Jsme na 3. největším ostrově světa - na Borneu v Indonésii.
„To, že je nos... ta do červena zabarvená okurka? No, to je paráda,“ obracím se na manžela.
Nemůžu se vynadívat na kahau nosatého, česky nosatou opici, zřejmě dominantního člena této tlupy. Víc jak 10 cm dlouhý nos mu visí přes pusu a je známkou velkého zdatného samce. Je to jediné místo na světě, kde se tento druh živočicha vyskytuje. A dokonce ve volné přírodě. Tam jsme ho včera viděli jen z lodě a bylo to dost daleko na podrobnější zkoumání.
Náš najatý lodivod nám doporučil dojet do rezervace, kde jich je na jednom místě mnoho a můžeme si ho prohlížet z blízka a pozorovat jejich krmení. Jedeme tam. Kahau je si tři čtvrtě metru velký. Má zrzavou až cihlovou srst, s modro šedivými končetinami, světlejším dlouhým silným ocasem a vystouplým břichem. S tím by mohli dobře soutěžit s našimi největšímu pivaři. Nemají to z piva, ale z nadýmající potravy.
Samci se rádi chlubí i svým přirozením, které je červené a jsem až v rozpacích, jak to mé oči přitahuje. Partnerky těchto nosáčů jsou menší a mají nos krátký, zašpičatělý a otočený trochu nahoru. Kdybych mohla, tak bych si na ten nosánek ráda sáhla. Jen mužští jedinci vydávají zvuky, i k tomu jim pomáhá i jejich ozdoba nos, která při jídle dost překáží. Název kahau pochází z malajštiny a je nazván z důvodu hlučného volání. Samice ani nedutají, a to se zas moc líbilo mému manželovi a já nevím proč.
„Ti se mají, takových ženských a každá mlčí,“ podotkne, když se tuto informaci dozvídáme. A jak skáčou. S roztaženýma rukama i nohama překonají až 4 m. S úžasem je sledujeme. Můj zájem rychle končí, když se po skloněném stromu přibližuje dorost a matky s miminy na zádech.
Asi 20 těchto mimořádných zvířat přichází naším směrem a já nevím, zda mám fotit, nebo se jen dívat. Na štěstí stíhám oboje. Tedy úplně vše ne, matku s malinkatým miminem na fotce nemám. Je totiž modré a já se od něj nemůžu očima odtrhnout. Na zádech matky vypadá jak nějaký malý šedomodrý hrb.
Až potom se dozvídám od správce parku, že malá mláďata se rodí modrá.
