zavřené dveře
do srdce, co bylo mi dáno.
Udušen zklamáním,
do hlubin padám.
Vyčerpán strádáním,
svou duši prodám.
To, co je uvnitř, už nemůže žít
Počítám vteřiny,
zadržuji dech,
snažím se nemyslet,
jak bolí zlomené srdce
a to, že chci tě zpět.
Kdo dostane mě ven
V duši díru mám,
zelené listí
šumí pohřební píseň.
Zbaven svého lidství,
řítím se bezhlavě dnem.
Až se rozední
Už nechci trpět
za oba,
za lásku,
co nemá opodstatnění.
Musíme dospět,
už je to nějaká doba,
co nemohl jsem uspět.
