Já zasloužilá nejsem. Ale můj táta jo. Naši se rozváděli a pobyt pro vyvolené jsem od něj dostala jako dárek na rozloučenou. Teprve po pár letech, kdy jsem přepisovala na stroji Solženicyna a četla i o jiných sovětských táborech, jsem si uvědomila tu neuvěřitelnou sílu propagandy a blbnutí mladých mozků od útlého věku.
Na Krym jsme dorazili po třech dnech.
V Moskvě jsme totiž měli ještě objednanou návštěvu mauzolea s prohlídkou mrtvoly Lenina.
Z hlavního města jsme pokračovali vnitrostátním letadlem, které se při přistání chovalo jako pružina. Mně při tom manévru prasknul ušní bubínek a rozbolela šestka vlevo dole.
Místo, kde jsme měli trávit příští dva týdny, byl rozlehlý komplex sto padesáti čtyřpatrových paneláků. Spalo se po dvanácti. Všichni jsme nafasovali jednotný úbor, zelené šortky a bílou polokošili. Tím se údajně měly spolehlivě setřít třídní rozdíly.
Do moře jsme se chodili koupat v určené hodiny, každý druhý den. Píšťalkou jsme byli upozorňováni na změnu polohy při opalování.
Všichni českoslovenští pionýři usilovně nacvičovali folklórní vystoupení.
Do moře jsme se chodili koupat v určené hodiny, každý druhý den. Píšťalkou jsme byli upozorňováni na změnu polohy při opalování.
Všichni českoslovenští pionýři usilovně nacvičovali folklórní vystoupení.
„Zuzko, ty s námi nebudeš vystupovat?“
„Nemůžu, bolí mě zub,“ vymluvila jsem se. Tanečky a písničky mě vůbec nezajímaly. Z naší výpravy jsem byla nejmladší a měla jsem úplně jiné starosti.
Tábor byl plný pionýrů ze všech možných zemí.
Tábor byl plný pionýrů ze všech možných zemí.
Moje pátrání po indiánech ale úspěšné nebylo.
Skamarádila jsem se s Nataliou Qinteso Grande, stejně starou Kolumbijkou a její ségrou. Společně jsme si hrály a pořádaly výpravy do jídelny, protože jsme měly pořád hlad. Cpaly jsme se hlavně černým chlebem. Byl výborný, na rozdíl od ruské kuchyně. Komunikovaly jsme pomocí pantomimy a citoslovců. Rozuměly jsme si perfektně.
Potom jsem byla předvolána na kobereček našimi vedoucími. Kamarádství s polodivoškama nebylo žádoucí a měla jsem si najít nějakou sovětskou kamarádku. Tak jsem si našla Inaru z Rigy. Byla moc fajn, ještě pár let jsme si posílaly v dopisech obaly z čokolád a útržky látek.
V obrovské společné jídelně seděl u vedlejšího stolu německý rozhlasový sbor, 25 holek a jeden kluk – Wolfgang. Zamilovali jsme do sebe a já jsem od něj dostala první pusu v životě.
Potom jsem byla předvolána na kobereček našimi vedoucími. Kamarádství s polodivoškama nebylo žádoucí a měla jsem si najít nějakou sovětskou kamarádku. Tak jsem si našla Inaru z Rigy. Byla moc fajn, ještě pár let jsme si posílaly v dopisech obaly z čokolád a útržky látek.
V obrovské společné jídelně seděl u vedlejšího stolu německý rozhlasový sbor, 25 holek a jeden kluk – Wolfgang. Zamilovali jsme do sebe a já jsem od něj dostala první pusu v životě.
Po návratu domů jsem od něj dostala ještě pohled.
Byla jsem celá vedle z probuzené sexuality, a když Němci odjeli, líbala jsem se s jedním klukem z Mosambiku. Toho jsem ale nemilovala.
Dost jsem tíhla k našemu vedoucímu. Byl podobný tátovi a sympatie byly vzájemné. Často si mě bral na klín a povídal si se mnou. Dneska bych to asi hodnotila jinak.
Kromě vrtání stoličky u místního zubaře a jídla bylo pro mě všechno úžasné. Poprvé jsem viděla na vlastní oči různobarevné cizince. Poprvé jsem letěla letadlem a poprvé se koupala v moři.
Byla jsem celá vedle z probuzené sexuality, a když Němci odjeli, líbala jsem se s jedním klukem z Mosambiku. Toho jsem ale nemilovala.
Dost jsem tíhla k našemu vedoucímu. Byl podobný tátovi a sympatie byly vzájemné. Často si mě bral na klín a povídal si se mnou. Dneska bych to asi hodnotila jinak.
Kromě vrtání stoličky u místního zubaře a jídla bylo pro mě všechno úžasné. Poprvé jsem viděla na vlastní oči různobarevné cizince. Poprvé jsem letěla letadlem a poprvé se koupala v moři.
Členy naší výpravy jsem určitě byla ohodnocena jako protekční spratek. Ale mně bylo dvanáct a byla jsem nevědomá, neuvědomělá a neangažovaná.
Dneska bych to také hodnotila jinak.
