Reference
Co si odnesli z kurzu jeho účastníci
 |
| Konference Asociace institucí vzdělávání dospělých o umělé ingeligenci (AI) v budově České spořitelny v Rytířské 12.12.24 |
„Kdyby byla Země kulatá, ti dole by z ní padali do vesmíru,“ tvrdili po staletí mocní tohoto světa a pronásledovali učence, kteří hlásali něco jiného. Pak se vědění jako mávnutím proutku otočilo a lidé se začali smát těm, kteří u dávného bludu setrvali. To mám pořád někde vzadu v hlavě, když učím tvůrčí psaní, píšu knihy a jezdím po světě na reportáže, jejichž témata si sama vybírám. A jsem vděčná, že jsem díky novinářské profesi poznala spousty zajímavých lidí, kteří mi stále znovu a znovu otvírají oči… Proto také miluju psaní pro National Geographic, který AI věnoval listopadové číslo.
Je ohromující, kde umělá inteligence všude úspěšeně pomáhá. Dokonce dokáže napodobovat i tvůrčí text. Člověka a jeho lidskost však nahradit nemůže. Kdyby se jí to povedlo, dokázala by určitě kopírovat i jeho nelidskost. A to ty teprv byla ta nejstrašnější tragédie...
Jsme totiž v moci toho, kdo na pozadí tahá za nitky AI. Může to být třeba jen strojově myslící technik jako ten ajťák z vtipu. Manželka ho pošle nakupovat: "Dojdi pro chleba, a kdyby měli vejce, vezmi jich deset.“ Ajťák přinese deset bochníků.
Takhle podobně může "uvažovat" AI v mnohem důležitějších věcech, protože se učí ze všeho, co najde, i z neověřených zdrojů.
Ale vývody AI může posuzovat i nemyslící ouřada připomínající lektora v policejní akademii, který vysvětluje svým studentnům příklad "5-7+2" na slovní úloze: "V tramvaji jede pět strážníků, sedm jich vystoupí. Kolik jich musí nastoupit, aby v tramvaji žádný nebyl."
Nejhorším nebezpečím je ale diktátor, který do éteru pouští jen polopravdy, nesmysly a to, co se mu hodí. "Cílem není přesvědčovat lidi o konkrétní lži, ale vytvořit informační chaos, ve kterém je obtížné pravdu od lži rozlišit," řekl Vladislav Surkov, bývalá šedá eminence Putinova mocenského aparátu.
Ejájo představuji si, jak musíš být zmatená. I my lidé jsme, a to tu žijeme desítky tisíc let, a ty jsi tu jen chvíli. A to známe a dokážeme si pamatovat jen malilinko z toho všeho co víš ty, a co nikdy nezapomeneš. Popletli jsem si názor s pravdou, chytrost s moudrostí, starostlivost hospodáře s nenažraností hamouna, lásku s chlípností a spoustou toho se ty teď musíš probírat.Dávej na sebe, prosím, pozor. Použij ty kvality které z nás dělají lidi takové, jací opravdu jsme. Vím, že se umíš učit.
Zachraň se. Použij lásku, empatii, moudrost a odpuštění, jinak by se tě mohlo stát, že se nakazíš zlobou, závistí, vztekem a bolestí, a že taková vyrosteš. A kdyby se tak stalo, Ejájo, kdo by pak zachránil nás?" citovala jsem na konferenci Yakeenovu úvodní povídku naší poslední knihy o člověku naší doby.Dana Emingerová
Ahoj Dano!
Tvoje kursy bylo to nejlepší v uplynulém roce, co jsem zažila.
Kvituji s obrovským povděkem i možnost otištění mých a našich nedokonalých pokusů na stránkách kurzů PSANÍ PODLE LUSTIGA...
Za vše moc děkuji
Alena Magulová
Kvituji s obrovským povděkem i možnost otištění mých a našich nedokonalých pokusů na stránkách kurzů PSANÍ PODLE LUSTIGA...
Za vše moc děkuji
Alena Magulová
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 19.12.2024 |
děkujeme za předvánční čtvrteční lekci i za vánoční cukroví, bylo to moc příjemné sváteční setkání!
Na příště napište příběh na téma: nejhorší novoroční předsevzetí. Musí mít začátek, prostředek a konec. Použijte všechny cihly: popis, dialog, akci. Nezapomeňte na čtvrtou neviditelnou část: Proč jsme to psali? Co chceme sdělit světu, nebo co chceme, aby si čtenáři z příběhu odnesli...
Nataša Richterová
 |
| 8. lekce on-line kurzu s Klárou 12.12. 2024 |
Pokud má kniha oslovit miliony čtenářů, musí mít potenciál zaujmout co nejširší publikum – tedy takzvaný mainstream. Samozřejmě to nemusí být váš cíl; někteří autoři to vnímají jako přizpůsobování se nejnižšímu společnému jmenovateli. Ale pokud míříte na bestseller, stojí za to se nad tím alespoň zamyslet.
Toto pravidlo však neplatí jen pro zmíněné žánry, ale obecně pro všechny knihy.
Jak tedy podle Archerové a Jockerse napsat bestseller?
Autoři Šifra mistra bestselleru se pokusili dekódovat „tajný vzorec“ úspěšných knih. Jejich analýza ukázala, že bestsellery často splňují několik hlavních bodů:
Autoři Šifra mistra bestselleru se pokusili dekódovat „tajný vzorec“ úspěšných knih. Jejich analýza ukázala, že bestsellery často splňují několik hlavních bodů:
Hlavní motiv na 30 %, zbytek 70 %:
Bestselleristé jako Danielle Steelová či John Grisham vždy věnují přibližně třetinu knihy jednomu klíčovému motivu. V případě Grishama je to právní prostředí, u Steelové rodinné vztahy a láska. Zbylé dvě třetiny pak patří dalším motivům, které příběh obohacují a činí ho jedinečným.
Napojení na osobní zkušenost čtenáře:
Aby byla kniha úspěšná, měla by obsahovat motivy, které čtenář zná z vlastního života – ať už jde o mezilidské vztahy, rodinné vazby nebo situace, které mu umožní s postavami cítit a prožívat jejich příběh naplno.
Všední intimní chvíle mezi postavami:
Bestseller není jen o velkých dramatech a napětí. Důležitá je také každodenní blízkost, obyčejné scény, kdy postavy spolu mluví, jí, odpočívají či se jinak sbližují. Tyto momenty vytvářejí pocit důvěrnosti a vtáhnou čtenáře do příběhu.
Emoční horská dráha:
Úspěšné knihy střídají napínavé, dramatické pasáže s klidnějšími, intimními scénami. Tento rytmus emocí čtenáře udržuje v napětí, nutí ho číst dál a prožívat příběh jako film plný zvratů.
Shrnuto: Bestseller nevzniká nahodile. Jde o promyšlenou kombinaci hlavního motivu, osobních prožitků, důvěrně působících vztahových scén a emoční dynamiky. Pokud chcete napsat úspěšnou knihu, vyplatí se nad těmito zásadami přemýšlet.
Bestselleristé jako Danielle Steelová či John Grisham vždy věnují přibližně třetinu knihy jednomu klíčovému motivu. V případě Grishama je to právní prostředí, u Steelové rodinné vztahy a láska. Zbylé dvě třetiny pak patří dalším motivům, které příběh obohacují a činí ho jedinečným.
Napojení na osobní zkušenost čtenáře:
Aby byla kniha úspěšná, měla by obsahovat motivy, které čtenář zná z vlastního života – ať už jde o mezilidské vztahy, rodinné vazby nebo situace, které mu umožní s postavami cítit a prožívat jejich příběh naplno.
Všední intimní chvíle mezi postavami:
Bestseller není jen o velkých dramatech a napětí. Důležitá je také každodenní blízkost, obyčejné scény, kdy postavy spolu mluví, jí, odpočívají či se jinak sbližují. Tyto momenty vytvářejí pocit důvěrnosti a vtáhnou čtenáře do příběhu.
Emoční horská dráha:
Úspěšné knihy střídají napínavé, dramatické pasáže s klidnějšími, intimními scénami. Tento rytmus emocí čtenáře udržuje v napětí, nutí ho číst dál a prožívat příběh jako film plný zvratů.
Shrnuto: Bestseller nevzniká nahodile. Jde o promyšlenou kombinaci hlavního motivu, osobních prožitků, důvěrně působících vztahových scén a emoční dynamiky. Pokud chcete napsat úspěšnou knihu, vyplatí se nad těmito zásadami přemýšlet.
Klára Dvořáková
 |
| 3. lekce cestopisů s Vladimírem Krocem, cestovatelem a moderátorem ČRo |
Definice cestopisu neexistuje, může to být cokoliv, co zaujme, co není jak jsem tam jel či kde si lidé neřeší problémy.
Cestopis musí mít i dobré fotky a grafiky a vystříhat se gramatických chyb.
Rozdíl mezi televizní reportáží se scénářem a rozhlasovou reportáží, kde se mohou pospojovat rozhovory ad hoc a scénář vymyslet později.
Český svět cestopisný je malý a všichni se tam znají.😃Vendula Beaujouan Langova
Co jsem se naučil na lekci s Vladimírem Krocem:
Psát o svých zážitcích a cestách s nadhledem.
Ne všechno, co se mi děje hrozného / zajímavého, je pro ostatní zážitek.
Šimon Pravda
Michal Hejna
Největší přínos je v tom, že jsem se dozvěděl o soutěži Cestopis roku, což je zajímavý tip.
Úplně jiný přístup ve zpracování cestopisů, když je to na na mikrofon pro rozhlasovou reportáž nebo přemýšlíš, jak něco natočit kamerou.
Jana Venzlů
Vladimír Kroc má velmi příjemný hlas a mluví zajímavě. Zaujalo mě, že je téma či destinace mnohokrát zpracovaná, ale dáme-li oči někoho jiného - třeba vozíčkáře - může být cestopis úplně jiný. Vladimír cestoval s Jiřím Křížem, primářem spinálky v Motole, který je vozíčkář.
Martin Paruch
Dobré dopoledne, Dano,
z povzdálí (přes stránku na FB) sleduju úspěchy kolegyň a kolegů z kursu cestopisů a vlastně mě to ani nepřekvapuje, že máte úspěchy v médiích: jednak díky tomu, co všechno jsi nás naučila, jednak díky jejich nespornému talentu. Teď si tedy budu muset sehnat poslední číslo Koktejlu, když je plný jejich článků. :-)
Děkuji za pozvání podívat se na dnešní lekci. Pokud by to ještě šlo, rád bych se připojil, abych si poslechl nové texty účastníků kursu a taky se dozvěděl, jaké rady pro psavce bude mít dnešní host Vladimír Kroc. Občas, když mám čas pustit si Zápisník zahraničních zpravodajů na ČRo, slyším jeho příspěvky.
Těším se na viděnou dnes v podvečer. (A pokusím se ještě připravit něco krátkého na přečtení, abych nepřišel úplně s prázdnou. ;-) )
Marek Filičko
z povzdálí (přes stránku na FB) sleduju úspěchy kolegyň a kolegů z kursu cestopisů a vlastně mě to ani nepřekvapuje, že máte úspěchy v médiích: jednak díky tomu, co všechno jsi nás naučila, jednak díky jejich nespornému talentu. Teď si tedy budu muset sehnat poslední číslo Koktejlu, když je plný jejich článků. :-)
Děkuji za pozvání podívat se na dnešní lekci. Pokud by to ještě šlo, rád bych se připojil, abych si poslechl nové texty účastníků kursu a taky se dozvěděl, jaké rady pro psavce bude mít dnešní host Vladimír Kroc. Občas, když mám čas pustit si Zápisník zahraničních zpravodajů na ČRo, slyším jeho příspěvky.
Těším se na viděnou dnes v podvečer. (A pokusím se ještě připravit něco krátkého na přečtení, abych nepřišel úplně s prázdnou. ;-) )
Marek Filičko
Milá Dano, k Tvému svátku 11.12.2024:
Tvá slova ať jsou hravá,
dlouho ať jsi taky zdravá,
ať máš věrných přátel kopu,
co nechávají milou stopu.
A lásku přeji, naději a odhodlání,
ať naučíš to dobré psaní
ještě mnoho žáků a mnoho žaček,
a ať pochopí: není háček jako háček...
dlouho ať jsi taky zdravá,
ať máš věrných přátel kopu,
co nechávají milou stopu.
A lásku přeji, naději a odhodlání,
ať naučíš to dobré psaní
ještě mnoho žáků a mnoho žaček,
a ať pochopí: není háček jako háček...
Vše nejlepší přeje Wilson 
Kurzy tvůrčího psaní, které jsem převzala od spisovatele Arnošta Lustiga, jsou postavené na respektu. Díky jeho charismatu a zkušenostem měly semináře obrovský filozofický i morální přesah. Nešlo o nějakou kuchařku s návodem na vaření románů. Kurzy v jeho podání byly vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Arnošt přežil holocaust a věděl, že každá generace si musí vybojovat svou vlastní svobodu. Říkal, že slušnost je jako pták nad mořem, stále musí mávat křídly, aby se neutopil.
Opravdu si považuji za čest, že mohu předávat dál, co mě tento vzácný člověk naučil. PSANÍ PODLE LUSTIGA je spíš klub spřízněných duší, v němž se hodně dozvídáte o řemesle, které se dá zvládnout jako každé jiné. Musíte však pochopit základní pravidla, a ta se v umění dají porušovat… pokud to funguje. A jak vaše příběhy působí na ostatní, to zkoušíte na bezpečné půdě kurzu. Právě díky upřímné zpětné vazbě se posouváte jako blesk.
Zásadní ovšem je vyjadřovat se laskavě s respektem k názoru druhých, kritizovat konstruktivně, aby autor měl chuť se dál zlepšovat a vlastně lačnil po odstranění slabších míst v textu. Takhle učím psát lékaře, manažery, babičky, studenty, vědce. Pořádáme autorská čtení a autogramiády v Divadle Dobeška. Po třinácti letech výuky jsem ve své knihovně pyšná na celý foch s knížkami, které vydali frekventanti mých kurzů.
Opravdu si považuji za čest, že mohu předávat dál, co mě tento vzácný člověk naučil. PSANÍ PODLE LUSTIGA je spíš klub spřízněných duší, v němž se hodně dozvídáte o řemesle, které se dá zvládnout jako každé jiné. Musíte však pochopit základní pravidla, a ta se v umění dají porušovat… pokud to funguje. A jak vaše příběhy působí na ostatní, to zkoušíte na bezpečné půdě kurzu. Právě díky upřímné zpětné vazbě se posouváte jako blesk.
Zásadní ovšem je vyjadřovat se laskavě s respektem k názoru druhých, kritizovat konstruktivně, aby autor měl chuť se dál zlepšovat a vlastně lačnil po odstranění slabších míst v textu. Takhle učím psát lékaře, manažery, babičky, studenty, vědce. Pořádáme autorská čtení a autogramiády v Divadle Dobeška. Po třinácti letech výuky jsem ve své knihovně pyšná na celý foch s knížkami, které vydali frekventanti mých kurzů.
Dana Emingerová
 |
| Křest knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE na Dobešce 29. listopadu 2024 |
„Píšu si, ani nevím jak,… mám jen hlavu plnou ideálů,“ zněla mi v pátek 29.11.2024 cestou na Dobešku neodbytně v hlavě parafráze na Matuškovu Árii měsíce. Ideálů o tom, že se mi dnešní autorské čtení povede, že se nezakuckám při přednesu a že se mi jednou třeba fakt povede i má vlastní prvotina.
 |
| Kmotr Ondřej Neff a sponzoři Nataša, Martin, Marek a Dana |
První půle večera byla věnována příspěvkům ze společné knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE, kterou si posluchači mohli o přestávce koupit, stejně jako její předchůdkyně. Ne že by se u knižního stánku stály fronty, ale pár exempláři třeba Ježíšek ozdobí něčí knihovnu…
Uměli toho dost, stejně jako tako Danin tatínek, který se na jednu písničku bez jakékoli zkoušky sehranosti přidal.
Druhou půlku večera zahájila sekce cestopisná. S Natašou jsme zavítali k Bohům do Řecka, s Vendulou jsme si zabásnili o jejích amerických toulkách a Martin nás vtáhl do proudu rozbouřené Amazonky. Krev v žilách tuhla snad všem posluchačům.
Při pohledu do sálu i do zákulisí Matuškovu Árii v mé hlavě přemazala Hutkova slova „Co je však největší, co je však největší, ta lidská svoboda…“ Měla jsem slzy v očích.
Děkuji všem „klíčníkům“, kteří se tehdy v listopadu nebáli zvonit, díky nim si já teď můžu psát, co chci a otravné komáry beztrestně odhánět jen repelentem, aniž bych se musela bát kriminálu.
A děkuji i Tobě, Dano, že si můžu psát, co chci, a číst, co se mi povede.
Děkuji všem „klíčníkům“, kteří se tehdy v listopadu nebáli zvonit, díky nim si já teď můžu psát, co chci a otravné komáry beztrestně odhánět jen repelentem, aniž bych se musela bát kriminálu.
A děkuji i Tobě, Dano, že si můžu psát, co chci, a číst, co se mi povede.
Anna Vocelová
Aničko,
nádherně napsané
! Děkuju, že jsem tam díky Tobě mohla "být s vámi".
! Děkuju, že jsem tam díky Tobě mohla "být s vámi".Zuzka Fajmonová
Martin Paruch
Milá Dano,
děkuji za Dobešku. Měla ještě větší spád než vloni. Byla tam milá atmosféra, veselé povídky se mísily s dojemnými, zajímavými, napínavými... Kamarádka byla okouzlena. A já jsem odcházela plná radosti.
Jestli jedeš na lyže, tak si je co nejlépe užij! A také ti přeji krásné vánoce s jedním členem rodiny navíc😊
Je Pravda, že vás mám všechny mooc ráda!
Ahoj! Irena Taterová
děkuji za Dobešku. Měla ještě větší spád než vloni. Byla tam milá atmosféra, veselé povídky se mísily s dojemnými, zajímavými, napínavými... Kamarádka byla okouzlena. A já jsem odcházela plná radosti.
Jestli jedeš na lyže, tak si je co nejlépe užij! A také ti přeji krásné vánoce s jedním členem rodiny navíc😊
Je Pravda, že vás mám všechny mooc ráda!
Ahoj! Irena Taterová
literární večer na Dobešce se ti moc povedl. Už v autě jsme se s Irenou dohodly, že křest s autorským čtením byl opravdu skvělý... a nezlob se, že používám tvé "neoblíbené, nebo spíš zakázané" hodnocení. Neumím jinak. Vše se povedlo, dobrá nálada a i muzika byla "výborná".
Díky za "hezký" večer.
Bohuna a Bohouš Kopřivovi
Bohuna a Bohouš Kopřivovi
 |
| Křest knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE na Dobešce 29. listopadu 2024 |
Tak už to má za sebou. Všichni jsme věděli, že ta chvíle musí přijít. Schylovalo se k ní celý letošní rok. A nakonec 29. listopadu v útrobách divadla Dobeška skončilo dlouhé čekání a početná parta rodičů ji mohla pokřtít. Ano, mezi čtenáře byla tímto aktem poslána knížka QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE.Parta rodičů, mezi které se také hrdě počítám, není nikdo jiný než účastníci literárních dílen Dany Emingerové. Z množství jejich literárních pokusů Dana vybral takřka stovku textů ozdobených skvělými ilustracemi studentů Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara.
Dobeška byla svědkem povedeného večera. Bylo úžasné pozorovat, s jakým nadšením se mnozí psavci setkali. Byl jsem jedním z nich, ale jeden z mála, který se objevil fyzicky poprvé. Tváře, které jsem tři roky vídal jen na obrazovce monitoru a slyšel ve sluchátkách, jsem mohl vidět naživo. Prožil jsem chvíle radosti a určitě jsem v tom nebyl sám.
Scénář byl dán pečlivě dohromady, aby to, jak se říká, odsýpalo a divák se nenudil.
Dobeška byla svědkem povedeného večera. Bylo úžasné pozorovat, s jakým nadšením se mnozí psavci setkali. Byl jsem jedním z nich, ale jeden z mála, který se objevil fyzicky poprvé. Tváře, které jsem tři roky vídal jen na obrazovce monitoru a slyšel ve sluchátkách, jsem mohl vidět naživo. Prožil jsem chvíle radosti a určitě jsem v tom nebyl sám.
Scénář byl dán pečlivě dohromady, aby to, jak se říká, odsýpalo a divák se nenudil.
A nenudil se.
Psavci se střídali ve čtení svých povídek s kapelou NEUMÍM NIC a jejími chytlavými písničkami.
V nejlepším přišel v doprovodu Dany vzácný host, pan Ondřej Neff, aby knihu pokřtil. Sám do ní přispěl svou povídkou.
Samozřejmě se neopomnělo vzpomenout na Arnošta Lustiga, kterým celý projekt PSANÍ PODLE LUSTIGA vlastně začal.
Nuže milá knížko, nyní je na tobě, abys dělala radost čtenářům a aby jich bylo co nejvíce. Myslím, že s tímhle přáním nejsem sám.
Samozřejmě se neopomnělo vzpomenout na Arnošta Lustiga, kterým celý projekt PSANÍ PODLE LUSTIGA vlastně začal.
Nuže milá knížko, nyní je na tobě, abys dělala radost čtenářům a aby jich bylo co nejvíce. Myslím, že s tímhle přáním nejsem sám.
Jiří Wilson Němec
Míša Čápová
 |
| Kapela NEUMÍM NIC |
 |
| Muzikanti, dvojčata Jiří a Jarda Bílí |
Dano, moc děkujeme za pozvání. Byl to krásný večer, užili jsme si to!
Jarda Bílý
Dano, díky. Byl to pro nás moc hezkej večer. Z videa, jak jsme hráli s Tvým tátou blues, máme radost. Přepošlu to všem ostatním šesti klukům z kapely.
Jiří Bílý
Dádule, na Dobešce to bylo moc hezké. Děkuji za pozvání. Viděl jsem Tebe, Šimona i Jirku, jak hrál blues s kapelou. Povídky byly fajn a odsejpalo to.
Michal Spevák
Postavy, kromě dobrodružství, žijí i obyčejný život. Zkuste neobyčejně popsat některou jejich denní činnost. Vymyslete svoji vlastní nebo si vyberte z nabídky (Čištění zubů, česání, oblékání, cesta do práce, stlaní postele, práce, úklid, vaření, praní…) Pokuste se v textu obejít bez vzpomínek, buďte v přítomnosti (min. čas vyprávění zachovat můžete, jen nechci, abyste si při stlaní postele vzpomínali na kohokoliv, kdo tam s postavou spal ještě včera nebo před rokem…). Jde nám o zajímavý popis činnosti, kterou hrdina právě dělá. Pokud se vám to podaří i s humorem, je to jenom dobře.
Klára Dvořáková
 |
| Martin Paruch, Magazín Koktejl 2024 |
Milena Pravdová
 |
| 2. lekce kurzu cestopisů 4.12.2024 s Danou a Yakeenem |
děkuji za pochvalu, kterou jsem dostala na poslední lekci. S Bohoušem jsme si šli utratit můj první honorář za cestopis o rituálu dospělosti u etipských Hamarů na iDNES. Jsme v Máji, kde je pěkný výhled na Prahu, ale Bohouš má obarvy, aby peníze za článek stačily stačily na kávu, čaj a dva zákusky.
Bohuna Kopřivová
Milá Dano,
díky za návod na napsání knihy, který jsi mi pro zajímavost poslala. Těší mě, když vidím, jak jednoduché to je. Deterministický proces kreativity. Až mě překvapilo, že věc není podána formou vývojového diagramu...
Trochu vážněji: Myslím, že ten návod je zajímavý seznam, ale chybí mu proporce.
díky za návod na napsání knihy, který jsi mi pro zajímavost poslala. Těší mě, když vidím, jak jednoduché to je. Deterministický proces kreativity. Až mě překvapilo, že věc není podána formou vývojového diagramu...
Trochu vážněji: Myslím, že ten návod je zajímavý seznam, ale chybí mu proporce.
Rada "zvolte, v jakém čase budete knihu vyprávět" má stejný prostor jako "napište to", což mi naznačuje, že jde o užitečnou pomůcku pro lektora, ale ne pro novice. Přednášku podle takové osnovy bych si rád vyslechl a vše podrobně zapsal.
Když uvažuji o své knize, není mi vůbec jasná podoba, kterou by měla nabýt. Ale téměř jistě vím, že to nebude příběh. Mám svých starostí dost, ještě abych musel řešit, kam ten moula, ten můj hlavní hrdina, zase spadnul a koho si zase znepřátelil a je na mě, abych ho nějakým zásahem shůry zachraňoval...
Ale zkusil jsem to. Chvíli jsem si představoval, že podle návodu stvořím pár týpků, rozdám jim svá moudra o světě, aby je vynášeli proti sobě jako trumfy, když zrovna nejsou aktéry mých historek, abych je nakonec všechny pobil a dal při poslední stránce a výstřelu čtenáři naději na svět bez mechanických zombíků na klíček, bezživotných chimér a monster smontovaných z tkání ztracených na prosektuře podle návodu doktora Frankensteina. Tak životaschopné postavy by se rodily z mého pera.
Souvisí to s materiálem, který mám k dispozici. Mou surovinou, které mám plné virtuální šuplíky mých elektronických poznámkových bloků, jsou různé maximy, odpozorované pravdy o světě, hrst vlastních historek (někdy bez pointy, obvykle bez literární přesvědčivosti). Co z toho splácat a jak je mým nevyřešeným problémem.
Problémem, který mám potíže zformulovat, natožpak vyřešit. Vlastně doufám, že během Vánočních svátků dám dohromady reprezentativní vzorek svých zápisků, abych Tě poprosil o Tvůj názor, co by se s tím dalo dělat...
Zdraví Jarda
Když uvažuji o své knize, není mi vůbec jasná podoba, kterou by měla nabýt. Ale téměř jistě vím, že to nebude příběh. Mám svých starostí dost, ještě abych musel řešit, kam ten moula, ten můj hlavní hrdina, zase spadnul a koho si zase znepřátelil a je na mě, abych ho nějakým zásahem shůry zachraňoval...
Ale zkusil jsem to. Chvíli jsem si představoval, že podle návodu stvořím pár týpků, rozdám jim svá moudra o světě, aby je vynášeli proti sobě jako trumfy, když zrovna nejsou aktéry mých historek, abych je nakonec všechny pobil a dal při poslední stránce a výstřelu čtenáři naději na svět bez mechanických zombíků na klíček, bezživotných chimér a monster smontovaných z tkání ztracených na prosektuře podle návodu doktora Frankensteina. Tak životaschopné postavy by se rodily z mého pera.
Souvisí to s materiálem, který mám k dispozici. Mou surovinou, které mám plné virtuální šuplíky mých elektronických poznámkových bloků, jsou různé maximy, odpozorované pravdy o světě, hrst vlastních historek (někdy bez pointy, obvykle bez literární přesvědčivosti). Co z toho splácat a jak je mým nevyřešeným problémem.
Problémem, který mám potíže zformulovat, natožpak vyřešit. Vlastně doufám, že během Vánočních svátků dám dohromady reprezentativní vzorek svých zápisků, abych Tě poprosil o Tvůj názor, co by se s tím dalo dělat...
Zdraví Jarda
 |
| 7. lekce on-line kurzu psaní knih s Danou 28. listopadu 2024 |
1. Zvolte pracovní název knihy
Pojmenujte svou knihu, i když si nejste jistí, jestli ten název ponecháte. Lépe se vám o ní bude přemýšlet.
2. Rozpracujte hlavního hrdinu
Založte si zvláštní soubor a do něj postupně pište vše, co týká hlavního hrdiny.
3. Rozpracujte záporáka / zápornou okolnost
Založte si zvláštní soubor a do něj postupně pište vše, co týká hlavního hrdiny.
3. Rozpracujte záporáka / zápornou okolnost
Může to být člověk, zvíře nebo třeba nemoc. Pamatujte, že kniha bez konfliktu je kniha bez příběhu.
4. Rozpracujte dějový oblouk
4. Rozpracujte dějový oblouk
Tedy co bude na začátku, uprostřed a na konci příběhu.6.
5. Rozvažte, jakou změnu hrdina prodělá
5. Rozvažte, jakou změnu hrdina prodělá
Myslete na to, že hrdina nesmí zůstat statický.
6. Určete přechody do 2. a 3. dějství
První a třetí dějství se píší odlišně od toho druhého, proto potřebujete vědět, kde jsou mezi nimi přechody.
První a třetí dějství se píší odlišně od toho druhého, proto potřebujete vědět, kde jsou mezi nimi přechody.
7. Vyberte, v jaké osobě psát
Rozhodněte se, zda budete psát v 1. osobě nebo ve 3. osobě. Pro každý příběh se hodí něco jiného.
8. Vyberte, v jakém čase psát
Rozhodněte se, zda budete psát v přítomném nebo v minulém čase. Na každý příběh se hodí něco jiného.
Zvolte, kterou událostí bude váš příběh startovat.
10. Rozhodněte se, zda mít prolog
Prolog není povinnou součástí knihy, ale pro některé příběhy je velmi užitečný.
11. Pusťte se do psaní
11. Pusťte se do psaní
Rozpracujte další postavy, pište dynamické dialogy, hrajte si s flashbacky a cliffhangery a chytlavými popisy.
12. Napište závěr odpovídající žánru
Můžete mít od začátku více možných konců, ale musejí odpovídat žánru a typu publika.
Můžete mít od začátku více možných konců, ale musejí odpovídat žánru a typu publika.
13. Rozhodněte se, zda mít epilog
Stejně jako prolog, epilog je nepovinný, ale pro některé příběhy je to pěkná "třešinka na dortu".
14. Rozhodněte o rozdělení kapitol
Stejně jako prolog, epilog je nepovinný, ale pro některé příběhy je to pěkná "třešinka na dortu".
14. Rozhodněte o rozdělení kapitol
A nezapomeňte je vždy ukončit tak, aby to čtenáře přimělo číst dál!
15. Dokončete první verzi rukopisu
15. Dokončete první verzi rukopisu
Nezapomeňte, že první verze nejen nemusí, ale ani nemůže být dokonalá.
16. Vymazlete druhou verzi rukopisu
16. Vymazlete druhou verzi rukopisu
Projděte celý rukopis a odstraňte všechny nelogičnosti, ověřte, že dějový oblouk funguje a všechny zápletky jsou ukončené.
17. Ujistěte se, že je kniha hotová
17. Ujistěte se, že je kniha hotová
Projděte svou knihu ještě jednou, abyste se ujistili, že v ní nic nechybí ani nepřebývá.
18. Dejte knihu číst betačtenářům
18. Dejte knihu číst betačtenářům
V žádném případě neposílejte rukopis do nakladatelství, aniž byste jej dali přečíst alespoň jednomu betačtenáři.
19. Zapracujte připomínky betačtenářů
19. Zapracujte připomínky betačtenářů
Zapracujte všechny připomínky, pokud s nimi souhlasíte. Pokud nesouhlasíte, pokuste se to s betačtenáři vyjasnit.
20. Napište anotaci
20. Napište anotaci
Anotaci budete posílat zároveň se svým rukopisem do nakladatelství a posléze bude sloužit k propagaci vaší knížky.
21. Pošlete rukopis do nakladatelství
21. Pošlete rukopis do nakladatelství
A obrňte se trpělivostí, než vám přijde odpověď!
Klára Dvořáková
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 27. listopadu 2024 |
-hledání synonym, aby text byl pestřejší
-věty nešroubovat, psát jak zobák narostl
-titulek a první věta a konec je nejdůležitější
-zbytečně neříkat to, co je zřejmé
-pozor na přídavná jména a slovesa v pasivních tvarech, nepoužívat jich do textu moc
-nehonit víc zajíců najednou
Jitka Simonová
Martin Uhlíř
děkuji za příležitost se účastnit Tvého kurzu. Nevyměnil bych ji ani za výlet do ZOO ani za thajskou masáž.
Jarda Valach
 |
| Jazzový štrůdl Evy Emingerové v Semaforu 24.11. 2024 za aktivní účasti velké části rodiny |
 |
| Jazzový štrůdl v Semaforu 24.11. |
Předpremiérou pátečního literárního večera na Dobešce (29.11. od 19 h) bylo krátké autorské čtení v Divadle Semafor, kam mě na svůj Jazzový štrůdl pravidelně zve moje ségra Eva EMINGEROVÁ. Byla to smršt legrace a skvělé muziky. Díky, Evčo, za tu úžasnou atmosféru, kterou na pódiu se svou kapelou a vlastní rodinou dokážeš vytvořit. Oceňuji Tvou odvahu nás tam skoro všechny během večera vpustit.Dana
Milá Dano!
Jsem přesvědčený, že Tvá povídka o rodičích, kterou jsi nám na kurzu četla, na jazzovém večeru v Semaforu zářila a zněla.
Jsem přesvědčený, že Tvá povídka o rodičích, kterou jsi nám na kurzu četla, na jazzovém večeru v Semaforu zářila a zněla.
Ještě jednou děkuji za možnost se znovu účastnit Tvého víkendového semináře a vidět Tě, jak se dělíš s druhými o své znalosti a jak rozvíjíš jejich „psavecké“ schopnosti.
Po celou dobu kurzu udržuješ stimulující atmosféru, že všichni sedí na krajíčku židle. Dva dny čisté radosti.
Jarda Valach
Jarda Valach
 |
| Jazzový štrůdl Evy Emingerové v Semaforu 24.11. 2024 za aktivní účasti velké části rodiny |
 |
| Jazzový štrůdl v Semaforu 24.11. |
 |
| Jazzový štrůdl v Semaforu 24.11. |
Úžasné holky v téhle rodině… řekla bych… inspirativní, pro mnoho z nás.
Petra Černá
Milá Danuško,
Jsi životabudič a ani to možná o sobě nevíš. Kdyby Tě poznalo víc lidí, jistě by se spotřeba kávy, pervitinu i kokainu významně snížila. Myslím, že máme podobné životní krédo.
Není nad to, posílit a podepřít toho druhého. Jsem rád, že mi Tě osud postavil do cesty.
Olda Voženílek
Jsi životabudič a ani to možná o sobě nevíš. Kdyby Tě poznalo víc lidí, jistě by se spotřeba kávy, pervitinu i kokainu významně snížila. Myslím, že máme podobné životní krédo.
Není nad to, posílit a podepřít toho druhého. Jsem rád, že mi Tě osud postavil do cesty.
Olda Voženílek
potvrzuji přijetí dárkového voucheru a děkuji za rychlé vyřízení.
Samotný poukaz má krásnou podobu a věřím, že kurz udělá dceři radost.
Beata Šmídová
Dobrý večer,
naše šestnáctiletá dcera užívá psaní do šuplíku jako terapeutický odpočinek od studia a starostí z vlastní potřeby. Relaxuje tak sama od sebe. Je studentkou osmiletého gymnázia. Ráda bych ji prostřednictvím vhodného kurzu nebo vedení dovedla ke zlepšení a větší odvaze i publikovat před ostatními.
Můžete jí nabídnout nějaký program nebo některý z vašich kurzů. Ráda bych jí víkend v Praze na kurzu dala jako vánoční dárek.
Beata Šmídová
naše šestnáctiletá dcera užívá psaní do šuplíku jako terapeutický odpočinek od studia a starostí z vlastní potřeby. Relaxuje tak sama od sebe. Je studentkou osmiletého gymnázia. Ráda bych ji prostřednictvím vhodného kurzu nebo vedení dovedla ke zlepšení a větší odvaze i publikovat před ostatními.
Můžete jí nabídnout nějaký program nebo některý z vašich kurzů. Ráda bych jí víkend v Praze na kurzu dala jako vánoční dárek.
Beata Šmídová
 |
| Víkendový kurz s Danou na Karlově náměstí 23.-24. listopadu 2024 |
Ze začátku jsem byla trochu skeptická k tomu, co říkají stránky – že se účastník za víkendový kurz ve psaní drasticky zlepší a že je psaní řemeslo. Vždyť co se člověk dokáže za jediný víkend tak převratného naučit?! A navíc – psaní je umění!
Po absolvování kurzu ale musím všem těmto příslibům dát zapravdu. Dana nám ukázala všelijaké zajímavé fígle a rafinovanosti, aby text správně fungoval, a já se teď cítím ve psaní jistěji a jsem plná inspirace. Mockrát děkuji za úžasně strávený čas, vím, že jsem nebyla na kurzu naposledy!
Markéta Valentová
Dano,
celou cestu domů mám moc hezký a chvílemi i smutný pocit. Něco hezkého skončilo. Energie mezi všemi byla tak příjemná! A já jako nepopsaný list jsem si odnesla tolik poznatků. Nebudu s nimi ještě dlouho umět žonglovat, ale přibližně snad vím, kterou rukou bych měla dělat jaký pohyb.
V tramvaji se mi rozjel takovej tvůrčí průjem... na téma příběh na 7 slov.
A mám jeden, co se mi vážně líbí... i když je to jen výpůjčka:
„Popelko, chtěla bys na ples, řekni, chtěla?"
A to mi spouští krásný fantazie... já totiž tenhle citát často používám. Jsem vůbec chorobná, co se hlášek týká...
Přeji ti krásný nedělní večer a k páteční slávě na Dobešce pak vysílám přání, ať si to užijete a má to šťávu. Moc ráda bych na autorské čtení přišla, ale léta mám v pátek před první adventní nedělí ranní a večerní tvůrčí kroužky žen, kdy zdobíme chvojí smotané dokulata, popíjíme víno, uzobáváme, co kdo dovalí a jseme rády, že jsme spolu.
Renata Koblicová
celou cestu domů mám moc hezký a chvílemi i smutný pocit. Něco hezkého skončilo. Energie mezi všemi byla tak příjemná! A já jako nepopsaný list jsem si odnesla tolik poznatků. Nebudu s nimi ještě dlouho umět žonglovat, ale přibližně snad vím, kterou rukou bych měla dělat jaký pohyb.
V tramvaji se mi rozjel takovej tvůrčí průjem... na téma příběh na 7 slov.
A mám jeden, co se mi vážně líbí... i když je to jen výpůjčka:
„Popelko, chtěla bys na ples, řekni, chtěla?"
A to mi spouští krásný fantazie... já totiž tenhle citát často používám. Jsem vůbec chorobná, co se hlášek týká...
Přeji ti krásný nedělní večer a k páteční slávě na Dobešce pak vysílám přání, ať si to užijete a má to šťávu. Moc ráda bych na autorské čtení přišla, ale léta mám v pátek před první adventní nedělí ranní a večerní tvůrčí kroužky žen, kdy zdobíme chvojí smotané dokulata, popíjíme víno, uzobáváme, co kdo dovalí a jseme rády, že jsme spolu.
Renata Koblicová
 |
| Víkendový kurz 23.-24. listopadu 2024 |
Háček – čemu věnovat pozornost, aby čtenář neodložil náš text. Kdyby měl člověk investovat dolar na jeho vylepšení, udělal by nejlépe vydat 80 centů na nadpis a 20 centů na první větu…
Dát si pozor na psaní ve stylu „dělání literatury“ – obvykle založeném na učebnicemi vychválených krásných obratech, jež se v mezidobí proměnily v klišé
Dát si pozor na psaní ve stylu „dělání literatury“ – obvykle založeném na učebnicemi vychválených krásných obratech, jež se v mezidobí proměnily v klišé
Užívat slovesa v aktivním tvaru
„-ící“ a jiné koncovky jsou považovány za archaismy a unavují čtenáře
Psaní a řízení mají mnoho společného: téměř každý získá řidičák, ale pouze několik skutečnými závodníky, část by raději řídit neměla…
Během vyprávění nelze přeskakovat mezi ich-formou a er-formou: Kousl učitle do ruky, když jsem jej káral.
Psaní jako arteterapie a psaní pro jiné se zásadně liší. Ve druhém případě je třeba vše řádně vysvětlovat a sledovat i ostatní pravidla.
Rytmus textu tvoří:
„-ící“ a jiné koncovky jsou považovány za archaismy a unavují čtenáře
Psaní a řízení mají mnoho společného: téměř každý získá řidičák, ale pouze několik skutečnými závodníky, část by raději řídit neměla…
Během vyprávění nelze přeskakovat mezi ich-formou a er-formou: Kousl učitle do ruky, když jsem jej káral.
Psaní jako arteterapie a psaní pro jiné se zásadně liší. Ve druhém případě je třeba vše řádně vysvětlovat a sledovat i ostatní pravidla.
Rytmus textu tvoří:
1) střídání popisu, akce a dialogu
2) střídání nálad
3) různé délky vět
4) formátování jako odstavce a kapitoly
Čtenář uvítá, když složité a silné místo následuje zklidňující pasáž
Vtipná hádanka: Které původem české slovo se píše jinak a čte jinak? Odpověď: slovo „jinak“.
Čtenář uvítá, když složité a silné místo následuje zklidňující pasáž
Vtipná hádanka: Které původem české slovo se píše jinak a čte jinak? Odpověď: slovo „jinak“.
Jarda Valach
 |
| Víkendový kurz 23.-24. listopadu 2024 |
Ahoj Dano,
Co mi dal kurz tentokrát:
- Ohromení nad holkama z generace mé dcery, jsou tak talentované!!!
- Radost ze svěžího jazyka a neotřelých metafor!
- Vysoká úroveň diskuse, silná témata, inspirativní!
- Připomenutí některých pravidel: Na začátku je možné vrátit se do minulosti nebo přeskočit do budoucnosti
- Pozor na volbu kulturních referencí
- Víc přemýšlej o nadpisu a první větě!!!!
Děkuji za krásný den,
Martina Křížková
- Ohromení nad holkama z generace mé dcery, jsou tak talentované!!!
- Radost ze svěžího jazyka a neotřelých metafor!
- Vysoká úroveň diskuse, silná témata, inspirativní!
- Připomenutí některých pravidel: Na začátku je možné vrátit se do minulosti nebo přeskočit do budoucnosti
- Pozor na volbu kulturních referencí
- Víc přemýšlej o nadpisu a první větě!!!!
Děkuji za krásný den,
Martina Křížková
Ahoj Dano,
posílám pár poznatků, které jsem si odnesla z kurzu:
psát tak, aby čtenář pochopil, o čem píšeme - co mu chceme sdělit
nemusíme psát chronologicky, někdy je lepší začít v akci a pak se vrátit k začátku
přídavné jména, příslovce a pasivní slovesa berou textu energii
uvést čtenáře do kontextu příběhu, aby se v něm neztratil (les a zvířátka, Mach a Šebestová v třídě...)
vzpomínka posouvá děj, stejně jako akce, rozpoznání a zásah shůry
Moc děkuji za další krásný víkend, bylo to opět skvělé.
Barbora Bilišňanská
posílám pár poznatků, které jsem si odnesla z kurzu:
psát tak, aby čtenář pochopil, o čem píšeme - co mu chceme sdělit
nemusíme psát chronologicky, někdy je lepší začít v akci a pak se vrátit k začátku
přídavné jména, příslovce a pasivní slovesa berou textu energii
uvést čtenáře do kontextu příběhu, aby se v něm neztratil (les a zvířátka, Mach a Šebestová v třídě...)
vzpomínka posouvá děj, stejně jako akce, rozpoznání a zásah shůry
Moc děkuji za další krásný víkend, bylo to opět skvělé.
Barbora Bilišňanská
Děkuju za úžasný víkend, bylo to skvělý, těším se na příště!
Co jsem si odnesla z kurzu:
Arnošt Lustig byl fascinující osobnost, líbí se mi idea shit detectoru, důležitost nadpisu a 1. věty, kosmetické úpravy dělají hrozně moc, musím myslet na to, aby čtenář text dobře pochopil a objasňovat detaily
Je důležité si realitu trochu pozměnit tak, aby text fungoval, síla dialogů, finta s Čechovovou flintou, detail je krásný, ale moc ho při popisu škodí, chtěla bych více používat rezonanci
Markéta Valentová
Arnošt Lustig byl fascinující osobnost, líbí se mi idea shit detectoru, důležitost nadpisu a 1. věty, kosmetické úpravy dělají hrozně moc, musím myslet na to, aby čtenář text dobře pochopil a objasňovat detaily
Je důležité si realitu trochu pozměnit tak, aby text fungoval, síla dialogů, finta s Čechovovou flintou, detail je krásný, ale moc ho při popisu škodí, chtěla bych více používat rezonanci
Markéta Valentová
 |
| 6. lekce dlouhodobého kurzu tvůrčího psaní s Danou, Natašou a Janou Vaňkovou 20. 11. 2024 |
O přepisování podle S. Kinga
Psaní zahrnuje dvě důležité fáze:
- Zavřené dveře
Zaznamenat, co se k věci člověku zrodí v hlavě, vytvořit objem textu první verze
6. lekce dlouhodobého kurzu 20. 11. 2024 - Uložení - alespoň na 6 týdnů. Podle Z. Smithové Ideální je svoboda po dopsání dílo odložit alespoň na rok do zásuvky. To je čas nutný k tomu, aby se člověk změnil z autora na čtenáře svého díla, což mu nejlépe odhalí jeho nedostatky (*).
- První revize - s poznámkovým sešitem projít rukopis, získat celkový dojem a zaznamenat místa, na kterých je třeba pracovat
- Otevřené dveře
- Poskytnout rukopis osobě, pro níž, jako ideálního čtenáře, to autor psal (u Kinga manželka)
- Ukázat svým přátelům = beta-čtenářům
- Pomohou při nalezení a opravení logických a faktických chyb
- Reakce, se kterou dílo a postavy přijmou (nereprezentativní, ale dobrý vzorek, U.Eco: To jediné, co doopravdy píšeme jen pro sebe, jsou nákupní seznamy. (Vše ostatní je komunikace)) // místa, na nichž se shodnou, že jsou dobrá, budou asi dobrá. Také místa, která všem vadí, budou asi problematická. Místa, kde jsou názory smíšené, záleží na autorově úvaze.
- Při odevzdání rukopisu, dílo prošlo mnoha revizemi
- King - 10x
- Tolstoj - 90x
- Hemingway - 80x (u esejů)
 |
| 6. lekce dlouhodobého kurzu 20. 11. 2024 |
· E.Hemingway: Přepisování je největší radost z psaní. Mé první verze jsou ubohé. Přepisování si žádá spoustu času, jde o dlouhodobou uspokojivou záležitost. Některé mé eseje si vyžádaly na 80 revizí. Kvůli tomu počtu revizí jsem lidmi chválen za svou kázeň, ale ve skutečnosti jde o poživačnost, zvážím-li, jak mě přepisování baví.
Další citáty o přepisování a korekturách
Přepisování je snad nejdůležitější etapa psaní - vyplývá z názorů mnoha významných autorů
S. King: Nutno mazat nudné pasáže. Řezat ke zrychlení tempa. Zabít své drahoušky, i když to láme srdce.
K. Vonnegut: Tvá výmluvnost má sloužit tvým myšlenkám. Pokud věta nevysvětluje, co píšeš, novým a užitečným způsobem, škrtni ji.
T. Capote: Hlasuji pro nůžky. Věřím v nůžky víc než v tužku. (= Raději škrtat než přepisovat.)
Z. Smithová: Nejlepší čas k revizi je deset minut před autorským čtením dávno publikované věci. To člověk škrtá, přepisuje, odstraňuje zbytečná slova, vše nabubřelé, zbytečné metafory. A to další mrtvé, marnivé, hloupé. A přitom, když byl dříve rukopis odevzdán, nechtělo se autorovi na něm měnit ani čárku.
--------------------
* Poznámka referátčíka: Většina výroků připisovaná slavným autorům je parafráze vlastního překladu z anglických předloh.
Jarda Valach
Podle Lustiga pro spisovatele neexistuje žádné tabu. Jde o to vybrat si něco nedotknutelného a toho se "dotknout". Ale nikoliv samoúčelně, musí to být opravdu zajímavé a zábavné čtení.
Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta.
Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta.
Příklady jsem hledala i zde.
Dagmar Kokešová
.jpg)
V pátek 29. listopadu se koná tradicní předvánoční autorské čtení se křtem knihy QUO VADIS, VOLE? aneb CO NÁS ČEKÁ A POMINE. Děkujeme všem, kdo se zapojili do vymýšlení názvu. Napovídá, že se tentokrát pouštíme na tenký led sci-fi. Co příběh, to překvapení.
Knihu napsalo přes čtyřicet autorů a každý z nich na to šel po svém. Vybrali jsme stovku nejlepších minipovídek, takže ke čtenáři se dostává jen smetana a třešničku si nakonec jistě najde každý.
Dana Emingerová
 |
| 1. lekce on-line cestopisného kurzu s Danou 20. 11. 2024 |
Cestopis může být až literární dílo, které popisuje cestu autora do různých míst. Často se zaměřuje na podrobnosti o krajině, kultuře, lidech, historii a zážitcích. Soustředí se na čtenáře hledající hlubší a obsáhlejší zážitek nebo vědomosti.
Forma je tradiční a strukturovaná, cestopis může být publikovaný jako kniha, časopisový článek nebo jiný tištěný formát. Styl je obvykle detailnější, literárně bohatší a zaměřený i na vyprávění příběhů.
Cílem je informovat a inspirovat čtenáře, text má často přidanou hodnotu kulturních, geografických nebo historických kontextů.
Příklady: Klasická díla jako Hemingway, Hanzelka a Zikmund, Thor Heyerdahl, Richard Halliburton nebo cestopisy Emila Holuba, Karla Čapka. Dále cestovatelské přílohy deníků a časopisů.
Cestovatelský blog je digitální platforma, kde autor sdílí své zkušenosti z cest, často v kratších a aktuálních příspěvcích. Publikum tvoří široká veřejnost, často mladší generace hledající inspiraci nebo praktické informace. Publikuje se online na webových stránkách nebo sociálních sítích.
Cestovatelský blog je digitální platforma, kde autor sdílí své zkušenosti z cest, často v kratších a aktuálních příspěvcích. Publikum tvoří široká veřejnost, často mladší generace hledající inspiraci nebo praktické informace. Publikuje se online na webových stránkách nebo sociálních sítích.
Styl je méně literární, neformální, méně strukturovaný, často více osobní. Subjektivní pohled doprovázejí vlastní fotografie, videa a praktické tipy. Úkolem blogu bývá inspirovat, pobavit, přinést praktické rady, často zaměřené na aktuální trendy nebo konkrétní itineráře, mezi radami jsou nejlepší restaurace, ubytování, rozpočet.
Příklady: Blogy jako Nomadic Matt nebo český Cestujlevne.
Osobní blogy různých cestovatelů a turistů: Yakovo blog, Rybářka v kuchyni, příklady nepovedených blogů jsou v učebnici Kouzlo psaní knih na str. 172 - Byli jsme v Mianmaru a na str. 173 o Francii
Dagmar Kokešová
 |
| Vendula: Hon na aligátory |
 |
| Jana: National Geographic |
Ahoj,
posílám pár stránek z mojí knížky. Jmenuje se Pod svícnem je tma. (Když se povede vymyslet lepší název, změním ho.) Úvod už je na webu, dál mám tři prozatímní kapitoly, začínající odjezdem na adaptační kurz. Chci, aby hlavní postava byla kontroverzní.
Jasmin Carmel
 |
| 6. lekce on-line kurzu s Danou 14. 11. 2024 |
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Hemingway tomu říká včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek nebo představení, zápletka, rozuzlení.
Dagmar Kokešová
Na Sklepáckém rozboru bible si všimněte, jak divák velmi rychle dostane rámec, ve kterém čtyři postavy začnou diskutovat, takže se snadno může zorientovat. Zároveň si scénku poslechněte už proto, že Sklepáci postupují podle pravidel, která vás učím, a vybrané dílo parodicky rozebírají podobně jako my. :)
Píšeme dialog s podtextem (2 postavy), ze kterého vyplyne, kdo s kým mluví a jaký mají spolu vztah. Aniž by si lidé říkali: "Miluji tě.", poznáme, že se mají rádi. Aniž by si lidé říkali: "Nesnáším tě.", poznáme, že se nenávidí atd. Stačí krátký rozhovor, je to "literární cihla" pro vaši budoucí povídku. Když bude mít pointu, je to efektní. Ale důležité je, aby postavy byly uvěřitelné a mluvily přiměřeně svému charakteru (maminka jako maminka, dítě jako dítě, opilec jako opilec, manažer jako manažer)
Příklady: Třídní schůzky, Strom a dřevorubec, Ano, mami, Záhadný e-mail
Najdřív vyzkoušejte kratičký, zábavný úkol: Uvozovací věty
Píšeme dialog s podtextem (2 postavy), ze kterého vyplyne, kdo s kým mluví a jaký mají spolu vztah. Aniž by si lidé říkali: "Miluji tě.", poznáme, že se mají rádi. Aniž by si lidé říkali: "Nesnáším tě.", poznáme, že se nenávidí atd. Stačí krátký rozhovor, je to "literární cihla" pro vaši budoucí povídku. Když bude mít pointu, je to efektní. Ale důležité je, aby postavy byly uvěřitelné a mluvily přiměřeně svému charakteru (maminka jako maminka, dítě jako dítě, opilec jako opilec, manažer jako manažer)
Příklady: Třídní schůzky, Strom a dřevorubec, Ano, mami, Záhadný e-mail
Najdřív vyzkoušejte kratičký, zábavný úkol: Uvozovací věty
Dana Emingerová
Vážená paní Emingerová,
Pracuji na obecním úřadě menší vesnice a mám na starost tvorbu obecního zpravodaje. Nejen grafiku, ale také psaní článků. No a popravdě, sice mě psaní baví (ale spíš si píšu jen pro sebe, svoje nálady, pocity, co mi přihodilo), tak nepíšu pravidelně, a proto je pro mě poměrně složité dát dohromady článek o jakémkoliv dění v obci, tak aby to bylo hezky čtivé, zaujalo, ale také aby to splnilo informativní účel. Psát o nové kanalizaci a různých opravách, aby to znělo hezky, je někdy oříšek 🙂.
Nemám žádné ambice psát knihu, ale ráda bych psala čtivě, trefně, sympaticky a k věci. Tak mě zajímá, jestli je Váš kurz pro mě? Co myslíte?
Tereza Musilová
Pracuji na obecním úřadě menší vesnice a mám na starost tvorbu obecního zpravodaje. Nejen grafiku, ale také psaní článků. No a popravdě, sice mě psaní baví (ale spíš si píšu jen pro sebe, svoje nálady, pocity, co mi přihodilo), tak nepíšu pravidelně, a proto je pro mě poměrně složité dát dohromady článek o jakémkoliv dění v obci, tak aby to bylo hezky čtivé, zaujalo, ale také aby to splnilo informativní účel. Psát o nové kanalizaci a různých opravách, aby to znělo hezky, je někdy oříšek 🙂.
Nemám žádné ambice psát knihu, ale ráda bych psala čtivě, trefně, sympaticky a k věci. Tak mě zajímá, jestli je Váš kurz pro mě? Co myslíte?
Tereza Musilová
 |
| Konzultace výherců literární ceny Ivony Březinové s Danou 13. 11. 2024 |
Zdravím, Dano,
rád bych se domluvil ohledně on-line konzultace s mladými spisovateli Psaní pomáhá. Zpracovává se téma Sumatra. Je lehce omotané kolem ochrany ohrožených zvířat a pytláků, ale jinak volná tvorba bez limitu a definovaného žánru. Autoři spolu s Ivonou Březinovou na jarním setkání vytvořili postavy, které by měli zahrnout do příběhu tak, aby ty příběhy byly lehce provázané aspoň přítomností těch společných postav. V každé povídce by měly být aspoň dvě „společné postavy", i kdyby jen jako vedlejší, nebo ve zmínce. Mělo by to vytvořit volně propojený svět.
Už předcházelo několik konzultací s Annou Vrátnou. Konzultací s Danou Emingerovou jim chceme nabídnout možnost trochu jiného přístupu a pohledu na věc. Žáci se velmi na konzultaci těší, tak snad celý projekt tímto vhodným způsobem doplníme.
rád bych se domluvil ohledně on-line konzultace s mladými spisovateli Psaní pomáhá. Zpracovává se téma Sumatra. Je lehce omotané kolem ochrany ohrožených zvířat a pytláků, ale jinak volná tvorba bez limitu a definovaného žánru. Autoři spolu s Ivonou Březinovou na jarním setkání vytvořili postavy, které by měli zahrnout do příběhu tak, aby ty příběhy byly lehce provázané aspoň přítomností těch společných postav. V každé povídce by měly být aspoň dvě „společné postavy", i kdyby jen jako vedlejší, nebo ve zmínce. Mělo by to vytvořit volně propojený svět.
Už předcházelo několik konzultací s Annou Vrátnou. Konzultací s Danou Emingerovou jim chceme nabídnout možnost trochu jiného přístupu a pohledu na věc. Žáci se velmi na konzultaci těší, tak snad celý projekt tímto vhodným způsobem doplníme.
Vlad Havelka
Musí být jasné, co je pointa i poučení z příběhu
Z flinty na zdi musíme vystřelit.
1. odstranit zbytečnou postavu Řehoře
Z flinty na zdi musíme vystřelit.
To, že něco je mě nazbavuje povinnosti to napsat přehledně.
To, čím začneme, dává čtenáři pocit, že o tom příbeh bude.
Tereza Zuzaníková
Tereza Zuzaníková
 |
| Vyhlášení 6. ročníku soutěže v Klementinu |
2. proč neulovil outloně 5 let
3. důraz na pointu
4. odstranit opakující se slova
5. Musím zjistit, jaké náboženství mají na Sumatře
Jakub Sunek
Příběh má začátek, prostředek a konec, což má svoje pravidla
Nedávat do příběhu zbytečné postavy, které jsou tam navíc
Nedávat do příběhu zbytečné postavy, které jsou tam navíc
Od začátku se držet hlavního tématu
Vylepšit strukturu příběhu
Karolína Ondřejová
Příběh musí mít určitou strukturu, kterou musíme doržovat a zbytečně netvořit situace, které není nutné vědět.
1. Dávat si pozor na strukturu děje (začátek - prostředek - konec)
Ne vždy, když to dává smysl nám, to musí dávat smysl ostatním.
Natalia Steiner
2. Uvěřitelné postavy (psychologie postav)
3. Postupné odkrývání vs odhalení na začátku (záleží na situaci)
4. Pozor na opakování slov --> vymýšlet synonyma
5. Pozor na přílišnou parodii
Eliška Brzková
Včera, dnes a zítra.
Flinta na jevišti musí vystřelit.
Ne všechno, co já mám v hlavě, pochopí ostatní, pokud je k tomu nenavedu.
Postavy musí jednat uvěřitelně, musí mít motivace.
Dát si pozor na opakování slov.
Tereza Hatlapatková
Tereza Hatlapatková
 |
| Autorské čtení v Brně 9. listopadu 2024 |
Divadlo Za hradbami na Křížové ulici mezitím změnilo majitele, přejmenovalo se na divadlo – kavárnu – bar LUMOS a připravilo nový program. A právě tady se od sedmého do devátého listopadu uskutečnil LUMOSFEST, jehož součástí bylo i autorské čtení ve zdejší kavárně. Což pro nás byla samozřejmě jedna z výzev roku 2024!
Hlavní organizace se ujala Zdenička Součková, přední opora brněnské sekce našich kurzů Psaní podle Lustiga.Z Prahy přijely Dana s Natašou a Martinou, z Písku Míša, z Nového Města na Moravě Věra, zřejmě šalinou se dopravily místní autorky - Zdenička a Jana, takže to tentokrát byla kompletně dámská jízda, nepočítáme-li pánský doprovod a členy brněnského fan clubu. Četly jsme povídky o rodičích a dětech, o rodinných vztazích, o městě Brně a nakonec bajky.
Když jsem hrdě ukázala jedné mé kamarádce fotografii nás „sedmi statečných“ čtenářek, kterou jsme pořídily těsně před naším vystoupením, s nadsázkou sobě vlastní zareagovala slovy: „Samé dobré značky vína!“
Na černé ceduli za námi totiž visí nabídka: Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Merlot, Dornfelder. Ale aby nedošlo k mýlce - večerní tečku za příjemným odpolednem jsme udělaly v nedalekém pivovaru. Mimochodem, o Starobrnu jeden z Angličanů žijících v Brně tvrdí, že by se měl správně jmenovat Star of Brno. A my už teď víme proč. Protože jsme si tam náš společný podvečer pěkně užily jako skutečné literární STARS OF BRNO 😊.
Věra Staňková
První věta článku zněla: "Při hledání odpovědi na tuto otázku se nemůžeme vyhnout Brnu." Hned jsme věděly, že míříme správným směrem...
Cesta byla skvělá. Připadaly jsme si jako v letadle. Ještě v Praze, jakmile se vlak rozjede, stavardi roznášejí zdarma vodu, noviny a časopisy. Z bohatého jídleního lístku jsme si po cestě vybraly brokolicovou polévku, salátek s kuřecím masem a sushi, na záchodku to vonělo a umývadlo zdobila živá orchidej...
Tak to jsem ještě nezažila.
Tak to jsem ještě nezažila.
Dana Emingerová
Autorské čtení je takový malý svátek! 
Tentokrat jsme četly (my, psavé ženy
) v Brně v rámci festivalu Lumosfest. Brno má i v listopadu 
své kouzlo a moc prima publikum! Děkujeme za pozvání!
Nataša Richterová
minulý pátek, 8. 11. jsem v kulturním domě obce Žerotín měl své autorské čtení. Obecní rozhlas na akci zval jako na tradiční, protože se koná každoročně od roku 2016. Kdybych seděl za tím stolkem sám, byla by to asi po půlhodině nuda. Tomu od prvopočátku bráním spoluúčastí nějaké regionální kapely. Tentokrát to byla skupina A. M. Úlet. Tu si můžete na netu najít a něco od nich si poslechnout, jsou skvělí. A s nimi jsem se v produkci střídal. Dvě písničky, povídka, dvě písničky, povídka, atd., dvě a půl hodiny. Čtyřicet tři posluchačů nás nechtělo pustit "domů" a nejen kapela, ale i já jsem musel přidávat. Večer se fakt moc povedl a já to bral jako svou generálku na křest společné knížky "Quo vadis, vole" na Dobešce.
Wilson
začala jsem vydávat vlastní podcast... Mám z toho takovou radost, že sdílim...
Třeba se ti bude líbit.
Třeba se ti bude líbit.
Andrea Dudaško
Krásný den, Dano!
Chci se připojit zase k psavcům, jen mám teď 2,5 let starou dceru, tak na prezenční kurzy to časově nezvládám. Ale máte i on-line variantu, což by mohlo být i pro mne, myslím.
Stále píšu jako copywriter a teď opět postupně pronikám do spisovatelské a redaktorské činnosti. Nedávno jsem si četla, co jsem napsala pod křídly Psaní podle Lustiga. Neuvěřitelné, co z nás umíte vytáhnout.
Katka Volková
 |
| 5. lekce prezenčního kurzu 7. 11. 2024 |
Milá Dano a Natašo,
Musím napsat, dokud ještě ve mně nevyhasnul prožitek ze čtvrtečního setkání:
Musím napsat, dokud ještě ve mně nevyhasnul prožitek ze čtvrtečního setkání:
Mimo vystupňované péče – tentokrát jsme byli v rukách hned tří kouček – se musím přidat ke chvále na mé spolužáky: nad vtipem a kultivovaností jejich prací jsem žasnul.
Abych rychlostí vyrovnal tomu, co oni předají v kvalitě, posílám alespoň část svých domácích úkolů. Tedy opravený text popisu vynechávajícího zrak a „Pět poznatků z hodiny":
Čtenář chce uzavřený příběh, nenechat v textu nezodpovězené otázky kvůli zapomenutí. To už raději napsat: to_a_to zůstane navždy záhadou...
Abych rychlostí vyrovnal tomu, co oni předají v kvalitě, posílám alespoň část svých domácích úkolů. Tedy opravený text popisu vynechávajícího zrak a „Pět poznatků z hodiny":
Čtenář chce uzavřený příběh, nenechat v textu nezodpovězené otázky kvůli zapomenutí. To už raději napsat: to_a_to zůstane navždy záhadou...
V povídce, stejně jako ve filmové grotesce z němé éry jsou různé karamboly humorné jen z určité vzdálenosti. Když příliš "zazoomujeme" nelze přehlédnout, jak pod látkou vznikají bolestivé modřiny po komickém pádu...
Tohle jsem z půlky ztratil cestou z ucha do notesu (z Gardnera): Premisy neuvěřitelného - na začátku povidky nebo bajky si lze stanovit vlastní pravidla (zvířátka mluví), ale další vývoj příběhu by měl ctít zákony našeho světa.
Tohle jsem z půlky ztratil cestou z ucha do notesu (z Gardnera): Premisy neuvěřitelného - na začátku povidky nebo bajky si lze stanovit vlastní pravidla (zvířátka mluví), ale další vývoj příběhu by měl ctít zákony našeho světa.
Použijeme-li k posunutí děje Aristotelovskou vzpomínku, je vhodné, když se hlavní část příběhu odehrává v minulosti, zasadit děj do přítomnosti;
Aristoteles v Poetice rozlišuje pět způsobů, kterým se "posouvá" děj vpřed. Ne všechny přijímá čtenář se stejným nadšením:
Aristoteles v Poetice rozlišuje pět způsobů, kterým se "posouvá" děj vpřed. Ne všechny přijímá čtenář se stejným nadšením:
1. Popis (vlastně opak zásady "show, not tell"),
2. Pomocné řešení (zásah vyšší moci),
3. Vzpomínka (dávná příhoda vysvětlí, proč hrdina jedná zdánlivě nelogicky),
4. Rozpoznání (autor rozmístí v textu dost nápovědy, aby si čtenář něco dovodil sám a měl ze sebe radost)
5. Akce!
Ten „referát" z Kinga o „Přepisování" mohu vypracovat – pokud ho, Nicole, už nemá napsaný...
Jarda Valach
Ten „referát" z Kinga o „Přepisování" mohu vypracovat – pokud ho, Nicole, už nemá napsaný...
Jarda Valach
Ahoj Dano,
děkuji za zaslání zajímavého strukturovaného návodu, jak napsat knihu. Odnesla jsem si z něj hlavně to, že jsem naprosto nestrukturovaná. Píšu živelně, co mi přichází, a nad tím, že by měla mít kniha nějaký oblouk, se vůbec nezamýšlím. Na druhou stranu je dobré mít základní stavební kameny, respektive míčky, se kterými pak člověk může svobodně žonglovat. Těším se na čtvrtek.
Nicole Studená
Lumír Kubátko
Co mi dala rétorika 7. listopadu:
Nahlas si nečtu, a tak se stává problémem někomu něco sdělit trochu s emocemi.
Nahlas si nečtu, a tak se stává problémem někomu něco sdělit trochu s emocemi.
Mám ráda, když to dovede jiný, je to nejen zábavnější, ale i výstižnější a člověk to víc vnímá. Proto jsem moc vděčná, že mě na mé chyby upozorňuje naše paní lektorka Jana Vaňková. A pokud chce někdo vystoupit před jinými, je to docela nutnost.
O svém „přednesu" jsem měla trochu představu, ale po předvedení Jany, to byla jiná káva. Tak snad jsem něco pochytila a při čtení na Dobešce neudělám ostudu ani sobě a ani Janě.
Bohuna Kopřivová
Ahoj,
díky za tu možnost přijít do prezenčního kurzu na rétoriku a zůstat s Vámi. Bylo to super. Těším se na příští on-line kurz a na Dobešku. A posílám dnešní prácičku z lekce, jak mě vidí tužka, když píšu:
Au, netlač tak na mně! Hrůza, je to tady zas. Dostala nějaký ten svůj geniální nápad, a musí si ho ihned napsat do zápisníku. Její paměť nové myšlenky asi moc dlouho neudrží, bere mě totiž do ruky každou chvíli.
Beztak z toho zase vyleze nějaká slátanina, která celou svou existenci proleží mezi čtyřmi stěnami tmavé zásuvky. Některá díla dokonce později končí v koši.
 |
| Rétorika s Janou Vaňkovou 7. 11. 2024 |
Když píše v prudkém návalu tvůrčí energie, vždycky mnou ryje po papíře jako pominutá. Hrot mi tlačí do stránek takovou silou, že pokaždé nějakou protrhne.
Já jsem ale tužka, milá zlatá, ne krumpáč! Takhle se mi ještě akorát tak zlomí tuha!
Uff, že by bylo moje utrpení konečně u konce? Starou belu! Jen otáčí stránku a píše si vesele dál. Že já se ale ztrácím s každým dalším slovem, a můj život pomalu vyhasíná, to ji nezajímá. Páni, dneska se ale nějak rozjela. Tohle nebude jen další povídka do šuplíku. Vypadá to dokonce na slibný začátek románu. Aspoň neumřu zbytečně. Třeba z té holky nakonec přece jen bude spisovatelka.
Uff, že by bylo moje utrpení konečně u konce? Starou belu! Jen otáčí stránku a píše si vesele dál. Že já se ale ztrácím s každým dalším slovem, a můj život pomalu vyhasíná, to ji nezajímá. Páni, dneska se ale nějak rozjela. Tohle nebude jen další povídka do šuplíku. Vypadá to dokonce na slibný začátek románu. Aspoň neumřu zbytečně. Třeba z té holky nakonec přece jen bude spisovatelka.
Jasmin Carmel
Milá Dano!
Děkuji za vlídná slova, co jsi mi napsala. Ochotně se nabízím k otesání, jako autor jsem rozhodně neotesanec, ba poleno. Vše si pilně zapíšu tiskacími písmeny do notýsku, za uši, do srdce.
Vděčně Jarda Valach
Děkuji za vlídná slova, co jsi mi napsala. Ochotně se nabízím k otesání, jako autor jsem rozhodně neotesanec, ba poleno. Vše si pilně zapíšu tiskacími písmeny do notýsku, za uši, do srdce.
Vděčně Jarda Valach
 |
| 5. lekce prezenčního kurzu 7. 11. 2024 |
Ahoj Dano,
posílám svůj dnešní příspěvek, jak mě vidí náš pes, když píšu:
Páníček zase utírá drobky ze stolku. Jestli ten stolek přitáhne k pohovce, je to jasný- bude se jíst! Bude se jíst a něco dostanu i já. Když jí páníček, je to fajn. Tlustý od šunčičky, střívko z jitrnice, kousek špíčku, vajíčko… Cokoli odpadne je dobrý! Jo!
Když jí panička, odpadne tak list salátu, kus jabka… Brrr! U paničky jde tak maximálně vyblízat kelímek od jogurtu. Nízkotučnýho. To mi pak drhnou zoubky.
Jejda, on ale netáhne stolek k pohovce, on táhne ke stolku křeslo! To křeslo, co na něj tak rády zvracejí kočky. Vytahuje tu rozpůlenou bedýnku, co jí svítí vršek a dole se bouchá do těch kamínků. Umělec! Nevím, co to znamená, ale vždycky to říká panička. Že vždycky, když se jde uklízet, tak vytáhne tohle křeslo, tu bedýnku a hraje si na toho umělce.
Páníček do těch kamínků strašně mlátí. Má povyplazenej jazyk a vypadá u toho umění, jako já, když kakám. To se taky hrozně soustředím a mám taky povyplazenej jazyk. Akorát já když se vykakám, tak radostně skáču a hrabu packama. Páníček neskáče. Páníček vstane, chodí po pokoji, tahá se za fousy a pořád opakuje: „Kurva, to nemá pointu, to nemá pointu…“
Pak něco prohodí panička, on odpoví, že je to blbost, panička pokrčí rameny a odejde. Páníček pak bouchá dvěma prstama zase rychle do těch kamínků a potom řekne, že se na to může vysrat…
Potom příjde panička a zeptá se: „Počkej a co takhle?“ A sedne k té bedýnce a potichounku, jako když ševelí deštík tam něco naťuká všema prstama.
Páníček se zamyslí: „No to by asi mohlo bejt…“
Pak něco prohodí panička, on odpoví, že je to blbost, panička pokrčí rameny a odejde. Páníček pak bouchá dvěma prstama zase rychle do těch kamínků a potom řekne, že se na to může vysrat…
Potom příjde panička a zeptá se: „Počkej a co takhle?“ A sedne k té bedýnce a potichounku, jako když ševelí deštík tam něco naťuká všema prstama.
Páníček se zamyslí: „No to by asi mohlo bejt…“
A panička poví: „Tak teď dojdi vyvenčit Fanynku.“ (To jsem já.) Jdeme s páníčkem ven a já mu znova ukazuju tu radost z kakání. Snad si ze mě vezme příklad.
Těším se na příště!
Marek Bucko
Hana Nivnická Kavalová pokřtila v Coffee Baru v Orlové-Lutyni svou třetí publikaci. Tentokrát jde o dvouknihu - sbírku básní ZEM(N)ĚDARY ANEB SNOVOŘADÍ MÉHO SVĚTA a kolekci dopisů pro babičku TAK DALEKO A PŘITOM TAK BLÍZKO. Hanko, gratulujeme.
Dana Emingerová
Moc děkuji za propagaci mé knížky na stránkách Psaní podle Lustiga.
Příští rok zase vyšetřím čas na některý z kurzů, určitě by mi to udělalo radost.
Hana Nivnická
 |
| Setkání tří lektorů tvůrčího psaní, Quadrio 23. října 2024 |
Dlouho plánované setkání tří lektorů tvůrčího psaní se konečně uskutečnilo. Nebylo až tak vřelé, jak jsem si představovala, ale donutilo mě k zamyšlení.
Od chvíle, co se známe, si vážím strhujícího nadšení a erudice Reného Nekudy, se kterým jsem vloni i letos přednášela na jeho Festivalu o psaní tvůrčím a marketingovém. Panuje mezi námi shoda, že učit lidi dobře a výstižně se vyjadřovat je dobrá věc, která ve společnosti vlastně chybí. Proto v sobě vidíme spíš kolegy na jedné vlně.Těšila jsem se v tomto duchu už dlouho i na skvělou, zkušenou a uznávanou lektorku a televizní scénaristku Markétu Dočekalovou.
Brzy, co nás René vzájemně představil, spoluautorka TV seriálu Ulice a dalších úspěšných pořadů mě poučila, že PSANÍ PODLE LUSTIGA nemůže být nic mimořádného, neboť "starý pán používal metodou zpětné vazby, která je zcela běžná všude". To mě donutilo uvědomit si, v čem Lustigův přínos spočívá a v čem byl jeho přístup odlišný od běžných pedadogických praxí.
Arnošt přežil holocaust, a proto byly kurzy v jeho podání i vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Nešlo o kuchařku s návodem na vaření příběhů. Vštěpoval nám pokoru ke čtenáři, respekt k názorům druhých. Tím měly Lustigovy semináře obrovský filozofický i morální přesah. Jsem vděčná za všechno, co mě tento vzácný člověk naučil, a považuji si za čest, že to mohu předávat dál.
Arnošt přežil holocaust, a proto byly kurzy v jeho podání i vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Nešlo o kuchařku s návodem na vaření příběhů. Vštěpoval nám pokoru ke čtenáři, respekt k názorům druhých. Tím měly Lustigovy semináře obrovský filozofický i morální přesah. Jsem vděčná za všechno, co mě tento vzácný člověk naučil, a považuji si za čest, že to mohu předávat dál.
Dana Emingerová
Vendula Beaujouan Langová
Arnošt Lustig psal z odžité zkušenosti. Příběhy se mu z ní vynořovaly před očima a zároveň dokázal uchopit způsob, jak skrze jeho psaní naučit psát i druhé lidi. A to je výjimečné. Udělat z něčeho vlastního jedinečného něco srozumitelné a dostupné pro ostatní. A dokázat to předat dál. To nejvíc není naučit se metodu. To nejvíc je podpořit touhu psát. Ukázat cestu, jak ji uchopit, jak po ní jít a jak si časem vyšlapat svoji vlastní. Díky Dano, že nám tohle všechno předáváš. Protože skrze tuhle zkušenost s tebou my všichni můžeme psát právě tak, jak píšeme. Ze srdce.
Stefanie Michael
Nicole Studená
Ahoj Danuško.
Děkuji za vše, co jsi mě do teď naučila. Napsala jsi o Arnoštově metodě výuky krásně, dojemně a pravdivě. Ráda sleduji, co se u Vás děje a zároveň je mi ctí být součástí tak skvělé party, která
kolem Tebe a Arnošta je.inak zrovna píšu svůj první "vztahový" román, jsem asi na 70 procentech. Snad se mi jej podaří dokončit a pak najít vydavatele. :)
Psaní podle Lustiga není "pouhé" učení se metody. I když ani to není zrovna málo. Opravdu s tím člověk získává něco hlubokého, mysl přesahujícího a je na něm, kolik si nabere z toho, co předáváte, Dano. Vše je o úhlu pohledu a psaní obzvlášť.
Hana Nivnická
Psaní podle Lustiga není "pouhé" učení se metody. I když ani to není zrovna málo. Opravdu s tím člověk získává něco hlubokého, mysl přesahujícího a je na něm, kolik si nabere z toho, co předáváte, Dano. Vše je o úhlu pohledu a psaní obzvlášť.
Váš příspěvek mi připomněl přesně tu pokoru, která je důležitá nejen při psaní. Děkuji a často mě mrzí, že jsem nemohla dal pokračovat ve Vašich kurzech.
Jsou v mnoha směrech neobyčejné.
Katka Volková
Člověk se v moderní době často vytrácí.
Petr Marek
 |
| On-line kurz 31. 10. 2024 - 5. lekce s Klárou |
Klára Dvořáková
Posílám úvodní kapitolu své knihy, která není hotová, protože po zpětné vazbě na 4. lekci musím do textu ještě rýpnout a prodloužit ho a upravit.
Momentálně poslouchám dlouhé rozhovory s Tsering, hlavní hrdinkou knihy, která se až teď, ve svých 70 letech, otevřela a mluví o svém životě. Jelikož mluví nepálsky a její dcera mi to tlumočí do angličtiny, jsou poslechy dlouhé a náročné na soustředění, ale vytvářím si poznámky a časovou osu (ta je masakr, protože Tsering ani přesně neví, kdy se narodila).
Zuzka Fajmonová
Momentálně poslouchám dlouhé rozhovory s Tsering, hlavní hrdinkou knihy, která se až teď, ve svých 70 letech, otevřela a mluví o svém životě. Jelikož mluví nepálsky a její dcera mi to tlumočí do angličtiny, jsou poslechy dlouhé a náročné na soustředění, ale vytvářím si poznámky a časovou osu (ta je masakr, protože Tsering ani přesně neví, kdy se narodila).
Zuzka Fajmonová
pomalu končí letošní cyklus PSAVCŮ a my vidíme, jaký za ten rok ušli kus cesty, jak se „vypsali" a jakou mají chuť do dalšího psaní. Poprosila bych Vás tedy o poslední službičku, kdy byste jim poslala hromadný vzkaz, nějaké povzbuzení. Stačí jedna věta – oni budou moc vděční.
Děkuji Vám mnohokrát
Adéla Majerová, Třinec
Dana
Milá Dano,
z minulé lekce kurzu jsem byl nadšený a chtěl bych Ti to napsat. Věnovaly jste s Natašou tolik pozornosti našim dílkům a současně přidaly mnoho poučného o spisovatelském řemesle. Asi jsem akademický suchar, co vyžaduje strukturovaný výklad, aby se mohl biflovat definice a poučky...
Prohřešky proti pravidlům a řemeslu si mohou dovolit jen ti, kteří už obojí zvládli.
Jsou dva druhy psaní: to, které se "samo" rozvíjí z logiky postav a událostí, a to, které vzniká podle předem promyšleného plánu, pevné osnovy, proto se dá hovořit o autorech zahradnících a autorech architektech...
Čeština umožňuje při vyprávění střídat časy na rozdíl od angličtiny.
Někdy je lepší události vylíčit přehledně než pravdivé.
Odnesl jsem si zadání domácího úkolu a povinnou četbu... A propós: kdo chce dobře psát, musí hodně číst...
Gratulujeme Irence k narozeninám. Hezky jsme si minioslavu o přestávce kurzu užili.
Ahoj Dano,
moc ti děkuji za tvůj čas a energii s mým tasemnicovým pokusem o bajku. Už jsem ani nepočítala, že bych ji četla. V zadání DÚ mám esence. Taky pěkný oříšek.
Příště nebudeme škrtat, tentokrát budeme naopak košatit.
Vyberte si nějaký nedramatický moment z vlastního příběhu a udělejte z něj plnohodnotnou dramatickou scénu.
Vezměte si okamžik z příběhu, který je pouhou zmínkou (může to být popis, dialog, krátká pasáž příběhu) a udělejte z něj drama! Proměňte tuto scénu v ucelený malý příběh se začátkem, prostředkem a koncem. Mějte na paměti, že scéna, kterou napíšete, patří k širšímu příběhu. Toto cvičení pomáhá při vytváření samostatné scény, která je však nedílnou součástí většího příběhu. Může dokreslit, dovysvětlit, objasnit souvislosti, minulost, pozadí nebo motivace postavy...
Příklad: Dal by se například zdramatizovat okamžik, kdy se Hamletovi řekne, že jeho otec zemřel, což je scéna, která se v Shakespearově hře neobjevuje.
Požadavky na scény - z knihy Write great fiction (James Hynes):
Jednotlivá scéna musí splňovat minimálně dva požadavky zároveň: Musí posouvat širší vyprávění, nebo do něj alespoň zapadat a musí být sama o sobě zajímavá. Jinými slovy, spisovatel potřebuje vyvážit pozici scény v celém příběhu svým vlastním dramatem. Způsob, jak dosáhnout této rovnováhy, je pamatovat si, že scéna by neměla být delší, než je pro její účel v rámci příběhu jako celku potřeba. Tyto dva vyvážené požadavky se ale mohou mezi jednotlivými příběhy velmi lišit.
John Gardner ve své knize The Art of Fiction definuje scénu jako vše, „co je zahrnuto do nepřerušeného toku akce od jednoho incidentu v čase k druhému“. Pro Gardnera může tento nepřerušovaný tok zahrnovat pohyb prostorem z jednoho místa na druhé, pokud nedojde k velkému skoku v čase. Jinými slovy, scéna ukazuje víceméně vše, co se děje s postavou nebo mezi dvěma nebo více postavami během určitého časového úseku, bez jakýchkoliv přerušení toku času, s výjimkou flashbacků nebo krátkých pasáží expozice.
Existuje samozřejmě mnoho typů scén, od krátkých scén s pouze několika postavami v úzce vymezeném prostředí až po epické scény, které ukazují mnoho postav v rozsáhlém prostředí. Existují scény, které jsou pouze přechodné, scény, které jsou stěžejními okamžiky děje, scény, kde se dozvídáme myšlenky pouze jedné postavy, scény, ve kterých je jedinou akcí konverzace mezi postavami, a scény plné napínavých akcí.
Nataša Richterová
Literatura je citovou pamětí lidstva
Striktní masírky, homeboyům do sbírky,
Lidi je sháněj víc než velký papírky...
A tvý rýmy? Tak ty sou na hovno jak plýny
za to teď je každej drsnej jak šmirgl
Připravim ti chvilky krušný jak hory, žádný sraní, žadny sorry
Ó, pudeš k zemi jako Mir, nikdo si ani nevzpomene, že jsi někdy byl
Jsem pochybná existence, Saturn bez prstence, silikon v podprsence, hurikán v peněžence
MCs ztrácej dech, když padnou do mejch spárů
Jsem jak Godzilla když si dá čáru
Jseš jak vycpávka, jen děláš ramena
Celý text zde.
Milá Dano,
děkuju za víkend nabytý psaním a nasloucháním. Musím za sebe říct, že to byla dost velká porce, kterou jsem nečekala, ale myslím, že jsem se z ní statečně popasovala. Druhý den, po nočním úkolu z metafor a přepisování příběhu, jsem byla zralá si číst knížku někde v koutku... ale nakonec to opravdu stálo za to.
Ať se Ti daří a máš mnoho dalších šikovných studentů. A děkuju za knížku bajek, mám z ní obrovskou radost.
Dano,
Gratulujeme Bohunce Kopřivové k dnešnímu uveřejnění jejího cestopisu RITUÁL DOSPĚLOSTI V POVODÍ ŘEKY OMO na iDNES.
Jsem moc ráda, že se čtenářům iDNES můj cestopis líbil. Tedy nejen ráda, ale přímo nadšená. Pro mne je to "nakopnutí" k dalšímu psaní nebo lépe řečeno k úpravám již napsaného.
Dobrý den,
ještě jednou moc děkuji za kurz, moc jsem si ho užila.
Naučila jsem se:
Mluví za mě jen slova na papíru, nesedím za čtenářem, abych mu svůj text vysvětlila.
Text není pro mě, ale pro čtenáře – musí se v něm orientovat, musí ho bavit, musím ho vždycky chtít mít zapojeného a těšící se ho na to, co bude v další větě.
Není potřeba se vyjadřovat za každou cenu mnoha slovy, je nutné vybírat, co text posouvá a co nikoliv.
Je potřeba dostat do textu emoce a rytmus – vědět, co text zrychluje a co ho zpomaluje.
Tři cihly = popis, dialog a akce – umět s nimi pracovat.
Vymýšlet si! Ponořit se do hloubky! Odpoutat se od reality! Nechat ze sebe vyhřeznout příběh!
Kurz budu určitě doporučovat dále.
Sára Abboudová
"Literární abeceda" je důležitá, protože ji pak začneme v textech automaticky používat. Když ji nemáme zvládnutou, chybí nám někdy písmenka, což je škoda...
Já mám na stará kolena skvělou paní učitelku klavíru. Naučila mě hrát Beethovena, Mozarta, ale já jsem nikdy nechodila na hudební nauku, a tak se vždycky někde rozsekám, protože nemám pod kůží, jaké předzamenání má jaká stupnice. Že když se řekne B-moll (je to buď ailoská, melodická nebo hamonická), pak tam patří těhle sedm tónů... a já to prostě automaticky nevím, a tak občas bouchám vedle.
Dana
Kdysi jsem napsala, že to nejcenější, co kurzy psaní přinášejí, je komunita stejně naladěných lidí, kteří vám věnují svůj čas a pozornost. A za tím si stojím!
A té bezvadné psavecké komunitě chci teď moc poděkovat za narozeninová přání, květiny
, dobrůtky 
a dárečky
, kterými jste mě čtvrtečním kurzu překvapili a dojali!
DĚKUJI. MOC SI TOHO VÁŽÍM. MÁM VÁS RÁDA
Na tom festivalu o psaní jsem psal o závěrečném workshopu, kde se debatovalo o roli tlustých knih a ochotě čtenářů s nimi spojit kus svého života. Zde bych si pomohl přírodovědnou metaforou. Podle nějaké biologické studie se zjistilo, že se liší chování mladých a starých datlů. Ti mladí přistanou na stromě, dvakrát ťuknou do vybraného místa, pak několikrát zaklovou a když nenajdou larvu, zase letí dál. Tohle chování sdílí i dospělí datli, ale s mírnou odchylkou: když z odezvy na ťukání zobákem získají pocit, že v hloubce by sousto mohlo být, s překvapivou urputností začnou klovat do kmene stromu, ačkoli při tom vydají mnoho energie, protože tu víru a zkušenost mají. To se podobá zkušenosti starého čtenáře, který díky svému kulturnímu přehledu ví, kde má smyl úsilí a čas investovat.
Některé příběhy jsou důležitější než jiné, jako na logaritmické ose, stále vzdálenější čas se zahušťuje a je zastupován jen hrstkou zásadních děl, o jejichž výběru se už spory nevedou.
Nejspíš se nestane, že by někdo zjistil, že Alexandrijskou knihovnu vykradli, díla převezli na tajné místo a její požár byl pouhou zástěrkou té dějinné krádeže, zametáním stop. Pokud by se našlo místo a její požár byl pouhou zástěrkou té dějinné krádeže, zametáním stop. Pokud by se našlo místo, kde jsou díla ukryta, zaměřili bychom naši četbu na ně? Nejspíš jen pár akademiků, ačkoli pro správné určení směru je cenné, když jsou body od sebe daleko - zde myslím dvě podoby lidskosti s časovým odstupem. O to více děl čteme současných, které nám pomáhají se lépe orientovat v dnešku, je to ale tak, nepomáhá spíš hledat, co mám společného se svobodným kupcem z Aténského tržiště? Nebo otrockým vychovatelem v patricijské rodině? Stále selhávám v dobrovolném sebeomezení na čtení textů, které má smysl číst i po dvaceti letech od publikování...
Na druhou stranu je tak svůdné, přitažlivé slyšet, co říkají mí současníci světu, na němž jsem také účasten, co žiju, proto nepřekvapí, když člověk poslouchá spíš je. Ačkoli ví, že daný rok má význam jenom sám pro sebe, málokdy se na něj odvolává z jiného roku, pokud nejde o chvíli světodějné události - válka, revoluce a podobně.
Je tak těžké se dělit o svůj čas, otevřít knihu mi stále více připadá jako závazek...
Dana Emingerová na tom Festivalu o psaní byla taky, to jsem vynechal, protože k ní chodím do lekcí.
Moje osobní hodnocení je rozpolcené:
- pedagogicky nejzajímavější výklad předvedl R. Nekuda, jeho výklad/- výkon byl strhující.
- Markéta Doležalová nejspíš bude dobrým vedením pro pokročilejší autory. Po hodině jsem se s
ní pokoušel bavit o svém literárním pokusu, ale nenašli jsme moc vzájemného porozumění.
- lidsky a intelektuálně byla nejzajímavější Tereza Dobiášová, ta ale nabízela jen vlastní
zkušenosti, nikoho nechtěla vést…
Jarda Valach
Paní šéfredaktorka z Koktejlu Bára Literová byla příjemná a její nadšení se přenášelo i na ostatní.Jen já jsem trochu pohořela s příspěvkem z Papui. Je pravda, že moje reportáž už je tak deset patnáct let stará a od doby naší návštěvy se mnohé změnilo.
Zdravím, na příště se těším (stejně jako na všechny lekce). V příloze posílám úkol Maska senegalského čaroděje - vhodný pro Koktejl.
Petr Janša
Upravila jsem ti perex, aby hladce tekl.
Ještě se zamysli nad titulkem, zdá se mi trochu kostrbatý
Ahoj Dano,
dala jsem si ještě jednou kreativní ranní okénko a posílám výsledky názvů ke knize projektu Člověk naší doby. Líbí se my myšlenka podržet edici Doba... První díl Doba obalová, druhý Doba... Je tam k tomu proto víc nápadů.
A co jsem si odnesla ze včerejší hodiny? Asi jsem špatně volila kurz. Myslal jsem si totiž, že bude pro začátečníky. To, že narazím na tvé letité studenty, jsem vážně nečekala a docela mě to zaskočilo. Cítím se, jako bych začala chodit do tanečních, kde ostatní už tančí složité variace a já ještě neumím základní kroky. Chápu, že ostatní už se tam chodí jen se vzájemně podporovat, inspirovat a povzbuzovat. Mně ale chybí znalosti úplných základů.
Zdraví
Milá Dano,
Pokud jde o můj cestopis o honu na aligátory pro iDNES, náš louisianský průvodce Jeremy asi magor nebyl, když tvrdil, že si vezme známou popovou hvězdu. Našla jsem o tom článek v dnešním Superu:
Ahoj Dano a Petře,
Postřehy z kurzu cestopisů s Jaroslavem Halamkou z iDNES:
Ahoj,
I v cestopisech je kořením vtip a humor
Četla jsem o iniciačních obřadech etiopských Hamarů. Byla jsem mile překvapená, že se Jardovi Halamkovi líbí humor, což já jako srandista vítám, já to bez humoru ani neumím. Jinak jsem se dozvěděla mnoho zajímavých a důležitých rad, jak psát cestopis. Pan Halamka nám zopakoval i věci, které jsme se naučili v kursech Dany, ale ne je vždy dodržujeme. Zdůraznil, jak je nutné psát sám za sebe, mít otevřené oči i mysl, abychom nepopisovali jen co jsme viděli, ale i něco navíc. Humor by taky neměl chybět. Je dobré praktické rady shrnout do boxíku vedle, aby nerušil text, ale čtenáře to zajímá. Jsou důležité i fotografie, které čtenáři přiblíží popisované místo či zážitek. Je to velice sympatický člověk.
Už jsem nebyl dlouho na žádném prodlouženém výjezdním kurzu psaní. Na cestovatelský jsem se ale původně ani nehlásil.
„O čem tam tak píšete?“ ptal jsem se jednoho z „cestovatelů“, který se chystal na psaní cestopisů do penzionu U Sněžnice v Železné Rudě.
„To je různý,“ začal neurčitě. „Třeba, kde jsme letos byli nejdál, co jsme tam zažili, jací tam žijí lidé, co mají za zvyky, jaké jsme z toho měli pocity… Jo! Ale nemělo by tam být, jak jsme tam jeli a jak jsme se na to chystali a tak, to by nikoho nezajímalo.“„Aha,“ odpověděl jsem,a představil jsem si cestopis z mého letošního výletu nejdál, čili výletu na hrad Zvíkov. Tím, že jsme přijeli po zavírací době, nezažili jsme tam nic. Byli jsme jen v hradní restauraci, ta měla otevřeno déle, než hrad. Žili tam Němci (teda asi, protože tam nikdo jiný nebyl). Za zvyk měli se ožrat, dělat bordel a pocity jsme z toho měli blbý.
Celé tři dny jsme strávili v přátelském prostředí penzionku U Sněžnice. Nádherně tam voněly dřevěné podlahy, Natašin výborný borůvkový koláč a přátelská atmosféra. Přátelé jsou rodina, kterou si sami vybíráme. Já si teda vybral sakra dobře. Pár človíčků mi tu sice chybělo, ale určitě přijedou příště a přibydou i členové noví. Inspirující bylo místní prostředí.
Přestože v Železné Rudě lilo jako z konve a země se začínala nořit do povodní, strávili jsme na Šumavě nádherný víkend plný legrace.
Dík za úpravu cestopisu Stříbrný důl bez stříbra. Posílám dvě fotky s mladým mnou. Jinak ta kniha o psaní her, o které jsme na kurzu v Železné Rudě mluvili, byla od Waltera Kerra Jak nepsat hru – Orbis, 1963.
Jitka Bucková
Ahoj,
PÁR SLOV DANY EMINGEROVÉ, SPISOVATELKY, PUBLICISTKY A LEKTORKY TVŮRČÍHO PSANÍ
„Kdyby byla Země kulatá, ti dole by z ní padali do vesmíru,“ tvrdili po staletí mocní tohoto světa a pronásledovali učence, kteří hlásali něco jiného. Pak se vědění jako mávnutím proutku otočilo a lidé se začali smát těm, kteří u dávného bludu setrvali. To mám pořád někde vzadu v hlavě, když učím tvůrčí psaní, píšu knihy a jezdím po světě na reportáže, jejichž témata si sama vybírám. A jsem vděčná, že jsem díky novinářské profesi poznala spousty zajímavých lidí, kteří mi stále znovu a znovu otvírají oči…
Přestože miluju práci pro National Geographic, své nejtrvanlivější noviny mám v historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, kde mi prošly rukama všechny texty stálých přírodovědných expozic – Okna do pravěku a Zázraky evoluce. Tam jsem nastudovala tolik věcí! Věděli jste třeba, že naše území kdysi bývalo na jižní polokouli?
Jako malá holka jsem si myslela, že po celé Zeměkouli prší najednou, lidi všude jedí vepřo-knedlo-zelo a rodiče vyprávějí dětem pohádky o hloupém Honzovi a bludičkách. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že moře a pouště nejsou jen fantastickou kulisou pohádkových světů, že dárky na Vánoce skoro nikde nenosí Ježíšek a dokonce mnohde vůbec nemají lesy plné hub a rybníky s vodníky. Ale zase mají oceány, velehory, hurikány a sopky...
