Jan Žižka - napsala Natálie Hovorková

„Už tam skoro budeme,“ volá průvodce na ty vzadu, kteří nestíhají. Všichni jsou však udýchaní a místo toho, aby dostal na zpátek odpověď, je slyšet jen funění. Skupina čínských turistů prochází Prahou. Teď se pomalu sunou k jezdecké soše.
Oblíbené místo turistů dnes zcela prázdné. 

Ale ještě před tím, než se na místě objeví skupinka z druhé strany, zjeví se podivná postava.
Muž je zmatený. 

Procházel ulicí kolem zvláštních budov, které nikdy před tím neviděl. Lidi, které potkal si na něj ukazovali a jejich čeština, mu přišla zvláštní. Neměl koně, a tak se musel pohybovat pěšky. I oděvy lidí vypadaly zvláštně. 

„Tož vyhráli jsme tu válku nad katolíky?“ zamyslel se. „Jak se po válce změnil svět! Bože, ochraňuj mě, svého věrného služebníka.“ 

Co ho ale děsilo byly kovové pohybující se stroje, před kterými utíkal. Tímhle způsobem došel až na kopec. Tam stála futuristicky vypadající budova a před ní obrovská socha. Ani si ji neobešel, když v tu chvíli uslyšel nikdy neslyšený jazyk a po něm uviděl bandu zvláštně vypadajících lidí.

Čínští turisti vytáhli tablety a mobily a začali fotit sochu, mezi tím jim průvodce něco povídal. Jeden z nich najednou ukázal směrem k němu a něco zavolal. V tu chvíli se otočili všichni a začali si ho fotit a ukazovat na něj a na sochu. To vše ho rozdráždilo, vytáhl svůj palcát a rozeběhl se.

Zadání: 

Vyberte nějakou známou historickou či literární postavu a dosaďte ji do přítomnosti.