Býk Eda, než se stal tatarským biftekem, byl rodinný mazlíček. Farmář Pepa ho měl od telátka a rozmazloval ho volným výběhem na pastvu i absencí geneticky modifikované krmě. 
V rohatém Edovi bydlela Stáňa. Stáňa byla pěkná boubelka. Tedy doslova, neboť
boubel je označení pro larvální stádium tasemnice v mezihostiteli.
Když tělo mezihostitele, býka Edy, odešlo z tohoto světa do Pepova žaludku, měla boubel Stáňa strach o svůj život. Naskytl se jí ale domov mnohem pohostinnější, než si vůbec uměla představit.
V rohatém Edovi bydlela Stáňa. Stáňa byla pěkná boubelka. Tedy doslova, neboť
boubel je označení pro larvální stádium tasemnice v mezihostiteli.Když tělo mezihostitele, býka Edy, odešlo z tohoto světa do Pepova žaludku, měla boubel Stáňa strach o svůj život. Naskytl se jí ale domov mnohem pohostinnější, než si vůbec uměla představit.
V teple Pepova tenkého střeva rostla Stáňa jako z vody.
„Já jsem ale dlouhá a tvůrčí,“ rozplývala se nad novými články. „Kdo z vás tady může říct, že vyprodukuje až tři články denně?“ naparovala se.
„Jen je škoda, že je nikdo nevidí,“ prohlížela si zálibně konec svého těla. „Možná bych nějaké mohla vypustit do světa,“ pomyslela si a pár jich oddělila.
Další den to zopakovala a pak znovu a znovu. Když takto vydávala své články už pár týdnů, začalo jí vrtat hlavou: „Jestlipak už jsem tam venku slavná? Jak se asi mé články publiku líbí?“ Absence zpětné vazby jí nedala spát.
Co z toho vyplývá? Každý umělec, když se nechá zaslepit svou tvůrčí genialitou, skončí nakonec v prdeli.
Nakonec Stáňu touha po slávě přemohla. Pustila se střevní stěny a Pepova peristaltika dokonala své.
Co z toho vyplývá? Každý umělec, když se nechá zaslepit svou tvůrčí genialitou, skončí nakonec v prdeli.
Původní verze s naznačenými opravami:
Pepa snědl Edu. Přesněji řečeno jeho část přeměněnou v tatarský biftek.
Býk Eda, než se stal tatarským biftekem, byl rodinný mazlíček. Farmář Pepa ho měl od telátka a rozmazloval ho volným výběhem na pastvu i absencí geneticky modifikované krmě.
V rohatém Edovi bydlela Stáňa. Stáňa byla pěkná boubelka. (Pro neparazitology, boubel je označení pro larvální stádium tasemnice v mezihostiteli).
Když tělo mezihostitele, býka Edy, odešlo z tohoto světa do Pepova žaludku, měla boubel Stáňa strach o svůj život. Naskytl se jí ale domov mnohem pohostinnější, než si vůbec uměla představit.V teple Pepova tenkého střeva rostla Stáňa jako z vody.
V rohatém Edovi bydlela Stáňa. Stáňa byla pěkná boubelka. (Pro neparazitology,
boubel je označení pro larvální stádium tasemnice v mezihostiteli). Když tělo mezihostitele, býka Edy, odešlo z tohoto světa do Pepova žaludku, měla boubel Stáňa strach o svůj život. Naskytl se jí ale domov mnohem pohostinnější, než si vůbec uměla představit.V teple Pepova tenkého střeva rostla Stáňa jako z vody.
„Já jsem ale dlouhá a tvůrčí,“ rozplývala se nad novými články. „Kdo z vás tady může říct, že vyprodukuje až tři články denně?“ naparovala se.
„Jen je škoda, že je nikdo nevidí,“ prohlížela si zálibně konec svého těla. „Možná bych nějaké mohla vypustit do světa,“ pomyslela si a pár jich oddělila.
Další den to zopakovala a pak znovu a znovu. Když takto vydávala své články už pár týdnů, začalo jí vrtat hlavou: „Jestlipak už jsem tam venku slavná? Jak se asi mé články publiku líbí?“ Absence zpětné vazby jí nedala spát.
Co z toho vyplývá? Nejen, že pýcha předchází pád, ale také to, že každý umělec, když se nechá zaslepit svou tvůrčí genialitou, skončí nakonec v prdeli.
Nakonec Stáňu touha po slávě přemohla. Pustila se střevní stěny a Pepova peristaltika dokonala své.
Co z toho vyplývá? Nejen, že pýcha předchází pád, ale také to, že každý umělec, když se nechá zaslepit svou tvůrčí genialitou, skončí nakonec v prdeli.