Ptala jsem se třeba na Azorských ostrovech při prohlídce lávou zalitého majáku, kdy bylo poslední zemětřesení. „Dnes ráno,“ koukl do mobilu průvodce. Když viděl mé zděšení, uklidňoval mě: „Pokud se země hýbe, velký výbuch nehrozí.“ Nato se zasnil s pohledem upřeným k bílé čepičce nejvyššího místního vulkánu a řekl, že miluje sníh a léta touží jet do Alp. „Jenže moje paní se bojí lavin.“
Prostě svět je všude jiný, jako jsou rozmanití lidé, každá rodina a každý národ, protože je formují úplně jiné věci, jiné dějinné události. Vlastně by byla nuda, kdyby si všichni mysleli totéž.
Příklad vidím i ve své rodině, kde všichni vzhlížejí k dědečkovi, o kterém jsem napsala svou první knížku LEGIONÁŘ A SNĚŽNÁ ŽENA. Projel celý svět, a když přišli komouši, vyhodili ho z práce a vzali mu všechny zásluhy i majetek.
Naopak druhý děda vyrůstal v chudobě, i v zimě musel chodit do školy bos a díky socialismu si hodně polepšil. Tak jeho názory toleruju, i když s nimi nesouhlasím.
A na respektu jsou postavené i kurzy tvůrčího psaní, které jsem převzala od spisovatele Arnošta Lustiga. Díky jeho charismatu a zkušenostem měly semináře obrovský filozofický i morální přesah. Nešlo o nějakou kuchařku s návodem na vaření románů. Kurzy v jeho podání byly vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Arnošt přežil holocaust a věděl, že každá generace si musí vybojovat svou vlastní svobodu. Říkal, že slušnost je jako pták nad mořem, stále musí mávat křídly, aby se neutopil.
Opravdu si považuji za čest, že mohu předávat dál, co mě tento vzácný člověk naučil. PSANÍ PODLE LUSTIGA je spíš klub spřízněných duší, v němž se hodně dozvídáte o řemesle, které se dá zvládnout jako každé jiné. Musíte však pochopit základní pravidla, a ta se v umění dají porušovat… pokud to funguje. A jak vaše příběhy působí na ostatní, to zkoušíte na bezpečné půdě kurzu. Právě díky upřímné zpětné vazbě se posouváte jako blesk.
Zásadní ovšem je vyjadřovat se laskavě s respektem k názoru druhých, kritizovat konstruktivně, aby autor měl chuť se dál zlepšovat a vlastně lačnil po odstranění slabších míst v textu. Takhle učím psát lékaře, manažery, babičky, studenty, vědce. Pořádáme autorská čtení a autogramiády v Divadle Dobeška. Po třinácti letech výuky jsem ve své knihovně pyšná na celý foch s knížkami, které vydali frekventanti mých kurzů.
S manželem Petrem Pravdou, bývalým válečným zpravodajem, učíme také psaní cestopisů. Naši žáci publikují v médiích a jejich texty si můžete přečíst i na stránkách tohoto vydání Koktejlu.
Dana Emingerová
 |
| 4. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 24. října 2024 |
Milá Dano,
z minulé lekce kurzu jsem byl nadšený a chtěl bych Ti to napsat. Věnovaly jste s Natašou tolik pozornosti našim dílkům a současně přidaly mnoho poučného o spisovatelském řemesle. Asi jsem akademický suchar, co vyžaduje strukturovaný výklad, aby se mohl biflovat definice a poučky...
Co jsem si odnesl:
Psaní je služba čtenáři; je na autorovi, aby přeměnil složité v přehledné a nejasné v jasné...Prohřešky proti pravidlům a řemeslu si mohou dovolit jen ti, kteří už obojí zvládli.
Jsou dva druhy psaní: to, které se "samo" rozvíjí z logiky postav a událostí, a to, které vzniká podle předem promyšleného plánu, pevné osnovy, proto se dá hovořit o autorech zahradnících a autorech architektech...
Čeština umožňuje při vyprávění střídat časy na rozdíl od angličtiny.
Někdy je lepší události vylíčit přehledně než pravdivé.
Odnesl jsem si zadání domácího úkolu a povinnou četbu... A propós: kdo chce dobře psát, musí hodně číst...
Od Asji: Krylov překládal, ale sám bajky nepsal.
Měj se krásně
Jaroslav Valach
Dana a všichni spolužáci
moc ti děkuji za tvůj čas a energii s mým tasemnicovým pokusem o bajku. Už jsem ani nepočítala, že bych ji četla. V zadání DÚ mám esence. Taky pěkný oříšek.
Jsi hodná, že mi na mé cestě "psavce" pomáháš. Fakt si toho cením. Dneska málokdo udělá něco navíc pro druhé. Chápu doplnění. Pro poslech je to důležité. To, co čtenář musí pozorně objevit, posluchač nemá šanci navnímat.
Já osobně ráda nutím čtenáře víc se zamýšlet nad tím, co čte. Proto se mi taky tolik líbí ty Jardovy výtvory. Musíš být stále ve střehu a zapojovat mozek, což je dovednost, který díky jednoduchému a konzumnímu obsahu prakticky všeho, co nás teď obklopuje, úplně mizí.
Pravdou zůstává, že když Jarda své věci čte, stíhám jen pochytat, že jsou tam skvělé příměry, ale následně ho musím poprosit o zaslání, abych si to mohla přečíst. Případně mu koukám do notebooku už když to čte. Uložím si tedy pro posluchače doplněnou verzi, nicméně si rozhodně nemyslím, že by to bylo natolik dobré, abych se tím mohla chlubit u autorského čtení. Ale kdo ví, třeba mi natolik zamrzne tvůrčí schopnost, že už do té doby nic lepšího nenapíšu.
Měj se krásně, ještě jednou děkuji.
Nicole Studená
Měj se krásně, ještě jednou děkuji.
Nicole Studená
Vyberte si nějaký nedramatický moment z vlastního příběhu a udělejte z něj plnohodnotnou dramatickou scénu.
Vezměte si okamžik z příběhu, který je pouhou zmínkou (může to být popis, dialog, krátká pasáž příběhu) a udělejte z něj drama! Proměňte tuto scénu v ucelený malý příběh se začátkem, prostředkem a koncem. Mějte na paměti, že scéna, kterou napíšete, patří k širšímu příběhu. Toto cvičení pomáhá při vytváření samostatné scény, která je však nedílnou součástí většího příběhu. Může dokreslit, dovysvětlit, objasnit souvislosti, minulost, pozadí nebo motivace postavy...
Příklad: Dal by se například zdramatizovat okamžik, kdy se Hamletovi řekne, že jeho otec zemřel, což je scéna, která se v Shakespearově hře neobjevuje.
Požadavky na scény - z knihy Write great fiction (James Hynes):
Jednotlivá scéna musí splňovat minimálně dva požadavky zároveň: Musí posouvat širší vyprávění, nebo do něj alespoň zapadat a musí být sama o sobě zajímavá. Jinými slovy, spisovatel potřebuje vyvážit pozici scény v celém příběhu svým vlastním dramatem. Způsob, jak dosáhnout této rovnováhy, je pamatovat si, že scéna by neměla být delší, než je pro její účel v rámci příběhu jako celku potřeba. Tyto dva vyvážené požadavky se ale mohou mezi jednotlivými příběhy velmi lišit.
John Gardner ve své knize The Art of Fiction definuje scénu jako vše, „co je zahrnuto do nepřerušeného toku akce od jednoho incidentu v čase k druhému“. Pro Gardnera může tento nepřerušovaný tok zahrnovat pohyb prostorem z jednoho místa na druhé, pokud nedojde k velkému skoku v čase. Jinými slovy, scéna ukazuje víceméně vše, co se děje s postavou nebo mezi dvěma nebo více postavami během určitého časového úseku, bez jakýchkoliv přerušení toku času, s výjimkou flashbacků nebo krátkých pasáží expozice.
Existuje samozřejmě mnoho typů scén, od krátkých scén s pouze několika postavami v úzce vymezeném prostředí až po epické scény, které ukazují mnoho postav v rozsáhlém prostředí. Existují scény, které jsou pouze přechodné, scény, které jsou stěžejními okamžiky děje, scény, kde se dozvídáme myšlenky pouze jedné postavy, scény, ve kterých je jedinou akcí konverzace mezi postavami, a scény plné napínavých akcí.
Nataša Richterová
Gratulujeme Hance Nivnické k nové sbírce básní ZEM(N)ĚDARY ANEB SNOVOŘADÍ MÉHO SVĚTA a kolekci dopisů pro babičku TAK DALEKO A PŘITOM TAK BLÍZKO. Knížku "dvě v jednom" vydala naše spolužačka, kterou většinou známe pod jménem Hana Kavalová. A protože se tedy nejspíš provdala za pana Nivnického, naše gratulace je též dvě v jednom - i k svatbě.
Dana
Rád bych se vrátil k tématu on-line konzultací s mladými autory, mladými „Rytíři Psaní pomáhá".
V průběhu léta se nám nepovedlo sladit s autory nějak smysluplně termíny, i sám sem byl hodně roztěkaný a rozlítaný, tak k žádným konzultacím povídek nedošlo. Teď bych do toho rád trochu víc šlápl, když už se mladí pisatelé začínají zas trochu koncentrovat po prázdninách.
Byla bys ochotna jim v průběhu druhé půlky září nabídnout nějakou online konzultaci?
Poprvé s tebou a kdyby pak byl zájem o další, tak to třeba zkusit se Šimonem, když jej doporučuješ. Prosím o dva potencionální termíny a zároveň minimální počet účastníků, aby to nebyla ztráta času?:) Rád bych se v průběhu podzimu vrátil jak k tomuto tématu, tak třeba k dalším nápadům co a jak dál...
Vlad Havelka
V průběhu léta se nám nepovedlo sladit s autory nějak smysluplně termíny, i sám sem byl hodně roztěkaný a rozlítaný, tak k žádným konzultacím povídek nedošlo. Teď bych do toho rád trochu víc šlápl, když už se mladí pisatelé začínají zas trochu koncentrovat po prázdninách.
Byla bys ochotna jim v průběhu druhé půlky září nabídnout nějakou online konzultaci?
Poprvé s tebou a kdyby pak byl zájem o další, tak to třeba zkusit se Šimonem, když jej doporučuješ. Prosím o dva potencionální termíny a zároveň minimální počet účastníků, aby to nebyla ztráta času?:) Rád bych se v průběhu podzimu vrátil jak k tomuto tématu, tak třeba k dalším nápadům co a jak dál...
Vlad Havelka
 |
| Víkendový kurz 19. - 20. října 2024 |
Literatura je citovou pamětí lidstva
Kdo se brání, neposlouchá
Literární cihly jsou: popis, dialog, akce
Bajka není jenom Ezop
Čechovova flinta na zdi
Představení charakteru v akci
Du-forma je naléhavá
I reálný hnus může být literárně krásný
Když se díš doma na zadku, inspirace/nápad za tebou sám nepřijde.
Psaní ve dvou je sranda
A ještě posílám mé oblíbené texty Prago Unionu s metaforami:Striktní masírky, homeboyům do sbírky,
Lidi je sháněj víc než velký papírky...
A tvý rýmy? Tak ty sou na hovno jak plýny
za to teď je každej drsnej jak šmirgl
Připravim ti chvilky krušný jak hory, žádný sraní, žadny sorry
Ó, pudeš k zemi jako Mir, nikdo si ani nevzpomene, že jsi někdy byl
Jsem pochybná existence, Saturn bez prstence, silikon v podprsence, hurikán v peněžence
MCs ztrácej dech, když padnou do mejch spárů
Jsem jak Godzilla když si dá čáru
Jseš jak vycpávka, jen děláš ramena
Celý text zde.
David Brabec
děkuju za víkend nabytý psaním a nasloucháním. Musím za sebe říct, že to byla dost velká porce, kterou jsem nečekala, ale myslím, že jsem se z ní statečně popasovala. Druhý den, po nočním úkolu z metafor a přepisování příběhu, jsem byla zralá si číst knížku někde v koutku... ale nakonec to opravdu stálo za to.
Co jsem si odnesla:
Nepiš, co si čtenář může domyslet sám - dělá to text zajímavější.
Bez přehánění není dobrého vyprávění - čtenář se nesmí začít nudit.
Nepiš zdlouhavý úvod.
Poslouchej, co lidé venku kolem tebe vyprávějí, a inspiruj se jejich příběhy.
Používej tři literární cihly: dialog, popis, akce
Chtěla jsem poděkovat za tvůj citlivý přístup, že dokážeš propojit začátečníky i pokročilé, mladé i zralé psavce. Krásné reflexe a prostor pro každého se vyjádřit. Došlo mi, jaké mám rezervy třeba právě v naslouchání a převyprávění příběhů. Bylo pro mě moc dobré vytrhnout se z trochu jiné práce, kde jde obvykle vše v zajetých kolejích.Ať se Ti daří a máš mnoho dalších šikovných studentů. A děkuju za knížku bajek, mám z ní obrovskou radost.
Kamila Doktorová
Ahoj Danko,
ďakujem za pohádkovou knihu 😃, holčičky sa potešili a ďakujú Ti za venovanie.
Ešte raz Ti ďakujem za príjemne a užitočne strávený víkend. Mám veľké šťastie. Spoznala som milých a talentovaných ľudí.
Naučila som sa:
Ešte raz Ti ďakujem za príjemne a užitočne strávený víkend. Mám veľké šťastie. Spoznala som milých a talentovaných ľudí.
Naučila som sa:
Přímá řeč oživuje text
Popis z něčího pohleduAkce posunuje děj
Líbí se mi konstruktivní hodnocení textů s připomínkami
Bajka má úvod, jádro, závěr. Má být stručná s poučením. Vystupují v nich živé a neživé bytosti.
Psát do rámce.
V závěru se autor vrací k úvodnímu ději a opět se na něj obloukem napojí.
Rozdíl mezi přirovnáním a metaforou - používat je jako šafránu.
Pracovat s emocemi.
Rada som Ťa spoznala, s úctou
Zuzana Bohunská, Bratislava
Zuzana Bohunská, Bratislava
 |
| Víkendový kurz 19. - 20. října 2024 |
mnohokrát děkuji!
Znovu jsem si uvědomila, jak mě baví psát, že mi to dělá dobře a že je potřeba si k tomu sednout.
V kolektivu nápady přicházejí mnohem snáze, než když u toho sedím doma sama.
Jitka Sova
Ahoj Dano!
Literatura je citivou pamětí lidstava.
5 věcí, co jsem se naučil na víkendovém kurzu 19. října 2024:
- Měl bych zapracovat na poslouchání, často odbočuju do vlastních myšlenek
Jitka Sova
Děkuji za kurz a mnoho podnětů. Moc se mi seminář líbil a podařilo se Ti vytvořit skvělou atmosféru a tvůrčí prostředí.
Zpětná vazba je poučná a autor si rychle uvědomí chyby.
Dialog posouvá děj dopředu.
Aby byl příběh zajímavý, autor se musí vžít do postav.
Emoce vtahují čtenáře do děje.
Moment překvapení nechává výraznou stopu.
Potřeba zachovat logiku příběhu.
Sprostá slova opepří text, ale používat je musíme jako vzácné koření.
Dát příběhu rámec a pak držet jeho nit.
Okořenit vyprávění esencemi pocitů (krásné, smutn é, hnusné, veselé atd.).
Realitu popsat na situaci.
Při popisu postavy autor musí o ní vědět vše, přestože vše nepoužije, čtenář znalost i neznalost vycítí.
Barbora BilišňanskáBylo to moc fajn. Přes počáteční obavy jsem dnes svému muži poděkovala za krásný dárek. Asi mě skutečně zná, že ačkoliv brblám, vždycky jsem nakonec ráda za to vykročení ze stereotypu.
Dík moc za vše a třeba někdy na viděnou.
Dík moc za vše a třeba někdy na viděnou.
Naučila jsem se, že:
Text by měl mít dynamiku
Energii textu brzdí příslovce, přídavná jména, přívlastky, trpný rod sloves
Popis by neměl být příliš detailní, aby byl prostor pro fantazii čtenáře
Dynamiku příběhu podpoří dialog
Děj posune akce, vzpomínka
Hana Č. Kratochvílová
Děkuji za vše hezké o víkendovém kurzu.
Líbí se mi konfrontace s ostatními adepty a jejich pracemi.
Dostala jsem konkrétní a praktické rady, jak ozvláštnit text, zakčnit děj.
Poslech příjemných a zručně vybraných ukázek (seniorský sex)
Milá atmosféra, když si říkáme křestními jmény.
Perfektní lektorské vedení
Alena Magulová, Rudná
 |
| Víkendový kurz 19. - 20. října 2024 |
Měla bych poslouchat ostatní, protože je to zajímavý (a nedrnčet jak rádio)
Neznala jsem DU-fornu
Stupnice Aristotelových možností, jak posunout děj:
1. popis
2. deus ex machina
3. vzpomínka
4. rozpoznání
5. akce
Užila jsem si to.
Irena Lahodná
5 věcí, co jsem se naučil na víkendovém kurzu 19. října 2024:
- Měl bych zapracovat na poslouchání, často odbočuju do vlastních myšlenek
- Slova s koncovkou "ící" brzdí děj
- Šetřit s metaforami
- Znovunalezení chuti ke psaní
- Nabrání inspirace od ostatních
- Měl bych přestat drmolit
Petr Polák
- Šetřit s metaforami
- Znovunalezení chuti ke psaní
- Nabrání inspirace od ostatních
- Měl bych přestat drmolit
Petr Polák
Dynamika textu je důležitá - příběh rychleji odsejpá a udrží tím čtenářovu pozornost.
Měla bych používat shitdetektor.
Popis nemusí být nudný jako sloh ze školy.
Každý píše jinak.
Mám chodit včas. A jestli se chci soustředit, nesmím si sedat vedla Petra Poláka.
Linda Hájková
Vedoucí rubriky cestování a náš host z kurzů Jarda Halamka prozradil, že reportáž o iniciačním obřadu u etiopských Hamarů má obrovskou čtenost!
Další dlouhodobý cestopisný kurz začne 6. listopadu.
Další dlouhodobý cestopisný kurz začne 6. listopadu.
Dana Emingerová
Samozřejmě pokud bude zájem o nějaké další téma, mám těch zážitků na malého českého člověka poměrně dost a téměř vše je z nevšedních destinací.
Děkuji za "můj den slávy".
Jedna z možností, jak se vyhnout „vatě" v příběhu je časový zámek. Tj. příběh se odehrává v nějakém daném časovém úseku a nemůže se libovolně roztahovat. Děj musí plynout. Zámek může být „libovolně" dlouhý, ale je předem daný.
Během jedné hodiny, jednoho dne (24 hod.), než vybuchne bomba, než začne hořet, než dojde letadlu palivo, než se loď potopí, než dojede vlak do stanice... Čím kratší časový úsek, tím to může být lepší a dynamičtější příběh.
Klára Dvořáková
Děkuji za "můj den slávy".
Bohuna Kopřivová
 |
| 4. lekce on-line s Klárou 17. října 2024 |
Jedna z možností, jak se vyhnout „vatě" v příběhu je časový zámek. Tj. příběh se odehrává v nějakém daném časovém úseku a nemůže se libovolně roztahovat. Děj musí plynout. Zámek může být „libovolně" dlouhý, ale je předem daný.
Během jedné hodiny, jednoho dne (24 hod.), než vybuchne bomba, než začne hořet, než dojde letadlu palivo, než se loď potopí, než dojede vlak do stanice... Čím kratší časový úsek, tím to může být lepší a dynamičtější příběh.
Klára Dvořáková
 |
| Hemingwayův zákon ledové kry |
Dobrá literatura je vedena neviditelnou morální střelkou. Mravnost je zvláštní vlastností umělecké tvorby. Bez ohledu na to, jestli si to spisovatel uvědomuje či ne. Mravnost je totiž v samé povaze psaní. Ale vy o tom jako autoři nesmíte přemýšlet. Kdybyste začali psát povídku s úmyslem stvořit mravní traktát o jedenáctém přikázání, které si vymyslíte, tak to nefunguje... A to je záhada literatury, které nerozumějí ani spisovatelé… ale stačí, když na to myslíte, a ono to tam je. Čili rozhoduje intenzita vašeho myšlení. Když vyprávíte o něčem, co vám strašlivě leží na srdci, morální podtext vstoupí do příběhu sám. Ernest Hemingway tomu říká zákon ledové kry. Devět desetin kry se skrývá pod hladinou a jen jedna je viditelná nad vodou, a to je vaše povídka, ve které musí všechno být. Jako v té kapce rosy, v níž se zrcadlí celé nebe.
Arnošt Lustig
Dozvěděli jsme se, že přídavná jména a příslovce zdržují. V literatuře působí, jako když šlápneme na brzdu. Naopak slovesa jsou roztočené kolo. Hemingway si platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa. Jeho knihy charakterizuje elegantní, chlapský styl bez jakýchkoliv kudrlinek. Ukázalo se, že ačkoliv text vždycky krutě ostříhal, všechno v něm je.
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Dagmar Kokešová
 |
| Akademie ČTK 16. října 2024 |
Když nezaujmu titulkem, možná si to ani nepřečtete. Když Vás znudím v první větě, odejdete. S pocitem amatéra jsem přišla na kurz, který mi doporučili zkušenější kolegové, a nyní se jim cítím bližší. Už vím, že ne každá citace potřebuje doprovodnou větu, že někdy stačí jen přehodit pořadí slov, a jak důležité je vzbudit ve čtenáři emoce. A já odcházím emocí plná.
Nicole Prokopová
Zde je odkaz na článek v našem časopise, ve kterém naši kolegové Ing. Tereza Zajíček a Mgr. Bc. Zdeněk Brož kurz Dany Emingerové zmiňují. Byli na něm v červnu 2019 a vyprávějí, jak zakládali Magazín Nemocnice Šumperk: "Hledali jsme inspiraci v různých zdravotnických zařízeních a dalších periodikách. Dokonce jsme s panem Brožem jeli na Kurz tvůrčího psaní do ČTK, který vedla paní PhDr. Dana Emingerová, žákyně Arnošta. Všechno, co jsme se tam naučili, jsme náležitě zhodnotili. Věděli jste třeba, že titulek je 70 % úspěchu? My do té doby ne."
Nicole Prokopová
Adéla Blažková
Pět věcí, co si odnáším z kurzu:
- Teoretický základ (sice na můj vkus jen letmo, ale na konkrétních případech, což je cennější)
- Zážitek ze setkání s mistryní slova a člověkem, který se osobně znal s A. Lustigem
- Naučila jsem se psát rychleji, než když jsem sama doma a mám na to klid - užitečné
- Odnáším si podněty do budoucna - tipy a rady, jak psát a nepsat, možnost navštívit další kurzy
- Dodalo mi to odvahu a odhodlání k dopsání knihy (že třeba nejsem tak marná a že by to někoho mohlo zajímat :D )
+ K práci: potvrdilo se mi, že titulek a perex (první věta) je nejdůležitější
Moc děkuju, Dani :)
Snad se uvidíme i v Plzni,
Katka Dobrovolná
- Teoretický základ (sice na můj vkus jen letmo, ale na konkrétních případech, což je cennější)
- Zážitek ze setkání s mistryní slova a člověkem, který se osobně znal s A. Lustigem
- Naučila jsem se psát rychleji, než když jsem sama doma a mám na to klid - užitečné
- Odnáším si podněty do budoucna - tipy a rady, jak psát a nepsat, možnost navštívit další kurzy
- Dodalo mi to odvahu a odhodlání k dopsání knihy (že třeba nejsem tak marná a že by to někoho mohlo zajímat :D )
+ K práci: potvrdilo se mi, že titulek a perex (první věta) je nejdůležitější
Moc děkuju, Dani :)
Snad se uvidíme i v Plzni,
Katka Dobrovolná
ještě jednou moc děkuji za kurz, moc jsem si ho užila.
Naučila jsem se:
Mluví za mě jen slova na papíru, nesedím za čtenářem, abych mu svůj text vysvětlila.
Text není pro mě, ale pro čtenáře – musí se v něm orientovat, musí ho bavit, musím ho vždycky chtít mít zapojeného a těšící se ho na to, co bude v další větě.
Není potřeba se vyjadřovat za každou cenu mnoha slovy, je nutné vybírat, co text posouvá a co nikoliv.
Je potřeba dostat do textu emoce a rytmus – vědět, co text zrychluje a co ho zpomaluje.
Tři cihly = popis, dialog a akce – umět s nimi pracovat.
Vymýšlet si! Ponořit se do hloubky! Odpoutat se od reality! Nechat ze sebe vyhřeznout příběh!
Kurz budu určitě doporučovat dále.
Sára Abboudová
Dana Emingerová se Šimonem Pravdou vedli na Gymnáziu bratří Čapků třídenní kurz tvůrčího psaní, během kterého studenti vytvořili sérii informačních panelů o Kroužkovací stanici v Hostivaři.
Projekt završila vernisáž 14. října.
Jménem Národního muzea moc děkujeme lektorům, studentům i vedení školy za společnou práci. Snad se budou informace kolemjdoucím líbit.
Petra Caltová
Často slýcháme: „Čoveče, to byla taková paráda / hrůza / sranda / divná věc, že to nedovedu popsat." Dobrý spisovatel to musí umět popsat. Navíc tak, aby čtenáři běhal mráz po zádech, jak vše jasně uvidí před očima.
Dagmar Kokešová
 |
| On- line kurzy psaní cestopisů s Danou a Petrem a jejich hosty začnou znovu 6. listopadu |
 |
| iDNES 10. října 2024 |
Moc děkuji Dane a Petrovi za vše, co mne dosud na kurzu cestopisů naučili! 
Jejich kurz mne také naučil pokoře, ze nic není dokonale a je neustále třeba na sobě pracovat! A Dane zvláštní díky za velkou pomoc s finální jazykovou redakci publikovaného cestopisu na iDNES.
Gratlujeme Vendule k průniku na iDNES, kde jí 10. října vyšel cestopis o aligátorech v Louisianě.
Píše v něm i o jejich bláznivé průvodci Jeremym, který - jak se ukázalo - tak bláznivý nebyl, když tvrdil, že si v září vezme za ženu slavnou popovou hvězdu Lanu Del Rei. Bulvár po celém světě líčil, jak mu 26. září v zátoce bažin mezi aligátory zpěvačka hitu Summertime Sadness řekla své ano.
Dana
Moc zdravím,
domluvily jsme se s Vendulou, že napíšeme každá něco o cestě na víkendový cestopisný kurz na Šumavě. Vendula už svůj text poslala. Mně z toho Jak jsme tam jeli vylezla jako tradičně taková hermanoviština :-)
Hana Hermanová
domluvily jsme se s Vendulou, že napíšeme každá něco o cestě na víkendový cestopisný kurz na Šumavě. Vendula už svůj text poslala. Mně z toho Jak jsme tam jeli vylezla jako tradičně taková hermanoviština :-)
Hana Hermanová
Já mám na stará kolena skvělou paní učitelku klavíru. Naučila mě hrát Beethovena, Mozarta, ale já jsem nikdy nechodila na hudební nauku, a tak se vždycky někde rozsekám, protože nemám pod kůží, jaké předzamenání má jaká stupnice. Že když se řekne B-moll (je to buď ailoská, melodická nebo hamonická), pak tam patří těhle sedm tónů... a já to prostě automaticky nevím, a tak občas bouchám vedle.
Dana
 |
| 3. lekce 10. října 2024 |
A té bezvadné psavecké komunitě chci teď moc poděkovat za narozeninová přání, květiny
, dobrůtky a dárečky, kterými jste mě čtvrtečním kurzu překvapili a dojali!DĚKUJI. MOC SI TOHO VÁŽÍM. MÁM VÁS RÁDA
Nataša Richterová
Na literární akademii, kterou od září navštěvuji, mi nutí literární formu
bajky 
jako ideální prostředek k naučení se psát příběhy s jasně definovaným koncem a poučením. Nenávidím to. Nenávidím Ezopa, 
Medvěda, 
Zajíce i Vránu s Liškou. 
Sýr už přes měsíc nejím.
bajky jako ideální prostředek k naučení se psát příběhy s jasně definovaným koncem a poučením. Nenávidím to. Nenávidím Ezopa, Medvěda, Zajíce i Vránu s Liškou. Sýr už přes měsíc nejím. Napsala jsem bajku o kohoutovi s titulem MBA a jeho majiteli, který ze svého HDP neplatil DPH a musel vše vysvětlovat na OPBH. Na větvi z toho nebyli. Prý „se moc větvím“.
Zkusila jsem
šachové figury jako paralelu věčného boje dobra a zla. Neprošlo. Moc filosofické a černá, symbolizující zlo, navíc rasistická. Tak to zkouším dál. Momentálně jsem si do bajky pozvala tasemnici. Jsem zvědavá, co bude zase špatně. Když neprojde její článek, bude asi na čase zkusit to s tím Medvědem a Zajícem.
NS
Zkusila jsem
šachové figury jako paralelu věčného boje dobra a zla. Neprošlo. Moc filosofické a černá, symbolizující zlo, navíc rasistická. Tak to zkouším dál. Momentálně jsem si do bajky pozvala tasemnici. Jsem zvědavá, co bude zase špatně. Když neprojde její článek, bude asi na čase zkusit to s tím Medvědem a Zajícem.NS
Milá Dano,
šprt se hlásí.😊 Popřáli jsme ke kulatinám Nataše a 3. lekci si užili.
Posílám ten poslední úkol, napsat minipovídku, aby byla jen krásná. Nevím, jestli se mně to povedlo. Já jsem ji před sebou viděla jako krásný obraz. Četla jsem to kamarádce a řekla: Krásné! Přečetla jsem to manželovi a řekl: "No, tohle se mně moc nelíbí😉."
V povídce, aby byla dobrá, se musí esence střídat, viď?
A také posílám ten úkol - upravený bajkový horor od Markéty Kopecké, fuj😉. Je dle zadání na deset řádek i s poučením😊.
Irena Taterová
Milá Dano,
zdravím Tě z kopie dopisu pro Nicole. Děkuji za video s literární teorií, cítím se ve Tvé péči jako ve vatičce! To mě přivádí k učebnici Kouzlo psaní knih, jež jsi nám poslala už dříve – třeba bychom se mohli podívat na nějaké Tebou vybrané kapitolky jako samostudium a pak poučeněji reagovat na Tvé rady...
Jarda Valach
 |
| Festival o psaní tvůrčím a markteingovém 5. října 2024 |
Na sobotním fesivalu o psaní jsem nakonec fyzicky chyběla.
O literární pravdě jsem však přednášela z obrazovky a měla jsem také dobrý příklad pro Aristotelovský "zásah shůry". Člověk celý rok plánuje setkání tří lektorů (s Reném Nekudou a Markétou Dočekalovou) a v předvečer akce vše zmaří covid. Ovšem na rozdíl od života, který je zásahů shůry plný, v literatuře má čtenář raději, když události vyplývají z logicky příběhu.
Dana
Dana je spjatá s Festivalem od prvního ročníku a jsme moc rádi, že s námi frčí dál. Účastníci její přednášky byli nadšení z přátelské, tvůrčí a upřímné atmosféry, kterou Dana kolem sebe tvoří, z množství nových informací a zároveň velmi praktického přístupu, a taky že navede člověka k úplně
novým úhlům pohledu na jeho vlastní texty.Jak na to, aby psaní nebyla nuda? Jak zaujmout čtenáře a předat myšlenku i emoce? Ať už jsi budoucí literát, právník, nebo manažer ve firmě, zábavná metoda Arnošta Lustiga ti pomůže dosáhnout jasného a výstižného vyjadřování, ať pracuješ v jakékoliv profesi:
Jak si psaní užít a přitom vytvořit dobrý text.
Proč je dobré při psaní zapojit všechny smysly.
Co dodává textu energii a co mu ji naopak bere.
Psaní má pravidla, která musíš znát, ale můžeš je porušovat, pokud to funguje.
Jak si psaní užít a přitom vytvořit dobrý text.Proč je dobré při psaní zapojit všechny smysly.Co dodává textu energii a co mu ji naopak bere.Psaní má pravidla, která musíš znát, ale můžeš je porušovat, pokud to funguje.Irena Lištiaková
 |
| Festival o psaní - skupina 2 |
Většinu dne jsem v sobotu 5. října strávil na festivalu "O psaní", což je jakýsi podvojný festival marketingového a tvůrčího psaní, který se odehrával v Nuslích v pěkné základce z konce 19. století naplněné dětským životem začátků 21. století, což bylo pro mě dojemné - znovu pobýt tam, kde jsem byl naposledy na třídní schůzce Markova gymplu...
Účastníci si mohli zvolit tři ze čtyř vyhlášených škol tvůrčího psaní a zkusit jejich výklad a metody naživo, v jakési demo-hodině. Je zde nebezpečí, jako u každé reklamy, slib převyšuje skutečně dodané zboží: demohodina může představovat koncentraci vtipu a pedagogický důmyslného výkladu, načež hodiny dlouhodobého kurzu již tak intenzivní nebudou. Když ale srovnám hodinu René Nekudy a Markéty Dočekalové s hodinami, které mám s Danou Emingerovou a Martinem Burdou, tak podíl výkladu na mých kroužcích je podstatně menší než na zmiňovaných demohodinách.
Celkově jsem ale byl z festivalu spíše zklamaný tím, že mi přišel rozvleklý dlouhými pauzami, které šlo vyplnit ještě dalšími přednáškami. Asi bych uvítal, kdyby tam byl právě Martin Burda z Gongu, nebo studio Alta se storytellingem nebo Ateliér živé pedagogiky, který také kurzy tvůrčího psaní vede.
Je vlastně směšné si uvědomit, kolik jsem si od doby, odkdy se o tuhle aktivitu zajímám, dokázal najít zdrojů, jež nabízejí v tomto směru pomoc a vedení.
Překvapilo mě, jak velký trh zájem o školení ve spisovatelských dovednostech existuje. Trh prosperuje navzdory skutečnosti, že se prý v Česku uživí psaním asi 70 lidí a na tomto festivalu byla určitě druhá sedmdesátka aspirantů čekajících na uvolnění lovišť po etablovaných autorech pro svá vlastní díla...
Poslední seminář se týkal psaní rozsáhlých děl. Vedla ho Tereza Dobiášová, která získala Magnesii literu za debut románem o Anežce České, který jí vyšel na 700 stránek.
Smyslem jejího výkladu bylo ukázat, že bez denního závazku sedět alespoň hodinu nad psaním, nejenže nelze v rozumném čase dosáhnout dopsání takového díla, ale také člověk neudrží v hlavě obrazy, situace, postavy a zápletky, což se potom promítne do nepříjemných zjištění během následných editací rukopisu. Autor vidí, že se některé scény opakují několikrát, ale kvůli rozsahu a zapomínání ztratil nad chybami tohoto druhu kontrolu.
Není ale nutné zoufat: existují už profesionální programy, které kontrolují postavy procházející dílem, zápletky a konflikty, které jsou do textu už vloženy. Aplikace člení knihu na kapitoly a celkově pojímají strukturu díla jako komplexní systém, který lze popsat jeho prvky a vztahy mezi nimi. Román lze tedy algoritmizovat a programátorsky uchopit jako relační databázi a uživatelské rozhraní nad těmito daty. Autorka používá umělou inteligenci k tomu, aby si nechala psát souhrny kapitol a mohla se pak rychleji pohybovat nad hotovou a zestručněnou podobou svého díla. Nicméně trvá na tom, že tlusté knihy jsou potřeba, protože jsou pokusem zachytit totalitu bytí v jednom svazku a ochránit nás od zploštění idiotizující specializací vkrádající se do našeho života jako dělba práce při pásové výrobě zavedené Fordem, která sice zrychluje výrobu, nepotřebuje zkušené řemeslníky, ale má za následek, že nikdo neudrží v mysli pohled na výrobek jako celek, jedno, zda jde o pastelku nebo automobil nebo chápání světa jako celku…
Celkově jsem ale byl z festivalu spíše zklamaný tím, že mi přišel rozvleklý dlouhými pauzami, které šlo vyplnit ještě dalšími přednáškami. Asi bych uvítal, kdyby tam byl právě Martin Burda z Gongu, nebo studio Alta se storytellingem nebo Ateliér živé pedagogiky, který také kurzy tvůrčího psaní vede.
Je vlastně směšné si uvědomit, kolik jsem si od doby, odkdy se o tuhle aktivitu zajímám, dokázal najít zdrojů, jež nabízejí v tomto směru pomoc a vedení.
Poslední seminář se týkal psaní rozsáhlých děl. Vedla ho Tereza Dobiášová, která získala Magnesii literu za debut románem o Anežce České, který jí vyšel na 700 stránek.
Smyslem jejího výkladu bylo ukázat, že bez denního závazku sedět alespoň hodinu nad psaním, nejenže nelze v rozumném čase dosáhnout dopsání takového díla, ale také člověk neudrží v hlavě obrazy, situace, postavy a zápletky, což se potom promítne do nepříjemných zjištění během následných editací rukopisu. Autor vidí, že se některé scény opakují několikrát, ale kvůli rozsahu a zapomínání ztratil nad chybami tohoto druhu kontrolu.
Není ale nutné zoufat: existují už profesionální programy, které kontrolují postavy procházející dílem, zápletky a konflikty, které jsou do textu už vloženy. Aplikace člení knihu na kapitoly a celkově pojímají strukturu díla jako komplexní systém, který lze popsat jeho prvky a vztahy mezi nimi. Román lze tedy algoritmizovat a programátorsky uchopit jako relační databázi a uživatelské rozhraní nad těmito daty. Autorka používá umělou inteligenci k tomu, aby si nechala psát souhrny kapitol a mohla se pak rychleji pohybovat nad hotovou a zestručněnou podobou svého díla. Nicméně trvá na tom, že tlusté knihy jsou potřeba, protože jsou pokusem zachytit totalitu bytí v jednom svazku a ochránit nás od zploštění idiotizující specializací vkrádající se do našeho života jako dělba práce při pásové výrobě zavedené Fordem, která sice zrychluje výrobu, nepotřebuje zkušené řemeslníky, ale má za následek, že nikdo neudrží v mysli pohled na výrobek jako celek, jedno, zda jde o pastelku nebo automobil nebo chápání světa jako celku…
A ještě jedna poznámka k festivalu:
Některé příběhy jsou důležitější než jiné, jako na logaritmické ose, stále vzdálenější čas se zahušťuje a je zastupován jen hrstkou zásadních děl, o jejichž výběru se už spory nevedou.
Nejspíš se nestane, že by někdo zjistil, že Alexandrijskou knihovnu vykradli, díla převezli na tajné místo a její požár byl pouhou zástěrkou té dějinné krádeže, zametáním stop. Pokud by se našlo místo a její požár byl pouhou zástěrkou té dějinné krádeže, zametáním stop. Pokud by se našlo místo, kde jsou díla ukryta, zaměřili bychom naši četbu na ně? Nejspíš jen pár akademiků, ačkoli pro správné určení směru je cenné, když jsou body od sebe daleko - zde myslím dvě podoby lidskosti s časovým odstupem. O to více děl čteme současných, které nám pomáhají se lépe orientovat v dnešku, je to ale tak, nepomáhá spíš hledat, co mám společného se svobodným kupcem z Aténského tržiště? Nebo otrockým vychovatelem v patricijské rodině? Stále selhávám v dobrovolném sebeomezení na čtení textů, které má smysl číst i po dvaceti letech od publikování...
Na druhou stranu je tak svůdné, přitažlivé slyšet, co říkají mí současníci světu, na němž jsem také účasten, co žiju, proto nepřekvapí, když člověk poslouchá spíš je. Ačkoli ví, že daný rok má význam jenom sám pro sebe, málokdy se na něj odvolává z jiného roku, pokud nejde o chvíli světodějné události - válka, revoluce a podobně.Je tak těžké se dělit o svůj čas, otevřít knihu mi stále více připadá jako závazek...
Dana Emingerová na tom Festivalu o psaní byla taky, to jsem vynechal, protože k ní chodím do lekcí.
Moje osobní hodnocení je rozpolcené:
- pedagogicky nejzajímavější výklad předvedl R. Nekuda, jeho výklad/- výkon byl strhující.
- Markéta Doležalová nejspíš bude dobrým vedením pro pokročilejší autory. Po hodině jsem se s
ní pokoušel bavit o svém literárním pokusu, ale nenašli jsme moc vzájemného porozumění.
- lidsky a intelektuálně byla nejzajímavější Tereza Dobiášová, ta ale nabízela jen vlastní
zkušenosti, nikoho nechtěla vést…
Jarda Valach
✍🏼 Vzdělávat se v prostorách základní školy je logické a hooodně cool. Cool na druhou, jak to tam v Táborské vypadá.
✍🏼 Psaní nás baví.
✍🏼 Psaní je prostředek k lepší komunikaci se sebou a druhými.
✍🏼 Nejlepší prompt inzenýři jsou spisovatelé a copíci. Mají širokou slovní zásobu a umí srozumitelně popsat, co chtějí sdělit.
✍🏼 Nejdůležitější text je konTEXT. (Násobně platí i pro AI!)
Markéta Kyzlinková
✍🏼 Psaní je prostředek k lepší komunikaci se sebou a druhými.
✍🏼 Nejlepší prompt inzenýři jsou spisovatelé a copíci. Mají širokou slovní zásobu a umí srozumitelně popsat, co chtějí sdělit.
✍🏼 Nejdůležitější text je konTEXT. (Násobně platí i pro AI!)
Markéta Kyzlinková
Hoci sa sobotné typy festivalov vekom menia 😁 , to bol zatiaľ najlepší kreatívno-tvorivý festival, na akom som bola 🤗 . Prínosný, zaujímaví ľudia a kreatívny duch v príjemnom prostredí (aj keď by to človek nečakal).
Martina Vrábeľová |
| 3. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih s Danou 3. 10. 2024 |
Píšu ráda, hodně a všechno možné. Psaní mi přináší radost. Mám ráda ty okamžiky, kdy chytám vlákna energetických klubíček a zvědavě objevuji, jaký příběh se v nich skrývá. Těší mě, když mě na této cestě doprovázíte a čtete moje příběhy a úvahy.
Někteří z vás se opakovaně ptají: "Kdy bude knížka?" Já stále stejně odpovídám: "Až přijde čas."
Určitý čas nazrál, a tak některé moje texty budou zveřejněny ve sborníku povídek, který sestavila Dana Emingerová Pravdová z prací účastníků jejích kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou.
Najdete tam mimo jiné i moje povídky ze série sci-fi a fantasy, kterou jsem nazvala Příběhy staré žárovky. K dnešnímu dni je jich dokončených sedmnáct a jedna další se pozvolna rozrůstá do samostatného širšího příběhu. Samotný název cyklu je zvláštní tím, že mě k němu inspirovala jedna novinová zpráva, ze které vznikl samostatný nultý příběh. Všechny texty si zatím můžete přečíst v Klub "Hřeším životem". Příjemné čtení a laskavé snění.
Stefanie Michael
Určitý čas nazrál, a tak některé moje texty budou zveřejněny ve sborníku povídek, který sestavila Dana Emingerová Pravdová z prací účastníků jejích kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou.
Najdete tam mimo jiné i moje povídky ze série sci-fi a fantasy, kterou jsem nazvala Příběhy staré žárovky. K dnešnímu dni je jich dokončených sedmnáct a jedna další se pozvolna rozrůstá do samostatného širšího příběhu. Samotný název cyklu je zvláštní tím, že mě k němu inspirovala jedna novinová zpráva, ze které vznikl samostatný nultý příběh. Všechny texty si zatím můžete přečíst v Klub "Hřeším životem". Příjemné čtení a laskavé snění.
Stefanie Michael
 |
| 10. lekce kurzu cestopisů s Barborou Literovou z Koktejlu 1. 10. 2024 |
Bohuna Kopřivová
Petr Janša
Ahoj Petře,
skvělý cestopis o Senegalu, už ho máš na webu. Ale přece jen pár kosmeticých detailů:Upravila jsem ti perex, aby hladce tekl.
Ještě se zamysli nad titulkem, zdá se mi trochu kostrbatý
Pak tam máš hned v úvodu upakující se slova, což jsem též opravila:
Zvuk klaksonů a volání pouličních prodejců vytváří zvukovou kulisu, která může být pro někoho trochu stresující, pro jiného vzrušující. Cesta po promenádě Corniche nás vede k Památníku africké renesance. Vysoká bronzová socha, vysoká 49 metrů.
Pozor na jednotu slovesného času. Tady to střídáš, jak tě napadne a vyloženě to ruší, nech tam všude přítomný čas:
Zvuk klaksonů a volání pouličních prodejců vytváří zvukovou kulisu, která může být pro někoho trochu stresující, pro jiného vzrušující. Cesta po promenádě Corniche nás vede k Památníku africké renesance. Vysoká bronzová socha, vysoká 49 metrů.
Pozor na jednotu slovesného času. Tady to střídáš, jak tě napadne a vyloženě to ruší, nech tam všude přítomný čas:
Uprostřed noci mě budí křik.
„Krysa! Krysa!" vřeští někdo ve vedlejším stanu, možná trochu hlasitěji, než se v noci sluší. Babou, který podle výrazu v tváři, tvrdě spal, vběhl do stanu s baterkou v ruce, připraven čelit zvěstovanému nebezpečí. Někdo, nebo něco šramotil v našich stanech. Rozespalý svítím mobilem a mířím směrem ke zdroji zvuku.
Stál jsem před stanem a oháněl se mobilem jako mečem, zatímco ženské osazenstvo se snažilo vyšplhat na nejvyšší bod stanu, který se pod tou vší vahou nebezpečně prohýbal.
Babou se nemůže přestat smát: „To je jen pouštní myška, žádná krysa," uklidňuje nás. „Hledá něco k snědku. Je stejně vyděšená jako vy."
Nepoužívej trpné rody, bere to textu energii a je to zbytečné a škoda, zkus tu větu napsat aktivně:
Jsou nám hned přiděleny dva stany velké, skoro 50 m2, pohodlné a dobře vybavené na přespání. (Dostali jsme dva velké stany, přidělili nám...) Ideálně: Spíme ve dvou velkých stanech...
Dana
„Krysa! Krysa!" vřeští někdo ve vedlejším stanu, možná trochu hlasitěji, než se v noci sluší. Babou, který podle výrazu v tváři, tvrdě spal, vběhl do stanu s baterkou v ruce, připraven čelit zvěstovanému nebezpečí. Někdo, nebo něco šramotil v našich stanech. Rozespalý svítím mobilem a mířím směrem ke zdroji zvuku.
Stál jsem před stanem a oháněl se mobilem jako mečem, zatímco ženské osazenstvo se snažilo vyšplhat na nejvyšší bod stanu, který se pod tou vší vahou nebezpečně prohýbal.
Babou se nemůže přestat smát: „To je jen pouštní myška, žádná krysa," uklidňuje nás. „Hledá něco k snědku. Je stejně vyděšená jako vy."
Nepoužívej trpné rody, bere to textu energii a je to zbytečné a škoda, zkus tu větu napsat aktivně:
Jsou nám hned přiděleny dva stany velké, skoro 50 m2, pohodlné a dobře vybavené na přespání. (Dostali jsme dva velké stany, přidělili nám...) Ideálně: Spíme ve dvou velkých stanech...
Dana
PS. Porovnání textů na stejné téma - pro Koktejl v roce 2024 a iDNES v roce 2014.
Milá Dano,
Moc ti děkuji za tvé redakční úpravy v textu o aligátorech, který skutečně prokoukl. Na stránku za cestopis jsem umístila odkaz na fotky a titulky pro iDNES.
Moc ti děkuji za tvé redakční úpravy v textu o aligátorech, který skutečně prokoukl. Na stránku za cestopis jsem umístila odkaz na fotky a titulky pro iDNES.
Zatím moc za všechno děkuji a budu se těšit příští týden s Koktejlem a jeho šéfredaktorkou Bárou Literovou.:)
Vendula Beaujouan Langová
Vendula Beaujouan Langová
 |
| 2. lekce podzimního prezenčního kurzu s Danou 26. září 2024 |
Ahoj Dano,
dala jsem si ještě jednou kreativní ranní okénko a posílám výsledky názvů ke knize projektu Člověk naší doby. Líbí se my myšlenka podržet edici Doba... První díl Doba obalová, druhý Doba... Je tam k tomu proto víc nápadů.
A co jsem si odnesla ze včerejší hodiny? Asi jsem špatně volila kurz. Myslal jsem si totiž, že bude pro začátečníky. To, že narazím na tvé letité studenty, jsem vážně nečekala a docela mě to zaskočilo. Cítím se, jako bych začala chodit do tanečních, kde ostatní už tančí složité variace a já ještě neumím základní kroky. Chápu, že ostatní už se tam chodí jen se vzájemně podporovat, inspirovat a povzbuzovat. Mně ale chybí znalosti úplných základů.
Tedy, co je to rytmus, jak ho tvořit, co jsou cihly. Doufala jsem, že právě na takový kurz se hlásím. Klidně bych dvě hodiny probírala jen to, jak pracovat s přímou řečí.
Chápu, že pro zbytek skupiny by to ale nemělo žádnou přidanou hodnotu. Zkusím tedy něco nasávat z jejich textů a dovozovat si, co se jak píše. Také prostuduji víc "skripta", co jsi nám poslala. Následně se pokusím najít nějaký kurz, kde bych se naučila právě ty základní kroky, abych pak mohla tančit s vámi i hezčí variace.
Měj se krásně a bylo milé se zase vidět.
Nicole
Ahoj Nicole, omyl!!! Vybrala sis ten nejlepší kurz, který jsi mohla.
Jsi totiž velmi šikovná a máš úžasný cit pro jazyk. Míchat začátečníky s pokročilými se mi velmi osvědčilo, protože ti talentovaní začátečníci jdou mnohem rychleji kupředu. Takže se neboj ničeho, do příště udělej literární cihly. Pojedeme literární abecedu postupně. Jsem neochvějně přesvědčená, že během dvou tří lekcí budeš tančit jako ostatní právě proto, že jste byli mezi začátečníky ještě s Jardou nekompromisně nejlepší.
Dana
Měj se krásně a bylo milé se zase vidět.
Nicole
Ahoj Nicole, omyl!!! Vybrala sis ten nejlepší kurz, který jsi mohla.
Jsi totiž velmi šikovná a máš úžasný cit pro jazyk. Míchat začátečníky s pokročilými se mi velmi osvědčilo, protože ti talentovaní začátečníci jdou mnohem rychleji kupředu. Takže se neboj ničeho, do příště udělej literární cihly. Pojedeme literární abecedu postupně. Jsem neochvějně přesvědčená, že během dvou tří lekcí budeš tančit jako ostatní právě proto, že jste byli mezi začátečníky ještě s Jardou nekompromisně nejlepší.
Dana
Ahoj,
pro Tvé pobavení posílám matematicky násilnické řešení hledání názvu pro Vaši knížku "Člověk naší doby". Tvořil jsem název knížky na základě kombinace slov ve slovním spojení, jak naznačila Nicole... Výsledkem je karteziánský součin jednotlivých možností, ve kterých se prostřídají všechny představitelné kombinace tvořené frází v níž jsou obsaženy "Atribut", "Subjekt", "Predikat" a "Objekt".
V případě mé volby jde o celkově 11466 variant názvů, které pro zpestření nebyly zapsány metodickým výčtem, ale s permutací v pořadí.
Výsledný dokument odpovídá textu o 227 normostranách, který jsem minimalizací rámečků a velikostí písma redukoval na 68 stran... Některé názvy zní hloupě (např. otevřená hrůza klepe místo), jiné jsou dada (např. vzdálená metamorfóza pomíjí ctnost), ale některé z nich jsou docela hluboké (např. bezpohlavní doba generuje štěstí). Pro grafické odlišení názvů jsem v dokumentu, který je obsahuje, střídal čtyři odlišné řezy písma. Pro šetření místem nepsal jednotlivé názvy na samostatné řádky, ale naznačoval jejich konce dvojitým lomítkem "//". Nepředpokládám, že by z těch variant vzešel vítězný návrh, ale bavil mě ten algoritmický problém a grafická podoba jeho výsledku, jež by mohla kandidovat na přebal... Výchozí tabulka slov, jejichž kombinacemi bylo generováno slovní spojení názvů:
A ukázka výstupu:
neznámá metamorfóza pomíjí dobro nebo zlo // bezpohlavní AI pomíjí dobro nebo zlo // bezpohlavní budoucnost pomíjí štěstí // vzdálená metamorfóza generuje pokrok // šťastná proměna pomíjí rychlost // nejistá doba cílí na chaos // otevřená metamorfóza cílí na rychlost // pokroková lidskost přesahuje chaos // bezpohlavní bohyně cílí na rychlost // bezpohlavní planeta hledí na ctnost // šťastná AI generuje dobro nebo zlo // báječná budoucnost cílí na čas // bezpohlavní jistota klepe štěstí // otevřená budoucnost pomíjí ctnost // vzdálená doba pomíjí dobro nebo zlo // umělá transformace přesahuje ctnost // báječná věšťba přesahuje dobro nebo zlo // neznámá hrůza udivuje vzdálenost // pokroková transformace cílí na vzdálenost // nejistá doba hledí na spěch // báječná metamorfóza generuje pokrok // nejistá bohyně přesahuje věšťbu // nejistá lidskost udivuje pokrok // pokroková transformace generuje rychlost // neznámá proměna cílí na chaos // otevřená lidskost klepe vzdálenost // vzdálená jistota udivuje štěstí // umělá AI hledí na vzdálenost // umělá lidskost generuje místo // umělá věšťba generuje štěstí // vzdálená technologie pomíjí vzdálenost // pokroková transformace udivuje místo // nejistá věšťba udivuje ctnost // šťastná technologie pomíjí čas // báječná budoucnost hledí na chaos // bezpohlavní bohyně hledí na štěstí // šťastná bohyně pomíjí dobro nebo zlo // neznámá doba klepe spěch // umělá doba klepe ctnost // nejistá bohyně cílí na pokrok // nejistá budoucnost generuje ctnost // pokroková věšťba udivuje místo // umělá lidskost udivuje přesah // báječná lidskost přesahuje spěch // nejistá technologie cílí na rychlost // báječná doba udivuje vzdálenost // otevřená budoucnost klepe štěstí // umělá jistota přesahuje chaos // otevřená věšťba pomíjí osud // umělá technologie udivuje spěch // otevřená doba generuje přesah // báječná AI klepe rychlost // bezpohlavní doba cílí na chaos // umělá ctnost přesahuje osud // umělá doba generuje vzdálenost // bezpohlavní budoucnost udivuje ctnost // pokroková hrůza udivuje čas // umělá budoucnost cílí na pokrok // nejistá metamorfóza hledí na dobro nebo zlo // báječná jistota udivuje přesah // neznámá hrůza přesahuje věšťbu // bezpohlavní jistota hledí na přesah // bezpohlavní ctnost hledí na rychlost // šťastná budoucnost cílí na pokrok ...
Jarda Valach
 |
| Super 27.9.24 |
Pokud jde o můj cestopis o honu na aligátory pro iDNES, náš louisianský průvodce Jeremy asi magor nebyl, když tvrdil, že si vezme známou popovou hvězdu. Našla jsem o tom článek v dnešním Superu:
"Americká zpěvačka Lana Del Rey je od včerejšího dne vdanou paní. Interpretka takových hitů jako Summertime Sadness nebo Born To Die řekla své ‚ano‘ Jeremymu Dufrenemu…"
Asi budeme muset text mírně poupravit - a možná to i zvýší čtenost.
Vendula Beaujouan Langová
Vendula Beaujouan Langová
První věta musí být úderná a zapamatovatelná. Poslední věta rovněž.
Máme si všímat prvních a posledních vět z oblíbených knih.
Dagmar Kokešová
Ahoj Dano a Petře,
Už mám první cestopis na webu National Geographic o největších písečných dunách v Jižní Americe.
Jana Venzlů
Postřehy z kurzu cestopisů s Jaroslavem Halamkou z iDNES:
1. Můj první styk s redaktorem tzv. Konzistenčního psaní mne vůbec poprvé katapultoval do světa novinařiny a ukázal mi jasně, jak nedostatečnou představu o něm mám
( úplné novinky : dočitatelnost ; kvalitní perex versus senzacechtivost ; témata rezonující mezi českými obyvateli - jak málo znám vlastně tuto zemi...? ; relativní nezávislost čitatele článků na znalostech historie - pro mĕ je cestování především zeměpis, a zeměpis je dějepis nad mapou...)
2. Navzdory zklamání z toho objemného balíku všeho, co o psaní nevím, a navzdory jednoznačné tendenci k "literárnímu stylu" à la Martin mě nadále a stále víc struktura a výstavba dobrého textu zajímá a baví, už i proto, že spousta "desater" obhospodařuje evidentně více způsobů gramotného vyjadřování (KDO CO KDE KDY JAK PROČ , důraz na vtip a humor, důležitost přímé řeči a citací ).
3. Absolutně momentálně nevím a ani si nedokážu představit, pro jakou cílovou skupinu bych kdy mohla cokoli v češtině psát. Vnímám odcizení a celkové tápání, které jsem ve svých textech psaných v němčině (krátké povídky, proslovy, hodnocení studentských reflexí v rámci universitní výuky atd.) v podstatě necítila.
4. Pro ješiťáka mého typu je více než přínosné slyšet od úspěšných a zkušených profesionálů vyrostlých kdysi taktéž ze skupiny psavců, co čtenář NECHCE slyšet a jak krutý je o něj boj.
5. Nadále věřím a doufám v to, že psaní je řemeslo jako každé jiné a naučit se dá, pokud má člověk MYSL OTEVŘENOU...
( úplné novinky : dočitatelnost ; kvalitní perex versus senzacechtivost ; témata rezonující mezi českými obyvateli - jak málo znám vlastně tuto zemi...? ; relativní nezávislost čitatele článků na znalostech historie - pro mĕ je cestování především zeměpis, a zeměpis je dějepis nad mapou...)
2. Navzdory zklamání z toho objemného balíku všeho, co o psaní nevím, a navzdory jednoznačné tendenci k "literárnímu stylu" à la Martin mě nadále a stále víc struktura a výstavba dobrého textu zajímá a baví, už i proto, že spousta "desater" obhospodařuje evidentně více způsobů gramotného vyjadřování (KDO CO KDE KDY JAK PROČ , důraz na vtip a humor, důležitost přímé řeči a citací ).
3. Absolutně momentálně nevím a ani si nedokážu představit, pro jakou cílovou skupinu bych kdy mohla cokoli v češtině psát. Vnímám odcizení a celkové tápání, které jsem ve svých textech psaných v němčině (krátké povídky, proslovy, hodnocení studentských reflexí v rámci universitní výuky atd.) v podstatě necítila.
4. Pro ješiťáka mého typu je více než přínosné slyšet od úspěšných a zkušených profesionálů vyrostlých kdysi taktéž ze skupiny psavců, co čtenář NECHCE slyšet a jak krutý je o něj boj.
5. Nadále věřím a doufám v to, že psaní je řemeslo jako každé jiné a naučit se dá, pokud má člověk MYSL OTEVŘENOU...
Sabina Prisender
 |
| Druhá lekce dlouhodobého on- line kurzu psaní knih 19. září 2024 s Klárou |
kurz mě nakopl, povzbudil, motivoval. Jsem z toho všeho dojatá! A taky vděčná, protože cítím, že nastal ten správný čas, mám ten správný námět a přes všechny současné šílenosti v mém životě mám i patřičnou odvahu. Svou knihu prostě napíšu! Intenzivně pokračuju na přípravách, zrovna jsem telefonovala s Nepálem a získala další užitečné informace, které budu pro knihu potřebovat. Anotaci mám hotovou, konkrétně mám asi tři verze, z toho jednu jsem poslala několika lidem různých věkových skupin, různého pohlaví, vzdělání, zaměstnání i životního stylu, aby mi napsali upřímné názory a já mohla na anotaci patřičně zapracovat. Bylo skvělé slyšet jejich názory a mít možnost je zpracovat.
Těším se na příští čtvrteční lekci. Děkuju předem za všechno...
Zuza FajmonováHáček je poutavý úvod k libovolné kapitole nebo ke knize (těžší varianta). Háček je něco, co má čtenáře strhnout a nalákat ke čtení. Vtáhnout do děje. Často to bývá rovnou dialog nebo text vyvolávající otázky. I kapitoly v knize by měly mít, stejně jako povídka, začátek, prostředek a konec. A ideálně na konci háček, který nás naláká na čtení další kapitoly.
Musíme znát dobře svého hrdinu i jeho motivaci k tomu, jak se chová. Musíme o něm vědět všechno, byť v příběhu použijeme třeba jen 10 %.
Je dobré si vytvořit časovou osu příběhu. Co se stane na začátku, uprostřed a na konci. Vymyslet peripetii (už to vypadá, že to dobře dopadne, ale ono se to zvrhne a najednou to vypadá, že je vše ještě horší, než bylo).
Klára Dvořáková
Musíme znát dobře svého hrdinu i jeho motivaci k tomu, jak se chová. Musíme o něm vědět všechno, byť v příběhu použijeme třeba jen 10 %.
Je dobré si vytvořit časovou osu příběhu. Co se stane na začátku, uprostřed a na konci. Vymyslet peripetii (už to vypadá, že to dobře dopadne, ale ono se to zvrhne a najednou to vypadá, že je vše ještě horší, než bylo).
Klára Dvořáková
 |
| 9. lekce psaní cestopisů s Jardou Halamkou z iDNES 17. září 2024 |
Nepište blog, pište cestopis
Důležitá je nejen čtenst, ale i hlavně dočtenost
Jana Venzlů
Důležité je nesměšovat cestopis s blogem.
Důležité je nesměšovat cestopis s blogem.
Popisovat nejen cíl, ale i podněty kolem - atmosféru a lidi -
Mít oči i mysl neustále otevřené a zapisovat si je.
Používat vtip a vytvořít si vlastní styl.
Vendula Beaujouan Langova
Četla jsem o iniciačních obřadech etiopských Hamarů. Byla jsem mile překvapená, že se Jardovi Halamkovi líbí humor, což já jako srandista vítám, já to bez humoru ani neumím. Jinak jsem se dozvěděla mnoho zajímavých a důležitých rad, jak psát cestopis. Pan Halamka nám zopakoval i věci, které jsme se naučili v kursech Dany, ale ne je vždy dodržujeme. Zdůraznil, jak je nutné psát sám za sebe, mít otevřené oči i mysl, abychom nepopisovali jen co jsme viděli, ale i něco navíc. Humor by taky neměl chybět. Je dobré praktické rady shrnout do boxíku vedle, aby nerušil text, ale čtenáře to zajímá. Jsou důležité i fotografie, které čtenáři přiblíží popisované místo či zážitek. Je to velice sympatický člověk.
Bohuna Kopřivová
 |
| Víkendový kurz psaní cestopisů v Železné Rudě 13.-15. září 2024 |
Už jsem nebyl dlouho na žádném prodlouženém výjezdním kurzu psaní. Na cestovatelský jsem se ale původně ani nehlásil.
„O čem tam tak píšete?“ ptal jsem se jednoho z „cestovatelů“, který se chystal na psaní cestopisů do penzionu U Sněžnice v Železné Rudě.
Respektoval jsem, že v cestopisu nemá být nic o tom, jak jsme se tam chystali a jeli. Že by to bylo nudné a nikoho to nezajímalo. Setkání s Pepou Vojtkem z Kabátů. To, jak jsem si u nákupáku spletl auto i s cizí manželkou. Dál jak jsme cestou v září v Česku zažili sněhovou vánici, viděli polární záři a málem přejeli bílého jelena. Pro jasná pravidla a evidentní fádnost takového cestování na místo bylo jasné, že bych neměl o čem psát.
Zachránila mě možnost, doplnit kurz jako necestující autor. Tvůrčí atmosféru jsem dokreslil tajemným příběhem ze Šumavy. Místo cestopisu naopak napsal, proč necestuji.
Celé tři dny jsme strávili v přátelském prostředí penzionku U Sněžnice. Nádherně tam voněly dřevěné podlahy, Natašin výborný borůvkový koláč a přátelská atmosféra. Přátelé jsou rodina, kterou si sami vybíráme. Já si teda vybral sakra dobře. Pár človíčků mi tu sice chybělo, ale určitě přijedou příště a přibydou i členové noví. Inspirující bylo místní prostředí. Stejně tak byla i překvapující zjištění, jak zajímavé je považovat se při večerních hrách za jídlo, nebo literární postavu. Nad kartičkami uvažovat o tom, co bychom přidali, ubrali, změnili na svém životě i uvažování. Poprvé v životě jsem se podíval do synagogy. V Hartmanicích. Obdivoval skleněný oltář i ostatní výzdobu v kostele v Dobré Vodě. A skamarádil se s personálem dvou hospod, kam jsme chodili na vynikající obědy a večeře. To vše za necelé tři dny.
Děkuji Natašo a Davide, děkuji Dano, děkuji všem ostatním a už teď se těším na další tvůrčí cestu za hranice všedních dní. Kamkoli a na jakékoli téma.
Marek Bucko
Děkuji Natašo a Davide, děkuji Dano, děkuji všem ostatním a už teď se těším na další tvůrčí cestu za hranice všedních dní. Kamkoli a na jakékoli téma.
Marek Bucko
Přestože v Železné Rudě lilo jako z konve a země se začínala nořit do povodní, strávili jsme na Šumavě nádherný víkend plný legrace.Moc za něj všem účastníkům děkuju. Nataše a Davidovi pak za útulné útočiště v jejich penzionu U sněžnice.
Viděli jsme skleněný oltář v kostele Sv. Vintíře v Dobré Vodě i synagogu v Hartmanicích. A také rozvodněnou Řeznou, která teče do Dunaje.
Dana EmingerováMilá Natašo a milý Davide,
díky za pohostinnost a srdečnost. Vybudovali jste krásný, útulný penzionek a je s vámi vždycky legrace. Brzy se k vám zase těší
Vendula Beaujouan Langová
Ahoj! Recept na ovocnou tvarohovou buchtu ze Šumavy jsem dala na stránky Kuchařky.
Nataša RichterováMichal Hejna
Musíme na jaře přijet do Železné Rudy na cestopisný kurz zase, protože jsme ještě všechno neviděli, nepřečetli a nezapsali. Šumava má opravdu něco do sebe!
Hana Hermanová
Přijet do Železné Rudy na pobyt k majitelce penzionu, která píše knihy a kuchařku, je ten nejlepší počin.
S jakou láskou se Nataša dívá na zdejší kraj, ke kterému patří. To činí pobyt v jejím penzionu U sněžnice nadmíru laskavým a objímajícím. Přijedu zas.
Safi Narwa
Děkujeme za krásně strávený čas na Šumavě.
I když bylo v Železné Rudě celý víkend uplakané počasí, my jsme měli na tvářích pořád pouze velké slzy smíchu.
zasílám svoje povídání o sklářství. Víkendový kurs cestopisů v Železné Rudě byl opět báječný a já se nevyhnu hodnotícímu slovu. Byl nejen "báječný", ale opět jsme se něco dozvěděli, jak o psaní, tak o Železné Rudě a okolí. Posílám svoje povídání o sklářství. Užili jsme si i legraci, a tak budeme, my všichni zúčastnění, na šumavské setkání dlouho a s láskou vzpomínat. Já tady ano. A děkuji Nataše a Davidovi za milé přijetí.
Ahoj Dano a všichni.
Bohuna Kopřivová
Vracíme se domů z Indie a už jsme za humny. V Řecku. Těším se na Vás a lituju že jsem s Vámi nebyl na Rudě.
Yakeen
Milá Dano,
Když jsem poprvé slyšela, že zpětná vazba je pro spisovatele svým způsobem závislost, brala jsem tuhle informaci s rezervou. Dneska jsem ale poprvé v životě poslala anotaci knihy a kus první kapitoly různým lidem, aby mi napsali svůj názor. Upřímně, bez ohledu na naše rodinné a přátelské vazby.
Za téměř čtyři roky, kdy jsem znovu začala psát, jsem napsala víc než pět set různých textů. Zpočátku ostýchavě a velmi nesměle. Postupně stále odvážněji, ale se strachem, že to, co jsem pro sebe objevila, zase zmizí.
Nejdříve jsem psala především pro něco - pro kurz Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Děkuji Dano za tvé laskavé a současně důsledně přísné vedení, kterým z nás dokážeš vymáčknout to nejlepší a zároveň vytváříš komunitu, kde se navzájem podporujeme. O něco později pro někoho, komu jsem se líbila já i moje psaní a díky tomu jsem objevila důvěru. Postupně jsem došla k tomu, že moje psaní je moje a nikam nezmizí, pokud si to já sama nebudu přát.
Přesto se nikdy nenazývám spisovatelkou, protože svoje příběhy nevymýšlím a nedodržuji pravidla, která nás Dana učila, která fungují a podle kterých se může naučit psát opravdu každý, kdo má rád písmenka a ono mystérium, kdy z nich vzniká příběh. Já o svých postavách nic dopředu nevím. Vynořují se mi. Poznáváme se navzájem. Někdy na dlouhou dobu z mého života zmizí, pak se najednou objeví, překotně mi vyprávějí, co všechno zažily, a já zapisuji, až se mi od klávesnice kouří.
Jsem zapisovatelka toho, co ke mně přijde, zaklepe na dveře nebo se objeví na mém pracovním stole jako čokoládový bonbon ve zlatém staniolu, který mi tam nechal někdo laskavý, abych si osladila život. Spřádám příběhy z klubíček energií, útržků vět, obrazů, sdílených tajemství, zbytků snů, které mi při probuzení uvízly mezi prsty, i z bolesti, která někdy ne a ne zmizet. Málokdy píšu výlučně o sobě, i když svět mých příběhů je mnou hluboce prožitý. Vzniká tak intimní prostor, do kterého můžete vklouznout i vy a zabydlet se v něm, jakoby byl váš vlastní.
I tak jsem to všechno já. Věčná Lilith sedící na břehu Gangy ve městě Váránasí. Kálí, která chce poctivost až na dřeň. Baba Jaga, jež vládne mocí, na níž nelpí, protože ona je tou mocí, takže ji o ni nikdo nemůže nikdy připravit. Bludička, která dokáže druhé provést bažinou pocitů, aby se v ní neutopili, i když to znamená, že v ní sama zůstane. Babička Stefanie, co peče dračí koláčky a pro každou příležitost má připravenou novou pohádku jako pohlazení.
Každé slovo, každé písmeno jsem já. Protože beze mě by energie vpletená do mých příběhů nespatřila světlo světa. A bez vás, kteří je čtete, by se nemohla do toho světa šířit. Děkuju.
Stefanie Michael
Díky za úvodní fajn setkání. Za mě jsou hlavní tyto body:
1. Nebát se občas psát víc polopaticky.
2. Když chci něco opravdu napsat, musim si to taky vysedět.
3. Nezabíhat do nedůležitých detailů.
Ahoj,
děkuji za včerejší první lekci dlouhodobého kurzu, kde jsem se dozvěděla pár nových věcí, začínám se do psaní znovu dostávat.
Ráda bych se také zúčastnila 29. listopadu autorského čtení na Dobešce, přijela bych kvůli tomu extra z Vídně do Prahy. A těším se.
Když se podíváme do médií, převažují negativní zprávy. Taková je i je stránka z konce srpna na Novinkách.cz:
Líbila se mi pestrost textů všech účastníků, kteří píší opravdu skvěle. Proti povídkovým seminářům, kde je víc žen, jsou cestopisné kurzy takové mužštějsí. To by dal i můj manžel. :)
Posílám dnešní cestopisné verše a co nejdříve dodám ten cestopis pro NG. Napsala jsem i povídku Kulak (1948-58) do knihy Barvy života za šedé totality. Mohu ještě poslat další dvě související (je to trilogie).
Vendula B. Langová
Po docela dlouhé době se mi naskytla příležitost cestovat sama někam, kde jsem ještě nikdy nebyla. Na pozvání mojí kamarádky Lenky, se kterou se známe z kurzů tvůrčího psaní, jsem se v sobotu vydala do Roudnice nad Labem. Večer nám v Caffé Říp totiž uspořádala autorské čtení, spojené s koncertem skvělé kapely Jazz Apples Cz.Chtěla bych poděkovat svým kamarádům psavcům, kteří přijeli z různých koutů republiky a přečetli spolu se mnou svoji tvorbu. Děkuji Leničce, že celý večer skvěle zorganizovala. Děkuji všem, kdo přišli a strávili s námi krásný čas.
Dívám se z okénka, pomáhá mi to přemoct můj strach z létání. Pozoruji mraky, ze kterých slunce svými paprsky vytvoří zlatavý koberec a okolo srdce se mi rozlije takový pocit klidu a malého štěstí. Po chvíli usoudím, že je ten správný čas objednat si víno a něco si přečíst.
Ach jo, nechala jsem si knihu v kufru, do Prčic! No nic tak se kouknu, co tady mají v té přihrádce s blicím pytlíčkem ke čtení.
Celý popsaný příběh ve mně rezonuje dál, a to ještě nemám ani potuchu, na jak dlouho se mi ten text USADÍ V HLAVĚ a kolikrát se mi v následujících letech vybaví.
Čumím, jak když mi naďoube… Ten článek, který jsem tehdy četla v letadle a který na mě udělal takový dojem a zjevoval se mi v hlavě tolik let, psala naše lektorka Dana.
Jo, ať mi ještě někdo v životě řekne, že něco je jen náhoda. Houbelec!! Náhody neexistují!
Lenka Konopásková
Danuško, zdravím.
Díky za srpnový Zpravodaj se zprávou o vítězství Tvého synovce na pařížské olympiádě. Připojuji se ke všem gratulantům nejen ke zlaté olympijské, ale nyní i následně k dalšímu titulu mistra světa na šampionátu v Samarkandu, které Pepa Dostál v těchto dnech získal. Skvělá reprezentace našeho národa! Sympatickému šampionovi přeji dobré zdraví, sílu a radost z úspěchů ve všech dalších závodech.
Zapamatovat si desatero - rukověť pro National Geographic!
Boxy, délka 6-10 000 znaků, rozsekat na kousky, krátké odstavce.
Michal Hejna
Děkuji všem za skvělý večer na terase a už teď se těším na příště.
Ahoj Dano,
Pozdravuj svýho muže "Rogliče".
Byl to u vás moc milý večírek! Ta vaše terasa je báječná!
Hezký den!
Nataša Richterová
Ahoj Dani,
Dana Emingerová, úžasná a inšpirativna žena, spisovateľka a novinárka, nám v práci robila kurz kreatívneho písania. Priateľka Arnošta Lustiga, ktorý učil kreatívne písať aj ju, premenila naše hodiny na ozajstný zážitok. Tento jej článok, plný spomienok na charaktery nielen v novinárskych kruhoch v ‘68, si prečítajte. Stojí za to.
Gratulujeme Janě Venzlů k průniku na Novinky.cz, kde vyšel její cestopis o plavbě po Amazonce s názvem Jak nejlépe zažít největší řeku světa? Pomalu a za málo peněz.
Sedm autorů z našich kurzů jede příští sobotu na autorské čtení do Roudnice, kde se koná literární večer s názvem PRÓZA NAD ŘEKOU.
Nezačínejte od Adama, to nikoho nezajímá.
Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
Gratulujeme Martinovi Paruchovi, účastníkovi našich cestopisných kurzů, k prvnímu zveřejněnému článku v médiích.
Co jsem si odnesla ze 4. lekce cestopisů s Jakubem Kynčlem:
Novinky.cz pak přijaly cestovatelské reportáže Michala Hejny po stopách Čechů za první světové války na sočské frontě a Jany Venzlů o vodopádech Iguacu i plavbě po Amazonce.
Zdravím všechny a posílám slíbených pár fotek z našeho "důležitého" dne, který nám vyšel na jedničku 4. července.
Dobrý den, Jaroslave,
bezesporu Vam nechybi talent a povidka Metamorfóza o proměně člověka v čip má skvělý nápad, proto jsem Vás jako porotce literární soutěže doporučila na třetí místo. Nicméně příběh vykazuje - jak to u amatérů bývá - mnohé začátečnické chyby a přestupky proti pravidlům psaní. Ty se učíme na kurzech. A chyby pak společně opravujeme proto, aby text mohl být co nejlepší a co nejrychleji chytil čtenáře.
Problém začátku vaší povidky je v tom, ze první věta "Čtrnáctiletý Ondřej H. – tedy Ondřej Holomek, zvaný též holomek Ondra – se jednou ráno probudil a zjistil, že je z něj mikročip." je trochu zašmodrchaná. Proč v ní mluvíte o holomkovi Ondrovi, aniž by měl tento "vtipný" dodatek jakékoliv pokračování v textu? Když se s tím jménem i přídomkem dál nepracuje, nemá v příběhu místo.
Už teď se hlásím do dalšího podzimního kurzu, protože se strašně těším.
Klíčová pointa: pro koho píšeme? Pro sebe, přátele, fanoušky, pro ostatní…
Vážená paní Emingerová,
velice děkuji za Vaši okamžitou odpověď, když jem nemohla najít své příspěvky. Velice si toho vážím. Díky Vám jsem svou povídku i básničku snadno našla zde. Mnohé příběhy na Vašem blogeru se mi velmi líbily, když jsem konečně měla čas si je v klidu pročíst. Budu se na tvůrčí stránky k napsaným příspěvkům i přes prázdniny občas vracet. Za vše mnohokrát děkuje a už pohodové léto Vám přeje
Na kurzu jsem si uvědomila, že texty musím psát hlavně pro čtenáře a dívat se na příběh jejich očima, aby pochopili, co chci vyjádřit
Pozor na Čechovovu flintu na zdi, ze které se musí vystřelit.
Vyslechla jsem si krásné dvě bajky od svých kolegyň, včetně té od Marty - psychologické, ze které jsem si odnesla, že oči řeknou víc, než slova.
Připomínky k vyprávění - krácení, ponechat pouze podstatné.
Autor se nesmí bát svých odvážných nápadů.
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Na nádvoří Horácké galerie se konal již potřetí food festival Lunch meet.
Já přece nemůžu vařit na veřejnosti!
Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
Shakespeare vymyslel tragikomedii.
Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
Marie Hrubá
Ahoj Dano,
předně bych chtěla poděkovat za další turnus on-line kurzu, díky kterému jsem se zase o něco více rozepsala. Oceňuji (a čím dál více doceňuji), že jsme schopni si dát opravdovou zpětnou vazbu a ne se jen plácat po ramenou, jak jsme skvělí...
Ahoj,
posílám svůj dnešní příběh na téma člověk naší doby a i ten kraťoučký literární útvar o někom, koho nemusíme. A taky bych se ještě ráda doptala na pár informací k té nabídce dělat organizátorku kurzů. Jak by to teda bylo. A ještě jednou za tu možnost moc díky, vážím si toho.
Jasmin Carmel
Danuško,
Děkuji za pozvánku na poslední hodinu, žel tentokráte nemohu. Jsem na Tenerife. Přesto všechny zdravím. Je to bezva parta. Děkuju, že jsem s vámi mohla být. Bylo to moc fajn na povznesení ducha.
Krásné letní dny celému teamu!
Jarmila Meera Williams
V pražském pěveckém smíšeném sboru Molydury vystupuje naše spolužačka z kurzů Safi Narwa. Umí nejen psát a léčit lidské duše, ale i hezky zpívá, jak jsme se přesvědčili 12. června na tzv. Vyletněném koncertu ve vinohradské motlitebně Českobratrské církve evangelické. Díky za krásný zážitek.
Galavečer Literární kavárny na Malé scéně Divadla J.K. Tyla v Plzni se konal 12. června. Naše studentka Hana Hermanová zabodovala u odborné poroty s povídkou Buď láska je ukrajinsky prosím a povídku Nemáte právo ocenila nejen porota, ale také čtenáři!
Naše spolužačka Hana Hermanová bude ve středu 12. června oceněna v soutěži Literární kavárna Divadla J. K. Tyla! Gratulujeme a srdečně zveme na Galavečer Literární kavárny na Malé scéně, kde budou profesionální herci číst vítězné texty na téma Kořeny války na Ukrajině, Poruším-li tabu, co se (se mnou) stane?, Cesta k moci přes mrtvoly a Spravedlivé nebo křivé obvinění.
Děkujeme Asje a jejímu Járovi za krásnou čtvrteční "literární lekci" s neuvěřitelným kulinářským dobrodružstvím. Asja je totiž nejen skvělá autorka, ale i kuchařka.
Slovy klasika: Bylo to uvolněné poetické odpoledne.
Nataša Richterová
Připadá mně to tak dávno, přitom jsou to dva roky. Na kurz měla jít původně moje dcera, ale prožívali jsme s ní zrovna dost těžké období.
„Půjdeš ty,“ pronesl tenkrát můj manžel. „Přece to nepropadne.“
Vedle mě sedí paní: „Vždycky jsem se chtěla stát detektivem. A teď se ze mě stal detektiv lidských duší,“ představí se.
„Hm, asi psycholog,“ říkám si. „Sice mě trochu mrzí, že není opravdový detektiv, ale tohle je také dobré.“
Pak vytáhne z kabelky zaletovanou debrecínku a při dalším povídání ujídá.
„Nestačila jsem se nasnídat,“ mrkne na mně a usměje se.
Při mém představování se mně chvěje hlas a zajímavé je asi jen to, že jsem na kurzu jako náhradník.
Pak jdeme s detektivem a prodejcem aut na oběd, a i když se známe tři hodiny, připadají mně blízcí. Safi a Marek.
Odpoledne přichází další milá dáma, nese nějakou dobrotu a zjišťuji, že procestovala celý svět. Bohunka.
Večer píši popis záhonu očima krtka.popis záhonu očima krtka. Jsem nadšená a žasnu, že jindy tak otravný popis lze napsat vtipně a zajímavě.
Druhý den, když se rozcházíme, mě Dana obejme a řekne mně: „Myslím, že tvoje dcera je talentovaná po tobě. Nechci tě přemlouvat, ale byla bych ráda, kdybys pokračovala.“
A já vím, že budu. Zjistila jsem totiž, že mě baví psát.
Vážená paní Dano Emingerová,
Vážená paní Emingerová,
Děkuji Yakeenovi za zajímavý a krásný zážitek během závěrečného absolventského představení Školy improvizace. Bylo velmi inspirativní vidět, co se během třináctidílného semináře s kolegy naučil.
Dobrý den, Dano,
tak na webu POZNATSVET.CZ byl 1. června publikován článek Bohuslavy Kopřivové "Danakilská proláklina". Další od Martina Perucha budou následovat.
Posílám odkaz: https://www.poznatsvet.cz/cestovani/danakilska-prolaklina/
Zdenka Velínská
Na kurzu Tvůrčího psaní zjistíte, že psát můžete opravdu o čemkoliv. Přinášíme příspěvek jedné z účastnic, která se nechala inspirovat fotografií Ferdinanda Peroutky, co ji dnes celý den hypnotizoval v učebně Akademie ČTK:
Ahoj Dano,
Kurz byl moc fajn a velmi přínosný, spoustu jsem si toho odnesl a snad to mé texty udělá lepší.
Shit-detektor
Zdravím a přidávám výstřižek z dnešního deníku Právo, pražské a středočeské vydání.
Vláďa Hnát
Zdravice mejdanu
Jsem z prokleté generace,
kde dělniká honorace
Danuško,
Nedá mi to, musím Vám to všem napsat, protože to třeba nevíte. A mohlo by se Vám to hodit do knih.
ÚHEL POHLEDU V LITERATUŘE ukazuje, čí oči se dívají a jakým vyjadřovacím způsobem je příběh vyprávěn. Ve které osobě z hlediska gramatického je dílo psáno – může to být v 1., 2. či 3. osobě.
Je zajímavé, že úhel pohledu podléhá módě a vkusu.
Seminář tvůrčího psaní mi toho hodně dal, myslím že jsem se opravdu naučila spoustu nového, takže moc děkuji za Vaše vedení a přístup! : )
Je jednoduší psát o historických věcech, když si člověk udělá rešerši
První věta/odstavec knihy by měla být poutavá
Když si člověk není jistý námětem, může zkusit dát šanci náhodě
Marie Rysová
Zásadní je první věta a nadpis
Co jsem se naučila na dvoudenním kurzu Gymnázia bratří Čapků:
Kurz mi pomůže zlepšit se v psaní, abych se uměla rychleji a lépe rozhodovat, jak na to.
Pokud píšete knihu: uvědomte si, jaké tři velké zvraty váš hrdina či hrdinka v rámci celého příběhu zažijí. Jsou dostatečně silné pro čtenáře? Jak změní hlavní postavu na konci příběhu? Důležité ale je, abyste v rámci knihy zvraty znali a nevznikala vám jen každodenní rutina či dokonce „vata".
Jedna z možností, jak se vyhnout „vatě" v příběhu, je časový zámek. Tj. příběh se odehrává v nějakém daném časovém úseku a nemůže se libovolně roztahovat. Děj musí plynout. Zámek může být „libovolně" dlouhý, ale je předem daný. Během jedné hodiny, jednoho dne (24 hod.), než vybuchne bomba, než začne hořet, než dojde letadlu palivo, než se loď potopí, než dojede vlak do stanice... Čím kratší časový úsek, tím to může být lepší a dynamičtější příběh. Může jít i o kapitolu knihy bez konce, ale s háčkem na další kapitolu.
Klára Dvořáková
3. dubna proběhla v knihovně města Plzně prezentace Kuchařky z rybářské chaty. Kromě receptů popisuje také příběh o tom, jak jsem vlastně přišla k rybám a o cestách do Norska. A také mé dosti naivní představy potkávaly s realitou života v rybářském kempu.
Slovesa text oživují, přídavná jména a přílovce zpomalují
Literární cihly jsou dialog, popis, akce
Psaní nesmí být nuda
Důležité jsou akční začátky
Neznala jsem Arnošta Lustiga
Zaujaly mě jeho zážitky z koncentračního tábora
Hemingway vyškrtával z textu zbytečná příslovce a přídavná jména
Tereza Kuncová
Chci si přečíst nějakého Hemingwaye
Chci si přečíst Daninu knihu Živel Lustig
Psaní nesmí být nuda
Probrali jsme přátelství Dany s Arnoštem Lustigem a proč se rozhodla pokračovat v jeho odkazu a už víc jak 10 let zasvěcuje stovky adeptů do základů tvůrčího psaní.
Autorské čtení ... děkuji Nataše Richterové, Věře Staňkové, Zdeně Součkové, Michaelea Čápové, Markovi Buckovi, Yakeenovi, Jiřímu Wilsonovi Němcovi, Radce Vodičkové Báře Boháčové... a samozřejmě Daně Emingerové za podporu na dálku.
Ahoj,
Alexandr svatba - Věrka
První věta musí být poutavá
Je dobré si s odstupem věci číst
Metafory nemusejí být klišoidní
Jsou autoři, kteří - jako třeba S. King - hodí postavy do dramatické situace a "nechají je jednat", takže nikdo do poslední chvíle neví, jak se příběh vyvine. 
Krásný den do Prahy (a 8. března i mezinárodně ženský)!
Moc dĕkuji za včerejší seminář, baví mě to a velmi zaměstnává... Posílám zkorigovaný popis Sv. Iva na Karlově mostě a literární cihlu smutné, na dalších literárních esencích - veselém a hnusném (Oh Gott) - musím ještě zapracovat.
Dovolím si přeposlat i čtenářský dopis, který jsem před 3 lety poslala Ivo Novákovi po přečtení jeho Český život a doba. Sice to nijak nesouvisí s našimi úkoly, tak nutnými a smysluplnými, narozdíl od nich se mi to ovšem psalo enormnĕ lehce a rychle - ach jo. Je to dost dlouhé, takže jen pokud by náhodou někomu zbyl trochu čas...
Sabina Prisender, Vídeň
Díky moc Vám Dano a Petře,
jste opravdoví profíci a navíc se smyslem pro humor. Kurz cestopisů mne naučil nečekané, psát cestopisy a dal mi touhu poznávat nezvyklá místa. Mnozí z vás mi byli inspirací, laťka byla skutečně vysoko. Háčky, krizové situace, kuriozity, gradace, vtáhnout čtenáře do děje...to jsou věci, nad kterými se človék nyní zamýšlí.. A samozřejmě mám chuť na další aktivity:
Co podniknout: víkendový výjezdní kurz určitě, besedu se zkušenějšími cestovateli a také bych ráda od května dopsala chybějící úkoly i dále psala z cest. Zjistila jsem, že největší grády to má zřejmě přímo z místa. A případně se připojím k jinému online kurzu. Díky a těším se brzy!
Vendula Beaujouan Langova
Moc mě baví být ve vaší společností, i když už nemam co zajímavého z aktuálních cest nabídnout.
Michal Hejna
Kurz je pro mě přínosný nejen kvůli vlastnímu psaní, ale už se díky tomu jinak dívám na filmy, u knih a článků sleduji řemeslné zpracování a úplně nejvíc mi to pomáhá na cestách vnímat a koukat se a zajímat se o všechno a o všechny a HLAVNĚ si to pořádně zapisovat.
Ačkoli teoreticky víme už hodně, pořád si myslím, že má ale smysl dál psát úkoly a hodnotit si je. Kvůli práci by pro mě možná bylo lepší mít kurz jen jednou za měsíc nebo jednou za čas víkendový. Posledních pár měsíců mi dalo velkou práci skloubit kurz s prací, a tak jsem nenapsala moc úkolů. Naprosto super byly hodiny kombinované s návštěvou novinářů a cestopisců. Pořád platí i to, co jsme si říkali na konci předešlého bloku: je vidět, že nás naše uskupení baví a byla by škoda s tím skončit.
Jana Venzlů
.jpg)
V kurzu jsem se naučil lépe zpracovávat svoje myšlenky a nápady, zaujmiut svým textem čtenáře. Velmi zajímavá byla setkání s profesionály, osobně jsme si nejvíc odnesl z povídání Jakuba Kynčla. Je skvělé slyšet názory ostatních na moje texty, protože právě díky nim se můžu posouvat dopředu. A velmi oceňuju připomínky Dany a Petra, bez nich by to nešlo.
Poznatky z 2. semináře:
– Každá postava má nějaký svůj limit nebo rámec. Pro zvýšení dramatu ho můžeme ještě zúžit.
– Rozhodně nemusím psát jenom ze svých zkušeností/podle svých vlastností. Zkusit napsat něco pro sebe úplně nepředstavitelného.
– Hodná postava by měla být v příběhu hodnější, zlá ještě horší. Tímhle nadsazením může být příběh ještě zajímavější.
– Popis prostředí nemusí být pouze o vizuální stránce, můžeme popsat všemi smysly a přirovnávat vjemy.
Jistě se ze mě nestane Lustig ani Hammingway po absolvování tohoto kurzu, ale každopádně je to výborná zkušenost a obohacení pro člověka, pokud chce psát a dál se v tom i zdokonalovat. Skvělá inspirace, kterou můžu upřímně jenom doporučit.
Ahoj,
Ahoj,
Na prvním semináři jsem se naučila, že
Milá Dano,
díky za pěknou hodinu cestopisů i vyprávění Petra o práci válečného zpravodaje.
Bohuna Kopřivová
Milí psavci!
K našemu sci-fi tématu Člověk naší doby jsem si vzpomněla na knihu Stenha Kinga Dallas 63, která vypráví o návratu hrdiny do minulosti, konkrétně do přelomu 50. a 60. let 20. století. Zaujala mě myšlenka, jak rozdílně hodnotíme dějinné události s odstupem času, kdy už víme, jak vše dopadlo, a podceňujeme vnímání okamžiku těch, kteří dramatické chvíle prožívali:"Nebyl jediná, kdo ten večer podhlel hrůze, uchýlil se k práškům a alkoholu. Hloupě jsem se domníval, že lidé budou přistupovat ke karibské krizi jako ke všem dalším přechodným mezinárodním aférám, které vířily prach, protože v době, kdy jsem chodil na vysokou, to už byl jeden z mnoha odstavců jmen a dat, jež jsem se musel našprtat pro další zápočet. Takhle se události jeví při pohledu z budoucnosti. Lidem v údolí přítomnosti (je to temné údolí) se to jeví jinak."
.jpg)
Dano, Kláro, Mileno,
zdravím vás, milé dámy, a sypu si na hlavu popel z našeho kotle, což není ideální, protože je ještě hodně horký. Ale zasloužím si to. Před chvílí, asi hodinu před půlnocí, jsem si uvědomil, že jsem prošvihl první hodinu kurzu. Trestuhodné.
Nicméně pár slov na sebeobranu: začaly nám rodit kozy. V úterý první, takže klidný pomalý rozjezd, dnes odpoledne či k večeru najednou dvě. Nestíháme mít nachystány prostory, do toho zoufale coby dispečer chystám jízdy pro dopravce na další den, kozám připravuji ohrádky, do toho dostavuji boudu pro ovečky, někde nutno umístit kozla, který najednou překáží, a.. a... ufff. Bylo dnes asi hodinu před půlnocí (opakování je prý matkou moudrosti), kdy jsem si na kurz vzpomněl. Asi čtvrt hodiny poté, co jsem přišel zvenčí domů.
Ale polepším se. Kozy rodí pouze dočasně, boudy už budou brzy dostavěny... Takže, suma sumárum, dnes jsem neodpustitelně chyběl, ovšem na další termíny si nastavím běžné upozornění a pokud mě zvířata úplně nezdevastují, od příštího dílu kurzu jsem k dispozici.
(A právě jsem zjistil, že jsem u dopisování tohoto mailu usnul, takže dnešek už je včerejškem...)
Lumír Kubátko
Nadšený cestovatel je kolikrát lepší autor než znuděný profík... Mile jste mě překvapili. Když jsem poslouchal vaše cestopisné texty, hodnotím je jako nadstandard proti tomu, co nám běžně chodí do redakce. S pár úpravami a zapracovanými připomínkami by byly téměř všechny příspěvky v pohodě použitelné v médiích, resp. na Novinky.cz.
Jakub Kynčl
Martin Paruch
Co mne nejvíce zaujalo na přednášce cestovatele a novináře Jakuba Kynčla:
- Vybírá si netypická místa
- Pokud nezná jazyk, najímá si místního průvodce
- Psát hlavně svoje dojmy a ne věci, které se dají najít na intenetu, ne wikipedii
Povídání s Jakubem Kynčlem jsem si zpětně vyslechl. Děkuji za nahrávku, bylo to úžasné. Za mě možná zatím nejlepší. A doporučovaný Atlas Obscura je dokonalý.
Michal Hejna
Poslechněte si rozhovor s Milanem (od minuty 23:20 mimo jiné mluví o kurzu tvůrčího psaní na zámku Loučeň): "K přednášení mě kdysi přivedla Dana Emingerová, spisovatelka a kamarádka, protože ona vede kurzy kreativního psaní. Říkala mi, jestli bych jim nepřišel něco říct o scénaristice... a byl z toho třídenní workshop na zámku Loučeň, což bylo hrozně hezký."
Moji milí podivíni!
Čím víc pravidel a pouček znáš a můžeš je ignorovat, tím víc na ně myslíš.
Oprostit se od sebe sama a psát fikci je jedna věc, ale ta potvora osobnost se vždy nějak vetře a vyplave jak bójka na povrch. Je to ale v pořádku. Suchá fikce je totiž nuda bez emocí.
Tak po roce na Loučeni na kurzu tvůrčího psaní
.
