 |
| 21. listopadu 1989 |
Slzy nám rozmazaly tlusté černé linky
Byla to píseň nebo modlitba
Za básníky za mřížemi
Za studenty v kotelnách
A pak se ta slova dlouhý čas šeptala jen polohlasem
Prameny a pramínky zakleté v podzemí
Až se jednoho dne spojily v řeku
Která prudce vytryskla na balkoně budovy Melantrichu
Svobodu, svobodu, svobodu!
Náměstím duněla nová hymna
Děti dětí už chodily zapálit svíčku
Podaly si ruce a řeka vstoupila do moře
Ať dál zůstává s touto krajinou MÍR
Přejeme ti MÍR!
