.png)
Na lekcích v kurzu psaní cestopisů jsme mělil šéfredaktory a reportéry cestovatelských časopisů a webů. Podívejte se, jaká pravidla pro externí dopisovatele platí v některých z nich.
Rukověť, jak psát pro NG online:
Technické parametry článku
· Délka: 6 000 až 10 000 znaků
· Titulek: 80 až 110 znaků
· Úvod/perex (obsah článku ve 2-3 větách)
· Formát: Word nebo ODT, text vhodně členěný krátkými mezititulky pro snazší orientaci a komfort čtení. Z téhož důvodu požíváme spíše krátké věty a také kratší odstavce, než rozvitá souvětí a dlouhé souvislé pasáže.
Styl: Poutavý, přístupný pro laiky
National Geographic Česko je populárně-naučný časopis, nikoliv odborné periodikum. Upřednostněte poutavé vyprávění před technickými detaily. Ideálem jsou exkluzivní informace nebo unikátní pohledy, které nebyly jinde publikovány.
Úvod/perex: Začněte „háčkem“ či „špekem“. Není třeba poskytovat rozsáhlé pozadí – skočte rovnou do nejzajímavější části vašeho příběhu.
Fakta či údaje jsou důležité především pro podtržení jedinečnosti a výjimečnosti – případně srovnání. V zájmu srozumitelnosti zjednodušujte složitá fakta.
Doporučenou (nikoli ultimativní) zásadou je používání techniky vizualizace – tedy aby si i laik dokázal popisované skutečnosti představit i se zavřenýma očima.
Lidský prvek: Zahrňte do příběhu lidi. Krátce zmiňte jejich vzhled, použijte přímou řeč a vyzdvihněte zajímavé osobnosti.
Zákulisní informace: Sdílejte unikátní postřehy či pocity z průběhu výzkumu, překonaných výzvách nebo zajímavých navštívených lokalitách.
Požadavky na obrazový materiál
Ideálně zašlete e-mailem náhledy všech druhů obrazového materiálu (fotky, ilustrace, grafy, infografiky), které máte k dispozici společně s textem.
Konečný výběr provede redakce ve spolupráci s autorem
Autor souhlasí s publikováním poskytnutého obrazového materiálu
Popisky k fotografiím: Budete požádáni o dodání popisků k vybraným snímkům.
Údaje o autorovi
Uveďte své jméno
Kontaktní údaje (nejlépe telefon, e-mail) – případně uveďte, kdy vás můžeme kontaktovat
Specifikujte případné požadavky na prolinkování článku
· Titulek: 80 až 110 znaků
· Úvod/perex (obsah článku ve 2-3 větách)
· Formát: Word nebo ODT, text vhodně členěný krátkými mezititulky pro snazší orientaci a komfort čtení. Z téhož důvodu požíváme spíše krátké věty a také kratší odstavce, než rozvitá souvětí a dlouhé souvislé pasáže.
Styl: Poutavý, přístupný pro laiky
National Geographic Česko je populárně-naučný časopis, nikoliv odborné periodikum. Upřednostněte poutavé vyprávění před technickými detaily. Ideálem jsou exkluzivní informace nebo unikátní pohledy, které nebyly jinde publikovány.
Úvod/perex: Začněte „háčkem“ či „špekem“. Není třeba poskytovat rozsáhlé pozadí – skočte rovnou do nejzajímavější části vašeho příběhu.
Fakta či údaje jsou důležité především pro podtržení jedinečnosti a výjimečnosti – případně srovnání. V zájmu srozumitelnosti zjednodušujte složitá fakta.
Doporučenou (nikoli ultimativní) zásadou je používání techniky vizualizace – tedy aby si i laik dokázal popisované skutečnosti představit i se zavřenýma očima.
Lidský prvek: Zahrňte do příběhu lidi. Krátce zmiňte jejich vzhled, použijte přímou řeč a vyzdvihněte zajímavé osobnosti.
Zákulisní informace: Sdílejte unikátní postřehy či pocity z průběhu výzkumu, překonaných výzvách nebo zajímavých navštívených lokalitách.
Požadavky na obrazový materiál
Ideálně zašlete e-mailem náhledy všech druhů obrazového materiálu (fotky, ilustrace, grafy, infografiky), které máte k dispozici společně s textem.