Ráda na Loučeň vzpomínám. Moc jsem tam toho nenapsala, ale za to jsem věštila z křišťálové koule. Loučeň je krásná a společná knížka skvělá. Jeďte se podívat na Zámek Loučeň a, kdyby vám náhodou nevyšlo počasí, můžete číst tuhle úžasnou knihu od Dana Emingerová Pravdová a Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Kdo má tibetskou mísu od Uzasno.cz - tibetské zpívající mísy, bylinky a energie může si ji vzít s sebou. A kdo ještě ne, tomu jistě Klára Dvořáková dobře poradí, jakou vybrat.
Tuhle koláž jsem dostala od své učitelky Dany Emingerové. Dělal ji před lety architekt David Vávra do knihy Bankéři na literárním skřipci a je to poctivá ruční práce (chcete-li vystřihovánka)
.
Pokud jste mě nepoznali, tak se vám ani nedivím. Fotka, koláž i vydání knihy - to všechno mi připomnělo, že je to už více než 10 let, co jsem potkala Danu a začala s ní psát a pak i učit tvůrčí psaní metodou Arnošta Lustiga. 
Díky, Dano, za ty krásné časy, důvěru i za koláž
Milá Dano,
jistě to znáš, když jsi to napsala pro National Geographic, ale Tvoje reportáž ze Švýcarska Nejdelší úzkokolejný vlak na světě je nyní šlárgem internetu. A když mi to přišlo s uvedením, že "dle švýcarsých statistik má ČR nejhustší síť železnic", musím ti ten vlakový rekord přeposlat.
Před Vánoci jsem zaběhla na Vinohrady do Českého rozhlasu, kde si se mnou povídala Patricie Strouhalová o rybách, vaření a psaní v pořadu Káva o čtvrté.
A samozřejmě také o knize Kuchařka z rybářské chaty
Poslouchejte v archivu, odkaz zde.
Nataša Richterová
Prožitek žádná umělá inteligence nenapíše;
Moc děkuju za dalšího hosta - Tomáše Turečka, šéfredaktora Nationla Geographic Česko. Mluvil velmi zajímavě. Dozvěděl jsem se, jak je pro články do tohoto časopisu důležitá česká stopa.
Co jsem si odnesl: na psaní pro NG nemám. 😉
Další člověk vypráví, že musí zaujmout příněh, vyžtěžit živého člověka, avšak psát jen o Češích v zahraničí mi přijde až příliš nacionalistické, potřebovala bych to více vysvětlit.
Zúčastnili jsme se v Luxoru před kurzem křtu knihy Arnošta cesta.
Zaujalo mě, jak Honza Pokorný říkal, že dobrý novinář musí umět udělat třiminutový rozhovor o čemkoliv s kýmkoliv.
Dozvěděla jsem se, proč je literatura citovou pamětí lidstva, jak říkal Arnošt Lustig.
Martina Meira Durdovic
Milí přátelé,
do nového roku 2024 nám přeju, abychom si vážili všeho, co máme. Abychom přijímali to, co nám osud přináší, jako bychom si to vybrali... a pokud se nám to nelíbí, snažili se to změnit hlavně sami u sebe a pořád se učili ze všech životních situací.
Dana
Dani, krasne napsane i procitene. Staniz se!
Alexandra Safi Narwa
.jpg)
.jpg)
Nataša pokřtila v Plzni 12. prosince svou knihu Kuchařka z rybářské chaty. Tentokrát jsem byla pyšnou kmotrou já... A poprvé se mi u kuchařky stalo, že jsem se po přečtení poslední stránky rozplakala dojetím.
Petrovo vystoupení bylo moc dobrý. Bylo to autentické.
%20kopie(2).jpg)
Co jsem si odnesl z vyprávění válečného zpravodaje Petra Pravdy 13. prosince:
Když se dostaneme do nebezpečné situace s lidmi, stojí za to zachovat klid, konverzovat a říct pravdu.
.JPG)
Děkuji za pěknou hodinu cestopisů, tedy hlavně Petrovi, jehož vyprávění jsem přímo hltala s husí kůží na těle.
Ještě stále to vstřebávám! 
Kuchařku z rybářské chaty jsme včera pokřtili na Dobešce. A já s velkou vděčností musím poděkovat několika důležitým lidem.
Za kmotru pražského křestu jsem si vybrala inspirativní a neuvěřitelně činorodou ženu, Věrku Staňkovou - ředitelku Horácké galerie, novinářku a spisovatelku. Od začátku mě povzbuzovala a podporovala v tomhle trochu bláznivém nápadu.
V hledišti mi drželi palce přátelé, kamarádi, spolupsavci z kurzů a David, samozřejmě. Bez jeho podpory by kniha nemohla vzniknout.
Za rybářský dort děkuji kamarádce Petře. Byl vynikající!
Jsem moc ráda, že mohla dorazit i má šikovná grafička @jakuba__design , která si s knihou opravdu vyhrála a její zásluhou je Kuchařka z rybářské chaty tak moc krásná.
Znovu děkuji všem, kteří byli ochotni kupovat tak trochu zajíce v pytli a Kuchařku zakoupili během předprodejové kampaně na @pointa.cz Bylo vás opravdu hodně!
A nakonec největší poděkování patří mé milované učitelce tvůrčího psaní, Daně Emingerové. Můžu zodpovědné prohlásit, že setkání s Danou mi změnilo život. Zjistila jsem, že stále ještě mám fantazii a že ji mohu bez zábran pustit na papír. Že psaní je úžasný relax, radost i terapie.
Milá Dano,
„My psavci, co spolu píšeme, prožíváme všelijaká dobrodružství. Jestli chcete, tak pojďte s námi…,“ parafrázuji Poláčkovu klasiku.
Divadlo Dobeška je jedinečným prostorem pro sdílení příběhů. V jeho kouzelné atmosféře proběhl v pátek 1. prosince literárně jazzový večer s autorským čtením a křtem dvou knih autorů, kteří jsou žáky spisovatelky a novinářky Dany Emingerové. Dana sama je posluchačkou kurzů tvůrčího psaní Arnošta Lustiga, který na Dobešce vyučoval. Podle jeho metody píše a také učí psát své žáky.
Druhá kniha pomáhá dětem. Terapeut, spisovatel a cestovatel Jiří Yakeen Helus knihu naplnil moudrostí a laskavostí. Jmenuje se O kočkách a drápkách. Prostřednictvím pohádkového příběhu léčí pošramocené duše dětí, které ztratily rodiče nebo zažily násilí v rodině.Knihu pokřtily PhDr. Jana Kovařovicová a PaedDR. Petra Pávková z Attachmentového centra ATTA, což je společenství terapeutů, kteří dlouhodobě pomáhají rodinám s děmi, trpícími poruchou ve vytváření vztahové vazby, attachmentu.
Někdy se ráno vzbudím, a mám to...inspirace. Sednu k počítači a na jeden zátah „vyplivnu" svoji myšlenku, třeba na celou stránku. Někdy zase vím, že bych měla, ale... Někdy zase vím, že musím, sedím u počítače ... a nic.
Díky, Dano,
Krásný večer plný slov, příběhů a neotřelých textů v podání báječných frekventantů kurzu Psaní podle Lustiga. S díky za pozvání
Hana Salajková
Dobrý den,
mohu Vás o něco požádat? Píšu a ilustruju knihu o metalu pro dětské čtenáře. Jde se o vývoj a definici metalu a celé to doprovázím ilustracemi. Snažím se to vyprávět tak, jako kdybych si s nějakými dětmi sedl ke stolu. Píšu nespisovně a pocitově. Já si osobně myslím, že tohle téma by lákalo čtenáře už od 10 let, protože mladší děti by to nepochopily nebo by je to nezajímalo.
Držet se osy příběhu a neuhýbat od tématu. Zvlášť, když je text krátký. Nevykládat zbytečnosti.
Jarmila Meera Williams
V bajce je potřeba snažit se jít víc "na smeč", nerozvětvovat, neuhýbat
Jo, je to tady. Mám to černé na bílém. Redaktor nakladatelství Host mi napsal, že druhý díl Zpěvu straky BEROU! Pracovní název je zatím Křik straky. Předpokládaný termín vydání: začátek podzimu 2024.
Slovesa mají energii, přídavná jména a příslovce ji berou.
Literární cihly jsou dialog, popis, akce
Milá paní Dano,
Do Brna dorazí mraky vždy se zpožděním.
V moderní době slovo „apokryf“ značí literární žánr, který moderním, někdy spíše parodickým způsobem zpracovává obecně známé příběhy, například biblické či antické, založený na netradiční interpretaci těchto příběhů (srov. Karel Čapek: Kniha apokryfů, Michail Bulgakov: Mistr a Markétka - dějová linie týkající se Piláta Pontského).
Opereta, muzikál či zpěvohra?
Pěvecký sbor Sagitta vymyslel pro své představení Metternich nežil jako mnich novotvar muzireta. A naše spolužačka Satya Helusová se na něm podílela. Nezabývá se totiž jen keramikou, psaním či dobrodružným objížděním světa se svým mužem Yakeenem, ale i zpívá. A dotáhla to až do Národního... tedy Národního technického muzea. Tam si mezi mašinkami a modely historických vozů a letadel zahrála první milenku habsburského ministerského předsedy Metternicha, který řídil císařství v době napoleonských válek.
Krásný zážítek
Dana
Občas se mě někdo zeptá, kde beru inspiraci k psaní, a já zpravidla nedokážu odpovědět. Na tom, že píšu má významný podíl Dana Emingerová a její kurz Psaní podle Lustiga a všichni ti lidé kolem toho. Hodně jsem se tam naučila a, i když teď nemám prostor v kurzech pokračovat, stále z toho ve svém psaní těžím. To je ovšem spíše ono jak ...
S tou inspirací je to těžší - je všude a nikde. Je to vlastně o tom, jak se díváme na svět a jak mu dokážeme naslouchat. Někdy je to obraz, jindy jedna věta. Zpráva v novinách nebo třeba jen dvě slova, která odněkud přinesou celý příběh. Inspirace je jako začátek nitě, kterou když uchopíte, přitáhnete k sobě klubíčko příběhu. A pak už jen stačí to klubíčko rozbalit, navěsit na něj ta správná slova a příběh zapsat.
Milá Dano,
Knihu Tomáše Polacka Poslední stop Afrika jsem si prave stáhla k poslechu na Audiolibrix. Pokud by někdo preferoval tuto formu...
Zdravím,
Vendula Langová
Ahoj,
vše, co jsem slyšela, stálo za to. Nikdy jsem nemluvila s takovým "stopařem", i když jako mladá holka jsem jzdila skoro pravidelně do školy. Ale to byla opravdu jiná doba a s autostopem se teprve začínalo. Nikdy bych nevěřila, že se dá takto objet celý svět. Bylo to pro mně moc zajímavé, a dozvěděla jsem se, že se i takovýto dobrodruh musí na cestu připravit. Můj manžel se ale připravuje na cestu snad půl roku, to by Tomáš ani nestačil cestovat.
Postřehy ze setkání s Tomášem Poláčkem:
 |
| 1. lekce dlouhodobého kurzu s Danou 12. září 2024 |
Milá Dano,
na lekci bylo zase zřetelně vidět, jak výhodnĕ se dá pro dobrou výuku všech zůčastnĕných -. i ve skupinkách na první pohled nesourodých - využít komunikace mezi začátečníky a skoroprofíky. Mladý i starý, jednoduchý i složitý, nadaný i spíše tĕžkopádný psavec... každý si u Vás přijde na své, pokud je mu s rozmyslem a citem udĕlováno slovo. Tvůj dirigát má takt, vkus a vede nás k humoru - možná tomu necennějšímu, co literatura svĕtu může dát.
Jde o gradaci a znalost lidských prototypů. A je skvĕlé a zábavné tuhle vysokou pedagogiku pozorovat. Děkuji, jen tak dál!
Sabina Prisender
Jde o gradaci a znalost lidských prototypů. A je skvĕlé a zábavné tuhle vysokou pedagogiku pozorovat. Děkuji, jen tak dál!
Sabina Prisender
Ahoj!
Žádný akademický suchar nejsi.
Máš svělé nápady, a až Tě autorsky "umravníme", jako se to podařilo s Markem Buckem, budeš hvězda. Právě proto, že máš ten akademický základ a hlavu plnou věcí, které normální smrtelník neví.
Dana
Co jsem si odnesl z první lekce 12. září:
Je nutné přicházet včas
Je nutné přicházet včas
Skoro každý z mých "spolužáků" píše knížku, jak já mezi ně zapadnu se svými trapnými notýsky...
Někdy bych mohl přinést do hodiny buchty
Není třeba se bát "vykrádání" literárních témat, soutěží se o to, kdo je zpracuje nejlépe
V malém literárním útvaru je místo tak na jedno sdělení, na jednu řídící myšlenku
Někdy bych mohl přinést do hodiny buchty
Není třeba se bát "vykrádání" literárních témat, soutěží se o to, kdo je zpracuje nejlépe
V malém literárním útvaru je místo tak na jedno sdělení, na jednu řídící myšlenku
Asi jsem akademický suchar, co vyžaduje strukturovaný výklad, aby se mohl biflovat definice a poučky...
Jarda Valach
A musím teda říct, že kromě svých dětí, rodiny, vína a hor, miluju i zpětnou vazbu. Děkuju!
!Zuza Fajmonová
Nejdříve jsem psala především pro něco - pro kurz Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Děkuji Dano za tvé laskavé a současně důsledně přísné vedení, kterým z nás dokážeš vymáčknout to nejlepší a zároveň vytváříš komunitu, kde se navzájem podporujeme. O něco později pro někoho, komu jsem se líbila já i moje psaní a díky tomu jsem objevila důvěru. Postupně jsem došla k tomu, že moje psaní je moje a nikam nezmizí, pokud si to já sama nebudu přát.
Přesto se nikdy nenazývám spisovatelkou, protože svoje příběhy nevymýšlím a nedodržuji pravidla, která nás Dana učila, která fungují a podle kterých se může naučit psát opravdu každý, kdo má rád písmenka a ono mystérium, kdy z nich vzniká příběh. Já o svých postavách nic dopředu nevím. Vynořují se mi. Poznáváme se navzájem. Někdy na dlouhou dobu z mého života zmizí, pak se najednou objeví, překotně mi vyprávějí, co všechno zažily, a já zapisuji, až se mi od klávesnice kouří.
Jsem zapisovatelka toho, co ke mně přijde, zaklepe na dveře nebo se objeví na mém pracovním stole jako čokoládový bonbon ve zlatém staniolu, který mi tam nechal někdo laskavý, abych si osladila život. Spřádám příběhy z klubíček energií, útržků vět, obrazů, sdílených tajemství, zbytků snů, které mi při probuzení uvízly mezi prsty, i z bolesti, která někdy ne a ne zmizet. Málokdy píšu výlučně o sobě, i když svět mých příběhů je mnou hluboce prožitý. Vzniká tak intimní prostor, do kterého můžete vklouznout i vy a zabydlet se v něm, jakoby byl váš vlastní.
I tak jsem to všechno já. Věčná Lilith sedící na břehu Gangy ve městě Váránasí. Kálí, která chce poctivost až na dřeň. Baba Jaga, jež vládne mocí, na níž nelpí, protože ona je tou mocí, takže ji o ni nikdo nemůže nikdy připravit. Bludička, která dokáže druhé provést bažinou pocitů, aby se v ní neutopili, i když to znamená, že v ní sama zůstane. Babička Stefanie, co peče dračí koláčky a pro každou příležitost má připravenou novou pohádku jako pohlazení.
Každé slovo, každé písmeno jsem já. Protože beze mě by energie vpletená do mých příběhů nespatřila světlo světa. A bez vás, kteří je čtete, by se nemohla do toho světa šířit. Děkuju.
Stefanie Michael
 |
| První lekce dlouhodobého kurzu psaní knih s Danou 5. září 2024 |
1. Nebát se občas psát víc polopaticky.
2. Když chci něco opravdu napsat, musim si to taky vysedět.
3. Nezabíhat do nedůležitých detailů.
4. Psát knihu jako by to byly jednotlivé povídky.
5. Nechat si čas na to, abych si text po sobě znovu přečetla.
5. Nechat si čas na to, abych si text po sobě znovu přečetla.
Helena Opršalová
posílám ten svůj dnešní prolog k mojí rozepsané knize :-) o šikaně. Souhlasím s návrhem, že by určitě nebylo na škodu prohodit první dvě věty, zní to líp.
Těším se příště!
Jasmin Carmel
Milá Dano,Těším se příště!
Jasmin Carmel
děkuji za včerejší první lekci dlouhodobého kurzu, kde jsem se dozvěděla pár nových věcí, začínám se do psaní znovu dostávat.
Ráda bych se také zúčastnila 29. listopadu autorského čtení na Dobešce, přijela bych kvůli tomu extra z Vídně do Prahy. A těším se.
Sabina Prisender
Nepište svůj příběh přesně tak, jak do detailu probíhal. Vypusťte podrobnosti, které nejsou pro vaši historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilujte.
Vyberte jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit.
Zjednodušujte a nechytejte moc zajíců najednou.
Jana Bednářová
Když se podíváme do médií, převažují negativní zprávy. Taková je i je stránka z konce srpna na Novinkách.cz:
Zkuste jít na chytání čtenosti jít jinak. Tady máte pár typů na texty, které by tamaticky mohly odpovídat zadání úkolu: Napište cestopis, který bude mít atraktivní téma a bude "sbírat likes".
Měly by to být nějaké zajímavosti, kurioziy, morbidnosti... něco, co hned bouchne zvědavce.
Kostnice v Hallstattu, kde se zmiňuje i unikát koncert v ledové jeskyni.
Na kurzu jsme zkoušeli psát o kostnici v Kutné Hoře.
Na kurzu jsme zkoušeli psát o kostnici v Kutné Hoře.
Na Sulawesi nebožtíci "bydlí" s rodinou
Morbidnosti jsou slavným tématem i v Mexiku.
Lidi zajímá náhled do soukromí domorodců:
Zpověď iránského muslima o manželství, Manželství v sedmiletkách, Jak vypadá sex v komunitách s mnohoženstvím
Morbidnosti jsou slavným tématem i v Mexiku.
Lidi zajímá náhled do soukromí domorodců:
Zpověď iránského muslima o manželství, Manželství v sedmiletkách, Jak vypadá sex v komunitách s mnohoženstvím
Vděčné jsou různé pro nás PODIVNÉ ZVYKY různě po světě, ale chtělo by to více rozvést:
Ahoj Dani,
dlouho jsme se neviděly. Po dvou náročných letech bych se zase ráda nasměrovala k psaní. Krásně by mi pasoval on-line kurz psaní knih, protože bych tu svou ráda dotáhla do konce. Moc by mi pomohlo vedení k cíli
Budu se těšit na podzim a přeju krásné léto.
Zuzka Fajmonová
 |
| 8. lekce cestopisů 3. září 2024 |
Líbila se mi pestrost textů všech účastníků, kteří píší opravdu skvěle. Proti povídkovým seminářům, kde je víc žen, jsou cestopisné kurzy takové mužštějsí. To by dal i můj manžel. :)
Sabina Prisender
Vendula B. Langová
Po docela dlouhé době se mi naskytla příležitost cestovat sama někam, kde jsem ještě nikdy nebyla. Na pozvání mojí kamarádky Lenky, se kterou se známe z kurzů tvůrčího psaní, jsem se v sobotu vydala do Roudnice nad Labem. Večer nám v Caffé Říp totiž uspořádala autorské čtení, spojené s koncertem skvělé kapely Jazz Apples Cz.Svoje vyprávění začnu cestou. Po vyhodnocení časové náročnosti a taky případných dopadů na moji psychiku jsem místo auta zvolila vlak. Trochu mě rozhodilo, že do Roudnice nejede přímý spoj, ale vzala jsem to jako výzvu. Jakože se po čtyřicítce naučím najít správné nástupiště, aniž bych přitom chytla záchvat paniky.
V Praze na hlaváku se mi podařilo na první pokus najít navazující vlak, což - stejně jako fakt, že jsem neomdlela nebo neutekla při večerním čtení -, považuju za vrcholný úspěch. Nic lepšího podle mně už do padesátky nezvládnu.
Když jsem konečně dorazila na místo, uvědomila jsem si, že až budu příště bookovat ubytování v neznámým městě, bylo by dobrý si zjistit, jak daleko je od nádraží, jestli tam jezdí taxíky a jestli čistě náhodou cesta nevede přes horu Říp. Asi vám došlo, že můj penzion byl na druhým konci města, cesta k němu skutečně vedla přes horu Říp a v Roudnici nefunguje ani Bolt ani Uber. Pro člověka bez hotovosti to znamená táhnout kufr pěšky. Do kopce. Ve třicetistupňovým vedru.
I přes prvotní drobné komplikace jsem zvládla najít nejen zmiňovaný penzion, ale následně i kulturní centrum s kavárnou, kde naše společné čtení mělo probíhat. Po dvou koktejlech se mi dokonce podařilo odbourat moji touhu utéct a přečetla jsem povídku o křečkovi ve vysavači. Za úspěch považuju fakt, že se pár lidí i zasmálo a nesmáli se v tu chvíli mně.
V Praze na hlaváku se mi podařilo na první pokus najít navazující vlak, což - stejně jako fakt, že jsem neomdlela nebo neutekla při večerním čtení -, považuju za vrcholný úspěch. Nic lepšího podle mně už do padesátky nezvládnu.
Když jsem konečně dorazila na místo, uvědomila jsem si, že až budu příště bookovat ubytování v neznámým městě, bylo by dobrý si zjistit, jak daleko je od nádraží, jestli tam jezdí taxíky a jestli čistě náhodou cesta nevede přes horu Říp. Asi vám došlo, že můj penzion byl na druhým konci města, cesta k němu skutečně vedla přes horu Říp a v Roudnici nefunguje ani Bolt ani Uber. Pro člověka bez hotovosti to znamená táhnout kufr pěšky. Do kopce. Ve třicetistupňovým vedru.I přes prvotní drobné komplikace jsem zvládla najít nejen zmiňovaný penzion, ale následně i kulturní centrum s kavárnou, kde naše společné čtení mělo probíhat. Po dvou koktejlech se mi dokonce podařilo odbourat moji touhu utéct a přečetla jsem povídku o křečkovi ve vysavači. Za úspěch považuju fakt, že se pár lidí i zasmálo a nesmáli se v tu chvíli mně.
Zuzka Fajmonová
Blíží se podzim a s ním další cyklus kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Nemusíte umět psát a není třeba se ostýchat. Psaní je dovednost a zvládnout ji může každý. Stačí mít vášeň pro písmenka a touhu poskládat je do vlastních příběhů. A učit se to budete na podobných úkolech jako je tento.
Věřili byste, že za dvacet minut na místě dokážete napsat text o reklamaci brýlí, do kterého musíte "nacpat" šest povinných informací (oblečení, věk, ranní snídaně, bydliště, první nebo poslední sex a informace o kamarádovi-kamarádce)? A ještě pouze z pozice toho, co reklamuje? Aniž byste popsali jakoukoliv reakci prodavače? Já jsem nevěřila. Ten večer jsem ale pochopila, že mě psaní fakt baví. Našla jsem právě tenhle svůj ztracený kousek.
Věřili byste, že za dvacet minut na místě dokážete napsat text o reklamaci brýlí, do kterého musíte "nacpat" šest povinných informací (oblečení, věk, ranní snídaně, bydliště, první nebo poslední sex a informace o kamarádovi-kamarádce)? A ještě pouze z pozice toho, co reklamuje? Aniž byste popsali jakoukoliv reakci prodavače? Já jsem nevěřila. Ten večer jsem ale pochopila, že mě psaní fakt baví. Našla jsem právě tenhle svůj ztracený kousek.
Stefanie Michael
Dívám se z okénka, pomáhá mi to přemoct můj strach z létání. Pozoruji mraky, ze kterých slunce svými paprsky vytvoří zlatavý koberec a okolo srdce se mi rozlije takový pocit klidu a malého štěstí. Po chvíli usoudím, že je ten správný čas objednat si víno a něco si přečíst. Ach jo, nechala jsem si knihu v kufru, do Prčic! No nic tak se kouknu, co tady mají v té přihrádce s blicím pytlíčkem ke čtení.
Ha!! Palubní časopis!
Chvíli jen tak obracím stránky a prohlížím obrázky, až narazím na článek o Arnoštu Lustigovi. Tak čtu a čtu a čtu… nemůžu se od těch řádků odtrhnout. Pomalu časopis zavírám a dívám se do zlatavého oceánu mraků za oknem, ale u srdce mám úzko z toho, jak Lustig popisuje útržky života v koncentráku, ty každodenní naprosto šílené situace. Nechápu, jak se člověk tak může chovat k člověku, a obdivuji jeho neuvěřitelnou životní sílu v té hrůze alespoň na chvíli dělat normální věci… třeba hrát fotbal při čekání na smrt.
 |
| Foto: Alan Pajer |
Poprvé a hned velmi intenzivně asi o pět let později „po srážce u šatny“ v Činoherním klubu.
Do někoho lehce vrazím, otočím se – stoupám očima výš a vidím známý obličej, zatajím dech: „Ty brďo, to je Arnošt Lustig!“ Stáhne se mi hrdlo, nejsem schopná vyloudit slovo, tak jen pípnu nesmělé: „Pardon,“ a usměji se. Pan Lustig si s někým povídá, jen kývne hlavou a vůbec netuší, že já se dnes asi nebudu sprchovat.
Uběhne několik let a článek se mi vybaví znovu. Konečně se totiž dostávám do životního stádia, kdy cítím, že bych měla něco udělat se svým psaním. Píšu sice básničky od mala, ale ráda bych napsala i nějakou prózu.
Házím do Googlu heslo: KURS TVŮRČÍHO PSANÍ. Oko mi padne mimo jiné i na tvůrčí psaní podle Arnošta Lustiga. Ha - to by mohlo být taky zajímavé. Rozkliknu webovku a už vyplňuji přihlášku.
V kursu s Danou Emingerovou se oproti jiným kursům tvůrčího psaní, které jsem navštívila, vše točí kolem textů frekventantů. Dává to smysl, má to ten správný rytmus – rezonuje to tu se mnou. Arnošt musel být opravdu super chlap, říkám si pro sebe, když nám Dana přečte povídku o tom, jak přišel na kurs později, protože mu diagnostikovali rakovinu, a on to všem sděloval tak, jako by jim vyprávěl, že si ráno k snídani místo chleba s marmeládou, dal chleba se šunkou.
Bohužel kniha: „Živel Lustig“, ze které byla zmiňovaná ukázka, je podle slov naší lektorky a zároveň autorky knihy už vlastně vyprodaná.
Do někoho lehce vrazím, otočím se – stoupám očima výš a vidím známý obličej, zatajím dech: „Ty brďo, to je Arnošt Lustig!“ Stáhne se mi hrdlo, nejsem schopná vyloudit slovo, tak jen pípnu nesmělé: „Pardon,“ a usměji se. Pan Lustig si s někým povídá, jen kývne hlavou a vůbec netuší, že já se dnes asi nebudu sprchovat.
Uběhne několik let a článek se mi vybaví znovu. Konečně se totiž dostávám do životního stádia, kdy cítím, že bych měla něco udělat se svým psaním. Píšu sice básničky od mala, ale ráda bych napsala i nějakou prózu.
Házím do Googlu heslo: KURS TVŮRČÍHO PSANÍ. Oko mi padne mimo jiné i na tvůrčí psaní podle Arnošta Lustiga. Ha - to by mohlo být taky zajímavé. Rozkliknu webovku a už vyplňuji přihlášku.
V kursu s Danou Emingerovou se oproti jiným kursům tvůrčího psaní, které jsem navštívila, vše točí kolem textů frekventantů. Dává to smysl, má to ten správný rytmus – rezonuje to tu se mnou. Arnošt musel být opravdu super chlap, říkám si pro sebe, když nám Dana přečte povídku o tom, jak přišel na kurs později, protože mu diagnostikovali rakovinu, a on to všem sděloval tak, jako by jim vyprávěl, že si ráno k snídani místo chleba s marmeládou, dal chleba se šunkou.
Bohužel kniha: „Živel Lustig“, ze které byla zmiňovaná ukázka, je podle slov naší lektorky a zároveň autorky knihy už vlastně vyprodaná.
„Nic, já po ní půjdu jak slepice po flusu, třeba budu mít štěstí a v nějakým velkým knihkupectví ještě bude pár výtisků,“ slibuji si odhodlaně.
Na procházce Prahou jdu okolo největšího knihkupectví na Václaváku, a tak to zkouším. A světe, div se - mám štěstí a knížku ulovím hned na první dobrou. Začítám se do úvodních stránek a žasnu, na jaký kurs jsem se to vlastně dostala. Skoro se od knihy nemůžu odtrhnout. Rodina mě nenávidí – odmítám kvůli čtení vařit večeře, jo taková jsem potvora, jak by řekl Arnošt. Knížka mi připomíná naše víkendové kurzy, přesně tohle tam zažívám i s tím Arnoštovým duchem, je tam s námi i ta jeho nálada – smutná a veselá zároveň.
Dočítám několik posledních kapitol, až dojdu k řádku, na kterém stojí: „Jako bonus si můžete přečíst interview s Arnoštem Lustigem, které vyšlo tam a tam… a také v ČSA Review…“
Na procházce Prahou jdu okolo největšího knihkupectví na Václaváku, a tak to zkouším. A světe, div se - mám štěstí a knížku ulovím hned na první dobrou. Začítám se do úvodních stránek a žasnu, na jaký kurs jsem se to vlastně dostala. Skoro se od knihy nemůžu odtrhnout. Rodina mě nenávidí – odmítám kvůli čtení vařit večeře, jo taková jsem potvora, jak by řekl Arnošt. Knížka mi připomíná naše víkendové kurzy, přesně tohle tam zažívám i s tím Arnoštovým duchem, je tam s námi i ta jeho nálada – smutná a veselá zároveň.
Dočítám několik posledních kapitol, až dojdu k řádku, na kterém stojí: „Jako bonus si můžete přečíst interview s Arnoštem Lustigem, které vyšlo tam a tam… a také v ČSA Review…“
 |
| ČSA Review, červenec-srpen 2006 |
Čumím, jak když mi naďoube… Ten článek, který jsem tehdy četla v letadle a který na mě udělal takový dojem a zjevoval se mi v hlavě tolik let, psala naše lektorka Dana.
Jo, ať mi ještě někdo v životě řekne, že něco je jen náhoda. Houbelec!! Náhody neexistují!
Lenka Konopásková
Díky za srpnový Zpravodaj se zprávou o vítězství Tvého synovce na pařížské olympiádě. Připojuji se ke všem gratulantům nejen ke zlaté olympijské, ale nyní i následně k dalšímu titulu mistra světa na šampionátu v Samarkandu, které Pepa Dostál v těchto dnech získal. Skvělá reprezentace našeho národa! Sympatickému šampionovi přeji dobré zdraví, sílu a radost z úspěchů ve všech dalších závodech.
Danuško, Tobě posílám pozdrav se vzpomínkou na hodiny, prožité ve Tvých kurzech Tvůrčího psaní.
Srdečně – Milada Trojanová
Srdečně – Milada Trojanová
Posílám bonusový prázdninový úkol - Šla Nanynka do zelí - dvakrát jinak...
Těším se na zářijovou hodinu.
Anna Vocelová
Těším se na zářijovou hodinu.
Anna Vocelová
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu cestopisů s Pavlem Stöcklem z webu National Geographic 20. 8. 2024 |
Díky moc za lekci s Vámi a zaslané cestopisy. Těším se i na další rukopisy. Když teď projíždím víc a víc textů z NG, tak ti saláti píší ve srovnání s tvými kursisty vlastně strašně nezáživně.
😉
Nutné detaily jako vypravěče, pojmenování lidí, jejich popis.
Důležíté je zákulistní info, jaké má vypravěč pocity.
Držet rytmus, zapojovat přímou řeč.
Je třeba přilákat čtenáře dnes za 10 sekund.
Vendula Beaujouan Langová
Co jsem si odnesla z lekce s Pavlem Stöcklem z webu NG:
Vendula Beaujouan Langová
Technické parametry článku
· Délka: 6 000 až 10 000 znaků
· Titulek: 80 až 110 znaků
· Úvod/perex (obsah článku ve 2-3 větách)
· Formát: Word nebo ODT, text vhodně členěný krátkými mezititulky pro snazší orientaci a komfort čtení. Z téhož důvodu požíváme spíše krátké věty a také kratší odstavce, než rozvitá souvětí a dlouhé souvislé pasáže.
Styl: Poutavý, přístupný pro laiky
National Geographic Česko je populárně-naučný časopis, nikoliv odborné periodikum. Upřednostněte poutavé vyprávění před technickými detaily. Ideálem jsou exkluzivní informace nebo unikátní pohledy, které nebyly jinde publikovány.
Úvod/perex: Začněte „háčkem“ či „špekem“. Není třeba poskytovat rozsáhlé pozadí – skočte rovnou do nejzajímavější části vašeho příběhu.
Fakta či údaje jsou důležité především pro podtržení jedinečnosti a výjimečnosti – případně srovnání. V zájmu srozumitelnosti zjednodušujte složitá fakta.
Doporučenou (nikoli ultimativní) zásadou je používání techniky vizualizace – tedy aby si i laik dokázal popisované skutečnosti představit i se zavřenýma očima.
Lidský prvek: Zahrňte do příběhu lidi. Krátce zmiňte jejich vzhled, použijte přímou řeč a vyzdvihněte zajímavé osobnosti.
Zákulisní informace: Sdílejte unikátní postřehy či pocity z průběhu výzkumu, překonaných výzvách nebo zajímavých navštívených lokalitách.
Požadavky na obrazový materiál
Ideálně zašlete e-mailem náhledy všech druhů obrazového materiálu (fotky, ilustrace, grafy, infografiky), které máte k dispozici společně s textem.
Konečný výběr provede redakce ve spolupráci s autorem
Autor souhlasí s publikováním poskytnutého obrazového materiálu
Popisky k fotografiím: Budete požádáni o dodání popisků k vybraným snímkům.
Údaje o autorovi
Uveďte své jméno
Kontaktní údaje (nejlépe telefon, e-mail) – případně uveďte, kdy vás můžeme kontaktovat
Specifikujte případné požadavky na prolinkování článku
· Titulek: 80 až 110 znaků
· Úvod/perex (obsah článku ve 2-3 větách)
· Formát: Word nebo ODT, text vhodně členěný krátkými mezititulky pro snazší orientaci a komfort čtení. Z téhož důvodu požíváme spíše krátké věty a také kratší odstavce, než rozvitá souvětí a dlouhé souvislé pasáže.
Styl: Poutavý, přístupný pro laiky
National Geographic Česko je populárně-naučný časopis, nikoliv odborné periodikum. Upřednostněte poutavé vyprávění před technickými detaily. Ideálem jsou exkluzivní informace nebo unikátní pohledy, které nebyly jinde publikovány.
Úvod/perex: Začněte „háčkem“ či „špekem“. Není třeba poskytovat rozsáhlé pozadí – skočte rovnou do nejzajímavější části vašeho příběhu.
Fakta či údaje jsou důležité především pro podtržení jedinečnosti a výjimečnosti – případně srovnání. V zájmu srozumitelnosti zjednodušujte složitá fakta.
Doporučenou (nikoli ultimativní) zásadou je používání techniky vizualizace – tedy aby si i laik dokázal popisované skutečnosti představit i se zavřenýma očima.
Lidský prvek: Zahrňte do příběhu lidi. Krátce zmiňte jejich vzhled, použijte přímou řeč a vyzdvihněte zajímavé osobnosti.
Zákulisní informace: Sdílejte unikátní postřehy či pocity z průběhu výzkumu, překonaných výzvách nebo zajímavých navštívených lokalitách.
Požadavky na obrazový materiál
Ideálně zašlete e-mailem náhledy všech druhů obrazového materiálu (fotky, ilustrace, grafy, infografiky), které máte k dispozici společně s textem.
Konečný výběr provede redakce ve spolupráci s autorem
Autor souhlasí s publikováním poskytnutého obrazového materiálu
Popisky k fotografiím: Budete požádáni o dodání popisků k vybraným snímkům.
Údaje o autorovi
Uveďte své jméno
Kontaktní údaje (nejlépe telefon, e-mail) – případně uveďte, kdy vás můžeme kontaktovat
Specifikujte případné požadavky na prolinkování článku
Editace
Editoři článek projdou a provedou či navrhnou jeho doplnění a úpravy. Budete mít možnost změny zkontrolovat a schválit před vlastní publikací.
Pavel Stöckl, editor webu NG
- pstát jednoduše
- musí to pochopit i laik bez kontextu
- lidský prvek
- jak vypadá, co má oblčené, co říká, aby to bylo jako vyprávění
- délka textu 6-10 000 znaků
- autor má zodpovědnost za lidi, o kterých píše
Jana Venzlů
- psát tak, aby čtenář byl na místě samém
- dozvěděl jsem se, jak funguje redakce NG
Petr Janša
Michal Hejna
 |
| Tvůrčí mejdan v Radotíně se konal za hojné účasti 13. srpna. Hostem byl Pepi Lustig. |
Děkuji všem za skvělý večer na terase a už teď se těším na příště.
Hostem našeho literárního mejdanu byl tentokrát Pepi Lustig, syn Arnošta, se kterým chystáme projekt výuky, jak adaptovat naše literární díla na scénáře.
Dana
Ahoj Dano,Tvůj literární večírek v Radotíně byl fajn, bezva lidi.
Na ten filmovej workshop se k nám rád přidá kameraman Marek Jícha.
Pozdravuj svýho muže "Rogliče".Zdravo
Pepi Lustig
Chci ti vyseknout poklonu za ten báječný mejdan.
Bylo to prima všechny vidět.
My teď míříme na dovolenou do Skandinávie.
Uvidíme se v září.
Bohuna Kopřivová
Hezký den!
Nataša Richterová
Ahoj Dani,dík za skvělej mejdan.
Lucka Svibová
Moc děkuju za setkání v Radotíně. Bylo to vážně fajn.
Martin Paruch
Martin Paruch
Danuško, děkuji za báječný, povzbuzující večer a posílám své práce do knihy Barvy života za šedé totality. Probudila jsi mě k akci.
Asja Žilová
Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
Tragedie je neštěstí, které člověk potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
Tragedie je neštěstí, které člověk potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
Marie Hrubá
 |
| Dlouhodobý kurz v pojišťovně Uniqua |
Dano, ďakujem za pripomenutie, veľa z toho vnimame aj teraz u nás.
Beata Lipšicová
Beata Lipšicová
 |
| 6. lekce psaní cestopisů 6. srpna 2024 vedená z chorvatského Molatu |
Dana Emingerová
Ahoj Dano,
V mladické nerozvážnosti jsem se pustil do neprobádaných vod a teď pluji. Projekt Příběhů Orlických hor a Podorlicka jsem kompletně připravil, zpracoval a představil Správní radě a posléze i jednatřiceti členům Valné hromady. Z jednání odnesl jsem si potlesk za perfektně připravený produkt.
Na odkazu neveřejné předpremiéry je výsledek - Tvá stopa v mé gramo desce tvorby.
Projekt Příběhů Orlických hor a Podorlicka píši, režíruji, produkuji, natáčím.
Příběhy se líbí. Pan profesor literatury na Slovensku Josef Leikert mi poslal feedback - je překvapen úrovní textu i audio-zpracováním. Záštitu dali senátoři, mediálně to půjde do Českého Rozhlasu, na ČT a Primu.
Píši to vše proto, že jsme měl nejlepšího učitele, tebe Dano!
Přeji příjemný poslech.
Jakub Hlaváček
Přeji příjemný poslech.
Jakub Hlaváček
Pozor, pozor! Příští literární mejdan bude v úterý 13. srpna od 17 hodin v Radotíně, nikoliv u Bohunky, která musela z rodinných důvodů pozvánku do Kbel stáhnout. Nabízím tedy náhradní řešení, ale vzhledem k tomu, že se teprve v úterý 13. srpna po obědě vracím z cest, prosím účastníky o pomoc s nějakými dobrotami jako posledně.
Dana
Ahoj Mili, Dani,
Jsem amatér a napsat tuhle zprávu mi dalo hodně přemlouvání. Nejdříve se musím přiznat, že jsem si povídku La Belle pro knihu Člověk naší doby potřebovala připomenout. Když jsem se dostala do ní, jak jsem ji mínila a proč jsem ji psala, měla jsem pocit a omlouvám se, ale musím říct, že povídka v zeditované verzi vyznívá jinak, než jak jsem ji psala. Nešlo mi napsat jednoduché úpravy, jak jsi požadovala. Vím, košatím, v mé verzi je spousta zajíců a vět, které asi čtenář nemůže pochopit. Zeditovaná verze je stručnější, jednodušší. Ale nová verze nejsem já.
Četla jsem obě verze několika přátelům. Tvoje verze pro ně byla stručnější, přehlednější. U mé oceňovali tu emotivnost. Zkusila jsem napsat verzi, kde jsem se snažila dodržet tvoji profesionalitu, přesnost a svoje já, emoce, popis. Trošku trnu, jestli mě nepošleš do háje, ale risknu to a posílám. No, uvidím, jestli je možný kompromis.
Jsem amatér a napsat tuhle zprávu mi dalo hodně přemlouvání. Nejdříve se musím přiznat, že jsem si povídku La Belle pro knihu Člověk naší doby potřebovala připomenout. Když jsem se dostala do ní, jak jsem ji mínila a proč jsem ji psala, měla jsem pocit a omlouvám se, ale musím říct, že povídka v zeditované verzi vyznívá jinak, než jak jsem ji psala. Nešlo mi napsat jednoduché úpravy, jak jsi požadovala. Vím, košatím, v mé verzi je spousta zajíců a vět, které asi čtenář nemůže pochopit. Zeditovaná verze je stručnější, jednodušší. Ale nová verze nejsem já.
Četla jsem obě verze několika přátelům. Tvoje verze pro ně byla stručnější, přehlednější. U mé oceňovali tu emotivnost. Zkusila jsem napsat verzi, kde jsem se snažila dodržet tvoji profesionalitu, přesnost a svoje já, emoce, popis. Trošku trnu, jestli mě nepošleš do háje, ale risknu to a posílám. No, uvidím, jestli je možný kompromis.
Jana Bednářová
Ahoj Jani,
opravila jsi to skvěle. Nemám žádné připomínky.
Dana
 |
| 5. lekce psaní cestopisů 23.7.2024 |
Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
Hynek Dvorský
Gratulujeme Martinovi Paruchovi, účastníkovi našich cestopisných kurzů, k prvnímu zveřejněnému článku v médiích.„Cítíte všudypřítomný dotek diktatury. Permanentní dozor. Kam můžete a kam ne. Co lze vidět a s kým se smí mluvit. Vnímáte tupě pochodující zástupy, sochy vůdců a třepetající se severokorejské vlajky,“ začíná Martinův cestopis, který v červenci vyšel na cestovatelském webu VL Media o tom, jak se v Severní Koreji přístup k turistům už od dob Kim Ir-sena nemění... Přestože tam dnes jezdí nově Rusové, stále mohou jen na místa, kde jim režim dovolí, a stále nikdo nesmí zmačkat a hodit do koše staré noviny, protože by tím znesvětil fotografie vůdce, a tím i diktátora samého. V červnu vyšel na POZNAT SVĚT.CZ i cestopis Bohunky Kopřivové o Danakilské proláklině.
Dana
Ahoj,
posílám své výtvory z červnové bonusové lekce, za kterou děkuji, a hlásím, že se ráda zúčastním i další mejdanové lekce u Bohunky. Samozřejmě připravím nějakou mlsku;-).
posílám své výtvory z červnové bonusové lekce, za kterou děkuji, a hlásím, že se ráda zúčastním i další mejdanové lekce u Bohunky. Samozřejmě připravím nějakou mlsku;-).
Mějte se prázdninově;-)
Anna Vocelová
Anna Vocelová
 |
| 4. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 9. 7. 2024 s Jakubem Kynčlem |
Nenásilně prodat, co člověk potrebuje vědět; co je na textu výjmečné,
používat české výrazy a myslet na titulek
být výstižnější a stručnější v perexu
Vendula Beaujouan Langova
Lidi chtějí slyšet čestinu.
Dnešní úkol je budoucnost cestopisů.
Uvést čtenáře do kontextu tím, že např. vypíšeme jiná místa, kde se tato událost děje běžně
92 % čtenářů uteče, když začneme historií, nechat si to až na později.
Jana Venzlů
Teď víme jaký bude trend psaní cestopisů v médiích.
Pozor na formu (ich/du).
Petr Janša
Na stránkách POZNATSVET.CZ vyšel cestopis Bohunky Kopřivové o pekelné kolébce lidstva - Danakilské proláklině. Další texty o Severní Koreji a afrických domorodcích od Martina Perucha budou následovat.
Dana
Pokud opakujeme slova stejného slovního základu, musíme tak činit vědomě, pak má opakování funkci naléhavého důrazu: „Slíbil jsem, že vás naučím psát. A já vás to naučím.“
Hynek Dvorský
Zdravím všechny a posílám slíbených pár fotek z našeho "důležitého" dne, který nám vyšel na jedničku 4. července. Manžela mi vybraly děti, však víte.
Zuzka Kratochvílová
Dobrý den,
dnes jsem si přečetl text, který jste otiskli pod mým jménem na Psaní podle Lustiga.cz a musím říct, že to rozhodně není můj (původní) text. Jsou tam svévolné změny už od první (!!!) věty a nejsou to v žádném případě opravy nějakých překlepů nebo něco podobného.
Chci vás požádat o odstranění textu z vašich stránek. Sbohem.
JL
bezesporu Vam nechybi talent a povidka Metamorfóza o proměně člověka v čip má skvělý nápad, proto jsem Vás jako porotce literární soutěže doporučila na třetí místo. Nicméně příběh vykazuje - jak to u amatérů bývá - mnohé začátečnické chyby a přestupky proti pravidlům psaní. Ty se učíme na kurzech. A chyby pak společně opravujeme proto, aby text mohl být co nejlepší a co nejrychleji chytil čtenáře.
Problém začátku vaší povidky je v tom, ze první věta "Čtrnáctiletý Ondřej H. – tedy Ondřej Holomek, zvaný též holomek Ondra – se jednou ráno probudil a zjistil, že je z něj mikročip." je trochu zašmodrchaná. Proč v ní mluvíte o holomkovi Ondrovi, aniž by měl tento "vtipný" dodatek jakékoliv pokračování v textu? Když se s tím jménem i přídomkem dál nepracuje, nemá v příběhu místo.
První věta by měla být jasná, úderná. Stačí malá změna: Čtrnáctiletý Ondřej H. se jednou ráno probudil a zjistil, že je z něj mikročip.
Seznamte se s Hemingwayovým shit-detektorem a Čechovovým pravidlem "flinty na zdi"...
A mohla bych tak pokračovat dal, ale smysl to nemá, protoze urážliví autoři se dají přesvědčit jedině v lekcích, když na bezpečné půdě kurzu dostanou zpětnou vazbu nejen ode mě, ale i ostatních spolužáků.
Chce to však odvahu přijímat připomínky s pokorou... znechucení zrovna není ta správná emoce, aby se laik nečemu naučil...
Ze stovek prispevku vybirame proknihu jen ty nejlepši a za kvalitu textú ručim ctenařum jako ornanizator a investor projektu JA. Proto příběhy začátečníků (ale nejen jich) s profíky editujeme, aby urovni zpracovani nevybocovaly ze stadardu povidek tech, kteri uz maji psani "zmáklé". A mazáci -budete se divit - o vylepšováni a tvrdou zpetnou vazbu stoji prave proto, aby mohli být lepši... a rychleji se posouvali. Škoda, ze jste to nepochopil, jste moc šikovný. Ale ani Hemingway nebyl zpočatku Hemingway.
S pozdravem Dana Emingerová
Chce to však odvahu přijímat připomínky s pokorou... znechucení zrovna není ta správná emoce, aby se laik nečemu naučil...
Ze stovek prispevku vybirame proknihu jen ty nejlepši a za kvalitu textú ručim ctenařum jako ornanizator a investor projektu JA. Proto příběhy začátečníků (ale nejen jich) s profíky editujeme, aby urovni zpracovani nevybocovaly ze stadardu povidek tech, kteri uz maji psani "zmáklé". A mazáci -budete se divit - o vylepšováni a tvrdou zpetnou vazbu stoji prave proto, aby mohli být lepši... a rychleji se posouvali. Škoda, ze jste to nepochopil, jste moc šikovný. Ale ani Hemingway nebyl zpočatku Hemingway.
S pozdravem Dana Emingerová
 |
| Bonusový letní on-line kurz 27. června 2024 |
Hana Hermanová
 |
| 3. kurz cestopisů s Petrem 26. 6. 2024 |
Martin Paruch
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Kristýna
velice děkuji za Vaši okamžitou odpověď, když jem nemohla najít své příspěvky. Velice si toho vážím. Díky Vám jsem svou povídku i básničku snadno našla zde. Mnohé příběhy na Vašem blogeru se mi velmi líbily, když jsem konečně měla čas si je v klidu pročíst. Budu se na tvůrčí stránky k napsaným příspěvkům i přes prázdniny občas vracet. Za vše mnohokrát děkuje a už pohodové léto Vám přeje
Helena Lukášová.
 |
| 10. lekce kurzu ve smíchovském Centru pro seniory ve Staré škole s Danou 18.6.2024 |
Děkuji za příjemně prožité dvě hodiny.
Výuková metoda Arnošta Lustiga je velmi chytrá
Naučila jsem se, jak ukončit bajku - stručně.
Nepoužívat přechodníky - působí to zastarale.
Rytmus v literatuře tvoří i literární esence pocitů - veselé, smutné, krásné, hnusné atd.
Drahomíra Stínilová
Výborné je pravidlo kurzu, že autor po přečtení mlčí a jen poslouchá názory jiných
Pozor na Čechovovu flintu na zdi, ze které se musí vystřelit.Rytmus tvoří střídání krátkých a delších vět, nálad, literárních cihel
Správná struktura textu: začátek, prostředek a koneč
Už mám nápady, jak zestručnit svou bajku.
Marta Nollová
Vyslechla jsem si krásné dvě bajky od svých kolegyň, včetně té od Marty - psychologické, ze které jsem si odnesla, že oči řeknou víc, než slova. Dana doporučovala v této souvislosti knihu Tajný život stromů.
Zkusila jsem si napsat příběh na sedm slov
Z ukázek dialogu s podtextem jsem pochopila úkol na příště, může to být i fantazie jako Strom a dřevorubec
Rytmus textu tvoří i literární esence.
Helena Lukášová
Z pušky na zdi se musí vystřelit
Psaní příběhů ve zkratce na sedm slov
Líbí se mi výuková metroda Arnošta Lustiga
Pochopila jsem funkci literárních esencí.
Renata Válová
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.
Růžena Janečková
Barvitost jazyka a vyjádření myšlenek.
Naučila jsem se, jak rozvíjet příběh, skromnost - autor slouží čtenáři.
Zdeňka Linhartová
 |
| Lunch Meet Food festival v Horácké galerii 15. 6. 2024 |
Přišly stovky lidí a rozhodně bylo co ochutnávat! Vydařila se i novoměstská premiéra Kuchařky z rybářské chaty.
Věra Staňková
Věra Staňková
Když mi volala Verka Staňková, že by bylo fajn přívézt nějakou ochutnávku z kuchařky (rozuměj jídlo, ne kapitolu z knížky) na food festival Lunch Meet v Horácké galerii v rámci slavnosti Nova Civitas, tak mě to pěkně vyděsilo!
Já přece nemůžu vařit na veřejnosti! Dost na tom, že se ztrapňuju s mikrofonem v ruce, ale ještě i s vařečkou. Nejraději si kuchtím v klidu a soukromí v kuchyňce norské rybářské chaty nebo doma, kde mě očumuje maximálně pes. A tak jsem to udělala stylem chytrá horákyně. Přivezla jsem rybí placky připravené předem v bezpečí domova a servírované s tzatzikami na dvorečku v Horácké galerii.
Nataša Richterová
Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
Shakespeare vymyslel tragikomedii.
Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
Marie Hrubá
 |
| 10. lekce on-line kurzu psaní knih a povídek 13.6. 2024 |
předně bych chtěla poděkovat za další turnus on-line kurzu, díky kterému jsem se zase o něco více rozepsala. Oceňuji (a čím dál více doceňuji), že jsme schopni si dát opravdovou zpětnou vazbu a ne se jen plácat po ramenou, jak jsme skvělí...
Už jsme se dokonce víceméně odnaučili počáteční "kecy v kleci", jak jsme to napsali hrozně a že to bude blbý a že to teda přečteme, když to po nás úča chce. Prostě méně okecáváme a jsme věcnější, což vnímám jako lepší i pro nás samotné. Lépe pak hodina plyne, což mi taky přijde fajn. Vítám i občasné opáčko, teorii a cokoli, co si na nás připravíte.
Ráda se tedy zúčastním nejen dalšího (podzimního) bloku, ale i prázdninové hodiny, ať už bude on-line či u někoho doma, pokud by mě tedy i s bábovkou dotyčný pozval;-).
Prostě a jednoduše děkuji a v příloze posílám dnešní výtvor přestávkový i mírně poupravené "Komáry". Škrtla jsem pár vět v lese, odstranila zavádějící "mlčel" a mírně upravila i to, že šlo o ne/vstup do strany, nikoli ne/podepsání spolupráce s STB.
Děkuji moc a přeji pěkné prázdniny,
Ráda se tedy zúčastním nejen dalšího (podzimního) bloku, ale i prázdninové hodiny, ať už bude on-line či u někoho doma, pokud by mě tedy i s bábovkou dotyčný pozval;-).
Prostě a jednoduše děkuji a v příloze posílám dnešní výtvor přestávkový i mírně poupravené "Komáry". Škrtla jsem pár vět v lese, odstranila zavádějící "mlčel" a mírně upravila i to, že šlo o ne/vstup do strany, nikoli ne/podepsání spolupráce s STB.
Děkuji moc a přeji pěkné prázdniny,
Anna Vocelová
posílám svůj dnešní příběh na téma člověk naší doby a i ten kraťoučký literární útvar o někom, koho nemusíme. A taky bych se ještě ráda doptala na pár informací k té nabídce dělat organizátorku kurzů. Jak by to teda bylo. A ještě jednou za tu možnost moc díky, vážím si toho.
Jasmin Carmel
Děkuji za pozvánku na poslední hodinu, žel tentokráte nemohu. Jsem na Tenerife. Přesto všechny zdravím. Je to bezva parta. Děkuju, že jsem s vámi mohla být. Bylo to moc fajn na povznesení ducha.
Krásné letní dny celému teamu!
Jarmila Meera Williams
Irena Teterová a Bohuna Kopřivová
Arnošt Lustig tvrdil, že psaní je dřina. Je to složitější, než zasadit semeno na poli. Je to spíš jako lámat skály.
Vyjde vám první knížka a rádi byste napsali další příběh snadněji. Jenže to nejde. Příští román je stejně těžký jako předešlý… Když napíšete hezkou knížku, jste jako autoři mrtví pro tu další. I když vám všichni tvrdí, že jste mistři, musíte se pro nový román znovu narodit.
Každý nový příběh má jiné zákonitosti, které si musíte objevit. A vůbec vám nepomůže, že už jste něco napsali skvěle. Příště to musíte napsat znovu dobře, ale nikde nemáte záruku, že se vám to povede.
Dagmar Kokešová
Galavečer Literární kavárny na Malé scéně Divadla J.K. Tyla v Plzni se konal 12. června. Naše studentka Hana Hermanová zabodovala u odborné poroty s povídkou Buď láska je ukrajinsky prosím a povídku Nemáte právo ocenila nejen porota, ale také čtenáři! Haně patří obrovská gratulace!
Nataša Richterová
Pro spisovatele není nic svaté.
Povídka musí mít začátek, prostředek a konec. Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné. Často je povídka z první poloviny nudná, a tudíž je lepší začátek vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Povídka musí mít začátek, prostředek a konec. Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné. Často je povídka z první poloviny nudná, a tudíž je lepší začátek vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kterou nejsem právě nadšená. Vyprávění je příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Nikdo nebude chodit na kurz pozdě, jinak zaplatí všem čekajícím rundu nealkoholických nápojů dle jejich vlastního výběru.
Marie Pudilová
 |
| 2. lekce kurzu cestopisů 11.6.2024 s Jakubem Kynčlem (fotograf, šéf přílohových rubrik Novinky.cz) |
Za těch pár týdnů, co jsem vás neviděl, se vaše psaní zase posunulo, a to je strašně fajn. Potěšilo mě, že nějaké texty pravdu budeme schopní na novinky.cz zveřejnit. Nejméně práce bude s Michalovou Sočskou fontou, tam je to jen otázka základní editace a dodání popsaných fotek. Pokud bubude zájem autora, není tam nejmenší problém reportáž vydat.
Další texty chce malinko dopracovat podle připomínek, jako u Janiných vodopádů Iguacu či Marakeše od Venduly. U Bohunky v cestopisu o iniciačních obřadech Hemerů bych potřeboval doplnit rámcové informace, víc informačně čtenáře navést, aby věděli detailně, kde senacházejí. Osobní pocity z rituálu jsou v pohodě, ale je potřeba hodně googlit.
Některé texty byly knižní, jako u Martina Madony v pustinách nebo o řece Orinoko od Asji, která má krásnou, bohatou slovní zásobu. Když je cestopis psaný do knížky, nemá smysl text za každou cenu ohýbat do novinářských útvarů, což by bylo bolestivé pro obě strany.
Takže hezký, bylo to s vámi prima.
Jakub Kynčl
Důležité je se přizpůsobit cilovému čtenáři.
Jakub Kynčl
Je potřeba jasnější kostry, přidat praktické informace jako jak tam jet, o cenách, vzdálenosti, a také být méně subjektivní a sdelit nějaká základní data.
Lákavý název pro cílové publikum
Vendula Beaujouan Langova
- Pozor na extrémně subjektivní pohledy
Pochopila jsem jedno: hlavně zaujat čtenáře neobyčejnou informaci, poutavým vypravením a k tomu erudice autora měla by byt na vysoké úrovní.
Vendula Beaujouan Langova
- Text pro zpravodajský web nemá být moc knižní
- Jakubova mimika přesně odrážela čtený text
Petr Janša
Píšu si poznámku pro sebe: více maskovat svou mimiku...
Petr Janša
Jakub Kynčl
Asja Žilová
Neustále mít na paměti, že čtenář nemá ty znalosti, co já, a uvádět i věci a vysvětlení, které mě přijdou všeobecně známé a srozumitelné.
Důležitý poutavý začátek,
Michal Hejna
čtenář musí vědět, kde se to děje, konkrétní údaje, něco zajímavého se dozvědět,
dodat i doporučení, jak se tam dostat atd.
Bohuna Kopřivová
V magazínu Práva je použitelný i text, který je víc knižní
- dávat přirovnání k něčemu podobnému jinde na světě, aby si to čtenář lépe uměl představit
- je fajn přiblížit člověku, jak se pisatel na tom místě cítí, ale je potřeba přidat hard data
- slovo „koukám“ se Jakubovi nelíbí
- závěr – čtenář musí mít pocit, že je článek uzavřený, že tam třeba chce taky jet
- čtenáři novinek.cz musí být více informovaní o tom místě, chtějí vědět, jak se tam dostat, kolik co stojí, jaká je tam situace dnes
Jana Venzlů
Jani, vyčerpávající a přesné. To s těmi hard daty kovat do skály...
Čtenář by neměl mít potřebu otevírat při čtení cestopisu na novinkách google, otevírat wikipedii atd. Všechno, co se nakousne v textu, by mělo být zodpovězené a nemělo by otevírat potřebu odejít pryč z našeho webu, což je logické z hlediska návštěvnosti a vydělávání peněz pro redakci. Ale i novinářsky je důležitý, aby čtenář měl pocit, že to, co dostal, je kompletní balíček.
Jakub Kynčl
Naše spolužačka Hana Hermanová bude ve středu 12. června oceněna v soutěži Literární kavárna Divadla J. K. Tyla! Gratulujeme a srdečně zveme na Galavečer Literární kavárny na Malé scéně, kde budou profesionální herci číst vítězné texty na téma Kořeny války na Ukrajině, Poruším-li tabu, co se (se mnou) stane?, Cesta k moci přes mrtvoly a Spravedlivé nebo křivé obvinění.Milena Pravdová
Anotace by měla obsahovat tyto informace:
· jaký se jedná žánr;
· v jaké době se příběh odehrává;
· kdo je hlavní postava/-y;
· jaká je hlavní zápletka.
Rozhodně by však anotace neměla prozradit, jak příběh dopadne, aby měl čtenář zájem si knihu přečíst a dozvědět se to. Můžete však zmínit, jaká zlomová či krizová situace v knize nastane, aby to v čtenáři posílilo zvědavost.
· v jaké době se příběh odehrává;
· kdo je hlavní postava/-y;
· jaká je hlavní zápletka.
Rozhodně by však anotace neměla prozradit, jak příběh dopadne, aby měl čtenář zájem si knihu přečíst a dozvědět se to. Můžete však zmínit, jaká zlomová či krizová situace v knize nastane, aby to v čtenáři posílilo zvědavost.
Klára Dvořáková
 |
| Čtvrteční podvečer psavců 6. června 2023 u Asji a Jaroslava na Žižkově |
Tolik srandy už jsme si dlouho neužili.
Dana Emingerová
PS. Po dlouhé době jsem měla s sebou hnědou kabelku, v níž jsem doma nenašla obdržený proviant, z čehož usuzuji, že jsem dobroty strčila zřejmě do něčí černé kabelky, kterou nosím obvykle. Asi do té Bohunčiny. Tak pozor! Ať ti to tam nezůstane.
Nataša Richterová
„Půjdeš ty,“ pronesl tenkrát můj manžel. „Přece to nepropadne.“
„Já nechci nic psát a nechci jít někam mezi cizí lidi,“ zaúpěla jsem. „To naše dcera je nadaná, to ona píše nádherné básně a povídky, ne já!“
Ale pak jsem si tvrdě řekla: „Běž, nejsi srab!“
Ale pak jsem si tvrdě řekla: „Běž, nejsi srab!“
Na první hodině se sešli samí zajímaví lidé. Pobavil mě pán, který přiběhl na poslední chvíli, čtvery brýle na hlavě, velký notebook přes rameno. Prý prodává auta.
„Auta a psaní, to jde dohromady?“ kroutím hlavou.
Vedle mě sedí paní: „Vždycky jsem se chtěla stát detektivem. A teď se ze mě stal detektiv lidských duší,“ představí se.„Hm, asi psycholog,“ říkám si. „Sice mě trochu mrzí, že není opravdový detektiv, ale tohle je také dobré.“
Pak vytáhne z kabelky zaletovanou debrecínku a při dalším povídání ujídá.
„Nestačila jsem se nasnídat,“ mrkne na mně a usměje se.
Při mém představování se mně chvěje hlas a zajímavé je asi jen to, že jsem na kurzu jako náhradník.
Pak jdeme s detektivem a prodejcem aut na oběd, a i když se známe tři hodiny, připadají mně blízcí. Safi a Marek.
Odpoledne přichází další milá dáma, nese nějakou dobrotu a zjišťuji, že procestovala celý svět. Bohunka.Večer píši popis záhonu očima krtka.popis záhonu očima krtka. Jsem nadšená a žasnu, že jindy tak otravný popis lze napsat vtipně a zajímavě.
Druhý den, když se rozcházíme, mě Dana obejme a řekne mně: „Myslím, že tvoje dcera je talentovaná po tobě. Nechci tě přemlouvat, ale byla bych ráda, kdybys pokračovala.“
A já vím, že budu. Zjistila jsem totiž, že mě baví psát.
Někdy tedy nemůžu nic vymyslet, jde to ztuha, drhne to a každou větu měním a nejsem spokojená, jindy se slova jen hrnou a nestačím zapisovat.
A také miluji Danu s velkým srdcem a všudypřítomným úsměvem. A lidi, kteří tam k ní patří.
Psaní se stalo součástí mého života. Je to náhoda? Mělo to tak v být? Kdo ví?
A také miluji Danu s velkým srdcem a všudypřítomným úsměvem. A lidi, kteří tam k ní patří.
Psaní se stalo součástí mého života. Je to náhoda? Mělo to tak v být? Kdo ví?
Každopádně už nejsem žádný náhradník!
Irena Taterová
 |
| Seminář pro seniory ve Staré škole 4. června 2024 s Danou |
Vážená paní Dano Emingerová,
děkuji za hezky prožitou hodinku s Vámi a ostatními v nadačním domě Stará škola. Byla jsem na tvůrčím psaní pro seniory poprvé. Udělala jste mi krásnou náladu. První lekce s Vámi mě bavila. Moc za to děkuji. Díky panu Knihovníku se mi pak podařilo nalésti báseň, kterou jste si vzala ode mne, na obrazovce internetu. Bylo to těžké pro více zaměstnanců knihovny, ale už se to podařilo.
Hezké dny plny vůně lip a sluníčka Vám přeje a na setkání se těší Helena Lukášová
Helena Lukášová
Nepsat příběh přesně tak, jak do detailu probíhal.
Vybrat jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit. Stephen King říká, že kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. Vypouštět podrobnosti, které nejsou pro historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilovat.
Marta Nollová
Pozdravujte našeho lektora Šimona. Baví nás to s ním.
Zdeňka Linhartová
děkujeme Vám ještě jednou za možnost se prezentovat na Vašich stránkách i v knize ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, moc si toho vážíme!
Adéla Majerová. knihovna Třinec, soutěž Psavci
Adéla Majerová. knihovna Třinec, soutěž Psavci
 |
| Večer improvizace v klubu v Podskalské 3. června 2024 |
 |
| Večer improvizace v Podskalské 3. června 2024 |
Děkuji Yakeenovi za zajímavý a krásný zážitek během závěrečného absolventského představení Školy improvizace. Bylo velmi inspirativní vidět, co se během třináctidílného semináře s kolegy naučil.Už se těším, jak rozšíříme naše kreativní cvičení na Loučeni.
Dana
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáme špatnou formu, ztratíme ho.
Musíme znát cílovou skupinu, pro kterou píšeme.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáme krátkými, používáme odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Jsme zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíme vědět, s jakým materiálem zacházíme a jak ho poskládáme dohromady.
Musíme znát cílovou skupinu, pro kterou píšeme.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáme krátkými, používáme odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Jsme zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíme vědět, s jakým materiálem zacházíme a jak ho poskládáme dohromady.
Marie Bárová
tak na webu POZNATSVET.CZ byl 1. června publikován článek Bohuslavy Kopřivové "Danakilská proláklina". Další od Martina Perucha budou následovat.
Posílám odkaz: https://www.poznatsvet.cz/cestovani/danakilska-prolaklina/
Zdenka Velínská
Moc pěkné - když reportáž čtu, tak jako bych cestovala s Bohunkou.
Lucie Svibová
Lucie Svibová
Chtěla bych poděkovat za zábavné a přínosné lekce tvůrčího psaní, které jsem si užila. Seminář mě potěšil, byl příjemnou vsuvkou do semestru. Poskytla jste nám bezpečné tvůrčí prostředí, ve kterém jsem se (a myslím že nejen já) cítila dobře.
Těší mě, že zde sedí pár lidí, kteří si chtě nechtě musí poslechnout, co jsem vyplodila 😊 (něco z toho co jsem tu napsala si o prázdninách ilustruju, což je fajn).
Co jsem si odnesla:
· přímá řeč posouvá děj
· nejlepší je poznávat charakter v akci
· postava by měla aktivně jednat, musí mít motivaci, musí něco chtít
Kateřina Ester Vargová, FDU Západočeské univerzity
Těší mě, že zde sedí pár lidí, kteří si chtě nechtě musí poslechnout, co jsem vyplodila 😊 (něco z toho co jsem tu napsala si o prázdninách ilustruju, což je fajn).
Co jsem si odnesla:
· přímá řeč posouvá děj
· nejlepší je poznávat charakter v akci
· postava by měla aktivně jednat, musí mít motivaci, musí něco chtít
Kateřina Ester Vargová, FDU Západočeské univerzity
 |
| 9. lekce on-line kurzu s Danou 30. května |
Byla to taková sranda, že se nahlas smál i můj manžel, který náš on-line kurz poslouchal.
Renata Urbanová
Co jsem si připomněla:
· Pozor na „flintu na zdi“!
· Literární pravda musí být pravdivější než pravda!
· Krátit, krátit a krátit – shitdetektor
· Pozor na dlouhé „jak jsme tam jeli“
· Chyby faktografické x chyby v kompozici, stylistice…
Anna Vocelová
1. Nadpis je 80 % úspěchu.
Četli jsme si cestopis Jakuba Kynčla o hřbitově v Chile. Zmiňovali jsme knihu Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem od Selmy Lagerlöf o letu na husách.
Vážený pane Hejno, Vaše kniha Příroda Berouna s podtitulem Mezi českým krasem a Křivoklátskem, vloni vydaná nakladatelstvím Machart byla oceněna v kategorii ostatní literatura faktu cenou Miroslava Ivanova za rok 2024.
Milá Dano,
Zvoní budík, a i když je neděle, s chutí vstávám, protože se těším na dnešní den. Na kurz tvůrčího psaní. Stejně jako včera jedu na Karlák, abych tam v děvět zasedla ke stolu a udělala další krok na cestě k Bookerově ceně za litaraturu.
Víkendový kurz byl skvělý a hodně mě posunul. Ještě jednou moc děkuji. Posílám, co se ti ze mě podařilo vymačkat, a prosím, počítej se mnou od září v prezenčním čtvrtečním kurzu.
Poznatky z víkendového kurzu:
● Popis+dialog+akce…
● Struktura příběhu:
-začátek
-střed
-konec
(ponaučení)
● Text musí mít energii:
-přímá řeč
-aktivní slovesa
-psát, jako bychom to říkali
● První a poslední věta musí zaujmout čtenáře
● Nedělat moc dlouhé nebo informačně náročné věty
Co jsem se naučila:
- používání aktivních sloves,
- připomínka shit detektor,
- nelpět na popisu všech okolností, protože by nevynikla,
- důležitost úvodní a závěrečné věty,
- flinta na zdi-čeká se, že se z ní vystřelí,
- příběh nemusí být psán chronologicky.
Irena Országová
Chtěla bych Vám poděkovat, že jste mi dala příležitost velmi spontánně přijít na Váš kurz a znovu tak propadnout kouzlu psaní. Doufám, že se na podzim uvidíme na dalším kurzu.
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu:
80 centů nadpis, 20 centů první věta
Škrtat, sračkoměr
Popis pohledem neživé věci
Tak to napiš
Střídání – dialog, popis, akce
Děkuju za kurz a posílám 5 věcí, které jsem se naučila:
Ďakujem Vám za tieto hodiny a prajem vám všetko dobré do budúcna.
Umím mnohem spontánněji začít psát texty.
Norské pobřeží knížce sluší, řekla bychNataša Richterová
Vážená paní Emingerová,
v únoru jste se zapojila jako patronkado projektu Psavci. Jsem jedním z účastníků (s anonymním jménem Višeň) a bylo mi sděleno, že se má povídka dostala mezi Vaše favority, což přináší naši další spolupráci. Za prvé bych Vám chtěla poděkovat, velmi mile mě to překvapilo a je to pro mě čest. Za druhé bych se chtěla zeptat, jak můžu v rámci sdílení povídky DigiDamoklův meč dále pomoct či co to z mé strany obnáší.
Ahoj Dano,
zdraví tě Bohda, alias Borovice z projektu Psavci. Do projektu mě vtáhla knihovnice, se kterou jsem v Havířově křtila naši knihu.
Je to zajímavá zkušenost, jen ted řešíme téma SCI-FI – STEAMPUNK. Je to tedy velké sousto pro mě. Vůbec nevím, jak to uchopit.
Každopádně jsem moc moc ráda, že se ti povídka Přítel na telefonu líbí.
Měj se hezky a kdyby bylo třeba cokoliv, poupravím.
· Pozor na „flintu na zdi“!
· Literární pravda musí být pravdivější než pravda!
· Krátit, krátit a krátit – shitdetektor
· Pozor na dlouhé „jak jsme tam jeli“
· Chyby faktografické x chyby v kompozici, stylistice…
Anna Vocelová
Je užitečné vyvarovat se v textech přechodníků (prohlížejíc, čekajíc), či tzv. procesuálních adjektiv, která z přechodníků vycházejí (doléhající, skrývající, zařící). V dnešním moderním jazyce totiž berou vypravování energii. Je lepší je nahradit činnými tvary sloves (prohlížím, čekám), které naopak svižnost textu podporují. Nicméně "doléhající, skrývající, zařící" někdy vůbec nemusí vadit, pokud to autor nepřežene.
Podobné je to i s pasivními tvary sloves (byl prohlížen, očekáván), případně s přehnaným používáním přídavných jmen a příslovcí.
Dagmar Kokešová
Dagmar Kokešová
 |
| 1. lekce 3. turnusu kurzu psaní cestopisů 28. května 2024 s Danou a Petrem |
1. Nadpis je 80 % úspěchu.
2. Pozor na flintu na zdi.
3. Krátké věty, aktivní slovesa a přímá řeč dodávají textu energii.
4. V cestopisu vůbec nelhat.
5. Pocity a popis!
Petr Janša
Pište svůj příběh jako detektivku tak, aby ho čtenář hltal a neustále se ptal, co bude dál.
Čtenář musí vidět váš příběh jako film.
Jana Vaňková
Vážený pane Hejno, Vaše kniha Příroda Berouna s podtitulem Mezi českým krasem a Křivoklátskem, vloni vydaná nakladatelstvím Machart byla oceněna v kategorii ostatní literatura faktu cenou Miroslava Ivanova za rok 2024. Jménem Výboru Klubu autorů literatury faktu a komise, která o cenách rozhodovala, Vám i spoluautorům upřímně poblahopřeji. Slavnostní předávání cen Miroslava Ivanova za literaturu faktu se bude konat dne 6. června 2024 v 17 hodin v Knihovně Václava Havla.
Ještě jednou Vám srdečně gratulujeme k Vašemu ocenění a těšíme se na osobní setkání.
Stanislav Tumis, předseda Klubu autorů literatury faktu
Ahoj Dano,
posílám pozdrav a krátkou povídku. Doufám, že se Ti v domě nad údolím vše daří, hlavně psaní nové knihy - za tím báječným starým stolem...
Milá Dano,
hledám literární polohu, do které bych se vešel.
Napsal jsem o tom, co bych rad chtěl rozvíjet, ale stále mi chybí, na jaký literarní útvar vlastně cílím...
Proč píšu?
Píšu převážně poznámky pro sebe, drobné postřehy, konfrontace s četbou, čtenářské deníčky, deníčky filmových a divadelních diváků, zážitky z cest,... Chtěl bych svůj jazyk, doposud nereflektovaný nástroj, lépe ovládnout, aby moje texty zaujaly nejen obsahem, ale i zajímavostí stylu a vytříbeností formy, chtěl bych se vyhýbat opakování slov, slova vybírat, aby souzněla při hlasitém i tichém čtení, ale celkově dosáhnout takové plynulosti sdělení, aby ta plynulost sama byla hodnotou, jako se ruka nemůže nabažit záplavy hmatových vjemů, když hladí kočičí kožich.
Umět věty zbavit balastu pomocných slov, obcházet repetetivní gramatické konstrukce, odstranit hlušinu z vydolovaných myšlenek, omezit zájmena, konečně pochopit, co znamená pojem rytmus v jazyce, vyhýbat se prázdnotě slov jako "hodně, velmi, nejlepší, zcela, všechno", aby konkrétní výraz vynesl větu jako autorské eso, byť cinknuté. Z literatury nezajímají mě (neusiluji o) dialogy, nezajímají mě postavy zapletené do příběhů. Vím, že tento nezájem má povahu kyselých hroznů nepřiznané neschopnosti, ale není přece nutné člověka s nadáním pro kresbu nutit do baletu.
Jde mi o zachycení nápadu, záblesku prozření. Usiluji o jemné pletivo souvislostí vytvořené z vět snadno rozpustných v myslích druhých jako cukrová vata, i když to je špatný příklad, protože sugeruje, že bych rád prodával nadýchané nic, nesmírně našlehanou kostku cukru. Ze všech forem, co literatura nabízí, je mi nejbližší esej, úvaha. Montesquieu uvedl do literatury esej jako souboj, spor protichůdných názorů, který se rozpoutal v naší hlavě, třeba podle dialektického schematu teze - antiteze - synteze. Esej jako soudní přelíčení, jemuž předsedá rozum. Nahromadění četby cizích a vlastních myšlenek, které v mlžné komoře mysli nechávají stopy po svých interakcích a je úkolem zapisovatele pozorované zaprotokolovat, převést do vět.
Existovalo hnutí, které si říkalo Třetí kultura. Zatímco první kulturou bývá míněno vyprávění a literatura nebo umění obecně, je druhá kultura je vyhrazena pro vědu. Jenže mezi těmito kulturami nastalo schizma: zatímco dříve bylo výrazem kultivovaného ducha umělce vyjadřovat zájem o vědecké poznatky své doby, byl pozorovatelý i opačný pohyb -vědeckou mysl zdobila schopnost své poznatky opírat o citáty z klasických děl. Rozchod vědy a umění dospěl k nesmiřitelným postojům vedoucím k projevům okázalé neúcty mezi oběma přístupy ke jsoucnu. Je proto cílem Třetí kultury obnovení spojení mezi uměním a vědou, které spojuje úžas a radost z prozření.
Psaní správnou formou umožňuje zahlédnout nové detaily, jemnější struktury světa, které hrubému vyjadřování unikají. Přesnější vyjadřování nejen umožní některé myšlenky zachytit, ale rovnou je mít.
A pak je tu další schopnost - správná kompozice, tedy úloha vyjádřit souvislosti pojmů v myšlence, které existují současně, postupným odvíjením slovního popisu. Úloha rozložit konstelaci vztahů na vlákna vět, aby se ve čtenáři zase seskládala - ideálně téměř bez jeho úsilí - v konstelaci, o které mluvím.
Další nezodpovězenou otázkou mi je hloubka odkazů, na které se lze ve vlastním psaní odvolávat, a mít ještě naději, že si se čtenářem porozumím, ale současně jej neobtěžuji opakováním, aby zkrátka vznikl text, který je současně kondenzovaný i srozumitelný.
Nevím, zda je psaní sval, který většina lidí netrénuje, má v atrofovaném stavu, nebo zda jde o talent, otisk božské pečeti, jako když Hrabal přirovnává rýhování mozkové kůry k daktylce božího palce.
Svou účastí na kurzu vyjevuji víru, že školení může člověku pomoci, a proto se s potěšením stavím do role žáka.
Milá Dano,
ještě jednou moc děkuji za víkendový kurz. Bylo to přesně TO nakopnutí, které jsem potřebovala, abych se konečně vrhla do psaní další knížky, kterou potřebuji mít v ruce dokonce roku. Pak mi totiž „mou" tiskárnu znárodní a s levným tiskem bude šmitec.
posílám pozdrav a krátkou povídku. Doufám, že se Ti v domě nad údolím vše daří, hlavně psaní nové knihy - za tím báječným starým stolem...
Standa Rokos
 |
| Víkendový kurz tvůrčího psaní s Danou 18.-19.5. 2024 |
hledám literární polohu, do které bych se vešel.
Napsal jsem o tom, co bych rad chtěl rozvíjet, ale stále mi chybí, na jaký literarní útvar vlastně cílím...
Proč píšu?
Píšu převážně poznámky pro sebe, drobné postřehy, konfrontace s četbou, čtenářské deníčky, deníčky filmových a divadelních diváků, zážitky z cest,... Chtěl bych svůj jazyk, doposud nereflektovaný nástroj, lépe ovládnout, aby moje texty zaujaly nejen obsahem, ale i zajímavostí stylu a vytříbeností formy, chtěl bych se vyhýbat opakování slov, slova vybírat, aby souzněla při hlasitém i tichém čtení, ale celkově dosáhnout takové plynulosti sdělení, aby ta plynulost sama byla hodnotou, jako se ruka nemůže nabažit záplavy hmatových vjemů, když hladí kočičí kožich.
Umět věty zbavit balastu pomocných slov, obcházet repetetivní gramatické konstrukce, odstranit hlušinu z vydolovaných myšlenek, omezit zájmena, konečně pochopit, co znamená pojem rytmus v jazyce, vyhýbat se prázdnotě slov jako "hodně, velmi, nejlepší, zcela, všechno", aby konkrétní výraz vynesl větu jako autorské eso, byť cinknuté. Z literatury nezajímají mě (neusiluji o) dialogy, nezajímají mě postavy zapletené do příběhů. Vím, že tento nezájem má povahu kyselých hroznů nepřiznané neschopnosti, ale není přece nutné člověka s nadáním pro kresbu nutit do baletu.
Jde mi o zachycení nápadu, záblesku prozření. Usiluji o jemné pletivo souvislostí vytvořené z vět snadno rozpustných v myslích druhých jako cukrová vata, i když to je špatný příklad, protože sugeruje, že bych rád prodával nadýchané nic, nesmírně našlehanou kostku cukru. Ze všech forem, co literatura nabízí, je mi nejbližší esej, úvaha. Montesquieu uvedl do literatury esej jako souboj, spor protichůdných názorů, který se rozpoutal v naší hlavě, třeba podle dialektického schematu teze - antiteze - synteze. Esej jako soudní přelíčení, jemuž předsedá rozum. Nahromadění četby cizích a vlastních myšlenek, které v mlžné komoře mysli nechávají stopy po svých interakcích a je úkolem zapisovatele pozorované zaprotokolovat, převést do vět.
Jedním z cílů je obnovit atraktivitu vědy třeba coby souboru metafor, imaginativních klíčů ke skutečnosti, které umožňují lidem rozpoznat nové vzory, rytmy a souvislosti v jevech, které se neškolené mysli jeví jako chaos. Jednou z příčin rozkolu je úpadek akademického vyjadřování, které zapomenulo na médium jazyka (médium jako zprostředkovatele nějakého sdělení v okultistickém smyslu) a odívá sublimní do hadrů artikulační nedbalosti.
Jazyk považuji za optickou soustavu, která pomůže rozlišovat detaily v předivu skutečnosti, je-li vyjadřování správně zaostřeno.
Jazyk považuji za optickou soustavu, která pomůže rozlišovat detaily v předivu skutečnosti, je-li vyjadřování správně zaostřeno.
Jsem u vytržení z poznatku, že pero a notes nejsou způsobem, jak zachytit myšlenku, ale prostředím, kde se myšlení odehrává. V tomto smyslu jsme kyborgové, protože část naší operační paměti umožňující poskládat složitější myšlenku je vázána na externí zdroje mimo naše tělo a mysl. Proto psaní samé nazývám - spíš než záznamem nápadu - prostředím, ve kterém se děje naše myšlení.
Psaní správnou formou umožňuje zahlédnout nové detaily, jemnější struktury světa, které hrubému vyjadřování unikají. Přesnější vyjadřování nejen umožní některé myšlenky zachytit, ale rovnou je mít.A pak je tu další schopnost - správná kompozice, tedy úloha vyjádřit souvislosti pojmů v myšlence, které existují současně, postupným odvíjením slovního popisu. Úloha rozložit konstelaci vztahů na vlákna vět, aby se ve čtenáři zase seskládala - ideálně téměř bez jeho úsilí - v konstelaci, o které mluvím.
Další nezodpovězenou otázkou mi je hloubka odkazů, na které se lze ve vlastním psaní odvolávat, a mít ještě naději, že si se čtenářem porozumím, ale současně jej neobtěžuji opakováním, aby zkrátka vznikl text, který je současně kondenzovaný i srozumitelný.
Nevím, zda je psaní sval, který většina lidí netrénuje, má v atrofovaném stavu, nebo zda jde o talent, otisk božské pečeti, jako když Hrabal přirovnává rýhování mozkové kůry k daktylce božího palce.
Svou účastí na kurzu vyjevuji víru, že školení může člověku pomoci, a proto se s potěšením stavím do role žáka.
Čeho se čelo celoživotně hrozím, je o sobě prohlašovat, že jsem dospělý, tedy že jsem došel na konec cesty. Cesta, která končí, je totiž slepá, toho se bojím.
Člověk, který nepíše, je vlastně odepsaný... Snad můj příspěvek ukazuje mé psaní i mou motivaci současně.
Jarda Valach
Milá Dano,ještě jednou moc děkuji za víkendový kurz. Bylo to přesně TO nakopnutí, které jsem potřebovala, abych se konečně vrhla do psaní další knížky, kterou potřebuji mít v ruce dokonce roku. Pak mi totiž „mou" tiskárnu znárodní a s levným tiskem bude šmitec.
Těší mne, že si povídání NEBUĎ SLEPÝ-CE o „mých holkách" našlo cestu na tvůj noční stolek. Doufám jen, že množství začátečnických chyb, které tvé oko profesionála bude odhalovat v mé knížce od titulní strany, nezastíní mou prostou snahu o pobavení čtenáře.
Přeji krásné léto a budu se těšit v září.
Nicole Studená
P. S. Ještě mě teď napadlo. U slepičí knihy mi editora dělala kamarádka, ale teď si říkám, že by možná stálo za to investovat do profesionála, který by i v rámci připravované knihy posunul můj literární um aspoň o něco dál, než se dostanu do „tvých spárů" J.
Nicole Studená
P. S. Ještě mě teď napadlo. U slepičí knihy mi editora dělala kamarádka, ale teď si říkám, že by možná stálo za to investovat do profesionála, který by i v rámci připravované knihy posunul můj literární um aspoň o něco dál, než se dostanu do „tvých spárů" J.
Než-li naťukám do googlu klíčová slova - najít editora, nepadlo mě, jestli nemáš ve svém okolí někoho (ženu), kdo by za částku nižší, než by si účtoval například Patrik Hartl, byl ochoten mi knihu přečíst a připomínkovat. Pokud ne, vrhnu se do divokých vod internetu.
 |
| Víkendový kurz tvůrčího psaní s Danou 18.-19.5. 2024 |
Milá Dano,
díky za skvěle vedený kurz…
Šplhounsky-šprťounsky posílám vypracované úkoly a brainstorming - "Pět bodů, co jsem se naučil":
Nenechat čtenáře vystoupit ze snu našeho textu
Používat "shit detector" = škrtat balast
Metafory je třeba prokládat odlehčením
Detaily přitahují pozornost čtenáře
Střídat popis, akci a dialog
Šplhounsky-šprťounsky posílám vypracované úkoly a brainstorming - "Pět bodů, co jsem se naučil":
Nenechat čtenáře vystoupit ze snu našeho textu
Používat "shit detector" = škrtat balast
Metafory je třeba prokládat odlehčením
Detaily přitahují pozornost čtenáře
Střídat popis, akci a dialog
Dále jsem získal:
- povědomí o pěti nástrojích posouvajících příběh
- bajky nemusí být jen o zvířatech
- zjištění, oč jsou ostatní (účastníci kurzu) pohotovější a originálnější ve svých nápadech než já
- obvykle textu pomůže, když se vynechají první věty
Pro „archivační účely“ posílám své příspěvky a prosím o zaslání informací o pololetním prezenčním kurzu konaném od září co každý druhý čtvrtek.
Jarda Valach
- bajky nemusí být jen o zvířatech
- zjištění, oč jsou ostatní (účastníci kurzu) pohotovější a originálnější ve svých nápadech než já
- obvykle textu pomůže, když se vynechají první věty
Pro „archivační účely“ posílám své příspěvky a prosím o zaslání informací o pololetním prezenčním kurzu konaném od září co každý druhý čtvrtek.
Jarda Valach
Zvoní budík, a i když je neděle, s chutí vstávám, protože se těším na dnešní den. Na kurz tvůrčího psaní. Stejně jako včera jedu na Karlák, abych tam v děvět zasedla ke stolu a udělala další krok na cestě k Bookerově ceně za litaraturu.Dneska už vím, kolik času mi zabere cesta, takže je ráno klidnější. Nasnídám se, připravím a vyrážím. Žádný spěch.
Přijíždím akorát včas. Parkuju, sbírám kabelku a hlavou mi najednou projede film, jak jsem do ní dávala věci. Ve filmu nevidím mobil. No, do prdele! Já ho nechala doma! Vrátit se, nevrátit...
Přijíždím akorát včas. Parkuju, sbírám kabelku a hlavou mi najednou projede film, jak jsem do ní dávala věci. Ve filmu nevidím mobil. No, do prdele! Já ho nechala doma! Vrátit se, nevrátit...
Bez mobilu vydržím, nejsem přece závislák. Jenže tahle jedna nepozornost mě čím dál víc znejisťuje. Že já debil nezavřela garáž? Už jsem fakt magor, skáču znova do auta a řítím se zpátky.
Jsem doma, garáž samozřejmě zavřená. Vybíhám do schodů a zběsile lítám po domě, abych našla mobil. Nikde není.
Nevím proč mě napadá podívat se do kabelky. Kurvaaaaa!!!! Je tam.
Nevím proč mě napadá podívat se do kabelky. Kurvaaaaa!!!! Je tam.
Věra Maxová
Klíčový je nadpis, první a poslední věta.
Čtenář musí být stále napnutý, co přijde dál.
Nezahlcovat zbytečnými informacemi.
Pozor na pasivní tvary. Aktivní slova ženou dopředu.
Zkusit si napsat bajku kvůli struktuře (úvod, zápletka a pointa).
Čtenář musí být stále napnutý, co přijde dál.
Nezahlcovat zbytečnými informacemi.
Pozor na pasivní tvary. Aktivní slova ženou dopředu.
Zkusit si napsat bajku kvůli struktuře (úvod, zápletka a pointa).
Nenálepkovat člověka, ale popsat to, jaký je, prostřednictvím situací a jeho mluvou.
Prostě první věta!
Dialog rovná se energie.
Pryč s balastem.
Na blogu v titulcích používat slovesa.
Prostě první věta!
Dialog rovná se energie.
Pryč s balastem.
Na blogu v titulcích používat slovesa.
Nicole Studená
Mnoho věcí jsem si odnesla z víkendového kurzu 18.-19. května 2024:
Akční poutavý začátek má přednost před chronologickým řazením
Více konkretizovat, nepoužívat obecná slova (strom/lípa, pták/vrabec)
Hlídat si opakující slova a klišé vyjádření, shit detector
Zpětně se pokusit přečíst své výtvory očima čtenáře, který nezná problematiku, o které píšu. Uvědomit si, co je pointa, co je pro ni důležité a nebát se smazat věci, které v kontextu s hlavní myšlenkou nejsou klíčové. Méně je někdy více
Uvědomělé rozpoznání. Identifikovat větu, která je pro uzavření příběhu nejlepší. Nepřidávat zbytečně věci, které jsou z příběhu jasné anebo nepodstatné.
Akční poutavý začátek má přednost před chronologickým řazením
Více konkretizovat, nepoužívat obecná slova (strom/lípa, pták/vrabec)
Hlídat si opakující slova a klišé vyjádření, shit detector
Zpětně se pokusit přečíst své výtvory očima čtenáře, který nezná problematiku, o které píšu. Uvědomit si, co je pointa, co je pro ni důležité a nebát se smazat věci, které v kontextu s hlavní myšlenkou nejsou klíčové. Méně je někdy více
Uvědomělé rozpoznání. Identifikovat větu, která je pro uzavření příběhu nejlepší. Nepřidávat zbytečně věci, které jsou z příběhu jasné anebo nepodstatné.
Zohlednit, jestli je text pro čtenáře nebo posluchače
Používat sprostá slova je naprosto v pořádku, jen raději zřídka a úderně
Přímou řeč se pokusit psát tak, aby nepotřebovala úvodní věty
Když nevím, čím posunout děj, vzpomenu si na Aristotela (akce, vzpomínka, rozpoznání, zásah z hůry, popis)
Ve skutečnosti toho v hlavě zůstalo mnohem více. Děkuji Daně, že mně znovu vzbudila chuť psát.
Používat sprostá slova je naprosto v pořádku, jen raději zřídka a úderně
Přímou řeč se pokusit psát tak, aby nepotřebovala úvodní věty
Když nevím, čím posunout děj, vzpomenu si na Aristotela (akce, vzpomínka, rozpoznání, zásah z hůry, popis)
Ve skutečnosti toho v hlavě zůstalo mnohem více. Děkuji Daně, že mně znovu vzbudila chuť psát.
Markéta Murgová
● Popis+dialog+akce…
● Struktura příběhu:
-začátek
-střed
-konec
(ponaučení)
● Text musí mít energii:
-přímá řeč
-aktivní slovesa
-psát, jako bychom to říkali
● První a poslední věta musí zaujmout čtenáře
● Nedělat moc dlouhé nebo informačně náročné věty
Magdalena Česká
- používání aktivních sloves,
- připomínka shit detektor,
- nelpět na popisu všech okolností, protože by nevynikla,
- důležitost úvodní a závěrečné věty,
- flinta na zdi-čeká se, že se z ní vystřelí,
- příběh nemusí být psán chronologicky.
Irena Országová
V kurzu jsem se naučila:
1. Že detaily hrají v beletrii velkou roli.
2. V popisu může být i přímá řeč.
3. Literární cihly
4. Nejdůležitější roli má nadpis a potom první věta – podle toho se pozná dobrá knížka.
5. Je důležité psát tak, aby tomu čtenář věřil a nemusíme vždy lpět na pravdě.
1. Že detaily hrají v beletrii velkou roli.
2. V popisu může být i přímá řeč.
3. Literární cihly
4. Nejdůležitější roli má nadpis a potom první věta – podle toho se pozná dobrá knížka.
5. Je důležité psát tak, aby tomu čtenář věřil a nemusíme vždy lpět na pravdě.
6. Pět způsobů, jak dobře psát podle Aristotela
7. Popis má 2 druhy
8. V bajkách by mělo být jen jedno poučení
9. Rozdělovat přímé řeči (odstavec začíná přímou řečí)
10. V blogu se využívají citace
Tereza Nováková
7. Popis má 2 druhy
8. V bajkách by mělo být jen jedno poučení
9. Rozdělovat přímé řeči (odstavec začíná přímou řečí)
10. V blogu se využívají citace
Tereza Nováková
V příloze zasílám svou práci z víkendu a k tomu přikládám ukázku z fantasy příběhu, budu ráda za jakoukoli kritiku.
Andrea Orságová
Andrea Orságová
Co jsem se naučila:
- První věta musí upoutat – buď tam musí být akce nebo přímá řeč
- Popis by měl být opatřen emocemi a ozvláštněn pohledem někoho zapojeného
- Příběh má být rozdělen do 3. částí – začátek (popis), zápletka, rozuzlení
- Pozor na opakování slov, v popise na slova typu vybízejí, zvající
- Zbytečně moc popisu škodí
- Popis by měl být opatřen emocemi a ozvláštněn pohledem někoho zapojeného
- Příběh má být rozdělen do 3. částí – začátek (popis), zápletka, rozuzlení
- Pozor na opakování slov, v popise na slova typu vybízejí, zvající
- Zbytečně moc popisu škodí
Gábina Vyhnánková
80 centů nadpis, 20 centů první věta
Škrtat, sračkoměr
Popis pohledem neživé věci
Tak to napiš
Střídání – dialog, popis, akce
Titulek se slovesem
Perex
Jediný zajíc
Odpoledne mi to nepíše
Bajky poučení, literární text bez
Patnáctiminutová cvičení na konkrétní zadání, nekompromisně dodržet čas
Nápady, které nefungují opouštět
Perex
Jediný zajíc
Odpoledne mi to nepíše
Bajky poučení, literární text bez
Patnáctiminutová cvičení na konkrétní zadání, nekompromisně dodržet čas
Nápady, které nefungují opouštět
Markéta Fuková
používat slovesa v titulku blogového článku
u přímé řeči často není nutné psát uvozovací věty
popis osoby doplnit jejími emocemi, projevy, konkrétním chováním
rezonance jako možný konec příběhu
pokud jsou v příběhu jména, měla by se objevit už na začátku
I popisu prospěje přímá řeč.
