20. prosince 2024

Ticho - napsala Alena Zouvalová

Sníh byl tak těžký, že každý krok byl výzva. Ve svém životě jsem nezažil takové ticho. Světlo dne ustupovalo, přes mračna ho stejně moc nebylo. Nastalé šero vše nořilo do nevýrazného mišmaše. Stromy pokryté sněhem zakrývaly jakákoliv výhled na pár metrů před sebe. 
Nebyl jsem si jistý, kterým směrem se vydat – do kopce nazpět nebo před sebe? Nezajdu tím jen hlouběji mezi stromy? Konečně mě napadlo vytáhnout telefon – samozřejmě tam blikaly zmeškané hovory. Signálu bylo jen málo, ale snad se mi povede dovolat se nazpět. 
Displeji se na studené prsty nechtělo reagovat. 
Naposledy jsem se zkusil zaposlouchat do okolí. Ale nic. Ticho.