 |
| Třinecké železárny 1910 |
 |
| Foto: Jiří Baran |
Gutské peklo
Z údolí na Javorový vrch (1032 m) vede sedačková lanovka, ale můžete vyrazit i pěšky z obce Guty, kolem pískovcových lomů Řeky nebo třeba z Tyry. Severní svah Javorového chrání stupňovité vodopády přírodní rezervace Gutské peklo. Tady si zamilujete podmanivou melodii horských větrů, které rozeznívají celé Beskydy – Moravskoslezské, Slezské, Kysucké a Oravské, Západní i Východní.
Kostel Božího těla
Požární alarm se v třineckých Gutech spustil šest minut po půlnoci 2. srpna 2017. Rukou žháře zcela shořel unikátní goticko-renesanční kostel, postavený z jedlového dřeva. Požár zničil původního vybavení a obrazy z konce 16. století, roztavil i zvon z roku 1565, který přežil dvě světové války.
Svatostánek sloužil luteránům, ale během rekatolizace byl v roce 1654 evangelíkům odebrán a vysvěcen krakovským biskupem. Po požáru město organizovalo veřejnou sbírku na obnovu kostela formou vědecké rekonstrukce. Replikaci kostela mistrně zvládlo tesařství Antonína Papšíka jen z dubového a jedlového dřeva. Čtyři stříbrné zvony, dva velké a dva menší v podhůří Beskyd už zase zvoní. Zvoní za odpuštění pro hříšníky i žháře.
Vendryňské vápenky
Uvidíte je už z dálky, když se vydáte necelé dva kilometry od železniční zastávky Vendryně po zelené značce severním směrem. Technická památka, dvě vápenné pece, místně známé jako "wopienky" byly ve své době nepostradatelné pro rozvoj třineckých hutí. Starší kamenná a mladší cihlová.
Plameny obou pecí definitivně vyhasly v roce 1964. Pak přes čtyřicet let jen chátraly a upadaly do zapomnění. Dnes obě zrestaurované technické dámy předávají odkaz prastarého řemesla, kde hlavní roli už od dob Féničanů zastává téměř v nezměněné podobě vápenná pec.
Zelené srdce města
Na svůj městský lesopark jsou třinečtí právem hrdí. Je vybavený dětskými hřišti, lesními učebnami i originálními krmítky pro ptáčky. Přímo uprostřed se skrývá legendární Třinecký kamínkovník – velká mozaika z malovaných kamenů, do níž můžete ten svůj kdykoliv přinést a na oplátku si jiný odnést.
Nejnovějším magnetem je labyrint o průměru 10 metrů, kterým prochází cesta dlouhá 380 metrů. Dílo Petra Litváka je replikou slavného labyrintu katedrály Notre-Dame v Chartres a díky jeho zelenožlutému provedení, které ladí s tělem parku, třinečtí nazývají park Zelené srdce.
 |
| Foto: Jiří Baran |
Původní verze:
Gutské peklo
Pokud se vydáte necelé dva kilometry po zelené značce od železniční zastávky Vendryně severním směrem, už z dálky uvidíte – Vendryňské vápenky. Technická památka, dvě vápenné pece, místně známé jako "wopienky". Starší, kamenná a mladší, cihlová – ve své době nepostradatelné pro rozvoj třineckých hutí. Plameny obou pecí definitivně vyhasly už v roce 1964 a více než čtyřicet let jen chátraly a upadaly do zapomnění. Dnes jsou obě technické dámy zrestaurovány. Hrdě předávají odkaz prastarého řemesla, kde hlavní roli, už od dob Féničanů zastává vápenná pec, téměř v nezměněné podobě.
Zelené srdce města
Na velkoryse pojatý 24hektarový lesopark jsou třinečtí právem hrdí. Park vybavený řadou dětských hřišť, lesními učebnami i originálními krmítky pro ptáčky. Přímo uprostřed parku skrývá legendární Třinecký kamínkovník – velký malovaný kámen, kde můžete přinést své kameny a na oplátku si nějaký jiný odnést. Nejnovějším magnetem, nejen nejmenších návštěvníků je labyrint. Mistrně zbudovaný Petrem Litvákem. Dílo je replikou slavného labyrintu katedrály Notre-Dame v Chartres. Labyrint, se může chlubit svým průměrem 10 metrů a cestou dlouhou 380 metrů. Ve svém zeleno – žlutém provedení je dovedně zasazen do těla parku. Není divu, že třinečtí nazývají park Zelené srdce.
Kostel Božího Těla
Požární alarm se v třineckých Gutech spustil šest minut po půlnoci 2. srpna 2017. Unikátní, dřevěný, goticko-renesanční kostel, zasvěcený Božímu Tělu, rukou žháře, zcela shořel. Při požáru bylo zničeno i původní vybavení a obrazy z konce 16. století. Kostel byl postaven z jedlového dřeva pokáceného v letech 1560 až 1564. Původní zvon z roku 1565, který přežil dvě světové války, byl roztaven požárem. Svatostánek sloužil luteránům, ale v rámci rekatolizace byl v roce 1654 evangelíkům odebrán a vysvěcen krakovským biskupem. Po požáru město organizovalo veřejnou sbírku na obnovu kostela formou vědecké rekonstrukce. Replikaci kostela mistrně zvládlo tesařství Antonína Papšíka jen z dubového a jedlového dřeva. Čtyři stříbrné zvony, dva velké a dva menší už zase zvoní. V podhůří Beskyd zvoní odpuštění, pro hříšníky i žháře.