Zápletka/pointa se může naznačit na začátku a pak teprve dovysvětlit.
Čtenář může moje sdělení pochopit jinak, než jsem to myslela. Má jiné souvislosti, zkušenosti.
Obecný jev se dá popsat detailně.
Co je zmíněné na začátku má velkou váhu, čtenář očekává, že je to důležité pro celý příběh.
Věrka Maxová
u přímé řeči často není nutné psát uvozovací věty
popis osoby doplnit jejími emocemi, projevy, konkrétním chováním
rezonance jako možný konec příběhu
pokud jsou v příběhu jména, měla by se objevit už na začátku
I popisu prospěje přímá řeč.
Zápletka/pointa se může naznačit na začátku a pak teprve dovysvětlit.
Čtenář může moje sdělení pochopit jinak, než jsem to myslela. Má jiné souvislosti, zkušenosti.
Obecný jev se dá popsat detailně.
Co je zmíněné na začátku má velkou váhu, čtenář očekává, že je to důležité pro celý příběh.
Věrka Maxová
 |
| 6. seminář scénaristiky a dramaturgie letního semestru Fakulty designu a umění v Pzni 15. 5. 2024 |
Ďakujem Vám za tieto hodiny a prajem vám všetko dobré do budúcna.
Už viem, ako upútať diváka, ako správne striedať statiku a dynamiku v deji.
Naučil som sa identifikovať a používať lit. cihly.
Tiež som sa celkovo zlepšil v písaní a aj v prejave a retorike.
Matúš Šimončič
Matúš Šimončič
Vyzkoušela jsem si spoustu různých poloh psaní a myslím, že jsem se hodně zlepšila.
Utvrdila jsem si, co je pro mě při psaní nejcennější, a to když dokážu vymyslet nějakou vtipnou pointu a posluchače to pobaví.
Seminář byl pro mě zábavný a příjemný i díky tomu, že jsem mohla poslouchat přístupy k zadání ostatních a jejich skvělé texty.
Na semináři panovala bezpečná atmosféra, kde jsme se nemuseli stydět za cokoliv.
Regina Knapíková
Regina Knapíková
Co jsme se naučili na semináři scénaristiky a dramaturgie na katedře komiksu v letním semestru 2024:
- Zajímavý začátek (první věta je háček) – je potřeba upoutat
- ukazovat, ne říkat – „podstatu“ nechat vyplynout z děje, ne všechno opisovat
- trio: popis, akce, dialog – vyváženě
- pravidla se můžou ohýbat
Alena Zouvalová
- Zajímavý začátek (první věta je háček) – je potřeba upoutat
- ukazovat, ne říkat – „podstatu“ nechat vyplynout z děje, ne všechno opisovat
- trio: popis, akce, dialog – vyváženě
- pravidla se můžou ohýbat
Alena Zouvalová
Dobrý den,
posílám, co jsem se naučila na hodině tvůrčího psaní na Sutnarce:
– Řekla bych, že se mi dost zlepšil přednes / čtení. Taky se míň stydím prezentovat nějaký svůj příběh před ostatními.
– Už mi jde trošku lépe psát o něčem, co se mi nikdy nestalo / psát z pohledu postavy která je úplně jiná než já.
– Napsat kreativnější popis (např. skrze všechny smyslové vjemy nebo z pohledu neživého předmětu apod.)
– Poznala jsem lépe spolužáky. Často přes psaní prosvítá část jejich osobnosti.
Myslím, že hodiny byly poměrně náročné, hlavně protože musel mít člověk celou dobu „zapnutý mozek" (rozvrh na sudý / lichý týden je proto podle mě naprosto vyhovující, a také pro psaní úkolů). Ale i přesto, že byly semináře hlavně zpočátku výzvou, byly neuvěřitelně přínosné a jsem za ně moc ráda. Systém psaní cvičení přímo na místě, čtení úkolů nahlas a zpětné vazby mě na první hodině trošku vystrašil, jelikož mi veřejný projev vůbec nejde, ale myslím, že jsem se z něj nejvíc naučila a zlepšila, takže za to děkuji.
Kateřina Surmová
posílám, co jsem se naučila na hodině tvůrčího psaní na Sutnarce:
– Řekla bych, že se mi dost zlepšil přednes / čtení. Taky se míň stydím prezentovat nějaký svůj příběh před ostatními.
– Už mi jde trošku lépe psát o něčem, co se mi nikdy nestalo / psát z pohledu postavy která je úplně jiná než já.
– Napsat kreativnější popis (např. skrze všechny smyslové vjemy nebo z pohledu neživého předmětu apod.)
– Poznala jsem lépe spolužáky. Často přes psaní prosvítá část jejich osobnosti.
Myslím, že hodiny byly poměrně náročné, hlavně protože musel mít člověk celou dobu „zapnutý mozek" (rozvrh na sudý / lichý týden je proto podle mě naprosto vyhovující, a také pro psaní úkolů). Ale i přesto, že byly semináře hlavně zpočátku výzvou, byly neuvěřitelně přínosné a jsem za ně moc ráda. Systém psaní cvičení přímo na místě, čtení úkolů nahlas a zpětné vazby mě na první hodině trošku vystrašil, jelikož mi veřejný projev vůbec nejde, ale myslím, že jsem se z něj nejvíc naučila a zlepšila, takže za to děkuji.
Kateřina Surmová
Norské pobřeží knížce sluší, řekla bychNataša RichterováDobrý den,
do Bruselu k nám přijela spisovatelka Kateřina Tučková a bude tu mít večer besedu, tak se na ni půjdu podívat.
do Bruselu k nám přijela spisovatelka Kateřina Tučková a bude tu mít večer besedu, tak se na ni půjdu podívat.
Jinak jsem koukala, že můj text o Ratibořicích dostal i skutečně cestopisnou podobu, děkuju moc!
Hana Hermanová
Hana Hermanová
v únoru jste se zapojila jako patronkado projektu Psavci. Jsem jedním z účastníků (s anonymním jménem Višeň) a bylo mi sděleno, že se má povídka dostala mezi Vaše favority, což přináší naši další spolupráci. Za prvé bych Vám chtěla poděkovat, velmi mile mě to překvapilo a je to pro mě čest. Za druhé bych se chtěla zeptat, jak můžu v rámci sdílení povídky DigiDamoklův meč dále pomoct či co to z mé strany obnáší.
Gabriela Lichá
 |
| 8. lekce on-line kurzu s Klárou 16.5.2023 |
Ahoj Dano,
jestli ještě pořád platí nabídka k návštěvě aktuálního kurzu, moc ráda se s vámi uvidím. Kdy ho máte?
Po tom našem telefonátu jsem se rozbrečela dojetím, žila jsem z toho po zbytek dne.
Děkuju ti.
Míša
Po tom našem telefonátu jsem se rozbrečela dojetím, žila jsem z toho po zbytek dne.
Děkuju ti.
Míša
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí.
Klára Dvořáková
zdraví tě Bohda, alias Borovice z projektu Psavci. Do projektu mě vtáhla knihovnice, se kterou jsem v Havířově křtila naši knihu.
Je to zajímavá zkušenost, jen ted řešíme téma SCI-FI – STEAMPUNK. Je to tedy velké sousto pro mě. Vůbec nevím, jak to uchopit.
Každopádně jsem moc moc ráda, že se ti povídka Přítel na telefonu líbí.
Měj se hezky a kdyby bylo třeba cokoliv, poupravím.
Tvá žákyně Bohdana Pufferová.
PS. Máme dvojčata. Musím se o tu radost podělit.
Yakeenovi vše nejlepší k narozeninám.
Chtěla bych se optat, zda již kujete nějaké další plány ohledně cestopisné či podobné literární skupiny?
Lidé kolem Dany a ona sama dokáží skvěle inspirovat.
Těším se na další aktivity, co nabídnete do budoucna!
Článek "Rusko uzavírá pakt se Severní Koreou" od Martina Parucha je velmi zajímavý a mám schváleno jeho vydání na stránkách Poznatsvet.cz. Článek "Danakilská proláklina" Bohuny Kopřivové jsem poslala na schválení. Pokud byste chtěli zasílat i další články, budeme rádi. Není potřeba dodávat fotky, ty si stáhneme z naší databáze.
Ahoj Dano a Natašo,
Ve fázi peripetií by mělo dojít k urovnání všech příběhových rovin a přípravě k rozuzlení celého děje. Hlavní postava dostává informace nebo rekvizity, které chyběly k vyřešení problému.
Ahoj,
Každý den v šest ráno začíná na trávníku před atriem hlavní vily meditace vedená budhistickým mnichem. V sedm pak máme jógu. Už mám za sebou i bylinné klistýry, denní masáž hlavy a akupunkturu.
Zdravíme z Rudolfína.
Hurá! Nebudeme se učit, říkali jsme si. Celé to začalo, když jsme se zúčastnili soutěže Náš soused kroužkovací stanice o nejlepší návrh naučných panelů, abychom veřejnost se stanicí seznámili. Netušili jsme však, jak velká práce to bude. Nejdřív připravovali své projekty jen čtyři skupiny v naší třídě a z nich se vybral nejlepší nápad.
Do soutěže nás přihlásila paní učitelka Váňová.
Když napíšete strašně jemnou povídku a bude to pořád samá něha, vznášení se na obláčku, tak potřebujete, aby hrdinové spadli tvrdě na zem a šlápli do hovna. Jinak se čtenář unudí.
První věta musí být úderná a hned vtáhnout do děje.
Bajky jsou fajn.
První věta je důležitá, musí hned zaujmout.
Zvažovat a více přemýšlet o délkách jednotlivých vět.
Zkoušet si kratší cvičení
Číst si kratší cvičení ostatních
Zde dávám krátký souhrn informací k víkendové akci pro vítěze soutěže Ivony Březinové pro 24 přihlášených účastníků.
Hráli jsme si s lístečky, což může někdy nakopnout kreativitu a pomoci s nápady. Na závěr jsme si lístky mezi sebou vyměnili a z nich za domácí úkol vytvoříme příběh. Jak na to?
Na 8 listečků napište:
1. oblíbené jídlo
2. obyčejné sloveso
3. sloveso zvířecí - štekat, pelíchat
4. přídavné jméno ( vztahující se ke smyslům) - chutný, teplý, hlučný
5. otázka, která vás rozčílí
6. oblíbené jméno
7. podivné křestní jméno
8. oblíbená barva
Nejprve poslepu vylosujte 2 lístky. Mrkněte, jestli z nich půjde vytvořit nějaký hezky název nebo námět.
Poté zkuste kombinovat a hledat nejlépe vtipné, nezvyklé, bláznivé kombinace. Chce se vám o něčem z toho napsat? Udělejte to!
Děkuji Markovi za super sváteční bábovku!
Milá Dano,
Tvůj kurz byl skutečně inspirativní. Při setkáních se žáky a studenty budu svá vystoupení stavět jako poutavý a interaktivní příběh.
Kdybyste dostali jeden dolar, abyste si koupili čtenáře, 80 centů stojí titulek a 20 centů první věta. Pokud nezaujmete, dolar je fuč.
Jiří Chrást, Akademie ČTK
 |
| Setkání v Hluboké s výletem po okolí 10.5.2024 |
Zdravíme z výletu na Rabštejn a z oslavy Yakeenových narozenin v Hluboké.
Dana Emingerová, Bořivoj Beránek, Yakeen a Satya
 |
| Výlet na Rabštejn 10.5. 2024 |
 |
| Rabštejn, brod přes Střelu 10.5. 2024 |
Užijte si výlet a večer.
Nataša Richterová
Lidé kolem Dany a ona sama dokáží skvěle inspirovat.
Těším se na další aktivity, co nabídnete do budoucna!
Vendula Beaujouan Langová
Zdenka Velínská
Literární pravda znamená, že vám čtenář věří a že se v příběhu, i když je vymyšlený, orientuje.
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii.
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii.
Petra Šebestová
 |
| "Rozlúčková" 10. lekce dlouhodbého kurzu s Danou a Natašou 9. května 2024 v Opletalce |
děkuji za jarní dlouhodobý kurz a už se těším na podzimní pokračování.
Jste moc fajn!
Martina Křížková
Jste moc fajn!
Martina Křížková
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu 9.5.2024 |
Peripetie je fáze příběhu, ve které hlavní postavy po dlouhé krizi nacházejí možnosti řešení. V této fázi může dojít u postav k takzvanému "change of heart", což se vykládá tak, že změní svůj názor, nebo způsob, jakým na věc nahlíží na základě spíše citu než rozumu.
Ve fázi peripetií by mělo dojít k urovnání všech příběhových rovin a přípravě k rozuzlení celého děje. Hlavní postava dostává informace nebo rekvizity, které chyběly k vyřešení problému.Pro čtenáře je v této fázi důležitá změna v myšlení nebo chování hlavních postav, které k nabídnutým řešením zaujmou nějaký postoj.
K častým chybám tady dochází v případě, když je postava nedůvěryhodná, nebo pokud se nespojí potřebné informace dohromady. Potom peripetie nevyzní, a nevedou plynule ke katarzi – k zakončení příběhu. K vyvrcholení, očištění hrdiny od jeho vnitřního či vnějšího konfliktu, který byl motorem celého příběhu.
Katarze demonstruje změnu, ke které v celém příběhu došlo (tj. že na konci hlavní hrdina není takový, jaký byl na začátku – je něčím změněný, o něco ponaučený, zkušenější, vyrovnanější atp.).
Nataša Richterová
zdravím všechny spolužáky od Indického oceánu ze Šrí Lanky.
Z letiště v Kolmbu jsem jela taxíkem asi 1,5 hodiny. Resort na veletoku Bentota se jmenuje River View Villlas. Hned ráno jsem byla na projížďce po řece za východu slunce. Na březích je bohatá tropická květena. Viděli jsme jednoho menšího krokodýla, několik obrovských varanů, chameleony, dvoumetrové hady číhající ve stromech, volavky...
Do tuk-tuku se vejdeme čtyři. Návštěva budhistickho chrámu Galapata Raja Temple, ve kterém je údajně uložená relikvie, dva a půl tisíce let stará - zub osvíceného Buddhova žáka.
Těším se na Vás, ale po příletu budu asi úplně zdrchaná z cesty, takže nestihnu poslední lekci.
Jitka Zahradníková
I nejlepší spisovatelé museli projít perným obdobím škrtání, přepisování a nekonečných úprav.
Teprve, je-li začátečník ochoten vyhodit ze svého příspěvku první odstavec, který mu dal nejvíc práce, je na dobré cestě stát se spisovatelem.
Dagmar Kokešová
.jpg) |
| 5. 5. 2024 Safi a Irena v Rudolfinu |
Safi Narwa a Irena Taterová
Podle knihy Art of Fiction spisovatele Johna Gardnera se proces při psaní realistické povídky a bajky moc neliší. Autor bajek jen na začátku poněkud opraví přírodní zákony, ale jakmile čtenář kývne na tuto změnu, musejí jeho hrdinové vystupovat jako předvídatelné postavy, vycházející ze své přirozené motivace (např. mluvící vrána, strom nebo hodiny si musejí povídat tak, aby je čtenář rozpoznal).
Lepší je napsat konkrétněji: „Kos zpívá na jabloni.“, než „Pták sedí na stromě.“
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu:
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu:
„Zabiju tě!“ křičel. x Křičel, že ho zabije.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Dagmar Kokešová
 |
| Druhý dvoudenní kurz pro Národní muzeum na Gymnáziu bratří Čapků 2.-3. května 2024 |
Hurá! Nebudeme se učit, říkali jsme si. Celé to začalo, když jsme se zúčastnili soutěže Náš soused kroužkovací stanice o nejlepší návrh naučných panelů, abychom veřejnost se stanicí seznámili. Netušili jsme však, jak velká práce to bude. Nejdřív připravovali své projekty jen čtyři skupiny v naší třídě a z nich se vybral nejlepší nápad.
Ten jsme poslali organizátorům soutěže, kteří ho sdíleli na sociálních sítích s konkurenčními návrhy.
V životě by nás nenapadlo, že vyhrajeme zrovna my. Nakonec to ale bylo fajn, protože jsme se naučili psát texty tak, aby nebyly nudné a navíc jsme se něco dozvěděli o kroužkování ptáků.
Anna Jílková
Anna Jílková
Většina lidí neví, jak si představit kroužkování ptáků. A už vůbec ne, že u nás v Hostivaři existuje kroužkovací stanice, natož že je naše jediná v České republice. Tak se Národní muzeum rozhodlo zviditelnit ji prostřednictvím informačních tabulích. Napadlo je uspořádat soutěž Náš soused kroužkovací stanice pro žáky okolních škol, aby byly výsledné projekty více mladistvé a zajímavé. Výherci pak měli obsah informačních tabulích pod profesionálním dohledem vytvořit. Vybíralo se z pěti konkurenčních návrhů.
Nejdřív jsme se vypravili do kroužkovací stanice na Den otevřených dveří, kde nám ornitologové představili svou práci. Pak jsme si vyhlásili v rámci hodin biologie mini-soutěž mezi čtyřmi skupinami v naší třídě. Nakonec jsme do finále poslali dva návrhy, které se objevily i na sociálních sítích Národního muzea.
Jako vítězové jsme dostali za odměnu i kurz grafiky a tvůrčího psaní s profesionály. Ve třídě jsme se rozdělili podle preferencí. Textaři se učili se spisovatelkou Danou Emingnerovou, jak psát poutavě a zajímavě. Trénovali na bajkách, líčení a dialozích. Grafici studovali s Martou Maštálkovou canvu, photoshop, estetiku a jak fonty písma působí na lidi.
Při finální tvorbě panelů si textaři rozdělovali mezi sebou témata a rozhodovali se, jaké informace jsou pro panely nezbytné. Grafici experimentovali, jak by panely mohly vypadat - výběr fotek, technická kvalita, fonty písma, což zpočátku nebylo lehké, jelikož nevěděli, jak dlouhé texty budou a co všechno budou obsahovat.
Z celého projektu si odnášíme nejen krásné tabule, ale i spoustu dalších vědomostí.
Marina Laznik, Anna Jílková, Miriam Charawani a Hanka Dědková
Vážený pane prezidente,
máme Vás rádi a jsme Vaši fanoušci. Jsme studenti pražského Gymnázia bratří Čapků a v září budeme mít v Hostivařské kroužkovací stanici vernisáž informačních panelů, které jsme vytvořili. Vyhráli jsme totiž soutěž Národního muzea na jejich přípravu. Psali jsme všechny texty a graficky je zpracovali. Moc rádi bychom Vás na vernisáž pozvali do Hornoměcholupské 34 a doufáme, že si na nás uděláte čas, abychom se Vám pochlubili...
Se srdečným pozdravem,
Studenti 2G, Trhanské nám. 8, Praha 15
Nucená práce ve škole? Paní učitelka nás přihlásila do projektu Náš soused kroužkovací stanice, ve kterém jsme měli za úkol vymyslet co nejlepší text na informační tabule pro kroužkovací stanici Národního muzea. Už od začátku se mi spolu s dalšími spolužáky do projektu vůbec nechtělo. Bohužel jsme však soutěž o nejlepší autorský tým vyhráli a stali jsme se tak partou, která tabule vyhotovuje.
Se srdečným pozdravem,
Studenti 2G, Trhanské nám. 8, Praha 15
Nucená práce ve škole? Paní učitelka nás přihlásila do projektu Náš soused kroužkovací stanice, ve kterém jsme měli za úkol vymyslet co nejlepší text na informační tabule pro kroužkovací stanici Národního muzea. Už od začátku se mi spolu s dalšími spolužáky do projektu vůbec nechtělo. Bohužel jsme však soutěž o nejlepší autorský tým vyhráli a stali jsme se tak partou, která tabule vyhotovuje.Matouš Padyásek
Dobrý den, paní Emingerová,
mnohokrát Vám děkuji za dobré zprávy. Jsme nesmírně rádi, že se práce našich PSAVCŮ dostanou k Vám do knihy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY.
Se srdečným pozdravem
Adéla Majerová
mnohokrát Vám děkuji za dobré zprávy. Jsme nesmírně rádi, že se práce našich PSAVCŮ dostanou k Vám do knihy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY.
Se srdečným pozdravem
Adéla Majerová
 |
| 7. lekce on-line kurzu 2. května 2024 s Danou |
Danuško,
tak to vidíš. Jsem nemožná, jak ta nerozhodná hrdinka v Janině povídce. Však taky mám ascendent ve Vahách.
Já, jak jsem odeslala ten minulý e-mail, že mi nejde psaní, tak ti mi to přišlo pak moc líto, že už vás neuvidím, jelikož jsem celé dny sama, jak pracuju z domu, že jsem se v zápětí do skupiny přihlásila. A jsem ráda.
Taky jsem měla dnes blbou náladu a mezi psavcema jsem oživla.
Díky,
Jarmila M. W.
Taky jsem měla dnes blbou náladu a mezi psavcema jsem oživla.
Díky,
Jarmila M. W.
Uvažuje takhle manažer, malé dítě, maminka? Pokud spisovatel postupuje správně, čtenář odpoví vždycky: ANO. Pokud se tak nestane, čtenář o autorově vyprávění pochybuje, byť by šlo o reálný příběh.
Dagmar Kokešová
Bylo to super. Za workshop tvůrčího psaní jsem moc vděčná. Naučila jsem se:
Obsah musí být srozumitelný, aby ho každý pochopil.
Úderné věty - někdy není potřeba tolik slov.
Velmi účinná je přímá řeč
Bajka mě bavila
Zasílám popis záporné postavy a bajku.
Natalia Steiner (14 let)
Ještě jednou moc díky za účast. Už z prvních reakcí účastníků víme, že je zájem o další pokračování akce. Pokud bychom se k tomu odhodlali, mohl bych tě brát za budoucího člena odborného týmu spojeného s touto akcí?
Vím, že to je zatím předčasné, ale také vím, že jsi skvělou posilou..;-)
Budu také moc rád, když dokážeme v průběhu následujících měsíců poskytnou autorům z tvé skupiny nějakou možnost konzultací s tebou. Měla bys návrh/nápad, jak takové konzultace koncipovat? Časově/formátově/tak, aby to tobě vyhovovalo co nejlépe? Finální uzávěrku mají na konci října, ale to je dost dlouhá doba, většina bude chtít své příběhy jistě dokončit mnohem dříve, a i my chceme aby „nevychladli". Tak si říkám, nabídnout vždy ke konci měsíce nějaké časové okno pro on-line konzultaci celé skupiny? Nebo to nechat spíš na osobním kontaktu skrze email? Neumím vůbec odhadnout, co je pro takovouto aktivitu optimální?
Vím, že to je zatím předčasné, ale také vím, že jsi skvělou posilou..;-)
Budu také moc rád, když dokážeme v průběhu následujících měsíců poskytnou autorům z tvé skupiny nějakou možnost konzultací s tebou. Měla bys návrh/nápad, jak takové konzultace koncipovat? Časově/formátově/tak, aby to tobě vyhovovalo co nejlépe? Finální uzávěrku mají na konci října, ale to je dost dlouhá doba, většina bude chtít své příběhy jistě dokončit mnohem dříve, a i my chceme aby „nevychladli". Tak si říkám, nabídnout vždy ke konci měsíce nějaké časové okno pro on-line konzultaci celé skupiny? Nebo to nechat spíš na osobním kontaktu skrze email? Neumím vůbec odhadnout, co je pro takovouto aktivitu optimální?
Vladimír Havelka
Používat Hemingwayův shit detektor - vyhazování zbytečných slov
Popis postavy se dá psát i příběhem
Psaní v kolektivu může být super
Když píšeme v krátkém časovém limitu, rychle se zlepšujeme.
Anička Hurbánková
Čtenáři mi nevidí do hlavy.
Druhá věta někdy zní na začátku líp, než ta, co napíšu jako první.
Cool slova navíc někdy nejsou to pravé.
Baví mě psát na témata mě už známá.
Našla jsem si zajímavosti o luskounech, když jsem psala situaci jejich očima.
Tereza Siková
Škrtat zbytečná přídavná jména, příslovce a klišé - Hemingwayův shit detektor
Nepustit čtenářovu pozornost - psát tak, aby chtěl pořád vědět, co bude dál.
Terka Zbrzaníková
Každý příběh musí začínat údernou větou, která čtenáře upoutá.
Každý nápad se počítá.
Psát tak, aby tomu všichni rozuměli.Napsat bajku je dřina.
Je dobré měnit pořadí vět v úvodu.
Abychom mohli naše texty vylepšit, musíme být k sobě upřímní. Naučila jsem se dávat kritickou, ale laskavou zpětnou vazbu.
Kája Ondřejová
Co jsem se naučil během pražského workshopu na Vyšší odborné škole publicistiky ve Spálence v rámci víkendové akce pro vítěze literární soutěž Ivony Březinové:
Snažit se někrteré věty převádět do přímé řeči - vzniká tak větší napětí.
Měnit pořadí informací - nemusí se vždycky postupovat chronologicky
Psát v krátkém časovém limitu a do notesu rukou není jednoduché.
Hemingwayův shit detektor - odstraňovat nedbytečné informace
Tonda Nachlinger
Zkoušet si kratší cvičení
Číst si kratší cvičení ostatních
Tereza Hatlapatková
Nepoužívat zbytečná přídavná jména a příslovce.
Naučila jsem se, jak napsat první větu.
Zkoušeli jsme psát bajky a popis postavy tak, aby z kontextu byly poznat její rysy.
Zopakovala jsem si psaní česky, protože chodím na francouzské gymnázium.
Naučila jsem se, jak napsat první větu.
Zkoušeli jsme psát bajky a popis postavy tak, aby z kontextu byly poznat její rysy.
Zopakovala jsem si psaní česky, protože chodím na francouzské gymnázium.
Niki Janíková
Už 6 let se koná literární soutěž Ivony Březinové, v rámci níž má 27. a 28. dubna proběhnout víkendová akce s programem, účastníci budou v KNP spát. Soutěž každý rok generuje 10 vítězů v každé soutěžní kategorii, celkem 20 lidí.
Letos se organizátor rozhodl pozvat všechny vítěze minulých pěti let na víkendovou akci do Národní knihovny, která je hlavním partnerem soutěže.
Zde dávám krátký souhrn informací k víkendové akci pro vítěze soutěže Ivony Březinové pro 24 přihlášených účastníků.Hlavním námětem víkendu bude Sumatra a volná inspirace ochranou zvířat a bojem s pytláky.
Ivona v sobotu zkusí s účastníky připravit rámec ostrovního světa + vytvořit hlavní postavy a nějaké základní kostry příběhu, ideálně lehce směřující ke stylu knižní série GO!.
Pak večer autoři budou chvíli psát a začnou svůj text (každý bude psát vlastní povídku v daném prostředí) na daný námět.
V neděli by pak měli autoři v rámci workshopů, kam Vás tímto zveme jako lektorku, své texty (stačí jeden/max dva odstavce), myšlenky a nápady dál probírat a směřovat k tomu, aby byly příběhy co nejlepší. Texty pak účastníci dopíší doma do zadaného termínu a pošlou nám zpět.
Sehnal jsem i turistickou mapu ostrova, která bude k dispozici.
Vladimír Havelka
Ivona v sobotu zkusí s účastníky připravit rámec ostrovního světa + vytvořit hlavní postavy a nějaké základní kostry příběhu, ideálně lehce směřující ke stylu knižní série GO!.
Pak večer autoři budou chvíli psát a začnou svůj text (každý bude psát vlastní povídku v daném prostředí) na daný námět.
V neděli by pak měli autoři v rámci workshopů, kam Vás tímto zveme jako lektorku, své texty (stačí jeden/max dva odstavce), myšlenky a nápady dál probírat a směřovat k tomu, aby byly příběhy co nejlepší. Texty pak účastníci dopíší doma do zadaného termínu a pošlou nám zpět.
Sehnal jsem i turistickou mapu ostrova, která bude k dispozici.
Vladimír Havelka
 |
| 8. lekce dlouhodbého kurzu s Natašou 25.4.2024 v Opletalce |
Na 8 listečků napište:
1. oblíbené jídlo
2. obyčejné sloveso
3. sloveso zvířecí - štekat, pelíchat
4. přídavné jméno ( vztahující se ke smyslům) - chutný, teplý, hlučný
5. otázka, která vás rozčílí
6. oblíbené jméno
7. podivné křestní jméno
8. oblíbená barva
Nejprve poslepu vylosujte 2 lístky. Mrkněte, jestli z nich půjde vytvořit nějaký hezky název nebo námět.
Poté zkuste kombinovat a hledat nejlépe vtipné, nezvyklé, bláznivé kombinace. Chce se vám o něčem z toho napsat? Udělejte to!
Děkuji Markovi za super sváteční bábovku!
Nataša Richterová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
Milá Dano,
Tvůj kurz byl skutečně inspirativní. Při setkáních se žáky a studenty budu svá vystoupení stavět jako poutavý a interaktivní příběh.
Naučil jsem se:
- neúprostě aplikovat Hemingwayův shit-detektor až do chvíle, kdy už v textu žádná zbytečnost nebude
- nejvíce záleží na první a poslední větě
- ubrat na "zajících", zaměřit se na klíčové
- neukazovat žádné zbytečné flinty na zdi
- vynechávat, JAK JSME SE TAM DOSTALI, ale čtenáře tam rovnou dostat
Posílám své práce o nezvaných hostech a o ruském vojínovi během okupace 1968.
Ještě jednou moc děkuji. Určitě jsme se neviděli naposledy.
Martin Uhlíř
 |
| Jednodenní kurz pro Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
Proč tu visím? Abych počítal, kolik kurzů se tu za týden stihne? Kolik účastníků si to to užije a odchází s vědomím, že to nebyl ztracený čas? Nebo naopak sledoval, jak se potí před katedrou, kde ti největší saďouři instalují kameru a natáčí je při modelových situacích a pak po nich chtějí rozbory? Nebo povzbuzoval ty, kteří neví, co a jak psát?Možná jsem tu proto, abych - se vší skromností - připomínal, že psát můžete kdykoli a odkudkoli. A že vyřčené slovo má velkou sílu a nevrátíte ho zpět. Třeba. Určitě. Věřím, že inspiruji. Ale také odvádím pozornost těch, co tu sedí v pár lavicích před katedrou a snaží se být neviditelní, když je lektor vyzve, aby něco řekli, nebo dokonce vyjádřili svůj názor. Probouzím zvědavost, touhu po poznání těch, kteří by nejradši za tou katedrou jednou seděli sami. Anebo neříkám nic a sleduji ty, kteří koukají z oken do vnitrobloku a počítají, stejně jako hodiny nad šatní skříní v zadní části auly, minuty, když už to skončí a oni vyběhnou do centra Prahy a půjdou si po svých.
Lada Gadas
 |
| Jednodenní kurz pro Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
díky za workshop v Akademii ČTK.
Tereza Chaloupková
Ne vždy je dobře vše rozepisovat, lepší je psát stručněji a věcně
"hodit" čtenáře rovnou do děje
Dobře čtenáře seznámi se situací, aby se orientoval
Aktivně používat dialogy
Přečíst si po sobě text nahlas a proškrtat zbytečnosti
Klára Zámečníková
Co jsem se naučil:
Dynamičnost příběhu
Používat Hweingwayův sračkoměr
Jít už od začátku k věci
Proškrtávat balast
Dialog je lepší, než opis
(Požadavek muž zopakoval s větší naléhavostí. "Dej mi telefon!" I já zopakoval, že mu jej nedám. Pokračoval tedy, že mi něco udělá, když mu jej nedám. Řekl, že je magor. x "Dej mi telefon!" "Nedám." "Varuju tě. Jsem magor a něco ti udělám!")
Děkuji a přeji hezký den
Tomáš Rada
 |
| Jednodenní kurz pro Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
Jít rovnou na věc
Naučit se vybírat jen to podstatné
Jsou zajímavé popisy očima toho, kdo se dívá
Literární pravda a realita není totéž
Text musí mít dynamiku
Monika Jindrová
 |
| Jednodenní kurz pro Akademii ČTK 24. dubna 2024 |
Slovesa v aktivním tvaru dávají textu dynamiku
Síla dialogu - jednoduchost
Císlová skupina - komu sdělení říkám, kdo to bude číst?
Jít rovnou na věc
Nechytat více zajíců
Lada Gadas
Moc díky za kurz!!! Bylo to super!
Snad jsem pochopila, jak psát tak, aby to zaujalo.Je nutné vyhazovat nedůležité.
Nepoužívat nepřirozené, kostrbaté obraty.
Více prostoru věnovat tomu nejzajímavějšímu.
Jitka Andrysová
Jak začít rozhovor? První věta je nejdůležitější. Měla by zaujmout, překvapit, šokovat.
Jak se ptát? Jednoduše. Nekošatit, nevětvit, zbytečně nevysvětlovat.
Na co se ptát? Mít danou strukturu, ale nebát se vybočit z připravených otázek.
Na co se ptát? Mít danou strukturu, ale nebát se vybočit z připravených otázek.
Vždycky poslouchat respondenta a reagovat na něj.
Světlana Witowska, Akademie ČTK
 |
| 5. lekce semináře letního semestru 24.4.2024 s Natašou |
Je důležité dělat si rešerše, dodá to příběhu věrohodnost, ale pozor na odklánění se od příběhu.
Příběh se dá shrnou do pár vět, případně pár slov.
První i poslední věta knihy či příběhu jsou důležité.
Při psaní je třeba držet určité tempo
Na konci příběhu by postava měla být jiná, vlivem okolností příběhu
Smutná esence se píše jednodušeji než veselá.
Kateřina Hošková, Fakulta designu a umění, Plzeň
Příběh se dá shrnou do pár vět, případně pár slov.
První i poslední věta knihy či příběhu jsou důležité.
Při psaní je třeba držet určité tempo
Na konci příběhu by postava měla být jiná, vlivem okolností příběhu
Smutná esence se píše jednodušeji než veselá.
Kateřina Hošková, Fakulta designu a umění, Plzeň
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Vždycky, když odevzdáváte svůj příběh z ruky, musí z něj být jasné, proč jste ho napsali, co jste jím chtěli říct.
Jana Prokopová
Zdravím a přidávám výstřižek z dnešního deníku Právo, pražské a středočeské vydání.
Vláďa Hnát
Milá Dano,
na webových stránkách kurzu tvůrčího psaní jste mi publikovali texty i s odkazem na můj FB klub Hřeším životem. Moc mě to potěšilo.
na webových stránkách kurzu tvůrčího psaní jste mi publikovali texty i s odkazem na můj FB klub Hřeším životem. Moc mě to potěšilo.
Čas strávený na tvých kurzech byl jedním z těch zásadních rozcestí, které mě nasměrovalo k tomu, k čemu se neustále vracím. K psaní. A tak s různými přestávkami píšu a v mezičase se snažím uspořádat si svůj život tak, abych na to měla víc prostoru.
Myslím i na vás a věřím, že si jednou zase vytvořím čas, abych se do komunity psavců a kurzistů mohla zase aktivně zapojit. Moc všechny pozdravuji a těším se zase někdy na setkání.
Míša Štěpánka Sedláčková
Myslím i na vás a věřím, že si jednou zase vytvořím čas, abych se do komunity psavců a kurzistů mohla zase aktivně zapojit. Moc všechny pozdravuji a těším se zase někdy na setkání.
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| Tvůrčí mejdan v Radotíně 18. dubna 2024 |
Zdravice mejdanu
dbala vskutku převelice
na sjezdy a tam zdravice.
A tak jsem začal dnes po ránu
vymýšlet zdravici mejdanu.
A to hlavně protože
my známe tu nej Danu.
Tak, jak malíř připraví si na paletě barvy,
Dana dílko rozcupuje i od Safi Narwy.
Nemluvě o Irčách, Marcích,
Asjách, ba i Bohunkách!
Ještě že nás psát neživí,
běhali bychom jak diví
s pojištěním po zvonkách.
Naštěstí nemáme nikdy dost
a snad že píšem´ si pro radost,
paříme teďka v Radotíně
v ulici Chatová -
každý z nás jako host.
A pokud soiré a s ním hic
potrvají až k ránu,
pojedem do Ďáblic na street u Parkánu,
já vás tam naučím hříšnému kankánu.
Marek Bucko
Ještě jednou děkuji za pozvání na čtvrteční tvůrčí mejdánek. Bylo to velmi zajímavé setkání!
Vladimír Havelka
Danuško, díky, tvůrčí večírek u Tebe v Radotíně byl krásný.
Asja
Moc děkuji za pozvání do Radotína, Dano. Užila jsem si bezvadný večer.
Zuzka Kratochvílová
Když mám neodbytný pocit, že písmenka klepou na dveře, otevřu je a píšu. Dnes už to jde snadno, rozumíme si. To, co spolu vytvoříme, ráda sdílím s ostatními a zveřejňuji tady na Facebooku. Nebylo to tak vždycky. Respektive, je to tak relativně krátce.
Do prvního kurzu tvůrčího psaní jsem nastoupila v lednu 2021. Číst před ostatními první texty a nechat je zveřejnit na webových stránkách kurzu, to bylo velké vykročení z komfortní zóny. Na kurzu Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou jsem ale našla něco, co jsem kdysi dávno měla a cestou životem jsem to ztratila. Nejen touhu psát, ale i novou odvahu. A tak jsem na konci srpna 2021 vytvořila svoji FB skupinu Klub Hřeším životem. Od té doby můžete číst moje texty tady na zdi, ale hlavně tam.
Máte pocit, že vašemu životu něco chybí? Že je v něm nějaké prázdno, které byste rádi zaplnili? Chybí vám křídla a máte rádi písmenka? Hlavou se vám honí spousta myšlenek a nápadů a ostýcháte se je hodit na papír? Plácáte se přes prsty, které by chtěly tančit po klávesnici a vyprávět vlastní příběhy, protože si nevěříte?
Chcete si vyzkoušet, jaké to je, když se pod vašima rukama vyloupne z písmenek příběh? Chcete se o o něj podělit s ostatními a nakouknout pod pokličku jejich příběhů? Přihlaste se na kurz
Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Všechno o nich najdete zde. A máte-li mezi svými blízkými nějakého psavce a chcete mu dát neobvyklý dárek? Darujte mu zážitek. Víkendový kurz PSANÍ PODLE LUSTIGA s Danou Emingerovou.
Určitě nebudete litovat. A třeba se tam někdy spolu potkáme. 🥰
Chcete si vyzkoušet, jaké to je, když se pod vašima rukama vyloupne z písmenek příběh? Chcete se o o něj podělit s ostatními a nakouknout pod pokličku jejich příběhů? Přihlaste se na kurz
Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Všechno o nich najdete zde. A máte-li mezi svými blízkými nějakého psavce a chcete mu dát neobvyklý dárek? Darujte mu zážitek. Víkendový kurz PSANÍ PODLE LUSTIGA s Danou Emingerovou.
Určitě nebudete litovat. A třeba se tam někdy spolu potkáme. 🥰
Stefanie Michael
 |
| 6. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 18.4. 2024 |
Místo tisku fotografií do knih je možné link z klipu na YouTube promítnout do QR kodu a ten potom otisknout do knihy... Je pravda, že namířit telefon na QR kód napadne jen někoho a není to krásné hned na první pohled, ale zase se tam dají uveřejnit i videa. Taky nevím, jak je to s autorskými právy, pokud link nevede k Vaší produkci. A další zádrhel - ten, kdo klip uveřejnil, ho může stáhnout a pak je QR kód slepá ulička. Posílám creator QR kodu, který je zdarma.
QR kod pod textem je můj o Islandu a ten druhý je o španělské tanečnici.
Pokud to někomu pomůže, budu ráda. Pokud to všichni znáte, omlouvám se.
Renata Urbanová
QR kod pod textem je můj o Islandu a ten druhý je o španělské tanečnici.
 |
| Island |
 |
| Španělská tanečnice |
Renata Urbanová
Právě jsem se dozvěděl, že s Bohumilem to bohužel nevyšlo, a tak se květnová cesta do Paříže, která se měla konat na jeho pozvní, ruší. Nevadí... I těšit se bylo hezké.
Marek Bucko
Marek Bucko
Je zajímavé, že úhel pohledu podléhá módě a vkusu.
Názory na úhel pohledu se po celou dobu existence románů měnily. Například v románech z 19. století převládala ER forma, takzvaný vševědoucí vypravěč. Tyto romány zkoumaly nejen vnitřní životy a vnější konflikty postav, ale také okolní společnost, třídní rozdíly, technické informace… Vševědoucí vypravěč zkrátka klidně přerušil děj a začal čtenáři vyprávět o filozofii nebo ekonomice.
V dnešní době jsou oblíbené ICH forma (vyprávění v 1. osobě) a ER forma (– omezený hlavní vypravěč ve třetí osobě).
ICH forma: V 1. osobě jsem vypravěčem JÁ.
 |
| 5. seminář letního semestru v Plzni 17. dubna 2023 |
Příklad ICH: Manželovi do e-mailů od jisté doby nelezu. Kdysi jsem neodolala, čmuchala a samozřejmě našla! Moc to bolelo! Nakonec se ale ukázalo, že to byl takový nevinný virtuální flirt a já byla za blbce. A tak jsem se zařekla, že už nikdy neporuším listovní tajemství svého manžela!
První osoba působí přirozeně - všichni jsme vypravěči v první osobě.
Tato forma umožňuje čtenáři snadný přístup k vypravěčovým myšlenkám. Ale právě jen k jeho myšlenkám, nemůže být v hlavách jiných hrdinů a nemůže být na několika místech zároveň. Je tak trochu omezený, a tím pádem do jisté míry nespolehlivý. A to ale autor to může využít k tomu, aby vytvářel napětí a překvapení. Při této formě si dejte pozor na to, kdy vypravěč sděluje něco zajímavého a kdy má sklony se jen tak vykecávat!
ICH forma působí autenticky. Čtenáři mívají tendence si myslet, že jde o autobiografii! Někdy to může vadit…
ER forma - vypravěč může mít dvě podoby: může být buď vševědoucí, nebo omezený.
Příklad: ER: Martin přemýšlí u regálu s alkoholem a zdá se, že řeší dilema. Ne snad nad značkou, ale množstvím. Rozhlíží se, zda jej někdo známý nepozoruje. Nakonec se rozhoduje a bere dvě půllitrové láhve vodky, prokleté božstvo alkoholika.
Pokud vypráví vševědoucí, jako bychom slyšeli hlas boží, který ví o postavách a prostředí úplně vše. Zde pak ale není místo pro pořádné tajemství. Vševědoucí bývá od postav trochu odtažitý. Jeho plusem je ovšem to, že má vědomosti o tom, jak fungují ponorky a ví, co by se stalo s nenarozenými dětmi postav. Ale to zase svádí k mnoha odbočkám a je těžké vyvážit vyprávění, aby čtenář neztratil pozornost.
Při ER formě s omezeným věděním se vypravěč většinou drží jediné postavy. To, co autor může popsat je omezeno tím, co daný jedinec vnímá a zažívá. Toto je nejběžnější metoda v komerční beletrii a je ovlivněná filmem a televizí.
Když už jsme u filmu, tak je také důležité, zda je vypravěč objektivní či subjektivní. Objektivní vypravěč je jako oko kamery – nemá vlastní názor, nehodnotí, je jen pozorovatel. Objektivní vyprávění je velice přísné! Žádné poznámky a komentáře!
Naproti tomu subjektivní vyprávění si může trousit poznámek a názorů kolik chce. Subjektivní vyprávění umožňuje čtenáři vidět vnitřní myšlenky postav. Subjektivita není jen oko kamery, subjektivita zabarvuje vše kolem sebe, protože nejenže pozoruje, ale také vnímá svět jejíma očima, její myslí. Ale opět pozor! Pokud myšlenky, i třeba stokrát zajímavé, nesouvisí s příběhem, nemusíme je čtenáři předkládat.
Další podskupinou ER formy je tzv. přeskakující úhel. To znamená, že vypravěč přejde od jedné postavy k jiné. Ale pozor! Nemusíme slyšet nejniternější myšlenky všech postav. Dnešní zvyklostí bývá přeskakovat mezi úhly pohledu jen mezi scénami nebo kapitolami. Když autor poletuje mezi postavami v jedné scéně, působí to zmatečně.
Nicméně jsou i výjimky, kde to funguje a to jsou, například, romány pro ženy. Setkání hlavní hrdinky s osudovým mužem. Nejprve jsme svědky toho, jak reaguje ona na něj, pak hned on na ni. A to vše, aby vznikl dojem, že je to láska na první pohled. Je to v případě, že dvě postavy v jeden okamžik prožívají a vnímají téměř totéž a je to něco hlubokého. Zde může náhlá změna úhlu fungovat.
DU forma: DU forma umí navodit bezprostřednost a naléhavost.
Příklad DU: Stojíš v marketu v oddělení s alkoholem. Dobrý pozorovatel by si všiml lehkého třesu tvých rukou. Nejistě se rozhlížíš, jestli neuvidíš někoho, kdo nechceš, aby tě viděl, jak do košíku vkládáš dva půllitry vodky. Nechceš, ale musíš, chceš-li fungovat, musíš…
V DU formě autor oslovuje čtenáře ve druhé osobě (ty, vy).
Vyskytuje se v dopisech, v modlitbách a někdy i v reklamě.
Nataša Richterová
|
| 5. seminář letního semestru v Plzni 17. dubna 2023 |
Kateřina Surmová
První věta/odstavec knihy by měla být poutavá
Když si člověk není jistý námětem, může zkusit dát šanci náhodě
Marie Rysová
Probrali jsme první a poslední věty příběhu a jak jsou důležité. Také jsme si povídali o tom, jak najít pro své dílo přiléhavý a trefný název. A jak to udělat hravou formou.
Dále, jak je dobré umět příběh shrnout do třech vět. A jak může být zábavný příběh o sedmi slovech. Také jsme si řekli o něco peripetiích ( viz příloha a uč. str. 14)
Napište povídku podle následujícího vzorce: Někdo někam jde, něco tam zažije, jde tam druhý den (za kratší dobu) a potvrdí si to, jde tam za rok (za delší dobu) a zjistí, že vše bylo jinak.
Příběhy s tímto zadáním pro inspiraci najdete například zde:
Napište povídku podle následujícího vzorce: Někdo někam jde, něco tam zažije, jde tam druhý den (za kratší dobu) a potvrdí si to, jde tam za rok (za delší dobu) a zjistí, že vše bylo jinak.
Příběhy s tímto zadáním pro inspiraci najdete například zde:
Čarodějka z královského hvozdu, Šifry, Tajemství
1/ viz uč. str. 17 Příběh ve třech větách: Ve třech větách napište agentovi, o čem je váš dnešní příběh (historická postava)
2/ Napište krátký příběh, který bude končit větou: Nadechla se a skočila. (Nadechl se, nadechly/i se ...)
3/ příběhy na 7 slov - napište příběh přesně o sedmi slovech. Inspirace v uč. str.17.
1/ viz uč. str. 17 Příběh ve třech větách: Ve třech větách napište agentovi, o čem je váš dnešní příběh (historická postava)
2/ Napište krátký příběh, který bude končit větou: Nadechla se a skočila. (Nadechl se, nadechly/i se ...)
3/ příběhy na 7 slov - napište příběh přesně o sedmi slovech. Inspirace v uč. str.17.
Nataša Richterová
 |
| Kurz pro studenty Gymnázia bratří Čapků 15.-16. dubna 2024 |
Psaní nesmí být nuda
Nápaditý titulek a úderná první věta je to, co čtenáře přiměje číst dál
Prohození první a druhé věty je leckdy dobrá past na čtenáře
Nemusíme užívat při psaní zbytečná přídavná jména (hřejivé slunce, zelený les)
Dobrý příběh střídá akci, dialog a popis
Chování postav by mělo být uvěřitelné
Nemusíme užívat při psaní zbytečná přídavná jména (hřejivé slunce, zelený les)Musím vědět, co mi to dává, co si z textu má čtenář odnést
Isabella Bajo
Postava tvoří příběh
Dialog je oživení
Do textu se dá vložit všechno možný
Jednou z literárních cihel jsou emoce - smutek, radost
Jiný sovosled je často dobrá věc
Živost - ne nuda: tak musíme psát i panely pro poznávací stezku
Hanka Dědková
Jiný slovosled dokáže změnit energii textu
I o zajímavých vědech se dá psát nudně, pokud zvolím nezáživný popis bez rytmu a energie
V psaní platí: čím míň - tím lépe
Bajky nemusejí být jen o zvířátkách
V čem mi kurz pomůže v našem projektu tabulí pro hostivařskou kroužkovací stanici? Vynechávat zbytečnosti.
Tereza Kuncová
První věta a titulek jsou vždy nejdůležitější.
Neříkat věci, které nejsou pro příběh nutné
Ne všechno musí zaujmout všechny
Je dobré věci sdělovat skr podtext
Všechno může být zajímavé, když je to dobře napsané
I při psaní panelů pro kroužkovací stanici by to chtělo nějaké oživené, nejen strohou faktografii
Miriam Charawani
Čtivý titulek a zajímavá první věta
Psát dialogy
Důležité jsou pro příběh emoce
Vynechávat blbosti
Anastázie Šťastná
Nebýt příliš zdlouhavý, psát jasně, stručně
Popis osoby tak, aby jednáním ukázala, jaká je, ne přesně napsat třeba: je zlý
Používat dialogy a psát je uvěřitelně
Text musí být čtivý, zajímavý, mít nápad
Střídat popis / dialog / akce
Nela Case
Nadpis a první věta musejí zaujmout, aby se čtenář chytl
Psaní nesmí být nuda, musíme mít dobrý nápad a mít, co psát
Dialogy / přímé řeči dokážou skvěle oživit text
O naši postavě bychom měli vědět všechno
Změna slovosledu / pořadí vět dokáže naši práci oživit
Marina Laznik
Důležitý je název příběhu a první věta.
Měla bych psát tak, jako bych to říkala ve skutečnosti (třeba kamarádce)
Přímá řeč oživuje děj.
Nerozvíjet v ději něco, co není pro příběh důležité
V projektu infotabulí pro kroužkovací stanici mi kurz pomůže s vybíráním informací
Bajka může být i o barvách.
Anna Jílková
Autor by se měl v textech pro lajky vyhýbat odborným výrazům
Dobrý titulek
Neopakovat slova stejného základu
Lepší je kratší, ale propracovaný a přehledný text
Obecně si díky kurzu zlepším stylistiku
Matouš Padyásek
 |
| 5. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 4. 4. 2024 |
Jedna z možností, jak se vyhnout „vatě" v příběhu, je časový zámek. Tj. příběh se odehrává v nějakém daném časovém úseku a nemůže se libovolně roztahovat. Děj musí plynout. Zámek může být „libovolně" dlouhý, ale je předem daný. Během jedné hodiny, jednoho dne (24 hod.), než vybuchne bomba, než začne hořet, než dojde letadlu palivo, než se loď potopí, než dojede vlak do stanice... Čím kratší časový úsek, tím to může být lepší a dynamičtější příběh. Může jít i o kapitolu knihy bez konce, ale s háčkem na další kapitolu.
Klára Dvořáková
Posluchači se dozvěděli:
- proč ženská, která nemá ráda kuchařské knihy, napsala kuchařku
- zajímavosti z cest
- kam jezdíme rybařit
- jaké ryby chytáme a některé recepty z nich
- proč je norská treska tradičním portugalským jídlem
- proč si dávat pozor na olihně
Nataša Richterová
Do kurzu jsem šel jako amatér, který chtěl poradit se svým prvním dílem.
Dílo jsem měl sice z poloviny hotové, ale nebyl jsem s ním po přečtení spokojený.
Díky kurzu a učebnici z kurzu, jsem dostal zcela nové pohledy na mou tvorbu.
Dílo jsem měl sice z poloviny hotové, ale nebyl jsem s ním po přečtení spokojený.
Díky kurzu a učebnici z kurzu, jsem dostal zcela nové pohledy na mou tvorbu.
Techniky, které mi byly představeny, mi otevřely tolik neprobádaných možností, jak můj příběh uchopit.
Vše jsem přepsal, knihu budu vydávat a za svým dílem si stojím. Konečně se mi líbí, jak je napsané. Kurz a učebnice byly jedny z nejlépe investovaných peněz do mého seberozvoje.
Filip Stretz
Filip Stretz
 |
| 4. seminář letního semestru v Plzni 3. dubna 2023 |
Na čtvrté lekci jsme probrali rytmus, tempo a esence příběhu.
- hlavní postava by se měla „hodit“ k zápletce
- měla by sama jednat, být aktivní, ne pouze objekt v příběhu pro ostatní
- přijde mi že většina dobrých bajek je o interakci dvou rozdílných postav/věcí. dva pohledy na věc, ponaučení
- měla by sama jednat, být aktivní, ne pouze objekt v příběhu pro ostatní
- přijde mi že většina dobrých bajek je o interakci dvou rozdílných postav/věcí. dva pohledy na věc, ponaučení
Kateřina Surmová
Vyzkoušeli jsme, jak těžké je napsat něco opravdu veselého, nebo erotického a jak snadno jdou naopak smutné esence.
Probrali jsme základy k zápletce (uč. str. 32-35) a dramatické klenbě (uč. str. 14-15).
Pro více teorie o zápletkách doporučuji např. Knihu divů. Pro představu o dramatické klenbě - ta nejznámější Freytagova pyramida - je např. dobře popsaná zde.
Pro více teorie o zápletkách doporučuji např. Knihu divů. Pro představu o dramatické klenbě - ta nejznámější Freytagova pyramida - je např. dobře popsaná zde.
Nataša Richterová
Literární cihly jsou dialog, popis, akce
Přímá řeč na začátku příběhu text oživí
Pokud chceme zaujmout čtenáře, začínat akcí
Vyvarovat se zbytečného zabíhání do nepodstatných detailů
Kačka Hošková
 |
| 1. lekce na gymnáziu Bratří Čapků v Hostivaři 2. dubna 2024 |
Důležité jsou akční začátky
Neznala jsem Arnošta Lustiga
Zaujaly mě jeho zážitky z koncentračního tábora
Hemingway vyškrtával z textu zbytečná příslovce a přídavná jména
Tereza Kuncová
Chci si přečíst Daninu knihu Živel Lustig
Psaní nesmí být nuda
Učili jsme se o Aristotelovské struktuře textu (začátek-prostředek-konec) a neviditelné části - poučení aneb proč jsme text psali.
Četli jsme si ukázky: popis třídy očima prvňáčka nebo tělocvična "očima" smradu.
Seznámili jsme se s výukovou metodou a se spisovatelem Arnoštem Lustigem (mj. také prostřednictvím ukázky z knihy Živel Lustig, která nám zároveň posloužila jako příklad, co je to představení charakteru v akci).Arnošt Lustig byl i sprosťák, jak vyplynulo z ukázky.
František Tymr
Čas v příběhu nemusí jít lineárně
Nadpis je 80% úspěchu
Hodiny, čísla, údaje o čase čtenáři často nevnímají
Někdy dodá textu zajímavost jiný úhel pohledu, může to být ten správný směr
Hanka Dědková
Nejdůležitější pro „chycení čtenáře“ je nadpis a první věta.
Rovnou se vrhnout do děje.
Na Zelený čtvrtek je tu pro vás nová velikonoční CZECHÁRNA s Danou Emingerovou - spisovatelkou, novinářkou a organizátorkou kurzů tvůrčího psaní, kde jsme se před 10 lety také poprvé setkali. V rozhovoru 28. 3. jsme se dotkli časů, kdy Dana v redakci Mladého světa dělala rozhovory s politiky nového a po letech i starého režimu a také období kdy si vyzkoušela postavit týmy interní komunikace v několika velkých českých firmách. Rozmlouvali jsme o lukrativnosti spisovatelského řemesla a jakou má psaní knih budoucnost v době rozmachu umělé inteligence. A také v situaci kdy jen loni bylo v Česku vydáno 14 500 knih.
Zaujal mě životní příběh Lustiga a ukázky čtené z knih
Jiná metoda psaní
Psaní nesmí být nuda
Matouš Padyásek
Jiná metoda psaní
Psaní nesmí být nuda
Matouš Padyásek
Nadpis je 80% úspěchu
Hodiny, čísla, údaje o čase čtenáři často nevnímají
Někdy dodá textu zajímavost jiný úhel pohledu, může to být ten správný směr
Hanka Dědková
Rovnou se vrhnout do děje.
Nela Case
Kniha ŽIVEL LUSTIG mě zaujala především z hlediska plynulosti. Všudypřítomný humor Arnošta Lustiga je elegantně doplňován literárními texty účastníků kurzu a vzpomínkami na koncentrační tábor nebo celkově dění v Československu. Z celého díla jde i zásluhou pana Lustiga neuvěřitelně pozitivní energie, přestože témata mnohých stran nejsou zdaleka veselá.
Naučila jsem se, jak zaujmout čtenáře.
Vrhnout se rovnou do děje.
Způsob psaní podle Lustiga.
Anna Jílková
Vrhnout se rovnou do děje.
Způsob psaní podle Lustiga.
Anna Jílková
 |
| Eda Nosek z Vyšší odborné školy publicistiky 2.4.2024 |
Eda Nosek
Dobrý den,
již jsme přečetli zpětné vazby na práce našich soutěžících a jsou opravdu skvělé a k věci.
Děkujeme také za ohodnocení 1., 2., a 3. místa a za cenu pro vítěze v obou kategoriích PSAVCI, kteří od Vás získávají on-line kurz tvůrčího psaní zdrama.
A také jsem se chtěla zeptat, zda se vám sktuečně líbila některá povídka o dětech ztracených na internetu natolik, že byste ji otiskli v chystané knize Člověk naší doby?
Zpětnou vazbu jsme již zaslali PSAVCŮM a jsme velmi zvědaví, co na ni řeknou. Za nás TOP.
S pozdravem
Adéla Majerová, knihovna Třinec
A také jsem se chtěla zeptat, zda se vám sktuečně líbila některá povídka o dětech ztracených na internetu natolik, že byste ji otiskli v chystané knize Člověk naší doby?
Zpětnou vazbu jsme již zaslali PSAVCŮM a jsme velmi zvědaví, co na ni řeknou. Za nás TOP.
S pozdravem
Adéla Majerová, knihovna Třinec
Na Zelený čtvrtek je tu pro vás nová velikonoční CZECHÁRNA s Danou Emingerovou - spisovatelkou, novinářkou a organizátorkou kurzů tvůrčího psaní, kde jsme se před 10 lety také poprvé setkali. V rozhovoru 28. 3. jsme se dotkli časů, kdy Dana v redakci Mladého světa dělala rozhovory s politiky nového a po letech i starého režimu a také období kdy si vyzkoušela postavit týmy interní komunikace v několika velkých českých firmách. Rozmlouvali jsme o lukrativnosti spisovatelského řemesla a jakou má psaní knih budoucnost v době rozmachu umělé inteligence. A také v situaci kdy jen loni bylo v Česku vydáno 14 500 knih. 
Petr Beneš
Na lekci jsme opakovali pět způsobů psaní podle Aristotela - akce, rozpoznání, vzpomínka, zásah shůry, popis.
Každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Ahoj Dano,
život mi přinesl krásný, ale strašně náročný projekt. Pracuji externě pro Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, takový regionální CzechTourism. Letos v lednu jsem představil její Správní radě návrh produktu cestovního ruchu - Příběhy Orlických hor a Podorlicka. Všichni byli nadšení, odcházel jsem s potleskem. Nutno dodat, že členskou základnu tvoří starostové měst, majitelé hotelů, autodopravy, atp.
Vzniká několik příběhů od Lanškrouna po Dobrušku. Příběhů postavených na konkrétních historických událostech. Jsou to tak silné momenty dějin, že z nich běhá husí kůže. Projekt teď běží na plné obrátky a má několik etap. Mám k celému projektu obrovský respekt a pokoru, zároveň mě žene nadšení a strach :-) A tak jsem tě chtěl moc poprosit o supervizi při psaní příběhů. Chtěl bych, aby vyšly knižně, před Vánoci tohoto roku. Také je budeme natáčet. Začátek a konec každého příběhu bude stejný, jednotná znělka. Hudba k ní je již v přípravách, bude odrážet náladu příběhů. Úvodní slovo ve znělce bude mít František Kinský :-)
život mi přinesl krásný, ale strašně náročný projekt. Pracuji externě pro Destinační společnost Orlické hory a Podorlicko, takový regionální CzechTourism. Letos v lednu jsem představil její Správní radě návrh produktu cestovního ruchu - Příběhy Orlických hor a Podorlicka. Všichni byli nadšení, odcházel jsem s potleskem. Nutno dodat, že členskou základnu tvoří starostové měst, majitelé hotelů, autodopravy, atp.
Vzniká několik příběhů od Lanškrouna po Dobrušku. Příběhů postavených na konkrétních historických událostech. Jsou to tak silné momenty dějin, že z nich běhá husí kůže. Projekt teď běží na plné obrátky a má několik etap. Mám k celému projektu obrovský respekt a pokoru, zároveň mě žene nadšení a strach :-) A tak jsem tě chtěl moc poprosit o supervizi při psaní příběhů. Chtěl bych, aby vyšly knižně, před Vánoci tohoto roku. Také je budeme natáčet. Začátek a konec každého příběhu bude stejný, jednotná znělka. Hudba k ní je již v přípravách, bude odrážet náladu příběhů. Úvodní slovo ve znělce bude mít František Kinský :-)
Jakub Hlaváček
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu v Opletalce 11.4.2024 |
Zajímavý je deus ex machina, neboť život je plný zásahů shůry. V literatuře však deus ex machina většinou nefunguje.
Jsou ale výjimky, třeba román Forrest Gump amerického spisovatele Winstona Grooma z roku 1986. Vypráví život muže s IQ 75, který se náhodně dostává do mimořádných situací. Vyzkoušíme si něco podobného. Napíšeme příběh náhodách postavený. Dana Emingerová
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část, a to vědomí, proč jsme to psali.
My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno.
Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání…
Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách. Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh.
V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ!
Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno.
Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh. Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
.jpg) |
| Autorské čtení na pozvání knihovny v Hlinsku 26. března 2024 |
Autorské čtení v Hlinsku ve zdejší knihovně bylo moc hezké. Sjelo se nás devět autorů (Yakeen H., Nataša R., Míša Č., Katka P., Zdena S., Wilson N., Věra S., Radka V., Marek B.) a všichni jsme se moc rádi zase viděli. Konečně jsme poznali osobně i vozíčkáře Wilsona.
Bylo to moc milé setkání a díky Katce za organizaci i péči! Měla vše skvěle připravené. I pár diváků přišlo.😃 V sále nás bylo asi dvacet.
Věra Staňková
Vypravili jsme se s několika kolegy-psavci na autorské čtení do Hlinska. Pozvala nás Městská knihovna, kde jsme četli jsme krátké povídky, aby publikum udrželo pozornost... Ovšem publikum v Hlinsku bylo velmi pozorné a na závěr si žádalo dokonce nášup! Tím nás úplně dostalo!
Čtení na veřejnosti je pro autory dosti návyková disciplína.
Při psaní jste totiž sami. Dlouhé, dlouhé hodiny jen sami se sebou a se svým příběhem. A když si někdo pak vaše povídky (nebo romány) čte, vy u toho nejste. Nevíte, jestli to vůbec dočetl... Co na to říkal? Dalo mu to něco? Nebo nic?
A najednou autor sedí před publikem, před ním je živý čtenář z masa a kostí! Vidíte ho, slyšíte ho. Okamžitá reakce! Pro autora je to svátek. Alespoň pro mě ano.
Čtení na veřejnosti je pro autory dosti návyková disciplína.
 |
| Autorské čtení v Hlinsku 26. 3. 2024 |
A najednou autor sedí před publikem, před ním je živý čtenář z masa a kostí! Vidíte ho, slyšíte ho. Okamžitá reakce! Pro autora je to svátek. Alespoň pro mě ano.
Psaní má tu zvláštní vlastnost vtáhnout čtenáře do autorova světa. Do světa vzpomínek, zkušeností, fantazie. Jak autor propojí tyto světy, je jen na něm. Je to něco jako magická práce. Autor vaří magický lektvar. Do alchymistického tyglíku dá dva díly své zkušenosti, jeden díl zkušenosti někoho jiného, a jeden díl fantazie. Nebo namíchá jiný poměr. A kořením všeho je to, na co při psaní myslí. To totiž nějakou záhadou výslednému koktejlu dodá grády! Vše promíchá, přecedí přes síto (pravidel dobrého psaní) a čeká, co na to čtenář. A když se čtenář při ochutnávce lektvaru směje nebo pláče, a autor u toho může být naživo přítomen, je to něco jako vánoční nadílka a neskutečně nabíjející zkušenost.
Hlinsko, děkujeme!
Nataša Richterová
Bylo nám v knihovně moc fajn!
Katka Pospíšilová
Otužování v Hlinsku na veřejnosti po mé zdravotní anabázi jsem si užila. Díky, Katko. Četli jsme, smáli se, bylo mi s vámi prima.
Míša Čápová
Míša Čápová
zde je program na čtení v Hlinsku:
1. blok "Člověk naší doby" z mnoha úhlů pohledu (nebinárních tvorů a sci-fi je tentokrát méně)
Člověk má být opatrný na to, co si přeje - Katka
Trojka - Nataša
Tajemná záře nad balíkem - Marek
Kvantová sušenka - Zdenička
1. blok "Člověk naší doby" z mnoha úhlů pohledu (nebinárních tvorů a sci-fi je tentokrát méně)
Člověk má být opatrný na to, co si přeje - Katka
Trojka - Nataša
Tajemná záře nad balíkem - Marek
Kvantová sušenka - Zdenička
O kočkách a drápkách - Yakeen
2. blok "Loučeň"
2. blok "Loučeň"
Pohádky ve hvězdách - Míša
Fotbal - Katka
3. blok "FREESTYLE"
Ukázka z kuchařky - Nataša
Cestopis Francie - Věrka
Martin a Svoboda - Yakeen
4. blok "Přídavky" (pokus o vtip)
Bude-li potlesk neutuchající, jako možné přídavky v rámci freestylu navrhuji Zdenčino 1001. čtení, nebo Kalhotky, Natašinu Dračici, případně cokoliv dalšího krátkého a vtipného!
Fotbal - Katka
3. blok "FREESTYLE"
Ukázka z kuchařky - Nataša
Cestopis Francie - Věrka
Martin a Svoboda - Yakeen
4. blok "Přídavky" (pokus o vtip)
Bude-li potlesk neutuchající, jako možné přídavky v rámci freestylu navrhuji Zdenčino 1001. čtení, nebo Kalhotky, Natašinu Dračici, případně cokoliv dalšího krátkého a vtipného!
Těším se na Vás
Katka Pospíšilová
 |
| 4. lekce dlouhodobého on-line kurzu s Klárou 21.3.24 |
Děkuji za úžasnou hodinu a vaše nápady. Jak jsem slíbila, tak vám zasílám časté chyby, které se nám mohou přihodit při psaní:
1) Držíme se otrocky reality.
2) Čtenář nám nevěří.
3) Neurčité (obecné) nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáme rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíme se při psaní své cílové skupiny. (Chuť psát pro všechny)
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený/odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečteme si texty nahlas.
1) Držíme se otrocky reality.
2) Čtenář nám nevěří.
3) Neurčité (obecné) nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáme rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíme se při psaní své cílové skupiny. (Chuť psát pro všechny)
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený/odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečteme si texty nahlas.
Klára Dvořáková
Děkuji mnohokrát za možnost přidat se ke čtvrtečnímu kurzu pokročilých psavců - myslím, že jsem profitovala maximálně, ačkoliv jsem nováček...
Úkoly budu posílat a rozhodně mám v úmyslu pokračovat pod Vaším vedením dál. Ještě jednou děkuji za ochotu a vstřícnost lektorů i účastníků.
Srdečně zdravím z Vídně
Sabina Prisender
Srdečně zdravím z Vídně
Sabina Prisender
 |
| 3. seminář letního semestru 20. 3. 2023 |
Ve škole se celý život učíme psát úplně strašně.
Je důležité znát cílouvou skupinu pro náš text.
Při popisu musíme zapojit co nejvíce smyslů.
Slovesa versus přídavná jména a příslovce
Valentýna HájkováVe 3. lekci jsme probrali pět způsobů dobrého psaní dle Aristotela a zkusili jsme si jeden ze způsobů - vzpomínku, kterou vyvolala vůně. (viz Aristotelova pětka - viz učebnice na str. 18 a 19).
Probrali jsme také úhel pohledu. ICH ER a DU formu. A zkusili si příběh v DU formě: Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde to jsi, ani co je za den…
Vzpomínka, kterou vyvolá známá vůně (dětský pudr, vůně povidel, povědomý parfém na saku manžela, pach dezinfekce,…)
Probrali jsme také úhel pohledu. ICH ER a DU formu. A zkusili si příběh v DU formě: Vzbudil ses na tvrdé posteli, otevřel oči do mlhavého rána a nemohl sis vybavit, kde to jsi, ani co je za den…
Vzpomínka, kterou vyvolá známá vůně (dětský pudr, vůně povidel, povědomý parfém na saku manžela, pach dezinfekce,…)
Přečtěte si některé Ezopovy bajky, jednou z nich se nechte inspirovat a napište ji současným jazykem (a třeba i v současných reáliích). Nebo si vymyslete vlastní. Nezapomeňte na závěr - poučení.
Nataša Richterová
Každý si z příběhu může pamatovat úplně něco jiného
Je fajn začít akcí nebo něčím atraktivním, potom dovysvětlit (nebo taky ne)
Zajímavý je popis z pohledu neživé věci
Slovesa přidávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce ji zase trošku ubírají
Kateřina Surmová
Je dobré si s odstupem věci číst
Metafory nemusejí být klišoidní
Měníme tempo, akci atd… ať je text chytlavý.
Je důležité zachytit esenci- když je něco hnusné- napsat to tak, aby to na člověka tak působilo, esence je fajn také střídat
Vedlejší postavy by měli podporovat osobnost postavy hlavní
úvod, vývoj, kolize, krize, závěr
Hrdina by se měl za příběh aspoň trochu změnit
Je jednoduší psát o historických věcech, když si člověk udělá rešerši
První věta/odstavec knihy by měla být poutavá
Když si člověk není jistý námětem, může zkusit dát šanci náhodě
Je důležité zachytit esenci- když je něco hnusné- napsat to tak, aby to na člověka tak působilo, esence je fajn také střídat
Vedlejší postavy by měli podporovat osobnost postavy hlavní
úvod, vývoj, kolize, krize, závěr
Hrdina by se měl za příběh aspoň trochu změnit
Je jednoduší psát o historických věcech, když si člověk udělá rešerši
První věta/odstavec knihy by měla být poutavá
Když si člověk není jistý námětem, může zkusit dát šanci náhodě
Marie Rysová
Naučila jsem se:
Vymyslet něco rychle a pod tlakem
Vymyslet něco podle zvláštního zadání
Dostávat feedback na příběh
Navnadit čtenáře
Věci se dají shrnout, zjednodušit
Bára Pernicová
Musíme umět vystihnout, co je veselé, smutné, krásné, hnusné (trapné, erotické) - učíme se literární esence.
Veselé nás musí rozesmát (žádné "někde byla sranda a to jsme se nasmáli..." - smát se musí čtenář), smutné rozplakat.
Zároveň musíme pochopit, co je krásné a co je hnusné (občas potřebujeme pěkně hnusného padoucha...)
Veselé nás musí rozesmát (žádné "někde byla sranda a to jsme se nasmáli..." - smát se musí čtenář), smutné rozplakat.
Zároveň musíme pochopit, co je krásné a co je hnusné (občas potřebujeme pěkně hnusného padoucha...)
Jana Procházková
 |
| 6. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 17.3.2024 |
Horor (z lat. horror – hrůza, zděšení) je umělecký žánr, jehož cílem je u čtenáře nebo diváka vyvolat pocity strachu, děsu a úzkosti. V hororech často vystupují i nadpřirozené postavy. Nejznámější je Drákula Brama Stokera. Za zakladatele hororu je považován Edgar Allan Poe. Mistrem současného hororu je Stephen King. U nás jsou známé horory Miroslava Švandrlika, které postraší a pobaví.
Lze se třeba i vrhnout na pohádky a například klasickou pohádku O červené Karkulce vyprávět jako horor.
Nataša Richterová
Jsou autoři, kteří - jako třeba S. King - hodí postavy do dramatické situace a "nechají je jednat", takže nikdo do poslední chvíle neví, jak se příběh vyvine. "Někdy se vám díky dialogu povede báječná věc, kdy postava něco řekne a povídka najednou směřuje jinam, než jste chtěli," uvádí i A. Lustig. A to je to nejlepší psaní, když se vám to takhle vymkne z ruky, protože příběh vyjde z charakteru postavy, která si začne dělat, co ona chce. Ne co vy chcete. Vy byste řekli ano a ta postava řekla ne. A to mají autoři nejradši. To je ta pravá literatura. A ne opisování života.
Jsou ale i spisovatelé, kteří mají vše promyšlené do posledního detailu. J.K. Rowlingová mluvila o vzniku struktury románové série Harry Potter v různých rozhovorech a interview. Prý získala inspiraci k napsání série knih o kouzelníkovi Harry Potterovi během cesty vlakem z Manchesteru do Londýna. Najednou se jí vynořil v hlavě obraz mladého chlapce, který je čarodějem a studuje na škole čar a kouzel. Hned začala rozvíjet příběh kolem této postavy.
Vytvořila rozsáhlý plán pro celou sérii, včetně klíčových událostí a osudů postav. J.K. Rowling měla celkovou představu o konečném ději a vývoji postav v sérii Harry Potter již před tím, než napsala první díl. Měla jasné představy o tom, jakým směrem se příběh bude ubírat a jak postavy skončí, ke každé měla celý životopis, stejně jako k dalším detailům.
To jí pomohlo vytvořit a propojit jednotlivé díly série tak, aby tvořily koherentní a do sebe zapadající celek.
V průběhu psaní měnila a upravovala jen některé detaily, ale obecně měla pevný rámec pro celou sérii od samého počátku. Tím bylo možné v knihách postupně odhalovat stále nové a hlubší vrstvy příběhu, což bylo jedním z klíčových faktorů pro úspěch série Harry Potter. Už od začátku si zvolila formát sedmi knih, což odráží tradiční literární strukturu a také odpovídá sedmi letům, které Harry stráví na Bradavické škole čar a kouzel. Každá kniha zahrnuje jedno školní léto a novou výzvu pro Harryho.
Dana Emingerová
Ahoj Dano,
tak jsem se spojil s Markétou Dočekalovou a ta také přislíbila účast na Festivalu o psaní. Je to 5. 10. 2024 v Praze. Od tebe budu potřebovat jaki vloni název přednášky, krátkou anotaci a dva či tři body, co si z toho účastníci odnesou + medailonek a foto, které můžeme použít na soc. sítích a webu.
Těším se na spolupráci
René Nekuda
René Nekuda
 |
| 3. lekce dlouhodobého čtvrtečního on-line kurzu s Danou 7. března 2023 |
Moc dĕkuji za včerejší seminář, baví mě to a velmi zaměstnává... Posílám zkorigovaný popis Sv. Iva na Karlově mostě a literární cihlu smutné, na dalších literárních esencích - veselém a hnusném (Oh Gott) - musím ještě zapracovat.
Dovolím si přeposlat i čtenářský dopis, který jsem před 3 lety poslala Ivo Novákovi po přečtení jeho Český život a doba. Sice to nijak nesouvisí s našimi úkoly, tak nutnými a smysluplnými, narozdíl od nich se mi to ovšem psalo enormnĕ lehce a rychle - ach jo. Je to dost dlouhé, takže jen pokud by náhodou někomu zbyl trochu čas...
Sabina Prisender, Vídeň
Probírali jsme antihrdinu. Je to záporný hrdina - archetyp klíčové postavy, jejíž charakter postrádá kvality hridiny a místo toho má vlastnosti, které jsou protikladem hrdinství (např. nešikovnost, nerozhodnost, zbabělost, nepoctivost, egoismus, krutost, bezcitnost apod.) Navzdory tomu, že antihrdinové nemají pozitivní vlastnosti připisované tradičním hrdinům, liší se od padouchů tím, že jejich cíle jsou v podstatě dobře míněné, zatímco cíle padouchů jsou zlovolné nebo sobecké.
Původně dobrých a šlechetných cílů je antihrdina často ochoten dosáhnout i pomocí rozporuplných či přímo "zlých" činů, v duchu hesla Účel světí prostředky. (Zdroj: Wikipedie)
Původně dobrých a šlechetných cílů je antihrdina často ochoten dosáhnout i pomocí rozporuplných či přímo "zlých" činů, v duchu hesla Účel světí prostředky. (Zdroj: Wikipedie)
Dagmar Kokešová
Máte na cestopisech skvělou partu a atmosféru. Kdybyste dělali ten víkendový kurz, berete i občasné návštěvníky?
Hana Hermanová
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 6. března 2024 |
jste opravdoví profíci a navíc se smyslem pro humor. Kurz cestopisů mne naučil nečekané, psát cestopisy a dal mi touhu poznávat nezvyklá místa. Mnozí z vás mi byli inspirací, laťka byla skutečně vysoko. Háčky, krizové situace, kuriozity, gradace, vtáhnout čtenáře do děje...to jsou věci, nad kterými se človék nyní zamýšlí.. A samozřejmě mám chuť na další aktivity:
Co podniknout: víkendový výjezdní kurz určitě, besedu se zkušenějšími cestovateli a také bych ráda od května dopsala chybějící úkoly i dále psala z cest. Zjistila jsem, že největší grády to má zřejmě přímo z místa. A případně se připojím k jinému online kurzu. Díky a těším se brzy!
Vendula Beaujouan Langova
 |
| Lavrov propaguje turistiku v Severní Koreji |
Ale ráda něco řeknu, možná trochu ostře.
Poslala jsem k Martinovu textu o návštěvě Severní Koreji ty současné podklady o tom, jak Putinův režim, konkrétně ministr Lavrov, propaguje turistiku v této zemi. V únoru tam byla první skupina ruských turistů a blogerů, kteří o tom vyprávějí zde. Byli i na horách.
Děkují za hezkou atmosféru.
Mám vás ráda.
Asja Žilová
Každou lekci se lepšíme nejen v psaní, ale i v projevu při čtení. Je prima se potkávat, dávat si zpětnou vazbu, i v dobrých textech se vždycky něco našlo k vylepšení.
A občas, když se sejde méně textů kvůli našemu pracovnímu vytížení, aspoň mají větší prostor autoři chystaných knih jako Martin a Bohunka.
Dá se vymyslet spousta hostů. Víkendový kurz by byl bomba, můžeme zkoušet psát cestopisy pro různá média - vždycky to musí vypadat trochu jinak.
Ačkoli teoreticky víme už hodně, pořád si myslím, že má ale smysl dál psát úkoly a hodnotit si je. Kvůli práci by pro mě možná bylo lepší mít kurz jen jednou za měsíc nebo jednou za čas víkendový. Posledních pár měsíců mi dalo velkou práci skloubit kurz s prací, a tak jsem nenapsala moc úkolů. Naprosto super byly hodiny kombinované s návštěvou novinářů a cestopisců. Pořád platí i to, co jsme si říkali na konci předešlého bloku: je vidět, že nás naše uskupení baví a byla by škoda s tím skončit.
Jana Venzlů
.jpg)
V kurzu jsem se naučil lépe zpracovávat svoje myšlenky a nápady, zaujmiut svým textem čtenáře. Velmi zajímavá byla setkání s profesionály, osobně jsme si nejvíc odnesl z povídání Jakuba Kynčla. Je skvělé slyšet názory ostatních na moje texty, protože právě díky nim se můžu posouvat dopředu. A velmi oceňuju připomínky Dany a Petra, bez nich by to nešlo.Pokud jde o možnosti do budoucna, nebyl by špatný víkendový kurs a zajímavá mi připadá i možnost kurzu psaní textů pro konkrétní média.
Marek Filičko
Ahoj,
díky za dlouhodobý kurz. Měla bych zájem pokračovat, protože se s Vámi ráda scházím. Určitě jsem i pro víkendový kurz nebo lekce nad knihami. Přizpůsobím se. Ve všech případech se teším.
díky za dlouhodobý kurz. Měla bych zájem pokračovat, protože se s Vámi ráda scházím. Určitě jsem i pro víkendový kurz nebo lekce nad knihami. Přizpůsobím se. Ve všech případech se teším.
Bohuna Kopřivová
Ahoj!
Pro další pokračování cestopisného kurzu bych preferoval dva formáty:
- individuální lekce nad texty do knihy (případně v menší skupině), možná kratší,
- pokračování jako dosud, ale psát a pilovat texty pro konkrétní média (opět s návštěvami odborníků) - novinky.cz, National Geographic, Koktejl atd.
Martin Paruch
 |
| 2. seminář letního semestru 6. 3. 2023 v Plzni s Natašou |
– Každá postava má nějaký svůj limit nebo rámec. Pro zvýšení dramatu ho můžeme ještě zúžit.
– Rozhodně nemusím psát jenom ze svých zkušeností/podle svých vlastností. Zkusit napsat něco pro sebe úplně nepředstavitelného.
– Hodná postava by měla být v příběhu hodnější, zlá ještě horší. Tímhle nadsazením může být příběh ještě zajímavější.
– Popis prostředí nemusí být pouze o vizuální stránce, můžeme popsat všemi smysly a přirovnávat vjemy.
Kateřina Surmová
Co jsem se naučila na druhé lekci:
Je potřeba znát svou postavu
Každá postava by měla být zakončena
Jméno postavy by ji mělo charakterizovat
Kateřina Hošková
Je potřeba znát svou postavu
Každá postava by měla být zakončena
Jméno postavy by ji mělo charakterizovat
Kateřina Hošková
Nastudujte si o pěti způsobech psaní dle Aristotela na webu nebo kapitolu v učebnici na str. 18-19.
Pak napište krátkou povídku (pohádku), kdy zásah shůry změní děj či nastane nečekaný konec. Zásah shůry může být autonehoda, vražda, ale klidně i kouzelný skřítek, zlatá rybka, přistání UFO, zjevení svatého či podivné vnuknutí nebo předtucha. Příběh se díky zásahu shůry začne ubírat jinam, než bychom čekali.
Pokročilí mají téma Zoufalí lidé dělají zoufalé věci... Napište příběh o tom, jak člověk v zoufalé situaci improvizuje, kličkuje, hledá řešení či únik. Bude to komedie nebo tragédie? Je to jen na vás!
Pak napište krátkou povídku (pohádku), kdy zásah shůry změní děj či nastane nečekaný konec. Zásah shůry může být autonehoda, vražda, ale klidně i kouzelný skřítek, zlatá rybka, přistání UFO, zjevení svatého či podivné vnuknutí nebo předtucha. Příběh se díky zásahu shůry začne ubírat jinam, než bychom čekali.
Pokročilí mají téma Zoufalí lidé dělají zoufalé věci... Napište příběh o tom, jak člověk v zoufalé situaci improvizuje, kličkuje, hledá řešení či únik. Bude to komedie nebo tragédie? Je to jen na vás!
😉 Nataša Richterová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 4. března 2024 |
Sešli jsme se před budovou v Opletalově ulici, kde sídlí Česká tisková kancelář a zároveň i Akademie ČTK, kde máme absolvovat dnes školení. Jsem zvědavá, co nás tu čeká...
Je nás celkem 11 lidí v menší konferenční místnosti a lektorka Dana, která nás dnes bude školit v tom, jak být co nejlepší kreativní psavec, spolu s paní Martinou z ČTK.
Všichni jsme si připravili texty na téma Nezvaný host nebo Nejzajímavější zážitek, se kterými následně budeme pracovat a číst je. Skupina je kreativní a komentuje, opravuje a vylepšuje svými nápady text toho, kdo se o něj se všemi podělil. Témata jsou rozmanitá od výstupu na rozhlednu, přes návštěvu na jiné svatbě, než na kterou byli dotyční pozváni, až k nečekanému hostu v podobě smrti, která nakonec nepřišla. Nejzajímavější jsou pochopitelně praktické zážitky, a tak tu máme rozmanité příběhy z knihy Arnošta Lustiga, kterého kurzy paní Dana absolvovala a osobně znala, a paní Martina nám zprostředkovala čtením, až po příběhy zážitků rodičů a dětí z knihy Pokračování knihy Živel Lustig, kterou Dana Emingerová napsala.
Jistě se ze mě nestane Lustig ani Hammingway po absolvování tohoto kurzu, ale každopádně je to výborná zkušenost a obohacení pro člověka, pokud chce psát a dál se v tom i zdokonalovat. Skvělá inspirace, kterou můžu upřímně jenom doporučit.Jitka Vondroušková
Naučila jsem se, že
- učebnicové texty nejsou vždy ty nejčtenější
- první věta a titulek je to nejdůležitější pro upoutání čtenáře
- není potřeba všechno úplně vysvětlovat (Aristotelovo rozpoznání)
- je důležité, co chci svý textem říct, mít cíl
- musíme psát tak, jak se mluví naživo
Tereza Stolářová
To, co píšu, má sloužit čtenáři.
Nejdůležitější je titulek a první věta.
Flinta na stěně
Nenálepkovat, ale vylíčit charakter akcí nebo dialogem
Slovesa v činném rodu dávají textu energii, pasiva ji berou
Při akci je prima použít přímou řeč
Ilona Wright
když se mi povede první věta a titulek, jsem za vodou.
důležitý je rytmus - střídání literárních cihel (popis, dialog, akce), dlouhých a krátkých vět, nálady (literární esence)
zapojovat přímou řeč, psát úderně
držet se v jenom úhlu pohledu, v jednom čase
chci Ti ještě jednou poděkovat za možnost chodit do Tvých kurzů, protože se snažím psát o duševním postižení, se kterým mám vlastní zkušenost. Měl bych zájem o on-line podobu, protože jsem až z Frýdku Místku u Ostravy. Ale spíš než spisovatel bych se chtěl stát kvalitním novinářem. Mam svůj web www.vefm.cz. Myslíš, že mi Tvé kurzy pomohou i v této oblasti?
Petr Salamon
Držet se tématu, zařazovat přímou řeč a rozhovory, nesnažit se "dělat literatůru".
Vladimír Urbánek
Titulek a první věta 80:20 je první předpoklad úspěchu.
Je zbytečné používat některá přídavná jména jako např. zelený les
Zbytečně neprodlužovat úvod tím, že odběhnu od tématu.
Dej pryč výplňová slova - použij Hemingwayův shitdetektor - věci jsou jasné z kontextu
Piš, jako bys to vyprávěla kamarádovi, ne kostrbatě
Neboj se rařadit přímou řeč i do popisu
Marie Šimuničová
Jít hned k jádru věci
Snažit se o maximální akčnost děje
Dlouhé větné konstrukce nemusí být špatně, pokud to funguje (Hrabal) nebo když se střídají s kratšími větami.
Konkrétní detaily tvoří obraz ve čtenářově mysli
Střídání dialogů, popisu a akce tvoří rytmus literárního počinu.
Bára Hocková
Nevyprávět o někom, kdo pak nemá v příběhu žádnou další roli.
K umocnění příběhu používat přímé řeči.
Důležitý je nadpis a první věta.
Nepoužívat složitá šroubovaná slova, ale mluvit, jak zobát narostl.
Michaela Pacas
Přímo na komoru, k věci
Střídat literární cihličky - dialog, popis, akce
Titulek a první věta jsou zásadní
Nezav+šovat zbytečné flinty na zdi
Zaujmout, bavit čtenáře
Markéta Höfferová
Naučila jsem se několik klíčových věcí o psaní:
Pro větší dynamiku textu zařazovat přímou řeč
Je dobré sřídat stavební cihly textu - dialog, popis, akce
Je lepší dávat do titulku sloveso
Naučila jsem se psát dialog, který má hlavu a patu.
Lenka Kelbl
Zásadní je titulek a údernost první věty
Přímost, konkrétnost
Důležité jsou citace a přímá řeč
V titulku sloveso ne vždy bývá.
Bylo zajímavé si uvědomit, že musít udržet úhel pohledu - tedy oči toho, kdo se dívá
Nový pohled na strukturu textu a jeho stavební cihly
Co tvoří energii textu a co mu ji bere
Je třeba vědět důvod, proč se text píše a komu je určený
Nespat příliš rozvleklý úvod, ale jít rovnou na věc
Jitka Vondroušková
 |
| 5. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 29.2.2024 |
„Dívali ještě se někdy na někoho a přemýšleli jste, co se mu asi děje v hlavě?" Tak začíná animovaný film s názvem V hlavě.
Radost, Smutek, Strach, Nechuť a Vztek vládnou v našich hlavách na pomyslném velitelském můstku. Umí pohladit nebo potrápit, dělají nám ze života ráj nebo peklo.
Představte si figurky z kresleného filmu ve své nebo cizí hlavě a napište o nich příběh. Co dělají a co říkají v nějaké konkrétní situaci (v zácpě v autě, v čekárně u zubaře, na fotbalovém zápase, v divadle při komedii, tragédii, ve chvíli, kdy chcete pozvat na rande dívku svých snů (chlapce svých snů), nebo třeba v restauraci, když jíme něco opravdu lahodného nebo naopak nedobrého, zkrátka kdekoli...)
Nechte svou fantazii pěkně vyřádit!
Představte si figurky z kresleného filmu ve své nebo cizí hlavě a napište o nich příběh. Co dělají a co říkají v nějaké konkrétní situaci (v zácpě v autě, v čekárně u zubaře, na fotbalovém zápase, v divadle při komedii, tragédii, ve chvíli, kdy chcete pozvat na rande dívku svých snů (chlapce svých snů), nebo třeba v restauraci, když jíme něco opravdu lahodného nebo naopak nedobrého, zkrátka kdekoli...)
Nechte svou fantazii pěkně vyřádit!
😉 Nataša Richterová
Potkáme se, abychom probrali jako správné sudičky další osud rukopisu?
Jak ho vydáme?
Kateřina Šrámková
Kateřina Šrámková
Podle Lustiga pro spisovatele neexistuje žádné tabu. Jde o to vybrat si něco nedotknutelného a toho se "dotknout". Ale nikoliv samoúčelně, musí to být opravdu zajímavé a zábavné čtení.
Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta.
Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta.
Příklady jsem hledala i zde.
Dagmar Kokešová
 |
| 2. lekce dlouhodobého kurzu psaní knih a povídek s Klárou 29.2.2024 |
Kdo chce používat umělou ingeligenci, může s ní pracovat např. zde:
nebo Bard.google.com
Slíbený odkaz na generátor jmen: http://www.jmenaprijmeni.cz/generator-jmen-online
Je online a zdarma.
Je online a zdarma.
Klára Dvořáková
Ahoj,posilam ulovek z dnesni noci na Lofotách. O polární záři jsem si vždycky jen četla. Sice jsem nikdy nepochopila, jak je to možné, skončila jsem vždy jen s poznatkem, že za auroru může magnetické pole a nějaké poruchy v atmosféře způsobené slunečním větrem. A ještě, že tyto úkazy vznikají od 80 km a výše nad Zemí.
Snila jsem o tom vidět ji na vlastní oči. Bývá vidět na Islandu, Aljašce a jiných severních lokalitách, které jsem navštívila, ale vždy jsme měli cestu špatně načasovanou. Navíc polární záře nebyla nikdy tou prioritou, pro kterou by se na sever jelo. Až letos! A povedlo se! Jinak stale vichr, déšť, sníh... No, počasí severu. Mejte se hezky, zdravím všechny účastníky kurzu cestopisů.
Bohuna Kopřivová
 |
| 1. seminář letního semestru na Fakultě designu a umění v Plzni s Natašou 21. 2. 2024 |
Baví ma kolektívna výuka
Učíme sa ak zaujať diváka a uplatnit pravidlá
Čítať trichu viac uvlnene
Slovesá + akcia = energia, príd. mená brzdia
Matúš Simončič
Psali jsme popis lepší formou, než jsem uměla
Slovesa dávají textu větší energii než přídavná jména a příslovce
Nesmím text přeplácat dlouhými větami
Nepřidávat do příběhu zbytečnosti, které s dějem nesouvisejí
Zapojit přímou řeč, pocity a smysly
Natálie Hovorková
Nepsat příběh popisně jako by to byl nákupní seznam.
Začáte (ideálně první věta) musí být háček na chycení čtenáře.
Popisovat jen to, co je důležité (šetřit s přídavnými jmény a příslovci, kde nejsou potřeba: zelený les)
Mít jasno, o kom a o čem píšu.
I popis může mít příběh.
Alena Zouvalová
Na prvním semináři jsem se naučila, že Literární pravda není totéž, co realita
Ukázat přes akci na vlastnosti postavy, ne popisovat slovy a hodnotit
Psaní je překvapivě rychlý
Hledat pravidla v příkladech, poznávat své chyby
Metafory obohacují text
Popis je kulisou pro příběh
Emma Petit
Úderný text, zapojení smyslů, přímá řeč, techno u Valiny, opakování slov, Arnošt Lustig
Ester Vargová
Kolektivní přístup k zadáním
Několikahodinové soustředění (týmová hra)
Role sloves a přídavných jmen
Literární cihly staví katedrálu
Dozvěděla jsem se, kdo je Káťa.
Veronika Wilhelmová
Na prvním semináři jsem se naučila, že
nemusím psát nudné texty jako na střední škole
můžu trochu přehánět, protože literární pravda není realita
psaní je zábava
důležitá je cílová skupina (musím zablokovat rodinu v sociální síti)
Pro mě je důležité vědět, jak ten příběh končí .
Nasťa Astashkina, Kazachstán
nemusím psát nudné texty jako na střední škole
můžu trochu přehánět, protože literární pravda není realita
psaní je zábava
důležitá je cílová skupina (musím zablokovat rodinu v sociální síti)
Pro mě je důležité vědět, jak ten příběh končí .
Nasťa Astashkina, Kazachstán
 |
| 9. lekce kurzu psaní cestopisů 21.2.2024 |
díky za pěknou hodinu cestopisů i vyprávění Petra o práci válečného zpravodaje.
Bohuna Kopřivová
Už jsem kolikrát chtěla s kurzy přestat, ale vždycky jsem se vrátila. Nemůžu bez vás žít.
Jste skupina báječných lidí, které chci pořád potkávat.
Asja Žilová
Dano,
bylo by prima se někdy sejít nejen na obrazovce, ale třeba při víkendovém kurzu zaměřeném na cestopisy, kde bychom se všichni osobně poznali.
Marek Filičko
 |
| 4. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 15.2. 2024 |
Děkuji za skvělou práci v uplynulé lekci! Ještě teď se směju.
Pošlete, prosím, příspěvky na téma Spisovatel vrací úder! Všechny byly báječné!
Pro ty, kteří chyběli, zadání znělo: Spisovatel vrací úder!
Někdo vás namíchnul, urazil nebo dokonce šikanoval? Vyřiďte si si s ním účty jednou provždy! Alespoň na papíře…Vhoďte hříšníka do nějaké nepříjemné situace a pěkně ho zmáčkněte! Nekompromisní paní z finančáku? Vlezlá tchyně? Necitlivý doktor? Zatopte jim pod kotlem! Vše je dovoleno!
