Vzpomínám si na počátky mé práce, když jsem v chaotickém uspořádání domů bez pojmenovaných ulic hledala přesná čísla popisná. Nyní už si přesně pamatuji kde kdo bydlí, velká část místních mne při potkání pozdraví. Na druhou stranu psy už teď nezajímám. Za ta léta co tudy projíždím si na mne zvykli a nepotřebují dokazovat, že poslušně chrání majetek páníčků.
Starší mne každý měsíc vyhlížejí, kdy už jim přinesu peníze, někteří mají ze mne strach, když nosím dopisy od soudu. Jsou místa, kde bydlí převážně starší i místa, kde se nastěhovali mladší.
Úkol na příště: dialog nebo bajka