Proč jsi jen do tý hospody s Jankem chodil, vždycky se s nim vožereš jak prase. Vzpomínáš si? Jedno pivo, třetí pivo, panáček, zelená… fuj, cos to všechno proboha za ten večer naklopil? Rychle se zvedej a najdi kuchyň, musíš se napít vody, nebo se brzo pobleješ.
„Au!”
„Sorry, Janku, neviděl jsem tě.” Proč vůbec leží na podlaze? „Janku, kde tady máš kuchyň?”
„Cože?”
„Ku- chyň!” zakřičíš šeptem a vrávoravě kamaráda překročíš. Radši se opři, alkohol furt ještě účinkuje. Janek se mezitím horko těžko posadil na postel. To je nefér, nevypadá ani zdaleka tak zdrchaně jako ty. Zamžourá na tebe unavenýma očima: „To ale není můj byt. Já myslel, že tu bydlíš ty.”
„Ne. V životě jsem tu nebyl."
Zadání:
Napište příběh v DU-formě, který záčíná větou:
Probudil ses na tvrdé posteli, otevřel oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit kde to jsi, ani co je za den.