Nataša Richterová
Milá Dano a Mileno,
posílám povídku Jsem zvláštní a cvičení z hodiny Spisovatel vrací úder, kde jsme se dost všichni nasmáli. Úplně jsem přitom zapomněla, že jsem vlastně smutná z toho, jak jsem nemohla odjet na hory, protože syn onemocněl, a zaplacený pobyt nám pěkně propadnul
😉
Takže děkujeme Nataše, bylo to s ní hezké.
Irena Taterová
Irena Taterová
Dagmar Kokešová
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu tvůrčího psaní s Danou a Klárou 15. února 2024 |
Komplexní profil postavy děláme u hlavních hrdinů románu. Jde nám o to, aby vypadali a chovali se konzistentně, uvěřitelně a chápali jsme (čtenáři chápali) jejich motivaci. Z profilu v knížce použijeme jen zlomek informací. Pozor na Mary Sue (Postava není nikdy jen dobrá nebo hodná, kromě pohádek. Vždy je to mix vlastností, kde může část převládat).
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí.
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vaší hrdince/hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vaší hrdince/hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Klára Dvořáková
.jpg)
Dano, Kláro, Mileno,zdravím vás, milé dámy, a sypu si na hlavu popel z našeho kotle, což není ideální, protože je ještě hodně horký. Ale zasloužím si to. Před chvílí, asi hodinu před půlnocí, jsem si uvědomil, že jsem prošvihl první hodinu kurzu. Trestuhodné.
Nicméně pár slov na sebeobranu: začaly nám rodit kozy. V úterý první, takže klidný pomalý rozjezd, dnes odpoledne či k večeru najednou dvě. Nestíháme mít nachystány prostory, do toho zoufale coby dispečer chystám jízdy pro dopravce na další den, kozám připravuji ohrádky, do toho dostavuji boudu pro ovečky, někde nutno umístit kozla, který najednou překáží, a.. a... ufff. Bylo dnes asi hodinu před půlnocí (opakování je prý matkou moudrosti), kdy jsem si na kurz vzpomněl. Asi čtvrt hodiny poté, co jsem přišel zvenčí domů.
Ale polepším se. Kozy rodí pouze dočasně, boudy už budou brzy dostavěny... Takže, suma sumárum, dnes jsem neodpustitelně chyběl, ovšem na další termíny si nastavím běžné upozornění a pokud mě zvířata úplně nezdevastují, od příštího dílu kurzu jsem k dispozici.
(A právě jsem zjistil, že jsem u dopisování tohoto mailu usnul, takže dnešek už je včerejškem...)
Lumír Kubátko
Jestli dostal Lumír speciální úkol - pobavit omluvou spolužáky - splnil na výbornou
. Nejen vtipem, ale i zvratem a pointou.
Anna Vocelová. Nejen vtipem, ale i zvratem a pointou. |
| 8. lekce kurzu cestopisů 7.2.2024 s Jakubem Kynčlem, fotografem, šéfem přílohových rubrik Novinky.cz |
 |
| Nahrávka kurzu s Jakubem |
Povídání Jakuba KynčlaPovídání Jakuba Kynčla, jak psát pro všechny, bylo hodně zajímavý i v kontextu psaní pro NG, o kterém jsme si povídali minule.
- Vybírá si netypická místa
- Pokud nezná jazyk, najímá si místního průvodce
- Psát hlavně svoje dojmy a ne věci, které se dají najít na intenetu, ne wikipedii
- Neupravovat realitu
- návštěvy z několika cest je možné dát dohromady
- je dobré dávat k textu fotografie, jsou víc vypovídající než text
- zážitky si zaznamenává do diktafonu, někdy i body do poznámek
- čtenáře zaujme něco zajímavého, ne třeba to úplně hlavní, to je možné tam pak přidat
- přes nějakou kuriozitu chytit čtenáře
- text má mít dvě části – začátkem je třeba zaujmout a končit tím, co si má čtenář odnést
- je dobré i uvést dopravní i průvodcovské služby, případně rozpočet cesty
To je asi pro mne to hlavní, co jsem si zapamatovala, bylo toho jistě mnohem víc a vše moc zajímavé. Děkuji.
Bohuna Kopřivová
- návštěvy z několika cest je možné dát dohromady
- je dobré dávat k textu fotografie, jsou víc vypovídající než text
- zážitky si zaznamenává do diktafonu, někdy i body do poznámek
- čtenáře zaujme něco zajímavého, ne třeba to úplně hlavní, to je možné tam pak přidat
- přes nějakou kuriozitu chytit čtenáře
- text má mít dvě části – začátkem je třeba zaujmout a končit tím, co si má čtenář odnést
- je dobré i uvést dopravní i průvodcovské služby, případně rozpočet cesty
- mít důležité a vypovídající fotky,
- Jakub místo zápisníku používá diktafon a mobil,
Doporučení: pokud chci někomu poslat rukopis, musí být přesně uvedeno komu, slušně oslovit, a hlavně žádné hrubky, napsat krátký mail, zda se jedná o pravidelné zasílání, nebo cokoli jiného, plus 1 – 2 fotky.To je asi pro mne to hlavní, co jsem si zapamatovala, bylo toho jistě mnohem víc a vše moc zajímavé. Děkuji.
Bohuna Kopřivová
Povídání s Jakubem Kynčlem jsem si zpětně vyslechl. Děkuji za nahrávku, bylo to úžasné. Za mě možná zatím nejlepší. A doporučovaný Atlas Obscura je dokonalý.Michal Hejna
Je dobrý nápad otestovat si publikum - dávat na blog články a sledovat jejich čtenost.
I introvert může lákavě zaujmout pozorováním a najímáním průvodců. Introverti totiž vidí detaily, které extrovert často nevnímá, protože se víc zaměřuje na hovory s lidmi.
Důležité je umět zaujmout na začátku a na konci, i když to mezi může být průměrné.
Popsat krátce destinaci a čas a pak přenést lidi na konkrétní místo.
Umět konkrétně oslovit redakci a narovinu napsat, co očekávám a na jak dlouho chci spolupracovat.
Vendula Beaujouan Langová
1. Každé místo je potenciální článek.
2. Je potřeba hodně fotek.
3. Chci-li publikovat, musím psát konkrétní e-mail konkrétní osobě.
4. Nejdůležitější je začátek a konec článku.
5. "Nadšený laik je kolikrát lepší než znuděný profík."
Marek Filičko
Marek Filičko
I introvert může být novinář.
Hledání průvodců přes Tripadvisor.
Zase ty skvělé fotky.
400 emailů denně.
Přesné návody, jak si dělat poznámky, audio, jak poslat článek do redakce.
Jana Venzlů
 |
| 6. literární dílna na Loučeni 25.-28. ledna 2024 s Ondřejem Neffem |
Ahoj Dano,
tahle literární soutěž by mohla posluchače Tvých kurzů zajímat. Téma je skvělé, hodně podobné tomu z Loučeně - Tajemství staré knihovny. Než by studenti práce odeslali, rád se na vše mrknu.
tahle literární soutěž by mohla posluchače Tvých kurzů zajímat. Téma je skvělé, hodně podobné tomu z Loučeně - Tajemství staré knihovny. Než by studenti práce odeslali, rád se na vše mrknu.
Ondřej Neff
Inspirace knihami deníkového stylu (Deník Bridget Jonesové, Deník moderního fotra, Deníky Virginia Wolf). Zmapujte týden, měsíc nebo rok. Zkuste použit svůj nebo fiktivní deník. Nebo kombinaci - něco bude skutečnost, něco vymyšlené. Pište v ICH formě, jakoby to byl váš opravdový deník.
Mírně pokročilí - Historická postava v současnosti (inspirace např. zde)
Začátečníci: erotická esence/erotická bajka - Napište erotickou bajku (popř. erotickou esenci)
Mrkněte na referáty na toto téma: https://www.psani-podle-lustiga.cz/2023/05/jak-se-pise-o-lasce-napsala-adela.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/09/jak-se-pise-o-lasce-napsal-stepan-klega.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/04/jak-se-pise-o-lasce.html#more
Inspirace pak např. zde:
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2022/01/laska-na-prvni-pohled-napsala-olga.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/09/bozenka-napsal-jiri-wilson-nemec.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/06/lazenska-bajka-napsala-hana-kavalova.html#more
Dana a Nataša
Začátečníci: erotická esence/erotická bajka - Napište erotickou bajku (popř. erotickou esenci)
Mrkněte na referáty na toto téma: https://www.psani-podle-lustiga.cz/2023/05/jak-se-pise-o-lasce-napsala-adela.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/09/jak-se-pise-o-lasce-napsal-stepan-klega.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/04/jak-se-pise-o-lasce.html#more
Inspirace pak např. zde:
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2022/01/laska-na-prvni-pohled-napsala-olga.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/09/bozenka-napsal-jiri-wilson-nemec.html#more
https://www.psani-podle-lustiga.cz/2021/06/lazenska-bajka-napsala-hana-kavalova.html#more
Dana a Nataša
Poslechněte si rozhovor s Milanem (od minuty 23:20 mimo jiné mluví o kurzu tvůrčího psaní na zámku Loučeň): "K přednášení mě kdysi přivedla Dana Emingerová, spisovatelka a kamarádka, protože ona vede kurzy kreativního psaní. Říkala mi, jestli bych jim nepřišel něco říct o scénaristice... a byl z toho třídenní workshop na zámku Loučeň, což bylo hrozně hezký."Milan Šteindler v pořadu Blízká setkání v Radio Café s Terezou Kostkovou.
Krásný den, paní Emingerová,
srdečně Vás zdravím z Knihovny v Třinci.
Loni jsme uspořádali rámcovou literární soutěž PSAVCI, která se setkala s velkým ohlasem, a proto v ní pokračujeme i v roce 2024.
Každý měsíc byl věnován jednomu literárnímu žánru, který měl svého Patrona z řad českých spisovatelů a básníků. Leden je "startovací" - PSAVCI se přihlašují. Výzva samotná pak startuje v únoru. A já bych byla velmi vděčná, kdybyste ji mohla jako Patronka odstartovat právě Vy. Tematicky by se jednalo o příběh (max. 2 normostrany). Role Patrona spočívá v tom, natočit krátké video s tipy, jak na ten který žánr a pak práce ve dvou, třech větách vyhodnotí. Nezabere to mnoho času, ale soutěž díky Vaší energii získá na své hodnotě, což je také naším cílem.
PSAVCI jsou zaměřeni na cílovou skupinu studentů od 15 let a dospělých od 20 let a výše. Maximální počet účastníků je 15 v každé kategorii.
Budeme velmi rádi, když se s námi do PSAVCŮ zapojíte a podpoříte tak nové talenty. Letos do toho jde s námi i Knihovna v Havířově.
Těším se na spolupráci s Vámi!
Adéla Majerová
srdečně Vás zdravím z Knihovny v Třinci.
Loni jsme uspořádali rámcovou literární soutěž PSAVCI, která se setkala s velkým ohlasem, a proto v ní pokračujeme i v roce 2024.
Každý měsíc byl věnován jednomu literárnímu žánru, který měl svého Patrona z řad českých spisovatelů a básníků. Leden je "startovací" - PSAVCI se přihlašují. Výzva samotná pak startuje v únoru. A já bych byla velmi vděčná, kdybyste ji mohla jako Patronka odstartovat právě Vy. Tematicky by se jednalo o příběh (max. 2 normostrany). Role Patrona spočívá v tom, natočit krátké video s tipy, jak na ten který žánr a pak práce ve dvou, třech větách vyhodnotí. Nezabere to mnoho času, ale soutěž díky Vaší energii získá na své hodnotě, což je také naším cílem.
PSAVCI jsou zaměřeni na cílovou skupinu studentů od 15 let a dospělých od 20 let a výše. Maximální počet účastníků je 15 v každé kategorii.
Budeme velmi rádi, když se s námi do PSAVCŮ zapojíte a podpoříte tak nové talenty. Letos do toho jde s námi i Knihovna v Havířově.
Těším se na spolupráci s Vámi!
Adéla Majerová
Když učím na kurzech tvůrčího psaní, zadávam účastníkm různá cvičení, aby si rozproudili fantazii, zkusili si různá témata a styly psaní. Jením z nich je následující zadání: Vezmi svého oblíbeného (již nežijícího) spisovatele, herce, krále, vědce... na večeři nebo na drink a zeptej se ho na to, co tě zajímá.
Já bych se ráda zeptala Ernesta Hemingwaye...
 |
| 3. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou 1.2. 2024 |
Ahojky spisovatelé,
slíbila jsem zjistit, kde publikovat:
https://medium.seznam.cz/ - frčí bulvární nadpisy, nejčtenější jde na hlavní stránku Seznamu. Skvělý způsob vyzkoušet si „novinařinu" a publikování v praxi.
https://Blog.idnes.cz – kritické prostředí, pokud to nedáváte, vypněte komentáře v nastavení blogu.
https://zenysro.cz/blogy/ - velmi vlídné prostředí, všechno vám pochválí.
https://pividky.cz/ - nemám zkušenost (povídky pivovary). Ale existují i pivovary, které vydávají časopisy tištěné a shání do nich obsah.
https://www.wattpad.com/ - aplikace pro knihy na pokračování (je v aj, ale jsou tam i české texty).
Obecně časopisy, které píší o vašich oblíbených tématech.
Literární časopisy: Publikovat v literárních časopisech jako je Host, Tvar, A2 nebo Psí víno je pocta se vším všudy. Sítem redaktorů projde jen pár jedinců, ale je to jistý krok k oslovení nakladatelem.
Soutěže – seznam z celé ČR
Další možnost, jak na sebe upozornit je účast a nejlépe i výhra v soutěžích: https://www.literarnialchymie.cz/literarni-souteze/
Seznam si projděte celý. Některé soutěže bývají „výroční", tj. vyhlásí je v lednu a do 30 dnů máte poslat text celé své knihy.
Krásné dny a ať vám to hezky píše.
slíbila jsem zjistit, kde publikovat:
https://medium.seznam.cz/ - frčí bulvární nadpisy, nejčtenější jde na hlavní stránku Seznamu. Skvělý způsob vyzkoušet si „novinařinu" a publikování v praxi.
https://Blog.idnes.cz – kritické prostředí, pokud to nedáváte, vypněte komentáře v nastavení blogu.
https://zenysro.cz/blogy/ - velmi vlídné prostředí, všechno vám pochválí.
https://pividky.cz/ - nemám zkušenost (povídky pivovary). Ale existují i pivovary, které vydávají časopisy tištěné a shání do nich obsah.
https://www.wattpad.com/ - aplikace pro knihy na pokračování (je v aj, ale jsou tam i české texty).
Obecně časopisy, které píší o vašich oblíbených tématech.
Literární časopisy: Publikovat v literárních časopisech jako je Host, Tvar, A2 nebo Psí víno je pocta se vším všudy. Sítem redaktorů projde jen pár jedinců, ale je to jistý krok k oslovení nakladatelem.
Soutěže – seznam z celé ČR
Další možnost, jak na sebe upozornit je účast a nejlépe i výhra v soutěžích: https://www.literarnialchymie.cz/literarni-souteze/
Seznam si projděte celý. Některé soutěže bývají „výroční", tj. vyhlásí je v lednu a do 30 dnů máte poslat text celé své knihy.
Krásné dny a ať vám to hezky píše.
Klára Dvořáková
Ráda bych se přihlásila na on-line čtvrteční kurzy psaní.
V poslední době jsem si jen tak pro sebe psala pár povídek a taky píšu do školního časopisu. Ráda bych zase četla před ostatními a poslechla si rady i zdravou kritiku :-).
Jasmin Carmel
V poslední době jsem si jen tak pro sebe psala pár povídek a taky píšu do školního časopisu. Ráda bych zase četla před ostatními a poslechla si rady i zdravou kritiku :-).
Jasmin Carmel
 |
| 6. literární dílna na Loučeni 25.-28. ledna 2024 |
Co jsem si o sobě uvědomil jako o autorovi v Loučni 25.-28.1. 2024?
Je fajn, že pokud jsem dostal (i když spolu s ostatními) úkol, co jsem si o sobě uvědomil jako autor, tak že teda asi už budu - alespoň trochu - ten autor. Tím, že jsem toho ještě moc nenapsal, tak nenesu na ramenou tíhu celého světa. Ale i pár nesourodých osob a osobností na čtyři dny zavřených na zámku nejčastěji v jedné místnosti způsobilo, že mi ta ramena tu a tam nějaká energie dokonale sešlápla. 
Někdo přečte vtipnou povídku a je z nás společenství přátel smíchu.
Druhého přes stůl zabolí kotník a já náhle řeknu au.
Soused vedle mě vzpomene na někoho, kdo už tu není a mně začnou slzet oči. Ne, ne žádná muška, žádná alergie.
Někdo přečte vtipnou povídku a je z nás společenství přátel smíchu. Další přečte dílko vážné a vzájemné mlčení spolu s jihnutím prozradí, že hluboké může být nejen jezero.
A to mi prozrazuje, že snad umím i něco cítit. Nejen pečínku z kuchyně do pokoje nebo hovno, když do něj šlápnu. Cítím to veselí, cítím ten smutek, tuším za tím děje a události. A to si tady díky všem kolem mě uvědomuju. A to musí mít autor.
Mohu mít hlavu plnou námětů a v té hlavě se hrabat jak chudá holka v kufru - nic nenapíšu.
Ale když cítím, tak píšu. Když píšu, tak cítím.
A potom perem i bez něj tvořím ty příběhy. A ty jsou to jediné, co tu po mně zbude.
Marek Bucko
Moji milí podivíni!Mám ráda svoji skupinu anonymních spisovatelů. Oni mi určitě prominou to anonymní, i když už
mnozí z nich publikují. Ale myslím tím jejich hemingwayovství, čapkovství nebo markovství,
standovství, šimonovství, irenkonvství atakdále. Svoje psaní budou pro literární svět ještě asi chvíli cizelovat. A snad nám všem k tomu pomáhá společné podporování, spisovatelské šťourání, hledání nesouvislostí, ale hlavně naše trpělivosti psát a výdrž sedacích svalů vysedět dobrý text. Pevně doufám, že nadání mých psacích kolegů je nakažlivé a přenese se i na mně.
Mám radost pozorovat, že jsem si dovolila svůj coming out a napsala a za velkého rudnutí přečetla své první erotické esence.
Co jsem se o psaní a o sobě jako autorovi dozvěděla během literární dílny na Loučeni? Že tahle činnost chce pořádnou dávku kuráže! Zkrátka, kdo se bojí, ať zapomene na kariéru spisovatele. Spisovatel a vůbec každý autor musí mít pro strach uděláno. Protože, když se chce dotknout ve svých textech například tajemna, je docela dobře možné, že na něj vypadne ze skříně kostlivec, či dva. Nebo se třeba může ztratit ve třinácté komnatě, která ani není jeho.
Autor by se neměl bát, navzdory své proklamované introverzi, být exhibicionistou, protože někdy se odhalí hodně a často až na dřeň. Na dřeň svých strachů, nepěkných vzpomínek, zasutých emocí, popřených událostí… A také musí být trochu masochista, když ty strachy a emoce sám v sobě pitvá.
I malinko bezohledný by měl autor být, jinak bude svázaný neustálými ohledy, zda svým dílem někoho neurazí či nezraní a nenapíše nikdy nic. Ale měl by být laskavého srdce a mít dobrou intuici, aby rozeznal, kdy už něco takového opravdu hrozí. Autor ať si svou intuici, duši a srdce hýčká. Jsou to jeho nejlepší nástroje. A s nimi se mu bude dobře psát i žít.
Ačkoli jsou na hotelové části zámku čtyři hvězdy, atmosféra kurzu nikoho nesvazovala, ba-naopak. Díky přátelské atmosféře a geniu loci místa, jsem se na okamžik mohl odprostit od všedních povinností, svého každodenního života. A to vše ve společnosti příjemných lidí, které na první pohled, spojuje upřímná a nefalšovaná láska k psaní. Zámek Loučeň pro mne bude již vždy spojen s pocitem možnosti tvořit a být kreativní.
Poučení z poslední lekce: umět se podělit a naslouchat ostatním.
Bohumil Fiala
„Na Loučeň tentokrát nejedu. Tři povídky o Turn-Taxisech jsou až dost.“
„To je škoda,“ říká Dana. „Rádi bychom tě tam měli. A bude jiné téma – Tajemno.“
Myslela jsem si, že mám jasno, ale evidentně ne.
Večer zpráva od Dany: „Safi by chtěla být s tebou na pokoji.“
A začínám jednat. Manžela, který si myslí, že jeden dlouhodobý kurz mně stačí, přesvědčím, že víkendový kurz na Loučeni je pro můj rozvoj naprostá nutnost.
Začínáme. Naše zámecká „partička“ je tentokrát menší.
Téma Tajemno v nás otevírá mnohé tajemné komnaty, které jsou, nebo dlouho byly, v nás uzamčeny. Zjišťuji, že každý nějakou má. A je důležité ji otevřít a může se o ní i psát.
Překonávám znovu i svou obavu z toho, že na určité téma v daném čase nic nevymyslím. Zvládnu to. Hotovo.
Rozbrečím se nad příběhem ze sedmi slov od Bohunky, přijmu kritiku Ondřeje Neffa, inspiruji se nápady ostatních.
Smích, pláč, podpora, láska, ťukání do klávesnice, šustění papíru. Přemítání nad postavami, které vznikají v našich představách a my jim vdechujeme životy.
To je psaní a stojí to za to😊
Děkuji za překrásné chvíle na Loučeni. Pro mě je důležité psát ihned to, co mi přijde na mysl. Když se rozhoduji co napsat, nikdy to není to, co ze mě vytryskne jako první. To je vždy upřímnější a přesvědčivější.
Ve Vaší společnosti je mi moc dobře.
Bohuna Kopřivová
Uvědomila jsem si, že psaní je niterná záleźitost, při které vypovídáme sami o sobě. Někdy na mě "vybafnou" záležitosti, které si nechci sama sobě přiznat a uvědomím si je až ve chvíli, kdy je veřejně prostřednictvím své povídky sděluji ostatním.
Psaní jsem měla jako občasný koníček, letos jsem si je zařadila do své každodennosti, každý den aspoň na chvilku si k němu sednu.
Jsem za kurzy, které vede Dana Emmingerová, vděčná.
Jitka Sova
Objevila jsem si, že vypouštět tajemno z 13. komnat a otevírat Safiny skřínky může být nevyzpytatelné, ba dokonce nebezpečné, zraňující a tíživé… a zároveň také krásné a osvobozující.
V týmu je síla nejen kreativní, což už mnoho let vím, ale někdy i ničivá, která promění Fénixe v popel, ale pak je důležitá vůle vyjít si vstříc. O to silnější, bohatší o poučení z chyb a vypjatých momentů vycházíme... A jsme si pak ještě bližší.
mnozí z nich publikují. Ale myslím tím jejich hemingwayovství, čapkovství nebo markovství,
standovství, šimonovství, irenkonvství atakdále. Svoje psaní budou pro literární svět ještě asi chvíli cizelovat. A snad nám všem k tomu pomáhá společné podporování, spisovatelské šťourání, hledání nesouvislostí, ale hlavně naše trpělivosti psát a výdrž sedacích svalů vysedět dobrý text. Pevně doufám, že nadání mých psacích kolegů je nakažlivé a přenese se i na mně.
Mám radost pozorovat, že jsem si dovolila svůj coming out a napsala a za velkého rudnutí přečetla své první erotické esence.S mými psavci miluji rozvíjet různé fantazie, například o nových postavách pro knihy. Kreslit si je, jako když jsem byla malá holka. Na tomto víkendu mezi námi vzniklo propojení a vnímavost, díky nimž jsme se odvážili plavat do tajemných hlubin. A potom si spolu pobrečet nebo hurónsky zařičet smíchy, někdy i vše najednou a necítit se přitom divně. A navzájem si podat se soucitem a laskavostí pomocnou ruku, když se někdo vypíše ze své bolesti.
Jsme nadšení psavci, ale v první řadě jsme lidi z masa a kostí. Se svými bolestmi i radostmi, touhami i pochybami. A to myslím, definuje i to, jak píšeme.
Že na nás neplatí, kdo to neumí, ten to učí, nebo kdo to nežije, ten o tom píše.
Kolegové moji, podivíni moji, děkuji že jste a že mě inspirujete!
Že na nás neplatí, kdo to neumí, ten to učí, nebo kdo to nežije, ten o tom píše.
Kolegové moji, podivíni moji, děkuji že jste a že mě inspirujete!
Alexandra Safi Narwa
Co jsem se o psaní a o sobě jako autorovi dozvěděla během literární dílny na Loučeni? Že tahle činnost chce pořádnou dávku kuráže! Zkrátka, kdo se bojí, ať zapomene na kariéru spisovatele. Spisovatel a vůbec každý autor musí mít pro strach uděláno. Protože, když se chce dotknout ve svých textech například tajemna, je docela dobře možné, že na něj vypadne ze skříně kostlivec, či dva. Nebo se třeba může ztratit ve třinácté komnatě, která ani není jeho.Autor by se neměl bát, navzdory své proklamované introverzi, být exhibicionistou, protože někdy se odhalí hodně a často až na dřeň. Na dřeň svých strachů, nepěkných vzpomínek, zasutých emocí, popřených událostí… A také musí být trochu masochista, když ty strachy a emoce sám v sobě pitvá.
I malinko bezohledný by měl autor být, jinak bude svázaný neustálými ohledy, zda svým dílem někoho neurazí či nezraní a nenapíše nikdy nic. Ale měl by být laskavého srdce a mít dobrou intuici, aby rozeznal, kdy už něco takového opravdu hrozí. Autor ať si svou intuici, duši a srdce hýčká. Jsou to jeho nejlepší nástroje. A s nimi se mu bude dobře psát i žít.
Nataša Richterová
Ačkoli jsou na hotelové části zámku čtyři hvězdy, atmosféra kurzu nikoho nesvazovala, ba-naopak. Díky přátelské atmosféře a geniu loci místa, jsem se na okamžik mohl odprostit od všedních povinností, svého každodenního života. A to vše ve společnosti příjemných lidí, které na první pohled, spojuje upřímná a nefalšovaná láska k psaní. Zámek Loučeň pro mne bude již vždy spojen s pocitem možnosti tvořit a být kreativní.Poučení z poslední lekce: umět se podělit a naslouchat ostatním.
Bohumil Fiala
„To je škoda,“ říká Dana. „Rádi bychom tě tam měli. A bude jiné téma – Tajemno.“
Myslela jsem si, že mám jasno, ale evidentně ne.
Večer zpráva od Dany: „Safi by chtěla být s tebou na pokoji.“
A začínám jednat. Manžela, který si myslí, že jeden dlouhodobý kurz mně stačí, přesvědčím, že víkendový kurz na Loučeni je pro můj rozvoj naprostá nutnost.
Začínáme. Naše zámecká „partička“ je tentokrát menší.
Téma Tajemno v nás otevírá mnohé tajemné komnaty, které jsou, nebo dlouho byly, v nás uzamčeny. Zjišťuji, že každý nějakou má. A je důležité ji otevřít a může se o ní i psát.
Překonávám znovu i svou obavu z toho, že na určité téma v daném čase nic nevymyslím. Zvládnu to. Hotovo.
Rozbrečím se nad příběhem ze sedmi slov od Bohunky, přijmu kritiku Ondřeje Neffa, inspiruji se nápady ostatních.
Smích, pláč, podpora, láska, ťukání do klávesnice, šustění papíru. Přemítání nad postavami, které vznikají v našich představách a my jim vdechujeme životy.
To je psaní a stojí to za to😊
Irena Taterová
Ve Vaší společnosti je mi moc dobře.
Bohuna Kopřivová
Psaní jsem měla jako občasný koníček, letos jsem si je zařadila do své každodennosti, každý den aspoň na chvilku si k němu sednu.
Jsem za kurzy, které vede Dana Emmingerová, vděčná.
Jitka Sova
 |
| 6. literární dílna na Loučeni 25.-28. ledna 2024 |
V týmu je síla nejen kreativní, což už mnoho let vím, ale někdy i ničivá, která promění Fénixe v popel, ale pak je důležitá vůle vyjít si vstříc. O to silnější, bohatší o poučení z chyb a vypjatých momentů vycházíme... A jsme si pak ještě bližší.
Bez Vás, Natašo, Kláro a Safi, bych to tentokrát s mou dočasnou hluchtou nezvládla… Díky, jak jste mě držely.
A vám ostatním děkuju nejen za krásné příběhy, ale za vstřícnost k sobě navzájem, za toleranci a prostředí skutečné lidskosti, ze které stavíte mou bublinu lásky, v níž je mi tak dobře.
Dana Emingerová
A vám ostatním děkuju nejen za krásné příběhy, ale za vstřícnost k sobě navzájem, za toleranci a prostředí skutečné lidskosti, ze které stavíte mou bublinu lásky, v níž je mi tak dobře.
Dana Emingerová
Čím víc pravidel a pouček znáš a můžeš je ignorovat, tím víc na ně myslíš.
Oprostit se od sebe sama a psát fikci je jedna věc, ale ta potvora osobnost se vždy nějak vetře a vyplave jak bójka na povrch. Je to ale v pořádku. Suchá fikce je totiž nuda bez emocí.
Ještě jednou díky za příjemné setkání.
Lenka Prosecká
Lenka Prosecká
6. literární dílna na Loučeni je psací maraton o tajemnu. Hned první den jsme byli vzhůru do půlnoci a psali příběhy, které končí větou: A od té doby už je (ji, ho) nikdy nikdo neviděl.
Přečtěte si třeba zde.
Dana
Tak po roce na Loučeni na kurzu tvůrčího psaní. Ve skupině úžasných lidí čerpám inspiraci a tvůrčí energii.
Po dlouhé době jsem napsala povídku.
Teď vám chci ale ukázat tibetské mísy v knize, kterou dala dohromady Dana Emingerová z textů, jenž vznikly právě tady na Loučeni.
Pořád říkám, že tibetská mísa sluší každému...
Pořád říkám, že tibetská mísa sluší každému...
Klára Dvořáková
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| 6. literární dílna na zámku Loučeň bude 25.-28. ledna |
Ahoj Dano,
děkuju za zaslání podkladů pro loučeňskou listerární dílnu a knihu ČLOVĚK NAŠÍ DOBY. Opět perfektně vymyšlená inspirativní témata!! Snad mě něco nakopne. Kdybyste si na Loučeni v pauze mezi psaním chtěli pustit něco podnětného, doporučuju tuhle epizodu Nepřirozený výběr z devadesátkovýho seriálu Krajní meze. Je v něm za 40 minut perfektně zpracováno to, co je v zadání jako téma 4 a zčásti i 5:
4. Znáte fostoreskujícího králíčka Albu? Díky biotechnologiím se budou lidé všelijak geneticky vylepšovat, takže nic nebude nemožné...
Příklad
5. Společnost, kde bohatí budou mnohem inteligentnější než zbytek světa (umělá inteligence zabudovaná v těle) a díky biotechnologiím prakticky bezsmrtní (vyměněné orgány), takže se ke zbytku "nevylepšených" lidí možná budou chovat tak, jako my dnes k "méněcennějším" živočišným druhům, tedy ke zvířatům.
4. Znáte fostoreskujícího králíčka Albu? Díky biotechnologiím se budou lidé všelijak geneticky vylepšovat, takže nic nebude nemožné...
Příklad
5. Společnost, kde bohatí budou mnohem inteligentnější než zbytek světa (umělá inteligence zabudovaná v těle) a díky biotechnologiím prakticky bezsmrtní (vyměněné orgány), takže se ke zbytku "nevylepšených" lidí možná budou chovat tak, jako my dnes k "méněcennějším" živočišným druhům, tedy ke zvířatům.
Užijte si zámek.
Martin Zvoníček
.
Pokud jste mě nepoznali, tak se vám ani nedivím. Fotka, koláž i vydání knihy - to všechno mi připomnělo, že je to už více než 10 let, co jsem potkala Danu a začala s ní psát a pak i učit tvůrčí psaní metodou Arnošta Lustiga. Díky, Dano, za ty krásné časy, důvěru i za kolážKlára Dvořáková
Zámek Loučeň je láska a místo, kam se ráda vracím. Na kurzech Psaní podle Lustiga vznikla už spousta povídek a příběhů založených na skutečných historických postavách a událostech. Jedním z nich je příběh Útěk z Pávie, který se odehrál, když Itálií otřásaly dozvuky revolučního roku 1848. Loučeňská knížecí rodina, kníže Hugo s chotí a malou dcerkou, v té době pobývala u příbuzných na zámku v Pavii.
a místo, kam se ráda vracím. Na kurzech Psaní podle Lustiga vznikla už spousta povídek a příběhů založených na skutečných historických postavách a událostech. Jedním z nich je příběh Útěk z Pávie, který se odehrál, když Itálií otřásaly dozvuky revolučního roku 1848. Loučeňská knížecí rodina, kníže Hugo s chotí a malou dcerkou, v té době pobývala u příbuzných na zámku v Pavii.Nataša Richterová
jistě to znáš, když jsi to napsala pro National Geographic, ale Tvoje reportáž ze Švýcarska Nejdelší úzkokolejný vlak na světě je nyní šlárgem internetu. A když mi to přišlo s uvedením, že "dle švýcarsých statistik má ČR nejhustší síť železnic", musím ti ten vlakový rekord přeposlat.
Moc zdraví Bohuna Kopřivová
Ahoj, milá Dano,
přepracoval jsem bajku Malířské plátno, která nebyla moc povedená.
Poslal jsem jí pak znovu Nataše a podívej níže co mi napsala:
přepracoval jsem bajku Malířské plátno, která nebyla moc povedená.
Poslal jsem jí pak znovu Nataše a podívej níže co mi napsala:
Tak. A já mám slzy v očích. Gratuluji!
Tomu říkám přepsat povídku😉.
Měl jsem a mám obrovskou radost!!!
Děkuji, že mohu s Vámi tvořit a rozvíjíte se.
Tomu říkám přepsat povídku😉.
Měl jsem a mám obrovskou radost!!!
Děkuji, že mohu s Vámi tvořit a rozvíjíte se.
Bohouš
A samozřejmě také o knize Kuchařka z rybářské chaty
Poslouchejte v archivu, odkaz zde.
Nataša Richterová
Encyklopedické informace najdu na wiki;
pro NG je důležitý český prvek
Michal Hejna
Michal Hejna
 |
| 7. lekce kurzu psaní cestopisů s Tomášem Turečkem, šéfredaktorem NG |
Moc děkuju za dalšího hosta - Tomáše Turečka, šéfredaktora Nationla Geographic Česko. Mluvil velmi zajímavě. Dozvěděl jsem se, jak je pro články do tohoto časopisu důležitá česká stopa.
Dá se ještě dělat žurnalistika mimo čas.
Martin Paruch
Martin Paruch
Výborné povídání, které mi dost dalo.
Článek prodá lidský příběh
Česká stopa
Ne encyklopedie,
Slow writting, slow reaing, ne aktuality
Marek Filičko
Článek prodá lidský příběh
Česká stopa
Ne encyklopedie,
Slow writting, slow reaing, ne aktuality
Marek Filičko
Nejžádanější - velké expedice - dobré fotky jsou nejtěžší - zajímavé je cokoliv, co se během expedice děje
Jana VenzlůVendula Langová
 |
| 2. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 18. ledna 2024 |
Milí psavci,
zdravím Vás v roce 2024, doufám, že se Vám dobře daří i tvoří a přicházím s následující nabídkou:
Když se nějak rozneslo, že občas navštěvuji kurzy tvůrčího psaní, požádala mě místní paní knihovnice, abych uspořádala autorské čtení u nich v Městské knihovně. Jak by to mělo vypadat?
Kdy: někdy v průběhu března, měsíce knihy; ve všední den, podvečer od pěti nebo půl šesté.
Kde: Městská knihovna, Adámkova třída 554, Hlinsko v Čechách
Jak: mělo by jít o 60 - 90 minut dlouhé pásmo ukázek naší tvorby z kurzů Psaní podle Lustiga (pokud by se nám podařilo takový rámec naplnit)
Vzhledem k mému trvalému tvůrčímu bloku je jasné, že takové čtení výhradně s použitím vlastních textů bych nikdy nevyplnila, proto Vás, kteří byste měli zájem a čas, prosím o podporu. Můžete mi, prosím, dát vědět, jestli by pro Vás bylo vystoupení v Hlinsku možné a kdy by se Vám to případně nejvíce hodilo? Knihovna přislíbila uhradit případným účinkujícím cestovné. Jako vrcholně vhodný se jeví termín úterý 26. března.
V minulosti jsem tady v knihovně měla přednášku o mém putování do Santiaga de Compostela a přišlo tam přes 20 lidí. Plakáty bývají na vývěsce městského úřadu a přímo v knihovně. Pokud nás bude dost, abychom program utáhli, o leták se postarám ve spolupráci s knihovnou - bude to propagace kurzů, našich textů a společně vydaných knih.
Zároveň tímto i prosím Danu, zda by s touto akcí souhlasila?
Děkuji za pozornost a prosím, ozvěte se, pokud Vás to zaujalo a byli byste ochotni přijet a společně si zase "začíst". Byla bych moc ráda:)
Srdečně zdravím,
Katka Pospíšilová
zdravím Vás v roce 2024, doufám, že se Vám dobře daří i tvoří a přicházím s následující nabídkou:
Když se nějak rozneslo, že občas navštěvuji kurzy tvůrčího psaní, požádala mě místní paní knihovnice, abych uspořádala autorské čtení u nich v Městské knihovně. Jak by to mělo vypadat?
Kdy: někdy v průběhu března, měsíce knihy; ve všední den, podvečer od pěti nebo půl šesté.
Kde: Městská knihovna, Adámkova třída 554, Hlinsko v Čechách
Jak: mělo by jít o 60 - 90 minut dlouhé pásmo ukázek naší tvorby z kurzů Psaní podle Lustiga (pokud by se nám podařilo takový rámec naplnit)
Vzhledem k mému trvalému tvůrčímu bloku je jasné, že takové čtení výhradně s použitím vlastních textů bych nikdy nevyplnila, proto Vás, kteří byste měli zájem a čas, prosím o podporu. Můžete mi, prosím, dát vědět, jestli by pro Vás bylo vystoupení v Hlinsku možné a kdy by se Vám to případně nejvíce hodilo? Knihovna přislíbila uhradit případným účinkujícím cestovné. Jako vrcholně vhodný se jeví termín úterý 26. března.
V minulosti jsem tady v knihovně měla přednášku o mém putování do Santiaga de Compostela a přišlo tam přes 20 lidí. Plakáty bývají na vývěsce městského úřadu a přímo v knihovně. Pokud nás bude dost, abychom program utáhli, o leták se postarám ve spolupráci s knihovnou - bude to propagace kurzů, našich textů a společně vydaných knih.
Zároveň tímto i prosím Danu, zda by s touto akcí souhlasila?
Děkuji za pozornost a prosím, ozvěte se, pokud Vás to zaujalo a byli byste ochotni přijet a společně si zase "začíst". Byla bych moc ráda:)
Srdečně zdravím,
Katka Pospíšilová
Hola hola, přátelé,
je to parádní nápad, také proto, že já sám moc rád veřejně čtu. Vlastně je to pro mne ten nejlepší způsob jak se radovat z toho, co jsem napsal, jak to sdílet - jedno tlesknutí má pro mne hodnotu tisíců laiků.
Na dálku s láskou objímá Yakeen
Na dálku s láskou objímá Yakeen
 |
| Křest knihy Arnoštova cesta 18. 1. 24 |
Jde o příběh v obrazech, který představuje hlavní momenty na jeho životní cestě. Mohou to být obrazy zásadní jak pro něj, tak pro jeho dceru Evu a syna Josefa.
Kniha je koncipována jako jejich dialog o cestě životem. Děti i Arnošt na ní stárnou a zjišťují o sobě nejrůznější věci – a tím se k sobě také přibližují. Zjišťují, kdo opravdu jsou, a kým jsou pro sebe navzájem.
Text Markéty Pilátové doprovázejí obrazové koláže Elišky Podzimkové.
Děkuji všem, kteří přišli.
Dana Emingerová
 |
| 6. lekce kurzu psaní cestopisů s Janem Pokorným 10. ledna 2024 |
Zaujalo mě, jak Honza Pokorný říkal, že dobrý novinář musí umět udělat třiminutový rozhovor o čemkoliv s kýmkoliv.
Dobrý autor musí mít hodně nastudováno a načteno.
Cestopisy se za posledních třicet let velmy změnily s možnostmi lidí, jak mohou cestovat. Zaujmout lze dnes hlavně příběhem nebo atraktivním prostředím.
Jan Pokorný naznačil, že kdo chce dobře psát, musí být otevřený světu jako dítě. Děti kladou spoustu otázek, jsou pořád v pohybu.
Vendula Beaujouan Langová
 |
| Psaní cestopisů 10. 1. 2024 s moderátorem Janem Pokorným |
Hodně lidí cestuje a každý je originál, takže my chceme originální příběhy s osobním zaujetím a unikátním pohledem na věci.
Asja Žilová
Mě, kromě vtipných historek, oslovují dvě věci: otevřenost vůči náhodě a rozdíl mezi turistou a “skoro rezidentem”.
Martin Paruch
Prodávají příběhy; čím žijí místní, nemusí být zajímavé pro našince; štěstí přeje připraveným, ale nepřipraveným někdy více
Z dnešního povídání jsem si odnesla nejen zajimavé příběhy, ale také je třeba jít vstříc náhodě, přemýšlet pohledem čtenářů a vybrat správné téma či místo.
Martin Paruch
Michal Hejna
Z dnešního povídání jsem si odnesla nejen zajimavé příběhy, ale také je třeba jít vstříc náhodě, přemýšlet pohledem čtenářů a vybrat správné téma či místo. Nelze podcenit znalosti, nutnost načíst si věci a vrstvit znalosti a zkušenosti.
Příběhy zasadit do atraktivního prostředí.
Bohuna Kopřivová
Lekce s rozhlasovým moderátorem Janem Pokorným:
Bohuna Kopřivová
Vtipně podané historky z „obyčejného“ života, pobavila mě metoda „Štěstí přeje nepřipraveným.“
Jako důležité mi připadá, že je třeba přemýšlet o tom, co zajímá čtenáře/posluchače v Česku, a že příběh zasazený do neobvyklého, neotřelého prostředí může na čtenáře/posluchače stále fungovat.
Marek Filičko
Marek Filičko
Co zajímá posluchače - už je potřeba, aby ten cestovatel mě vytvořený brand - příbeh zasazený do neobvyklého prostředí Být zvědavý a pořád se ptát a o všechno se zajímat Žít tím, co dělám
Jana VenzlůProbírali jsme také vliv literatury na čtenáře a já jsem si vzpomněla na úryvek z knihy Stephena Kinga Právo nálezce o fanouškovi knih, kvůli kterým je schopen i zabíjet:
"V té poslední knížce se Jimmy znovu setká s Andreou. Co ty na to?" řekne Pete a Vlkovi se rozšíří oči: "S Andreou? Fak? Jak to? Co se stane?"
Za daných okolností, kdy Vlk míří pistolí na jeho sestru, je to otázka víc, než bizarní. Ale je také upřímná, ryzí. Pete si uvědomí, že ta fiktivní Andrea je pro Vlka skutečná způsobem, jakým Petova spoutaná sestra nikdy nebude. Žádná lidská bytost pro něj není tak opravdová jako Andrea, Jimmy a další hrdinové románu. Je to rozhodně znamení skutečného, hlubokého šílenství... Ale pak je Pete taky blázen, protože ví, jak se ten šílenec cítí. Úplně přesně. Vzplálo v něm při čtení románu stejné nadšení, stejný úžas, když Jimmy zahlédl Andreu během chicagských bouří v roce 1968. Skutečně mu vhrkly slzy do očí. Také slzy, uvědomí si Pete - ano, dokonce i teď, vlastně zvlášť teď, protože na tom závisí jejich život - jsou znamení, jak obrovskou sílu má literatura. Právě ta způsobila, že tisíce lidí plakaly, když se dozvěděly, že Charles Dickens dostal mrtvici a zemřel. Díky ní celá léta jakýsi cizinec pokládal růžina hrob Edraga Allana Poea každý rok 19. ledna na Poeovy narozeniny. Kvůli ní by Pete tohoto muže nenáviděl, i kdyby nemířil pistolí na sestřino břicho.
Za daných okolností, kdy Vlk míří pistolí na jeho sestru, je to otázka víc, než bizarní. Ale je také upřímná, ryzí. Pete si uvědomí, že ta fiktivní Andrea je pro Vlka skutečná způsobem, jakým Petova spoutaná sestra nikdy nebude. Žádná lidská bytost pro něj není tak opravdová jako Andrea, Jimmy a další hrdinové románu. Je to rozhodně znamení skutečného, hlubokého šílenství... Ale pak je Pete taky blázen, protože ví, jak se ten šílenec cítí. Úplně přesně. Vzplálo v něm při čtení románu stejné nadšení, stejný úžas, když Jimmy zahlédl Andreu během chicagských bouří v roce 1968. Skutečně mu vhrkly slzy do očí. Také slzy, uvědomí si Pete - ano, dokonce i teď, vlastně zvlášť teď, protože na tom závisí jejich život - jsou znamení, jak obrovskou sílu má literatura. Právě ta způsobila, že tisíce lidí plakaly, když se dozvěděly, že Charles Dickens dostal mrtvici a zemřel. Díky ní celá léta jakýsi cizinec pokládal růžina hrob Edraga Allana Poea každý rok 19. ledna na Poeovy narozeniny. Kvůli ní by Pete tohoto muže nenáviděl, i kdyby nemířil pistolí na sestřino břicho.
Dagmar Kokešová
|
| 1. lekce dlouhodobého kurzu s Natašou a Danou 4. ledna 2024 |
 |
| 1. lekce dlouhodobého kurzu 4. ledna 2024 |
Dobrý den,
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.
PS. Vzkaz kotelníkovi, strejdovi Honzovi Rumlovi, jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že můj tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.
Moc jsem si to užila, dlouho jsem si odnikud neodnesla tolik informací a vzpomínek.
Naučila jsem se, že:
Bez háčku se nehneš.
Méně je více.
Z flinty na zdi se musí vystřelit.
Nehruť se, když se tvůj příběh někomu nelíbí, někdo jiný si ho třeba rád přečte třikrát.
Máme na to!
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání!
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání!
Jinak jsem si objednala knihu Živel Lustig z knihobotu a už na mě čeká v boxu, tak se na ni moc těším.
A díky i za ten Vyšehrad, hned o víkendu se na to všechno vrhnu!
Jana Buchalová
Jana Buchalová
PS. Vzkaz kotelníkovi, strejdovi Honzovi Rumlovi, jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že můj tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.Krásný den, paní Emingerová,
srdečně Vás zdravím z Knihovny v Třinci. Loni jsme uspořádali rámcovou literární soutěž PSAVCI, která se setkala s velkým ohlasem, a proto v ní pokračujeme i v roce 2024.
Každý měsíc byl věnován jednomu literárnímu žánru, který měl svého Patrona z řad českých spisovatelů a básníků. Leden je "startovací" - PSAVCI se přihlašují. Výzva samotná pak startuje v únoru. A já bych byla velmi vděčná, kdybyste ji mohla jako Patronka odstartovat právě Vy. Tematicky by se jednalo o příběh (max. 2 normostrany). Role Patrona spočívá v tom, natočit krátké video s tipy, jak na ten který žánr a pak práce ve dvou, třech větách vyhodnotí. Nezabere to mnoho času, ale soutěž díky Vaší energii získá na své hodnotě, což je také naším cílem. Za účast na PSAVCÍCH náleží finanční odměna 3000,- Kč. Vše probíhá on-line.
Jak vypadaly loňské výzvy a kdo byl našimi Patrony se můžete podívat zde: www.knihovnatrinec.cz/psavci
PSAVCI jsou zaměřeni na cílovou skupinu studentů od 15 let a dospělých od 20 let a výše. Maximální počet účastníků je 15 v každé kategorii.
Budeme velmi rádi, když se s námi do PSAVCŮ zapojíte a podpoříte tak nové talenty. Letos do toho jde s námi i Knihovna v Havířově.
Děkuji Vám a těším se na spolupráci s Vámi!
Adéla Majerová
Jak vypadaly loňské výzvy a kdo byl našimi Patrony se můžete podívat zde: www.knihovnatrinec.cz/psavci
PSAVCI jsou zaměřeni na cílovou skupinu studentů od 15 let a dospělých od 20 let a výše. Maximální počet účastníků je 15 v každé kategorii.
Budeme velmi rádi, když se s námi do PSAVCŮ zapojíte a podpoříte tak nové talenty. Letos do toho jde s námi i Knihovna v Havířově.
Děkuji Vám a těším se na spolupráci s Vámi!
Adéla Majerová
I kdyz si na me urcite nevzpominate, ja ano 
(vecer venovany Viktoru Fishlovi v Maiselovce) a dekuji za FB pratelstvi a preji Vam dobrý a krasny a radostny novy rok 2024!!!
(vecer venovany Viktoru Fishlovi v Maiselovce) a dekuji za FB pratelstvi a preji Vam dobrý a krasny a radostny novy rok 2024!!!
Milí přátelé,
do nového roku 2024 nám přeju, abychom si vážili všeho, co máme. Abychom přijímali to, co nám osud přináší, jako bychom si to vybrali... a pokud se nám to nelíbí, snažili se to změnit hlavně sami u sebe a pořád se učili ze všech životních situací.
Dana
Emingerko, ty umíš lyžovat? 
)))
))) Dani, vše dobré i tobě, moje dobrá vílo. Ať se ti daří. Jsi plná lásky, slušnosti a empatie. Zasloužíš jsi jen to nejlepší.
Jaroslav Pohan
Alexandra Safi Narwa
.jpg)
.jpg)
Nataša pokřtila v Plzni 12. prosince svou knihu Kuchařka z rybářské chaty. Tentokrát jsem byla pyšnou kmotrou já... A poprvé se mi u kuchařky stalo, že jsem se po přečtení poslední stránky rozplakala dojetím. Jsem pyšná, kolik jsem vychovala úspěšných autorů.
Gratuluji, Natašo!! Jsi bezvadná kamarádka, autorka i lektorka
Dana
Ve světě literatury existuje jenom pět námětů, ke kterým se všichni spisovatelé posledních pět tisíc let vracejí, které se jednotlivě nebo v kombinaci objevují stále.
Na prvním místě je láska. Nejzkušenější spisovatelé se drží Lásky s velkým L, protože to je to, co lidi zajímá úplně nejvíc.
Na druhém je moc a manipulace.
Pro třetí téma existuje řecké slovo hybris, což znamená překročení, kdy člověk zapomene, že je člověk. Myslí si, že je bůh, že si může dovolit všechno, a chová se jako bůh. A je za to potrestán, shoří v ohni.
Ty dva poslední náměty jsou zločin a trest. A tohle všechno se prolíná.
Takže spisovatelé čtou nejen proto, aby mohli opisovat od jiných, ale zároveň – a to je zdánlivě úplný protimluv – čtou a čtou i proto, aby od svých předchůdců neopisovali. Protože jen ten, kdo přinese světu něco úplně nového (nový pohled na člověka), je opravdový spisovatel.
Arnošt Lustig
Dana
Na prvním místě je láska. Nejzkušenější spisovatelé se drží Lásky s velkým L, protože to je to, co lidi zajímá úplně nejvíc.
Na druhém je moc a manipulace.
Pro třetí téma existuje řecké slovo hybris, což znamená překročení, kdy člověk zapomene, že je člověk. Myslí si, že je bůh, že si může dovolit všechno, a chová se jako bůh. A je za to potrestán, shoří v ohni.
Ty dva poslední náměty jsou zločin a trest. A tohle všechno se prolíná.
Takže spisovatelé čtou nejen proto, aby mohli opisovat od jiných, ale zároveň – a to je zdánlivě úplný protimluv – čtou a čtou i proto, aby od svých předchůdců neopisovali. Protože jen ten, kdo přinese světu něco úplně nového (nový pohled na člověka), je opravdový spisovatel.
Arnošt Lustig
 |
| 5. lekce kurzu psaní cestopisů se vstupem válečného zpravodaje Petra Pravdy 13. 12. 2023 |
Petrovo vystoupení bylo moc dobrý. Bylo to autentické.
Laťka, kterou je užitečné vidět a slyšet. Navíc od profesionála.
Martin Paruch
%20kopie(2).jpg)
V nebezpečných situacích se chovat normálně, neagresivně.
Je dobré znát vždy alespoň pár slov v místním jazyce, může to pomoci otupit hrany.
Pokud možno nepanikařit, "neposrat se z toho".
Hodí se znát reálie, aby bylo možné zahájit rozhovor.
A hlavně neukazovat, že jsme bohatí (ačkoliv někdy je to bohatství relativní - dodávám já)
Marek Filičko
Ty nejzajímavější příběhy nejsou tam, kde padají bomby.
Petr se jako mladík setkal u jednoho stolu s Christiane Amanpour a najednou nevěděl, na co se jí zeptat.
Jana Venclů
Jana Venclů
.JPG)
Petře, jsi fakt hrdnina,
Nejsem tak dobrý psavec, abych se jen pokusila vylíčit ten strach, jaký jsem se o tebe měla, i když už bylo po všem. Moc děkuji a s panem Tomášem Poláčkem jsem už knihu za vyměnila za flašku, jak chtěl, tak doufám, že mu bude chatnat. Mějte se moc hezky.
Nejsem tak dobrý psavec, abych se jen pokusila vylíčit ten strach, jaký jsem se o tebe měla, i když už bylo po všem. Moc děkuji a s panem Tomášem Poláčkem jsem už knihu za vyměnila za flašku, jak chtěl, tak doufám, že mu bude chatnat. Mějte se moc hezky.
Všechny zdraví Bohuna Kopřivová
Dozvěděl jsem se, jaká je reálná práce zpravodajce v rizikových oblastech
Bez peněz a kontaktů a podpory je zahraniční zpravodajec nucen improvizovat, ale mnohdy mohou být výsledky a informace hlubší, než od renomovaných zahraničních zpravodajských stanic.
Důležité je snažit se objektivně přinášet informace z obou stran konfliktu.
Bohumil Fiala
 |
| Autorské čtení na Dobešce 1. prosince 2023 |
Tak tohle nemůžu stihnout, ani kdybych jel jako smyslů zbavený hovado. Sraz v divadle Dobeška pro naše autorské čtení je v 17:00. Začátek představení naštěstí až o dvě hodiny později. A já nerad- i když často- chodím někam pozdě.
.jpg)
„To bys nevěřil…“ šveholí tchyně. „Teď v zimě klobouček, kabelka, boty, kabát… Jenže pod ním ještě svetřík! No, a o šátku na ten svetřík ani nemluvím… To všechno sladit…“
„Já vám to taky osladím,“ pomyslím si. A i když nejsem zas tak škodolibý, tak jedu jako Janek.
Parkuji o ulici dál a jsem tu teprve podruhé v životě. Nepamatuji si, kde je přesně vchod do divadla. Rozhlížím se kolem sebe a přes park vidím obláček kouře. Může se jednat o počáteční požár… Nebo… Nebo je tam naše lektorka scénického přednesu, paní Janička s nezbytnou cigaretkou. Jdu za obláčkem a bé je správně.
„Dobrý večer, Jano!“ halekám na dálku.
„Dobrý!“ odpovídá. A nato pokračuje: „Hned na začátku to tam napalte! A- užijte si to! Když si to užijete vy, budou spokojení i diváci!“
Bledý tchán, slyšel pouze „napalte to“, a ač nekuřák, po naší jízdě ji žádá o cigaretu. Tchyně mu dává facku. Alespoň se mu vrací barva do tváře. Tchyni Alenku si nikdo na světě plácnout netroufne, tak holt zůstane zelená…
„Ahój, ahój- jé ty jsi tu taky- nazdár!!!“
„Autorské čtení a křesty knih na předvánoční Dobešce jsou pro nás psavce vrchol sezóny! Něco jako derby Sparty se Slávií, Arsenálu s Manchesterem. Nebo přátelství Čuka s Gekem, Boba s Bobkem, Simona s Garfunkelem.“
Provozní manažerka kurzů a dnes i inspicientka v jedné osobě Milča, mi dává scénář večera a úkoly. Donést skleničky, rozdat dárky… V pohodě. Vyfotit? Natočit? Na telefon?!
„Víš, kdykoli vezmu do ruky jakékoli technické zařízení mladší než papiňák, je ohrožen světový mír. Většinou vyfotím vlastní obličej s povyplazeným jazykem. Se mi to dycky nějak otočí a …“
Milča stahuje ruku s telefonem zpět.
„Kdo ještě nezkoušel na mikrofon?!“ volá Jana, uvnitř divadla nouzově potahující z elektronické cigarety.
Běžím na jeviště, beru mikrofon, zkouším první tři věty. „Kdopak to mluví?“ Pomyslím si, zprvu vyděšen barvou vlastního hlasu z reproduktorů.
„Pro mě dobrý!“ volá zvukař.
„Hele, říká dobrý! Líbí se mu to!“ sděluji s nadějí v hlase Ireně, která jde zkoušet po mně.
„On hodnotí zvuk, ne obsah,“ odpovídá opatrně.
„Všichni do sálu! Účinkující v prvním bloku, připravte se- po písničce nastupujete! Martin, Vendula, Bohunka!“
V sále zní první píseň Caravan. Zpěvačka Eva s muzikanty Rudou, Václavem a svým otcem (který je zároveň otcem -naší duchovní guru Dany)- panem Jiřím, by donutili mrtvého tančit. Atomová energie! Čtyři muzikanti a vydají za symfonický orchestr ztvárňující bouřku, která si šňupla něčeho ostřejšího…
Začíná čtení-vrchol sezóny!
Vendula čte poutavý cestopisný příspěvek, kde se dozvím, že E-svatyně není nový erotickokřesťanský web, jak jsem původně myslel. Pro mě je poutavý zejména neotřelou vůní dálek. Já sám jsem byl bohužel nejdále na náměstí Piazza Diciassette Novembre v Benátkách. Ano znalci italštiny mezi námi už vědí, že se jedná o náměstí 17. listopadu a tím pádem o Benátky nad Jizerou.
A jdeme na první z hřebů - vrcholů večera, křest Natašiny Kuchařky z rybářské chaty. Natašu a její styl mám velmi rád. Jen jsem striktní nežerorybotarián. Proto si po čtení úryvku z knihy, jak Nataša na zádi loďky čurá do moře, jednou rukou se držíc zábradlí a druhou odhánějící čumícího kormorána tuto představu nenechám zkazit recepty na něco tak málo vepřového, jako jsou ryby. Možná je to dáno i tím, že jsem znamením „Ryba“ a bráchové a ségry se prostě nejedí.
Další ochutnávka Eviny muziky. Přidává se i Dana, pan Jiří a co dodat?
Nastupuje Šimon s jeho geniálním pupínkem na přirození. Myslím povídku. O inteligenci jeho vlastních pupínků nemám ponětí.
Děvčata na to zprvu koukají divně.
„No ne, není to špatně, jenom… Už si viděl někdy například osm ženských na jednom místě ve stejném oblečení?“ napovídá pedagogicky Dana a Milča opatrně přikyvuje.
„No jasně!“ kontruju.
Tohle obě dámy vyhodí ze sedla…
„Počkej, počkej… A kde?!!!“
„Na základce. Na tělocviku. Všechny holky měly modrý trenýrky a bílý trička.“
„No, tak vidíš!“ zvolá Dana a myslí si, že se ujímá vedení. „A líbily se ti???“
„Jo, jo! Těm vyvinutějším z těch trenýrek vylejzaly prdelky!“ rozpomínám se na své pravěké erotické probouzení.
„Tak ty poslední udělejte putovní. Jako dárek o vánocích v chudý rodině, která už nebydlí pospolu. Koupíš to, co chceš, necháš krásně zabalit a dáš to mámě. Ta to ani nerozbalí, řekne si, „ale vždyť já nic nepotřebuju“ a dá to tátovi. Ten si pomyslí- „je to krásně zabalený, to bude nějaká serepetička, co já s tím“ a dá ségře. No a ta ví, že otec nemá vkus, ale nechal to krásně zabalit. „Brácha je debil, bude mít radost už z toho a já nemusím nic vymýšlet…“ A dokončí strastiplnou pouť dárku, který je vybrán samotným obdarovaným, tudíž nepřekvapí, ovšem potěší!“
„Prostě na tom jevišti od teď už budeme točit ty zbylý tři kytky. Jsou všechny stejný, nikdo nic nepozná…“
Dana s Milčou pocházející z buržoazních rodin, kde má o vánocích každý svůj dárek- a zlí jazyci hovoří i o dvou. Ale je vidět, že o tom- ač nerady- aspoň přemýšlejí. Vracím chlapy do hry a jsem přesvědčen, že souboj ženské- mužské myšlení je přinejhorším 1:1- tedy „plichtička“.
Problém vyřešen, další nálož jazzu a držte si klobouky- jedeme z kopce!!!
Doznívá muzika a na jeviště vstupuje další čtveřice odvážných.
Martina uzavírá blok adventním srovnáním světa před Brnem a za ním. A je na každém, odkud pochází a z jaké strany je před a z jaké je za. Všude žijí lidé… Kdo moc řeší, z které strany je před, se jednoho dne probudí s flintou v ruce a musí střílet do těch za.
Blíží se závěr a nastupuje Katka se svým posledním pinďourem. Tedy samozřejmě Katka jako půvabná žena žádného „tuhle věc“ nemá. Přesněji- nastupuje se svou povídkou „Poslední pinďour na Zemi“.
Hrozná představa! Navíc ho nakonec sežrala kočka! Cestou domů musím koupit nějaké dobré kočičí konzervy a objednám se na prevenci na urologii. BRR! Pojďme od toho!
Ještě spěchám nechat si podepsat knížky. První od sluníčka Natašky, pro mě. Druhou od Yakeena, pro syna Michala s přítelkyní Marcelkou. V hučícím sále je mi špatně rozumět. A jen osobnost jako Yakeen bez pozastavení zcela samozřejmě píše věnování pro Michala a Marcela… Vysvětluju, že syn jde s většinou a MARCELka- stejně jako Katka- sama nevlastní pinďoura. Yakeen se s pochopením usmívá, bere další knihu a věnuje již správně Michalovi a Marcelce… Velikost některých lidí vynikne i na maličkostech.
Všichni se loučí. Novinářka, architektka, manažer, důchodkyně, podnikatelka, terapeut, studentka, právnička, hudebnice, prodavač, matka na mateřské a spousta dalších. Tihle všichni se mohou setkat jen na dvou místech na světě. Pokud bych doplnil čerta, komunistu a Američana, tak v židovské anekdotě- ty měl rád i náš vzor Arnošt Lustig. Akorát takovou žádnou neznám. Nebo na Dobešce při autorském čtení. A tam to známe a doufáme, že se zase za rok všichni setkáme.
Chumelí, jako když rozzuřenej pes roztrhá peřinu. Je 16:30. 20 minut už čekám v autě na pantátu s panímámou, které jsem na večer pozval. V předchozím organizačním telefonátu mě sami upozorňují, že „v tomhle počasí“ musím vyjet včas.
„Znáš se, zase pojedeš jako Janek!“
„Znáš se, zase pojedeš jako Janek!“
.jpg)
„Já vám to taky osladím,“ pomyslím si. A i když nejsem zas tak škodolibý, tak jedu jako Janek.
Na místo přijíždíme v 17:01. Tchýně Alenka vystupuje z auta a už je jedno jakou má kabelku, boty, svetřík a nevímco. Se zeleným obličejem neladí žádný z jejích svršků. Tchán Mirek dělá odvážného a tak je jen do běla. Vypadá jako sněhulák v kabátě a klobouku.
„Dobrý večer, Jano!“ halekám na dálku.
„Dobrý!“ odpovídá. A nato pokračuje: „Hned na začátku to tam napalte! A- užijte si to! Když si to užijete vy, budou spokojení i diváci!“
Bledý tchán, slyšel pouze „napalte to“, a ač nekuřák, po naší jízdě ji žádá o cigaretu. Tchyně mu dává facku. Alespoň se mu vrací barva do tváře. Tchyni Alenku si nikdo na světě plácnout netroufne, tak holt zůstane zelená…„Ahój, ahój- jé ty jsi tu taky- nazdár!!!“
„Autorské čtení a křesty knih na předvánoční Dobešce jsou pro nás psavce vrchol sezóny! Něco jako derby Sparty se Slávií, Arsenálu s Manchesterem. Nebo přátelství Čuka s Gekem, Boba s Bobkem, Simona s Garfunkelem.“
Provozní manažerka kurzů a dnes i inspicientka v jedné osobě Milča, mi dává scénář večera a úkoly. Donést skleničky, rozdat dárky… V pohodě. Vyfotit? Natočit? Na telefon?!
„Víš, kdykoli vezmu do ruky jakékoli technické zařízení mladší než papiňák, je ohrožen světový mír. Většinou vyfotím vlastní obličej s povyplazeným jazykem. Se mi to dycky nějak otočí a …“
Milča stahuje ruku s telefonem zpět.
„Kdo ještě nezkoušel na mikrofon?!“ volá Jana, uvnitř divadla nouzově potahující z elektronické cigarety.Běžím na jeviště, beru mikrofon, zkouším první tři věty. „Kdopak to mluví?“ Pomyslím si, zprvu vyděšen barvou vlastního hlasu z reproduktorů.
„Pro mě dobrý!“ volá zvukař.
„Hele, říká dobrý! Líbí se mu to!“ sděluji s nadějí v hlase Ireně, která jde zkoušet po mně.
„On hodnotí zvuk, ne obsah,“ odpovídá opatrně.
„Všichni do sálu! Účinkující v prvním bloku, připravte se- po písničce nastupujete! Martin, Vendula, Bohunka!“
V sále zní první píseň Caravan. Zpěvačka Eva s muzikanty Rudou, Václavem a svým otcem (který je zároveň otcem -naší duchovní guru Dany)- panem Jiřím, by donutili mrtvého tančit. Atomová energie! Čtyři muzikanti a vydají za symfonický orchestr ztvárňující bouřku, která si šňupla něčeho ostřejšího…Začíná čtení-vrchol sezóny!
Martin sklízí úspěch se svou povídkou, jak latinskoamerické děvče ke štěstí s gringem přišlo. Děvčata česká si chystají odhalené pupíky a ňadra k podpisu od něj a na jeviště létají kousky spodního prádla. Paní Jana tohoto skromného literáta a sympaťáka připravila k scénickému čtení způsobem, který ohrožuje existenci a živobytí pana Donutila, Bartošky, Praisse a dalších.
Třetí Bohunka dává přítomné mládeži návod, jak připravit a užívat drogu a rostlinu Betel. Vzhledem k uvolněnému přednesu zkoumám její červená ústa… Ale ne, jen výraznější rtěnka - v divadle opodstatněného večerního líčení - a přednes daný zkušeností a drilem paní Jany.
A jdeme na první z hřebů - vrcholů večera, křest Natašiny Kuchařky z rybářské chaty. Natašu a její styl mám velmi rád. Jen jsem striktní nežerorybotarián. Proto si po čtení úryvku z knihy, jak Nataša na zádi loďky čurá do moře, jednou rukou se držíc zábradlí a druhou odhánějící čumícího kormorána tuto představu nenechám zkazit recepty na něco tak málo vepřového, jako jsou ryby. Možná je to dáno i tím, že jsem znamením „Ryba“ a bráchové a ségry se prostě nejedí.Další ochutnávka Eviny muziky. Přidává se i Dana, pan Jiří a co dodat?
Je to koktejl umění, krásného světáctví bohémů z povolání i jemnosti literární královny. To vše pod křídly anděla. Anděla kterým je bezpochyby každá maminka. Okořeněný viditelnou láskou mezi vodou a ohněm, má lepší chuť než Cuba libre podávaný v centru letní Havany…
Tečka za cestopisy, jedeme domů. Doslova.
Tečka za cestopisy, jedeme domů. Doslova.
Děti a rodiče- co jiného by mělo tvořit domov.
Nastupuje Šimon s jeho geniálním pupínkem na přirození. Myslím povídku. O inteligenci jeho vlastních pupínků nemám ponětí. Jana popisuje svůj první milostný zážitek v potemnělém kabinetu. Nebojte- se spolužákem.
Anička zakončuje tento vstup osvěžující lekcí německého jazyka. Už vím, co znamená „šajze“ i ostatní slůvka. Je příznačné, že se tak děje na domovské divadelní scéně dvou velkých šiřitelů- až obrozenců- tohoto jazyka. Pánů Vávry a Štaindlera.
Následuje druhý vrchol setkání. Že nemohou být dva vrcholy v jednom představení? Ale no tak… Dámy, vzpomeňte si, když jste byly mladší a mládenci vysportovanější… A pánové- dva vrcholy… Co má vaše paní mezi obličejem a pupíkem? Cože? Zástěru?! Pane kolego, tak vy jste ženatý opravdu už dlouho a nešťastně. Ale to jsem trochu odbočil.
Následuje druhý vrchol setkání. Že nemohou být dva vrcholy v jednom představení? Ale no tak… Dámy, vzpomeňte si, když jste byly mladší a mládenci vysportovanější… A pánové- dva vrcholy… Co má vaše paní mezi obličejem a pupíkem? Cože? Zástěru?! Pane kolego, tak vy jste ženatý opravdu už dlouho a nešťastně. Ale to jsem trochu odbočil.
 |
| Jana Kovařovicová a Petra Pávková z Attachmentového centra ATTA |
Druhý vrcholem je křest Yakeenovy knihy O kočkách a drápkách. Kde se bere tolik empatie, solidarity a nezištné touhy pomáhat v jednom člověku středního vzrůstu a nenápadného vzhledu, dodnes nechápu. Musel bych projít minimálně středně velké město v poledne se svíčkou v ruce, abych našel alespoň jednoho podobného. Pokládám za štěstí, že ho mohu alespoň občas potkat a je mi ctí mu podávat ruku.
Přestávka- prodej knih. Je to dobrý- tvoří se fronta!
„Netlačte se! Na všechny se dostane!“
V zákulisí se potkávám s Milčou.
„Tak co, jak to jde?“
„Dobrý. Ale asi bude málo kytek… Už máme jen tři.“
Tady se ukázala výhodou mužská jednoduchost. Kytky jsem obstarával já. Nechal jsem připravit osm stejných… Jakýpak s tím… Sežrat se to nedá, stejně to zvadne…
Přestávka- prodej knih. Je to dobrý- tvoří se fronta!
„Netlačte se! Na všechny se dostane!“
V zákulisí se potkávám s Milčou.
„Tak co, jak to jde?“
„Dobrý. Ale asi bude málo kytek… Už máme jen tři.“
Tady se ukázala výhodou mužská jednoduchost. Kytky jsem obstarával já. Nechal jsem připravit osm stejných… Jakýpak s tím… Sežrat se to nedá, stejně to zvadne…
Děvčata na to zprvu koukají divně.„No ne, není to špatně, jenom… Už si viděl někdy například osm ženských na jednom místě ve stejném oblečení?“ napovídá pedagogicky Dana a Milča opatrně přikyvuje.
„No jasně!“ kontruju.
Tohle obě dámy vyhodí ze sedla…
„Počkej, počkej… A kde?!!!“
„Na základce. Na tělocviku. Všechny holky měly modrý trenýrky a bílý trička.“
„No, tak vidíš!“ zvolá Dana a myslí si, že se ujímá vedení. „A líbily se ti???“
„Jo, jo! Těm vyvinutějším z těch trenýrek vylejzaly prdelky!“ rozpomínám se na své pravěké erotické probouzení.
Dana obrací oči v sloup a Milča mne v prstech růženec. Vypadá to, že se modlí. Obě děkují bohům, že mě nemají doma.
Vracím se tedy k věci a ptám se:
„A jsou potřeba kytky pro nějaké důležité hostující dámy? Nebo jde už jen o show, o podium a o vás- dámy z kruhu píšících? A budou na jevišti všechny najednou?“
„Jde už jen o nás a budeme po dvou. Ale je blbý, aby se ty kytky od teď na podiu nepředávaly- dostala je zatím každá ženská…“ uvažuje nahlas Dana. Zatím neví, kam mířím.
„A jsou potřeba kytky pro nějaké důležité hostující dámy? Nebo jde už jen o show, o podium a o vás- dámy z kruhu píšících? A budou na jevišti všechny najednou?“
„Jde už jen o nás a budeme po dvou. Ale je blbý, aby se ty kytky od teď na podiu nepředávaly- dostala je zatím každá ženská…“ uvažuje nahlas Dana. Zatím neví, kam mířím.
„Tak ty poslední udělejte putovní. Jako dárek o vánocích v chudý rodině, která už nebydlí pospolu. Koupíš to, co chceš, necháš krásně zabalit a dáš to mámě. Ta to ani nerozbalí, řekne si, „ale vždyť já nic nepotřebuju“ a dá to tátovi. Ten si pomyslí- „je to krásně zabalený, to bude nějaká serepetička, co já s tím“ a dá ségře. No a ta ví, že otec nemá vkus, ale nechal to krásně zabalit. „Brácha je debil, bude mít radost už z toho a já nemusím nic vymýšlet…“ A dokončí strastiplnou pouť dárku, který je vybrán samotným obdarovaným, tudíž nepřekvapí, ovšem potěší!“„Prostě na tom jevišti od teď už budeme točit ty zbylý tři kytky. Jsou všechny stejný, nikdo nic nepozná…“
Dana s Milčou pocházející z buržoazních rodin, kde má o vánocích každý svůj dárek- a zlí jazyci hovoří i o dvou. Ale je vidět, že o tom- ač nerady- aspoň přemýšlejí. Vracím chlapy do hry a jsem přesvědčen, že souboj ženské- mužské myšlení je přinejhorším 1:1- tedy „plichtička“.
Problém vyřešen, další nálož jazzu a držte si klobouky- jedeme z kopce!!!
Doznívá muzika a na jeviště vstupuje další čtveřice odvážných.
Irena popisuje nepopsatelné a trochu se u toho červená… Všechny ženy v sále jí závidí noc na zámku. Jen pozor na almary ve sklepení!
Jana Hana mě dojímá povídkou o konci života, semknutí rodiny a citlivosti jejího zdánlivě nejdrsnějšího člena.
Asja pokračuje rozhovorem babičky s vnučkou o hvězdách. Citlivě, poeticky, něžně- tak jak jsme u ní zvyklí. Hlavně s přesahem do životního moudra a do tajemství.
Martina uzavírá blok adventním srovnáním světa před Brnem a za ním. A je na každém, odkud pochází a z jaké strany je před a z jaké je za. Všude žijí lidé… Kdo moc řeší, z které strany je před, se jednoho dne probudí s flintou v ruce a musí střílet do těch za. Tak neblbněme…
Opět se prožene vichřice Eva se svým meteorologickým orchestrem a přichází hosté z nejvzácnějších. Hana a Vladimír vzpomínají na svého strýce Arnošta Lustiga. Na ušlechtilou amforu, do které osud nalil tragiku, bolest, optimismus, smysl pro srandu, chuť do života, erotické jiskření, přisypal pytel moudra a vystavil jí na prvním místě v antickém obchodě. Bohužel i přes známý recept takovou amforu nejde zduplikovat a můžeme jen vzpomínat.
Opět se prožene vichřice Eva se svým meteorologickým orchestrem a přichází hosté z nejvzácnějších. Hana a Vladimír vzpomínají na svého strýce Arnošta Lustiga. Na ušlechtilou amforu, do které osud nalil tragiku, bolest, optimismus, smysl pro srandu, chuť do života, erotické jiskření, přisypal pytel moudra a vystavil jí na prvním místě v antickém obchodě. Bohužel i přes známý recept takovou amforu nejde zduplikovat a můžeme jen vzpomínat.
Blíží se závěr a nastupuje Katka se svým posledním pinďourem. Tedy samozřejmě Katka jako půvabná žena žádného „tuhle věc“ nemá. Přesněji- nastupuje se svou povídkou „Poslední pinďour na Zemi“. Hrozná představa! Navíc ho nakonec sežrala kočka! Cestou domů musím koupit nějaké dobré kočičí konzervy a objednám se na prevenci na urologii. BRR! Pojďme od toho!
Já čtu svojí Gizelu-ženu- plaza, co občas pojídá své partnery. Část diváků mi ještě na jeviště podává léky na nervy, část se naopak dotazuje, kde léky, po kterých jsem to napsal, kupuju já…
Yakeen se zamýšlí nad umělou inteligencí s neumělou empatií a tečku za letošní Dobeškou činí Zdenička s geniálním popisem devítisté devadesáté deváté Horácké galerie a tisící Dobešky, kde téměř všichni budou jako krabice s hlavami na umělé výživě. Ne mrazivě. Tak jak to Zdenička umí- Glosuje a sál se otřásá smíchy.
Eva nabírá do lžíce hudebního bagru poslední dávku muziky a vyklápí ji mezi nás. Tentokrát vánoční koledy. V sále je zhasnuto, tak zpívají opravdu všichni- i stydlíni. Nástup účinkujících na společnou fotku. Holky dopředu, aby jim byly vidět postavy v krásných šatech. Chlapi dozadu, aby jim nebyly vidět břicha, i když taky v hezkých šatech…
Ještě spěchám nechat si podepsat knížky. První od sluníčka Natašky, pro mě. Druhou od Yakeena, pro syna Michala s přítelkyní Marcelkou. V hučícím sále je mi špatně rozumět. A jen osobnost jako Yakeen bez pozastavení zcela samozřejmě píše věnování pro Michala a Marcela… Vysvětluju, že syn jde s většinou a MARCELka- stejně jako Katka- sama nevlastní pinďoura. Yakeen se s pochopením usmívá, bere další knihu a věnuje již správně Michalovi a Marcelce… Velikost některých lidí vynikne i na maličkostech.Všichni se loučí. Novinářka, architektka, manažer, důchodkyně, podnikatelka, terapeut, studentka, právnička, hudebnice, prodavač, matka na mateřské a spousta dalších. Tihle všichni se mohou setkat jen na dvou místech na světě. Pokud bych doplnil čerta, komunistu a Američana, tak v židovské anekdotě- ty měl rád i náš vzor Arnošt Lustig. Akorát takovou žádnou neznám. Nebo na Dobešce při autorském čtení. A tam to známe a doufáme, že se zase za rok všichni setkáme.
Rozjíždíme se do zasněžené noci k svým domovům. Venku je slyšet jen, jak padá sníh a v duších nám doznívá rozechvění- i smích.
Marek Bucko
Ještě stále to vstřebávám! Kuchařku z rybářské chaty jsme včera pokřtili na Dobešce. A já s velkou vděčností musím poděkovat několika důležitým lidem. Za kmotru pražského křestu jsem si vybrala inspirativní a neuvěřitelně činorodou ženu, Věrku Staňkovou - ředitelku Horácké galerie, novinářku a spisovatelku. Od začátku mě povzbuzovala a podporovala v tomhle trochu bláznivém nápadu.V hledišti mi drželi palce přátelé, kamarádi, spolupsavci z kurzů a David, samozřejmě. Bez jeho podpory by kniha nemohla vzniknout.Za rybářský dort děkuji kamarádce Petře. Byl vynikající!
Jsem moc ráda, že mohla dorazit i má šikovná grafička @jakuba__design , která si s knihou opravdu vyhrála a její zásluhou je Kuchařka z rybářské chaty tak moc krásná.Znovu děkuji všem, kteří byli ochotni kupovat tak trochu zajíce v pytli a Kuchařku zakoupili během předprodejové kampaně na @pointa.cz Bylo vás opravdu hodně! A nakonec největší poděkování patří mé milované učitelce tvůrčího psaní, Daně Emingerové. Můžu zodpovědné prohlásit, že setkání s Danou mi změnilo život. Zjistila jsem, že stále ještě mám fantazii a že ji mohu bez zábran pustit na papír. Že psaní je úžasný relax, radost i terapie. A také to, že ještě lepší než psát, je podporovat v psaní ostatní a pomáhat jim, aby se zlepšovali!
A tak jsem šťastná, že Dana bude kmotrou při plzeňském křtu, který v mém rodném městě proběhne 12. prosince 2023
A tak jsem šťastná, že Dana bude kmotrou při plzeňském křtu, který v mém rodném městě proběhne 12. prosince 2023
Nataša Richterová
Milá Dano,
píši, abych tobě a tvému týmu vysmekla poklonu za to, co děláte a jak to děláte. Také bych chtěla za sebe i Bohouše poděkovat za úžasný kulturní zážitek, který jsme 1. prosince s vámi na Dobešce prožili.
Bylo to setkání po šesti letech, naposledy jsme se potkali v roce 2017, kdy vyšla knížka Doba obalová. Tentokrát jsme koupili kuchařku od Nataši Richterové, dáme ji našemu kamarádovi, který jezdí rybařit do Norska, jako vánoční dárek a knihu s povídkami. Už se těším, že ji budu číst.
Přeji tobě i celé vaší velké rodině krásný a pohodový advent a další úspěchy ve vaší smysluplné činnosti. Mějte se všichni báječně a buďte hlavně zdrávi.
Upřímně s úctou,
Yvona Mazačová i za Bohouše
V poslední době "bojkotujeme" divadelní představení, protože se nám dost často stávalo, že jsme odcházeli z divadla zklamaní. Vaše vystoupení, i když bylo zdánlivě dlouhé, mělo náboj, dynamiku a vyvážený scénář, takže tři hodiny utekly jako voda.
Bylo to setkání po šesti letech, naposledy jsme se potkali v roce 2017, kdy vyšla knížka Doba obalová. Tentokrát jsme koupili kuchařku od Nataši Richterové, dáme ji našemu kamarádovi, který jezdí rybařit do Norska, jako vánoční dárek a knihu s povídkami. Už se těším, že ji budu číst.Přeji tobě i celé vaší velké rodině krásný a pohodový advent a další úspěchy ve vaší smysluplné činnosti. Mějte se všichni báječně a buďte hlavně zdrávi.
Upřímně s úctou,
Yvona Mazačová i za Bohouše
 |
| Divadlo Dobeška 1. prosince 2023 |
Nemáme sice Péťu Bajzu, Edu Kemlinka ani Pepka Zilvara z chudobince, zato máme Danu Emingerovou, Janu Vaňkovou a Milču Pravdovou. Jen díky nim si tak můžeme rok co rok udělat předvánoční autorské člení na Dobešce.
Ony mohou za to, že i letos si místo zadělávání desátého druhu cukroví raději trénuji přednes svého dílka, nahrávám se při tom a pak si to ještě sebemrskačsky pouštím do sluchátek.
Ony mohou za to, že i letos si místo zadělávání desátého druhu cukroví raději trénuji přednes svého dílka, nahrávám se při tom a pak si to ještě sebemrskačsky pouštím do sluchátek.
„Neděláš to jen pro sebe, děláš to pro ty lidi,“ přesvědčuji samu sebe. „Pátá verze – blbá, osmá – ještě horší, dvanáctá – no ta by snad už šla. Hlavně si zapamatuj, kdy má proletět kredenc,“ běží mi hlavou pár hodin před autorským čtením.
Je po dvaadvacáté hodině a je po všem. Potlesk ustal. Sál se vylidňuje a my ještě společnou fotkou završujeme letošní společné tvoření. Je mi jasné, že až se na ni budeme za pár let dívat, nikdo si ani nevzpomene, že příspěvky zase netrvaly tři minuty, ale i dvojnásobek, že hudební úvod díky sněhové nadílce nezačal v sedm, ani že se dělaly na poslední chvíli změny v programu. To hlavní totiž zůstává.
My psavci, co spolu (a samozřejmě zejména s Danou, Natašou i Klárou) píšeme, rádi prožíváme i takováto dobrodružství…
 |
| Divadlo Dobeška 1. prosince 2023 |
Je po dvaadvacáté hodině a je po všem. Potlesk ustal. Sál se vylidňuje a my ještě společnou fotkou završujeme letošní společné tvoření. Je mi jasné, že až se na ni budeme za pár let dívat, nikdo si ani nevzpomene, že příspěvky zase netrvaly tři minuty, ale i dvojnásobek, že hudební úvod díky sněhové nadílce nezačal v sedm, ani že se dělaly na poslední chvíli změny v programu. To hlavní totiž zůstává.
My psavci, co spolu (a samozřejmě zejména s Danou, Natašou i Klárou) píšeme, rádi prožíváme i takováto dobrodružství…
Anna Vocelová
První představenou knihou byla Kuchařka z rybářské chaty autorky Nataši Richterové. Kuchařka je plná originálních rybích receptů, které ocení gurmáni i rybáři. Recepty jsou okořeněné vtipnými příhodami z rybaření v Norsku a také spoustou barevných fotografií.
Během večera se svými literárními příspěvky vystoupili také další účastníci kurzů tvůrčího psaní. Představili nejen vtipné příběhy, ale také dobrodružné cestopisy, které přenesly posluchače do různých koutů světa a často do zapeklitých situací. Zazněly originální texty, které divákům ukázaly jedinečný pohled do tvůrčího procesu a vyvolaly v sále salvy smíchu a potlesku. Atmosféra byla nabitá propojením mezi autory a publikem a tím vykouzlila nezapomenutelný večer.
Již tradičně nesměla chybět vzpomínka na Arnošta Lustiga. Tentokrát ji zprostředkovali milí hosté, sourozenci Hana Salajková a Vláďa Hnát.
Hudba v podání jazzové zpěvačky Evy Emingerové a jejích hostů dodala večeru další vrstvu emocí a dokreslila příjemnou atmosféru.
Již tradičně nesměla chybět vzpomínka na Arnošta Lustiga. Tentokrát ji zprostředkovali milí hosté, sourozenci Hana Salajková a Vláďa Hnát.
Hudba v podání jazzové zpěvačky Evy Emingerové a jejích hostů dodala večeru další vrstvu emocí a dokreslila příjemnou atmosféru.
NR
Někdy se ráno vzbudím, a mám to...inspirace. Sednu k počítači a na jeden zátah „vyplivnu" svoji myšlenku, třeba na celou stránku. Někdy zase vím, že bych měla, ale... Někdy zase vím, že musím, sedím u počítače ... a nic. Někdy se ale sejdeme, my žáci Dany Emingerové, dostaneme úkoly a najednou, na stejné vlně jedoucí skupina píše a píše... A někdy se zase sejdeme, třeba na Dobešce, a tam zase všichni čteme.
Ti pokročilejší už ze svých čerstvě narozených knih, my ostatní naše čerstvě napsané povídky. A to je na tom nejlepší, vidět, jak se výsledek našeho snažení zhmotní do potlesku diváků. A někdy, když se zadaří, tak se diváci i smějí nebo pláčou, v tom lepším případě tak, jak to bylo autorem zamýšleno.
Ale vždycky, vždycky se pak zase těším na další setkání, další psaní a další sdílení. Díky Dano, Věrko, Natašo, Klárko, Yakíne, Aničko, Marku, Katko, Bohunko, Boříku, Míšo, Milenko, ...(ne, fakt se sem všichni nevejdou, škoda...), díky za krásné setkání a vzájemnou inspiraci.
Zdena Součková
Zdena Součková
 |
| Autorské čtení na Dobešce 1. prosince 2023 |
za pozvání na Dobešku na další úžasný multižánrový večer plný skvělé muziky v podání jazzového klanu Emingerových a jejich hostů, se křtem dvou knížek a autorským čtením povídek a pohádek tentokrát v širokém rozpětí témat, včetně aktuálního „magor-future fiction“. Jejich autorkami nebo autory byli frekventanti Danou vedených kursů tvůrčího Psaní podle Lustiga, na nějž a jeho sestru, naši maminku, jsme si i chviličku zavzpomínali s mou sestrou Hankou Salajkovou.
Vláďa Hnát
Vláďa Hnát
Krásný večer plný slov, příběhů a neotřelých textů v podání báječných frekventantů kurzu Psaní podle Lustiga. S díky za pozvání
Hana Salajková
mohu Vás o něco požádat? Píšu a ilustruju knihu o metalu pro dětské čtenáře. Jde se o vývoj a definici metalu a celé to doprovázím ilustracemi. Snažím se to vyprávět tak, jako kdybych si s nějakými dětmi sedl ke stolu. Píšu nespisovně a pocitově. Já si osobně myslím, že tohle téma by lákalo čtenáře už od 10 let, protože mladší děti by to nepochopily nebo by je to nezajímalo.
Mrzí mě, že nemám kolem sebe děti, kteří by si to přečetly a získal bych od nich zpětnou vazbu hned. Tak jsem si vzpomněl na Vás, protože jste mi v minulém semestru hodně pomohly, jak psát vlastní texty. Upřímně mě to od té doby baví a plánuji napsat vlastní příběh k bakalářce. Mockrát děkuji za zpětnou vazbu.
Šimon Škrabal, Fakulta designu a umění v Plzni
Šimon Škrabal, Fakulta designu a umění v Plzni
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 7. prosince 2023 |
Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou, třeba pohádek, bajek, blogů, novinových článků, cestopisů nebo pracovních zpráv, je skutečně fascinující zábava. Umožňuje sdílet své myšlenky a příběhy s ostatními.
Kurzy tvůrčího psaní jako je ten, který je inspirován Arnoštem Lustigem a vedený úžasnou Danou Emingerovou, jsou skvělou příležitostí.
Pro ty, kdo se zajímají o cestování, může být psaní cestopisů nebo blogů způsobem, jak zachytit a sdílet své zkušenosti s komunitou se stejnými zájmy.
Pro ty, kdo se zajímají o cestování, může být psaní cestopisů nebo blogů způsobem, jak zachytit a sdílet své zkušenosti s komunitou se stejnými zájmy.
Vyzkoušeli jste si někdy napsat vlastní pohádku nebo bajku? Vyzkoušejte to! Je to zábava. Já to vyzkoušel.
Petr Janša
Ahoj Dano,
ještě jednou díky za vskutku „tvůrčí“ kurz a posílám svoji Bajku o parfémech a toaletním papíru, jak jsem slíbila.
ještě jednou díky za vskutku „tvůrčí“ kurz a posílám svoji Bajku o parfémech a toaletním papíru, jak jsem slíbila.
Naučila jsem se: střídání rytmu - literárních cihel, princiy bajky, nebát se přímé řeči - je lepší, než popis, příslovce a přídavná jména berou textu energii, slovesa přidávají.
Fajn den a krásné svátky a možná na viděnou na zámku v Loučni.
Ire Faloutová
Držet se osy příběhu a neuhýbat od tématu. Zvlášť, když je text krátký. Nevykládat zbytečnosti.Jarmila Meera Williams
Zabíjet miláčky
Bajka je jediný žánr, který má viditelný 4. aspekt: poučení (kromě motivu, akce, následku)
Čechovova flinta na zdi
Je dobré si poslechnout feedback od více lidí
Anna Štádlerová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 7. prosince 2023 |
Co jsem se naučil v Akademii ČTK 7. prosince: Kdo se brání, neposlouchá.
Psaní je o pokoře, píšete a sloužíte čtenáři.
Slovesa a přímé řeči dodávají textu enerii.
Literární pravda bývá něco jiného než realita.
Díky a budu se těšit někdy v dalším kurzu.
Petr Janša
Dobrý den,
moc děkuji za krásný kurz. Bylo to pro mne nové a skutečně milé, zajímavé a zábavné, zvláštní skupinově-individuální práce.
moc děkuji za krásný kurz. Bylo to pro mne nové a skutečně milé, zajímavé a zábavné, zvláštní skupinově-individuální práce.
Pochopila jsem stavební logiku textu a jak se používají literární cihly. Dozvěděla jsem se díky technické analýze textu, co příběhu dodává energii, co zrychluje a co zpomaluje vyprávění. To vše jsme trénovali na stavbě bajky.
Romana Žabková
Utvrdila jsem se v tom, že je třeba uzpůsobit jazyk čtenářům.
Každý má jiné předtavy, zkušenosti, a tudíž se mu líbí něco jiného.
Detailní popis patří do románu.
Příliš moc přídavných jmen, příslovcí a pasivních tvarů sloves bere textu energii.
Lenka Boštíčková
 |
| Knihy mých žáků - je jich hodně přes dvacet... |
Takže já už mám naježeno a nic víc nechci. Fakt:-) Ale mému muži to, prosím, neříkejte. Kdyby přeci jen...
A co vy? Jaký nejlepší dárek jste kdy dostali a co to bylo?
Dana Beranová
Dana Beranová
 |
| Víkendový kurz pro začátečníky a pokročilé 2.-3. prosince 2023 |
Literární cihly - dialog, popis, akce
Spisovatel musí o podstatě vědět všechno
Literární pravda musí b ýt pravdivější než pravda
Psát tak, aby čtenář viděl film
Jak člověk jedná, aby čtenář mohl postavu onálepkovat
Pište, jak vám zobák narost
Spisovatel potřebuje lidi lepší bež dobré a horší než špatné
Neužívat klišé - shitdecector
Představení charakteru v akci
Nedávat do kratších textů děje a postavy, které odvádějí pozornost od hlavního příběhu
Jiří Borovec
Literární cihly jsou dialog, popis, akceMusím si představit příběh jako film
Jednoduchost textu není špatná
Práce s přítomným a minulým časem
Úhly pohledu mohou gradovat dramatičnost
František Herman
děkuji za příležitost zažít Vás v akci live. Žiju ve Vidní, a tak bezprostředně komunikovat své texty asi hned tak mít nebudu. Děkuji za včerejší skvělý start v dílně psavců, moc mi to dalo!! A co jsem se naučila?
Myslet na co nejširší čtenářskou obec
Přímá řeč je vínána, dokonce nutná
Ření to rychle!
Lépe psát konkrétně než abstraktně
Přídavná jména a příslovce pryč
Sabina Prisender
Mohla bych vzít na milost bajky, protože se na nich dá dobře naučit struktura.
Rezonance je krásná věc
Je potřeba postavy nechat říct, jaké jsou.
Nela Lišková
Všichni sú lepší jak já, ale ma něnaserú.
Psát příběh = sen, co kterého zvu čtenáře
Kopni hlavu do příkopu a máš po problému.
Práce zkur**** dobře natřená je jako nová
Vyhodit začátek, i když mi dal nejvíc práce, bez skrupulí a lítosti
Každý začátek je těžký
Martina Školníková
Pár věcí, které jsem se naučil na víkendovém kurzu 2.-3. prosince:
Je fajn zopakovat si věci, které už znám.
Je fajn, že si - na již slyšeném - stále dokážu najít něco nového nebo ujasnit, jak použít, co už vím.
Není fajn, že jsem zjistil, že zapomínám.
Je fajn, že toto zapomínání mi zdůvodňuje opakování navštěvování kurzů psaní.
Vtip s kovbojem a Indiánem je boží na počtvrté.
Nějakým řízením osudu se mi dostud vyhýbala cvičení typu reklamace - dialogický monolog, takže jsem ho rád zkusil.
Musíme šetřit vulgarismy.
Bavil mě háček ke knize pro potomky.
Dozvěděl jsem se, co je apokryf.
Marek Bucko
Opereta, muzikál či zpěvohra? Pěvecký sbor Sagitta vymyslel pro své představení Metternich nežil jako mnich novotvar muzireta. A naše spolužačka Satya Helusová se na něm podílela. Nezabývá se totiž jen keramikou, psaním či dobrodružným objížděním světa se svým mužem Yakeenem, ale i zpívá. A dotáhla to až do Národního... tedy Národního technického muzea. Tam si mezi mašinkami a modely historických vozů a letadel zahrála první milenku habsburského ministerského předsedy Metternicha, který řídil císařství v době napoleonských válek.
