Samozřejmě si vybíráme kostky, které na místě stojí už hodně dlouho. Hlavně kolem řeky, v centru, jak tomu lidi říkají – a vůbec nejradši máme ty, ze kterých zrovna čerstvě sundali zelené plachty. Vymódění človíčci jsou potom vzteky bez sebe a nejlepší na tom je, že si ještě přes to všechno kvůli nám odepírají vlastní jídlo, aby nám ho mohli na podivných dlážděných mýtinách naservírovat.
3. prosince 2024
Popis města očima holubů - napsala Markéta Valentová
Kroužím se svým gangem nad kvádrovitými lidskými výtvory. Ti srandovní panáčkové si myslí, jak nad tím vším mají perfektní kontrolu, a proto mě tolik baví je pořád prudit. Vždycky s partou oblítneme pár stavení, okem znalců zhodnotíme plastické klikyháky na omítkách a použité materiály a na základě toho vybereme jednu kostičku, kterou následně důkladně označkujeme.