Metafory - napsaly Alena Zouvalová, Marie Rysová, Kateřina Ester Vargová, Kateřina Hošková a Kateřina Surmová

Bolest zubů je jako pulzující žihadlo vosy.

Hašlerka vypadá jako kousek skla ohlazený mořem.
Podzimní vítr zní jako vzdálený křik.
Sebepoznání je jako zjistit, že na dně pytlíku je ještě jeden bonbon.

Její hlas voní sladce jako vzduch na poli vlčích máků.

Ranní slunce chutná jako kakao od babičky.
Noční bouřka je hořká jako drink ze statické elektřiny na baru věčnosti.
Hudba zněla těžce jako nárazy vln o skály.Jeho chůze zní, jako když člověk muchlá papír.

Přivonět si benzínu je jako dostat pravý hák křídovým obdobím.
Alena Zouvalová

Jeho chůze zněla jako potrhlý stepovací tanec na dlouhou vzdálenost. 

Podzimní vítr zní jako ten jarní, jen hraje smutnější píseň. 

Sebepoznání je jako když se vám překvapivě dobře daří skládat puzzle. 

Bolest zubů je jako by vám někdo páčil čelistí na obě strany. 

Ranní slunce chutná jako vajíčko nahniličko, a stejně tak i vypadá. 

Noční bouřka je hořkosladká jako syrup proti kašli. Její hlas zněl sladce jako rosy cukru na květech hluchavek. 

Hudba zněla těžce, jako by mu na hrudník stavěla těžká závaží a lebku vyplňovala izolační pěnou.

Kateřina Surmová


Jeho chůze zní jako valčík pubertálních hrochů
Hašlerka vypadá jako skelné oko koloucha
Podzimní vítr zní jako sólo smutného drozda
Sebepoznání je jako mít nejlepšího přítele, co nejblíže to jde
Bolest zubů je jako pulzující srdce prohnané hřebíkem
Ranní slunce chutná jako vlažný heřmánkový čaj
Noční bouřka je hořká jako slzy po těžké ztrátě
Hudba zněla těžce jako vzpomínky na ztracené mládí
Její hlas voní sladce jako hrst červených lesních jahod
Přivonět si benzínu je jako čuchat nebezpečnou touhu
Marie Rysová

Jeho chůze zní jako několik ran do bubnu.
Hašlerka vypadá jako lesklý tmavý brouček.
Podzimní vítr zní jako kvílející meluzína, schovaná v komínech domů.
Sebepoznání je jako nezbytnost kterou u sebe vždy potřebuješ mít, ale čas od času jí nemůžeš najít.
Bolest zubů je jako řezání ostrého nože do té nejcitlivější slabiny.
Ranní slunce chutná jako teplý heřmánkový čaj.
Noční bouřka je hořká jako brzké vstávání po probdělé noci.
Hudba zněla těžce jako když přichází rozhodující okamžik v životě.
Její hlas voní sladce jako chléb namazaný máslem a medem.
Přivonět si benzínu je jako vstoupit do střežené garáže vašeho otce.

Kateřina Ester Vargová

Jeho chůze zní jako dusot stáda.
Bolest zubů je jako tahání za nitky nervů.
Podzimní vítr je jako zpěv přicházející zimy.
Sebepoznání je jako náhlý pocit lehkosti bytí.
Ranní slunce chutná jako nový život.
Hudba zněla těžce jako by hrála naposledy.

Voní krásně jako mořský vzduch.
Hašlerka vypadá jako drahokam podivného tvaru.
Přivonět si benzínu je jako nadechnout se štiplavých bodlinek.
Bouřka je hořká jako den po probdělé noci.
Kateřina Hošková