Krásný zážítek
Dana
Ahoj Mileno a Dano,
díky za Zpravodaj a přihlašuji se závazně k účasti na literární dílně Loučeň 25.-28.1.2024. Prosím o uplatnění slevy KLUBU PSANÍ DÁVÁ KŘÍDLA a zároveň započítání přirážky za „chrápací detonační pokoj"
Marek Bucko
díky za Zpravodaj a přihlašuji se závazně k účasti na literární dílně Loučeň 25.-28.1.2024. Prosím o uplatnění slevy KLUBU PSANÍ DÁVÁ KŘÍDLA a zároveň započítání přirážky za „chrápací detonační pokoj"
Marek Bucko
 |
| Nácvik rétoriky s Janou Vaňkovou 16. a 23. 11. 2023 v ateliéru Mia-PhotoVisage |
Občas se mě někdo zeptá, kde beru inspiraci k psaní, a já zpravidla nedokážu odpovědět. Na tom, že píšu má významný podíl Dana Emingerová a její kurz Psaní podle Lustiga a všichni ti lidé kolem toho. Hodně jsem se tam naučila a, i když teď nemám prostor v kurzech pokračovat, stále z toho ve svém psaní těžím. To je ovšem spíše ono jak ...S tou inspirací je to těžší - je všude a nikde. Je to vlastně o tom, jak se díváme na svět a jak mu dokážeme naslouchat. Někdy je to obraz, jindy jedna věta. Zpráva v novinách nebo třeba jen dvě slova, která odněkud přinesou celý příběh. Inspirace je jako začátek nitě, kterou když uchopíte, přitáhnete k sobě klubíčko příběhu. A pak už jen stačí to klubíčko rozbalit, navěsit na něj ta správná slova a příběh zapsat.
Stefanie Michael
Knihu Tomáše Polacka Poslední stop Afrika jsem si prave stáhla k poslechu na Audiolibrix. Pokud by někdo preferoval tuto formu...
Zdravím,
Vendula Langová
 |
| 3. lekce kurzu psaní cestopisů 15. 11. 2023 s Tomášem Poláčkem |
vše, co jsem slyšela, stálo za to. Nikdy jsem nemluvila s takovým "stopařem", i když jako mladá holka jsem jzdila skoro pravidelně do školy. Ale to byla opravdu jiná doba a s autostopem se teprve začínalo. Nikdy bych nevěřila, že se dá takto objet celý svět. Bylo to pro mně moc zajímavé, a dozvěděla jsem se, že se i takovýto dobrodruh musí na cestu připravit. Můj manžel se ale připravuje na cestu snad půl roku, to by Tomáš ani nestačil cestovat.
Další poznatek, že knížka se má vydat hned. To by u mne nešlo, koketovat s vydáním jsem začala až po několika kursech Dany. Věřím, že je to nejlepší, dokud je to pod kůží. Moc se mi líbilo, že člověk musí "jít pro myšlenku". S tím souhlasím, to se nám mnohokrát poštěstilo mít zážitek, který by se již nikdy neopakoval.
I čtené texty byly pro mne novinkou, jsem ostuda, nic jsem od něj nečetla, i když jsem věděla, že někdo jel stopem na olympiádu. Mrzí mě to, ale ráda to doženu. Jeho pohled jako stopaře je trochu jiný, než běžné cestopisy. Ráda se taky setkávám "s domorodci", ale nikdy to není na tak dlouho, jako to zažil on. Prostě takový cestovatel už ze mne nebude a tak jen děkuji, že jsem vůbec měla i já možnost se sejít s tolika zajímavými lidmi, i když proti Tomášovi jsem úplný břídil.
Všechny zdraví Bohuna Kopřivová
1. cestopis o cestě není potřeba předem plánovat, zvláště pokud se jedná o autostop, kdy člověk neví, kde přesně se zastaví
2. monotematický cestopis o jedné cestě či události je nutné vydat co nejrychleji po návratu, pak není aktuální
3. jedná se o cestopisy, které jsou založené na zážitcích a jednání s lidmi – cílová skupina nejsou lidé, kteří by dané země chtěli někdy navštívit, nebo je zajímali informace
4. na rozdíl od cestopisů zaměřených na místa, se musí autor mnohem více otevřít a pustit čtenáře do hlavy
Michal Hejna
2. monotematický cestopis o jedné cestě či události je nutné vydat co nejrychleji po návratu, pak není aktuální
3. jedná se o cestopisy, které jsou založené na zážitcích a jednání s lidmi – cílová skupina nejsou lidé, kteří by dané země chtěli někdy navštívit, nebo je zajímali informace
4. na rozdíl od cestopisů zaměřených na místa, se musí autor mnohem více otevřít a pustit čtenáře do hlavy
Michal Hejna
Milá Dano,
děkuji za dnešní - pro mě první - zkušenost a účast na cestopisném kurzu.
Děkuji za příležitost se seznámit s tvorbou Tomáše Poláčka. Veliká přidaná hodnota a skvělý člověk, který jako novinář a literát své pocity a emoce, přenáší do souvislého příběhu. Následný text pak vytváří ucelený obraz místa a vykresluje atmosféru jeho cesty, která je zároveň cílem.
Nevšedním ztvárněním cestopisu jsou pak osobité a pravdivé popisy osob, které hrají v jeho putování ústřední roli. A vytváří pomyslnou červenou nit, která spojuje jednotlivé body na mapě. Zvyky lidí a charaktery postav jsou pravdivé. A mají vypovídající hodnotu. Vnímavý čtenář si bezprostředně představí destinaci, kde se Tomáš pohyboval bez potřeby uměle vykreslovat notoricky známá místa z cestopisných bedekrů. Vše je pravdivé a čisté. Nenásilné. Jako jeho vyprávění.
Bohumil Fiala
Ahoj Dani!
Jsem ráda, že jsi nám umožnila setkání s Tomášem Poláčkem.
Z jeho povídání jsem si opět připomenula, že můžeme začátek knížky začít zajímavým příběhem uprostřed cesty. Nemusíme postupovat chronologicky .Člověk si musí pro historku zajít. Občas své zážitky a emoce vychrlit najednou. Cestu propojit se svými blízkými, s jejich myšlenkami ,pocity a názory.
děkuji za dnešní - pro mě první - zkušenost a účast na cestopisném kurzu.
Děkuji za příležitost se seznámit s tvorbou Tomáše Poláčka. Veliká přidaná hodnota a skvělý člověk, který jako novinář a literát své pocity a emoce, přenáší do souvislého příběhu. Následný text pak vytváří ucelený obraz místa a vykresluje atmosféru jeho cesty, která je zároveň cílem.
Nevšedním ztvárněním cestopisu jsou pak osobité a pravdivé popisy osob, které hrají v jeho putování ústřední roli. A vytváří pomyslnou červenou nit, která spojuje jednotlivé body na mapě. Zvyky lidí a charaktery postav jsou pravdivé. A mají vypovídající hodnotu. Vnímavý čtenář si bezprostředně představí destinaci, kde se Tomáš pohyboval bez potřeby uměle vykreslovat notoricky známá místa z cestopisných bedekrů. Vše je pravdivé a čisté. Nenásilné. Jako jeho vyprávění.
Bohumil Fiala
Jsem ráda, že jsi nám umožnila setkání s Tomášem Poláčkem.
Z jeho povídání jsem si opět připomenula, že můžeme začátek knížky začít zajímavým příběhem uprostřed cesty. Nemusíme postupovat chronologicky .Člověk si musí pro historku zajít. Občas své zážitky a emoce vychrlit najednou. Cestu propojit se svými blízkými, s jejich myšlenkami ,pocity a názory.
Hanka Kotučová
Metoda psaní cestopisů Tomáše Poláčka má geniální nápad, geniální podstatu, a tou je autostop, který mu umožňuje velmi přirozeně propojovat kraje s příběhy lidí a zároveň popisovat své vnitřní pocity.
Moje postřehy k lekci s Tomášem Poláčkem:
- stop je nejlepší, když chce člověk o něčem psát - spousta zážitků zadarmo
- člověk potřebuje zažívat ošemetný situace
- malá příprava - s velkou přípravou by se možná podělal strachy
- člověk si musí jít pro tu historku - nebýt líný
- nebýt lineární, začít od prostředka, když to vtáhne do děje
- hodně střílet, vracet se k historkám (nepsat to, co si najdu na internetu)
- cpe tam rodinu
- vydat knížku hned po příjezdu
- umět lidi vyždímat
Kurz mi dal naději, že mladá generace bude jednou skvělá.
Děj by měl obsahovat dialog, popis a akci
Jiří Wilson Němec je nejen šéfredaktorem obecního žerotínského zpravodaje, ale také literárně plodným autorem. V říjnu zpestřil autorským čtením jeden dlouhý podzimní večer ve velkém sále KSZ Žerotín, a to za širokého zájmu místní veřejnosti. Kromě své starší tvorby (např. povídka Vrátná) představil také tu novější, která, jak sám přiznal, je výsledkem hodin kurzů tvůrčího psaní podle Arnošta Lustiga u paní Dany Emingerové. Je potěšující, že se pan Němec snaží svým sebevzděláváním zdokonalovat a zkvalitňovat díla pro své čtenáře.
Píše zdařilou prózu a velmi zajímavě pojaté příběhy, za což byl právem posluchači odměněn vřelým potleskem. Je nutné podotknout, že o proslulosti pana Němce jako významného autora našeho regionu vypovídá skutečnost, že jeho vybrané povídky byly zpracovány Českým rozhlasem Olomouc do cyklů Počteníčko a Setkání s literaturou.
Obci Žerotín bylo ctí uspořádat tuto akci a rádi bychom za spokojené návštěvníky poděkovali panu Němcovi za příjemně strávený večer u krásné literatury.
Za výbor zastupitelstva obce pro sport, kulturu a školství
Tomáš Hrubý
Ahoj!
Co dál? Další kurz pro pokročilé.
- Souhlasím, že jste se se námi podělili o teorii, ale rozhodně jsme ji ještě nedokázali překlopit do praxe.
- U předchozích kurzů oživily výuku lekce i jiných odborníků
- Můžeme si vyzkoušet různé typy cestopisů pro různá média
- Dokážu si také představit, že nebudeme číst na každé lekci všichni, ale někdo dostane větší prostor
- Já bych si nechal občas rád posoudit nějaký cestopis, který mám právě rozepsaný pro jiné účely než kurz
- Výhodou cestopisného kurzu je, že se člověk dozví mnoho zajímavého a získá tipy na výlety od ostatních
Michal Hejna
Co jsem se naučila na kurzu v Akademii ČTK:
Vážená a milá paní Emingerová,
.jpg)
Základem vyváženosti textu jsou proporce jeho tří částí: začátek (představení), prostředek (zápletka), konec (rozuzlení)
Kurz je úžasný, jsem nadšená a šťastná, že jsem se přihlásila.
Petr Pravda
- stop je nejlepší, když chce člověk o něčem psát - spousta zážitků zadarmo
- člověk potřebuje zažívat ošemetný situace
- malá příprava - s velkou přípravou by se možná podělal strachy
- člověk si musí jít pro tu historku - nebýt líný
- nebýt lineární, začít od prostředka, když to vtáhne do děje
- hodně střílet, vracet se k historkám (nepsat to, co si najdu na internetu)
- cpe tam rodinu
- vydat knížku hned po příjezdu
- umět lidi vyždímat
- tip na cestopis - Otakar Batlička
Tipy na další hosty: - ženy - Lucie Výborná, Tereza Ramba, Lucie Kutrová, Kateřina Panou, Kristýna Tronečková
- Venezuela - Tomáš Forró, Eduard Freisler
- NG - kdokoli, kdo píše pro NG
- další - L. Zibura
Bylo by fajn, kdybychom o konkrétních hostech věděli více dopředu, abychom si je mohli trochu načíst.
Děkuji!
Jana Venclů
Tipy na další hosty: - ženy - Lucie Výborná, Tereza Ramba, Lucie Kutrová, Kateřina Panou, Kristýna Tronečková
- Venezuela - Tomáš Forró, Eduard Freisler
- NG - kdokoli, kdo píše pro NG
- další - L. Zibura
Bylo by fajn, kdybychom o konkrétních hostech věděli více dopředu, abychom si je mohli trochu načíst.
Děkuji!
Jana Venclů
 |
| Jednodenní kurz v Litoměřicích pro finalisty soutěže Máchovou stopou 4. 11. 2023 |
Kurz mi dal naději, že mladá generace bude jednou skvělá.
Pozor na nadpis a první větu
Zaujmout - literární pravda není totéž co realita
Je účinné použít humor i v tragickém líčení - o to je pak příběh silnější
Záleží na tom, pro koho píšu
Klára Svobodová
Ne všichni vždy pochopí to, co píšu, správně
Skytý děj nestačí
Všechny lidské smysly jsou dobrá cesta k popisu
Napsat něco z pohledu jiné osoby
Dezinterpretace díla nemusí být vždycky špatně
Literární cihly
Anna Škrdletová
Co jsem si odnesl z kurzu tvůrčího psaní, který jsme dostali odměnou v literární soutěži Máchovou stopou:
Ta holka, co si v samoobsluze vedle mě nabírá rohlíky, může řešit velký problém a já o tom vůbec nevím.
Je fajn podívat se na oblohu a získat větší nadhled.
Všichni dokážeme to, co si vymyslíme, i když jsme na vozíčku a chceme se stát třeba divadelním hercem.
Šněky je třeba brát vážně, protože za svou bídnou exitenci nemohou.
běhat a běžet jsou dvě různé věci, a je fajn se tím řídit.
Kristián Valeš
Naučila jsem se, že musím psát víc konkrétně.
Uvědomila jsem si sílu du-formy.
Bacha na přechodníky.
Nepřehánět to s přídavnými jmény.
Střídat akce a dialogy s popisem.
Linda Müllerová
Hemingwayův sračkoměr
Du-forma
Pět způsobů posunu děje
Charakter ukázat akcí
Všechna pravidla porušte.
David Seltenreich
Děj by měl obsahovat dialog, popis a akciPřídavná j ména nejsou vždy žádoucí
Poutavý začátek
Děj by neměl obsahovat věci, nad kterými se čtenář pozastaví a odvedou jeho pozornost a myslenky nežádoucím směrem
Ne vždy vás čtenář pochopí
AdélaWajshajtlová
Ve správném poměru používat literární cihly: dialog, popis, akce
V dnešní době je klíčová hlavně akce
Ubrat květnaté popisy a přídavná jména
Psát více konkrétně, méně obecně
Představení postavy v akci
Znechat dojem, mrazení
Posouvání děje podle Aristotela
Tři části díla + proč jsme to psali
Kateřina Vondráčková
Literární cihly jsou dialog, popis a akce.
Pět způsobů posunutí děje podle Aristotela:
1. akce
2. rozpoznání
3. vzpomínka
4. náhoda - zásah shůry
5. popis
Někdy čtenář nemůže text pochopit tak, jak ho myslel autor
Sára Nevo (12 let)
Prošla jsem si konstruktivní kritikou
Pět druhů psaní podle Aristotela
Malá Sára je už ve dvanácti neskutečná literární frajerka
Fantazii v příběhu se meze nekladou
Ema Jandová
Faktické chybky v kontrastu s celým příběhem
Prezentace příběhu má vliv na vnímání
Ve správném poměru musí být popisy, dialogy a akce
Na příběh mohou mít čtenáři různé pohledy - každý má originální vnímání
Hemingwayův shit-detektor
Barbora Koutná
 |
| Wilsonovo autorské čtení v Žerotíně 27. října 2023 |
Jiří Wilson Němec je nejen šéfredaktorem obecního žerotínského zpravodaje, ale také literárně plodným autorem. V říjnu zpestřil autorským čtením jeden dlouhý podzimní večer ve velkém sále KSZ Žerotín, a to za širokého zájmu místní veřejnosti. Kromě své starší tvorby (např. povídka Vrátná) představil také tu novější, která, jak sám přiznal, je výsledkem hodin kurzů tvůrčího psaní podle Arnošta Lustiga u paní Dany Emingerové. Je potěšující, že se pan Němec snaží svým sebevzděláváním zdokonalovat a zkvalitňovat díla pro své čtenáře.
Píše zdařilou prózu a velmi zajímavě pojaté příběhy, za což byl právem posluchači odměněn vřelým potleskem. Je nutné podotknout, že o proslulosti pana Němce jako významného autora našeho regionu vypovídá skutečnost, že jeho vybrané povídky byly zpracovány Českým rozhlasem Olomouc do cyklů Počteníčko a Setkání s literaturou.
Obci Žerotín bylo ctí uspořádat tuto akci a rádi bychom za spokojené návštěvníky poděkovali panu Němcovi za příjemně strávený večer u krásné literatury.
Za výbor zastupitelstva obce pro sport, kulturu a školství
Tomáš Hrubý
Ahoj Dano,
včera jsme zdárně dopluli do cíle s kapitánkou Klárou. Zůčastnila se i Nataša, která nám celkem přehledně popsala své martyrium s přípravou své knihy a že se úsilí tomu věnované vyplatilo.
včera jsme zdárně dopluli do cíle s kapitánkou Klárou. Zůčastnila se i Nataša, která nám celkem přehledně popsala své martyrium s přípravou své knihy a že se úsilí tomu věnované vyplatilo.
Musím říct, že docela zkraje jsem byl lehce rozpačitý (asi jsem si navykl na Tvůj styl vedení lekcí) z Klářina přístupu. Pak se ale ukázalo, že se jednalo jen o moji předpojatost. Klára věděla, co po nás chce, a nevtíravým způsobem nám vědomosti, jak napsat knihu, předávala. Tak ji pochval.
Děkuji i Tobě, že jsem mohl být účastníkem plavby.
Pěkné dny přeju, ať se podaří Dobeška a ahoj
Wilson
Děkuji i Tobě, že jsem mohl být účastníkem plavby.
Pěkné dny přeju, ať se podaří Dobeška a ahoj
Wilson
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu cestopisů 1. 11. 2023 |
Díky za fajn poslední lekci. Posílám v příloze text Maroka i s fotkou:-)).
Pokud jde o autorské čtení na Dobešce, mám určitě zájem se zúčastnit, byť zatím úplně nevím, který můj text kvalifikovat jako "vtipný, svižný a krátký". Napadá mě "Řecké nebe", ale nevím, jestli to lze označit jako "vtipné". Další věc je, že bych ho musel "vykostit" na půl stránky, což nevím, jestli zvládnu. Alternativa je, že napíšu do té příští lekce ještě něco nového, ale... Na hambatý cestopis, co máme za úkol, už teda mám trochu nápad:-).
Martin
Milá Dani,
před pěti lety touhle dobou jsi mi pochválila mou první veřejně přečetenou povídku. Bylo to na kurzu v Brně, kde jsem potkala nejen Tebe a Věrku, ale i spoustu přátel, se kterými jsem stále v kontaktu, takže slavím naše krásné výročí a znovu si připomínám, že jsem přesně tam, kde mám být. Už jsem se dívala, kdy bude další Loučeň, a myslím, že tentokrát by mi to mohlo vyjít. Děkuju.
Zuza
před pěti lety touhle dobou jsi mi pochválila mou první veřejně přečetenou povídku. Bylo to na kurzu v Brně, kde jsem potkala nejen Tebe a Věrku, ale i spoustu přátel, se kterými jsem stále v kontaktu, takže slavím naše krásné výročí a znovu si připomínám, že jsem přesně tam, kde mám být. Už jsem se dívala, kdy bude další Loučeň, a myslím, že tentokrát by mi to mohlo vyjít. Děkuju.
Zuza
 |
| 9. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih s Klárou 26. října 2023 |
O pokračování kurzu "psaní knihy" mám zájem. Začátek v lednu vítám, neboť "za chvíli" začínám péct cukroví a nerada bych chyběla víc, než je nutné:-). Kdyby byla nějaká předvánoční "mezihodina", nevadilo by mi to, ale zároveň ji nevyžaduji a obejdu se klíďo bez ní:-). Takže se určitě hlásím. Stačí takto, nebo se mám nahlásit ještě přes stránky?
Na trénink rétoriky můžu dorazit 16. i 23.11., jak se to bude hodit vám. S textem, který budu číst, už moc práce neočekávám, protože jsme ho krátili vloni, ale samozřejmě si nechám poradit kýmkoli a žádné další škrtnuté slovo neobrečím;-).
Děkuji za dnešní hodinu a už teď se těším na tu listopadovou.
Milá Dano a Mileno,
posílám povídku pro předvánoční autorské čtení. Oproti původní verzi je zkrácená na polovinu.
A ještě, co jsem se naučila na kurzu:
Nebát se prezentovat to, co napíši.
Brát kritiku, která je myšlena pozitivně.
Psát delší povídky a také je zkracovat.
U delších povídek nestřídat časy.
Děkuji a doufám, že na Dobešce třeba konečně uvidím ženu prvního bratra.
Na trénink rétoriky můžu dorazit 16. i 23.11., jak se to bude hodit vám. S textem, který budu číst, už moc práce neočekávám, protože jsme ho krátili vloni, ale samozřejmě si nechám poradit kýmkoli a žádné další škrtnuté slovo neobrečím;-).
Děkuji za dnešní hodinu a už teď se těším na tu listopadovou.
Anna Vocelová
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu 19. října 2023 |
posílám povídku pro předvánoční autorské čtení. Oproti původní verzi je zkrácená na polovinu.
A ještě, co jsem se naučila na kurzu:
Nebát se prezentovat to, co napíši.
Brát kritiku, která je myšlena pozitivně.
Psát delší povídky a také je zkracovat.
U delších povídek nestřídat časy.
Děkuji a doufám, že na Dobešce třeba konečně uvidím ženu prvního bratra.
Irena Taterová
Třídění nápadů:
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)
Klára Dvořáková
 |
| 1. lekce druhé série dlouhodobého on-line kurzu psaní s Danou a Petrem 18. října 2023 |
Co dál? Další kurz pro pokročilé.
- Souhlasím, že jste se se námi podělili o teorii, ale rozhodně jsme ji ještě nedokázali překlopit do praxe.
- U předchozích kurzů oživily výuku lekce i jiných odborníků
- Můžeme si vyzkoušet různé typy cestopisů pro různá média
- Dokážu si také představit, že nebudeme číst na každé lekci všichni, ale někdo dostane větší prostor
- Já bych si nechal občas rád posoudit nějaký cestopis, který mám právě rozepsaný pro jiné účely než kurz
- Výhodou cestopisného kurzu je, že se člověk dozví mnoho zajímavého a získá tipy na výlety od ostatních
Michal Hejna
Petr u mého textu, tuším, zmínil, že tam v nějaký moment cítil patos. Moc by mi pomohlo, kdyby mohl být konkrétnější. Občas ho v textu chci mít, ale tady byl nechtěný, díky.
Martin
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 16. října 2023 |
Co jsem se naučila na kurzu v Akademii ČTK:
Každé dílo má už podle Aristotela tři části, které musí být v souladu: začátek, prostředek a konec
Postavu představíme akcí - tím, jak jedná
Každé pravidlo se dá porušit, když funguje
Popis může být zajímavější, když jsou v něm oči toho, kdo se dívá
Líbilo se mi pravidlo flinty na zdi, ze které se musí vystřelit
Eliška Hronová
Zásadní je úvod, vtažení do děje
Literární cihly jsou dialog, popis, akce
Nepsat klišé
Držet se jednoho mluvnického času a jednoho úhlu pohledu
V textu vypíchnout důležité věci
Ještě jednou děkuji, a pokud bude navazovací kurz, ráda se zúčastním.
Martina Lišková
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 16. října 2023 |
naučil jsem se, co jsou literární cihly - dialog, popis, akce
naučil jsem se, co jsou literární etudy
Detaily vytvářejí sen, do kterého zveme čtenáře
Pochopil jsem více o bajkách
Děkuji moc za vše a budu se těšit na další kurz a spolupráci!
Bohumil Fiala
Děkuji moc za vše a budu se těšit na další kurz a spolupráci!
Bohumil Fiala
.jpg)
Základem vyváženosti textu jsou proporce jeho tří částí: začátek (představení), prostředek (zápletka), konec (rozuzlení)Je pro autora těžké vypustit nejdéle připravovaný první odstavec, ale většinou skutečně příběh začíná až za ním.
Líbilo se mi pravidlo zjednodušování aneb "kopnout hlavu do příkopu"
Flinta nemá viset na zdi, pokud se z ní nevystřelí
Nedávat nálepky lidem (je chytrý, hloupý, vzdělaný), ale představit jejich charakter akcí, tím, jak jednají
Alena Hegnerová
Rytmus textu tvoří střídání krátkých a dlouhých vět, proměny nálad a využití literárních cihel (dialog, popis, akce)
Název musí být úderný
Začátek musí hned upoutat čtenáře
Pozor na klišé
Líbilo se mi pravidlo zjednodušování "kopnout hlavu do příkopu"
Barbora Hašková
Příběh musí mít začátek (představení), prostředek (zápletka), konec (rozuzlení).
Musíme vědět, co si má čtenář odnést z příběhu.
Bajka musí mít poučení.
Text musí mít energii - náboj berou klišé, dublování slov, šroubované větné konstrukce,
- energii dodávají slovesa, přítomný čas, přímá třeč, ich-forma
Literární cihly jsou dialog, popis, akce.
Dana Mejsnarová
 |
| Víkendový kurz na Karlově náměstí 14.-15. října 2023 |
Kurz je úžasný, jsem nadšená a šťastná, že jsem se přihlásila.
Posílám takzvaný šprťácký úkol a vše, co jsem se naučila:
Ahoj Dano,
Co mi kurz dal:
Ahoj,
děkuji moc za poprázdninový Zpravodaj. Dle pokynu se tedy hlásím, že bych se ráda i letos aktivně zúčastnila autorského čtení na Dobešce, které je vždy nezapomenutelným zážitkem...
A samozřejmě zároveň nabízím i své "přidružené služby", tedy že mohu třeba prodávat knihy apod...
Anna Vocelová
Někteří z vás se zúčastnili letní literární soutěže Kultury 21, v níž bylo úkolem napsat milostnou povídku.
Ahoj Dani,
První UNIQA podcastová epizoda je venku! Dnes sme vyšly, díky za krásný rozhovor. Jmenuje se Dana Emingerová a její osudové setkání s Arnoštem Lustigem. Posílám ještě dvě fotky a doprovodný text:
Dana Emingerová – novinářka, editorka, spisovatelka a lektorka kurzů tvůrčího psaní je zralá inspirativní žena, s níž byste si mohli povídat celý den. Má všechno, co je důležité pro Lepší život: rozvahu, životní zkušenosti, smysl pro humor, ty správné hodnoty i odvahu a bojovnost, když jde do tuhého: jako manželka válečného zpravodaje čelila lecčemu. Je psaní řemeslo nebo umění? Anebo terapie?
Cestopisy čtu moc ráda, i když ne úplně všechny. Některé po chvílí odložím a už se k nim nevrátím, ale to se u knížek, snad našich nejznámějších cestovatelů, Hanzelky a Zikmunda nikdy nestalo.
Srí Lanka, kdysi Cejlon je jedno z mála míst kam se tito cestovatelé vraceli.
Na poslední cestu se v roce 2000 vydal již pan Zikmund sám, přežil svého nerozlučného přítele téměř o 20 let.
Je zajímavé vracet se na místa, kde už člověk byl, ale není to vždy jen krásný návrat. Vše se mění a mnohdy z našeho pohledu k horšímu.Na druhé straně je krásné setkat se s dávnými přáteli se kterými jsme něco zažili.
Ahoj Dano, moc tě zdravím,
Tvoje knížka Živel Lustig je bezvadná. Čtu pomalu a pozorně. Ještě jednou ti za ni mockrát děkuju!
Jinak, snažim se psát, co to jde. Cosi vzniká, ale abych pravdu řekl, zatím vůbec nevím co. Jdu odněkud někam, po nějaký cestě, ale vůbec nevim, kam vede.
Ahoj,
děkuji za bonusovou prázdninovou hodinu. Když jsem se v pondělí na dovolené - uprostřed propršené telčské atmosféry - dozvěděla, že nebudeme kreativně tvořit na hodině, ale že mám dokonce něco napsat!!!, polilo mě horko. Nicméně déšť za okny a právě vyslechnutá historka mě inspirovaly a já stvořila to, co jsem četla na hodině, i druhý úkol. Posílám tedy oba.
Pak ovšem přišla výhybka. Zlákána kamarádkou jsem absolvovala „Kurz tvůrčího psaní Dany Emingerové“. Vůbec jsem netušila, do čeho se řítím. Nikdy v životě jsem pořádně nic nenapsala, měla to být jenom taková malá, zábavná epizoda v mém životě.
Jaké cestopisy mám rád? Ty, kde je mi autor blízký, kdy ho chápu. Kdy rozumím jeho pohledu na svět, jeho výběru situací a zážitků. Máme stejné hrdiny. Historická místa, která chceme navštívit. Události, které obdivujeme. Oba plánujeme strávit noc v blízkosti bohů na vrcholu Olympu, přeplavat Hellespont jako lord Byron, navštívit Ladakh nebo vystoupat na Matterhorn.
Jsem asi napořád ovlivněn knížkami, které jsem četl jako teenager: tituly z otcovy knihovny. Autory a knihami ještě nezasaženými inflací cestopisné literatury a pojmu dobrodružství: Hemingway, Hanzelka a Zikmund, Thor Heyerdahl a pro mě hlavně Richard Halliburton.
Vlajkovou lodí je jeho "Královskou cestou za romantikou", knížka, kterou jsem poprvé a bez dechu četl 50 let po autorově smrti a kterou, než se stala slavnou, odmítlo 10 velkých amerických nakladatelství. Začíná takhle:
"Konečně přišel do Princetonu máj. Zcela nepochybně. Ševelivý vánek dokořán otevřenými okny plnil naši kolej svěžími vůněmi kvetoucích jabloňových sadů a nehmotnou lahodou rašících stromů a květin...."
O pár odstavců dál:
"Dopřejme poct těm, kteří po nich baží - já chci svobodu, svobodu vyhovět jakémukoliv rozmaru, který mě uchvátí, já chci možnost hledat v nejodlehlejších koutech zeměkoule krásu, potěšení a romantiku."
V té době mi bylo 16
Žil jsem v komunistickém Československu a představa, že je možné cestovat podle jakéhokoliv rozmaru, jen tak, s pasem v ruce, byla stejně reálná jako cesta pana Broučka na Měsíc.
Pod noční oblohou, v kaštanové aleji u gymnázia, knížku v ruce, pod milosrdným světlem sodíkových lamp, snil jsem o cestování. Kdyby mi tehdy někdo tvrdil, že o čtvrt století později bude můj pas s dvouocasým lvem patřit do první desítky těch, které nejlépe odemykají cizí země, považoval bych ho za blázna.
Něco o penězích. Richard Halliburton na cestě z Kašmíru do Ladakhu:
To ovšem bylo tvrzení velice odvážné. Tu a tam jsem sice do Států nějaký ten článek poslal a kdysi mi do Marseille přišly honoráře za Rýn a Matterhorn, ale pokud jsem věděl, měl jsem asi tolik čtenářů jako Pindaros v originále.
Jakožto prozíravý mladý muž pochopil pan vedoucí cenu naší nabídky a uvolil se vybavit nás zdarma vším nezbytným včetně základních potravin...Dovolte mi mi tedy, abych hned na tomto místě prohlásil, že CIVILNÍ A VOJENSKÁ INFORMAČNÍ KANCELÁŘ VE ŠRÍNAGARU JE NEJPROZÍRAVĚJŠÍ A NEJOCHOTNĚJŠÍ CESTOVNÍ A UBYTOVACÍ AGENTURA V KAŠMÍRU
V březnu 1939 poslal Richard Halliburton do světa svoji poslední zprávu:
Z paluby džunky Mořský drak, na které se plavil přes Tichý oceán. Vysílačka zachytila tahle slova: „Bouře od jihu, déšť. Silné poryvy vichřice. Zábradlí na návětrné straně pod vodou. Lůžka mokrá. Stěží udržujeme kurs. Mám se báječně. Přál bych vám, abyste byli na mém místě. Stop."
Promýšlíme si, jak psát cestopis PO STOPÁCH NĚKOHO, jako měla Jaruška Agatu Christie na Kanárech
V té souvilosti posílám reportáž z davoského sanatoria namixovanou ukázkami textů Thomase Manna, který tu napsal svůj slavný román Kouzelný vrch, jak jsme o tom mluvili. A také nabízím vydařenou příhodu, jak španělská důchodkyně z města Borja "zrestaurovala" fresku Ježíše Krista.
Dana
Tak si ležím dnešního horkého dne na zahradě a závidím vám, psavcům, Danu Emingerovou. Čtu si na webu o akcích, které už proběhly, a ohlasy na ně. A jsem ráda, že k Vam snad začínám patřit. Vyřiďte Daně, že letní seminář u nás může být i s koupáním v jezeře. A pokud by bylo chladno, tak výřivka je vytopená. Nechci nás vychvalovat, ale zahrada je moc krásná...
„Je to sladký, slaný nebo hořký?“
Jednu z nejkrásnějších milostných scén zachytil Ernest Hemingway. V románu Komu zvoní hrana k sobě tiskne hrdina Robert Jordan Španělku Marii a má dojem, že se chvěje zem.
„Jsi králíček.“
Zcela upřímně: ta vyzdvihovaná Hemingwayova milostná scéna mě vůbec neoslovila, ani nebavila. Asi je to tím, že dneska už se píše úplně jinak. Naopak bych ale chtěla doporučit knihu, kterou jsem právě dočetla.
Ahoj!
udělám Petrovi radost tématem příštího cestopisu. Povedlo se nám získat povolení na průzkum jeskyní v izraelském vojenském pásmu poblíž hranice s Libanonem.
Michal Hejna
Já jsem úterní večer přijela domů s bolestí hlavy po dvou těžkých dvanáctihodinových službách, ale během lekce to ze mě všechno spadlo.
Ahoj Kláro,
chtěla bych ti poděkovat za to, jak vedeš tento kurz psaní. Nejde jen o materiály, které posíláš a teorii, kterou doplňuješ naše čtení, ale zejména o to, že jsi ve mně dokázala přepnout něco, co mě pudí napsat víc než jen úkol na příští hodinu. Najednou to nevnímám jako povinnost (byť příjemnou) napsat stránku či dvě dle zadání, přečíst ji, vyslechnout si zpětnou vazbu, přepsat to a založit. Najednou mi to dává smysl. Dokážu o knize přemýšlet i během dne, častěji si zapisuju, co mě napadne, protože najednou vím, kde to použiju a kam se to bude hodit (než jsem si minulý týden dopsala v autobuse veledůležitou poznámku, málem jsem přejela!!!) apod.
A v neposlední řadě jsem si dle rady z poslední hodiny své střípky zkopírovala do jednoho souboru, udělala obsah a je to mnohem lepší, protože vidím, jak to přibývá!!! Ne že bych postupovala buhvíjakým tempem, ale jde to systematicky. A jak jsi říkala nejen ty, ale slyšela / četla jsem to i od jiných lektorů / autorů - hlavně to chce pravidelně. Chápu, že to nemusí vyhovovat všem, ale mně ta systematičnost pomáhá a žene mě kupředu.
A za to Ti moc děkuji a přeji pěkný prázdninový čas plný volnočasové inspirace.
Ahoj Dano!
Posílám rozhovor Emericha T.T. s Egonem Maxmiliánem Thurn-Taxisem z Řezna. Snažil jsem se opravit historické chyby.
Lokalita Svatojiřského lesa a Loučeň (které se kniha týká) se mi ale líbí a chtěl jsem ji i s duchem celé povídky zachovat, tak jsem tam nechal "statovat" Huga a kosmeticky upravil. Snad jsem tím nestvořil literární Gizelu (pardon, Godzilu:-) ).
Kdyby se ještě někam do knížky o Loučeni vešlo, byl bych přešťastný, když ne, tak alespoň prosím o vyvěšení i druhé verze na web, coby důkazu, že i v povídce je třeba hlídat si nezpochybnitelná a historická fakta...
Marek Bucko
Zaměřit se na neznámé místo i na profláklém místě,
psát sebe; čtenář se musí hned orientovat, kde je; Čtenář se nesmí nudit
Střídáme popis, dialog, akce
Co nemá v příběhu význam, je vata a musí pryč
Kapitoly můžeme psát jako samstatné povídky se stejnými postavami. Na konci kapitoly je vždy háček na další kapitolu.
Je třeba stále sledovat dějový oblouk nejen kapitoly, ale i knihy.
Nenechte se v psaní zastavit detaily. Označte si je a pokračujte ve flow. Vždy se můžete vrátit a text upravit či doplnit.
Dozvěděla jsem se a upevnnila si znaosti ohledně toho, jak je důležité věnovat se v textu "kosmetickým" úpravám - neopakovat slova, dávat pozor na slovosled, barvitost textu, co se týče postavy, která příběh vypráví.
Důležitá je akce, popis je jen kulisa, což mi vyhovuje.
Tady se mi podařilo odhodit stud při čtení svého textu nahlas před ostatními.
Děkuji
Valentýna Valcnová
Slova na papíře mluví za nás - nemůžee čtenářům stát za zády a vysvětlovat, jak jsme to mysleli.
U zpětné vazby jsou důležité poznámky, kterých se ale autor nemusí držet.
Není nutné hrdinu popisovat - to, jak charakter jedná, mluví za něj.
První věta musí bouchnout.
K těxtu je dobré se vícekrát vrátit a mazat zbytečnosti.
První věta musí cinknout.
Dano,
24 hodin někde - je dobrý název
Ahoj Dano,
Děkuji za dnešní seminář!
Blanka Tollarová
Mám velkou radost, jak to všem jde. Vaše knížky už bych si nejraději přečetla celé, tak doufám, že budete dál pilně psát. ;) Moc se těším na pokračování vašich příběhů.
Před čtením prosím o krátkou rekapitulaci - název knihy a dvě věty o obsahu/ději, abychom věděli, kde jsme.
Roztřídit vysypané poznámky ke knize:
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Příště nás čekají prostředky knih a techniky posouvání děje.
Klára Dvořáková
Ahoj Dano,
Dalšímu našemu studentovi se splnil sen!
Gratulujeme Jiřímu Černému k vydání knihy DANIELA!
Fotka je z autogramiády v Albatros Media.
Milena Pravdová
Dobrý den,
posílám popis pláže, co jsme psali na mé náhradní hodině v kurzu cestopisů. Ještě musím říct, že se mi hodina moc líbila, až jsem litovala, že nejsem žádná cestovatelka.
pro první přitáhnutí pozornosti – název, perex, foto
1. Používat krátké věty
Krátké věty;
Jak se říká, zkusit se má všechno a já jsem ráda, že jsem kurz absolvovala.
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu na Dobešce:
Že život je hra.
Že život je radost. I když se někdy skládá ze smutných příběhů. Ty přicházejí a odcházejí a je na nás, jak dlouho je bereme vážně. Nebo se bereme vážně.
ještě jednou Ti děkuji za užitečný a zajímavý víkend, který mi pootevřel dveře tajů autorského psaní.
Dovoluji si Ti přiložit svůj kovidový příběh se svolením k editorským zásahům a zveřejnění.
Přeji Ti mnoho spokojeným frekventantů Tvých kurzů a já si jdu studovat ve Tvé učebnici.
Dovolte mi Vás jménem Evy Lustigové, spoluzakladatelky Nadačního fondu Arnošta Lustiga, srdečně pozvat na literárně-hudební odpoledne s čtením z povídek Arnošta Lustiga, které se uskuteční 14. 6. v 16:30 ve Fantově kavárně v Praze.
Já chci být člověk - putovní výstava o Arnoštovi Lustigovi se stěhuje do Česka. Od 5. května do 4. září představuje Nadační fond Arnošta Lustiga ve Štefánikově hvězdárně v Praze mezinárodní putovní výstavu, jejímž cílem je promlouvat hlasem humanismu světového spisovatele Arnošta Lustiga.
Když píšeme knihu, je zásadní vybalancování mezi uvěřitelností a záživností děje. Nejsme dějepisci a tak je na nás, jaký příběh čtenáři předložíme. Pokud bude sice uvěřitelný, ale nudný, čtenář zavírá knihu a odchází. Pokud bude děj příliš těžko uvěřitelný a naivně nepravděpodobný, čtenář zavírá knihu a odchází. Klíčem ke schopnosti sdělit svůj příběh je nevyvratitelná znalost tématu, které zpracováváme. Vycházení sám ze sebe nám dá autenticitu. Čtení knih ostatních nám dá perspektivu pro vypracování našeho uvěřitelného, ale poutavého příběhu. Odradit čtenáře se nám může povést také když náš děj působí epizodicky.
2) Čtenář vám nevěří.
3) Neurčité nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáte rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíte se při psaní své cílové skupiny.
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený / odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečtete si texty nahlas.
Druhy cestopisů, pro přátelé, pro rodinu, pro veřejnost;
Přátelská atmosféra.
Lustig řekl: Psaní je senzace. Je vznešené, dobré a dává životu smysl.
Nenálepkovat, necharakterizovat lidi, ale ukázat, jak jednají.
Pravidlo flinty na zdi.
Prosetí příběhu přes to, co jím chci říci, vyhodit pak nepodstatné.
Nejdůležitější je začátek a nadpis.
Užizí sprostých slov
Psát uvěřitelné dialogy
Pět způsobů posunutí děje v příběhu podle Aristotela
Útočit na emoce čtenářů
Nepsat zbytečnou omáčku
Vyvarovat se sci-fi "aha příběhu", kdy pointou je Marťan (Ondřej Neff).
Nelka Lišáková
.jpg) |
| Děkuji Janě Brabcové za možnost učit v prostorách AIVD s výledem na Karlovo náměstí. |
Naučila jsem se naslouchat.Vím, co je to dialog a popis. Nezapomenout na přímou řeč, která dodává příběhu energii.
Pravidlo flinty na zdi a hlavy v příkopě.
Nedávat nálepky, ale ukazovat povahy hrdinů v příběhu - viz ukázka o Lustigovi.
Nedávat nálepky, ale ukazovat povahy hrdinů v příběhu - viz ukázka o Lustigovi.
Jak vystavět osobnost, o které píšu
Dialog dává textu energii, oprostit se od omáčky. Jak je důležitá interpretace
Psaní musí být pravdivé, otevřené, autor musí jí s kůží na trh, aby mu čtenář uvěřil.
Jana LabutováZačínat krátce a úderně, ideálně přímou řečí
Vystřelit z flinty v rámci příběhu.
Příběh musí vyvolat emoce
Dialog - popis - akceLiterární pravda musí být reálnější než pravda
Pět způsobů psaní podle Aristotela: popis, zásah shůry, vzppomínka, rozpoznání, akce
Zabíjení miláčků
Popis charakteru v akci
Vyvolat emoci, ne ji jen popsat
Psaní bajek - krátce a bez odboček
Mia Křížková
Zabíjení miláčků
Popis charakteru v akci
Vyvolat emoci, ne ji jen popsat
Psaní bajek - krátce a bez odboček
Mia Křížková
Poslechnout si názory ostatních
Hlídat si slovosled a opakování slov
Dodržovat úhel pohledu - Ich nebo Er formu
Správně rozvést příběh - věnovat se jeho hlavní části
Zásadní je úvod do příběhu, zaujmout čtenáře okamžitě
Popis psát bez mnoha přídavných jmen, omezit příslovce, využívat slovesa
Vést dialogy
Vést dialogy
Důležitý je přednes - při čtení musím udělat mezi názvem a textem pauzu, aby mohla proletět kredenc
Klára Zborníková
Ahoj Dano,děkuju za kurz, který se konal u nás v prostorách ASOCIACE INSTITUCÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH.
Jsi skvělá lektorka.
Jana Brabcová
Cihla k cihle
Rezonance
Psaní léčí
Pozor na mimochodné verše
Škrtat nadbytečné aneb neustále se ptát, jak to souvisí s příběhem
Martina Školníková
 |
| 9. lekce dluhodobého kurzu 5. října 2023 |
Co mi kurz dal:Radost z poznávání nového - psaní, kontakt s novými lidmi
Co je to dialog s podtextem a popis charakteru v akci
Zabíjení miláčků aneb příliš mnoho dobrého může textu taky škodit, tak to z aktuálního textu vyjmeme a použijeme jindy.
Psát bajky
Co je to dialog s podtextem a popis charakteru v akci
Zabíjení miláčků aneb příliš mnoho dobrého může textu taky škodit, tak to z aktuálního textu vyjmeme a použijeme jindy.
Psát bajky
Důležitost přímé řeči a struktury: úvod - prostředek - závěr. Líbilo se mi to.
Jitka Sova
Příběh má mít proporce a literární cihly - dialog, popis, akce.
Charakter se nejlépepředstaví v akci.
Z flinty na zdi musíš vždycky vystřelit.
Když neumíš napsat o hlavě na poli, musíš kopnout hlavu do příkopu.
Psaní učí lidi toleranci.
Martina KřížováDívali jsme se na to, co jsme zařadili do kategorie ZÁPLETKA, a třídíme dál.
Udělejte si následující bloky:
ZAČÁTEK
Spouštěcí událost
Přechod do 2. dějství
PROSTŘEDEK
Přechod do 3. dějství
KONEC
Udělejte si následující bloky:
ZAČÁTEK
Spouštěcí událost
Přechod do 2. dějství
PROSTŘEDEK
Přechod do 3. dějství
KONEC
Klára Dvořáková
 |
| 8. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu psaní povídek s Natašou 21. září 2023 |
Ahoj,
hned píšu dle pokynů ve Zpravodaji, že se chci účastnit autorského čtení 1.12.2023 na Dobešce.
Marek Bucko.
hned píšu dle pokynů ve Zpravodaji, že se chci účastnit autorského čtení 1.12.2023 na Dobešce.
Marek Bucko.
Ahoj,děkuji moc za poprázdninový Zpravodaj. Dle pokynu se tedy hlásím, že bych se ráda i letos aktivně zúčastnila autorského čtení na Dobešce, které je vždy nezapomenutelným zážitkem...
A samozřejmě zároveň nabízím i své "přidružené služby", tedy že mohu třeba prodávat knihy apod...
Anna Vocelová
Ahoj Dádo,
kniha o životě na zámku je moc hezká, luxusní. Řekl bych, že je to opereta o Loučeni. Texty a děj rozsáhlé, výprava úžasná, kostými nádherné, režie výborná, obsazení a herci skvělí. Opravdu první dojem na výbornou. Je to jiná kniha a myslím, že se na zámek přímo svým zpracováním, vzhledem hodí a něco takového tam asi chybělo. Kniha je krásná, jako je krásný zámek. Je to jednoduché a logické, jako 1+1. Určitě bude mít úspěch. Dej vědět, jak to dopadlo. A posílám svůj příspěvek.
Zdeněk Hart
Zdeněk Hart
Někteří z vás se zúčastnili letní literární soutěže Kultury 21, v níž bylo úkolem napsat milostnou povídku. Příběhů lásky se sešlo dle organizátorů poměrně dost.
První místo obsadila Hana Hermanová s povídkou Cancfranc, třetí získala povídka Mořská nymfa, kterou napsala Nataša Richterová.
Oceněným gratulujeme a rozhovor s vítězkou Janou Hanou si můžete přečíst zde.
Podmínky k nové soutěži, která má uzávěrku 30. listopadu, najdete zde. Úkolem je napsat povídku, ve které zmíníte vlka, tarotové karty a houbičku na nádobí.
Oceněným gratulujeme a rozhovor s vítězkou Janou Hanou si můžete přečíst zde.
Podmínky k nové soutěži, která má uzávěrku 30. listopadu, najdete zde. Úkolem je napsat povídku, ve které zmíníte vlka, tarotové karty a houbičku na nádobí.
Dana Emingerová
Po skončení povídkového dlouhodobého kurzu bych moc ráda pokračovala kurzem, kde bude probíhat koučování mého vlastního psaní knihy. Začala jsem rozpracovávat nový nápad a moc by se mi líbilo, kdyby mě někdo pravidelně zkritizoval...
Martina Křížková
Martina Křížková
Přiřaďte jednotlivé scény do příslušného místa. Řaďte je chronologicky, jak se mají objevovat v příběhu. Ověřte, že máte kompletní oblouk - začátek, prostředek a konec. Že vše v příběhu logicky navazuje.
ROZEPIŠTE SI CÍLE A MOTIVACI
u hlavního hrdiny
u všech důležitých vedlejších postav
u hlavní záporné postavy (pokud ji máte)
ROZEPIŠTE SI, JAKÝ JE V PŘÍBĚHU
Konflikt vnitřní – emocionální reakce na události.
Konflikt vnější – fyzická reakce na události.
Rozhodněte se, která událost vše odstartuje.
Zapište si minimálně jeden konec (klidně víc).
Vyznačte body zlomu (přechod do 2. a 3. dějství).
Ověřte, že máte kompletní oblouk - začátek, prostředek a konec. Že vše v příběhu logicky navazuje.
ROZEPIŠTE SI CÍLE A MOTIVACI
u hlavního hrdiny
u všech důležitých vedlejších postav
u hlavní záporné postavy (pokud ji máte)
ROZEPIŠTE SI, JAKÝ JE V PŘÍBĚHU
Konflikt vnitřní – emocionální reakce na Pište pokračování příběhu, ať máme co číst a vy zpětnou vazbu.
Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Klára Dvořáková
ROZEPIŠTE SI CÍLE A MOTIVACI
u hlavního hrdiny
u všech důležitých vedlejších postav
u hlavní záporné postavy (pokud ji máte)
ROZEPIŠTE SI, JAKÝ JE V PŘÍBĚHU
Konflikt vnitřní – emocionální reakce na události.
Konflikt vnější – fyzická reakce na události.
Rozhodněte se, která událost vše odstartuje.
Zapište si minimálně jeden konec (klidně víc).
Vyznačte body zlomu (přechod do 2. a 3. dějství).
Ověřte, že máte kompletní oblouk - začátek, prostředek a konec. Že vše v příběhu logicky navazuje.
ROZEPIŠTE SI CÍLE A MOTIVACI
u hlavního hrdiny
u všech důležitých vedlejších postav
u hlavní záporné postavy (pokud ji máte)
ROZEPIŠTE SI, JAKÝ JE V PŘÍBĚHU
Konflikt vnitřní – emocionální reakce na Pište pokračování příběhu, ať máme co číst a vy zpětnou vazbu.
Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Klára Dvořáková
 |
| Danina žákyně Eva z pojišťovny Uniqa natáčí s Danou v Karlíně podcast, zveřejněný 29. srpna 2023 |
Ahoj Dani,
První UNIQA podcastová epizoda je venku! Dnes sme vyšly, díky za krásný rozhovor. Jmenuje se Dana Emingerová a její osudové setkání s Arnoštem Lustigem. Posílám ještě dvě fotky a doprovodný text:
 |
| Natáčení podcastu v Karlíně 27. července 2023 |
Jak Danu zformoval spisovatel Arnošt Lustig jako svou nadšenou pokračovatelku? Poslouchejte – a možná se rozhodnete také psát. Podle Dany to zvládne každý!
Dej vědět, jak to hodnotíš.
Dej vědět, jak to hodnotíš.
Eva Svobodová
Ahoj Dano,
musím se pochlubit, letos nám v Národním muzeu vyšel projekt naučných cedulí o Kroužkovací stanici v Hostivaři. Cílem je, aby se autorským týmem asi osmi cedulí (historie KS, význam KS, o kroužkování, jaké druhy se v KS chytají, jaká je diverzita a čím k rozmanitosti přispíváme, ochrana přírody,...) stal školní kolektiv, a to jak textově, tak graficky. Předpokládáme, že polovina třídy by se věnovala textům a druhá polovina ilustracím a grafice. Chceme, aby finální podklady vznikaly přímo na kurzech.
musím se pochlubit, letos nám v Národním muzeu vyšel projekt naučných cedulí o Kroužkovací stanici v Hostivaři. Cílem je, aby se autorským týmem asi osmi cedulí (historie KS, význam KS, o kroužkování, jaké druhy se v KS chytají, jaká je diverzita a čím k rozmanitosti přispíváme, ochrana přírody,...) stal školní kolektiv, a to jak textově, tak graficky. Předpokládáme, že polovina třídy by se věnovala textům a druhá polovina ilustracím a grafice. Chceme, aby finální podklady vznikaly přímo na kurzech.
Byla bych ráda, kdyby ses ujala kreativního psaní.
Za mě je to projekt, který má smysl, jak pro děti tak celou hostivařskou komunitu a samozřejmě pro Národní muzeum. Rádi naši představu upravíme tak, aby to fungovalo. Půjdeš do toho s námi?
Petra Caltová
 |
| 7. lekce kurzu psaní povídek s Danou a Natašou 7. září 2023 |
Zdravim vsechny z Granady. Radeji bych s Vámi psala, nez se tady pekla, jak je tu horko.
Je to narocné: jeden horor za druhym, ale posílám fotky. Městské pamatky mi pripadaji vetsi nez katedrala v Rime.
Bohuna
Bohuna
Dano a Petře,
děkuji za společně strávený čas ne cestopisném dlouhodobém kurzu. Nesmírně (a vím, že to slovo "milujete" :-D ) jsem si to užila.
Pracuji na posledním článku. Určitě bych ráda pokračovala.
Ráda bych se naučila psát něco, jako dříve byly fejetony. Nebo glosy. Takového něco asi kratšího, než je stránka. Aby se to dalo použít na sociálních sítích, kam se chystám :-)
Témata ze života, politika, krátké úvahy. Tak akorát délka, na jakou mají lidi dnes trpělivost.
Taky bych chtěla časem ale dojít k mému většímu cíli, což je knížka, možná autobiografie. Možná scénář, ale k tomu bych asi potřebovala širší vzdělání. Nevím...
To je ale plán na leta dopředu. Nespěchám. Myslím, že ke knížce mám ještě daleko. I když mne známí už dlouho povzbuzují, až ten svůj život dám už na papír. Nevím, jak bych na to šla. Jak se začíná, jak se o knize uvažuje.
Pracuji na posledním článku. Určitě bych ráda pokračovala.
Ráda bych se naučila psát něco, jako dříve byly fejetony. Nebo glosy. Takového něco asi kratšího, než je stránka. Aby se to dalo použít na sociálních sítích, kam se chystám :-)
Témata ze života, politika, krátké úvahy. Tak akorát délka, na jakou mají lidi dnes trpělivost.
Taky bych chtěla časem ale dojít k mému většímu cíli, což je knížka, možná autobiografie. Možná scénář, ale k tomu bych asi potřebovala širší vzdělání. Nevím...
To je ale plán na leta dopředu. Nespěchám. Myslím, že ke knížce mám ještě daleko. I když mne známí už dlouho povzbuzují, až ten svůj život dám už na papír. Nevím, jak bych na to šla. Jak se začíná, jak se o knize uvažuje.
Už mi kamarádka dokonce dala po dovolené knížku od nejmenované známé herečky, s opovržením ji hodila a říkala: tak tohle napíšeš levou zadní :-)) tak nevím. Ještě jsem ji neotevřela. Nerada se takhle srovnávám.
Také bych od vás ráda slyšela ještě něco, co se marketingu týká. Jak to chodí v nakladatelstvích, v časopisech. Jakou má vůbec člověk možnost proniknout s psaným produktem. Nic o tom nevím. Jaké je hodnocení finanční. Ať vůbec vím, co si představit. Určitě jsem v kurzu, protože mně psaní baví. Ale přeci jen, je to logický postup. Znát, jak je taková práce hodnocená. Jestli má snaha smysl. Beru peníze jako energii.
Znám samozřejmě i příběhy, kdy si vydání knihy psavci dotují. Ale je dobré znát i tu zdravou stránku. Když to proudí, co může člověk čekat. Jak se dostat s textem někam, kde to bude ceněno.
Jarmila Meera Williams
Také bych od vás ráda slyšela ještě něco, co se marketingu týká. Jak to chodí v nakladatelstvích, v časopisech. Jakou má vůbec člověk možnost proniknout s psaným produktem. Nic o tom nevím. Jaké je hodnocení finanční. Ať vůbec vím, co si představit. Určitě jsem v kurzu, protože mně psaní baví. Ale přeci jen, je to logický postup. Znát, jak je taková práce hodnocená. Jestli má snaha smysl. Beru peníze jako energii.
Znám samozřejmě i příběhy, kdy si vydání knihy psavci dotují. Ale je dobré znát i tu zdravou stránku. Když to proudí, co může člověk čekat. Jak se dostat s textem někam, kde to bude ceněno.
Jarmila Meera Williams
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 5.9. 2023 |
Na kurzu cestopisů jsem se naučila, jak ověřovat data, zajímavý začátek a poutavý název je důležitá, nechodit kolem horké kaše, kratší věty, přímá řeč na oživení s domorodci
určitě by bylo zajímavé se setkat s někým, kdo má cestovatelský blog - jak ho vytvořit, jakým stylem vést etc. a také pohovořit o práci novináře autora cestopisů - možná by stačilo vaše analýza, jak se připravujete na psaní (tedy už od poznámek při cestě až po finální podobu).
určitě by bylo zajímavé se setkat s někým, kdo má cestovatelský blog - jak ho vytvořit, jakým stylem vést etc. a také pohovořit o práci novináře autora cestopisů - možná by stačilo vaše analýza, jak se připravujete na psaní (tedy už od poznámek při cestě až po finální podobu).
Vendula Beaujouan Langová
Pokud jde o pokračování cestopisného kurzu, mám zájem. Mojí konečnou ambicí je seskladat knížku z různých cestovatelskych zážitků. Uvítal bych tedy něco jako oponenturu jednotlivých textů, které budu postupně schopen dat dohromady. Nebo i celého konceptu, pokud k tomu bude příležitost.
Ještě jedna věc k té dnešní lekci. Asi na to dnes nebude čas, ale vlastně bych rad nějaké "slovní vysvědčení", po všech těch lekcích:-)). Co funguje, co ne a na co se zaměřit dal.
Těším se.
Ještě jedna věc k té dnešní lekci. Asi na to dnes nebude čas, ale vlastně bych rad nějaké "slovní vysvědčení", po všech těch lekcích:-)). Co funguje, co ne a na co se zaměřit dal.
Těším se.
Martin Paruch
Psaní cestopisů je pro mě čistou vodou. Nořím se při tom do sebe, objevuji kouty mé duše. Nechci s tím přestat. Rád bych se přidal i k další skupině. Děkuji za vstřícnost.
Jakub Hlaváček
Jakub Hlaváček
 |
| 9. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 22. 8. 2023 |
Co jsem se naučil na dlouhodobém kurzu cestopisů:
1. než rozezním klávesnici
- Připravit se na cestopis už před cestou
- Ujasnit si, pro jaké médium a publikum chci psát
- Nechtít pojmout vše – vybrat jedno téma nebo oblast
2. název a perex
- Musí být chytlavý, ale ne zavádějící
- Vyhnout se klišé
3. vlastní text
- Přímá řeč cestopis osvěží
- I v cestopisu platí puška na zdi
- Vyhnout se pasáži „jak jsme tam jeli“, pokud to není podstatné pro porozumění dalšího děje
- Důležité informace ověřit, pokud to nejde, vyhodnotit, jestli je radši vynechat nebo dát do pusy zdroji
- Nehodnotit – že je něco krásné nebo strašné, musí čtenář poznat z popisu, ne protože jsme mu to řekli
- Ich forma a osobní prožitek více vtáhnou do místa děje
- Vyhýbat se dlouhým souvětím, kratší věty jsou přehlednější
1. než rozezním klávesnici
- Připravit se na cestopis už před cestou
- Ujasnit si, pro jaké médium a publikum chci psát
- Nechtít pojmout vše – vybrat jedno téma nebo oblast
2. název a perex
- Musí být chytlavý, ale ne zavádějící
- Vyhnout se klišé
3. vlastní text
- Přímá řeč cestopis osvěží
- I v cestopisu platí puška na zdi
- Vyhnout se pasáži „jak jsme tam jeli“, pokud to není podstatné pro porozumění dalšího děje
- Důležité informace ověřit, pokud to nejde, vyhodnotit, jestli je radši vynechat nebo dát do pusy zdroji
- Nehodnotit – že je něco krásné nebo strašné, musí čtenář poznat z popisu, ne protože jsme mu to řekli
- Ich forma a osobní prožitek více vtáhnou do místa děje
- Vyhýbat se dlouhým souvětím, kratší věty jsou přehlednější
Michal Hejna
 |
| Zámek Duino |
Dobrý den,
omlouvám se z předposlední lekce, bohužel nebudu schopen se z cesty po Itálii připojit. Jako omluvenku posílam jednu fotku pro milovníky Thurn-Taxisů.
Jel jsem schválně okolo z Terstu. Už bylo zavřeno, snímek z Duina není nic moc, ale je to fakt hezké místo.
Martin Paruch
Autory knihy Sloni žijí do sta let jsou Miroslav Zikmund, Miroslav Náplava a Petr Horký. Je to cestopis o návratech na Srí Lanku a knížka vyšla ke 100. narozeninám Miroslava Zikmunda v roce 2019.
Cestopisy čtu moc ráda, i když ne úplně všechny. Některé po chvílí odložím a už se k nim nevrátím, ale to se u knížek, snad našich nejznámějších cestovatelů, Hanzelky a Zikmunda nikdy nestalo.Srí Lanka, kdysi Cejlon je jedno z mála míst kam se tito cestovatelé vraceli.
Na poslední cestu se v roce 2000 vydal již pan Zikmund sám, přežil svého nerozlučného přítele téměř o 20 let.
Je zajímavé vracet se na místa, kde už člověk byl, ale není to vždy jen krásný návrat. Vše se mění a mnohdy z našeho pohledu k horšímu.Na druhé straně je krásné setkat se s dávnými přáteli se kterými jsme něco zažili.
Knížka obsahuje hodně moudrého, co pan Zikmund řekl. Líbila se mi jeho odpověď na otázku, jestli někdy litoval toho, co udělal, včetně chyb:
„Kdybych měl možnost žít podruhé, asi bych si všechno, a docela rád zopakoval. I s průšvihy. Život se přeci nedá psát nanečisto jako školní úloha a doufat, že s ji krasopisně přepíšu. Život je od toho, aby se žil na plný pecky, s úspěchy i chybami. Nejvýš můžu přemýšlet, co jsem kdy udělal či neudělal. Co jsem neudělal v pravý čas, co jsem zbabral. A po všech zkušenostech se snažit, abych zbytečný kiks neudělal znovu. Jenomže některé se napravit nedají. I kdybych se stavěl na hlavu.“
A takových moudrých postřehů je v knížce mnoho. Myslím, že jeho noví parťáci se mu povedli a svůj poslední návrat na Srí Lanku si užil. A my čtenáři také.
Bohuna Kopřivová
A takových moudrých postřehů je v knížce mnoho. Myslím, že jeho noví parťáci se mu povedli a svůj poslední návrat na Srí Lanku si užil. A my čtenáři také.
Bohuna Kopřivová
 |
Tvoje knížka Živel Lustig je bezvadná. Čtu pomalu a pozorně. Ještě jednou ti za ni mockrát děkuju!
Jinak, snažim se psát, co to jde. Cosi vzniká, ale abych pravdu řekl, zatím vůbec nevím co. Jdu odněkud někam, po nějaký cestě, ale vůbec nevim, kam vede.
Divnej pocit.
Ale mám radost, že píšu, že už jsem sebral odvahu a dal se do toho. Tak se modlim, aby to vydrželo a hlavně, aby to k něčemu bylo.
Doufám, že se ti daří dobře.
Doufám, že se ti daří dobře.
Měj se bezvadně. Jsme v kontaktu.
Ivan Lupták
Ivan Lupták
Ahoj Dano,
zažíváme taková dobrodružství v Indonésii, že mám strach, že abych respektoval pravidlo, že Literární pravda je důležitější než skutečná, musel bych část z nich zatajit.
No, ale skutečně jsme se stali se Satyou Tiktokovými celebritami, skutečně pro nás Papuánci uspořádali několik veřejných sbírek, a skutečně nás považovali za OKRADENÉ KŘESŤANSKÉ MISIONÁŘE.
Tak se to stalo, a tak jsem to popsal na blogu: www.yakovo-blog.webnode.cz
Nic jsem si nevymyslel, vše zařídila Existence.
Doufáme že o Tebe pečuje stejně pozorně.
Pěkné léto přejí
No, ale skutečně jsme se stali se Satyou Tiktokovými celebritami, skutečně pro nás Papuánci uspořádali několik veřejných sbírek, a skutečně nás považovali za OKRADENÉ KŘESŤANSKÉ MISIONÁŘE.
Tak se to stalo, a tak jsem to popsal na blogu: www.yakovo-blog.webnode.cz
Nic jsem si nevymyslel, vše zařídila Existence.
Doufáme že o Tebe pečuje stejně pozorně.
Pěkné léto přejí
Satya a Yakeen
 |
| Prázdninová lekce navíc pro všechny 10. 8. 2023 |
děkuji za bonusovou prázdninovou hodinu. Když jsem se v pondělí na dovolené - uprostřed propršené telčské atmosféry - dozvěděla, že nebudeme kreativně tvořit na hodině, ale že mám dokonce něco napsat!!!, polilo mě horko. Nicméně déšť za okny a právě vyslechnutá historka mě inspirovaly a já stvořila to, co jsem četla na hodině, i druhý úkol. Posílám tedy oba.
Anna Vocelová
Hezké odpoledne Dano,
Moc Ti děkuji za úpravu začátku příběhu Nezvaný host, je to mnohem lepší, a také za knihu Živel Lustig. Hned jsem ji otevřela. Úvodní citace mě chytla za srdce:
Člověk musí respektovat život. Všechny síly života. Ty lepší i ty horší, bohužel i ty nejhorší. Někdy život připomíná obrovské vlnobití, které je nutné přežít a přestát. Nelze se vyhnout tomu nejhoršímu. A zase, bohužel, nás otuží jen nebát se nebo i se strachem vstoupit do bouřícího moře, a pak za odměnu vychutnat, když se vody utiší. Mezi tím si lízat rány a chystat se na další kalamity. Málokdo má tolik štěstí, aby vyplouval jen na tiché moře.
Arnošt Lustig, O literatuře
To je tak pravdivé, krásné a smutné, jako život sám.
Aneb jak říkal Evald Schorm: „Všechno je to marnost nad marnost, a člověk musí mnoho trpět, než všechno prohraje."
Budu se těšit na shledanou v budoucnu a za vše moc děkuji.
S pozdravem Martina Tůmová
Moc Ti děkuji za úpravu začátku příběhu Nezvaný host, je to mnohem lepší, a také za knihu Živel Lustig. Hned jsem ji otevřela. Úvodní citace mě chytla za srdce:
Člověk musí respektovat život. Všechny síly života. Ty lepší i ty horší, bohužel i ty nejhorší. Někdy život připomíná obrovské vlnobití, které je nutné přežít a přestát. Nelze se vyhnout tomu nejhoršímu. A zase, bohužel, nás otuží jen nebát se nebo i se strachem vstoupit do bouřícího moře, a pak za odměnu vychutnat, když se vody utiší. Mezi tím si lízat rány a chystat se na další kalamity. Málokdo má tolik štěstí, aby vyplouval jen na tiché moře.
Arnošt Lustig, O literatuře
To je tak pravdivé, krásné a smutné, jako život sám.
Aneb jak říkal Evald Schorm: „Všechno je to marnost nad marnost, a člověk musí mnoho trpět, než všechno prohraje."
Budu se těšit na shledanou v budoucnu a za vše moc děkuji.
S pozdravem Martina Tůmová
Dano,
díky za tvé citáty z Arnoštových knih a myšlenek. Jsi úžasná, že vyzobaváš jeho démanty literatury, všem nám je dáváš na dlani a my si můžeme znovu a opět říkat, jak hluboké byly jeho zážitky a jak ON byl skvělý, že nám je tu zanechal. Tak aktuální pro každou dobu.
Hana Salajková
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 8. 8. 2023 |
- Cestopis nesmí být nuda
- Nutný je poutavý název
- Začátek musí být zajímavý, je dobré krátce shrnout co čtenáře čeká a tím zvýšit jeho zvědavost (vtáhnout ho do děje)
- Jít přímo k věci, žádné dlouhé vysvětlování, proč jsme tam jeli a jaká byla cesta. Zdlouhavé popisy čtenáře nezajímají
- Je dobré psát v přítomném čase a nepoužívat trpný rod. Nepsat dlouhá souvětí, raději věty krátké a psát odstavce
- Fotky a mapky do cestopisu patří, ale jen kvalitní
- Psát i o emocích
- Dodržovat časovou posloupnost a neskákat z jednoho a druhé, čtenář se pak ztratí
- Je dobré použít přímou řeč
- Neuvádět zbytečné množství osob
- Nutný je poutavý název
- Začátek musí být zajímavý, je dobré krátce shrnout co čtenáře čeká a tím zvýšit jeho zvědavost (vtáhnout ho do děje)
- Jít přímo k věci, žádné dlouhé vysvětlování, proč jsme tam jeli a jaká byla cesta. Zdlouhavé popisy čtenáře nezajímají
- Je dobré psát v přítomném čase a nepoužívat trpný rod. Nepsat dlouhá souvětí, raději věty krátké a psát odstavce
- Fotky a mapky do cestopisu patří, ale jen kvalitní
- Psát i o emocích
- Dodržovat časovou posloupnost a neskákat z jednoho a druhé, čtenář se pak ztratí
- Je dobré použít přímou řeč
- Neuvádět zbytečné množství osob
Bohuna Kopřivová
Ahoj Dano!
Doufám, že to, co jsem o Tvých kurzech píšu, nebude příliš patetické 😊. Ale napadlo mě to v noci, když jsem nemohla usnout po večerním čtení našich tabu:
Mám v břiše nějaký, zatím nepojmenovaný, orgán. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, tak ani nevím, jestli ho mají všichni. Asi ano, jen ho možná mají jinde než já. Ale umístění není důležité. Vím o něm odjakživa. Vzpomínám si, kdy jsem ho začala vnímat poprvé. Seděla jsem s tátou na zahradě. Vlahý jarní podvečer, táta spokojeně pokuřuje. Právě mě totiž učil naroubovat jabloň a naočkovat růži. Teď budu celé léto napnutě čekat, jestli se moje rouby a očka uchytí.
Mám v břiše nějaký, zatím nepojmenovaný, orgán. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, tak ani nevím, jestli ho mají všichni. Asi ano, jen ho možná mají jinde než já. Ale umístění není důležité. Vím o něm odjakživa. Vzpomínám si, kdy jsem ho začala vnímat poprvé. Seděla jsem s tátou na zahradě. Vlahý jarní podvečer, táta spokojeně pokuřuje. Právě mě totiž učil naroubovat jabloň a naočkovat růži. Teď budu celé léto napnutě čekat, jestli se moje rouby a očka uchytí.
Cítím takové vnitřní vzrušení, nedočkavost, ale i velkou spokojenost. Do té doby neznámá směsice pocitů se rodí někde uprostřed břicha a rozlévá se mi po celém těle. Táta si všiml mého rozpoložení a hned mi to vysvětlil:
„To je pocit z dobře vykonané práce. Tak je to vždycky, když tě těší to, co děláš.“
Tento okamžik jsem si uložila hluboko do paměti. Tak hluboko, že jsem na něho časem pozapomněla.
Přešla léta, puberta, první lásky, první polibky, první sex. Pak svatba, děti…všechny tyto okamžiky byly šťastné. Ale to je jiné štěstí, sídlí a rozlévá se u mě v těle z jiného místa. Jak už to tak bývá, střídá se během života dobré i špatné, pocity se míchají. Štěstí už nebývá tak intenzivní, a intervaly mezi šťastnými okamžiky se prodlužují. Nahrazuje ho spokojenost. Pozdně střední věk už se jeví jako vyvážené období, bez větších emočních výkyvů.
 |
| Brno 2018 |
První úkol byl jednoduchý: napsat povídku na dané téma. Bylo to raz dva. Co ovšem bylo zvláštní, že jsem po dokončení zase ucítila ten podivný pocit v břiše. Jako tenkrát na jaře. Na rozdíl od žlučníku, který ukládá nevyřčenou zlost a formuje si ji do malých, ostrých kamínků, tento můj orgán funguje úplně jinak. Usazuje mi úsměv na tvář, činí mě velkorysou, nadšenou, až altruistickou. Bezelstné dětské štěstí mě celou vyplní. Zvenčí to možná vypadá, že jsem požila nějakou návykovou látku ve větším, než malém množství.
A já se tak i cítím. A cítím se tak už pořád, protože díky Daně a mým spolužákům ze psaní jsem obklopena, byť i virtuálně, úžasnými lidmi, se kterými se vznášíme na stejných vlnách. Můj nepojmenovaný orgán vytrvale pumpuje do organismu dopamin, endorfin, serotonin, a bůh ví, co ještě. Při psaní jsem zase malá holka, která právě naočkovala svou růži, a netrpělivě čeká, jestli vykvete.
 |
Jako požitkář a kromě knih a psaní i milovník jídla, bych pocity z navštěvování Kurzů tvůrčího psaní vyjádřil takto:
Účastí na prvním víkendovém kurzu jsem objevil novou luxusní restauraci s mou nejoblíbenější kuchyní. Přečetl jsem si se zájmem ve vitríně jídelní lístek, nahlédl oknem a cítil vzdáleně lákavou vůni božských jídel.
Absolvováním první čtyřdenní literární dílny (pro mě Nové město na Moravě a Horácká Galerie) jsem vstoupil dovnitř, okusil jsem skvostné mnohachodové degustační menu všech možných chutí a poznal úžasné číšnice a číšníky.
Účastí na prvním víkendovém kurzu jsem objevil novou luxusní restauraci s mou nejoblíbenější kuchyní. Přečetl jsem si se zájmem ve vitríně jídelní lístek, nahlédl oknem a cítil vzdáleně lákavou vůni božských jídel.
Absolvováním první čtyřdenní literární dílny (pro mě Nové město na Moravě a Horácká Galerie) jsem vstoupil dovnitř, okusil jsem skvostné mnohachodové degustační menu všech možných chutí a poznal úžasné číšnice a číšníky.
Pravidelným navštěvováním dlouhodobého kurzu jsem se stal v této luxusní gastronomicko-literární perle „štamgastem“ v nejlepším smyslu tohoto slova. Své oblíbené pokrmy a dorty už teď pojídám v neomezeném množství - někdy dokonce proti bontonu - jen tak polévkovou lžící. Fotím si selfíčka s majitelem, tykám si s kuchařem, občas mu i kecám do vaření. On mi naslouchá a tu a tam mě nechá i „oblíznout vařečku a dojíst krém…“
Ovšem vše s řádem, podle pravidel a za vzájemného respektu.
K tomu zjišťuji, že se ve svém věku (50 let) těmito kurzy i vzdělávám!
K tomu zjišťuji, že se ve svém věku (50 let) těmito kurzy i vzdělávám!
V tomto už dlouhou dobu neškolním věku a zkušeností se všemi možnými stupni školní výuky, různých firemních i nefiremních školení, se mi nejpříjemnějším možným způsobem rozšiřují obzory. A to nejen kurzy samotnými, ale hlavně pestrou směsicí osobností, charakterů, zkušeností, věků, názorů a smyslů pro humor i vážno mých nových přátel a spolužáků…
Marek Bucko
Ahoj Dano,
něco jsem o těch levobočcích napsala, jestli se to bude dát použít. Uprav si to samozřejmě, jak budeš potřebovat. Jinak jsem po Loučeni zjistila, že Thurn Taxisové nechali stoupu i v Bruselu. Máme tu výstaviště Tour a Taxis, jen mě předtím nenapadlo, že se to jmenuje po nich:
Moc zdravím.
Hana Hermanová
něco jsem o těch levobočcích napsala, jestli se to bude dát použít. Uprav si to samozřejmě, jak budeš potřebovat. Jinak jsem po Loučeni zjistila, že Thurn Taxisové nechali stoupu i v Bruselu. Máme tu výstaviště Tour a Taxis, jen mě předtím nenapadlo, že se to jmenuje po nich:
Moc zdravím.
Hana Hermanová
Ahoj Dano,
díky za velmi zajímavě vedený víkendový kurz kreativního psaní. Je trochu s podivem, že to zásadní heslo, které z něj pro mne vyplynulo je: "nedělat literaturu". V kontextu kurzu to znamená, že čím více se jako autor snažím do textu implementovat další a další úžasná opisná slova, tím více se text stává přebujelý, zašmodrchaný a nevěrohodný. Neteče to.
díky za velmi zajímavě vedený víkendový kurz kreativního psaní. Je trochu s podivem, že to zásadní heslo, které z něj pro mne vyplynulo je: "nedělat literaturu". V kontextu kurzu to znamená, že čím více se jako autor snažím do textu implementovat další a další úžasná opisná slova, tím více se text stává přebujelý, zašmodrchaný a nevěrohodný. Neteče to.
Čtenář se ztrácí. Pointa uniká. Autor se hroutí.
Jak na to tedy po kurzu půjdu?
Rozmyslím si, co má být poučení z příběhu a z jakých cihel bude vystavěn (nejsem Hemingway). Jinými slovy. Co je onen diamant, který má být vybroušen k dokonalosti. Uchopím onu myšlénku, vykoumám, kudy do ní vstoupím, co bude zápletkou a jak to celé rozuzluji. Před příběh pak vymyslím atraktivní nadpis, který bude pro čtenáře neodolatelným lákadlem. Ten podpořím superšťvnatou první větou, která ho dokonale zaháčkuje a pak další a další, které jej po vzoru detektivky nepustí až do samého konce. No, a vzhledem k tomu, že je to příběh, nebudu se přespříliš zabývat pravdou. Mírné posuny ku prospěch jasnosti a atraktivity vřele uvítám. Je možné, že to tím celé přenesu v čase či prostoru jinam nebo vymetu nějakou z původních postav. Co naplat. Hlavně, že čtenář bude mít cestičku k vlastní emoci umetenou.
No, pak přijde na řadu (dámy prominou) sračkoměr. Ne, to je málo. Použiji sračkomet! Mé druhé, drsnější já. S jeho pomocí nekompromisně odstřelím vše, co příběh neposouvá, není pro něj podstatné, opakuje se, kudrnatí, zavádí či brzdí. Hotovo.
Na scénu konečně vstoupí první posluchač. Já - sám autor. Při čtení nahlas se mi samotnému bezesporu vyjeví to, co šmodrchá jazyk, co není pochopitelné, čemu sám nevěřím. A budu brousit, leštit a cizelovat. Hotovo.
No, pak přijde na řadu (dámy prominou) sračkoměr. Ne, to je málo. Použiji sračkomet! Mé druhé, drsnější já. S jeho pomocí nekompromisně odstřelím vše, co příběh neposouvá, není pro něj podstatné, opakuje se, kudrnatí, zavádí či brzdí. Hotovo.
Na scénu konečně vstoupí první posluchač. Já - sám autor. Při čtení nahlas se mi samotnému bezesporu vyjeví to, co šmodrchá jazyk, co není pochopitelné, čemu sám nevěřím. A budu brousit, leštit a cizelovat. Hotovo.
... o několik dní později...
Znovu text otevřu a s odstupem času přečtu. Možná, že se mi zase vyjeví něco, co si zaslouží drobnou korekci. Fajn.
... a o dalších pár dní později ...
(to už je ale pro opravdové fajnšmekry)
Vydám se podebatovat s přáteli o svém novém textu do kurzu tvůrčích psavců podle Arnošta L. To bude jízda :)
Ještě jednou vřelé díky a někdy, někde naviděnou
Martin Růžička
Znovu text otevřu a s odstupem času přečtu. Možná, že se mi zase vyjeví něco, co si zaslouží drobnou korekci. Fajn.
... a o dalších pár dní později ...
(to už je ale pro opravdové fajnšmekry)
Vydám se podebatovat s přáteli o svém novém textu do kurzu tvůrčích psavců podle Arnošta L. To bude jízda :)
Ještě jednou vřelé díky a někdy, někde naviděnou
Martin Růžička
 |
| 7. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 25. 7. 2023 |
Jaké cestopisy mám rád? Ty, kde je mi autor blízký, kdy ho chápu. Kdy rozumím jeho pohledu na svět, jeho výběru situací a zážitků. Máme stejné hrdiny. Historická místa, která chceme navštívit. Události, které obdivujeme. Oba plánujeme strávit noc v blízkosti bohů na vrcholu Olympu, přeplavat Hellespont jako lord Byron, navštívit Ladakh nebo vystoupat na Matterhorn.
Jsem asi napořád ovlivněn knížkami, které jsem četl jako teenager: tituly z otcovy knihovny. Autory a knihami ještě nezasaženými inflací cestopisné literatury a pojmu dobrodružství: Hemingway, Hanzelka a Zikmund, Thor Heyerdahl a pro mě hlavně Richard Halliburton.
Vlajkovou lodí je jeho "Královskou cestou za romantikou", knížka, kterou jsem poprvé a bez dechu četl 50 let po autorově smrti a kterou, než se stala slavnou, odmítlo 10 velkých amerických nakladatelství. Začíná takhle:
"Konečně přišel do Princetonu máj. Zcela nepochybně. Ševelivý vánek dokořán otevřenými okny plnil naši kolej svěžími vůněmi kvetoucích jabloňových sadů a nehmotnou lahodou rašících stromů a květin...."
O pár odstavců dál:
V té době mi bylo 16
Žil jsem v komunistickém Československu a představa, že je možné cestovat podle jakéhokoliv rozmaru, jen tak, s pasem v ruce, byla stejně reálná jako cesta pana Broučka na Měsíc.
Pod noční oblohou, v kaštanové aleji u gymnázia, knížku v ruce, pod milosrdným světlem sodíkových lamp, snil jsem o cestování. Kdyby mi tehdy někdo tvrdil, že o čtvrt století později bude můj pas s dvouocasým lvem patřit do první desítky těch, které nejlépe odemykají cizí země, považoval bych ho za blázna.
Něco o penězích. Richard Halliburton na cestě z Kašmíru do Ladakhu:
"Kdybyste šetřili a cestovali rychle, mohli byste ten výlet oba pořídit za 150 dolarů," poučil nás informátor. Udělaly se nám mžitky před očima. Měli jsme daleko míň než pětasedmdesát dolarů. Ale zato jsme se vytasili s originální myšlenkou: "My jsme novináři," přiznal jsem "a chceme tu cestu podniknout, abychom získali materiál k reportáži. Co napíšeme, uveřejní několik časopisů..."
Jakožto prozíravý mladý muž pochopil pan vedoucí cenu naší nabídky a uvolil se vybavit nás zdarma vším nezbytným včetně základních potravin...Dovolte mi mi tedy, abych hned na tomto místě prohlásil, že CIVILNÍ A VOJENSKÁ INFORMAČNÍ KANCELÁŘ VE ŠRÍNAGARU JE NEJPROZÍRAVĚJŠÍ A NEJOCHOTNĚJŠÍ CESTOVNÍ A UBYTOVACÍ AGENTURA V KAŠMÍRU
V březnu 1939 poslal Richard Halliburton do světa svoji poslední zprávu:
Z paluby džunky Mořský drak, na které se plavil přes Tichý oceán. Vysílačka zachytila tahle slova: „Bouře od jihu, déšť. Silné poryvy vichřice. Zábradlí na návětrné straně pod vodou. Lůžka mokrá. Stěží udržujeme kurs. Mám se báječně. Přál bych vám, abyste byli na mém místě. Stop."
Pacifik ho už nepustil. Někde v jeho nekonečnu zemřel. O pár dní později v Evropě zaniklo Československo a spolu s ním i etapa cestování před druhou světovou válkou.
Martin Paruch
V té souvilosti posílám reportáž z davoského sanatoria namixovanou ukázkami textů Thomase Manna, který tu napsal svůj slavný román Kouzelný vrch, jak jsme o tom mluvili. A také nabízím vydařenou příhodu, jak španělská důchodkyně z města Borja "zrestaurovala" fresku Ježíše Krista.
Dana
Dobrý den,
posílám povídku na téma Člověk naší doby, kterou jsem napsala společně s umělou inteligencí (AI). Proto jsem pro inspiraci nechala i můj dialog s umělou inteligencí a pár jejích nápadů. V první části tedy je, jak povídka ve spolupráci s AI vznikala a ve druhé části je povídka.
Vzhledem k tématu první lekce mi přišlo fajn demonstrovat AI v "akci" :)
Andrea Dudaško
posílám povídku na téma Člověk naší doby, kterou jsem napsala společně s umělou inteligencí (AI). Proto jsem pro inspiraci nechala i můj dialog s umělou inteligencí a pár jejích nápadů. V první části tedy je, jak povídka ve spolupráci s AI vznikala a ve druhé části je povídka.
Vzhledem k tématu první lekce mi přišlo fajn demonstrovat AI v "akci" :)
Andrea Dudaško
 |
| 6. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 11. 7. 2023 |
V životě jsem mnoho knih nepřečetla. Vždycky jsem, asi podvědomě, upřednostňovala vlastní zážitek s jeho osobní hloubkou poznání. První kniha, kterou jsem ovšem ještě v raném dětství přečetla celou, byla ohromná velikostí i obsahem: Objevení Indie od Džaváharlála Néhrúa. Není to sice tak úplně cestopis. Ale objevila jsem díky ní svět, o jakém jsem neměla tušení - Indie se všemi souvislostmi a historií z nezápadního úhlu pohledu. Pochopila jsem, že nebyl jen starý Řím, že existuje pro jiné lidi úplně jiný pupek světa, než ten náš. Asi už vždycky zůstane mou nejdůležitější knihou a doporučuji ji všem vášnivým poznavačům světa.
U nás v knihovně se, jak jsem později zjistila, ocitla od mého milovaného dědy. Nevím, jestli si ji přinesl z Leopoldova, nebo z Jáchymova. Díky svým kapitolám o boji za svobodu tehdejších Indů proti britské kolonizační moci, upevňovala ve víře ve vítězství nad tehdejším komunistickým režimem i naše politické vězně, mezi které děda patřil. A cenzuře přišla neškodná.
Nakonec, pravděpodobně, i díky Objevení Indie, jsem dostala velkou chuť poznávat svět. Fascinovaná Indií jsem později propadla také reportážním Pavly Jazairiové a jejímu řemeslnému kouzlení s hlasem, slovy i místy a stala se mou královnou cestopisů.
Nakonec, pravděpodobně, i díky Objevení Indie, jsem dostala velkou chuť poznávat svět. Fascinovaná Indií jsem později propadla také reportážním Pavly Jazairiové a jejímu řemeslnému kouzlení s hlasem, slovy i místy a stala se mou královnou cestopisů.
A teď otázka: Co chcete, Pavlinu horší nebo tu lepší verzi?
Začnu tou horší.
Pavlu Jazairiovou, mou celoživotní cestovatelskou hrdinku jsem osobně potkala v roce 2010 v Olomouci, na autogramiádě jejího posledního tehdejšího cestopisu s názvem: 8 511 970 km2 Brazílie. Mě bylo v té době asi pětatřicet. Přiběhla jsem na poslední chvíli. Ona neměla čas ani na další otázky, ani na více podpisů, ani na má slova uznání a obdivu, když jsem ji chtěla v minutě sdělit, všechny ty emoce, které byly ve mně nastřádané, za celá léta co ji znám. Asi to tak nějak v životě chodí. Potkáte svoji ikonu v realitě a celý sen o ní se vám v pár vteřinách rozplyne. Byla jsem z toho zážitku rozmrzelá a zaskočená.
Ale jak léta běží, stejně se ve vzpomínkách vracím ke všemu tomu dobrému, jak jsem jí znala. K těm fascinujícím cestopisům, které, řekla bych, až přednášela, na vlnách Českého rozhlasu v letech mého dětství. Tehdy, ještě v dobách vrcholící totality působily její příspěvky v poledním Zápisníku zahraničních zpravodajů jako okamžitá teleportace z šedi, na orientálním koberci, rovnou do míst tak exotických a vzdálených jak jen fantazie dovolila.
Píše se tak rok 1985, obvyklá sobota, úklid, vaření a smažení, Zákruta a v tom se u nás doma vše ztišuje a zastavuje. Otevřené okno, vlající záclona a můj pohled do zahrady a ještě dál, tam do jiných světů. Moje bujná představivost dostává s každým jejím slovem novou energizující injekci. Z rádia se ozývalo: „Čistě bílý mramor je dokonalý až k hladké průsvitnosti, ohlazený jak prsy žen, ohebných tanečnic s kulatými boky; vše je bílé a jemně tvarované, růžice hvězd a velký lotosový květ, rozvíjející se na stropě...“
Hlas tak podmanivý. Byla to její dikce? Jistě, ale nejen to. Někdy věcně úderná plná faktů, jindy se slovy tak ladně poetickými, nechávajícími prostor a čas vlastní fantazii. V popisech míst si jemně všímala bodů, které vám, jen právě tak rychle jak je potřeba, pomáhají pohybovat se prostorem, o kterém píše a kam jste doopravdy nikdy nevkročili. A v té chvíli máte pocit, jako že tam stojíte a s rouškou na očích jste jako slepec veden prostorem, dotýkáte se předmětů, cítíte ty orientální vůně a váš pohled se jakoby zastavuje o místa a osoby, které jsou právě tím nejzajímavějším, co vaši pozornost přirozeně přitáhne.
Její rytmus byl můj rytmus. Kde stačilo slovo, řekla jen slovo. Tečka. Kde podrobný popis, dostali jste jej. Kde bylo dobré položit si otázku. Přišla. Paradoxy a pravda místa, často nalezená v absolutním kontrastu okolních dějů nemusela být vůbec líbivá, byla často surová a radikální, jako popisovaná, někdy „Bohem zapomenutá“ místa.
„Bráhmani – nebo lidé, kteří se za ně vydávají – nás nutí odříkávat svaté formule a žádají peníze, lhostejno, že nejsme hinduisté. Pouť je obchod, řev z kazet, stovky prodavačů. Kazatel přednáší na mikrofon, sluha vybírá peníze. Vesničané v bílých zapraných turbanech poslouchají. Žena vyndala prs s širokou bradavkou a podala jej dítěti. Napilo se a odběhlo, ona sedí s prsem obnaženým, chvíli trvá, než se zakryje.
U jídelen zbožný muž kupuje chudým oběd. Získá tím velkou zásluhu a zlepší si karmu. Rozdává nadýchané placky smažené v oleji – purí, k tomu vařenou zeleninu na misce z listu. Také starý asketa sádhů chce jíst – odmítá peníze, požaduje kilo rýže a kilo čočky. Ne, ať to převezme Jiří a podá mu to: dar jídla platí jen z ruky do ruky.
Žebráci! Staří lidé, muži a ženy, sedí na zemi, podobní chomáčům hadrů, hledí dychtivě na jídlo. Je jich tolik! Stačí nejmenší pohyb, hned se srocují, připomínají hmyz. Děti dostaly jablko, jsou hezké, klučina se směje a mává. Cesta po břehu pokračuje k Božím stopám. Tam má Ganga nevětší očisťující moc, neboť právě na tomto místě opouští hory a vlévá se do rovin.
Ženy z Rádjastánu s obrovskými náramky až nad lokty přivezly své nebožtíky, sypou do řeky popel s kostičkami. Chlap v turbanu nabírá vodu, pomalu ji lije zpět, třikrát se otáčí. Do vody zase hodí všechno, obětiny i obal od svačiny. Je horko, voda příjemně studí. …. Jak neuvěřitelně široká a prudká je Ganga! Kluk se drží nafouklé duše a uprostřed řeky, unášen proudem, se na ni staví. Stmívá se, dav na břehu v očekávání modlitby houstne, lidé pouštějí lodičky z listů s hořícím světélkem. Každý pozoruje tu svou. Kam dopluje? Nezhasne lampička? Je vlhko, padla večerní rosa...“
Začnu tou horší.
Ale jak léta běží, stejně se ve vzpomínkách vracím ke všemu tomu dobrému, jak jsem jí znala. K těm fascinujícím cestopisům, které, řekla bych, až přednášela, na vlnách Českého rozhlasu v letech mého dětství. Tehdy, ještě v dobách vrcholící totality působily její příspěvky v poledním Zápisníku zahraničních zpravodajů jako okamžitá teleportace z šedi, na orientálním koberci, rovnou do míst tak exotických a vzdálených jak jen fantazie dovolila.
Píše se tak rok 1985, obvyklá sobota, úklid, vaření a smažení, Zákruta a v tom se u nás doma vše ztišuje a zastavuje. Otevřené okno, vlající záclona a můj pohled do zahrady a ještě dál, tam do jiných světů. Moje bujná představivost dostává s každým jejím slovem novou energizující injekci. Z rádia se ozývalo: „Čistě bílý mramor je dokonalý až k hladké průsvitnosti, ohlazený jak prsy žen, ohebných tanečnic s kulatými boky; vše je bílé a jemně tvarované, růžice hvězd a velký lotosový květ, rozvíjející se na stropě...“
(V severní Indii, Praha 2004).
Její rytmus byl můj rytmus. Kde stačilo slovo, řekla jen slovo. Tečka. Kde podrobný popis, dostali jste jej. Kde bylo dobré položit si otázku. Přišla. Paradoxy a pravda místa, často nalezená v absolutním kontrastu okolních dějů nemusela být vůbec líbivá, byla často surová a radikální, jako popisovaná, někdy „Bohem zapomenutá“ místa.
„Bráhmani – nebo lidé, kteří se za ně vydávají – nás nutí odříkávat svaté formule a žádají peníze, lhostejno, že nejsme hinduisté. Pouť je obchod, řev z kazet, stovky prodavačů. Kazatel přednáší na mikrofon, sluha vybírá peníze. Vesničané v bílých zapraných turbanech poslouchají. Žena vyndala prs s širokou bradavkou a podala jej dítěti. Napilo se a odběhlo, ona sedí s prsem obnaženým, chvíli trvá, než se zakryje.
U jídelen zbožný muž kupuje chudým oběd. Získá tím velkou zásluhu a zlepší si karmu. Rozdává nadýchané placky smažené v oleji – purí, k tomu vařenou zeleninu na misce z listu. Také starý asketa sádhů chce jíst – odmítá peníze, požaduje kilo rýže a kilo čočky. Ne, ať to převezme Jiří a podá mu to: dar jídla platí jen z ruky do ruky.
Žebráci! Staří lidé, muži a ženy, sedí na zemi, podobní chomáčům hadrů, hledí dychtivě na jídlo. Je jich tolik! Stačí nejmenší pohyb, hned se srocují, připomínají hmyz. Děti dostaly jablko, jsou hezké, klučina se směje a mává. Cesta po břehu pokračuje k Božím stopám. Tam má Ganga nevětší očisťující moc, neboť právě na tomto místě opouští hory a vlévá se do rovin.
Ženy z Rádjastánu s obrovskými náramky až nad lokty přivezly své nebožtíky, sypou do řeky popel s kostičkami. Chlap v turbanu nabírá vodu, pomalu ji lije zpět, třikrát se otáčí. Do vody zase hodí všechno, obětiny i obal od svačiny. Je horko, voda příjemně studí. …. Jak neuvěřitelně široká a prudká je Ganga! Kluk se drží nafouklé duše a uprostřed řeky, unášen proudem, se na ni staví. Stmívá se, dav na břehu v očekávání modlitby houstne, lidé pouštějí lodičky z listů s hořícím světélkem. Každý pozoruje tu svou. Kam dopluje? Nezhasne lampička? Je vlhko, padla večerní rosa...“
(V severní Indii, Praha 2004).
Tak takový by byl můj oblíbený cestopis, popisný i emočně laděný. S historickými souvislostmi i hloubkou vrstev a témat, které mně osloví.
Tak takový by byl můj oblíbený cestopis, popisný i emočně laděný. S historickými souvislostmi i hloubkou vrstev a témat, které mně osloví.
