„Hrozná doba,“ bědovala žába. „Je sucho. Všechny louže vyschly.“
„Vždyť pořád prší,“ stěžovala si myš. „Noru mám celou zaplavenou.“
„Třeba bude líp,“ řekly si a šly vyhlížet šťastný den.
Pak přiletěl krkavec a obě je sežral.
„Vždyť pořád prší,“ stěžovala si myš. „Noru mám celou zaplavenou.“
„Třeba bude líp,“ řekly si a šly vyhlížet šťastný den.
Pak přiletěl krkavec a obě je sežral.
Bajka, kterou ve vestibulu Dobešky při svém odchodu napsal Wilsonovi do notesu Ondřej Neff poté, co jsme na pódiu zkoušeli umělou inteligenci, jak si poradí se zadáním:Napiš bajku na deset řádek, ve které budou vystupovat lidé a bude končit poučením: Když čekáme lepší časy, přijde blbá doba. Zapoj covid a současné války.
ChatGPT řekl:
V jedné vesnici se lidé schovali do svých domovů, když udeřil covid. "Jen to přežijeme," říkali si, "a bude lépe." Opatření se časem zmírnila, a tak začali plánovat oslavy a cestování.
Ale sotva se nadechli, přišly zprávy o válkách. "Až bude mír, bude líp," utěšovali se. Zatímco sledovali zprávy, ceny rostly, a všude se šířila nejistota.
Starý muž seděl na návsi a pousmál se: "Když čekáme lepší časy, přijde blbá doba," zamumlal, a vesničané si uvědomili, že štěstí je třeba hledat i v těch těžkých chvílích.
 |
| Vladimír Jiránek |
Jak se bude bajka jmenovat?
ChatGPT řekl:
Bajka by se mohla jmenovat "Čekání na lepší časy".
Název dobrý. Zkus u té bajky zajímavější začátek.
ChatGPT řekl:
V jedné malé vesnici, kde čas plynul pomaleji než jinde, se lidé zavřeli ve svých domovech, když covid zaklepal na dveře. "Jen to přečkáme," šeptali si přes roušky, "a svět bude jako dřív."
Zima přešla v jaro, roušky zmizely, a vesničané plánovali svatby, trhy i cesty za hranice. Ale než rozehráli oslavy, zaslechli dunění z dálky – válka. "Až skončí boje, pak přijde klid," utěšovali se.
Mezitím stoupaly ceny, tma byla častější host, a starý muž na lavičce se jen usmál: "Když čekáme lepší časy, přijde blbá doba," řekl, a lidé pochopili, že lepší časy se tvoří teď a tady.
Bajku umísti do Čech.
ChatGPT řekl:
Zima přešla v jaro, roušky zmizely, a vesničané plánovali svatby, trhy i cesty za hranice. Ale než rozehráli oslavy, zaslechli dunění z dálky – válka. "Až skončí boje, pak přijde klid," utěšovali se.
Mezitím stoupaly ceny, tma byla častější host, a starý muž na lavičce se jen usmál: "Když čekáme lepší časy, přijde blbá doba," řekl, a lidé pochopili, že lepší časy se tvoří teď a tady.
Bajku umísti do Čech.
ChatGPT řekl:
V Čechách, kde lidé odjakživa věřili, že zlé časy vždy vystřídá lepší doba, zavládl klid, když přišel covid. „Přežijeme to,“ říkali si, „a všechno bude jako dřív.“ Ulice osiřely, děti zůstaly doma, a roušky se staly každodenní realitou.
Když pandemie začala ustupovat, mnozí plánovali obnovu – svatby, koncerty, trhy. Ale než se stihli nadechnout, dorazily zprávy o válkách za hranicemi. "Vydržíme," říkali si, "až bude mír, bude líp."
Jenže ceny stoupaly, energie mizela, a nejistota se šířila. Starý muž v hospodě si přihnul a zabručel: "Když čekáme lepší časy, přijde blbá doba." A v té chvíli mnozí pochopili, že štěstí nenajdou v čekání, ale v tom, co mají teď.
Zkus vtipněji.
ChatGPT řekl:
V Čechách, zemi piva a optimismu, přišel covid jako nechtěný host. "To je dobrý, vydržíme doma měsíc, maximálně dva," říkali si lidé. Roušky se šily, kvasnice mizely z regálů a pečení chleba se stalo národním sportem.
Když pandemie ustoupila, začali Češi plánovat: dovolené, festivaly a nekonečné grilovačky. Ale než stihli rozjet letní pohodu, začaly zprávy o válkách. "Nebojte, až bude mír, všechno bude v pohodě," uklidňovali se, zatímco sledovali, jak máslo zdražuje rychleji než pivo.
Starý pán v hospodě to pozoroval a zamručel: "To máte marný, když čekáme lepší časy, přijde blbá doba." A objednal si ještě jedno – prý na jistotu.
Jenže ceny stoupaly, energie mizela, a nejistota se šířila. Starý muž v hospodě si přihnul a zabručel: "Když čekáme lepší časy, přijde blbá doba." A v té chvíli mnozí pochopili, že štěstí nenajdou v čekání, ale v tom, co mají teď.
Zkus vtipněji.
ChatGPT řekl:
V Čechách, zemi piva a optimismu, přišel covid jako nechtěný host. "To je dobrý, vydržíme doma měsíc, maximálně dva," říkali si lidé. Roušky se šily, kvasnice mizely z regálů a pečení chleba se stalo národním sportem.
Když pandemie ustoupila, začali Češi plánovat: dovolené, festivaly a nekonečné grilovačky. Ale než stihli rozjet letní pohodu, začaly zprávy o válkách. "Nebojte, až bude mír, všechno bude v pohodě," uklidňovali se, zatímco sledovali, jak máslo zdražuje rychleji než pivo.
Starý pán v hospodě to pozoroval a zamručel: "To máte marný, když čekáme lepší časy, přijde blbá doba." A objednal si ještě jedno – prý na jistotu.
