23. dubna 2025

Rozmělnit útěchou - napsala Barbora Macko

Často mám strach,
že už hlubší lásku nepoznám.
Sbírám hvězdný prach,
nedám nic znát
navenek.

Snažím se usměrnit
divokost svých myšlenek.
Ve všem tom spěchu,
zbavuji se domněnek,
Co chtějí mě rozmělnit.
V činech hledám útěchu.
Bez úspěchu.

Něco uvnitř mě křičí,
prázdnem,
slovy.

Vnitřní hlas,
co ve mne sténal,
je pryč.

Mé osobní temné údolí
vzalo mi duši.