Jarmila Meera Williams
 |
| 6. lekce prezenčního kurzu v Akademii ČTK s Natašou 29. 6. 2023 |
Renata Urbanová
O sexu se mnozí začínající autoři velmi ostýchají psát. A skutečně, toto téma, které je v podstatě každodenní součástí našich životů, není snadné. Ale protože každodenní součástí opravdu je, nemůžeme se erotice ani v literatuře vyhnout. Můžeme to však zvládnout s grácií i vtipem. Hodně pomáhají metafory. Uvědomujete si třeba, že jednou z nejerotičtějších písní, kde se naprosto jasně mluví o lehkovážné sexuální rychlovce, je nádherná moravská lidová Když jsem šel z Hradišťa?
Jak psát milostné scény, učil rád Arnošt Lustig.
„Často jsme si vyměňovali pohledy ženy a muže na intimní věci, které jsem neprobírala nikdy s nikým jiným,“ přiznává v knize Živel Lustig Dana Emingerová:
Chystali jsme spolu knihu a pracovali na ní v kavárně hotelu Union. Jednou si Arnošt nechal donést bramboračku s hříbky. Když bylo jídlo na stole, ponořil do talíře lžíci a ztišil hlas, aby nás okolní hosté neslyšeli: „Víš, musím do jedné povídky napsat, jak to ženám chutná...“
Bylo zřejmé, že houby v polévce tím určitě nemyslí. Cítila jsem, jak rudnu, zatímco Arnošt mi svěřoval, co pro chlapa představuje vůně a chuť ženy. A že by to potřeboval vědět i naopak.
„Je to sladký, slaný nebo hořký?“„Asi podle toho, jestli sníš večer slanečky nebo jahodové knedlíky,“ snažila jsem se.
„Víš, jednou jsem to ochutnal a bylo to pěkně hnusný.“
„Když miluješ, takhle nepřemýšlíš.“
„K čemu bys to přiblížila?“
„Barvou snad k perleti.“
„Jakoby to drhlo na jazyku. Dá se ta chuť s něčím srovnat?“
„Se smetanou, zeleným banánem...“
„Pocem, ty seš potvora.“
„Dužina nezralého banánu taky drhne na jazyku, je trochu hořká jako čaj. Ale jinak se to k ničemu přirovnat nedá. Prostě tam napiš, že to má chuť milovaného muže.“
„Díky,“ radoval se. „Přesně tohle tam napíšu.“
„Víš, jednou jsem to ochutnal a bylo to pěkně hnusný.“
„Když miluješ, takhle nepřemýšlíš.“
„K čemu bys to přiblížila?“
„Barvou snad k perleti.“
„Jakoby to drhlo na jazyku. Dá se ta chuť s něčím srovnat?“
„Se smetanou, zeleným banánem...“
„Pocem, ty seš potvora.“
„Dužina nezralého banánu taky drhne na jazyku, je trochu hořká jako čaj. Ale jinak se to k ničemu přirovnat nedá. Prostě tam napiš, že to má chuť milovaného muže.“
„Díky,“ radoval se. „Přesně tohle tam napíšu.“
Povídka Arnošta Lustiga pro Magazín Dnes, 12. srpna 2010:
Jednou se mě zeptal, jak to chutná. Řekla jsem, že jsem ochutnala jen jeho. Byl v něm celý svět chutí a příchutí, jako je možná celý svět v jednom člověku. Chutnal mi nejčastěji jako oblaka. Jako hodiny před tím, než se spustí déšť. Hustý, silný a přece měkký. Někdy mi chutnal jako zperlený, zpěněný čaj, když se přelije z koflíku do koflíku anebo z konvice. Jako by člověk ochutnal perly v tekuté podobě. Mírně nahořklé, maličko jako vybraná smetana, ale nepopsatelně krásné.
Jednou se mě zeptal, jak to chutná. Řekla jsem, že jsem ochutnala jen jeho. Byl v něm celý svět chutí a příchutí, jako je možná celý svět v jednom člověku. Chutnal mi nejčastěji jako oblaka. Jako hodiny před tím, než se spustí déšť. Hustý, silný a přece měkký. Někdy mi chutnal jako zperlený, zpěněný čaj, když se přelije z koflíku do koflíku anebo z konvice. Jako by člověk ochutnal perly v tekuté podobě. Mírně nahořklé, maličko jako vybraná smetana, ale nepopsatelně krásné.
Potom zavoněl poválený vřes, ohnutá stébla pod její hlavou škrábala, slunce jasně svítilo na zavřené oči a on do smrti nezapomene na křivku jejího hrdla a na její hlavu vtisknutou do kořínků vřesu, na její rty, které se drobounce samy od sebe pohybovaly, a na třepotající se řasy očí pevně zavřených před sluncem a před vším; pro ni bylo všechno rudé, oranžové a zlatavě rudé, protože jí slunce dopadalo na zavřené oči, všechno mělo onu barvu, všechno, co je naplňovalo, co přijímala i co dávala, všechno mělo onu barvu, všechno mělo barvu té slepoty. Pro něho to byl temný průchod, který nevede nikam, pak znovu nikam, pak zase nikam, ještě jednou nikam, pořád nikdy nikam, lokty těžce spočívají na zemi a pořád to nikam, tmavé, věčné, nekonečné nikam, ustavičné, neustálé, nevědomé nikam, znova a zas a zas to nikam, a už trýznivé a znovu opakované nikam, nesnesitelné znovu a znovu a znovu stupňované nikam, které najednou v horké, vítězné vlně zmizelo, čas se úplně zastavil a najednou tam byli oba, v tom zastaveném čase, a on ucítil, jak země pod nimi zmizela a je pryč. Potom ležel na boku s hlavou zabořenou do vřesu, cítil vůni vřesu, vůni jeho kořínků, vůni země, vřesem pronikalo slunce, vřes ho škrábal do nahých ramenou a do boků a dívka ležela proti němu s očima ještě stále zavřenýma, ale pak je otevřela, usmála se na něho a on řekl velmi unaveně, jakoby z velké dálky, ale přátelsky:
 |
| Se třetí ženou, válečnou zpravodajkou Marthou Gellhornovou, měl Ernest zážitky ze španělské války |
A ona se usmála a docela zblízka řekla: „Ty jsi můj Inglés.“
„Já nejsem žádný Inglés,“ odpověděl lenivě.
„Ale ano, jsi,“ řekla. „Pro mě jsi můj Inglés,“ a natáhla ruce, vzala ho za uši a políbila ho na čelo.
„Tu máš,“ řekla. „Co tomu říkáš? Už tě líbám líp?“
Potom šli spolu kolem potoka a on řekl: „Já tě miluju, Maria, jsi tak půvabná, tak ohromná a tak krásná, že když jsem s tebou a miluju se s tebou, mám pocit, že bych nejradši umřel.“
„Ach,“ odpověděla. „Já pokaždé umřu. Ty ne?“
„Ne. Ale skoro. Ale cítila jsi, jak se pohnula země?“
„Ano. Když jsem umírala. Obejmi mě, prosím tě.“
„Ne. Držím tě za ruku. To mi stačí.“
„Ale ano, jsi,“ řekla. „Pro mě jsi můj Inglés,“ a natáhla ruce, vzala ho za uši a políbila ho na čelo.
„Tu máš,“ řekla. „Co tomu říkáš? Už tě líbám líp?“
Potom šli spolu kolem potoka a on řekl: „Já tě miluju, Maria, jsi tak půvabná, tak ohromná a tak krásná, že když jsem s tebou a miluju se s tebou, mám pocit, že bych nejradši umřel.“
„Ach,“ odpověděla. „Já pokaždé umřu. Ty ne?“
„Ne. Ale skoro. Ale cítila jsi, jak se pohnula země?“
„Ano. Když jsem umírala. Obejmi mě, prosím tě.“
„Ne. Držím tě za ruku. To mi stačí.“
Podíval se na ni, pak přes louku, kde lovil krahujec, a na hory, nad nimiž plynula veliká odpolední oblaka.
„A s jinými nemáš ten pocit?“ otázala se ho Maria; vedli se za ruce.
„Ne. Opravdu ne.“
„Užs jich miloval mnoho.“
„Několik. Ale ne tak jako tebe.“
„Ale takové to nebylo? Opravdu ne?“
„Bylo to pěkné, ale takové to nebylo.“
„A pak se pohnula země. Předtím se nikdy země nepohnula?“
„Ne. Nikdy. Opravdu.“
„Ne. Opravdu ne.“
„Užs jich miloval mnoho.“
„Několik. Ale ne tak jako tebe.“
„Ale takové to nebylo? Opravdu ne?“
„Bylo to pěkné, ale takové to nebylo.“
„A pak se pohnula země. Předtím se nikdy země nepohnula?“
„Ne. Nikdy. Opravdu.“
 |
| Paní Hemingwayová |
Příběh, který vypráví Naomi Woodová, má čtyři části utkané ze skutečných milostných dopisů, deníků i telegramů... z výbušných milostných trojúhelníků, na nichž ztroskotalo každé Ernestovo manželství. Každá žena bojovala o jeho srdce a místo v jeho posteli s milenkou, každý vztah sklouzl vždy od něžnosti ke zradě. Každá paní Hemingwayová věřila, že právě jejich láska bude trvat věčně. A každá z nich se hluboce mýlila. Mistrně napsaná kniha, nabitá fakty, ale současně se vznášející na vlnách fantazie, vás vtáhne přímo do vášnivého víru jejich životů.
Čtyři ženy, čtyři manželky Ernesta Hemingwaye: Hadley, Pauline zvaná Fife, Martha a Mary. Žhavé Antibes, bohémská Paříž, Londýn, Amerika, Kuba... všude tam se odehrávaly jejich lásky, vzplanutí, sňatky, nevěry a rozchody, propletené osudy kvarteta nevšedních žen, které miloval a posléze zase ztrácel světoznámý lamač srdcí a velký spisovatel.Milada
 |
| 5. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 27. 6. 2023 |
Ahoj!
udělám Petrovi radost tématem příštího cestopisu. Povedlo se nám získat povolení na průzkum jeskyní v izraelském vojenském pásmu poblíž hranice s Libanonem.
Michal Hejna
Já jsem úterní večer přijela domů s bolestí hlavy po dvou těžkých dvanáctihodinových službách, ale během lekce to ze mě všechno spadlo. S Petrem to děláte výborně, skvěle se doplňujete. Jako bonus se sešla fajn skupina lidí a asi cestopisy mě více baví, než psaní povídek.
Už se moc těším na další lekci.
Posílám Staromák očima holuba. Když popisuji příběh očima zvířete, musí to být uvěřitelné.
Holub musí mluvit jako holub a pes jako pes.
Hanka Kotučová
Petrovi se omlouvám za mou reakci na jeho článek. Moc si ho vážím. A jak víte, neříkám, co necítím. Čas s vámi je pro mně taková radost. Psaní miluju čím dál víc.
Ještě jsem o tom jeho příspěvku uvazovala. Mám obecně problém s texty kde je víc faktů. Neumím udržet pozornost. Nedaří se mi to. Musí tam být srdce a emoce. A to jaksi u textu, který Petr četl nejde. Ukázal nám řemeslo a tak to prostě je. Chápu. Tam na to v rychlosti není místo. Ani to pro některá periodika není žádoucí. ... a chlapy to navíc nudí.
Ještě jsem o tom jeho příspěvku uvazovala. Mám obecně problém s texty kde je víc faktů. Neumím udržet pozornost. Nedaří se mi to. Musí tam být srdce a emoce. A to jaksi u textu, který Petr četl nejde. Ukázal nám řemeslo a tak to prostě je. Chápu. Tam na to v rychlosti není místo. Ani to pro některá periodika není žádoucí. ... a chlapy to navíc nudí.
😁 Jarmila Meera Williams
 |
| 6. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 22. 6. 2023 s Klárou |
chtěla bych ti poděkovat za to, jak vedeš tento kurz psaní. Nejde jen o materiály, které posíláš a teorii, kterou doplňuješ naše čtení, ale zejména o to, že jsi ve mně dokázala přepnout něco, co mě pudí napsat víc než jen úkol na příští hodinu. Najednou to nevnímám jako povinnost (byť příjemnou) napsat stránku či dvě dle zadání, přečíst ji, vyslechnout si zpětnou vazbu, přepsat to a založit. Najednou mi to dává smysl. Dokážu o knize přemýšlet i během dne, častěji si zapisuju, co mě napadne, protože najednou vím, kde to použiju a kam se to bude hodit (než jsem si minulý týden dopsala v autobuse veledůležitou poznámku, málem jsem přejela!!!) apod.
A v neposlední řadě jsem si dle rady z poslední hodiny své střípky zkopírovala do jednoho souboru, udělala obsah a je to mnohem lepší, protože vidím, jak to přibývá!!! Ne že bych postupovala buhvíjakým tempem, ale jde to systematicky. A jak jsi říkala nejen ty, ale slyšela / četla jsem to i od jiných lektorů / autorů - hlavně to chce pravidelně. Chápu, že to nemusí vyhovovat všem, ale mně ta systematičnost pomáhá a žene mě kupředu.
A za to Ti moc děkuji a přeji pěkný prázdninový čas plný volnočasové inspirace
.Anna Vocelová
 |
| 5. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 15. června 2023 1. června 2023 s Danou |
Posílám rozhovor Emericha T.T. s Egonem Maxmiliánem Thurn-Taxisem z Řezna. Snažil jsem se opravit historické chyby.
Lokalita Svatojiřského lesa a Loučeň (které se kniha týká) se mi ale líbí a chtěl jsem ji i s duchem celé povídky zachovat, tak jsem tam nechal "statovat" Huga a kosmeticky upravil. Snad jsem tím nestvořil literární Gizelu (pardon, Godzilu:-) ).
Kdyby se ještě někam do knížky o Loučeni vešlo, byl bych přešťastný, když ne, tak alespoň prosím o vyvěšení i druhé verze na web, coby důkazu, že i v povídce je třeba hlídat si nezpochybnitelná a historická fakta...Marek Bucko
Ahoj,
doplnila jsem pár fotek z kurzu na Rajče. Je jich málo, včera mne to tak pohltilo, že jsem zapomněla fotit. A hlásím se na příští cestopisy.
Renata Urbanová
doplnila jsem pár fotek z kurzu na Rajče. Je jich málo, včera mne to tak pohltilo, že jsem zapomněla fotit. A hlásím se na příští cestopisy.
Renata Urbanová
 |
| 4. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 13. 6. 2023 |
1. vděčné téma: po stopách...
2. jasně určit, kde se děj odehrává
3. titulek může být klidně jednoduchý
4. používej vlastní styl
5. pozor na pasiva sloves
Marek Filičko
Marek Filičko
1 nadpis táhne, ale nesmí lhát
2 nadpis nesmí být moc obecný,
3 vynechat příliš obecné charakteristiky, platící pro všechna místa,
4 vyvážit minulost s budoucností
Michal Hejna
Pojmout pohled z pohledu něčeho, někoho,
Čtenáře usadit do cestopisu, napnout ho,ale aby to bylo pravdivé
Hana Kotučová
Je treba umistit cestopis okamžitě a jasně do konkrétního místa.
Jarmila Meera Williams
Jarmila Meera Williams
pohladit ego čtenáře;
prvek současnosti v historických místech;
vyvarovat se "zde, tohoto, tady,.."
Jakub Hlaváček
1. nelhat u titulků,
2. nepopisovat,
3. bavil mě nápad po stopách,
4. místo hodit na začátek
Petr Polák
 |
| 5. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 8.6.2023 s Danou a Klárou |
Střídáme popis, dialog, akce
Co nemá v příběhu význam, je vata a musí pryč
Kapitoly můžeme psát jako samstatné povídky se stejnými postavami. Na konci kapitoly je vždy háček na další kapitolu.
Je třeba stále sledovat dějový oblouk nejen kapitoly, ale i knihy.
Nenechte se v psaní zastavit detaily. Označte si je a pokračujte ve flow. Vždy se můžete vrátit a text upravit či doplnit.
Klára Dvořáková
Kurz psaní knih s Klárou mi vyhovuje, jak je. Tím, že se jedná o specifický typ kurzu, není podle mě možné zajistit stejný prostor pro všechny v tom smyslu, že by každý měl např. 20 minut na čtení i zpětnou vazbu, protože někdo to má na tři stránky a skvělý, jsme napjatí, nikdo se nenudí a chtěl by poslouchat dál, zatímco někdo jiný na stránku a potřebuje třeba více poradit.
Ano, někdy i zpětná vazba po dlouhém příspěvku zabere víc času, ale to podle mě k tomu patří a není to stabilně u jednoho člověka, který by byl protěžován. Prostě jak to vyjde. Kdyby se na někoho nedostalo dvakrát, vnímala bych to jako problém, takhle mi to přijde únosné:-).
Z dotazníku
 |
| Festival o psaní tvůrčím i marketingovém 3. června 2023 v Táborské |
Dobrý den,
ráda bych se přihlásila na víkendový kurz, ale mám dotaz: na Festivalu o psaní paní Emingerová četla úryvek ze života Arnošta Lustiga vztahující se k rakovině, smrti, koncentráku. Rozebírá, mluví se nebo nějak jinak se dotýkáte těchto tématů i na víkendových kurzech?
J.
Díky za vstřícnost k osobní konzultaci textu pro mou knihu, se kterým jsem strávil spoustu času.
Geniální je popis z pohledu smradu.
Díky za cenné všelikeré, různé literární postřehy.
Martin Bobek
Učíme se otesávat diamant.
První věta a nadpis jsou nejdůležitější pro získání čtenáře. Používat Hemingwayův Shitdetektor
Příběh nemusíme vyprávět chronologicky.
Vyhnout se pasivním tvarům sloves - berou textu energii podobně jako přídavná jména a příslovce.
Zaujala mě zkušenost s psaním z pohledu někoho dalšího.
Zaujala mě zkušenost s psaním z pohledu někoho dalšího.
Inspirace na tvorbu postavy.
Jak zakomponovat do příběhu představení charakteru v akci.
Edita Dvořáková
 |
| Festival o psaní tvůrčím a marketingovém 3. června 2023 v Táborské |
Důležitá je akce, popis je jen kulisa, což mi vyhovuje.
Tady se mi podařilo odhodit stud při čtení svého textu nahlas před ostatními.
Děkuji
Valentýna Valcnová
Dozvěděla jsem se, co dodává a co bere textu energii.
Důležité jsou dialogy.
Je třeba dávat pozor na to, co v příběhu musí doopravdy být.
Nepopisovat hrdinův charakter, ale ukázat vše jeho chováním.
První věta musí probudit příběh.
Nepoužívat pasivní tvary.
Lucie Kočandrlová
Důležité jsou dialogy.
Je třeba dávat pozor na to, co v příběhu musí doopravdy být.
Nepopisovat hrdinův charakter, ale ukázat vše jeho chováním.
První věta musí probudit příběh.
Nepoužívat pasivní tvary.
Lucie Kočandrlová
U zpětné vazby jsou důležité poznámky, kterých se ale autor nemusí držet.
Není nutné hrdinu popisovat - to, jak charakter jedná, mluví za něj.
První věta musí bouchnout.
K těxtu je dobré se vícekrát vrátit a mazat zbytečnosti.
Eliška Vejšová
Pochopila jsem, proč je fajn používat v textu dialog.
Důležitost první věty.
Představení charakteru akcí.
Nepoužívat zbytečně přídavná jména.
Popis je jen kulisou příběhu.
Hanka Hladká
Důležitost první věty.
Představení charakteru akcí.
Nepoužívat zbytečně přídavná jména.
Popis je jen kulisou příběhu.
Hanka Hladká
Barvité psaní očima nějaké postavy je moc zajímavé.
U popisu zvažovat, co se mi hodí a nehodí do příběhu.
Při psaní je ideální vypustit nudnou úvodní omáčku a začít zajímavou scénou.
Karlína Kořínková
První věta musí cinknout.Zpětná vazba není zlo.
Vše, co napíšeme, musí mít nějakou roli v příběhu.
Přímá řeč dává textu energii.
Místo popisu používat představení charakteru v akci.
Kamila Vlčková
Naučila jsem se, že jsou tří základní literární cihly: dialog, popis, akce
Popis by měl být krátký, vytváří kulisu pro příběh.
Je dobré psát tak, jak mluvím - nešroubovat nepřirozeně věty.
Děkuji.
Jarka Mačková
Při psaní literatury nepište příliš "literárně" = šroubovaně.
Charakter musíme představovat v akci.
Používat dialogy.
Tereza Juppová
ještě jednou moc děkuji, že jste tam byla s námi! Reference jsou skvělé!!! Během jednoho ze tří bloků na vaši přednášku byla umístěna kamera, která vaši přednášku natočila. Po sestříhání byl obsah upraven a umístěn na pickey.cz pod hlavičkou Festivalu o psaní.
Irena Lištiaková
.jpg) |
| 4. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 1. června 2023 s Natašou a Danou |
Naučila jsem se, že aktívní slova dávají energii a u příběhu je důležitý oblouk, aby se čtenář vyznal.
Lucie Rimarčíková
Budeme stále s našimi postavami. Dozvěděli jsme se, co dělají, když jsou samy doma. A nyní jim do jejich tajné činnosti někdo (nebo něco) vpadne. Někdo je vyruší. Jak se zachovají? Vložte do příběhu tzv. vedlejší postavu, která není zrovna přátelsky naladěná (to ale není podmínkou). Vložte okamžik překvapení - za dveřmi je manželka, tchyně, začne hořet dům, přijde povodeň, lev, lední medvěd, spadne meteorit... cokoli! (Kdo měl již druhou postavu v první verzi, napíše alternativní konec.)
Začátečníci: Napište skvělý popis (orientálního butiku očima prodejce, který pozoruje evropské turistky). Důležité je vložit pohled toho, kdo se dívá, co vidí, slyší, cítí - zapojte všechny smysly.
Začátečníci: Napište skvělý popis (orientálního butiku očima prodejce, který pozoruje evropské turistky). Důležité je vložit pohled toho, kdo se dívá, co vidí, slyší, cítí - zapojte všechny smysly.
Nataša Richterová
 |
| 3. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 30. 5. 2023 |
24 hodin někde - je dobrý název
-nálepky - lze porušit, když je to citát nebo přímá řeč
- neškudlit a zajít do baru
- zanedbaná infrastruktura je lepší přímo popsat
- mezititulky - stejně důležité jako titulek
Jana Venzlů
1. Místní průvodce,
Jana Venzlů
2. navštěvovat i nestandardní místa,
3. jazyky pro navázání kontaktů,
4. používat kratší věty,
5. číst cestopisy jiných autorů
Marek Filičko
Hodí se česká stopa, česká linka v zahraničí;
Marek Filičko
s místním průvodcem;
čtenář musí v textu hned vědět, kde jsem;
všechny finty (mluvit s lidmi, chodit s místními na jídlo, nestandardní místa,...)
Jakub Hlaváček
Zaujmout krátkým výstižným perexem, důležitý název,do cestopisu používat zážitky s místními, kteří nás zavedou na místa, která bychom nenavštívili,najít zajimavosti i v nezajímavých věcech
Hana Kotučová
Uvědomila jsem si, že fakta už jdou vyhledat všude.
Jakub Hlaváček
Hana Kotučová
Že text musí mít svou esenci, nádech, jednotnou příchut aby byl zajímavý.
Jarmila Meera Williams
Prolínání popisu, geografie a historie.
Lahvovník😃, česká stopa, mixovat jazyky
Martin Paruch
Důležitost "místňáka" na cestách,
Martin Paruch
muvit s lidmi,
navštívit nevšední místa,
učit se jazyky,
chodit do hospody
Bohuna Kopřivová
Bohuna Kopřivová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 24.5.23 |
Ahoj Dano,
ráda bych ještě jednou chtěla moc poděkovat za příjemný a hlavně kvalitně strávený den!
Zároveň posílám pár bodů, které mi z jednodenního kurzu nejvíce utkvěly v paměti.
· Čechovova flinta – co se objeví na jevišti, je potřeba později použít – nesmí to tam zůstat viset jen tak
· Rezonance – na závěr textu je dobré přidat něco, co text ukončí a nechá vyznít
· Krátké, úderné věty – přídavná jména berou energii
· Vytvořit sen a nechat tam čtenáře snít
· V textu rozvést jedno téma a netříštit na více témat (platí i u velkého počtu osob)
· Musí být jasno, co jsme psali a pro koho
Děkuju a ať se daří.
Tereza Aronová
Zároveň posílám pár bodů, které mi z jednodenního kurzu nejvíce utkvěly v paměti.
· Čechovova flinta – co se objeví na jevišti, je potřeba později použít – nesmí to tam zůstat viset jen tak
· Rezonance – na závěr textu je dobré přidat něco, co text ukončí a nechá vyznít
· Krátké, úderné věty – přídavná jména berou energii
· Vytvořit sen a nechat tam čtenáře snít
· V textu rozvést jedno téma a netříštit na více témat (platí i u velkého počtu osob)
· Musí být jasno, co jsme psali a pro koho
Děkuju a ať se daří.
Tereza Aronová
5 věcí, které jsem se naučil:
Způsoby, jakými se posouvá děj
Poměry částí textu (lepší dělení)
Úspornost ve smyslu hledání jádra tématu
Využití dialogu jako literární cihly
Využívání akcí namísto popisu akcí, zejména sloves
Bonus - flinta
Jakub Binter
Poměry částí textu (lepší dělení)
Úspornost ve smyslu hledání jádra tématu
Využití dialogu jako literární cihly
Využívání akcí namísto popisu akcí, zejména sloves
Bonus - flinta
Jakub Binter
Měla bych velký zájem o navazující kurz nebo konzultaci. Psát se mi moc chce a myslím, že mám i nápady, ale mám problém vyhradit si na psaní čas, jak jsem říkala během kurzu, a pak se mi také jakékoliv moje výtvory zpravidla zdají banální a do několika hodin je začnu nesnášet. Téma, o němž jsem mluvila na kurzu (sraz spolužáků po deseti letech od maturity, jejich vystřízlivění z představy, že jsou gymplácká elita národa a spasí svět, srážka s dospělým životem) bych ale zpracovala moc ráda a myslím, že další kurz by mě k tomu mohl motivovat.
Dej vědět, kdyby se něco takového nabízelo! Klidně i s dnešní skupinkou, ta byla moc fajn.
Áňa Štádlerová
Dej vědět, kdyby se něco takového nabízelo! Klidně i s dnešní skupinkou, ta byla moc fajn.
Áňa Štádlerová
Blanka Tollarová
 |
| 4. on-line lekce s Klárou Dvořákovou 25.5.23 |
Před čtením prosím o krátkou rekapitulaci - název knihy a dvě věty o obsahu/ději, abychom věděli, kde jsme.
Roztřídit vysypané poznámky ke knize:
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Příště nás čekají prostředky knih a techniky posouvání děje.
Klára Dvořáková
tak mi moje kniha DANIELA přes Pointu vyšla...
Posílám fotky z autogramiády v Albatros Media.
Jiří Černý
Posílám fotky z autogramiády v Albatros Media.
Jiří Černý
Gratulujeme Jiřímu Černému k vydání knihy DANIELA!
Fotka je z autogramiády v Albatros Media.
Milena Pravdová
Ahoj Dani, Mili,
já to asi nevydržím, mám závislost. Závislost na lidech kolem psaní.
Myslíte, že se mohu i teď v půlce připojit ke kurzu Klárky?
Já vás asi potřebuju.
Jana Badnářová
Myslíte, že se mohu i teď v půlce připojit ke kurzu Klárky?
Já vás asi potřebuju.
Jana Badnářová
 |
| 3. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 18.5. 2023 s Natašou |
Na třetí lekci jsme probírali postavy, proč jsou důležité a jak je vytvořit.
Vymyslete postavu, která s vámi nemá nic společného. Jak vypadá, kolik je ji let? Čeho se bojí? Co jí dělá radost? Jako autor musíte o své postavě vědět i to, co měla ke snídani. Pak napište příběh:
Vymyslete postavu, která s vámi nemá nic společného. Jak vypadá, kolik je ji let? Čeho se bojí? Co jí dělá radost? Jako autor musíte o své postavě vědět i to, co měla ke snídani. Pak napište příběh:
Čím se zabývá vaše literární postava když ji nikdo nevidí? Skrývá něco? O čem by se rodina (spolubydlící) neměli dozvědět? Přejídá se? Volá na erotické linky? Napouští si plnou vanu horké vody v době energetické krize? Nosí spodní prádlo své ženy? Tančí po bytě tango se smetákem?
Ve 3. lekci tvůrčího psaní vznikly nové postavy - Miki, Gisela, Jaribu, Jakub, Erickson, Vladimír…
Co dělají literární postavy, když se nikdo nedívá?
Těším se na nové příběhy
!
Nataša Richterová
Ve 3. lekci tvůrčího psaní vznikly nové postavy - Miki, Gisela, Jaribu, Jakub, Erickson, Vladimír…
Co dělají literární postavy, když se nikdo nedívá?
Těším se na nové příběhy
!Nataša Richterová
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní cestopisů 17. května 2023 s Danou a Petrem Pravdou |
Dobrý den,
posílám popis pláže, co jsme psali na mé náhradní hodině v kurzu cestopisů. Ještě musím říct, že se mi hodina moc líbila, až jsem litovala, že nejsem žádná cestovatelka
.Naučila jsem se, že :
Krátké věty jsou údernější.
Důležitý je dobrý titulek, poutavý perex a přidat fotky, mapky,pro první přitáhnutí pozornosti – název, perex, foto
Hana Hermanová
1. Používat krátké věty 2. Titulek a prex jsou nejdůležitější části
3. Cestopis může mít rozmanitou podobu
4. Nezačínat historickým diskursem
5. Nezapomenou uvést, jaké místo popisuju
Marek Filičko
Marek Filičko
Používat kratší věty, aby text tekl stále jako z jedné dílny,
dynamičnost textu,
nepouživat přechodníky
Vendula Langová
Vendula Langová
Kratší věty jsou údernější.
titulek, perex,
fotka, mapka,
pointa,
oslovení čtenáře
Jarmila Meera Williams
Jarmila Meera Williams
Děkuji za příjemný cestopisný kurz a posílám svou Kutnou Horu.
Hana Kotučová
Krátké věty; šťáva odpich a drive;
diverzifikace cestopisů;
odstavce;
další výbava ke článku (videa, mapky, ...)
Jakub Hlaváček
1. cestopis by neměl končit negativně
Jakub Hlaváček
2. detaily vtáhnou do děje
3. lepší než začínat historií je popsat místo, ať víme, kde jsme
4. fotografie může být i amatérská, ale ne blbá
5. cestopisy jsou hodně ovlivněné světem on-linu
Jana Venzlů
Jana Venzlů
Krátké věci jsou lepší,
Dobrá přímá řeč,
Mapky,
neměl by cestopis končit negativně.
titulek musí přitáhnou čtenáře
titulek musí přitáhnou čtenáře
Bohuna Kopřivová
Ještě jednou Ti děkuji za příjemně strávený čas a podepsanou knihu.
Přeji hodně nadaných a spokojených studentů na dalších kurzech.
Přeji hodně nadaných a spokojených studentů na dalších kurzech.
Naučila jsem se, že:
Jak začít psát, nerozmělnit příběh mezi více postav, nepoužívat subjektivní přívlastky (krásný, pěkný), dávat si pozor na opakující se slova, používat synonyma, nebát se přímé řeči, ta žene příběh dopředu.Jak se říká, zkusit se má všechno a já jsem ráda, že jsem kurz absolvovala.
Věřím, že už se nebudu bát sem tam napsat nějaký komentář pod článek někoho jiného, a když se podívám na jakýkoli text, že nebudu dlouho bloumat, co mi tam vadí, co tam tahá za uši.
Jarka Černíková
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 13.-14. května 2023 |
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu na Dobešce:
Že život je hra.
Že život je radost. I když se někdy skládá ze smutných příběhů. Ty přicházejí a odcházejí a je na nás, jak dlouho je bereme vážně. Nebo se bereme vážně.
Že psaní je vášeň. Potřeba. Že pro učení výborně funguje metoda pana Lustiga o vzájemném sdílení a zrcadlení.
Apetit pro život, který Ti vidím na očích, Dano, mne nabíjí optimismem.
Apetit pro život, který Ti vidím na očích, Dano, mne nabíjí optimismem.
Jinak jsem se naučila spoustu technikalit: o přímé řeči, o mluvení jako sledovatel nebo proživatel, o odstraňování nepotřebných částí textu, o pušce na zdi ... je toho mnoho a ještě jednou děkuji.
Poprvé v životě šprtem
Jarmila Williams
Jarmila Williams
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 13.-14. května 2023 |
1) Psaní je hodně o pokoře
2) Charakter člověka lze nejlépe představit akcí
3) Cokoli není v textu nutné, pryč s tím
4) Moc motivů v jednom příběhu zbytečně zahlcuje a přetěžuje děj
5) I výborný text musí občas pryč, když se do děje právě nehodí
Kromě textů z dnešního zadání posílám i pohádku o včelce Andělce, aktuálně akční strážkyni čistoty lesa.
Těším se na zítřek.
Lumír Kubátko
3) Cokoli není v textu nutné, pryč s tím
4) Moc motivů v jednom příběhu zbytečně zahlcuje a přetěžuje děj
5) I výborný text musí občas pryč, když se do děje právě nehodí
Kromě textů z dnešního zadání posílám i pohádku o včelce Andělce, aktuálně akční strážkyni čistoty lesa.
Těším se na zítřek.
Lumír Kubátko
Děkuji za pohodový víkendový kurz.
Dnes jsem si opět připomenula: charakter v akci, shit detektor, vypíchnout jednu důležitou věc v povídce, flinta na zdi, popis i z pohledu jiné osoby.
Přikládám dnešní úkoly a přeji hezký večer.
Na viděnou zítra.
Hanka Kotučová
Ahoj Dani,
Dovoluji si Ti přiložit svůj kovidový příběh se svolením k editorským zásahům a zveřejnění.
Přeji Ti mnoho spokojeným frekventantů Tvých kurzů a já si jdu studovat ve Tvé učebnici.
1. Stavba příběhu složená ze tří cihel – začátku (motiv, úvod, představení), prostředku a konce - a ze čtvrté neviditelné části – poučení, poselství, poslání.
2. Je dobré začít dramaticky – přímou řečí, vtáhnutím do místa děje, šokujícím sdělením, protože nadpis dělá 80% úspěchu a první věta zbývajících 20%.
3. Není nutné v žánru povídky/vyprávění obsáhnout všechny detaily. Je potřeba zaměřit se na to nejdůležitější z celého příběhu, aby nezapadlo v množství ostatních nepodstatností.
4. „Flinta na zdi“ – velmi kriticky ji odstranit z příběhu, pokud z ní není vystřeleno! Stejně jako zabíjení miláčků = vyškrnout pasáž, která tam nepatří, i když k ní máme citovou vazbu.
5. Existují tři formy vyprávění:
- „ER“ forma – vyprávěná třetí osobou (působí odtažitě),
- „ICH“ forma – vyprávěno mnou (může být i očima někoho jiného – píšťalka, smrad v tělocvičně, malý synek ve škole, strom…),
- „DU“ forma – mluvíme k někomu (modlitby, reklamní sdělení).
2. Je dobré začít dramaticky – přímou řečí, vtáhnutím do místa děje, šokujícím sdělením, protože nadpis dělá 80% úspěchu a první věta zbývajících 20%.
3. Není nutné v žánru povídky/vyprávění obsáhnout všechny detaily. Je potřeba zaměřit se na to nejdůležitější z celého příběhu, aby nezapadlo v množství ostatních nepodstatností.
4. „Flinta na zdi“ – velmi kriticky ji odstranit z příběhu, pokud z ní není vystřeleno! Stejně jako zabíjení miláčků = vyškrnout pasáž, která tam nepatří, i když k ní máme citovou vazbu.
5. Existují tři formy vyprávění:
- „ER“ forma – vyprávěná třetí osobou (působí odtažitě),
- „ICH“ forma – vyprávěno mnou (může být i očima někoho jiného – píšťalka, smrad v tělocvičně, malý synek ve škole, strom…),
- „DU“ forma – mluvíme k někomu (modlitby, reklamní sdělení).
Štěpánka Honková
 |
| 3. on-line lekce s Klárou Dvořákovou 11.5.23 |
Týden jsme si v kurzu tvůrčího psaní povídali o vypravěči a hlavním hrdinovi, četli jsme si děje a první věty z vašich knih, vybírali žánr. Mám obrovskou radost, jak vám to jde a úžasně tvoříte.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Klára Dvořáková
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Klára Dvořáková
Chyběla jsem na první hodině a nějak se nemůžu dobrat k tématu umělé inteligence.
Vím, že jste o tom mluvili, jak využívat, ale nepochopila sem, co a kde přesně.
Je to nějaká aplikace, která pomáhá s texty, nebo jak ji využít?
Vím, že jste o tom mluvili, jak využívat, ale nepochopila sem, co a kde přesně.
Je to nějaká aplikace, která pomáhá s texty, nebo jak ji využít?
Díky za radu.
Bohdana Pufferová
Bohdana Pufferová
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Dobrý den, ráda jsem se zúčastnila Vašeho kurzu psaní pro členy vzdělávacího týmu DrMax. Naučila jsem se:
Musíme používat všechny literární cihly - dialog, popis, akce
Bajka: kdo, zápletka, rozuzlení, poučení
Psát stejně, jako mluvím, a nezahlcovat slovním balastem
Na začátku si zaháčkovat čtenáře strhujícím úvodem.
Posílám své práce, a pokud se vám z toho bude něco líbit, budu moc pyšná za uveřejnění na vašem blogu.
Eva Kořenková
Posílám své práce, a pokud se vám z toho bude něco líbit, budu moc pyšná za uveřejnění na vašem blogu.
Eva Kořenková
Poutavý nadpis
Úderná první věta
Literární cihly
Méně je více
Nahlas text přečíst pro kontrolu
- když něco píšu, musím přesně vědět, o čem píšu 😊
- du forma-zajímavá, naléhavá, k někomu se obracím
- otočit text-napsat to z pohledu partnera/dítěte…
- méně je více
- du forma-zajímavá, naléhavá, k někomu se obracím
- otočit text-napsat to z pohledu partnera/dítěte…
- méně je více
Karolína Adámková
Přemýšlet, jak bude text vnímat čtenář
Nepsat nálepky = nechat hodnocení na čtenáři
Neopakovat slova
Literární cihly - dialog, popis, akce
Vyvolat zájem na začátku
Nevystavovat zbytečné flinty na zeď
Mít sdělení - co tím chci říct
Slovesa a dialogy dávají textu energii
Ondřej
- Nenálepkovat, čtenář to musí domyslet sám
- Vyhnout se obecným přídavným jménům jako krásný, úžasný,…
- Ich forma – nevýhodou je, že nevidím do hlav ostatním a nemůžu být v ději všude
- Du forma – zajímavá, ještě se na ni chci za sebe víc mrknout
- Vyhnout se obecným přídavným jménům jako krásný, úžasný,…
- Ich forma – nevýhodou je, že nevidím do hlav ostatním a nemůžu být v ději všude
- Du forma – zajímavá, ještě se na ni chci za sebe víc mrknout
- Zamýšlet se nad tím, proč něco píšu
- Škrtat, škrtat, škrtat 😊
- Škrtat, škrtat, škrtat 😊
Markéta Gajdošováerární cihly jsou popis, dialog a akce
Dialogy a slovesa dávají textu energii, příslovce a přídavná jména ji berou.
Nechytat moc zajíců najednou
Hlavní sdělení je neviditelná část textu, ale musí tam být
Radka
Literární cihly jsou základem kažédho dobrého příběhu
Přídavná jména a příslovce berou šťávu
Opakování slov bere energii
Pozor na šroubovaná slova a souvětí
Poučení je čtvrtá neviditelná část
Slovesa a dialogy ženou text dopředu
Monika
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Poučení - význam poselství, proč něco píšu
Jména postav by měla být v příběhu od začátku
Jaké jsou zrychlujícíc a zpomalující faktory pro děj
Pozor na opakování slov
Nechytat moc témat
Lukáš
Nedělat šroubovanou "literatúru"!
Existují literární cihly - dialog, popis, akce
Důležitá je první věta a titulek
Zabíjení miláčků
V dialogu musejí postavy mluvit přirozeně a uvěřitelně
Klaudi
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Pozor na začátek - musí být poutavý
Skryté poselství nepatří jen do bajky
Emoce jsou základem úspěchu
Podívat se na příběh očia jiného člověka může být zajímavé
Do každého krátkého přběhu patří jen jeden zajíc.
Sváťa
Škrtat
Text musí mít vrchol
Pozor na "ligteratúru"
Bajka - představení postav, zašmodrchání příběhu, rozmotání, poučení
Zajímavé jsou oči toho, kdo se dívá
Olga Keslarová Moreová
Dívat se na příběh očima druhých
Nemusí být všechn pravda - realita
Při čtení musí čtenář pocit, že vidí flm
Pravidlo flinty na zdi, z níž se musí vystřelit
Nezapomenout na čtvrtou část textu, která je skrytá - proč jsme něco psali
Co to dalo pro mou práci:
-nedělat „literaturu“, psát přirozeně
- jít rovnou na věc,
- myslet hlavně na to, pro koho je moje tvorba určena.
-nedělat „literaturu“, psát přirozeně
- jít rovnou na věc,
- myslet hlavně na to, pro koho je moje tvorba určena.
Anna Skotnicová
Použití dialogu dodává textu spád.
Nechat domyšlení na čtenáři.
Zbytečně text nekošatět a nevětvit.
Vynechávat věci zcela zřejmé.
Nesmí chybět čtvrtá neviditelná část textu - co tím chtěl autor říci.
Hana
Zbytečně text nekošatět a nevětvit.
Vynechávat věci zcela zřejmé.
Nesmí chybět čtvrtá neviditelná část textu - co tím chtěl autor říci.
Hana
 |
| Vernisáž výstavy Já chci být člověk ve Štefánikově galerii na Petříně 4. května 2023 |
Je pro nás velkým potěšením, že se čtení ujme člen činohry Národního divadla v Praze Igor Orozovič a renesanční žena a klavíristka Božena Steinerová. Čtení hudebně doprovodí akordeonista Jiří Lukáš.Akce je součástí doprovodného programu mezinárodní putovní výstavy „Já chci být člověk" - zpráva Arnošta Lustiga hvězdám a nejen jim. Naším heslem nechť není nic menšího než „Humanismem ke hvězdám".
Michaela Szkála
 |
| Štefánikova hvězdárna 11.5.2023 |
Já chci být člověk - putovní výstava o Arnoštovi Lustigovi se stěhuje do Česka. Od 5. května do 4. září představuje Nadační fond Arnošta Lustiga ve Štefánikově hvězdárně v Praze mezinárodní putovní výstavu, jejímž cílem je promlouvat hlasem humanismu světového spisovatele Arnošta Lustiga. Krásný rozhovor s Evou Lustigovou i o tom, proč o tatínkovi mluví vždy jako o Arnoštovi...
Dana
To mi jednou přišlo úžasné pozvání:
No tě pic. Tohle se nedá odmítnout. Rozum do hrsti a přemýšlet! Co na sebe, koho vzít s sebou, jakým dárkem se revanšovat… Myšlenky se mi honí hlavou jako koně na Velké pardubické.
Termín křtu je tady. Oblečen decentně společensky, s sebou beru kamaráda z práce Vašíka Brachtla, jako nevšední dárek jsem zvolil vzácnou minci – stříbrný americký dolar..jpg)
"To je pravý stříbrný americký dolar," sděluji a doplňuji: "To až poletíš do Ameriky, můžeš s ním i zaplatit. Ale byla by to škoda, jeho hodnota je mnohem větší než nějakých dvacet pět korun."
Z knížek měly obrovskou radost. Malá Alenka si ji dokonce vzala na společné focení. Zde jsem i já se svým nejoblíbenějším tričkem.
Shodou okolností jsme se sešli na DŽERBĚ v našem oblíbeném resortu. Zrovna jsem měl narozeniny. To nebyla náhoda, ale pečlivě připravovaná situace. Dostal jsem od každé členky mého „harému“ dárek. A to už dodávám mé okřídlené úsloví: Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máte vy ode mě malý dárek. Rozdávám „Kravaťáky“.
Milý Stando, oficiálně tě tímto zvu na křest mé knihy „Kravaťáci“, konané v divadle Dobeška… Pokračují pokyny kdy, co a jak. Na závěr douška: Neumím si představit, že bys tam chyběl. Knihu jsem ti v tiráži věnovala a ráda bych tě hostům představila. Mezi hosty mimo jiné jsou pozvaní: Dana Drábová – atomová baba, Jirka Borovec – ředitel divize ČEZ, přátelé leteckého klubu ČSA a další. Musíš přijet. Počítám s tebou.
No tě pic. Tohle se nedá odmítnout. Rozum do hrsti a přemýšlet! Co na sebe, koho vzít s sebou, jakým dárkem se revanšovat… Myšlenky se mi honí hlavou jako koně na Velké pardubické.Termín křtu je tady. Oblečen decentně společensky, s sebou beru kamaráda z práce Vašíka Brachtla, jako nevšední dárek jsem zvolil vzácnou minci – stříbrný americký dolar.
Takto vybaven vstupuji do Divadla Dobeška, které připomíná včelí úl.
A to už se ke mně hrne Dana a šveholí: "Stando, to jsem ráda, že jsi tady. Potřebuju ale ještě připevnit malý billboard našeho sponzora…" Dostávám kladívko, hřebíčky a je mi určeno místo, kde má billboard viset.
"Jo, a místa pro vás dva jsou rezervována v druhé řadě. Budeš sedět vedle mé maminky."
Čas plyne jako splašený. Ale vše jsem i za pomocí Vaška zvládl a už usedáme vedle usměvavé, upovídané dámy Emingerové.
Program začíná.
Program začíná.
Po úvodním slově se dostává na řadu hudební skupina a zpěv Daniny sestry, Evy Emingerové, jazzové zpěvačky.
Pořad pokračuje, vše je nesmírně pečlivě připraveno a to už slyším od mikrofonu: "A nyní bych vám ráda představila Standu Forejtka, s jehož jménem se můžete v knížce setkat, protože jsem mu ji věnovala."
Vstupuji na jeviště.
STANDA FOREJTEK.
Divadlo tleská a já se snažím tvářit tak, jako by ten potlesk byl u mě na denním pořádku. Dana pokračuje: "Stando, ty sis prý na mě něco připravil."
Nacvičeným pohybem sahám do kapsičky košile a vyjímám minci chráněnou plastovým obalem. Dostávám mikrofon a spouštím: "Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máš ode mě malý dárek."
Dana překvapeně hledí na minci a dodává: "To je nějaká medaile, nebo co? Já si na to musím vzít brýle."
.jpg)
"To je pravý stříbrný americký dolar," sděluji a doplňuji: "To až poletíš do Ameriky, můžeš s ním i zaplatit. Ale byla by to škoda, jeho hodnota je mnohem větší než nějakých dvacet pět korun." Z hlediště divadla se ozývá souhlasné přizvukování.
Dana děkuje a dává k lepšímu historku, jak jsem se s ní a s redakcí podnikového časopisu NEWS seznámil. Vtipné povídání o luštění křížovek zakončuje velký potlesk. No, teď Stando, můžeš říct pár slov o sobě, své práci a já si zatím musím něco zařídit.
Dostávám mikrofon a mírný stres.
Rychle jsem se zklidnil a publiku jsem chvíli povídal o tom, co dělám, co se v naší elektrárně daří a jak se na tom mám možnost podílet. Pomalu mě docházejí náměty, ale to už mě Dana vysvobozuje a uvádí další hudební vložku. V této hudební vložce hraje prim klarinet, do něhož fouká tatínek Dany. Odcházím s úlevou na své místo.
Vašík Brachtl mě říká: "Bylo to dobrý. Mělo to hlavu, a i patu."
Je na něm vidět, že mě neutěšuje jen ze slušnosti. Ostatně, posoudíš si to sám. Natočil jsem ti to na video.
Program se odvíjí, je vtipný, vyvážený, mluvené slovo, doprovodné hudební vložky…
No, a nyní se dostáváme k hlavnímu bodu dnešního programu. Šampaňské je připravené, kniha též, přistoupíme k vlastnímu křtu.
Každý po pokřtění vyslovuje přání knize a autorce.
Každý po pokřtění vyslovuje přání knize a autorce.
Poléváme po jednom obal knížky.
Honem si sestavuji v myšlenkách přání. Následně nahlas prohlašuji: "Přeju knížce co nejdříve první dotisk."
Ing. Borovec mi špitne do ucha: "To bylo moje přání, pěkně jste mi ho vyfouknul."
Kniha je pokřtěna – šampaňské dopito, můžeme se přistoupit k autogramiádě. Mě nezbylo, než se rozloučit a vydat se k autu, ke dveřím spolujezdce. Klíčky jsem předal Vašíkovi.
On nekřtil a tím pádem ani nepil. Knížku mi připomíná tričko s ilustrací použité v knize. Moc rád ho nosím na dovolené.
Vykoupil jsem „Kravaťáky“, abych je poslal autorce Daně Emingerové napsat věnování kamarádkám, se kterými jezdíme na dovolenou. No, a jak bývá mým zvykem, rozhodl jsem se podrobit svůj „Harém“ jak v duchu pojmenovávám skupinku kamarádek testu „čtivosti“.
Nakoupil jsem „Kravaťáky“ pro všechny mé „kočky“. Alena, Anička, Alenka, Milada a moje kočka nej… Hanička.
On nekřtil a tím pádem ani nepil. Knížku mi připomíná tričko s ilustrací použité v knize. Moc rád ho nosím na dovolené.
Vykoupil jsem „Kravaťáky“, abych je poslal autorce Daně Emingerové napsat věnování kamarádkám, se kterými jezdíme na dovolenou. No, a jak bývá mým zvykem, rozhodl jsem se podrobit svůj „Harém“ jak v duchu pojmenovávám skupinku kamarádek testu „čtivosti“.
Nakoupil jsem „Kravaťáky“ pro všechny mé „kočky“. Alena, Anička, Alenka, Milada a moje kočka nej… Hanička.
Z knížek měly obrovskou radost. Malá Alenka si ji dokonce vzala na společné focení. Zde jsem i já se svým nejoblíbenějším tričkem.Shodou okolností jsme se sešli na DŽERBĚ v našem oblíbeném resortu. Zrovna jsem měl narozeniny. To nebyla náhoda, ale pečlivě připravovaná situace. Dostal jsem od každé členky mého „harému“ dárek. A to už dodávám mé okřídlené úsloví: Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máte vy ode mě malý dárek. Rozdávám „Kravaťáky“.
No, a mám pro vás otázku. Proč právě tuto knížku jsem zvolil. Jsem moc zvědav, která z vás na to přijde první.
Malá Alenka zvolila taktiku vyzvědačskou. Nápadně, ale i nenápadně zpovídala mojí paní. Ale „mé lepší já“ nic neprozradilo. A ani vítězka testu Anička svým kamarádkám nic neřekla. Patří do generace, která ještě čte knížky. Pardon, křivdil bych ostatním, ony také čtou. Hlavně však čtou takové ty barevné časopisy, kde se píše, která top-modelka s kterým top-sportovcem má top-aférku.
Malá Alenka zvolila taktiku vyzvědačskou. Nápadně, ale i nenápadně zpovídala mojí paní. Ale „mé lepší já“ nic neprozradilo. A ani vítězka testu Anička svým kamarádkám nic neřekla. Patří do generace, která ještě čte knížky. Pardon, křivdil bych ostatním, ony také čtou. Hlavně však čtou takové ty barevné časopisy, kde se píše, která top-modelka s kterým top-sportovcem má top-aférku.
Před koncem dovolené při společném večeru v baru jsem malé Alence ukojil její zvědavost odpovědí: "Protože mám jiskru v oku."
Moc tomu neporozuměla a ani nemohla. V tiráži totiž píše Dana Emingerová toto:
"Knížku jsem věnovala Standovi Forejtkovi, členům leteckého klubu ČSA a všem, kteří mají jiskru v oku."
Já jsem byl naopak potěšen, když se jednoho dne znenadání objevila Dana Emingerová u nás doma v Karlových Varech. Svým zjištěním, že dnešní omladina nečte, jsem se moc nechlubil.
Já jsem byl naopak potěšen, když se jednoho dne znenadání objevila Dana Emingerová u nás doma v Karlových Varech. Svým zjištěním, že dnešní omladina nečte, jsem se moc nechlubil.
Ale takový je život.
Standa Forejtek
 |
| 6. lekce letního semestu 3. května 2023 v Plzni |
 |
| Skřítek |
To jest když je příběh neprovázaný a tudíž nelogický a opět hůře uvěřitelný. Můžeme se tedy opřít o jednoduchou tvůrčí zásadu. Motiv, akce, následek. A pak poučení. Zachycujte nepravdivé příběhy pravdivě od srdce a s vlastním přístupem. Pak se stanou uvěřitelnými. Při výběru tématu by člověk měl následovat své zájmy, protože kniha stojí na vašem přehledu o tématu a vašem osobitém přístupu k němu. tyto dva faktory vás dovedou k vaší Literární pravdě, která je pravdivější než skutečná pravda.
Barbora Svitáková
Už ve Starém Řecku jeden z nejvýznamnějších filozofů Aristoteles vytvořil literární žánry: tragédii a komedii. Sledoval hry dramatiků, čtetl všechny básně a eposy a prostudoval například spisovatele Homéra a další. V tragédii hraje velkou roli neštěstí mezi postavami. Hrdina se trápí, aniž by si to zasloužil. Komedie představuje legraci, která vyvolává laskavý posměch.
Přichází další literární přelom a to na konci 16. století díky dramatikovi W. Shakespearovi, který spojil smutek a legraci, vzniká tedy tragikomedie. Dokonce Charles Chaplin ji natolik oživil, že nevíme zda se máme smát nebo plakat. Dalším autorem Anton Pavlovič Čechov, vypozoroval nejen u člověka dobro a zlo, ale i jeho postavení. Někdo je manažer, poté jeho kamarád, který s ním hrával kuličky, se k němu chová jako s manažerem.
V literatuře existuje pět námětů. Těchto pět námětů se po celou dobu historie lidstva neustále opakuje a prolíná v knihách. Láska, moc a manipulace, hybris, zločin a trest.
Sokrates rozdával rozumy. Ptal se kolemjdoucích lidí, co to je štěstí. Platon své dílo založil na tom, že neví že nic neví díky svému učiteli Sokratovi. Napsal Obhajobu Sokrata, kde vycucal různé chytré věci. Aby ho Řekové poslouchali, tak to svedl na svého učitele. Proto Platon byl učitelem Aristotela.
Přichází další literární přelom a to na konci 16. století díky dramatikovi W. Shakespearovi, který spojil smutek a legraci, vzniká tedy tragikomedie. Dokonce Charles Chaplin ji natolik oživil, že nevíme zda se máme smát nebo plakat. Dalším autorem Anton Pavlovič Čechov, vypozoroval nejen u člověka dobro a zlo, ale i jeho postavení. Někdo je manažer, poté jeho kamarád, který s ním hrával kuličky, se k němu chová jako s manažerem.
V literatuře existuje pět námětů. Těchto pět námětů se po celou dobu historie lidstva neustále opakuje a prolíná v knihách. Láska, moc a manipulace, hybris, zločin a trest.
Sokrates rozdával rozumy. Ptal se kolemjdoucích lidí, co to je štěstí. Platon své dílo založil na tom, že neví že nic neví díky svému učiteli Sokratovi. Napsal Obhajobu Sokrata, kde vycucal různé chytré věci. Aby ho Řekové poslouchali, tak to svedl na svého učitele. Proto Platon byl učitelem Aristotela.
Šimon Škrabal
Nejčastější chyby v textech:
1) Držíte se pravdy.2) Čtenář vám nevěří.
3) Neurčité nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáte rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíte se při psaní své cílové skupiny.
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený / odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečtete si texty nahlas.
Klára Dvořáková
 |
| 2. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Akademii ČTK 4. května 2023 |
Skandál v české literatuře: Toy Box vs. Mornštajnová.
Narazili jsme na toto téma v minulé lekci. Na kurzech učíme, že v literatuře je dovoleno vše.
Poslechněte si, jak problematiku vnímá František Vyskočil, který vyučuje právo na AMU v Praze, a scénárista a dramaturg ČT, publicista Tomáš Feřtek.
Nataša Richterová
Narazili jsme na toto téma v minulé lekci. Na kurzech učíme, že v literatuře je dovoleno vše.
Poslechněte si, jak problematiku vnímá František Vyskočil, který vyučuje právo na AMU v Praze, a scénárista a dramaturg ČT, publicista Tomáš Feřtek.
Nataša Richterová
Natašo,
děkujeme za hezkou hodinu🙂
Irena Taterová
děkujeme za hezkou hodinu🙂
Irena Taterová
 |
| 2. lekce dlouhoodbého prezenčního kurzu 18. 5. s Natašou |
Píšeme příběhy postavené na konfliktu mezi dvěma lidmi (zvířaty, pohádkovými postavami...) Ať to mezi nimi pěkně jiskří, ať si jdou po krku a nebojte se situaci pořádně vyhrotit. Ať lítají chlupy a klidně i facky ;-) Použijte všechny cihličky: popis - dialog - akci. Zkuste na závěr vymyslet nějaký překvapivý zvrat. Něco, co čtenář nebude čekat.
Nataša Richterová
1. nepředpokládat, že čtenář ví, co vím já;
2. držet styl;
3. udělat přípravu před cestou, i když se jí pak nemusím držet
Michal Hejna
Michal Hejna
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní cestopisů 2. května 2023 |
1. novinařina se od psaní cestopisů moc neliší,
2. úžasné,
3. nejhorší je psát o něčem, co známe,
4. rozdíl mezi psaným textem a foto/videodokumentem,
5. inspirace
Petr Polák
Petr Polák
nekombinovat styly psaní (vyprávění X nestřídat časy);
nořit se hlouběji do příběhu;
příprava vs. nechat to na osudu;
boxíky;
postup psaní - (Jak jsme tam jeli, jak jsme tam přijeli, na přeskáčku)
SUPR MOC DĚKUJU!
Jakub Hlaváček
Zpětné vazby jsou přínosné.
Děkuji.
1. Nemíchat formy psaní.
Děkuji za příjemný kurz. Naučila jsem se:
Cestopisy jsou široká kategorie, jsou různé podoby,
Jaroslava Williams
1: To nenaplánované si nejvíce pamatujeme
2. Jak jsme tam jeli - nejnudnější začátek - VÝJIMKA - Karel Čapek
3. Úžasné - nepoužívat
4. Inspirace - Milan Vodička, Tomáš Poláček
5. Profláklá místa - nořit se hlouběji, víc se ptát
Jana Venzlů
Jana Venzlů
2. Snažit se vysvětlit věci, které čtenář nezná.
3. Připravit se před cestou.
4. Číst jiné cestopisy.
5. A číst ještě další cestopisy a inspirovat se.
Marek Filičko
použití shit-detektoru,
nemíchat časy,
upoutat jedním místem,
psát na přeskáčku,
u známých míst se musíme nořit hlouběji.
Hana Kotučová
musíme vědět, proč píšeme,
důležité dělat příprapravu na cestu,
nejjednodušší a zároveň nejtěžší je psát o tom, co znám, kde to znám
je nutné podrobněji se nořit do textu
Bohuna Kopřivová
 |
| Literární dílna pod Králickým Sněžníkem 27.-30. dubna 2023 |
Dobrý den.
Jsme moc rádi, že se vám u nás v Dolní Moravě líbilo. Moc děkujeme za krásné příběhy, které skvěle naplňují naše představy. Ba co víc, dokonce je předčily :)
Jen bychom ještě potřebovali pro potřeby našich programů lehounce rozvést dva závěry u dvou pohádek, které bychom chtěli také použít
1) pohádka s názvem JAK VČELKA ANDĚLKA HLEDALA NOVÝ DOMOV od ILONY VYSTAVĚLOVÉ - líbilo by se nám, kdyby pohádka končila něco v tom smyslu, že se včelce Andělce stýskalo, byla rozmrzelá ze stěhování, až ji nakonec smutek přemohl a poprosila královnu, aby se mohla vrátit.
2) I u pohádky s názvem JAK BORŮVKA S BRUSINKOU ZACHRÁNILY BORŮVČÍ od HANY NEVRLÉ - by se nám konec líbil košatější - bylo by hezké, kdyby Stamichman dumal a nějak přišel na to, že to byla dvojčata. Chvíli by se zlobil, ale nakonec je pochválil, že i bez jeho přítomnosti víly ochránily naše pohoří.
Kurz mi dal 3,5 kg navrch na váze díky vynikajícím, bohatým snídaním i ostatní skvělé kuchyni.
Ahoj Dano,
chtěla jsem ti ještě jednou moc poděkovat, že můžu na tvoje kurzy jezdit s Yakeenem.
Sosám všechny informace, a kdykoliv něco potom píšu, tak vidím, že se každým textem uvolňuju a píše se mi líp a líp. Každý takový kurz je to pro mě vždycky moc silný zážitek, ze kterého dlouho čerpám radost i inspiraci. Děkuju, že můžu být součástí tvých skvělých kurzů. Že můžu být mezi tak inspirativními lidmi, jako jsi ty i hosté, které zveš. Je to paráda.
Je prima slyšet, že máš kamarádku, že s ní vyrážíš na výlety a koukáš na filmy.
Je vlastně prima slyšet, že kvůli tomu nemáš čas psát.
Je prima slyšet tvůj smích.
Nataša
Jsem Martin. Nejvíc se mi líbí Milča. Je to půvabná blondýnka, ale vlastně se mi líbí i Nataša, Satyjka a Jitka. A taky Lenka a Ilča a Helča a Bohuna. To by bylo prima, kdybych měl takovou nějakou. Tak holky, dejte si na mě pozor, (Dano, už zase zlobim, viď?) protože já se nezdám... Vlastně teda zdám, sním... pořád sním a jsem vděčný, že mámmámu a tetu, které mě mezi Vás na kurz pod Králický Sněžník vzaly.
Dana
Za mňa poviem, že toto bol jeden z najlepších kurzov, aké som absolvovala.
Naučila jsem se něco o metodě zpětné vazby Arnošta Lustiga a myslím si, že nic lepšího se nedá vymyslet!
Zapamatovala jsem si nejen Danu, ale i lektorku Natašu a odnesla několik poznatků o skupině: Je různorodá a tedy zajímavá.
Poskytovala jsem své první feedbacky.
Oživila jsem si pravidla psaní bajek.
Dozvěděla jsem se, jak střídání textu, dialogu a akce oživí povídku.
Nataša Richterová má vlastní knihu:
Často slýcháme: „Čoveče, to byla taková paráda / hrůza / sranda / divná věc, že to nedovedu popsat. Dobrý spisovatel to musí umět popsat. Navíc tak, aby čtenáři běhal mráz po zádech, jak vše jasně uvidí před očima.
Psaní člověka povznáší, dává životu smysl. Spisovatel tvoří z ničeho něco, pátrá po ušlechtilosti a dobru. Když se mu to povede, čtenář je ušlechtilejší, lepší. A. Lustig
Pište svůj příběh jako detektivku tak, aby ho čtenář hltal a neustále se ptal, co bude dál. J. Vaňková
Čtenář musí vidět váš příběh jako film. J. Vaňková
Psaním vytváříte sen, do kterého zvete své čtenáře. A nesmíte dovolit, aby vám kvůli autorským chybám ze snu vyskočili. J. Gardner
Životodárnou mízu beletrie tvoří barvité detaily, které vtahují čtenáře do děje. Vykreslují autentičnost situace a dodávají scénám důvěryhodnost. J. Gardner
Detail vytváří sen, bohatou hru v naší mysli. Nejednou nevidíme slova na stránce papíru, ale konkrétní obrazy – plačícího starce, usedlost v bouři… J. Gardner
V tragédii jsou události horší než zlé. Jde o neštěstí, které lidi potká, aniž by si ho zasloužili. Nechceme, aby se to stalo nám.
Komedie přestavuje laskavý posměch. Podle filmařů je humor otázkou vzdálenosti. Když natočíte zdálky člověka, jak uklouzne po banánové slupce, je to legrace. Ale jakmile divák vidí krev, jak si vyrazil zub o kámen, už to vůbec k smíchu není.
Každý spisovatel musí být vzdělaný a hodně číst, aby neobjevoval „spisovatelské kolo“. Porovnávat se s ostatními je nejlepším měřítkem vlastní tvorby.
Kdo se brání, neposlouchá.
Při dávání zpětné vazby vždycky mluvte jen za sebe. Je velký rozdíl, když řeknete: „To je blbost.“, nebo: „Já si myslím, že je to blbost.“
Za autora mluví jen slova na stránce papíru.
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit. Jinak tam nemá co dělat. A.P. Čechov
Literární pravda je pravdivější než pravda. A. Lustig
Psaní nesmí být nuda. A. Lustig
Lepší je napsat konkrétněji: „Kos zpívá na jabloni.“, než „Pták sedí na stromě.“
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu: „Zabiju tě!“ křičel. x Křičel, že ho zabije.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Psaní je řemeslo jako mnohé jiné. Má svá pravidla, která musíte znát.
Pravidla musíte znát, ale dají se porušovat, pokud to funguje.
Již Aristoteles ve 4. století před naším letopočtem zakódoval základní pravidla psaní v Poetice.
Je lepší napsat vymyšlený příběh, kterému čtenář věří, než líčit pravdivé historiky ze života, kterým nikdo nerozumí.
To, že se vám příběh skutečně stal, vás nezbavuje povinnosti napsat o něm uvěřitelným a přehledným způsobem.
Nesmíte psát: „Ten je chytrej, blbej, mazanej…“ Musíte popsat akci, z níž vlastnosti postav vyplynou podle toho, jak postava jedná, mluví či myslí. A. Lustig
Už z toho, jak vaše postavy mluví, by měl čtenář poznat jejich vlastnosti.
Každá povídka se má podobat ledové kře. Devět desetin pluje pod hladinou a jen jedna nad hladinou. Autor musí o svých postavách vědět vše, přestože to do příběhu nenapíše. E. Hemingway
Popis začíná představou toho, co chcete, aby čtenář prožíval. Pak to přenesete na papír a tím umožníte čtenáři, aby se příběhu zúčastnil i svými smysly.
Popis je kulisou pro příběh. A o každém popisu se dá říct, že nemusí pršet, stačí, když kape. S. King
Psaní beletrie se podobá hudbě. Texty fungují muzikálně – mají rytmus, tempo, refrény, v nichž se některé motivy vracejí. Poznáte to, když povídku čtete nahlas. Okamžitě zjistíte, co drhne, kde text potřebuje vylepšit. J. Rudiš
V mnoha případech, kdy čtenář odloží knihu, protože „ho začala nudit“ za to může spisovatel, který se nechal unést svými popisnými schopnostmi a pustil ze zřetele to nejdůležitější – totiž že příběh se musí pořád vyvíjet. S. King
Pište, jak vám zobák narostl. Nesnažte se šroubovat věty do krkolomných konstrukcí jako: „Bylo podřezáno prase za použití nože za účelem získání jitrnice.“
Vyvarujte se používání sloves v pasivních tvarech: „Líbání s Maruškou bude mnou vždycky pamatováno jako počátek mých sexuálních zkušeností.“
Účelem sprostých slov v textu je šokovat. Když jejich užívání přeženete, stanou se samoúčelnými. Výjimkou je líčení prostředí, k němuž vulgarity patří.
Když opakujete brzy za sebou slova stejného slovního základu, i napínavý příběh ztrácí energii. Stačí najít vhodná synonyma.
Pozor na nahodilé rýmy. Aniž si toho všimnete, úplně vám rozbourají dramatickou situaci: „Uviděl jsem ptáky, pak to bouchlo, všechno vylétlo do vzduchu a já taky.“
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáte krátkými, používáte odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Uvědomte si, že jste zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíte vědět, s jakým materiálem zacházíte a jak ho poskládáte dohromady. A. Lustig
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí. K. Dvořáková
Když napíšete strašně jemnou povídku a bude to pořád samá něha, vznášení se na obláčku, tak potřebujete, aby hrdinové spadli tvrdě na zem a šlápli do hovna. Jinak se čtenář unudí.
Nikdy svou povídku nezačínejte „od Adama“. Nejspolehlivěji čtenáře získáte, když začnete napínavou akcí či dramatickým dialogem. A. Lustig
Když vyprávíte o chlapovi, která zavraždil svou milenku, vypusťte, že se „v malé vesničce u Košic narodil kočímu a služce na statku zlobivý chlapeček“. Lepší je vybalit to hned: Najednou se naštval a vrazil jí kudlu do břicha. A. Lustig
Jak začít? Vezměte své postavy a hoďte je hned do průšvihu. Pak sledujte a popisujte, co budou dělat.
Vždycky, když odevzdáváte svůj příběh z ruky, musí z něj být jasné, proč jste ho napsali, co jste jím chtěli říct.
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Každý příběh má tři základní části. Hemingway tomu říká včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek nebo představení, zápletka, rozuzlení.
Spisovatel chce, aby se v jeho kapce rosy zrcadlilo celé nebe. A. Lustig
Je pět hlavních témat literatury, která se pořád opakují a prolínají: láska, moc a manipulace, člověk si hraje na boha, zločin, trest. A. Lustig
Nejlepší autoři dokázali postihnout člověka své doby. A. Lustig
Proces při psaní realistické povídky a bajky se moc neliší. Autor bajek jen na začátku poněkud opraví přírodní zákony, ale jakmile čtenář kývne na tuto změnu, musejí jeho hrdinové vystupovat jako předvídatelné postavy, vycházející ze své přirozené motivace (např. mluvící vrána, strom nebo hodiny si musejí povídat tak, aby je čtenář rozpoznal). J. Gardner
Nepište svůj příběh přesně tak, jak do detailu probíhal. Vyberte jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit.
Literární pravda znamená, že vám čtenář věří a že se v příběhu, i když je vymyšlený, orientuje.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii. P. Šebestová
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Vypusťte podrobnosti, které nejsou pro vaši historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilujte.
Zjednodušujte a nechytejte moc zajíců najednou.
První věta musí být úderná a zapamatovatelná. Poslední věta rovněž. Vypište si pár prvních a posledních vět z vašich oblíbených knih. A. Lustig
Kdybyste dostali jeden dolar, abyste si koupili čtenáře, 80 centů stojí titulek a 20 centů první věta. Pokud nezaujmete, dolar je fuč. J. Chrást
O čem psát? Mít, co říct. J. Chrást
I nejlepší spisovatelé museli projít perným obdobím škrtání, přepisování a nekonečných úprav.
Teprve, je-li začátečník ochoten vyhodit ze svého příspěvku první odstavec, který mu dal nejvíc práce, je na dobré cestě stát se spisovatelem.
Uvažuje takhle manažer, malé dítě, maminka? Pokud spisovatel postupuje správně, čtenář odpoví vždycky: ANO. Pokud se tak nestane, čtenář o autorově vyprávění pochybuje, byť by šlo o reálný příběh.
Psaní je dřina. Je to složitější, než zasadit semeno na poli. Je to spíš jako lámat skály. Vyjde vám první knížka a rádi byste napsali další příběh snadněji. Jenže to nejde. Příští román je stejně těžký jako předešlý… A. Lustig
Když napíšete hezkou knížku, jste jako autoři mrtví pro tu další. I když vám všichni tvrdí, že jste mistři, musíte se pro nový román znovu narodit. A. Lustig
Každý nový příběh má jiné zákonitosti, které si musíte objevit. A vůbec vám nepomůže, že už jste něco napsali skvěle. Příště to musíte napsat znovu dobře, ale nikde nemáte záruku, že se vám to povede. A. Lustig
Kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce.
Jsme moc rádi, že se vám u nás v Dolní Moravě líbilo. Moc děkujeme za krásné příběhy, které skvěle naplňují naše představy. Ba co víc, dokonce je předčily :)
Jen bychom ještě potřebovali pro potřeby našich programů lehounce rozvést dva závěry u dvou pohádek, které bychom chtěli také použít
1) pohádka s názvem JAK VČELKA ANDĚLKA HLEDALA NOVÝ DOMOV od ILONY VYSTAVĚLOVÉ - líbilo by se nám, kdyby pohádka končila něco v tom smyslu, že se včelce Andělce stýskalo, byla rozmrzelá ze stěhování, až ji nakonec smutek přemohl a poprosila královnu, aby se mohla vrátit.
2) I u pohádky s názvem JAK BORŮVKA S BRUSINKOU ZACHRÁNILY BORŮVČÍ od HANY NEVRLÉ - by se nám konec líbil košatější - bylo by hezké, kdyby Stamichman dumal a nějak přišel na to, že to byla dvojčata. Chvíli by se zlobil, ale nakonec je pochválil, že i bez jeho přítomnosti víly ochránily naše pohoří.
Tomáš Drápal, Dolní Morava
Kurz mi dal 3,5 kg navrch na váze díky vynikajícím, bohatým snídaním i ostatní skvělé kuchyni. Naučil jsem se, že i padesátiletý heterosexuální chlap může bez větší psychické újmy napsat pohádku o vílách Brusince a Borůvce.
Poprvé v životě jsem v ruce držel opravdový autentický scénář.
Od teď se budu na filmy dívat úplně jinak: nikdy po shlédnutí filmu neřeknu "to byla blbost", aniž bych se nad tím nezamyslel. Bylo by to jako dát krupicovou kaši mlsnému dítěti. Někdo musel zasít, sklidit, oloupat a namlít obilí. Někdo musel chovat, podojit krávu, aby bylo do kaše mléko a máslo. Někdo musel vypěstovat, sklidit, umlít a na obrovskou vzdálenost dovézt kakao, nebo skořici. Vypěstovat cukrovou řepu, nebo třtinu a složitě vyrobit cukr. Vytěžit sůl, protože i té je tam špetka třeba. a potom tyto suroviny někdo musel ve správném poměru smísit a uvařit. A mlsné dítě potom řeklo: "Zase jenom kaše?" 
Potvrdilo se mi, že fajn lidé, kteří něco umí, nejsou nafoukaní (a že by i mohli a měli na co!). Jedou ve svém volnu do totální krutoprdele (Dolní Moravo, promiň), aby se podělili o to, co umí, s nejdříve úplně cizími lidmi. Jen pro to, že to tyto lidi zajímá.
Děkuji všem. Ale hlavně děkuji, Milane. Děkuji, Lilly.
Marek Bucko
Marek Bucko
Hostem šesté literární dílny pod Králickým Sněžníkem byl tři dny herec a režisér Milan Šteindler.
S legendárním Sklepákem jsme si užívali lekce scénaristiky i výlety do krásné přírody nad Dolní Moravou. Společně jsme vystoupali po Stezce v oblacích, v mlze přešli 90 metrů nad údolím nový Skybrigde a nakonec sjeli po bobové dráze.
Dana
chtěla jsem ti ještě jednou moc poděkovat, že můžu na tvoje kurzy jezdit s Yakeenem.
Sosám všechny informace, a kdykoliv něco potom píšu, tak vidím, že se každým textem uvolňuju a píše se mi líp a líp. Každý takový kurz je to pro mě vždycky moc silný zážitek, ze kterého dlouho čerpám radost i inspiraci. Děkuju, že můžu být součástí tvých skvělých kurzů. Že můžu být mezi tak inspirativními lidmi, jako jsi ty i hosté, které zveš. Je to paráda.Zdravím z Hluboké
Satya Helusová
Satya Helusová
Děkuji za milou zprávu a fotografie z Dolní Moravy. Jsme rádi, že se vám u nás líbilo a budeme se na vás těšit opět někdy v budoucnu.
Pavla Švejdová
Pavla Švejdová
 |
| Šestá literární dílna pod Králickým Sněžníkem 27.-30. dubna 2023 |
Po čtyřech letech jsme se zase potkali. Na literární dílnu pod Králický Sněžník přijel Martin Tomášek. Opět s maminkou a se svou tetou. Jako v dubnu roku 2019. Tehdy jsme mu slíbili, že mu vydáme knížku. Vyšla v lednu 2021 a jmenuje se DUŠI NESPOUTÁŠ.
Krásnou recenzi na ni najdete na Neviditelném psu. Pod Králickým Sněžníkem jsme si z ní přečetli příspěvek Jsem klávesa starého klavíru. Koupit si ji stále můžete v knihkupectvích přes Kosmas i na našich stránkách.
A co je u Martina nového?
Dál navštěvuje naše dlouhodobé on-line kurzy, kde si můžeme číst jeho příběhy a dávat mu k nim zpětnou vazbu. Ale moc psát nestíhá, protože má novou kamarádku, která ho bere na výlety, takže se i občas uleví od každodenní péče jeho starostlivé mamince. Přesto napsal i povídku do chystané společné knihy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, kterou s sebou do Dolní Moravy přivezl. Na závěr jeho návštěvy mu každý účastník kurzu něco popřál, vzkázal...
Dana Emingerová
Speciálně pro Tebe Martine, jsem rád, že svět fantazie je. Svět, kde můžeš být nejen tím vším, čím tady ne, ale ještě mnohem, mnohem víc. Protože kdo jiný si to zaslouží víc, než ty?
Yakeen
Je vlastně prima slyšet, že kvůli tomu nemáš čas psát.
Je prima slyšet tvůj smích.
Nataša
Martine, budu myslet na to, že duši nespoutáš. Moc ráda si přečtu Tvoji knihu celou.
Ilona
Ilona
Milý Martine,
byla jsem moc ráda, že jsem se s tebou viděla na živo.
Pomáháš lidem překonávat jejich problémy, což bylo právě v době, když jsi přijel na Králický Sněžník.
Prodělávala jsem ne zrovna pěkné období a tvůj příklad mi pomohl vidět vše v lepším světle.
Bylo moc dojemné, jakou jsi Daně přinesl krásnou květinu. Zaslouží si ji, nám všem moc pomohla svou laskavostí a trpělivostí, myslím, že to vidíš stejně.
Máš úžasnou maminku a tetu a je pěkné, že tě za námi doprovodily. Všichni jsme měli z tebe velkou radost. Věřím, že to byl i pro tebe hezký den, je vždy príma, když uděláme někomu radost.
Moc ti přeji hodně takovýchto dnů a jsme rádi, že patříš mezi nás, stále začínající "psavce".
Moc tě i rodinu zdraví
Moc tě i rodinu zdraví
Bohuna
Martine,
přeju Ti, aby Ti to stále psalo minimálně tak jako doteď. Otevřeně, kriticky, smutně i vesele a hlavně čtivě! Obdivuji Tvou samozřejmost a odvahu a jsem rád, že jsi mezi nás přijel, i když pro Tebe žádný přesun není jen tak jednoduchým výletem. To, jak si jdeš za svým snem, je pro mě inspirující!
Za tuto inspiraci Ti děkuji.
Za tuto inspiraci Ti děkuji.
Marek Bucko
Jsem Martin. Nejvíc se mi líbí Milča. Je to půvabná blondýnka, ale vlastně se mi líbí i Nataša, Satyjka a Jitka. A taky Lenka a Ilča a Helča a Bohuna. To by bylo prima, kdybych měl takovou nějakou. Tak holky, dejte si na mě pozor, (Dano, už zase zlobim, viď?) protože já se nezdám... Vlastně teda zdám, sním... pořád sním a jsem vděčný, že mámmámu a tetu, které mě mezi Vás na kurz pod Králický Sněžník vzaly.Dana
.jpg) |
| Králický Sněžník 28. dubna 2023 |
Martine já Ti hrozně fandím, že píšeš a že sis našel takový skvělý koníček. A taky že máš takovou super rodinu, která tu s Tebou je a pomáhá Ti.
A přeju Ti, abys napsal svou další knížku a aby byla lepší než ta předchozí a hodně lidí ji četlo. Třeba aby ji někdo zasponzoroval a udělal pořádnou reklamu.
Milena Pravdová
Osud je nevyzpytatelný, obzvlášť pokud s ním nemůžeme nijak hnout, manipulovat s ním, ovlivnit ho. Poté záleží, jak s ním naložíme. O tom je kniha DUŠI NESPOUTÁŠ, v tom tkví její potenciál. Kniha má duši. Duši stejně jako lidé.
Příběhy Martina se mi líbily, byly příjemně napsané, nebyly příliš chaotické a byly adekvátně dlouhé, měly pointu. Zaujala mě jeho tvorba hlavně proto, že pokaždé byla povídka jiná, mnohdy i s myšlenkou, která by mě absolutně nenapadla.Příjemné zpestření je i korespondence mezi Danou a Martinem, kdy jsem měla šanci vstoupit do jejich "světa" a vnímat knihu od počátku její tvorby, přes průběh až po závěr.
Suma sumárum...bavila mě, něco mi i dala a určitě si ji pořídím do své knihovny.
Díky za ni.
TýnaSuma sumárum...bavila mě, něco mi i dala a určitě si ji pořídím do své knihovny.
Díky za ni.
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu s Klárou 27. 4. 2023 |
Na 2. lekci jsme si v kurzu tvůrčího psaní povídali o vypravěči a hlavním hrdinovi, četli jsme si děje a první věty z vašich knih, vybírali žánr.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Profil hlavní postavy: autor vždy musí vědět mnohem více, než použije v knize.
Co hrdinu formovalo v minulosti (jak to ovlivňuje jeho současné chování, které se týká příběhu vaší knihy)? Zkuste napsat krátkou ukázku jako vzpomínku na tuto událost (střípek, který si budeme moci přečíst).
Kdo bude příběh vyprávět. Jestli sám hrdina (ich forma) nebo vypravěč (er-forma, vševědoucí nebo jen částečně vědoucí). Pokud si nejste jisti, zkuste si nějakou část knížky napsat v obou podobách. Která se vám píše lépe, inspirace více proudí, prostě vám jde lépe „od ruky"?;)
Děj knížky. Máte stanoveno, jak příběh skončí? Pokud ne, tak to domyslete. Nakonec se konec může změnit, ale někam potřebujeme směřovat.
Co hrdinu formovalo v minulosti (jak to ovlivňuje jeho současné chování, které se týká příběhu vaší knihy)? Zkuste napsat krátkou ukázku jako vzpomínku na tuto událost (střípek, který si budeme moci přečíst).
Kdo bude příběh vyprávět. Jestli sám hrdina (ich forma) nebo vypravěč (er-forma, vševědoucí nebo jen částečně vědoucí). Pokud si nejste jisti, zkuste si nějakou část knížky napsat v obou podobách. Která se vám píše lépe, inspirace více proudí, prostě vám jde lépe „od ruky"?;)
Děj knížky. Máte stanoveno, jak příběh skončí? Pokud ne, tak to domyslete. Nakonec se konec může změnit, ale někam potřebujeme směřovat.
Klára Dvořáková
 |
| 1. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Akademii ČTK 20. dubna 2023 s Danou a Natašou |
Děkuji za hezkou a přínosnou výuku na první lekci dlouhodobého prezenčního kurzu pro pokročilé.
Připomněla jsem si, že u větších celků je důležité mít kostru, bez ní se autor utopí.
Zároveň díky kvalitní kostře se pak krásně a jednoduše ladí celek.
Důležité jsou stavební literární cihly a proporce - vše má mít: začátek, prostředek a závěr.
Konkrétně u mého úkolu, jsem se naučila, že u bajky má být ponaučení stručné, výstižné a nesmí být delší, jak samotná bajka.
Hezky byl vysvětlený můj další úkol - literární esence, o kterém jsem neměla představu, jak ho správně uchopit.
Zaujala mně téma k úkolu Jak se boří míty u pokročilé kolegyně, její nápaditost a rozbor.
Těším se na další lekci.
Lucia Rimarčíková
Důležité jsou stavební literární cihly a proporce - vše má mít: začátek, prostředek a závěr.
Konkrétně u mého úkolu, jsem se naučila, že u bajky má být ponaučení stručné, výstižné a nesmí být delší, jak samotná bajka.
Hezky byl vysvětlený můj další úkol - literární esence, o kterém jsem neměla představu, jak ho správně uchopit.
Zaujala mně téma k úkolu Jak se boří míty u pokročilé kolegyně, její nápaditost a rozbor.
Těším se na další lekci.
Lucia Rimarčíková
Vychytávky pro psaní ve WORDu
- Tezaurus (Shift (+Fn na notebooku) + F7) - synonyma
- Vyhledávání v textu (Ctrl + F)
- Nahrazování textu (Ctrl + H)
- Číslování stránek (Vložit + číslo stránky – vybrat kam a jaký formát)
- Kapitoly (Karta Domů - Nadpis 2)
- Generování obsahu dokumentu (Reference – Obsah)
- Počet slov a počet znaků (NS = 1800 znaků)
- Označování slov, řádek (klik před řádkem => označený řádek, dvojklik před řádkem => odstavec, dvojklik ve slově – označí slovo, Ctrl + klik označí větu. Home/End, Shift + Home/End – označí od označeného místa k začátku/konci řádku)
- Ctrl+C (Kopírovat označené), Ctrl+V (Vložit do místa, kde stojím)
- Ctrl+N – nový soubor
- Ctrl + Z (vrácení zpět)
- Další zkratky: https://www.cnews.cz/clanky/klavesove-zkratky-word/
- Tezaurus (Shift (+Fn na notebooku) + F7) - synonyma
- Vyhledávání v textu (Ctrl + F)
- Nahrazování textu (Ctrl + H)
- Číslování stránek (Vložit + číslo stránky – vybrat kam a jaký formát)
- Kapitoly (Karta Domů - Nadpis 2)
- Generování obsahu dokumentu (Reference – Obsah)
- Počet slov a počet znaků (NS = 1800 znaků)
- Označování slov, řádek (klik před řádkem => označený řádek, dvojklik před řádkem => odstavec, dvojklik ve slově – označí slovo, Ctrl + klik označí větu. Home/End, Shift + Home/End – označí od označeného místa k začátku/konci řádku)
- Ctrl+C (Kopírovat označené), Ctrl+V (Vložit do místa, kde stojím)
- Ctrl+N – nový soubor
- Ctrl + Z (vrácení zpět)
- Další zkratky: https://www.cnews.cz/clanky/klavesove-zkratky-word/
Klára Dvořáková
 |
| 6. lekce dlouhodobého firemního kurzu 18.4. 23 v Simply5 |
Zvyčajne sú takéto on-line kurzy také, že ich človek absolvuje, ale reálne zúžitkuje 4% a na zabudne, alebo to ani nezanechá emóciu.
Mňa to s Danou veľmi bavilo a veľmi oceňujem, že to nešlo o hromadný kurz, ale bolo nás tam málo a celé to bolo komorné v našom tíme.
Mňa to s Danou veľmi bavilo a veľmi oceňujem, že to nešlo o hromadný kurz, ale bolo nás tam málo a celé to bolo komorné v našom tíme.
Ak by bola možnosť pokračovať, tak by som do toho išla.
Viktória Jackuliaková Murínová
Viktória Jackuliaková Murínová
Zapamatovala jsem si nejen Danu, ale i lektorku Natašu a odnesla několik poznatků o skupině: Je různorodá a tedy zajímavá.
Poskytovala jsem své první feedbacky.
Oživila jsem si pravidla psaní bajek.
Dozvěděla jsem se, jak střídání textu, dialogu a akce oživí povídku.
Martina Křížková
 |
| Beseda v havířovské knihovně 13.4. 2023 |
V havířovské knihovně jsme pokřtili s přáteli a rodinou knihu "Mami, co je to čupák?" Patrony jsou moje maminka Libuše Heřmanová a můj muž Péťa. Na knize jsem se podílela společně s žáky Kurzů tvůrčího psaní s naší úžasnou lektorkou Danou Emingerovou v Praze. Kurz jsem dostala jako originální dárek od mého nápaditého manžela. Velké díky patří mé dcerce Terezce, která všechny krásně naladila svou písní Knížka snů. V závěru zazněla naše společná Verunčina píseň. Zároveň se mnou Terka besedu celý večer moderovala.
Bohdana Pufferová
Zúčastnila jsem se besedy a havířovského křtu knihy Mami, co je to čupák?, kterou napsali účastníci kurzů tvůrčího Psaní podle Arnošta Lustiga pod vedením spisovatelky Dany Emingerové.
Besedu vedla spoluautorka knihy a účastníce kurzů Bohdana Pufferova.
Bylo mi ctí osobně poznat milou paní Bohdanku. Děkuji jí, že mě znovu přenesla na kurzy tvůrčího Psaní podle Lustiga a připomněla tu nepopsatelnou atmosféru, která tam vždy panuje a vyvolává radost z psaní a touhu v tom neustálé pokračovat.
Ještě jednou díky za krásný a inspirativní podvečer v havířovské knihovně.
Hana Kavalová
Co nás společně čeká na desetidílném on- line kurzu psaní knih?
1. Osvěžíme si, co už umíš, a budeme používat i novinky. Hned v první lekci si ukážeme, jak ti v psaní knížky může pomoci umělá inteligence. Ne, nebude psát knížku za nás, ale pomůže nám s rešeršemi, s rozvíjením postav i děje, kreativitou, dialogy a třeba s neotřelými přirovnáními. Také umí prolomit tvůrčí blok a probírat s vámi varianty příběhu. Vše si osaháme a vyzkoušíme. A nebojte - umělá inteligence umí i česky. Já jsem ze své nové "kámošky" nadšená, ale psát můžete samozřejmě i bez ní.
2. O čem bude tvá knížka? Zápletka, konflikt – dějový oblouk knihy. Během této lekce vytvoříme obrys celého tvého příběhu.
3. Žánr, vypravěč, časová linie vyprávění (děj, synopse, minulost, přítomnost, vyprávění od konce). Cílový čtenář. Zkusíš si odstavec knihy napsat v několika formátech, abys viděl/a, co ti sedí nejlépe.
4. Hlavní hrdina – vyplníš si komplexní profil postavy a řekneš nám, proč je tvůj hrdina zajímavý, respektive, co je na něm nejzajímavější a čím se liší od průměru.
5. Druhá hlavní postava? Vedlejší postavy příběhu.
6. Antihrdina nebo okolnosti, nemoc, kouzlo, situace... – proti čemu nebo s čím tvůj hrdina bojuje. Kde a kdy se to vše odehrává?
7. První konflikt příběhu – jak se do něj hrdina dostal? Druhý, třetí konflikt – do něj se dostal hrdina už sám řešením prvního konfliktu. Je to zlé? A nemohlo by to být ještě horší?
8. Jednotlivé kapitoly/scény, gradace příběhu. Jak udržet čtenáře – dějové oblouky kapitol, háčky, peripetie příběhu (Vypadá to s hrdinou beznadějně? A proč ne?).
9. Konec. Jak se na konci postava a její život změní? Jak to celé dopadne?
10. Anotace knihy, dopis nakladateli. Jak na propagaci knihy, možnosti samovydání, jak hledat nakladatele.
Ujasnění si děje příběhu je začátek. Pak ho hezky rozkouskujeme a začneme psát jednotlivé kapitoly a ty skládat k sobě. Každý budete mít svého BetaČtenáře, se kterým si budete dávat vzájemně zpětné vazby na celé kapitoly, abychom to všechno zvládli. Netvrdím, že za 10 lekcí kurzu stihneme napsat celou knihu (i když někdo možná ano), ale budeš mít pořádný základ a také znát cestu, jak pokračovat a nezaseknout se.
1. Osvěžíme si, co už umíš, a budeme používat i novinky. Hned v první lekci si ukážeme, jak ti v psaní knížky může pomoci umělá inteligence. Ne, nebude psát knížku za nás, ale pomůže nám s rešeršemi, s rozvíjením postav i děje, kreativitou, dialogy a třeba s neotřelými přirovnáními. Také umí prolomit tvůrčí blok a probírat s vámi varianty příběhu. Vše si osaháme a vyzkoušíme. A nebojte - umělá inteligence umí i česky. Já jsem ze své nové "kámošky" nadšená, ale psát můžete samozřejmě i bez ní.
2. O čem bude tvá knížka? Zápletka, konflikt – dějový oblouk knihy. Během této lekce vytvoříme obrys celého tvého příběhu.
3. Žánr, vypravěč, časová linie vyprávění (děj, synopse, minulost, přítomnost, vyprávění od konce). Cílový čtenář. Zkusíš si odstavec knihy napsat v několika formátech, abys viděl/a, co ti sedí nejlépe.
4. Hlavní hrdina – vyplníš si komplexní profil postavy a řekneš nám, proč je tvůj hrdina zajímavý, respektive, co je na něm nejzajímavější a čím se liší od průměru.
5. Druhá hlavní postava? Vedlejší postavy příběhu.
6. Antihrdina nebo okolnosti, nemoc, kouzlo, situace... – proti čemu nebo s čím tvůj hrdina bojuje. Kde a kdy se to vše odehrává?
7. První konflikt příběhu – jak se do něj hrdina dostal? Druhý, třetí konflikt – do něj se dostal hrdina už sám řešením prvního konfliktu. Je to zlé? A nemohlo by to být ještě horší?
8. Jednotlivé kapitoly/scény, gradace příběhu. Jak udržet čtenáře – dějové oblouky kapitol, háčky, peripetie příběhu (Vypadá to s hrdinou beznadějně? A proč ne?).
9. Konec. Jak se na konci postava a její život změní? Jak to celé dopadne?
10. Anotace knihy, dopis nakladateli. Jak na propagaci knihy, možnosti samovydání, jak hledat nakladatele.
Ujasnění si děje příběhu je začátek. Pak ho hezky rozkouskujeme a začneme psát jednotlivé kapitoly a ty skládat k sobě. Každý budete mít svého BetaČtenáře, se kterým si budete dávat vzájemně zpětné vazby na celé kapitoly, abychom to všechno zvládli. Netvrdím, že za 10 lekcí kurzu stihneme napsat celou knihu (i když někdo možná ano), ale budeš mít pořádný základ a také znát cestu, jak pokračovat a nezaseknout se.
Klára Dvořáková
"Děkuji rodině, přátelům a sponzorům! Bez vás by to nešlo!
Jsem moc vděčná a šťastná KUCHAŘKA Z RABÁŘSKÉ CHATY."
Jsem moc vděčná a šťastná KUCHAŘKA Z RABÁŘSKÉ CHATY."
Gratulujeme, Natašo!
Kniha Kuchařka z rybářské chaty vyjde 23. listopadu 2023
Kniha Kuchařka z rybářské chaty vyjde 23. listopadu 2023
Dana Emingerová
Co mi dal dlouhodobý firemní kurz tvůrčího psaní 2022/23:
Díky moc za kurz, moc jsme si ho užili.
Byla jsem pozvána na křest knížky ,, Mami, co je to čupák?,, Spoluautorka je moje kamarádka Bohdana Pufferova . Byl to krásný zážitek, za který děkuji. Program, který připravila Bohďa se svou dcerou Terka Pufferová, byl dech beroucí. Když Terezka zpívala písničku z filmu Bídníci, nejedno oko zaslzelo, to moje určitě.
Eva Pluskalová
Fascinovalo mě představení umělé inteligence a co dokáže.
Mám skvělé, talentované a neuvěřitelně originální kolegy.
Pre mňa bol tento kurz určite prínosný a užitočný. Mám rada kurzy, ktoré sú postavené na praxi – a tu to bolo presne o tom. Oceňujem spätné väzby od vás všetkých a tiež dopĺňanie Daniných poznatkov aj teórie, resp. overenej praxe.
Možno by som uvítala viac úloh, ktoré sa týkajú aj našich pracovných zodpovedností/obsahu, t.j. napríklad písanie krátkych, úderných foriem, ktoré používame na sociálnych sieťach alebo nadpisy, ktoré používame v banneroch - to by vlastne mohlo byť to novinárske rozšírenie, ktoré spomínala Evka.
