Tajemství hory Sedom - napsal Michal Hejna

Co se vám vybaví při vyslovení jména Sedom? Nic? A co to trochu pozměnit na Sodom? Pak už je jen kousek k biblické Sodomě. Náš Sedom však není město, ale hora. Leží na východním pobřeží Mrtvého moře a je skutečně spojovaný s místem, kde mohla Sodoma ležet.

Pokud si horu představujete jako vysoký kopec se strmými stěnami a špičatým vrcholem, Sedom vás zklame. Je totiž dlouhý 11 km, široký 2 km a vysoký pouze 226 m. Vrchol není snadné najít, a kdyby nebyl označený, asi byste ho minuli. Vystoupat na něj se však vyplatí i tak. Je to unikát.

Nejníže položený vrchol na Zemi

Výšky hor se uvádějí v metrech nad mořem. Hladiny moří však nejsou stejné. Jejich rozdíly se většinou pohybují v centimetrech či desítkách centimetrů. Baltské moře je například o 40 cm níže než Jaderské moře. Jsou ovšem výjimky, mezi něž patří Mrtvé moře. Jeho hladina leží o 420 m níže, než je průměr ostatních hladin moří a oceánů. 

Pokud se tedy hora Sedom tyčí 226 m nad hladinou Mrtvého moře, fakticky leží její vrchol v nadmořské výšce asi minus 194 m n. m. Jde tak o nejníže položený vrchol hory na Zemi. 

Na Mt. Everest se hned tak někdo nepodívá, jeho protipól je dosažitelnější, i když ne vždy.

Slaná hora nad přesoleným mořem
Hora Sedom leží na pobřeží Mrtvého moře. To je asi desetkrát slanější, než je běžná mořská voda. 

Proč? Mrtvé moře je napájené řekou Jordán, která z hor přináší rozpuštěné minerály. Ve velmi malém množství, ale nepřetržitě a po tisíce let. Zatímco voda se z Mrtvého moře vypaří, sůl v něm zůstane. A protože je množství soli, která může být ve vodě rozpuštěná, omezené, přebytečná sůl se hromadí na dně. 

Za desetitisíce let pod sebou uložilo Mrtvé moře a jeho předchůdci vrstvu soli mocnou více než 4 km. V takové hloubce už se stává sůl plastickou, až téměř tekutou... a je vytlačovaná do stran. 

Už tušíte, kam tím mířím? Ano, takhle vznikla a stále vzniká hora Sedom. Tvoří ji z velké části solné těleso, kterému říkáme odborně diapir. Každý rok vyroste o 3,5 mm. 

Ovšem k tomu, aby mohl diapir růst, musí být zachovaná ještě jedna podmínka. Za normálních okolností by déšť sůl rozpustil a spláchl zpátky do Mrtvého moře. V případě hory Sedom k tomu nedochází. Solné těleso je totiž uložené pod až 40 metrů mocnou vrtstvou pokryvných hornin, tvořenou hlavně sádrovcem a dolomitem.

Solné podzemí Sedomu
Na Sedomu panuje pouštní klima. 

Od prosince do března je zde příjemných 26 °C, ale během léta by teploty vystoupaly až ke 44 °C stupňům ve stínu, pokud bychom nějaký stín našli. Pouštnímu klimatu odpovídá i množství srážek. Číslo 53 mm ročně sice nevypadá tak nízké, ale prší jen několikrát do roka, a to v podobě přívalových dešťů. Pak se nezpevněné cesty mění v divoké horské řeky.
Voda však neodtéká pouze po povrchu. Asi 60 % jí zmizí v podzemí. Právě tam se skrývá to nejcennější, co může hora nabídnout. Jeskyně. 

Většina z nás už někdy navštívila nějakou vápencovou jeskyni a dozvěděla se tam, že voda pomalu rozpouští vápenec a tím dává vzniknout jeskynním chodbám. Totéž se děje i v soli, ale s jedním rozdílem. Zapomeňte na časové údaje spojené s vápencem. 

Jeskyně pomalu vznikající desetitisíce let? 

Krápníková výzdoba rostoucí o několik milimetrů krychlových za tisíc let? 

Sůl je rozpustná asi tisíckrát rychleji než vápenec. Některé mapy jeskyní z 80. let 20. století už nejsou aktuální, protože jeskyně dnes už vypadají zcela jinak. 

A krápníková výzdoba? 

V jeskyni Liquid Crystal vyrostl tenký krápník, brčko, o 29 cm za sedm měsíců.

Dvě stě jeskyní
Na hoře Sedom objevili jeskyňáři téměř dvě stovky jeskyní. Všechny mají podobný charakter. 

Plně vyvinutá jeskyně má vertikální propasťovitý vchod přecházející ve vodorovnou chodbu, která ústí na úpatí hory u Mrtvého moře. 

Většinou ale najdeme jeskyně v různých stádiích vzniku ještě bez druhého vchodu. Vzácněji se několik jeskynních chodeb spojí do jedné, jako v případě jeskyně Malcham. Ta má kolem třiceti vertikálních vchodů a pouze jeden horizontální východ.
V solných jeskyních spatříme podobnou výzdobu jako v těch vápencových. Krápníky, záclonky, jeskynní perly, vše ze soli. Nabízejí však i něco navíc. Obrovské krystaly!

Jak vznikají? Podobně, jako když jsme ve škole nechávali na parapetu mističku se slanou vodou. Když jsme se po víkendu vrátili, voda se odpařila a v mističce jsme našli místo solného roztoku malé krychličky soli. Teď si představte, že k podobnému procesu nedochází přes víkend, ale ve stabilních podmínkách celé desítky let. 

K čemu dojde? Krystaly soli dorostou do velikosti až 30 cm, jako například v jeskyni Hanit. Působivou ozdobou jeskyně jsou ale i menší a častější krystaly o velikosti do 10 cm.

Nejzajímavější a nejdelší 
Které z těch bezmála dvou stovek jeskyní jsou nejzajímavější? 

Určitě Hanit díky svým krystalům soli velkým až 30 cm. 

V jeskyně Liquid Crystal sice nenajdeme tak velké krystaly, ale výzdoba je rozmanitější. Jeskyně byla zařazená mezi deset nejkrásnějších krystalových jeskyní na světě. 

Jeskyně Colonel, Sedom a Malcham najdeme v žebříčku deseti nejdelších solných jeskyní světa, Malcham s více než 10 km délky dokonce na jeho vrcholu.

Jeskyně Malcham a Sedom jsou také jediné, které může navštívit běžný turista. Jejich horizontální vchody leží přímo u silnice podél Mrtvého moře. Nedoporučuje se však zacházet příliš daleko do jeskyně, protože ve spletitých chodbách hrozí bloudění a v nejhorším případě i smrt.