Konečný výběr provede redakce ve spolupráci s autorem
Autor souhlasí s publikováním poskytnutého obrazového materiálu
Popisky k fotografiím: Budete požádáni o dodání popisků k vybraným snímkům.
Údaje o autorovi
Uveďte své jméno
Kontaktní údaje (nejlépe telefon, e-mail) – případně uveďte, kdy vás můžeme kontaktovat
Specifikujte případné požadavky na prolinkování článku
Editace
Editoři článek projdou a provedou či navrhnou jeho doplnění a úpravy. Budete mít možnost změny zkontrolovat a schválit před vlastní publikací.
KOKETJL
1. Článek by měl být pocitový, emocionální, čtivý, pravdivý a relevantní.
Jak toho dosáhnout?
Na počátku si ujasněte, o čem chcete psát. Nemá smysl zkoušet do článku vměstnat vše od historie přes faunu a flóru, popis jednotlivých míst a zvláštností místní gastronomie, až po zvyky obyvatel a příhody z cestování. Vyberte si jedno téma, které považujete za nejzajímavější, a toho se držte. Jinými slovy – nepište článek o zemi či místě, ale o konkrétní zajímavosti, fenoménu a podobně. V Koktejlu uvítáme i články z České republiky, a také z jiných oblastí, než je cestování.
Nepište cestovatelův deníček. Častou chybou je, že autor začne článek přistáním na letišti a pak popisuje den po dni, co zažil. Až na výjimečné skutečně dobrodružné expedice nemá taková chronologická kompozice smysl.
Neomezujte se na popis. Svěřte se, jak na vás místo či situace působí. Než na pouhé konstatování faktů se zkuste zaměřit na příběh, který by tato fakta ilustroval.
Nepřizpůsobujte své texty kostrbatému jazyku politiků a úředníků. Nebojte se pracovat s bohatostí a krásou češtiny. Pozor ale na různá klišé! Vyhýbejte se i nesrozumitelným odborným výrazům a obratům. Raději použijte opis nebo obecně používané slovo, i kdyby nemělo být dokonale přesné. Koktejl není časopis odborný, ale popularizační, proto používá jazyk srozumitelný každému čtenáři.
Pracujte s hodnověrnými zdroji, informace ověřujte. Pokud vám něco zajímavého řekl například někdo z místních, a vy nemáte možnost to ověřit, nepředkládejte tyto informace jako fakt, ale uveďte, kdo Vám to říkal.
Nepopisujte notoricky známé věci. Místo toho se na ně zkuste podívat novýma očima.
Připravte se na to, že vaše texty projdou standardní redakční úpravou! (Redigací, geografickou revizí a jazykovou korekturou.) Před vytištěním však dostanete zredigovaný text k případným připomínkám a po grafickém zpracování také výslednou podobu článku ve formátu pdf.
2. Článek by měl přinést i něco navíc.
Jak toho dosáhnout?
Zkuste se zamyslet nad tím, jak článek doplnit něčím zajímavým. Součástí článků v Koktejlu jsou infoboxy. Do nich lze uvést informace, které se nehodí přímo do hlavního článku, ale přitom jej vhodně doplňují.
Potkali jste na cestě někoho zajímavého, nebo víte o někom, kdo má k vašemu tématu co říct? Zkuste s ním pořídit stručný minirozhovor nebo jej požádat o stručný názor do rubriky K věci.
Píšete o něčem, co by si zasloužilo přiblížit víc, než dokáží slova? Zamyslete se, jestli by bylo možné k článku vytvořit mapku, plánek, graf, tabulku, schéma nebo 3D model. Pokud dodáte podklady, naši grafici si s tím poradí. Cenný je ale i pouhý nápad, který nám sdělíte.
U některých článků čtenářům představujeme autora stručným CV. Pošlete nám tedy několik vět o sobě a připojte vaši fotografii.
3. Článek se do Koktejlu musí vejít.
Jak toho dosáhnout?
Ani v rámci tématu, které jste si zvolili, nemusíte popsat všechny detaily. Všeho moc škodí. Pište jen to, co je zajímavé, důležité a nové, aby se článek nerozpliznul v záplavě nepodstatných sdělení.
Délka článku nemůže přesáhnout 10 000 znaků včetně mezer. Tato hranice je přitom strop nejdelších článků. Neznamená to tedy, že kratší článek musíte natahovat na tento rozměr. O konečné délce rozhoduje redakce.
