Moc se v kabelkách nevyznám, ale je jasný že se doba nebo móda nebo nevím co, dost změnily.
Moje máma nosila kabelku. Měla v ní rukavičky, látkový kapesník, peněženku, klíč od bytu, růž na rty a síťovku.
Moje máma nosila kabelku. Měla v ní rukavičky, látkový kapesník, peněženku, klíč od bytu, růž na rty a síťovku.
Měla vlastně kabelky dvě. Jednu tzv. hodobožovou, na neděli, do divadla a na pohřby.
S kovovým zapínáním, co při zavírání hezky cvaklo. A pak druhou, každodenní. Nosila je na předloktí. Sice to vypadalo jako košík na vajíčka, ale tak si to pamatuju.
Zamyšleně vytahuju ze skříně kabelku, který se v době mýho dětství říkalo kabela, třeba si představte tu starou pošťáckou. Na rozdíl od pošťákova zavazadla má tahle dvě dlouhý uši. Žádnej zip ani jiný zapínání. Tak myslím, že se s ní nejde třeba jen tak bezmyšlenkovitě předklonit. Spíš tak jako přičapnout na bobek. Jinak se totiž všechno hned sype ven a rozletí se po zemi. Abych nebyl za škarohlída, zevnitř u horního okraje je taková malá kapsička se zipem. Asi na mobil, ale ten velkej chytrej se tam podle mě nevleze. Ovšem toho, co se do tašky vleze celkově, by byl seznam. Všechno, co nosila máma, jen místo síťovky praktická skládací taška. I když si říkám, proč jí moje žena potřebuje, když do kabely pohodlně nacpe i dva bochníky hostivařského pecnu. Takovou kabelu ve skříni nacházím v hnědé, černé a bílé barvě, se vzorkem, z kůže i látky. Tahle zas vypadá jako z koberce. Nosit se dají přes rameno, v ruce, nakonec i na tom předloktí, jen těch vajec by se tam, hádám, vešlo víc než kopa. A pak jsou tu tři regály dalších kabel a kabelek, i úplně prťavejch, který nepojmou snad ani ten mobil. Tahle vypadá jako lovecká, tahle jako měšec. Jo a pár batůžků. Ale jak říkám, já se v kabelkách zas tak nevyznám.
Zamyšleně vytahuju ze skříně kabelku, který se v době mýho dětství říkalo kabela, třeba si představte tu starou pošťáckou. Na rozdíl od pošťákova zavazadla má tahle dvě dlouhý uši. Žádnej zip ani jiný zapínání. Tak myslím, že se s ní nejde třeba jen tak bezmyšlenkovitě předklonit. Spíš tak jako přičapnout na bobek. Jinak se totiž všechno hned sype ven a rozletí se po zemi. Abych nebyl za škarohlída, zevnitř u horního okraje je taková malá kapsička se zipem. Asi na mobil, ale ten velkej chytrej se tam podle mě nevleze. Ovšem toho, co se do tašky vleze celkově, by byl seznam. Všechno, co nosila máma, jen místo síťovky praktická skládací taška. I když si říkám, proč jí moje žena potřebuje, když do kabely pohodlně nacpe i dva bochníky hostivařského pecnu. Takovou kabelu ve skříni nacházím v hnědé, černé a bílé barvě, se vzorkem, z kůže i látky. Tahle zas vypadá jako z koberce. Nosit se dají přes rameno, v ruce, nakonec i na tom předloktí, jen těch vajec by se tam, hádám, vešlo víc než kopa. A pak jsou tu tři regály dalších kabel a kabelek, i úplně prťavejch, který nepojmou snad ani ten mobil. Tahle vypadá jako lovecká, tahle jako měšec. Jo a pár batůžků. Ale jak říkám, já se v kabelkách zas tak nevyznám.
