vážné?... Přežije?... Kdy mohu přijet?... Děkuji, na shledanou.“ 

Řasenka se jí rozpíjí na tváři.
„Maledivy nebudou,“ vzlykne. A pak už jen mlčí. 

Konečně mlčí.

Zadání:

Někdo vás pořádně štve? Vyřiďte si to s ním v povídce.