O muži, který loupal vejce - napsala Stefanie Michael

Chlapec dostal za úkol oloupat vejce. Moc mu to nešlo. Drobné prstíky zápasily se skořápkou, zůstávaly na ní kousky bílku a vajíčko bylo plné ran a rýh jako po boji. Stejně se cítil i on.
Jak rostl, stávaly se jeho ruce obratnějšími a oloupaná vajíčka byla oblá a hladká jako kůže dívky. Na každém ale našel jistou nedokonalost. 

„Musím se víc snažit,“ pomyslel si.
Jednou se u něj zastavila Smrt. Muž těžce dýchal a jeho vrásčitě, věkem zohýbané ruce se třásly, když ji požádal, aby mohl oloupat své poslední vejce.
„Spokojen?“ zeptala se, když ho odváděla na druhou stranu. „A chutnalo ti?“
Muž se zarazil: „Nikdy jsem žádné nesnědl.“
Smrt jen nechápavě potřásla kosou a odvedla muže, který svůj život zasvětil skořápkám.
Autorka publikuje své texty na stránkách Hřeším životem.