Délka infoboxu je cca 1000 znaků včetně mezer.
Délka minirozhovoru je cca 1500 znaků včetně mezer.
Délka rubriky K věci je cca 1500 znaků včetně mezer.
1. Článek by měl být pocitový, emocionální, čtivý, pravdivý a relevantní.
Jak toho dosáhnout?
Na počátku si ujasněte, o čem chcete psát. Nemá smysl zkoušet do článku vměstnat vše od historie přes faunu a flóru, popis jednotlivých míst a zvláštností místní gastronomie, až po zvyky obyvatel a příhody z cestování. Vyberte si jedno téma, které považujete za nejzajímavější, a toho se držte. Jinými slovy – nepište článek o zemi či místě, ale o konkrétní zajímavosti, fenoménu a podobně. V Koktejlu uvítáme i články z České republiky, a také z jiných oblastí, než je cestování.
Nepište cestovatelův deníček. Častou chybou je, že autor začne článek přistáním na letišti a pak popisuje den po dni, co zažil. Až na výjimečné skutečně dobrodružné expedice nemá taková chronologická kompozice smysl.
Neomezujte se na popis. Svěřte se, jak na vás místo či situace působí. Než na pouhé konstatování faktů se zkuste zaměřit na příběh, který by tato fakta ilustroval.
Nepřizpůsobujte své texty kostrbatému jazyku politiků a úředníků. Nebojte se pracovat s bohatostí a krásou češtiny. Pozor ale na různá klišé! Vyhýbejte se i nesrozumitelným odborným výrazům a obratům. Raději použijte opis nebo obecně používané slovo, i kdyby nemělo být dokonale přesné. Koktejl není časopis odborný, ale popularizační, proto používá jazyk srozumitelný každému čtenáři.
Pracujte s hodnověrnými zdroji, informace ověřujte. Pokud vám něco zajímavého řekl například někdo z místních, a vy nemáte možnost to ověřit, nepředkládejte tyto informace jako fakt, ale uveďte, kdo Vám to říkal.
Nepopisujte notoricky známé věci. Místo toho se na ně zkuste podívat novýma očima.
Připravte se na to, že vaše texty projdou standardní redakční úpravou! (Redigací, geografickou revizí a jazykovou korekturou.) Před vytištěním však dostanete zredigovaný text k případným připomínkám a po grafickém zpracování také výslednou podobu článku ve formátu pdf.
2. Článek by měl přinést i něco navíc.
Jak toho dosáhnout?
Zkuste se zamyslet nad tím, jak článek doplnit něčím zajímavým. Součástí článků v Koktejlu jsou infoboxy. Do nich lze uvést informace, které se nehodí přímo do hlavního článku, ale přitom jej vhodně doplňují.
Potkali jste na cestě někoho zajímavého, nebo víte o někom, kdo má k vašemu tématu co říct? Zkuste s ním pořídit stručný minirozhovor nebo jej požádat o stručný názor do rubriky K věci.
Píšete o něčem, co by si zasloužilo přiblížit víc, než dokáží slova? Zamyslete se, jestli by bylo možné k článku vytvořit mapku, plánek, graf, tabulku, schéma nebo 3D model. Pokud dodáte podklady, naši grafici si s tím poradí. Cenný je ale i pouhý nápad, který nám sdělíte.
U některých článků čtenářům představujeme autora stručným CV. Pošlete nám tedy několik vět o sobě a připojte vaši fotografii.
3. Článek se do Koktejlu musí vejít.
Jak toho dosáhnout?
Ani v rámci tématu, které jste si zvolili, nemusíte popsat všechny detaily. Všeho moc škodí. Pište jen to, co je zajímavé, důležité a nové, aby se článek nerozpliznul v záplavě nepodstatných sdělení.
Délka článku nemůže přesáhnout 10 000 znaků včetně mezer. Tato hranice je přitom strop nejdelších článků. Neznamená to tedy, že kratší článek musíte natahovat na tento rozměr. O konečné délce rozhoduje redakce.
Délka infoboxu je cca 1000 znaků včetně mezer.
Délka minirozhovoru je cca 1500 znaků včetně mezer.
Délka rubriky K věci je cca 1500 znaků včetně mezer.
