Jednoho dne po ulici šla dívka, skleslá ze špatné předpovědi počasí. Měla dlouhé vlasy po pas a tak se chvílemi zastavila před vitrínami, aby si je mohla zkontrolovat.
Pročechrávala si své hebké vlasy, protože se jí na sobě nejvíce líbily. Za to pláštěnka se jí na sobě hnusila. Vypadala v ní jako koule plastu.
Dlouho stála a přemýšlela, jestli jsou vlasy natolik hezké, aby se dala přehlédnout pláštěnka. Jako kompromis jí alespoň rozepla.
Spokojená se sebou se rozloučila s odrazem svých vlasů a otočila se směrem k přechodu. Zrovna naskočila červená a tak chvilku postála před louží a dál si v odrazu obdivovala vlasy a hanila pláštěnku. V tu chvíli zaregistruje rychle přijíždějící auto.
Automaticky sáhne po zipu, aby se zapnula před nastupující spouští. Dlouhé vlasy se jí ale v zipu zasekly a nechtěly se ho pustit.
Během okamžiku stojí dívka mokrá až na kost se svými zacuchanými vlasy v pláštěnce.
Poučení: Zamysleme se, co nám je k něčemu užitečné, to bychom si měli pochválit a co nám je k ničemu, tak abychom odstřihli.
Poučení: Zamysleme se, co nám je k něčemu užitečné, to bychom si měli pochválit a co nám je k ničemu, tak abychom odstřihli.
