Měl chuť se ho dotknout, ne, to nebylo to správné slovo, měl chuť ho ochutnat konečky prstů. Jeho mladé, zdánlivě tak nevinné tělo ho k sobě vábilo, volalo, lákalo.
Proboha, vždyť musí být přinejmenším o třicet let mladší, tohle není správné, snažil se ze všech sil posbírat rozutečený rozum, musíš se vzchopit!, přikázal si. Ale to už se dlouhé nohy vydaly jeho směrem, ne, vážně, dívá se na něj - co teď? Nervózně uhnul pohledem.
“Copak piješ, fešáku?” ozvalo se nad ním.
