12. září 2024

Vtipné literární esence - napsaly Valentýna Hájková, Barbora Pernicová, Regina Knapíková, Emma Petit, Anastassiya Astashkina, Natálie Hovorková

Babiččiny patálie

Valentýna Hájková

Máme s tátou podezření, že babička má dyslexii. Projevuje se to celkem nevinně, občas se jí ve slovech popletou písmenka a vznikne z toho pěkná matlanina. A z nějakého záhadného důvodu má největší problém s bundama.
Nejikoničtější slovní kaši babička zamíchala na trzích v Budapešti. Ukazovala dědovi zboží, které si vybrala - držela v ruce kabát z kůže podezřelé kvality. V ústech se jí prohodila dvě písmenka a babička zvolala na celé tržiště: „Ta se mi líbí, tahle božená kunda!”
Naštěstí jí v tý Budapešti nikdo nerozuměl.


Dárek 
Barbora Pernicová
Otevřít oči! Nemohl jsem tomu uvěřit! Nejkrásnější dárek. Koťátko! 


Kuřecí párty
Regina Knapíková

V kurníku se toho večera dělo pěkné pozdvižení. Slepice pořádaly soutěž o nejzdařilejší kvok, jenž každoročně doprovázely bujaré večírky a samotnou soutěž vždy pozorovalo celé hejno. 
Při pauze na vyhodnocování si pár slepic odskočilo zakouřit a připletlo se k nim i nedorostlé mládě. Tomu jedna ze slepic povídá: "Kuřátko, dáš si taky cígo?"
A to odvětilo: "Ne děkuji, já jsem nekuřátko."


To se jí?
Natálie Hovorková

Průzračné kamenné moře, slunné počasí. Proč si nezašnorchlovat, že? Miluji pozorovat život tam dole. Ryby, útesy, ježky. Obzvlášť mušlí je zde plno. Sbírala jsem je i když mi jsou k ničemu. To ale není vše, co na dně najdeme.
Protáhlé černé tentononc. Co to bylo, jsem nevěděla, snad rostlina? Vedle jedné takové věci ležela krásná mušle. Potopila jsem se pro ni. Najednou se ta věc začala kroutit. Nikdo už mě tam dolů nedostal.
„Mořská okurka,“ četla jsem večer v jídelním lístku. „Ta věc se jí?“



Nový čínský rok

Marie Rysová

Jednoho rána, na čínský nový rok, jsem si na internetu přečetla, že se v tento den nemají mýt vlasy, že to odhání štěstí na celý rok. No, při mojí smůle jsem tu informaci nabyla až v moment, kdy mi vlasy schly v drdolu vonícím šamponem. 
Mávla jsem nad tím rukou, ale o půl hodiny později, jsem to plnou silou napálila do skleněných pohyblivých dveří před plnou nádražní halou. Nevěnovala jsem tomu pozornost, dokud jsme nešli po chodníku a já nechtěně nekopla do kamínku, který potrefil všechny 4 slečny přede mnou, postupně jako kuželky. 
Poté jsem si vylila celou sojovku do batohu a vrcholem dne bylo, když mi při nástupu do vlaku přítel přišlápl botu a dveře se zavřely, takže jsem málem domů odjela bez ní. 
Příští rok už si na tuhle pověru raději dám větší pozor.



Na okraji Plzně
Emma Petit

Nějakému ožralému blbci rachotilo auto za námi, tak náš dobrák řidič před ním zabrzdil. Smykem zastavil autobus uprostřed rušné cesty. Bum bác, rvačka, volá se policie a my už na kraji Plzně opět museli přestoupit.



Čaj
Anastassiya Astashkina

“Konečně mám splněnou tu zkoušku! Celou moc jsem studoval a dostal jsem E-čko. Nevadí. Hlavně, že jsem doma. Těším se na svou měkkou postel…”
”Ahoj! Ježíš Mária, jsem tak šťastná, že jsi tu. Pohlídáš, prosím, moje dítě? Ona je fakt hodná, jen ji udělej čaj a dej ji nějakou čokoládu k snídani!”
”No…ale já jsem fakt mrtě unave-…”
”Děkuju! Jsi zlatý.” nedoposlechla mě moje spolubydlící a zabouchla dveře.
”Kurva.”
”Mami? Kam šla?” probudila se holčička.
”Co já vím? Počkej. Udělám ti čaj.”
”Fuj! Je to hnusný.” řekla holčička.
”Fajn. Udělám nový.” vyměnil jsem vodu v konvici, a tentokrat jsem přidal více cukru.
”Fuuuuuj. Ještě horší!”
”Ježíše Kriste! Nic se ti nelíbí. Dej to sem!”naštvaně jsem vykřikl a napil se čaje. “Fuuuuj. Je slaný.”



Zaspala jsem
Natálie Hovorková

Zamžourám očima a rychle je otevřu. Můj mozek na mě křičí. „Vstávej, zaspali jsme.“ Vyskočím z postele. Ještě po tmě se začínám oblékat. „Ono mi to ujede!“ jančím. 
Vběhnu do koupelny a chci si vyčistit zuby, když mi najednou zavibruje mobil, rozsvítí se obrazovka a já čtu „3:40 ráno.“