Skibidi toilet - Co škola? - Jo skibidi dnes. - A ta koule z matematiky, též skibidi? - Joo TOHLE, jak o tom víš? - Přišla mi smska. Hlavně,...

"Tak především se v tom tvém textu úplně ztrácím. Máš tam, Martinko, nahozených několik dějových linek, vyber si nějakou." "N...

Říkali, že nejsem normální. Kdo tohle může říct? Co je normální? Myslím, že jsem úplně v pohodě. Že mluvím sám se sebou… prý příznak duševní...

"Jak je v práci?" zeptal se dědeček Kačky už potřetí za poslední hodinu. "Ale jo dobrý, furt to samý," odpověděla Kačka ...

Mantis byl sameček Kudlanky nábožné. Byl to chudák, životní ztroskotanec. Neměl rodinu, kamarády ani kde bydlet. Přišel o zadní pár nohou, m...

Smrt jsem si představovala jinak.  „Budˇ mě roztrhá smečka lvů, která tudy podle slov správce kempu Ihaha nepochybně zanedlouho projde, nebo...

„Dobrý den, tady automatický odpovídač. Jak Vám mohu pomoci?" „Ježiš Maria, tak to se ani nedovolám na živýho člověka? To mám mluvit s ...

- Tyyyy jo, to byla šleha!!! - To víš, snažím se. - Jak to vlastně děláš? - Ani ti nevím, prostě se narovnám, vtáhnu a pak plivnu ze všech s...

Tady jsem. Tady, hned vedle lavičky. Nevotravuj, sedím. Nemusíš vstávat, stačí natáhnout ruku. A proč bych měl? No, vyhodíš do mne tu petku,...

Milí přátelé psavci! Kdo napíše první knihu o zámku  Kostelec nad Černými lesy ? Jeden zámek. Mnoho století. Nespočet tajemství. A zatím žád...

První polibek chutná jako…první oliva, někdo je nadšen, jiný zklamán. Pacient v nemocnici se cítí jako... zraněné zvíře v ZOO. Politikova ře...

Řev … je ráno. Místo pohodových ranních songů slyším Scootrův Fire. Děti paří jak šílený, skáčou, řvou, řepy jim vlají, boky lítají ze stran...

„Ne, tohle ne, to není možné, to je… strašné,“ vyhrkla rozechvěně mladá žena. Oči se jí zalévaly slzami, do úst se jí drala nakyslá pachuť n...

Zastavím v první vesnici s hospodou, co mi cestou napadne, hlad nedovolí pokračovat. „Zájezdní hostinec“ slabikuji nahlas pokroucená písmena...

Zaseklý v čase bez lásky a něhy. Oloupen příběhy, které nedají mi spát. Svlékám se ze sněžných závějí a z temností snů, co ven z hlavy necht...

Vcházím s maminkou do dveří mojí úplně nové školy. Chodím sem jen pár měsíců. Trochu se mi svírá žaludek. Paní učitelka dnes bude mamince vy...

„No, to je nadělení! Co s tím vším? Vyhodit! Vše vyhodit! Do kontejneru! Nic nebudu třídit nebo se z toho zblázním. Nic si nenechám!“ „Mě jo...

Mám důležitý úkol. Strážím tento policový díl s mříží před nepovolanými. Krátký zub, dlouhý zub, mezera a pak dlouhý zub je jediná správná k...

Jako nejbezpečnější místo na světě, si vždy znovu a znova vybavím barák dědy a babičky v Olší.  „V Olší tam jsou lidi nejhorší…“ recitoval d...

Chlapec Milan dospěl v krásného ztepilého jinocha. V očích svých rodičů však měl jednu vadu: víc než dívky ho zajímali chlapci. Milanova mat...

Vidím ji! Leží tam. Knížka jedna zapeklitá. Vezmu jí a schovám, ona to totiž všechno ví. Je hranatá. Je delší než širší. Stěny má rovné a ro...

1. Zdravý skepticismus. Když Vám všichni tvrdí, že kanály smrdí, na mostcích se nepohnete a ve všech tratoriích Vás čeká výhradně turistická...

Sedím na velkém kameni, který je omýván mořskými vlnami. Moje nohy, vlastně můj krásný ocas, jsou složeny bokem pode mnou. Rukama se opírám ...

Toužila jsem putovat. Pro svoji první poutní cestu jsem si vybrala Rybářskou cestu. Vede po jižním a západním portugalském pobřeží. V Portug...

"Mamííííí, proč máme na batůžkách ty rolničky?" "No, vždyť už jsem ti to říkala. Je to proto, že při každém našem kroku zacin...

Přede mnou známý pohled. Protější budova kolejí, teď v létě se zhasnutými okny. Z prava se nese z parku hudba. Z leva hučí dvě hospody na bl...

Ani nevím, jak jsem se zde ocitla. Stojím na přídi lodi, která míří ke břehům ostrova ʻEua, vítr mi cuchá vlasy, slunce se odráží od nekoneč...

Mistři světa 1972 RAZ: "Nikomu to neříkejte, ale já ten hokej vlastně nechápu." DVA: "Jak nechápu? To nepoznáš, kdo dal gól?...

Mám strach, že všechno, co jsi ve mne probudil, je jen zvířený prach. V myšlenkách o tobě někam jsem zabloudil. Jednoho dne, až poznáme tu c...

Er-forma Je to jen práce, snaží se v duchu přesvědčit sama sebe. Hledí do zrcadla. Kolem to smrdí. Konečně je volná kabinka. Mávne na starší...

Bylo to krátce potom, co jsme se přestěhovali z Krkonoš do bouřlivé Prahy a jediné, po čem jsem toužila, byl pocit domoviny. Rozhodla jsem s...

„Proč vy do těch jeskyní vlastně lezete?“ ptali se nás Sokotránci. Obyvatelé jemenského ostrova mají k jeskyním rozporuplný vztah a některé ...

Chudák plameňák, má nemocný meniskus. „Počkejte na mne!“ volá plameňák na ostatní ptáky z velkého hejna, které vzlétá nad hladinou. „Přeci m...

Náš džíp se řítí závratnou rychlostí po prašné cestě. Nebe je zamračené, jako by se nám snažilo zdramatizovat příjezd do vesnice. Blahodárné...

Už v jeho raném dětství, asi tak kolem osmého roku jeho života, jsem se dozvěděla, že se vymyká všem standardům. Prozradila mi to lékařka v ...

Na dveřích konečně najdu 4. A.  Od mých časů je tu všechno přeházený. Připadám si jako Kodet v Pelíšcích. "Dobrý večer," zdravím a...

Vrabec a papoušek kakadu, vedli takovou rozpravu. Seděli v parku na lavičce, hlavičku pěkně při hlavičce. „Já ti tak závidím tvé bílé peří,“...

Vzpomínky na Itálii Kde svítí slunce v mém srdci Chieti vždy Stejně chčijety

Začalo to tímhle obrázkem... Řekla jsi: Ahoj, našla jsem na FB tenhle příspěvek s fotkou. To musí být nějaký výmysl stvořený umělou intelige...