Teta Žaneta je paradox v lidské formě. Sladké že prý ráda nemá, ale, do kafe 5 kostek cukru, prosím. Je schopna znechutit vám dobrý oběd tím, že si ho celou dobu haní, a jste plní ještě než dojíte, jelikož se neustále ptá, zda-li nechcete přidat.
Vánoční výzdobu najdete v zákoutích jejího bytu po celý rok. I když tvrdí, že Vánoce nemůže vystát - „Moc stresu!“ - já mám naopak někdy pocit, že se ve stresu vyžívá.
Chcete-li se s tetou podívat na film, pravděpodobně vyberete nějaký, který nemá ráda, protože „mu ani náhodou nerozumí“. Ale; „Hraje tam ten hezký herec, tak to jo.“ Pakliže sledujete televizní show, bude nadávat na všechny přítomné ve studiu, včetně kameramanů, kteří nejdou vidět, ale vy budete vědět, že si to nevýslovně užívá. A to je potom velice příjemně zajímavý večer, i když vás z něj možná bude bolet hlava.
Tuhle dopoledne jsem jí chtěli pomoct s úklidem kuchyně. Řekla: „Nemusíte, já to zvládnu!“ s grimasou lehké šílenosti, zatímco horečně vyskládávala kořenky z poličky, aby ji mohla setřít.
Toto bylo později následováno srdceryvným výstupem o sedmé hodině večerní, kdy si teta, střídavě sedící a stojící před gaučem, stěžovala manželovi, a při kterém mi jí opravdu bylo i líto, dokud jsme nezachytili slova „Nikdo mi tady nepomáhá!“.