
že už hlubší lásku nepoznám.
Sbírám hvězdný prach,
nedám nic znát
navenek.
Snažím se usměrnit
divokost svých myšlenek.
Ve všem tom spěchu,
zbavuji se domněnek,
Co chtějí mě rozmělnit.
V činech hledám útěchu.
Bez úspěchu.
Něco uvnitř mě křičí,
prázdnem,
slovy.
Vnitřní hlas,
co ve mne sténal,
je pryč.
Mé osobní temné údolí
vzalo mi duši.
vzalo mi duši.