▪ Než se rozhodnete nás s nabídkou příspěvku oslovit, prolistujte některé z posledních vydání Lidé a země, abyste si udělali představu o našem konceptu, stylu, úrovni textů a fotografií či rozsahu příspěvků.
▪ Jsme časopis o cestování a naším hlavním cílem je inspirovat čtenáře k cestování. Nezaměřujeme se na témata prvoplánově historická, politická, geopolitická, sociální, vědecká nebo ekologická.
▪ Nabízejte pouze autentické materiály založené na vlastních osobních zážitcích.
▪ Nabízejte nám konkrétní témata nebo alespoň destinace s nástinem obsahu. Na obecnou otázku: „Co by se vám hodilo?“ nedokážeme odpovědět.
▪ Snažte se pokrýt méně známé oblasti nebo přicházet s neotřelým pohledem.
▪ Můžete nabízet především reportáže, fotoreportáže nebo samostatné fotografie do rubriky Hledáček. Nenabízejte realizované rozhovory, ty připravujeme zásadně ve vlastní režii.
▪ Texty k posouzení zasílejte ve formátu DOC nebo PDF, nevkládejte je do těla zprávy.
▪ Jednotlivé rubriky nemají fixní rozsah, nemáme tedy ani jasně stanovené požadované počty znaků.
▪ I u převážně textových formátů, tedy například reportáží, jsou nedílnou součástí posuzovaného materiálu kvalitní fotografie. Jejich autorem musí být buď autor textu nebo osoba, která mu poskytla s uveřejněním souhlas. Snímky z fotobank nepřijímáme.
▪ Ke každému tématu přiložte alespoň pět ukázkových fotografií. Stačí v náhledové kvalitě. Nicméně je potřeba myslet na to, že pokud má dojít k uveřejnění, je následně nutné dodat snímky v dostatečném rozlišení pro tisk.
▪ Fotografie posílejte jako přílohy nebo odkazy ke stažení, nevkládejte je přímo do těla zprávy.
▪ Pokud autor příspěvek na stejné téma už uveřejnil v jiném médiu, je vhodné a férové na to redakci upozornit.
▪ Nabídky posílejte e-mailem na adresu lideazeme@cncenter.cz. Uveřejnění příspěvku není stvrzeno smlouvou, fungujeme na bázi „gentlemen's agreement“.
▪ Finální text zašlete ve formátu DOC. Soubor PDF můžete případně připojit, pokud tímto způsobem chcete naznačit zařazení fotografií v rámci článku.
▪ Do textu je vhodné zahrnout infobox s praktickými informacemi, historickým kontextem nebo jiným typem informací, které článek adekvátně a zajímavě doplní.
▪ Ke každému příspěvku připojte alespoň 15 fotografií v co nejvyšším možném rozlišení. Nezasílejte jich ale více než 60. Vyberte ty nejkvalitnější, které co nejlépe materiál utváří nebo dotváří. Fotografie můžete zaslat přes jakýkoli typ úložny (WeTransfer, Úschovna, UložTo, Dropbox atd.). Preferovaný formát komprimovaného souboru je ZIP.
▪ Popisky k fotografiím v ideálním případě připojte na konec textu, případně zašlete v samostatném textovém souboru s patřičným pojmenováním souborů. U kratších popisků (například názvů míst) lze k popiskům využít názvy fotografií (to je vhodné i z hlediska orientace redakce a následného zlomu). Včasné dodání popisků ulehčí vhodné zařazení snímků v rámci materiálu. V případě velkého množství zaslaných snímků je možné se i předem dohodnout na doplnění popisků poté, co od nás obdržíte náhled zpracovaného příspěvku.
▪ Při zpracování materiálu může dojít k ořezu fotografií tak, aby vyhovovaly redakčním potřebám. ▪ Všechny texty procházejí redakční úpravou, která zahrnuje stylistické změny, krácení textu, přepis cizích vlastních jmen do kodifikované české podoby a jazykovou korekturu. Uvedené úpravy nepodléhají schválení autora, s výjimkou rozhovorů nezasíláme zpracované materiály k autorizaci.
▪ Většinu materiálů redakce v době otištění propaguje na sociálních sítích za využití fotografií autora. Zároveň jsou příspěvky s určitým zpožděním uveřejňovány na webu časopisu.
Veronika Kratochvílová, šéfredatorka Lidé a země
