mezi mraky pocitů.
Prodal jsi mé srdce
někomu jinému.
Propleten v směsici
splínu a truchlení
vyznal jsem lásku.
Se všemi životními ranami,
čekám na vysvobození.
Mé srdce přestalo bít
Umírám touhou po citech,
po opětování toho, co je uvnitř.
Ztracen ve slovních obratech,
snažím se dostat ven.
Zdál se mi sen
o padajících meteoritech.
Stavím si zeď,
abych přežil v náporu,
ve všech pocitech.
Nemohu dýchat,
nemohu pít.
Mé srdce zapomnělo pospíchat,
přestalo bít.
Zemřít v tvé náruči
Bolí mě srdce,
uvnitř mé vnitřní temnoty
souží se bolestí.
Jak zbožné bylo mé přání,
co všechno se mohlo stát,
v tvé náruči chci zemřít
a spát.
Poslední nádech
Ten člověk uvnitř mě,
co bere mi dech,
je zrádným soupeřem
v mém každodenním žití.
V těch horších dnech
tíží mě na zádech,
dusí mě štiplavým kouřem,
strachem mě sytí.
někomu jinému.
Propleten v směsici
splínu a truchlení
vyznal jsem lásku.
Se všemi životními ranami,
čekám na vysvobození.
Mé srdce přestalo bít
Umírám touhou po citech,
po opětování toho, co je uvnitř.
Ztracen ve slovních obratech,
snažím se dostat ven.
Zdál se mi sen
o padajících meteoritech.
Stavím si zeď,
abych přežil v náporu,
ve všech pocitech.
Nemohu dýchat,
nemohu pít.
Mé srdce zapomnělo pospíchat,
přestalo bít.
Zemřít v tvé náruči
Bolí mě srdce,
uvnitř mé vnitřní temnoty
souží se bolestí.
Jak zbožné bylo mé přání,
co všechno se mohlo stát,
v tvé náruči chci zemřít
a spát.
Poslední nádech
Ten člověk uvnitř mě,
co bere mi dech,
je zrádným soupeřem
v mém každodenním žití.
V těch horších dnech
tíží mě na zádech,
dusí mě štiplavým kouřem,
strachem mě sytí.
Mučí mě ve snech,
nedovolí mi výdech,
vláčí mě temným mořem,
bojuji o přežití,
dokud oba nezemřem,
už jen poslední nádech…
