Vše dvacet kroků od nás utopené v kalné mlze. Snad to byla právě ona, kdo bránil zvuku přijít blíž. Z toho bíla sem tam vykukovaly kořeny vyvráceného stromu – zeď vztyčená z měkkého mechu – a nebo betonový hrb dalšího z krytů.
Chtěla jsem něco říct, ale les mi to nedovolil. A tak jsme chvíli pokračovali bez řečí.
