"Co jsem zas udělala?"
"Kde je moje kulma? Já si to myslela, dej ji sem! Řekla jsem ti, že na moje věci sahat nebudeš!"
"Aha, já na tvoje věci nesmím šahat, ale když sis minulej týden zapomněla boty na tělák, to jsem ti byla dobrá, že jsem je zrovna měla ve skříňce, co?!"
"Buď ticho."
"Máma jasně řekla, že nebude kupovat druhou kulmu jenom proto, že seš lakomá."
"Já nejsem lakomá, ale mám svoje věci ráda. A ty seš lemra a vždycky mi všechno rozbiješ. Jestli chceš kulmu, řekni tátovi. Teď se cítí provinile, budeš to mít jednoduchý."
"To jo. Ale stejně bych byla radši, kdyby zase bydlel tady. Stýská se mi po něm. I tu kulmu bych oželela."
"Já vím, taky mi chybí. Ale slyšela jsem mámu mluvit s tetou Janou a říkala jí, že papíry jsou už podepsaný."
"Takže už se nevrátí?"
"Ne. Ale to neznamená, že nás nemá rád. A pořád máme jedna druhou. Pojď, natočím ti ty vlasy sama."
"Máma jasně řekla, že nebude kupovat druhou kulmu jenom proto, že seš lakomá."
"Já nejsem lakomá, ale mám svoje věci ráda. A ty seš lemra a vždycky mi všechno rozbiješ. Jestli chceš kulmu, řekni tátovi. Teď se cítí provinile, budeš to mít jednoduchý."
"To jo. Ale stejně bych byla radši, kdyby zase bydlel tady. Stýská se mi po něm. I tu kulmu bych oželela."
"Já vím, taky mi chybí. Ale slyšela jsem mámu mluvit s tetou Janou a říkala jí, že papíry jsou už podepsaný."
"Takže už se nevrátí?"
"Ne. Ale to neznamená, že nás nemá rád. A pořád máme jedna druhou. Pojď, natočím ti ty vlasy sama."
