„Bůh nám svěřil tuhle lukrativní zakázku, a když to dnes dokončíme, zas bude božská mana. Spousta money! Deadline je nepřekročitelný. Prostě až zítra vyjde slunce, musí mít Brno svůj symbol pro nové tisíciletí.“
Marketéři z firmy Nebesa s.r.o. se zahloubali. Všem bylo jasné, že zakázka na branding českých měst pro 21. století je výhra v loterii. Bůh prostě občas měl toho tvoření až nad hlavu a nestíhal. A tu ukáplo něco medu i pro nebeský komerční sektor. Na tomhle projektu makali už měsíc a všechna města v Česku na Moravě byla hotová, jen jedno ne a ne se vyklubat.
Šéf se obrátil na vrchního kreativce: “Jak k tomu přistoupíme, bratře Matyáši?“
Matyáš si vzal slovo: “Každá aglomerace musí být jedinečná, něčím výjimečná, nezaměnitelná, aby si regiony uchovaly svůj specifický ráz. Čím je Brno jedinečné?“
„Nádraží?“ nadhodil klíčník Petr.
„Pozor, to specifikum nesmí být založený na průseru,“ usměrňoval tok kreativity Matyáš.
„Vážení, tak to zkusme přes adjektiva,“ napovídal. „Co bychom mohli říct o Brnu?“
„Je cool,“ zasnila se Marie.
„Sorry, cool už je Praha,“ reagoval apoštol Tomáš.
„Je zelené?“ testovala dál Marie půdu.
„Ostrava – zelené město,“ odcitoval Matyáš už schválený slogan. Marie pokrčila rameny, že už ji nic nenapadá.
Do hry se vrátil Petr. Zřejmě ho inspiroval nápad s barvami: „Co zlaté Brno?“
„Prahá,“ znuděně hlásil Matyáš.
„Praha vyžrala všechno prostě,“ rezignovaně prohlásil Petr.
Tu se mu rozjasnilo čelo: „OK, mám to! _ Brno - město, kde je Radost. Radost žít.“
Všichni ztichli, i šéf působil dojatě. To je panečku slogan! Svatý Václav si pomyslel: “Škoda, že jsem to nevymyslel pro Boleslav!“
„No vidím, že už to jde dobrým směrem, vážení,“ pochválil skupinu šéf. "Teď ještě ten symbol.
Když radost žít, tak něco, z čeho má radost každý, no…“
„A co takhle obří penis, šéfe?“ hodil do placu myšlenku vrchní kreativec. „Penis třeba jako hodiny?“
„Jasně, to beru,“ zazubil se šéfík. „Vážení, máme hotovo!
„A co takhle obří penis, šéfe?“ hodil do placu myšlenku vrchní kreativec. „Penis třeba jako hodiny?“
„Jasně, to beru,“ zazubil se šéfík. „Vážení, máme hotovo!