Gutské peklo
Beskydská „tisícovka“, Javorový vrch, má úctyhodných 1 032 metrů. Můžete se nechat vyvézt z údolí, odkud vede sedačková lanová dráha, nebo můžete vyrazit pěšky z obce Guty, kolem pískovcových lomů Řeky, nebo třeba z Tyry. Vrch nabízí panorama, jež se, alespoň místním, nikdy neomrzí – pohled na celé Třinecko a taky na rozlehlé železárny. Z výšky vypadají jako z popisu Ocelového města Julesa Verna. Taky dohlédnete k polským nížinám a při jasném dni i ke slovenským Tatrám. Severní svah Javorového chrání stupňovité vodopády přírodní rezervace Gutské peklo. Na více než 37 hektarech rezervace, jsou nejstrmějšími svahy v celé CHKO Beskydy. Zalesněné vnější severní pásmo Karpat tvoří menší pohoří: Beskydy Moravskoslezské, Slezské, Kysucké a Oravské, Západní i Východní. Celé Beskydy znějí podmanivou melodii horských větrů, tu melodii si zamilujete!
Gutské peklo
Pokud se vydáte necelé dva kilometry po zelené značce od železniční zastávky Vendryně severním směrem, už z dálky uvidíte – Vendryňské vápenky. Technická památka, dvě vápenné pece, místně známé jako "wopienky". Starší, kamenná a mladší, cihlová – ve své době nepostradatelné pro rozvoj třineckých hutí. Plameny obou pecí definitivně vyhasly už v roce 1964 a více než čtyřicet let jen chátraly a upadaly do zapomnění. Dnes jsou obě technické dámy zrestaurovány. Hrdě předávají odkaz prastarého řemesla, kde hlavní roli, už od dob Féničanů zastává vápenná pec, téměř v nezměněné podobě.
Zelené srdce města
Na velkoryse pojatý 24hektarový lesopark jsou třinečtí právem hrdí. Park vybavený řadou dětských hřišť, lesními učebnami i originálními krmítky pro ptáčky. Přímo uprostřed parku skrývá legendární Třinecký kamínkovník – velký malovaný kámen, kde můžete přinést své kameny a na oplátku si nějaký jiný odnést. Nejnovějším magnetem, nejen nejmenších návštěvníků je labyrint. Mistrně zbudovaný Petrem Litvákem. Dílo je replikou slavného labyrintu katedrály Notre-Dame v Chartres. Labyrint, se může chlubit svým průměrem 10 metrů a cestou dlouhou 380 metrů. Ve svém zeleno – žlutém provedení je dovedně zasazen do těla parku. Není divu, že třinečtí nazývají park Zelené srdce.
Kostel Božího Těla
Požární alarm se v třineckých Gutech spustil šest minut po půlnoci 2. srpna 2017. Unikátní, dřevěný, goticko-renesanční kostel, zasvěcený Božímu Tělu, rukou žháře, zcela shořel. Při požáru bylo zničeno i původní vybavení a obrazy z konce 16. století. Kostel byl postaven z jedlového dřeva pokáceného v letech 1560 až 1564. Původní zvon z roku 1565, který přežil dvě světové války, byl roztaven požárem. Svatostánek sloužil luteránům, ale v rámci rekatolizace byl v roce 1654 evangelíkům odebrán a vysvěcen krakovským biskupem. Po požáru město organizovalo veřejnou sbírku na obnovu kostela formou vědecké rekonstrukce. Replikaci kostela mistrně zvládlo tesařství Antonína Papšíka jen z dubového a jedlového dřeva. Čtyři stříbrné zvony, dva velké a dva menší už zase zvoní. V podhůří Beskyd zvoní odpuštění, pro hříšníky i žháře.
Gutské peklo
Beskydská „tisícovka“, Javorový vrch, má úctyhodných 1 032 metrů. Můžete se nechat vyvézt z údolí, odkud vede sedačková lanová dráha, nebo můžete vyrazit pěšky z obce Guty, kolem pískovcových lomů Řeky, nebo třeba z Tyry. Vrch nabízí panorama, jež se, alespoň místním, nikdy neomrzí – pohled na celé Třinecko a taky na rozlehlé železárny. Z výšky vypadají jako z popisu Ocelového města Julesa Verna. Taky dohlédnete k polským nížinám a při jasném dni i ke slovenským Tatrám. Severní svah Javorového chrání stupňovité vodopády přírodní rezervace Gutské peklo. Na více než 37 hektarech rezervace, jsou nejstrmějšími svahy v celé CHKO Beskydy. Zalesněné vnější severní pásmo Karpat tvoří menší pohoří: Beskydy Moravskoslezské, Slezské, Kysucké a Oravské, Západní i Východní. Celé Beskydy znějí podmanivou melodii horských větrů, tu melodii si zamilujete!
