Cesta domů - napsala Veronika Flora

Foto: Petr Jan Juračka

Můj první den v Praze byl plný emocí a nezapomenutelných momentů. Po 46 hodinách cesty autobusem z Ukrajiny jsem konečně dorazila na pražské autobusové nádraží. Byla noc, ulice byly téměř prázdné, a já jsem se cítila unavená, ale zároveň plná očekávání.
Na nádraží mě přivítal kurátor a odvezl mě na kolej.
V mém novém domově mě uvítala spolubydlící, která byla stejně nadšená i nervózní jako já. Všechno bylo nové, neznámé, ale vzrušující. Kurátor nám oznámil, že nás druhý den čeká prohlídka Prahy a návštěva školy, kde budeme studovat češtinu. 

Druhý den jsme se sešli s ostatními studenty a vydali se objevovat město. Praha nás okouzlila svou historií a krásou. Navštívili jsme Pražský hrad, prošli se po Karlově mostě a zastavili se na Staroměstském náměstí, kde nás uchvátil slavný orloj. Úzké uličky, starobylé budovy a zvláštní kombinace klidu a ruchu města mě okamžitě očarovaly.
Po prohlídce jsme se přesunuli do školy, kde nám představili rozvrh a vysvětlili průběh studia.
Pak jsme dostali úkol vrátit se na kolej sami. 

A právě tady začalo naše první dobrodružství. Nikdo z nás přesně nevěděl, jak se dostat zpět. Nápisy v češtině, složitá doprava a nefungující internet nás znejistěly. Nakonec jsme se ptali místních, zkoumali mapy a s trochou improvizace jsme našli cestu domů. Ten den byl náročný, ale právě tehdy jsem si uvědomila, že Praha je místo, kde se chci cítit jako doma. Poprvé jsem se ztratila, ale zároveň poprvé jsem se cítila svobodná.
Tento den ve mně zanechal hluboký dojem a dodnes ho považuji za jeden z nejlepších ve svém životě.