Tak ráda jsem se smála a teď? - napsala Ester Kateřina Vargová

Manželstvím zničená Jara se právě vracela domů z práce. Po včerejší hádce s manželem byla vyšťavená a mohla si být jistá, že doma jí čeká další. Ruda si totiž vždycky si našel něco, s čím být nespokojený. Včera večer se do své drahé pustil protože mu na stůl položila příliš horkou polévku a on si spálil jazyk.
„Ježiš, ty seš úplně mimo, Jaruno... já se chci v klidu najíst a ty mi sem podáš tenhle žhnoucí sajrajt.“
S výraznou vráskou na čele si Jara přehrávala jejich včerejší hádku.
„Dneska hrajou fotbal a jestli naši prohrajou tak bude zase celý večer dusno“. 

Jara neúmyslně začala zkracovat své kroky a nohy které jí nesly domů se zpomalily. 

„Nevím.. sama sebe už ani nepoznávám, vždyť já jsem se dřív tak ráda smála a teď..“. 

Chvíli se zamyslela ale potom zavrtěla hlavou a znovu přidala do kroku. 

„Musim rychle domů ať má Rudan včas večeři a když bude v dobrym rozpoložení tak si možná po fotbale budu moct pustit díl ulice“. 

„Ale jsem tak unavená,“ řekla Jara nevědomky nahlas a ukápla jí slza. 

Muž, který ji zrovna míjel, se na ní jen zmateně podíval a pokračoval dál. 

Jara se zhluboka nadechla a zastavila se. V prázdné ulici se sem tam povaloval suchý list. Když se zvedl se vítr a listy jemně roztančil přinesl Jaře k nohám špinavý leták. Jara zmateně zvedla papír ze země, aby si ho mohla přečíst. Na tváři se jí objevila známá vráska ale také drobný úsměv. 

Na papíře stálo: „Jste dlouhodobě nešťastná? Váš manžel se chová jako kus vola? Nechte mě vám pomoct! Rozvodová právnička Martina Drahá vám levně poskytne své rady!“