Ak bude na to rozpočet, tak sa určite po prázdninách rada zapojím a myslím, že aj nejakú tú prázdninovú DÚ by som mohla zvládnuť... aj keď je možné, že ju budem písať pár dní pred prvým stretnutím.
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
- Pár pravidiel však existuje, ako napríklad vybrať si žáner, nepísať len o tom, čo poznám...avšak ani tieto pravidlá nie sú cestou k správne napísanému dielu. A aj tieto sa môžu porušovať, pokiaľ to funguje
- Niekotrí tvrdia, že by sme mali písať len o tom, čo dôverne poznáme. Tento spôsob písania je veľmi limitujúci, ničíme si tým predstavivosť a napokon, pokiaĹ by sa každý riadil týmto pravidlom, nevznikol by žáner, ako je napríklad sci-fi
- Preto prišiel Aristoteles so svojimi 3 dimenziami – motív-akcia-následok, alebo teda minulosť-akcia-budúcnosť. Máme tu možnosť povoliť uzdu fantázie a dotvárať si relaitu. Bez týchto dimenzií by bolo dielo len obyčajnou správou v pár vetách.
- „Píš sám seba,“ – v zmysle písať o tom, čo mám v sebe, čo mám v hlave, ale zároveň, aby to bolo autentické s nami...
1/ vždycky si má člověk něco odnést
2/ proporce příběhu musí být vyvážené
3/ Rezonance = docvakmutí, dopsání příběhu vedoucí k mrazení po těle
4/ Otevřené konce
Eva Svobodová
Dnes som sa naučila, že:
PLKY sú vlastne banality.
Je důležité od začátku vědět, o kom ten příběh bude a kdo bude hlavní postavou. Emoce hrají základní roli. Není třeba vysvětlovat nebo komentovat pomocí nálepek. Stupňování slouží pro gradaci děje a udržení pozornosti čtenáře či posluchače.
"Plky" mají za úkol dotvořit situaci a připravit ji pro budoucí zvrat v ději, aby vynikl.
Vojtěch Veselý
Rezonancia je niečo čo si môže človek predstaviť bez toho aby to bolo vyslovené. Ide lhavne o emóciu.
Gradáciu možno dosiahnuť krátkymi vetami alebo stupňujúcimi prídavnými menami....
Písanie príbehu podľa vzorca nemusí byť striktne o tom, že sa hlavný hrdina niekde fyzicky je, ale môže sa na miesto činu vrátiť aj v spomienkach či myšlienkach, rozanalyzovaním situácie.
Viktória Jackuliaková Murínová
Text musí být akční, mít spád.
A to mě na tom baví!
Dnes jsme probírali rezonanci. Hezký příklad rezonance jsem našla na konci povídky Les lovcem:
„Chtěl jsem ti nasbírat hříbky do bramboračky, tady je máš. Nemusíš je ani krájet. A měli bychom tu a tam zajít do lesa. Jen tak. Dokud je čas a dokud nás bude umět přijmout."
Manželka udiveně přikývla a tři břízky před našimi okny se rozvážně zavlnily v krátkém profuku vánku od lesa…
Další příklad je v povídce Přímo do Pekel:
Ke svému dnešnímu referátu o chybách v psaní přikládám úryvek ze hry Odcházení od Václava Havla, který jsem citovala:
"Co chvíli se mi stane, že si vzpomenu na něco, na co jsem zapomněl, ale vzápětí zapomenu, na co jsem si vzpomněl.
Ondřej Neff kvůli nám v sobotu nepsal! Přijel na literární dílnu na zámek Loučeň. Porušil tak své spisovatelské pravidlo - psát každý den - a věnoval nám, psavcům, svůj čas. Nám, tlupě šílenců, jak nás sám označil. Ale vzápětí dodal, že kdykoli za námi zase přijede, protože cituji:
Ahoj Dano,
Úřednice a kastelán zvolna k sobě nacházejí cestu. Zdá se, že mladá žena je reinkarnací kněžny Marie. Podezření se mění v jistotu, dochází k vyvrcholení mystérie, kastelánovi jde o život a ve finále se ukáže, že kastelán je reinkarnací knížete Alexandra.
Voňavá příroda s ještě krásnějším zámkem. Ubytování sice malé, ale co je malé, to je milé.
Odpoledne s Ondřejem Neffem bylo zajímavé, dlouhé, ale přínosné. (když se zacyklím, není jiné cesty ven, než se vrátit na začátek a začít znova… klást důraz na pocity!... definovat postavy a mít jasný rámec….)
.jpg)
Dlouho jsem odkládala zámecká setkání v tak kouzelném prostředí. O to víc lituji, že to přišlo teprve teď, kdy už nemám tolik síly na mládežnická ponocování se sklenicí vína a příjemnou besedou.
Děkuji přátelům, kteří smýšlejí jako já, píšou srdcem a krásnou češtinou.
Děkuji Daně, která ví, co nám udělá dobře, a vnáší nám do psaní i do života světlo.
Milá Loučeni, doufám, že neloučím se navždy.
Asja Žilová
Ahoj,
Posílám postřehy z Loučeně:
Ondřej Neff - trochu mu trvá, než se dostane k jádru, ale pak je to zajímavé - poznatky: jak z krize, když začne být příběh a postavy nereálné (vrátit se do místa, kde to funguje, zbytek vyhodit); řídit se pocity; psát pravidelně
Lektoři - přednáška o fungování systému výborná; konstalace zajímavé za předpokladu, že jsou postavy a příběh dobře připravené; užitečná ukázka nevděčnosti a složitosti redakční a editorské práce na skupinovém díle; vždy je lepší proškrtávat delší text než natahovat krátký
Prostředí a lidi - příjemné a inspirující
Michal Hejna
Ahoj Dano!
Knihu MAMI, CO JE TO ČUPÁK ještě postupně rozdávám, protože jsem na Vánoce byla
Začaly jsme s Natašou učit tvůrčí psaní v novém letním semestru na katedře komiksu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Pro mě je to už 10. rok spolupráce se Západočeskou univerzitou, jejíž studenti nám v minulosti ilustrovali tři knihy. Máme přislíbené koláže pro naši příští společnou povídkovou sbírku, tentokrát bude na téma ČLOVĚK NAŠÍ DOBY...
Aristoteles stanovil pět nejlepších způsobů dobrého psaní:
1. Představení charakteru v akci
2. Rozpoznání
3. Vzpomínka
4. Umělé řešení
5. Popis
Pátý nejnižší stupeň Aristoteles nedoporučuje požívat laciný popis příliš často, ale povoluje ho (pán s jizvou vs blbá učitelka)
Čtvrtý stupeň, nesvědčí o autorově vynalézavosti, ale může býti účinným řešením, když neví autor v textu kudy kam přijde na scénu duch svatý a učiní to co autor ve své povídce potřebuje. Konec konců je to i Bibli i v Hamletovi od Shakespeareho.
Třetí jsou vzpomínky, ty hlavně dávají smysl budoucím dějům (něco co stojí za zapamatování)
Druhý stupeň je rozpoznání
První a nejlepší způsob je představení charakteru v akci. Neříkat ten chytrý, ale popsat akci kde vlastnosti vyplynou (Růžový panter)
1. Představení charakteru v akci
2. Rozpoznání
3. Vzpomínka
4. Umělé řešení
5. Popis
Pátý nejnižší stupeň Aristoteles nedoporučuje požívat laciný popis příliš často, ale povoluje ho (pán s jizvou vs blbá učitelka)
Čtvrtý stupeň, nesvědčí o autorově vynalézavosti, ale může býti účinným řešením, když neví autor v textu kudy kam přijde na scénu duch svatý a učiní to co autor ve své povídce potřebuje. Konec konců je to i Bibli i v Hamletovi od Shakespeareho.
Třetí jsou vzpomínky, ty hlavně dávají smysl budoucím dějům (něco co stojí za zapamatování)
Druhý stupeň je rozpoznání
První a nejlepší způsob je představení charakteru v akci. Neříkat ten chytrý, ale popsat akci kde vlastnosti vyplynou (Růžový panter)
Bára Nováková
Ahoj Dani,
ešte raz vďaka za skvelý kurz. Dúfam, že nám schvália pokračovanie na jeseň. 😊
ešte raz vďaka za skvelý kurz. Dúfam, že nám schvália pokračovanie na jeseň. 😊
Pre prácu mi kurz dal precvičovanie zručností v písaní,
praktické tipy na písanie zaujímavých textov, ktoré udržujú čitateľa zaujatého počas celého príbehu
zblíženie s kolegami, napriek vzdialenosti a prevažne online stretávaniu
Chcela by som - zameranie sa na úderné nadpisy
zameranie sa na prácu s perexom, resp. s kratšími textovými útvarmi (napr. pre posty na sociálne siete z literárneho pohľadu - nie po technickej stránke, ktorú vyžadujú sociálne siete)
praktické tipy na písanie zaujímavých textov, ktoré udržujú čitateľa zaujatého počas celého príbehu
zblíženie s kolegami, napriek vzdialenosti a prevažne online stretávaniu
Chcela by som - zameranie sa na úderné nadpisy
zameranie sa na prácu s perexom, resp. s kratšími textovými útvarmi (napr. pre posty na sociálne siete z literárneho pohľadu - nie po technickej stránke, ktorú vyžadujú sociálne siete)
Ešte som sa chcela vrátila k Tvojej ponuke na účasť v projekte ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, aj by som sa rada zapojila.
Naděžda Legerská
 |
| 11. lekce dlouhodobého firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 14. 4. 2023 |
Milá Dani!
Ďakujem za všetko, bolo to jedinečné. Tvoj kurz mi dal veľmi veľa, až sa to nedá všetko zhrnúť. Posunul mi hranice fantázie, naučil ma pravidlá priamej reči, opisu, rezonancii.
Ďakujem za všetko, bolo to jedinečné. Tvoj kurz mi dal veľmi veľa, až sa to nedá všetko zhrnúť. Posunul mi hranice fantázie, naučil ma pravidlá priamej reči, opisu, rezonancii.
Ako urobiť opis atraktívnym a že v opise môže byť aj priama reč.
Nezabudnuteľná bola "flinta na zdi" a háček na začiatku.
Mňa tento kurz skutočne veľmi bavil a rada by som sa zúčastnila, ak budem ready aj ďalších stretnutí. Viem si predstaviť pustiť sa do väčších formátov poviedok posunúť tak písanie na vyšší level.
Viktória Jackuliaková Murínová
Bola som nadšená a určite by som rada pokračovala, ak by to šlo.
Kurz mi dal väčšiu remeselnú zručnosť pri práci so slovom ale hlavne - nebáť sa písať, nebáť sa aj ťažkých tém, nebáť sa dať na papier svoje zážitky.
Kurz mi dal väčšiu remeselnú zručnosť pri práci so slovom ale hlavne - nebáť sa písať, nebáť sa aj ťažkých tém, nebáť sa dať na papier svoje zážitky.
Mimoriadne oceňujem, že kurz prebiehal v tíme - na prácach kolegov som sa naučila najviac. Dal mi mnoho nielen pre moju súčasnú prácu ale aj poznanie, že "vypísať" sa je forma terapie.
Ďakujem Danke zo srdca!
Beáta Lipšicová
Kurz byl celkově velmi inspirativní, všechno, co jsme se naučili, lze uplatnit v naší práci. V pokračujícím kurzu bychom se mohli zaměřit i na přípravu textů pro nová média nebo např. na scénáře, čekají nás podcasty, hledání témat a zpracování videí apod. To má zase trochu jiná pravidla, než literární útvary.
Lenka Růžková
Soustředit se na to důležité.
Respektovat žánr.
Nepředpokládat, že čtenář všechno zná.
Zaujmout na první dobrou.
Používat srozumitelný jazyk.
Jasný konec.
Psát pro čtenáře, ne pro sebe.
V pokračování by se mi líbilo víc ukázek z české a světové literatury.
Vojtěch Veselý
Co mi dal kurz: sebereflexi a cennou zpětnou vazbu, poznání, že každý vnímá jinak, že méně je někdy více, že každý autor je originál. A kromě toho samozřejmě (snad) zlepšení mých psavých dovedností! A taky respekt k mým kolegům, jak jsou dobří a jak mě obohatili!
Co bych si přála, pokud bude kurz pokračovat: další práci s cihlami a nové originální úkoly.
Co bych si přála, pokud bude kurz pokračovat: další práci s cihlami a nové originální úkoly.
K protnutí s naší profesí - důležitost titulku, jak psát perex, jak zaujmout novináře, aby moje zprávy četli, čemu se naopak z dálky vyhnout. Promítnutí příběhů do tiskových zpráv a článků o finančních produktech. Jak udělat z vážných, nepříliš oblíbených a konzervativních finančních témat trochu čtivější zábavu.
Dani, moc děkuji!!! Stálo to za to.
Eva Svobodová
Dani, moc děkuji!!! Stálo to za to.
Eva Svobodová
 |
| Literární večer v havířovské knihovně 13.4. 2023 |
Byla jsem pozvána na křest knížky ,, Mami, co je to čupák?,, Spoluautorka je moje kamarádka Bohdana Pufferova . Byl to krásný zážitek, za který děkuji. Program, který připravila Bohďa se svou dcerou Terka Pufferová, byl dech beroucí. Když Terezka zpívala písničku z filmu Bídníci, nejedno oko zaslzelo, to moje určitě.
Eva Pluskalová
Srdečně vás zvu 13. dubna do mojí knihovny. Říkám záměrně mojí, protože se tady cítím jako doma. Navštěvuji ji už 40 let. Představím Vám knihu, na které jsem se podílela společně s ostatními žáky kursu tvůrčího psaní s naší úžasnou lektorkou, spisovatelkou Danou Dana Emingerová Pravdová.
Strávíme příjemnou hodinku nejen povídání, ale také čtení. A hraní na kytaru s mou dcerou Terezou.
Bohdana Pufferová
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu s Klárou 13. 4. 2023 |
Moc ráda jsem vás všechny zase viděla, a to je pro mě největší zážitek z dnešní lekce 😃
Samozřejmě hned zítra se vrhám na umělou inteligenci a vytřískám z ní, co se dá.
Zdena Součková
Určitě vyzkouším.
To je asi to nejvíc z dneška.
Jiří Wilson Němec
AI - umělá inteligence - zajímavý zdroj informací, určitě vyzkouším, snad se budu umět odtrhnout 😃
Nataša Richterová
AI se bojím, ale zkusím. Děkuji Kláře za ukázky, jak umělá inteligence pracuje.
Děkuji Daně za nabídku účastnit se kurzu, koncepce je opět bezva, i on-line je to fajn se se všemi vidět.
Radka Vodičková
Radka Vodičková
Umělá inteligence se může vyuzit na reserse, ale je nutne ji proverovat, jelikoz si obcas vymysli
Hana Hermanová
 |
| 10. lekce dlouhodobého firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 31.března 2021 |
Téma tabu, každý za tabu považuje něco jiného., rozdíl určuje i kultura, ve které člověk žije nebo byl vychován. To stejné má vliv i na vnímání vyprávěného příběhu, co je pro někoho samozřejmé, nemusí druhému v kontextu dojít.
Po kurzoch som sa veľmi rozpísala. Vďaka drobným cvičeniam z lekcií som zistila, že som schpná počas desiatich minút napísať krátky príbeh a prestal ma trápiť syndróm prázdnej stránky.
Pokud bychom chtěli pokračovat, myslím, že bychom si měli dát trochu pauzu a třeba začít zase po prázdninách. Kurz jde doplnit i „novinářskými“ lekcemi, například o důležitosti titulku zprávy, jak se píše perex, o balastu v tiskových zprávách atp. Součástí může být i kurz o novinkách v pravopisu, což je ale pro náš mezinárodní tým asi zbytečné.
Padl interně v diskusi i návrh na několik „domácích úkolů“ během pauzy, které by nám Dana zadala do případného dalšího pokračování kurzu, a jejich čtením a hodnocením bychom pak třeba v září/septembri odstartovali.
A co jsme se dneš naučili?
Po kurzoch som sa veľmi rozpísala. Vďaka drobným cvičeniam z lekcií som zistila, že som schpná počas desiatich minút napísať krátky príbeh a prestal ma trápiť syndróm prázdnej stránky.
Lenka Růžková
Padl interně v diskusi i návrh na několik „domácích úkolů“ během pauzy, které by nám Dana zadala do případného dalšího pokračování kurzu, a jejich čtením a hodnocením bychom pak třeba v září/septembri odstartovali.
A co jsme se dneš naučili?
Boření mýtů - co je mýtus a co je boření
Plky jsou banality, které jsou většinou mimo hlavní dějovou linii, ale často slouží i pro dokreslení povahy nebo nálady hrdinů
I velmi rychle sepsané kratičké příběhy ukazují fantazii a řemeslo
Hlavní je vždycky dobrý NÁPAD
Eva Svobodová
Plky jsou banality, které jsou většinou mimo hlavní dějovou linii, ale často slouží i pro dokreslení povahy nebo nálady hrdinů
I velmi rychle sepsané kratičké příběhy ukazují fantazii a řemeslo
Hlavní je vždycky dobrý NÁPAD
Eva Svobodová
Možno by som uvítala viac úloh, ktoré sa týkajú aj našich pracovných zodpovedností/obsahu, t.j. napríklad písanie krátkych, úderných foriem, ktoré používame na sociálnych sieťach alebo nadpisy, ktoré používame v banneroch - to by vlastne mohlo byť to novinárske rozšírenie, ktoré spomínala Evka.
Ak bude na to rozpočet, tak sa určite po prázdninách rada zapojím a myslím, že aj nejakú tú prázdninovú DÚ by som mohla zvládnuť... aj keď je možné, že ju budem písať pár dní pred prvým stretnutím.
Naďa Legerská
.jpg) |
| 3. lekce v letním semestru na katedře komiksu v Plzni 22. března 2023 |
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část a to vědomí, proč jsme to psali. My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno. Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání… Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách.
Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh. V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ! Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno. Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh. Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
Nataša Richterová
 |
| 5. lekce firemního kurzu 21. března 2023 v Simply5 |
- „Umenie je závislé na pocitoch, intuícii a vkuse.“ – napríklad ako hudba či obrazy
- Skvelým príkladom je abstraktné maľovanie, tam nie sú pravidlá a autor diela sa riadi podľa vlastného uváženia. S odstupom času si však môže pomyslieť, že sa mýlil, a že tentokrát by dielo namaľoval inak.
- VŠETKO CHCE CIT PRE VEC...a intelekt => Fantázia vs. Rozum = podvedome uvažujeme nad správnymi vecami a fantázii kladieme hranice
- Neexistujú striktné pravidlá, ale techniky
- Ako hovorí pani Dana, „pravidlá sa dajú porušovať, pokiaľ to funguje“. Príkladom pre túto časť je Homér alebo Shakespeare, keď vo svojich dielach neodpovedali na otázky, ktoré čitateľom vyplývali z textu. Avšak fungovalo to, pretože sa čitatelia zamerali na oveľa dôležitejšie problémy.
- Ďalším pravidlom/nepravidlom sú zbytočnosti (shit detector) – musíme vedieť, ktoré informácie v texte sú zbytočné/také, čo na nič nenadväzujú, ktoré splnia v čitateľovi očakávania, ktoré sa nikdy nenaplnia. Kvôli tomu vzniklo tiché pravidlo, že text má odpovedať na všetky otázky, ktoré text kladie a časti textu majú byť ucelené. S týmto pravidlom si aj tak každý nakladá po svojom, presne ako Homér a Shakespeare.
- „Trvalosť a hodnota literárneho diela je neodlúčiteľne spojená s osobnosťou autora, ktorý dielo vytvoril,“ teda ide o JEHO inštinkt a JEHO znalosť
- Skvelým príkladom je abstraktné maľovanie, tam nie sú pravidlá a autor diela sa riadi podľa vlastného uváženia. S odstupom času si však môže pomyslieť, že sa mýlil, a že tentokrát by dielo namaľoval inak.
- VŠETKO CHCE CIT PRE VEC...a intelekt => Fantázia vs. Rozum = podvedome uvažujeme nad správnymi vecami a fantázii kladieme hranice
- Neexistujú striktné pravidlá, ale techniky
- Ako hovorí pani Dana, „pravidlá sa dajú porušovať, pokiaľ to funguje“. Príkladom pre túto časť je Homér alebo Shakespeare, keď vo svojich dielach neodpovedali na otázky, ktoré čitateľom vyplývali z textu. Avšak fungovalo to, pretože sa čitatelia zamerali na oveľa dôležitejšie problémy.
- Ďalším pravidlom/nepravidlom sú zbytočnosti (shit detector) – musíme vedieť, ktoré informácie v texte sú zbytočné/také, čo na nič nenadväzujú, ktoré splnia v čitateľovi očakávania, ktoré sa nikdy nenaplnia. Kvôli tomu vzniklo tiché pravidlo, že text má odpovedať na všetky otázky, ktoré text kladie a časti textu majú byť ucelené. S týmto pravidlom si aj tak každý nakladá po svojom, presne ako Homér a Shakespeare.
- „Trvalosť a hodnota literárneho diela je neodlúčiteľne spojená s osobnosťou autora, ktorý dielo vytvoril,“ teda ide o JEHO inštinkt a JEHO znalosť
- Takže pre začiatočníka nie sú dôležité pravidlá, ale rutina a zabehnutosť. Aj zabhenutosť v porušovaní pravidiel
- Pár pravidiel však existuje, ako napríklad vybrať si žáner, nepísať len o tom, čo poznám...avšak ani tieto pravidlá nie sú cestou k správne napísanému dielu. A aj tieto sa môžu porušovať, pokiaľ to funguje- Niekotrí tvrdia, že by sme mali písať len o tom, čo dôverne poznáme. Tento spôsob písania je veľmi limitujúci, ničíme si tým predstavivosť a napokon, pokiaĹ by sa každý riadil týmto pravidlom, nevznikol by žáner, ako je napríklad sci-fi
- Preto prišiel Aristoteles so svojimi 3 dimenziami – motív-akcia-následok, alebo teda minulosť-akcia-budúcnosť. Máme tu možnosť povoliť uzdu fantázie a dotvárať si relaitu. Bez týchto dimenzií by bolo dielo len obyčajnou správou v pár vetách.
- „Píš sám seba,“ – v zmysle písať o tom, čo mám v sebe, čo mám v hlave, ale zároveň, aby to bolo autentické s nami...
Dominika Pirosková
 |
| 9. lekce firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 17. března 2023 |
1/ vždycky si má člověk něco odnést
2/ proporce příběhu musí být vyvážené
3/ Rezonance = docvakmutí, dopsání příběhu vedoucí k mrazení po těle
4/ Otevřené konce
Eva Svobodová
Dnes som sa naučila, že: PLKY sú vlastne banality.
Niektoré PLKY sú plkmi len zdanlivo (ak sú dôležité pre príbeh)
Zborenie mýtu môže byť aj z praktického života, ale nemalo by ísť prvoplánovo po senzácii
Treba zohnať knihu od Mňačka: Nočný rozhovor
IDEA – hľadať inšpiráciu vo svojom okolí, aj v bežných veciach, ktoré sa nám dejú
Nadezda Legerská
Zborenie mýtu môže byť aj z praktického života, ale nemalo by ísť prvoplánovo po senzácii
Treba zohnať knihu od Mňačka: Nočný rozhovor
IDEA – hľadať inšpiráciu vo svojom okolí, aj v bežných veciach, ktoré sa nám dejú
Nadezda Legerská
"Plky" mají za úkol dotvořit situaci a připravit ji pro budoucí zvrat v ději, aby vynikl.
Vojtěch Veselý
Gradáciu možno dosiahnuť krátkymi vetami alebo stupňujúcimi prídavnými menami....
Písanie príbehu podľa vzorca nemusí byť striktne o tom, že sa hlavný hrdina niekde fyzicky je, ale môže sa na miesto činu vrátiť aj v spomienkach či myšlienkach, rozanalyzovaním situácie.
Viktória Jackuliaková Murínová
V návaznosti na interní diskuzi: kurz byl skvělý, ale byli jste skvělí i vy a v tom byla asi právě ta jedinečnost a dobrý a podnětný pocit. Takže ano, ráda budu pokračovat. Jen, jak jsme včera rozebírali, toho času (zejména na přípravu) je méně, než bychom si přáli, ale stojí to za to.
Souhlasím s krátkou pauzou a pokračováním, a abychom nevypadli ze cviku, tak jeden úkol na měsíc v době pauzy zvládnu i já.Gradace, rezonance, dostat se čtenáři pod kůži.
Příklad gradace vzestupné a sestupné.
Lenka Růžková
Lenka Růžková
1/ emócia je dôležitá a nemusí byť explicitne popísaná,
2/ rezonancia - je taká trochu "od veci"
3/ plkání znamená trepanie dve na tri (grinningfacewithsmilingeyes)
4/ gradácia vyjadrená rôznymi spôsobmi (krátke vety, stupňovanie prídavných miet a pod.)
Nadežda Legerská
2/ rezonancia - je taká trochu "od veci"
3/ plkání znamená trepanie dve na tri (grinningfacewithsmilingeyes)
4/ gradácia vyjadrená rôznymi spôsobmi (krátke vety, stupňovanie prídavných miet a pod.)
Nadežda Legerská
 |
| Akademie ČTK, jednodenní kurz 8. března 2023 |
Dobrý den,
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.Bez háčku se nehneš.
PS. Vzkaz kotelníkovi jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.
Moc jsem si to užila, dlouho jsem si odnikud neodnesla tolik informací a vzpomínek.
Naučila jsem se, že:
Bez háčku se nehneš.Méně je více.
Z flinty na zdi se musí vystřelit.
Nehruť se, když se tvůj příběh někomu nelíbí, někdo jiný si ho třeba rád přečte třikrát.
Máme na to!
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání! Asi bych nejradši na ten desetidílný kurz od dubna - když už tak už, že.
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání! Asi bych nejradši na ten desetidílný kurz od dubna - když už tak už, že.
Jinak jsem si objednala knihu Živel Lustig z knihobotu a už na mě čeká v boxu, tak se na ni moc těším.
A díky i za ten Vyšehrad, hned o víkendu se na to všechno vrhnu!
Jana Buchalová
Jana Buchalová
PS. Vzkaz kotelníkovi jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.
Milá Dano!
Byl to opět skvělý kurz - živý, veselý, plný praktických rad a nakopnutí. Těšíme se na dalších deset let spolupráce!
Martina Vašíčková, ředitelka Akademie ČTK
Důležitá je cílová skupina.
Perex nemusí být napsaný podle pravidel, respektive chronologicky.
Text je lepší s citací než bez ní.
Existuje shit detektor.
Nikola Pelclová
Milá Dano a Martino!
Ještě jednou bych vám oběma moc ráda poděkovala za KURZ TVŮRČÍHO PSANÍ v Akademii ČTK, který byl pro mě velmi přínosný.
Naučila jsem se, že název tvoří 80% úspěchu při zaháčkování čtenáře.
Uvědomovat si, pro koho píšu - cílové skupiny.
Říci si, proč jsem to psala - poslání.
Věty musí mít energii (víc sloves, méně adjektiv).¨
Vyházet vše, co nesouvisí s hlavní myšlenkou.
Martina Tůmová
Martina Tůmová
Úvod, neboli háček, je klíčový. Musí být úderný, jasný.
Tři literární cihly v textu jsou dialog, popis, akce. Naučila jsem se, co to je a jak s nimi zacházet.
Tři literární cihly v textu jsou dialog, popis, akce. Naučila jsem se, co to je a jak s nimi zacházet.
Pochopoila jsem, proč využít představení charakteru v akci - lepší, než někoho popisovat, je předvést čtenáři, jak postava jedná, aby si mohl udělat představu sám.
Reálnost textu - čtenář musí věřit, že se to tak mohlo stát.
Poučení je napsané jen v bajce, ale u každého textu musí být jasné, co tím chtěl autor říci.
Lucia Maleveská
Odnáším si ocit že by to mohlo jít!
Ale musím psát, psát, psát!
Nechat čtenáře, ať si udělá názor sám a nepodsouvat mu své domněnky.
Na začátku nejvíc záleží na titulku.
Dana Kohoutová Veselá |
| 2. lekce v letním semestru na katedře komiksu v Plzni 8. března 2023 |
Druhá lekce v letním semestru na katedře komiksu Fakulty designu a umění plzeňské univerzity:
Prostý popis ateliéru se “zvrtnul” v odhalení vlastních strachů i v dojemné vyznání partě spolužáků!
Nikdy předem nevím, jak se studenti s úkolem poperou a co z toho nakonec vznikne.
Nikdy předem nevím, jak se studenti s úkolem poperou a co z toho nakonec vznikne.
Nataša Richterová
Dobrý den,
posílám své texty - můj nejzajimavější zážitek a popis všemi smysly.
Už se těším na další lekci.
Bára Nováková
Bára Nováková
„Chtěl jsem ti nasbírat hříbky do bramboračky, tady je máš. Nemusíš je ani krájet. A měli bychom tu a tam zajít do lesa. Jen tak. Dokud je čas a dokud nás bude umět přijmout."
Manželka udiveně přikývla a tři břízky před našimi okny se rozvážně zavlnily v krátkém profuku vánku od lesa…
Další příklad je v povídce Přímo do Pekel:
Nevěřícně jsem na Billa zíral a nedostávalo se mi slov. „Poslal jsem je přímo do pekel.“
Usmál se a vtom došla páska a kotouček se roztočil naprázdno.
V povídce Začátky:
Karel Skácel moc dobře rozuměl. Alena tedy viděla dobře. To jsou panečku začátky, to je skvělý rozjezd. Zatracené ovce, zatracené krmení, zatracená učitelka, zatracení Řeci, zatracení nebožtíci. Zatracené Vilémovice. A to se ani nezeptal, co bude na oběd. Možná vepřo, knedlo, zelo nebo řízek. Svíčková by bodla, řekl si. Jediná světlá vyhlídka. Ale než půjde, ještě zavolá na bezpečnost do Javorníka.
Byla neděle, konec března roku 1955 a začal znovu poletovat sníh.
Byla neděle, konec března roku 1955 a začal znovu poletovat sníh.
Dana
 |
| 4. lekce firemního kurzu v Simply5 na Vinohradech 7. 3. 2023 |
Ke svému dnešnímu referátu o chybách v psaní přikládám úryvek ze hry Odcházení od Václava Havla, který jsem citovala:"Co chvíli se mi stane, že si vzpomenu na něco, na co jsem zapomněl, ale vzápětí zapomenu, na co jsem si vzpomněl.
Začíná to být vážné. Každou chvilku například zapomenu, kdo je na jevišti a kdo odešel, zda někdo někomu tyká nebo vyká, jakou měl náladu, když odešel, a tak dále a tak dále. Může se mi klidně stát, že někdo přijde a už nikdy neodejde, anebo naopak odejde hned na začátku a už nikdy nepřijde, anebo má přijít, ačkoli už je na scéně, nebo má odejít dvakrát za sebou, aniž mezitím přišel.
Budu psát básně."
Zita Dubová
Ahoj Dano,
chtěla bych Ti moc poděkovat za letošní kurzy. Jak vždycky říkávám, otevíráš mi nové dveře: Dobeška, Loučeň, víkendové kurzy, semináře dramaturgie... Sedíme všichni pohromadě, necháváme mezi sebou kolovat čokoládu a diskutujeme, smějeme se... panuje mezi námi kouzelná atmosféra, kterou tvoříš.
To byla nádhera!!
Bohužel, s pomalu se blížící maturitou a přijímačkami je toho na mě hodně. Jarní turnus dlouhodobých kurzů s Vámi nezvládnu a budu se muset, i když nerada, dočasně odpojit. Budu se na Vás všechny těšit zase v létě či na podzim, kdy budu mít (doufejme) všechno úspěšně za sebou. Kdyby se mi někdy v mezičase podařil nějaký výplod mé fantazie přenést i na papír, ráda ho pošlu.
Děkuju Ti za to, co děláš. Jsem vděčná, že jsem toho všeho mohla být součástí.
Linda Hájková
Linda Hájková
 |
| 5. literární dílna na Loučeni 2.-5. března 2023 |
Ondřej Neff kvůli nám v sobotu nepsal! Přijel na literární dílnu na zámek Loučeň. Porušil tak své spisovatelské pravidlo - psát každý den - a věnoval nám, psavcům, svůj čas. Nám, tlupě šílenců, jak nás sám označil. Ale vzápětí dodal, že kdykoli za námi zase přijede, protože cituji:
„Ten barák je inspirativní jako kráva!” (zámek Loučeň
) A kdo jiný než šílenci jsou schopni se pustit do takového projektu, jakým jsou příběhy ze starých časů ze života zdejšího šlechtického rodu.” Příběhy lásky, zrady, vášně, ale i převratných vynálezů a technického pokroku. Příběhy, které píše několik různých autorů a které se objeví v jedné knížce.
) A kdo jiný než šílenci jsou schopni se pustit do takového projektu, jakým jsou příběhy ze starých časů ze života zdejšího šlechtického rodu.” Příběhy lásky, zrady, vášně, ale i převratných vynálezů a technického pokroku. Příběhy, které píše několik různých autorů a které se objeví v jedné knížce.Inspirace, která se skrývá v těch starých zámeckých zdech, mi pokaždé dobije baterky!
Odvážím si spoustu cenných rad od spisovatelské legendy a k tomu dotek tajemna…
Nataša Richterová
Nataša Richterová
Loučeň byla super a ty a tvoje parta taky.
Posílám svou rozhlasovou povídku o hradě Houska. Jmenuje se PŘÍPAD UKRADENÉHO SPÁČE. Třeba by Vás mohla inspirovat. I já posílám návrh, jak by se ta kniha o knížecím rodu dala pojmout, jak rámcovým textem co nejpřehledněji a logicky propojit cca 35 krátkých povídek, popisujících život někdejších obyvatel a majitelů zámku Loučeň:
Na Loučeň přijíždí mladá žena. Má pověření odboru památkové péče MK, aby prozkoumala mobiliář a artefakty zámku a určila původ, zejména pak autentičnost objektů, které rodině T-T skutečně patřily. Přijímá ji zdejší kastelán. Jejich vztah je zprvu napjatý až nepřátelský, tím spíš, že se začnou dít divné věci, jež oba přičítají zlému úmyslu toho druhého.
Procházíme zámkem a seznamujeme se s významnými i drobnými předměty – které se nějak objevují v povídkách, je snadné je tam redakčně doplnit.
Úřednice a kastelán zvolna k sobě nacházejí cestu. Zdá se, že mladá žena je reinkarnací kněžny Marie. Podezření se mění v jistotu, dochází k vyvrcholení mystérie, kastelánovi jde o život a ve finále se ukáže, že kastelán je reinkarnací knížete Alexandra. V závěru vstupují do prostoru mystického bludiště před zámkem. Přijíždí auto, brána se otevírá, auto vjede dovnitř. Bludiště je prázdné, ani v zámku nikdo není, jak zjišťuje autentická mladá žena vyslaná odborem památkové péče, aby prozkoumala zdejší mobiliář. Kdo byla první žena? Kdo kastelán? Nevíme.
Míru mystiky a tajemna lze nastavit, ale princip je: zastavení u artefaktů, akce mezi ženou a kastelánem, projekce předmětů do povídek. Spojovací texty musí být kratičké, aby neutlačovaly povídky, které musejí být hlavní masou knihy.
Ondřej Neff
Na literární dílně na Loučeni jsem si znova ověřil, že konstelace vedené správnou osobou, umí mnohé vyjasnit, rozmotat, ukázat náhled řešení, dokonce i ve vymyšleném příběhu.
Potvrdilo se mi také, že psát mohu i o něčem, o čem jsem nikdy neslyšel, k dané problematice nemám nijak blízký vztah, ovšem podmínkou je řádně se připravit a nastudovat materiály.
Je i nutné ztratit zbytečný ostych, prostě ten nápad dostanu, prostě to napíšu a bude to dobrý! A když ne, tak kvůli tomu nikdo neonemocní, ani neumře.Poznal jsem, že „velcí lidé“ - zde pan Ondřej Neff - jsou úplně normální, skromní, ochotní pomoci a jednoduše je poznat, že kdo umí, ten umí. A že k práci dokáže přistupovat pragmaticky.
Je i nutné ztratit zbytečný ostych, prostě ten nápad dostanu, prostě to napíšu a bude to dobrý! A když ne, tak kvůli tomu nikdo neonemocní, ani neumře.Poznal jsem, že „velcí lidé“ - zde pan Ondřej Neff - jsou úplně normální, skromní, ochotní pomoci a jednoduše je poznat, že kdo umí, ten umí. A že k práci dokáže přistupovat pragmaticky.
Psaní na zakázku není ostuda, v podstatě je taková zakázka poctou a vše co napíšu se může hodit.
Výlet do Mcel se hodil i do povídky z hlediska reálií přírody a staveb.
Negativem je, že je potřeba i spát a to zdržuje od psaní. Dále, že čtyři dny na kurzu bohužel uběhnou- matematicky vyjádřeno:
4DNY x N (kde „N“ jest „kurvarychlejc než v práci“)
Marek Bucko
4DNY x N (kde „N“ jest „kurvarychlejc než v práci“)
Marek Bucko
Z přednášky pana Neffa jsem si odnesla, že román je nejdřív o pocitu a že když něco nefunguje, je potřeba se vrátit zpět. A taky, že toho hodne skončí v kamnech :-).
Z rozhovorů s ostatními účastníky jsem si odnesla, že každý má zajímavý osobní příběh.
Z rozhovorů s ostatními účastníky jsem si odnesla, že každý má zajímavý osobní příběh.
Ačkoliv všichni píšeme pořád tak trochu o sobě, a pan Neff to malinko taky přiznal, když zmínil, že u Sňatků z rozumu se jeho tatínek inspiroval vlastní rodinou, přijde mi, že se v kurzu sešlo tolik zajímavých lidí, že kdyby každý z nich napsal knihu o sobě nebo inspirovanou svým životním příběhem, ráda si ji přečtu.
Co mi přišlo nepatrně líto, že nebylo tolik prostoru na samotné psaní a čtení, ale to bylo i tím, že jsem musela odjet dřív.
Bylo to moc skvělé!
Zdravím z Bruselu,
H(J)ana Hermanová
H(J)ana Hermanová
Odpoledne s Ondřejem Neffem bylo zajímavé, dlouhé, ale přínosné. (když se zacyklím, není jiné cesty ven, než se vrátit na začátek a začít znova… klást důraz na pocity!... definovat postavy a mít jasný rámec….)
Přednáška Yakeena a Safi byla dechberoucí – pro mě měla větší přínos po osobní stránce, ale určitě měla na dílně své místo.
Výlety byly fajn neorganizované. Každý je jinak unavený, jinak nastavený a když bylo na výběr, každý si užil odpoledne po svém.
Moc moc moc mě bavilo číst věci před ostatními nahlas a získávat tak zpětnou reakci, slyšet názory zkušenějších a přitom být v pohodě, klidu, protože přece nic není úplně blbě a dá se s tím pracovat.
Mám plnou hlavu nových zkušeností. Poznala jsem nové lidi s mnoha dobrými nápady a pro mě jsou všichni inspirací. Je zvláštní, jak najednou naskakují náměty. Prostě kudy chodím, tudy píšuJJJ
No a co se týká knihy – DRŽÍM PĚSTI!!
Petra Černá
Mám plnou hlavu nových zkušeností. Poznala jsem nové lidi s mnoha dobrými nápady a pro mě jsou všichni inspirací. Je zvláštní, jak najednou naskakují náměty. Prostě kudy chodím, tudy píšuJJJ
No a co se týká knihy – DRŽÍM PĚSTI!!
Petra Černá
.jpg)
Děkuji přátelům, kteří smýšlejí jako já, píšou srdcem a krásnou češtinou.
Děkuji Daně, která ví, co nám udělá dobře, a vnáší nám do psaní i do života světlo.
Milá Loučeni, doufám, že neloučím se navždy.
Asja Žilová
Děkuji Dano,
Loučeň byla výborná! 😊Myslím na ni často. A čerpám z ní energii😊
Irena Taterová
Loučeň byla výborná! 😊Myslím na ni často. A čerpám z ní energii😊
Irena Taterová
Dobrý den,
posílám odkaz na rodokmen české větve Thurn-Taxisů, ale tyto stránky obsahuji další desítky rodokmenů, na jméno se dá kliknout a dostanete se do příslušného
Vratislav Zákoutský, kastelán
posílám odkaz na rodokmen české větve Thurn-Taxisů, ale tyto stránky obsahuji další desítky rodokmenů, na jméno se dá kliknout a dostanete se do příslušného
Vratislav Zákoutský, kastelán
Posílám postřehy z Loučeně:
Ondřej Neff - trochu mu trvá, než se dostane k jádru, ale pak je to zajímavé - poznatky: jak z krize, když začne být příběh a postavy nereálné (vrátit se do místa, kde to funguje, zbytek vyhodit); řídit se pocity; psát pravidelně
Lektoři - přednáška o fungování systému výborná; konstalace zajímavé za předpokladu, že jsou postavy a příběh dobře připravené; užitečná ukázka nevděčnosti a složitosti redakční a editorské práce na skupinovém díle; vždy je lepší proškrtávat delší text než natahovat krátký
Prostředí a lidi - příjemné a inspirující
Michal Hejna
 |
| 5. literární dílna na Loučeni 2.-5. března 2023 |
Moc díky za zážiky na zámecké literární dílně na Loučeni.
Baví mě téma historických postav, mix skutečnosti a fikce nad jejich životy
Krásný a inspirativní prostředí zámku, obrovský prostor pro příběhy
Půldenní výlet ve volném formátu je super
.jpg)
Krásný a inspirativní prostředí zámku, obrovský prostor pro příběhy
Půldenní výlet ve volném formátu je super
.jpg)
Zkušenost z kolektivního psaní:
- vnímám to jako komplikované téma, které ale může přinést zajímavý výsledek
- vnímám to jako komplikované téma, které ale může přinést zajímavý výsledek
Konstelace: není moje oblíbená disciplína
Dobré jako cvičení uvěřitelnosti příběhu a inspirace pro další
Setkání s Ondřejem Neffem: krásný a pozitivní zážitek, potěšení z jeho řeči
Doporučení: texty založené a vystavěné na silném pocitu, pak figury a jejich střety.
princip Jednoduchost a stylizace postav
nutné psát denně
Martin Paruch
Dobré jako cvičení uvěřitelnosti příběhu a inspirace pro další
Setkání s Ondřejem Neffem: krásný a pozitivní zážitek, potěšení z jeho řeči
Doporučení: texty založené a vystavěné na silném pocitu, pak figury a jejich střety.
princip Jednoduchost a stylizace postav
nutné psát denně
Martin Paruch
 |
| Objednávky knihy |
JE TEĎ NĚKDO Z KARVINSKA NA TVÝCH KURZECH?
Ta beseda a zdejší křest knihy MAMI, CO JE TO ČUPÁK v naší knihovně bude 13. dubna. Tak kdybys někoho měla, dej echo, prosím.
Můžu akci též sdílet na tvých stránkách, až budu mít plakátek?
Bohdana Pufferová
Úhel pohledu aneb kdo je vypravěčem příběhu:
1) První osoba (ich-forma) „Já jsem…“
Příklad: „Z chodby ke mně doléhal křik a pláč. Bála jsem se opustit bezpečí skříně. Cítila jsem zápach kuliček proti molům, které mne šimraly v nose. Měla jsem co dělat, abych zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Výhody
· Navozujete intimní vztah s čtenářem, který příběh prožívá očima hlavního hrdiny. Čtenář sdílí jeho myšlenky, pocity.
· Vypravěč může ukázat svůj původ, sociální status apod. prostřednictvím jazyka.
· Vnitřní monology. Délka a vnitřní monology by se neměly přehánět, ale tu a tam se nějaký hodí a v první osobě se píší snadněji.
Příklad: „Z chodby ke mně doléhal křik a pláč. Bála jsem se opustit bezpečí skříně. Cítila jsem zápach kuliček proti molům, které mne šimraly v nose. Měla jsem co dělat, abych zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Výhody
· Navozujete intimní vztah s čtenářem, který příběh prožívá očima hlavního hrdiny. Čtenář sdílí jeho myšlenky, pocity.
· Vypravěč může ukázat svůj původ, sociální status apod. prostřednictvím jazyka.
· Vnitřní monology. Délka a vnitřní monology by se neměly přehánět, ale tu a tam se nějaký hodí a v první osobě se píší snadněji.
Úskalí psaní v první osobě
· Ztratíte možnost perspektivy, tedy být na několika místech najednou. Čtenář může vidět pouze to, co vidí hlavní postava.
· Může tak dát čtenáři zkreslený a nikoli objektivní pohled na věc (nespolehlivý vypravěč).
· Můžete tak nechtěně vyzradit dopředu něco, co chcete, aby čtenář postřehl až později.
· Hlavní postava musí být dostatečně zajímavá na to, aby to čtenáře vtáhlo a udrželo jeho zájem až do konce knihy.
2) Třetí osoba – (er-forma) – limitovaný vypravěč „On/ona něco…“
„Z chodby k ní doléhal křik. Netušila, kolik lidí už zabili. Bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Třetí osoba je dalece nejpoužívanější úhel pohledu při psaní knih. Existují přitom dva druhy – vševědoucí a limitovaný. Podívejme se na ně blíž.
Výhody psaní ve třetí osobě
· Objektivita při vyprávění. Pohled nezkreslený úzkým viděním světa hlavního hrdiny.
· Větší volnost a flexibilita. Možnost být na více místech najednou.
Úskalí psaní ve třetí osobě
· Menší intimita se čtenářem.
Kombinovat, ano či ne?
Pokud chcete psát v první osobě a zároveň potřebujete být na více místech najednou, můžete zvolit více vypravěčů, jak jsme o tom mluvili v minulém článku. Jen musíte čtenáři dát jasně najevo, kdy došlo ke změně pohledu. Nejlépe uděláte, když jej budete střídat po kapitolách, pokud se pro to rozhodnete.
Nikde přitom není psáno, že musíte psát ve stejné osobě celou knihu. Rozhodně ale neměňte úhel pohledu příliš často, a už vůbec ne ve chvíli, kdy to čtenář nečeká.
Specialitky
3) Třetí osoba – vševědoucí vypravěč
„Z chodby k ní doléhal křik a pláč. Děti se držely matky za ruku a očima hledaly tátu. Mladší syn si přál, aby se tak brzy nevzdal dudlíku. Jeho sestra brečela především proto, že nechala nahoře panenku a máma ji teď nechtěla pustit, aby si pro ni došla. Mámě se honilo hlavou, že jestli přežijí, už nikdy nebude na děti křičet. Hlavně ne na svou nejstarší dceru, která zůstala v patře a bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které tam byly ještě od doby její babičky, jež je zakoupila se slevou v místním koloniálu a které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila se útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
4) Druhá osoba alias stalking
„Z chodby k tobě doléhal křik a pláč. Bála ses opustit bezpečí skříně. Cítilas zápach kuliček proti molům, které tě šimraly v nose. Mělas co dělat, abys zadržela kýchnutí a neprozradilas útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Psaní ve druhé osobě je způsobem, v němž se autor obrací přímo k některé z postav. Je nejpracnější a nejméně používaný. Častěji, než psát ve druhé osobě celou knihu, se autoři uchylují k tomu, že píší ve druhé osobě některé kapitoly. Hodí se například pro postavy, které někoho sledují (stalkují) a komentují jeho činnost. Případně se také hodí pro román v dopisech, který ale také dnes již není moc běžný.
· Ztratíte možnost perspektivy, tedy být na několika místech najednou. Čtenář může vidět pouze to, co vidí hlavní postava.
· Může tak dát čtenáři zkreslený a nikoli objektivní pohled na věc (nespolehlivý vypravěč).
· Můžete tak nechtěně vyzradit dopředu něco, co chcete, aby čtenář postřehl až později.
· Hlavní postava musí být dostatečně zajímavá na to, aby to čtenáře vtáhlo a udrželo jeho zájem až do konce knihy.
2) Třetí osoba – (er-forma) – limitovaný vypravěč „On/ona něco…“
„Z chodby k ní doléhal křik. Netušila, kolik lidí už zabili. Bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Třetí osoba je dalece nejpoužívanější úhel pohledu při psaní knih. Existují přitom dva druhy – vševědoucí a limitovaný. Podívejme se na ně blíž.
Výhody psaní ve třetí osobě
· Objektivita při vyprávění. Pohled nezkreslený úzkým viděním světa hlavního hrdiny.
· Větší volnost a flexibilita. Možnost být na více místech najednou.
Úskalí psaní ve třetí osobě
· Menší intimita se čtenářem.
Kombinovat, ano či ne?
Pokud chcete psát v první osobě a zároveň potřebujete být na více místech najednou, můžete zvolit více vypravěčů, jak jsme o tom mluvili v minulém článku. Jen musíte čtenáři dát jasně najevo, kdy došlo ke změně pohledu. Nejlépe uděláte, když jej budete střídat po kapitolách, pokud se pro to rozhodnete.
Nikde přitom není psáno, že musíte psát ve stejné osobě celou knihu. Rozhodně ale neměňte úhel pohledu příliš často, a už vůbec ne ve chvíli, kdy to čtenář nečeká.
Specialitky
3) Třetí osoba – vševědoucí vypravěč
„Z chodby k ní doléhal křik a pláč. Děti se držely matky za ruku a očima hledaly tátu. Mladší syn si přál, aby se tak brzy nevzdal dudlíku. Jeho sestra brečela především proto, že nechala nahoře panenku a máma ji teď nechtěla pustit, aby si pro ni došla. Mámě se honilo hlavou, že jestli přežijí, už nikdy nebude na děti křičet. Hlavně ne na svou nejstarší dceru, která zůstala v patře a bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které tam byly ještě od doby její babičky, jež je zakoupila se slevou v místním koloniálu a které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila se útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
4) Druhá osoba alias stalking
„Z chodby k tobě doléhal křik a pláč. Bála ses opustit bezpečí skříně. Cítilas zápach kuliček proti molům, které tě šimraly v nose. Mělas co dělat, abys zadržela kýchnutí a neprozradilas útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Psaní ve druhé osobě je způsobem, v němž se autor obrací přímo k některé z postav. Je nejpracnější a nejméně používaný. Častěji, než psát ve druhé osobě celou knihu, se autoři uchylují k tomu, že píší ve druhé osobě některé kapitoly. Hodí se například pro postavy, které někoho sledují (stalkují) a komentují jeho činnost. Případně se také hodí pro román v dopisech, který ale také dnes již není moc běžný.
Klára Dvořáková
 |
| 10. lekce dlouhodobého on-line kurzu 23. února 2023 |
Pro spisovatele neexistuje žádné tabu. Vyberte si něco nedotknutelného a toho se "dotkněte". Ale ať to není samoúčelné, ale opravdu zajímavé a zábavné čtení. Je to téma, které nám kdysi zadal Arnošt Lustig. Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Další pokusy zde. Je to Váš první úkol do jarního turnusu kurzu pro super-pokročilé.
Dana
Ahoj Mili, Dani,
přes úschovnu jsem poslala fotky z křtu na Dobešce, dřív to fakt nešlo. Ale věřím, že se rozsvěcuje na lepší časy a můžu zase volněji ,,být".
Fotky z mého foťáku nejsou cvak a poslat, navíc nefotím s bleskem, takže je to na nich poznat, různě jsem zesvětlovala atd. Proto mají ,,technické znaky retro" :))) Ale jak je mým heslem, jde o to, co na nich je. Bylo to milé setkání.
Jsem v situaci, kdy na volno-časovky nemám potřebný čas a energii.
,,mimo běžný průběh" (pohovory, ztráta peněženky, zranění a blá, blá blá, když se daří, tak se daří, pokračovalo to i začátkem ledna, ale snad jsem vše
ustála. Nádech, výdech, nový začátek)
Kniha se moc líbí, kamarádi, kamarádky, tety i všichni nejbližší u ní roní slzy smíchu i dojetí.
Všem velké díky. Ještě se musím zeptat neteře, jak dopadlo vysvětlování, Co je to Čupák?, prvňáčkovi, který donesl samé jedničky, hezky čte a dožadoval se vysvětlení.
Jana Bednářová
 |
| První seminář letního semestru 22. února 2023 na katedře komiksu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni |
Dana Emingerová
.jpg)
.jpg)
"Vyhledávaný žánr nakladatelů je souvislejší text např. novela nebo román," řekl Petr Himmel na přednášce. Také bychom mohli prorazit se zajímavými cestopisy nebo detektivkami.
Co jsem si odnesl z dlouhodobého kurzu:
- Psaní je řemeslo a dá se mu naučit.
- Méně je vždycky více. Pozor na dělání "LITERATŮRY".
- Flinta na zdi musí střílet.
- Nemělo by se dopustit, aby se umožnilo literární cihličce stát se panelem.
- Nepsat úřední podmiňovací věty- přesně tak blbě, jako tu předchozí.
- Udržovat čas v průběhu útvaru- pokud nepotřebuji zdůraznit dramatičnost.
- Nenálepkovat osoby a hrdiny. Vykreslit charakter tak, aby si dal nálepku čtenář. S výjímkou bajek.
- Uvědomovat si literární i skutečnou pravdu.
- Nevysvětlovat ani málo (dobové reálie, zkratky- VŘSR, MNV, atd), ani moc.
- Dílko musí bublat, zurčet, plynout a být jasné, proč jsem jej napsal.
- Ještě jsem si odnesl něčí propisku, ale nevypadá draze a nebylo to schválně- fakt!😀)
Únor s Jiřím Wilsonem Němcem v
Víkendový kurz je pro mě vždy jako opakované sledování oblíbené epizody kultovního seriálu. (Přátelé atp. ) Moc se na něj těším, vím, co mě čeká a nikdy se mi neomrzí. A i když si myslím, že jej dokonale znám a nic mě už nemůže překvapit, vždy zjistím, že jsem si tam opět našel něco nového, neobjeveného.
Díky, víkend na kurzu je pro mě zábavnější než chata, hory, cokoli!
Shrnutí toho, co jsem se naučila nebo toho, co jsem si připomněla :
V textu nesmí být za sebou slova končící na -ící.
Získala jsem základy pro psaní bajky a základy pro psaní dialogu a popisu.
Je dobré text proložit přímou řečí.
Pozor na psaní příslovců a přídavných jmen.
V sobotu Český rozhlas Olomouc vysílá první premiéru Wilsonovy povídky a za týden druhou. Respektive v sobotu jednu - Mariáš a v neděli dvě kratší Dýmka a Knihovník. Děkuji mnohokrát a velice zdravím!
Eva Lenartová
Psaní nesmí být nuda.
Na únorovém víkendovém kurzu pro pokročilé a začátečníky (11. až 12.2.2023) jsem se naučil, jsem se naučil, že se mám stále co učit. Zopakoval jsem si, že musím dát pozor na opakující se slova, spojky, koncovky a nechtěný verš.
Nedramatizovat část příběhu, která je pro celek nepodstatná.
Znát dobře své postavy, pracovat s nimi, udržovat jejich příběh, logiku. Pak to z příběhu pozná i čtenář.
Rezonance na konci příběhu osloví čtenáře, dokáže zanechat hluboký dojem.
Pro svoji práci mít dobré a podrobné podklady pro psaní článků, vystavění příběhu na základě všech dostupných informací.
Lenka Růžková
Na lekci jsme rozebírali bajku Orel a a hovnivál převyprávěnou Janem Werichem. Bajka napsaná Ezopem je mnohem kratší než Werichova. Je to přesně ten případ, když dobrý autor nebo vypravěč může porušit pravidla rétoriky. Zde to opravdu nevadí, je to stále napínavé a posluchač se těší, jak to bude dál.
Pokud mám rozebrat, co vypravěč porušil a kde udělal chyby oproti běžným normám, tak je to délka bajky. Úvod je hodně popisný – orel plachtil, kroužil, honil se atd. popis, co dělal zajíc, to samé. Nemají se používat známá úsloví jako např. jako blesk. Popis stojícího broučka a jeho přirovnání k Vénovi ze vsi, holínku přes holínku a pak je tam další osoba Franta a informace o tom, o čem klábosí. Připadá mi to jako flinta na zdi a není to potřeba. I když je to podle mého vtipné. Koktání a jeho napodobování v pravopise se taky nedoporučuje psát – s hovni, s hovnivá.....
Výraz, že snědl mozek a vykloval srdce se mi nezdá vhodný (myslím, že vše vyklove a sní).
Ahoj Dano!
Každý dělá při psaní nějaké chyby. Ale pokud je pisatel opravdu dobrý, překročení norem čtenář ani nepozná, naopak je to často i přínos. Obecně však platí:
Psaní detailů musí být přiměřené, aby jen podpořilo představivost čtenáře a pisatel nesmí tyto detaily nešikovně vkládat do textu.
Pokud je možno napsat, konkrétní místo nebo jméno tvora, je to vždy lepší než cokoliv abstraktního.
Pisatel má jít přímo k věci, vyloučit nepotřebné pocity co dělal. Časté je taky nevhodné a nadbytečné používání pasiv. Ty se používají pouze výjimečně.
Je zbytečné prodlužovat věty slovy který, jenž, čímž. Těmi vznikají dlouhá souvětí, tzv. přetížené věty.
Nedodržováním úhlu pohledu by mělo být minimální (auto vzdoruje, já přitvrzuji).
Nahodilý verš může rušit (např. mně se nechce učit, nedám se však rušit). Lépe je, se tomu vyhnout.
Zbytečné vysvětlování, pisatel sděluje dialogem a akcí. Je to nudné, když popisuje pocity postav.
Podivné je i napodobování v pravopise. Např. když někdo koktá, je lépe napsat, než rozepisovat ko-ko-koktání.
Častá a známá je tzv. flinta, která nevystřelí. Autor představí děj, který má změnit výsledek a pak na něj zapomene, epizody nemají opodstatnění.
Stává se, že pisatel odhalí konec příběhu velmi brzy. Je lepší nevědět, jak to dopadne.
Čtenář musí být pohnutý osobami, a ne emocemi pisatele. Autor má vstoupit hluboko do pocitů vymyšlené postavy s odpovídající pozorností.
Afektované psaní odpuzuje stylem, ve kterém se projevuje ego autora. Odrazuje i rádoby vtipné použití metafor.
K dalším prohřeškům patří i hledání komplikovaných cizích slov. Musíme mluvit jasně a srozumitelně a většinou použít to, co nás napadne první, pokud to zní zajímavě a trefně.
Ani příslovce, která upravují slovesa, přídavná jména, nesmí se používat často. Nejhorší je příslovce ve spojení s uvozovacím slovesem. Např. škemral poníženě, vykřikla výhružně, chutná nějak divně.
Je toho pro začátečníka opravdu hodně. Dobrý editor chyby pozná okamžitě, my se to musíme pomalu učit. Je potřeba vycházet z toho, že se sdělení musí řídit gramatickými pravidly. Špatná gramatika plodí špatné věty. Trpný rod a pasiva užívat jen v nejnutnějších případech. Zbytečně neodbočovat v detailech, ztrácí se příběh. Dlouhá souvětí jsou většinou zbytečná. O čem se rozepíše autor, musí to mít opodstatnění, a ne potom se už k tomu nevracet. tzv. flinta na zdi.
V detailech a odbočujících epizodách se ztratí příběh.
Nejlepší autoři občas porušují pravidla psaní. Pokud si autor není jist, že píše dobře, musí se pravidel držet.Bohuna Kopřivová
Ahoj Dani,
posielam ti opäť materiál z dnešného, opäť výborného, stretnutia. 😊
· ER forma – rozprávač vidí do hlav všetkým
· Ich forma – to mne rozprávam v tvare JA. Vidíme do hlavy len do hlavy jedného hrdinu
· Du forma – je o tebe. Motlitby su v Du forme. Je naliehavá, pôsobí rozkazovačne.
osoby a teda uhly pohľadu by sa nemali miešať.
Zásah zhora je neočakávaný zvrat v príbehu, ale nesmie ich byť v jednom príbehu veľa, aby to čitateľa bavilo.
Děkuji za poslední lekci a za lednový Zpravodaj. Hlásím se na prezenční hodinu 15. 2. v Nových Butovicích s nakladatelem Petrem Himmelem z Garamondu. Stejně tak pojedu rád v březnu na literární dílnu na Loučeň.
V životě jsem si prošla jedním z nejnáročnějších období, které můžete zažít. Šikanou. Poznamenalo to mé fyzické i psychické zdraví tak, že jsem uvažovala o sebevraždě. Naštěstí jsem ve svém okolí měla pár bytostí (schválně píšu bytostí, protože jednou z nich byl i můj pes Figaro), lidí, kteří mi byli ochotni pomoci a poskytnout i tak důležitou psychickou podporu. Už jsou to asi tři roky zpátky a jak je vidno, pořád jsem tady. Žiju jenom díky nim, a taky proto, abych podvědomí o nebezpečnosti šikany mohla dál šířit. Proto jsem i minulý rok vystupovala na 5. ročníku řečnické konference, kterou každoročně pořádá organizace TedX, speciálně u nás je to TedXpragueED. Vyprávěla jsem tam svůj příběh, video je na YouTube. Dále se také snažím věnovat tématu šikany i na kurzech Tvůrčího psaní podle Lustiga, které vede Dana Emingerová. Již jsem napsala pár příspěvků, které mám na webu, a snažím se o tom psát dál i na svém blogu. Myslím si totiž, že je důležité, aby si lidé uvědomili, jak nebezpečná může být nejen fyzická, ale především psychická šikana, která častokrát zanechá mnohem horší následky. Kolik lidí ve vašem okolí potřebuje vaši pomoc, a vy o tom ani nevíte? Proti šikaně se zkrátka musí bojovat, jen mít vůli, chuť a odhodlání. Jenom pak se totiž může něco…změnit.
První věta má být krátká
Klidně mohu použít přímou řeč už v první větě
Metafory někdy lépe zafungují - vtáhnou do problému víc než popis
Dát si bacha na nadpis, aby nezaváděl jinam
Pokud je to záměr, v češtině mohu přecházet z minulého času do přítomného
Petra
Ahoj Dano,
.jpg)
Vyberte si literární postavu. Připravte si krátký příběh ze svého důvěrně známého prostředí, ve kterém se běžně pohybujete – ranní boj o koupelnu u vás doma, cesta do školy, hádka se šéfem u vás v kanceláři, milostná scéna s vaším partnerem... Důležité je, abyste se drželi reality vašeho všedního dne. Vepište literární postavu do příběhu tak, abyste zachovali její charakter, ale zároveň jste uchovali věrohodnost vašeho světa. Více zde. A příklady: Popelčino daňové přiznání a Saxana.
Ďakujem za výživné dve hodiny
- Veselá a smutná esencia je tenká hranica a závisí od nej otázka vzdialenosti
- Čo je rozpoznanie, zásah z hora
- Striedanie literárnych tehál v texte zabezpečí dynamickosť textu
- Je dôležité aby sme v texte vysvetlili postavu a nepoužívali len meno, ktoré čitateľ nepozná
- Vedieť pracovať s esenciami je dôležité vedieť opísať aj erotickú esenciu, ale aby bola poňatá jemné a skôr o emóciách
Pozor na rytmus, aby nebyl jednotvárný.
Když začnete psát, tak zápletka nemusí být ještě úplně jasná, může přijít až časem. Počáteční nápad se může týkat „jen“ zajímavé postavy či události.
Zde najdeme encyklopedii všech archetypálních zápletek, které známe:
Český rozhlas Olomouc bude v únoru vždy v sobotu od 18. 05 (po zprávách) vysílat v pravidelném cyklu SETKÁNÍ S LITERATUROU mé povídky, a to MARIÁŠ, DÝMKU A KNIHOVNÍKA. Stanici lze naladit buď na webu (stačí zadat ČR Olomouc) v uvedeném čase a nebo si pořad poslechnout v čase jiném, ale jen do týdne po vysílání. Pokud si tedy najdete půlhodinku každý únorový víkend a nebudete zklamáni, dejte na našich FB stránkách Psaní dává křídla vědět. Za tuhle zpětnou vazbu budu rád.
Ahoj Dano,
Ahoj Dano!
Děkuju za víkendový kurz, bylo to moc fajn. Pro mě je celkem obtížné sepsat v deseti bodech, co nového jsem se naučil. Tak napíšu jen pár vět.
Zdravím přátelé,
chtěl bych všem poděkovat za skvělý čas strávený na kurzu. Jak už jsem předeslal při představování, pracovně se, bohužel, zabývám trochu jinými věcmi, než jsou ty tvůrčí, a tak pro mě byl čas strávený na kurzu velkým duševním občerstvením. Občerstvením se skvělými texty, se zamyšlením i humorem, za což vám ještě jednou díky.
Mějte se moc hezky a budu se těšit zase někdy, někde na viděnou a třeba i mimo kurz.
Míra Tichý
Co jsem se naučila 7.-8. ledna:
Dobrý podvečer, Dano,
posílám svoje výtvory a původní úkol. A co jsem se naučila:
že je třeba při psaní textu myslet i na "neviditelnou" část, proč jsme příběh psali
že je třeba čtenáři dát prostor pro jeho fantazii a ne ho zahltit množstvím upřesňujících informací
že si mohu vymýšlet a nemusím se vázat tím, jak se to skutečně stalo (s tím se ještě budu muset hodně popasovat)
Martin Růžička
Milá Dano!
Jsme rádi, že Vás v roce 2023 opět máme zpátky v Czech Photo Centru. Psaní mě baví, a tak se těším, že zase budu s Vámi chodit na kurz tvůrčího psaní.
Starší ohlasy:
Na prvním semináři jsem se naučila, že:
- text nemusí být pokaždé perfektní
- že mohu psát, jak chci a nemusí to být "školní" psaní
- že musím mít chytlavý začátek, nadpis a zajímavý konec
- že čtenář si nemusí představit vše tak, jak to vidím já
Karolína Hrachovcová
.jpg)
Zjednodušit někdy text pro čtenáře.
.jpg)
Je důležité mít o čem psát.
Oddělovat dynamicky vrcholy příběhu - příklad vyprávění o horách
Bacha na moc postav
Nepsat strojene, spíš tak přirozeně.
Dozvěděla jsem se něco o Arnoštu Lustigovi.
První věta musí zaujmout.
Neopakovat slova.
Myslet na nálepky, že zdá se mi to zábavné
Anna Dlabalová
První věta musí zaujmout.
Nepřepisovat dialogy do uvozovacích vět.
Neopakovat slova
Používat i kratší věty.
V krátkém příběhu by nemělo být jmenováno moc postav.
Petra Charvátová
.jpg)
Začátek, prostředek a konec + motiv (bajka).
Název a první věta musí zaujmout.
Text by neměl nudit.
Je dobré používat přímou řeč.
Kateřina Krupičková
Může se zdát, že popis pouze říká čtenáři, kde se odehrává děj a jak vypadají postavy a kulisy. Díky dobrému popisu ale působí místa, postavy a situace reálně a plasticky. Dobrý popis umožňuje čtenáři, aby se příběhu účastnil všemi svými smysly. Vždy mějme na paměti, že chceme vložit oči, uši, kůži, nos a jazyk toho, kdo se dívá, poslouchá, cítí, chutná... Popis by neměl být seznam přídavných jmen! Dobrý popis poskládáme z několika pečlivě zvolených konkrétních detailů, které napoví vše ostatní. Ve většině případů, jsou tyto detaily vůbec to první, co vás napadne!
Snažíme vyhýbat klišoidním přirovnáním: běžel s větrem o závod, bojoval jako lev, byla krásná jako obrázek, hlásek jako konipásek...
Popisu pomůže, když vložíme oči toho, kdo se dívá.
Snažíme vyhýbat klišoidním přirovnáním: běžel s větrem o závod, bojoval jako lev, byla krásná jako obrázek, hlásek jako konipásek...
Popisu pomůže, když vložíme oči toho, kdo se dívá.
Nataša Richterová
Zasynonymovat text, ať to není furt jedno a to samý slovo.
Udělat proporční zvířátko - úvod, zápletka a rozuzlení.
Sračkometr - aneb Hemingwayův Shitdetektor - prosývá text
Nenechat hlavu na poli - viz vtip o zápisu dopravní nehody.
Barbora Nováková
Bacha na moc postavUž Shakespeare opisoval od jiných autorů.
Budeme se učit Lustigovu metodu psaní.
Někdy je dobré "kopnout hlavu do příkopu"
Každé dílo má tři viditelné části, které Hemingway nazýává VČERA, DNES a ZÍTRA.
Barbora Svitáková
Hledat slova stejného slovního základu ve svých textech a nahradit je synonymy.
Přidám do děje motiv, který později potřebuji vyřešit.
Popis postav, bohatý a srozumitelný text
Úderná první věta
Šimon Škrabal
Naučil jsem se kultivovaně kritizovat druhé.
Psát ve vlaku.
Vím, co je představení charakteru v akci.
Nepodceňovat konec příběhu.
Do krátkého příběhu nedávat mnoho postav.
András Asztalos
 |
| 10. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Nových Butovicích s Petrem Himmelem z Garamondu 15.2.23 |
Na poslední lekci dlouhodobého kurzu pro pokročilé 15. února nás navštívil Petr Himmel z nakladatelství Garamond.
.jpg)
Domluvili jsme se, že mu z našeho týmu Psaní podle Lustiga můžeme posílat rukopisy. Pár autorů už si vybral a do budoucna se těšíme na další spolupráci.
Všem přejeme, aby se vám povedlo vydat svou první knihu. Záznam ze zajímavé lekce k přehrání zde.
Milena Pravdová
- Psaní je řemeslo a dá se mu naučit.
- Méně je vždycky více. Pozor na dělání "LITERATŮRY".
- Flinta na zdi musí střílet.
- Nemělo by se dopustit, aby se umožnilo literární cihličce stát se panelem.
- Nepsat úřední podmiňovací věty- přesně tak blbě, jako tu předchozí.
- Udržovat čas v průběhu útvaru- pokud nepotřebuji zdůraznit dramatičnost.
- Nenálepkovat osoby a hrdiny. Vykreslit charakter tak, aby si dal nálepku čtenář. S výjímkou bajek.
- Uvědomovat si literární i skutečnou pravdu.
- Nevysvětlovat ani málo (dobové reálie, zkratky- VŘSR, MNV, atd), ani moc.
- Dílko musí bublat, zurčet, plynout a být jasné, proč jsem jej napsal.
- Ještě jsem si odnesl něčí propisku, ale nevypadá draze a nebylo to schválně- fakt!😀)
Marek Bucko
 |
| 10. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 15.2.23 |
Setkání s literaturou - šest povídek prostějovského rodáka
Dohromady ovšem nikoli čtyři, ale rovnou šest povídek prostějovského rodáka Jiřího Wilsona Němce nám zpříjemní sobotní únorové podvečery. Amoróza, Buk, Tulačka, Mariáš, Dýmka a Knihovník.
Povídka Amoróza je sci-fi příběhem o lásce v blízké budoucnosti. Laskavě nostalgické povídky Buk a Tulačka jsou spojeny motivem dětství, duchů a Rychlebských hor. V humorném příběhu Mariáš se to duchy jen hemží a najdeme je také v povídkách Dýmka a Knihovník. Duchy má zkrátka Jiří Wilson Němec rád.
Jiří Wilson Němec se narodil v Prostějově, ale domorodcem se cítí být v Nových Vilémovicích, tedy v Rychlebských horách, kde prožil dobu dospívání. Tedy čas, kdy se formuje rozum i duše. A Jiří Wilson Němec se do svých milovaných hor, kde se snoubí krása s tajemnem, stále vrací, přestože jej osud před lety upoutal na invalidní vozík.
Rychlebské hory nejsou žádné velehory. Ani na výšku, nejvyšší hora Smrk měří 1127 m, ani na délku, pohoří se táhne něco málo přes 40 km. Jsou však krásné, tajemné, a jsem tam doma.Jiří Wilson Němec
Jiří Wilson Němec je původním povoláním chemik, poté pracoval jako redaktor v rádiu a vystupoval v roli příležitostného moderátora hudebních akcí. Je autorem několika básnických sbírek a řady povídek, z nichž mnohé se odehrávají právě v prostředí Rychlebských hor a jsou tak autorovým návratem do dětství.
Svět je plný příběhů, ale jen někteří z nás je dokážou ve správné chvíli uvidět či uslyšet. A ještě méně je těch, kteří je umějí předat dál. Jiří Wilson Němec tu schopnost má. Je laskavým vypravěčem příběhů, které mohl prožít kdokoli z nás.
Povídka Amoróza je sci-fi příběhem o lásce v blízké budoucnosti. Laskavě nostalgické povídky Buk a Tulačka jsou spojeny motivem dětství, duchů a Rychlebských hor. V humorném příběhu Mariáš se to duchy jen hemží a najdeme je také v povídkách Dýmka a Knihovník. Duchy má zkrátka Jiří Wilson Němec rád.
Jiří Wilson Němec se narodil v Prostějově, ale domorodcem se cítí být v Nových Vilémovicích, tedy v Rychlebských horách, kde prožil dobu dospívání. Tedy čas, kdy se formuje rozum i duše. A Jiří Wilson Němec se do svých milovaných hor, kde se snoubí krása s tajemnem, stále vrací, přestože jej osud před lety upoutal na invalidní vozík.
Rychlebské hory nejsou žádné velehory. Ani na výšku, nejvyšší hora Smrk měří 1127 m, ani na délku, pohoří se táhne něco málo přes 40 km. Jsou však krásné, tajemné, a jsem tam doma.Jiří Wilson Němec
Jiří Wilson Němec je původním povoláním chemik, poté pracoval jako redaktor v rádiu a vystupoval v roli příležitostného moderátora hudebních akcí. Je autorem několika básnických sbírek a řady povídek, z nichž mnohé se odehrávají právě v prostředí Rychlebských hor a jsou tak autorovým návratem do dětství.
Svět je plný příběhů, ale jen někteří z nás je dokážou ve správné chvíli uvidět či uslyšet. A ještě méně je těch, kteří je umějí předat dál. Jiří Wilson Němec tu schopnost má. Je laskavým vypravěčem příběhů, které mohl prožít kdokoli z nás.
Eva Lenartová, Český rozhlas Olomouc
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. února 2023 s Danou a Janou Vaňkovou |
Víkendový kurz je pro mě vždy jako opakované sledování oblíbené epizody kultovního seriálu. (Přátelé atp. ) Moc se na něj těším, vím, co mě čeká a nikdy se mi neomrzí. A i když si myslím, že jej dokonale znám a nic mě už nemůže překvapit, vždy zjistím, že jsem si tam opět našel něco nového, neobjeveného.
Večer jsem pak usnul na klávesnici, takže jsem napsal jen: nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkshuwwrtdui a tak dále... na celou stránku.
Marek Bucko
5 věcí, které jsem se naučila na sobotním kurzu:
- odshitování
- psát cizíma očima
- háček
- psát jako mluvím
- nepřehánět to s přídavnými jmény
- nedávat nálepky
- střídání rytmu
- zpomalit (artikulovat, frázovat)
- vyjadřovat své pocity, názory, mluvit, nestydět se, nic není chyba. Občas více poslouchám a moc nemluvím, abych neřekla něco špatně.
Kamila Podlahová
- odshitování
- psát cizíma očima
- háček
- psát jako mluvím
- nepřehánět to s přídavnými jmény
- nedávat nálepky
- střídání rytmu
- zpomalit (artikulovat, frázovat)
- vyjadřovat své pocity, názory, mluvit, nestydět se, nic není chyba. Občas více poslouchám a moc nemluvím, abych neřekla něco špatně.
Kamila Podlahová
Shrnutí toho, co jsem se naučila nebo toho, co jsem si připomněla :V textu nesmí být za sebou slova končící na -ící.
Získala jsem základy pro psaní bajky a základy pro psaní dialogu a popisu.
Je dobré text proložit přímou řečí.
Pozor na psaní příslovců a přídavných jmen.
Metafory pomáhají ke zpřesnění představy
Umět zabít takzvané "miláčky" - Je důležité umět vypustit i ten kus textu, který se nám líbí, ale nemá s hlavním příběhem mnoho společného.
Nepsat literárně - "nedělat literatůru"
Umět zabít takzvané "miláčky" - Je důležité umět vypustit i ten kus textu, který se nám líbí, ale nemá s hlavním příběhem mnoho společného.
Nepsat literárně - "nedělat literatůru"
Odvážila jsem se vystoupit před cizími lidmi.
Děkuju moc za vše a snad zase někdy.
Adéla Pokorná
Eva Lenartová
Psaní nesmí být nuda.Pravidlo psaní je nedávat nálepky, ty dává čtenář.
Rytmus je střídání literárních cihel (malá-velká, krátká-dlouhá).
Akční začátek.
Psát podle literární pravdy, aby čtenář pochopil dílo.
Vždy si ujasnit, o čem píšu příběh a co tím chci říct.
Přímá řeč dává textu energii.
Konzistence text, aby téma bylo pořád o jednom.
Zabíjení miláčků - zklrácení povedených textů.
Když něco vysvětluji, musím provést posluchače zrychleně "všemi patry budovy", aby chápili kontext.
Jiří MoravecJe až k nevíře, že tomu bude brzy rok, co jsme byli v kontaktu ohledně mezinárodního průšvihu na Ukrajině. Od té doby se mnohé pohnulo, změnilo a v nás rozkvetla dávná touha po poznání světa.
Možná vzpomeneš, jak jsem psal na Tvém kurzu o moři, o barevné paletě pod hladinou.
Možná vzpomeneš, jak jsem psal na Tvém kurzu o moři, o barevné paletě pod hladinou.
Rozhodli jsme se prodat tady náš penzion v horách, koupit katamarán a vyplout na dlouhou cestu kolem světa. Chtěl bych o tom psát, natočit cestopis do TV, chtěl bych v průběhu cesty dělat přednášky. Výpověď z cesty by měla být akčnější (žraloci, přelety Cessnou nad džunglí, slaňování do zatopených jeskyní v Mexiku,...).
Jakub Hlaváček
Jakub Hlaváček
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. 2. 23 |
Ahoj Dano,
díky za super víkend. Velmi zajímavé. Prostě mě to bavilo. A mám chuť se učit dál.
díky za super víkend. Velmi zajímavé. Prostě mě to bavilo. A mám chuť se učit dál.
Posílám body "Co jsem se naučil":
slovesa táhnou příběh
slovesa táhnou příběh
ne nálepky
autor musí umět popsat nepopsatelné
čtenář/posluchač musí být v napětí
tempo + rytmus
metafory - frázování
autor musí umět popsat nepopsatelné
čtenář/posluchač musí být v napětí
tempo + rytmus
metafory - frázování
háček v úvodu
Ich, er, du forma
Bajka - můžeme nálepkovat
pozor na klišé, nepoužívat: dechberoucí, plnými doušky, nepopsatelně krásné (čtenář to musí pochopit sám)
Sledování časů (posloupnost). Přechod z minulého do přítomného - důraz na akci
sledovat cílovou skupinu, pro koho píšu
díky za dnešní den.
Bajka - můžeme nálepkovat
pozor na klišé, nepoužívat: dechberoucí, plnými doušky, nepopsatelně krásné (čtenář to musí pochopit sám)
Sledování časů (posloupnost). Přechod z minulého do přítomného - důraz na akci
sledovat cílovou skupinu, pro koho píšu
díky za dnešní den.
Michal Kovařík
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. února 2023 s Danou a rétorika s Janou Vaňkovou |
Ještě jednou děkuji za inspirující víkend. Bylo to fajn. Důležitá poučení z kurzu:
1. Pozor na kostrbaté věty, infantilní přídavná jména a příslovce
2. Háčky jsou důležité - jak zaujmout na začátku (není to vůbec snadné), začátek lze stále upravovat
3. Výhody, nevýhody vyprávění v ER , ICH a Dú formě
4. Význam dialogu - posunuje děj, odhaluje charaktery
5. Struktura a kouzlo bajky
6. Využití kontrastu (charaktery postav, postava x prostředí...)
7. Psát "jak mi zobák narost"
8. Příběh stavíme z literárních cihel: popis, akce, dialog a postavy
1. Pozor na kostrbaté věty, infantilní přídavná jména a příslovce
2. Háčky jsou důležité - jak zaujmout na začátku (není to vůbec snadné), začátek lze stále upravovat
3. Výhody, nevýhody vyprávění v ER , ICH a Dú formě
4. Význam dialogu - posunuje děj, odhaluje charaktery
5. Struktura a kouzlo bajky
6. Využití kontrastu (charaktery postav, postava x prostředí...)
7. Psát "jak mi zobák narost"
8. Příběh stavíme z literárních cihel: popis, akce, dialog a postavy
9. Na úvod musíme čtenáře zaháčkovat, ale nepřehnat to, aby měl háček souvislost s dějem.
10. Slovesa ženou text dopředu a dodávají mu energii, přídavná jména a příslovce tok brzdí.
11. Míň je víc.
12. Udržovat napětí.
13. Vyhazovat "shit" slova
14. Při metaforách a popisu zapojit všechny smysly.
15. Díky Janě Vaňové jsem se dozvěděla, že stáří je fajn.
Lenka Liederhausová
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. 2. 23 a rétorika s Janou Vaňkovou |
Že je důležitý „háček“ k textu.
Zachování času v dané linii příběhu (pokud se neprolíná např. vzpomínkami).
Zachování času v dané linii příběhu (pokud se neprolíná např. vzpomínkami).
Důležitý je chytlavý začátek a přímá řeč.
Nestydět se za své pocity a využít je při tvorbě.
Nestydět se za své pocity a využít je při tvorbě.
Marek Bucko
 |
| 8. lekce tvůrčího psaní dlouhodobého firemního kurzu 10.2.23 |
Úvodní zarámování pomůže rychleji pochopit děj.
Rezonance je zdůraznění.
Dobrý konec může zachránit celé dílo.
První věta má být úderná.
Vojtěch Veselý
První a poslední věta u čtenáře mohou rozhodnout.
Vojtěch Veselý
Rezonance přidá emocionální esenci, je na konci textu.
Přídavná jména a příslovce brzdí text, slovesa text rozběhnou.
Proporce příběhu musí být rovnovážné, aby děj byl plynulý.
Eva Svobodová
Eva Svobodová
Autor o hlavnej postave musí vedieť úplne všetko a nemôže povedať, že neviem
Čitateľ si behom čítania sám doplňuje dej
Čitateľ si behom čítania sám doplňuje dej
Rezonancia je len na konci (nadväzuje na poslednú vetu)
Prvé a posledné vety sú veľmi dôležité
Využitie v práci: musíme vedieť a poznať to o čom píšeme.
Viktoria Jackuliaková Murinová
Prvé a posledné vety sú veľmi dôležité
Využitie v práci: musíme vedieť a poznať to o čom píšeme.
Viktoria Jackuliaková Murinová
Znát dobře své postavy, pracovat s nimi, udržovat jejich příběh, logiku. Pak to z příběhu pozná i čtenář.
Rezonance na konci příběhu osloví čtenáře, dokáže zanechat hluboký dojem.
Pro svoji práci mít dobré a podrobné podklady pro psaní článků, vystavění příběhu na základě všech dostupných informací.
Lenka Růžková
 |
| 9. lekce dlouhodobého on-line kurzu pro super-pokročilé 9. února 2023 |
Pokud mám rozebrat, co vypravěč porušil a kde udělal chyby oproti běžným normám, tak je to délka bajky. Úvod je hodně popisný – orel plachtil, kroužil, honil se atd. popis, co dělal zajíc, to samé. Nemají se používat známá úsloví jako např. jako blesk. Popis stojícího broučka a jeho přirovnání k Vénovi ze vsi, holínku přes holínku a pak je tam další osoba Franta a informace o tom, o čem klábosí. Připadá mi to jako flinta na zdi a není to potřeba. I když je to podle mého vtipné. Koktání a jeho napodobování v pravopise se taky nedoporučuje psát – s hovni, s hovnivá.....
Výraz, že snědl mozek a vykloval srdce se mi nezdá vhodný (myslím, že vše vyklove a sní).
Jsou tam trochu rozpory v tom, že je to všude do kopce a brouk drží nohou kuličku, aby se neskutálela. Kam? Jak se může Zeus dívat do kraje, když je mlha a není nikam vidět. Delší je taky popis toho, jak brouk shazuje další a další vejce. I mnohokrát se opakuje slovo přestal - přestal jíst, přestala plout oblaka, přestal spát, přestal.... Pomsty je tam docela hodně, prodlužuje to celou bajku. Poučení by tam stačilo jedno, ale i druhé je vtipné, o tom třetím nemluvě. Je to ale čtivé, prostě když někdo umí, tak se všechno povede a je problém něco vytýkat. Dalo mi to strašnou práci.
Bohuna Kopřivová
 |
| 3. lekce firemního kurzu 7.2. 23 v Simply5 |
Na třetí lekci jsme se naučili, že důležitý je kontext, musím jasně vysvětlit situaci.
Čím složitější text, tím kratší věty - co informace, to jedna věta.
Sdělení nekomplikovat.
Vynechat co nejvíc detailů, které nesouvisejí s hlavním sdělením a nejdou na komoru.
Míša SetvinováNekomplikovat věty, zkracovat text.
Jít hned k pointě.
první a poslední věta by měly nejvíc zaujmout. A titulek, samozřejmě.
Boris Gajdoš
Ahoj Dano!Díky za dnešní fajn kurz.
Už vím, jak napsat dobrý popis a k čemu je.
Používat úderné věty.
Dlouhá souvětí matou a odvádějí do příběhu.
Tečka uzavírá a pomáhá vstřebat informaci.
Všechna pravidla se dají porušit, pokud to funguje (např. Hrabalova nekonečná souvětí nebo Werichova dlouhá bajka)
Přikládám též „háčky“ a komentáře na dnešní Míšin příběh o koni:
Měla by dát včas vědět, že kůň šel vedle. Přímočařejší vysvětlování, psát kratší věty a vyjadřovat se tak, jak „normálně mluvíme.“ Asi by stálo za to více rozvést telefonát s obchodníkem, o koho se jednalo?
Měla by dát včas vědět, že kůň šel vedle. Přímočařejší vysvětlování, psát kratší věty a vyjadřovat se tak, jak „normálně mluvíme.“ Asi by stálo za to více rozvést telefonát s obchodníkem, o koho se jednalo?
Petr Charvát
Když znám vypravěče, mohu často lépe porozumět jeho příběhu.
Bacha na dlouhé úvody.
Není popis jako popis.
Zita Dubová
 |
| 9. lekce dlouhodobého kurzu v Nových Butovicích 2. února 2023 |
Psaní detailů musí být přiměřené, aby jen podpořilo představivost čtenáře a pisatel nesmí tyto detaily nešikovně vkládat do textu.
Pokud je možno napsat, konkrétní místo nebo jméno tvora, je to vždy lepší než cokoliv abstraktního.
Pisatel má jít přímo k věci, vyloučit nepotřebné pocity co dělal. Časté je taky nevhodné a nadbytečné používání pasiv. Ty se používají pouze výjimečně.
Je zbytečné prodlužovat věty slovy který, jenž, čímž. Těmi vznikají dlouhá souvětí, tzv. přetížené věty.
Nedodržováním úhlu pohledu by mělo být minimální (auto vzdoruje, já přitvrzuji).
Nahodilý verš může rušit (např. mně se nechce učit, nedám se však rušit). Lépe je, se tomu vyhnout.
Zbytečné vysvětlování, pisatel sděluje dialogem a akcí. Je to nudné, když popisuje pocity postav.
Podivné je i napodobování v pravopise. Např. když někdo koktá, je lépe napsat, než rozepisovat ko-ko-koktání.
 |
| 9. lekce v Nových Butovicích 2. února 2023 |
Stává se, že pisatel odhalí konec příběhu velmi brzy. Je lepší nevědět, jak to dopadne.
Čtenář musí být pohnutý osobami, a ne emocemi pisatele. Autor má vstoupit hluboko do pocitů vymyšlené postavy s odpovídající pozorností.
Afektované psaní odpuzuje stylem, ve kterém se projevuje ego autora. Odrazuje i rádoby vtipné použití metafor.
K dalším prohřeškům patří i hledání komplikovaných cizích slov. Musíme mluvit jasně a srozumitelně a většinou použít to, co nás napadne první, pokud to zní zajímavě a trefně.
Ani příslovce, která upravují slovesa, přídavná jména, nesmí se používat často. Nejhorší je příslovce ve spojení s uvozovacím slovesem. Např. škemral poníženě, vykřikla výhružně, chutná nějak divně.
Je toho pro začátečníka opravdu hodně. Dobrý editor chyby pozná okamžitě, my se to musíme pomalu učit. Je potřeba vycházet z toho, že se sdělení musí řídit gramatickými pravidly. Špatná gramatika plodí špatné věty. Trpný rod a pasiva užívat jen v nejnutnějších případech. Zbytečně neodbočovat v detailech, ztrácí se příběh. Dlouhá souvětí jsou většinou zbytečná. O čem se rozepíše autor, musí to mít opodstatnění, a ne potom se už k tomu nevracet. tzv. flinta na zdi.
V detailech a odbočujících epizodách se ztratí příběh.
Nejlepší autoři občas porušují pravidla psaní. Pokud si autor není jist, že píše dobře, musí se pravidel držet.
 |
| 21. ledna 2023 v Ypsilonce |
Měli jsme na lednovém víkendovém kurzu šikovného a nadaného studenta - herce a seriálovou hvězdu Milana Luptáka. Pozval nás do Ypsilonky na představení Plejtvák, které vypráví příběh slavné české velryby z konce 19. století. Divadlo pro mě bylo o to zajímavější, že jsem se na nové instalaci plejtváka v Národním muzeu podílelela. Dobře tedy znám jeho příběh.
Začal roku 1885 v Norsku, kde našli tělo uhynulou velrybu rybáři. Maso a tuk si nechali a kostru nabídli do celého světa k prodeji.
Inzerát, že je samice plejtváka myšoka k mání za 2000 říšských marek (dnešních asi 200 tisíc korun) doputoval i do 1300 km vzdálené Prahy. Do hostince U Gebauerů na Perštýně, kde se scházelo dvanáct měšťanů, zakladatelů dobročinné společnosti.
Ti se usnesli, že se na potřebnou částku složí a kostru věnují Museu království Českého, jehož budova právě rostla na Svatováclavském náměstí. A tak ji v Praze máme už více než 135 let.
Divadelní fikce se mi moc líbila.
Dana Emingerová
 |
| 7. lekce firemního kurzu Uniqua 27. ledna 2023 |
Ahoj Dani,
posielam ti opäť materiál z dnešného, opäť výborného, stretnutia. 😊
Naučila som sa:
Uhol pohľadu· ER forma – rozprávač vidí do hlav všetkým
· Ich forma – to mne rozprávam v tvare JA. Vidíme do hlavy len do hlavy jedného hrdinu
· Du forma – je o tebe. Motlitby su v Du forme. Je naliehavá, pôsobí rozkazovačne.
osoby a teda uhly pohľadu by sa nemali miešať.
Zásah zhora je neočakávaný zvrat v príbehu, ale nesmie ich byť v jednom príbehu veľa, aby to čitateľa bavilo.
Ďakujem za skvelo-kreatívne strávený čas. 😊
S pozdravom Viki Jackuliaková Murínová
Ďakujem za dnešnú skvelú hodinu!
Beáta Lipšicová
S pozdravom Viki Jackuliaková Murínová
 |
Beáta Lipšicová
Rozpoznání, zásah shůry, zvučnost jazyka
Soustředit se na jeden závěr. Vyhnout se složité struktuře, když to není nutné - rozdělit nebo zkrátit. Není potřebné zmiňovat jméno, když to vyplyne samo.
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?" ptá se Marie.
„Nic," povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
Lenka Růžková
Vojtěch Veselý
1. Zvládli jsme Aristotelovu pětku
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech: Kousl učitele, když jsem jej káral.
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech: Kousl učitele, když jsem jej káral.
 |
| Péťa, 8 let |
„Co budeme dělat?" ptá se Marie.
„Nic," povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
x - toto by šlo:
„Co budeme dělat?" zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic," povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
formy rozprávania ich/er/du,
rozprávanie v „du“ forme v dlhom texte môže byť náročné, komplikované (Vaškov komentár),
každá forma má inú dynamiku, energiu (Beatin príklad)
zásah zhora treba vysvetliť
„Už nic," povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Dana
rozprávanie v „du“ forme v dlhom texte môže byť náročné, komplikované (Vaškov komentár),
každá forma má inú dynamiku, energiu (Beatin príklad)
zásah zhora treba vysvetliť
Naděžda Legerská
 |
| 8. lekce on-line kurzu 26. ledna 2023 |
Martin Paruch
1. Zvládli jsme Aristotelovu pětku
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech:
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?“ ptá se Marie.
„Nic,“ povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
- toto by šlo:
„Co budeme dělat?“ zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic,“ povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech:
Kousl učitele, když jsem jej káral.
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?“ ptá se Marie.
„Nic,“ povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
- toto by šlo:
„Co budeme dělat?“ zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic,“ povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Eva
 |
| Video z konference na YouTube |
Jasmin Carmel
|
| Živel Lustig |
Milá a vážená paní Emingerová,
vracím se k Vaší krásné knize Živel Lustig, povedla se, má v sobě "něco", co motivuje, inspiruje dál tvořit ve chvíli, kdy člověk sám hledá a najednou v knihovně sáhne po této knize - je v ní krásné "člověčenství" a mnohem, mnohem víc...
Jsem autorkou knižky Banky, jak je neznáte, i netradičního programu vycházek Prahou a jejich textů. Víc samozřejmě ráda sdělím... není nad osobní rozhovor.
Budu velice, velice ráda za skulinku času ve Vašem diáři.
vracím se k Vaší krásné knize Živel Lustig, povedla se, má v sobě "něco", co motivuje, inspiruje dál tvořit ve chvíli, kdy člověk sám hledá a najednou v knihovně sáhne po této knize - je v ní krásné "člověčenství" a mnohem, mnohem víc...
Jsem autorkou knižky Banky, jak je neznáte, i netradičního programu vycházek Prahou a jejich textů. Víc samozřejmě ráda sdělím... není nad osobní rozhovor.
Budu velice, velice ráda za skulinku času ve Vašem diáři.
Děkuji za Vaši laskavou odezvu.
Upřímně
Lada Hetflišová
Upřímně
Lada Hetflišová
Ahoj Dani,
svůj dojem z prvního kurzu s Tebou prezentuji pokusem o bajku, která se jmenuje
Nadutec a kritik
Ten, kdo si myslel, že umí psát, prezentoval svůj výtvor tomu, kdo umí psát. Kulometná palba kritiky měla kadenci TA - TATATATA!
Poučení: Je-li vám vaše literární ego milé, nikdy svou prvotinu nečtěte Daně Emingerové.
Děkuji za vše!
Dana Zamazalová.jpg) |
| 2. lekce dlouhodobého firemního kurzu v Simply5 24. ledna 2023 |
Přímá řeč v příběhu vtahuje víc do děje
Neradi odstraňujeme z textu to, co se nám povedlo, byť to tam nepatří (zabíjení miláčků)
Příběh má začátek, prostředek a konec, ale taky musíme vědět, proč to píšu, jaký má text smysl
Petr Charvát
Klidně mohu použít přímou řeč už v první větě
Metafory někdy lépe zafungují - vtáhnou do problému víc než popis
Dát si bacha na nadpis, aby nezaváděl jinam
Pokud je to záměr, v češtině mohu přecházet z minulého času do přítomného
Petra
Naučila jsem se, že
- přímá řeč opravdu mění dynamiku příběhu
- není nutné striktně doržovat jeden mluvnický čas, je možné ho v případě potřeby záměrně střídat
- chtěla bych si udělat větší jasno v tom, kde je hranice mezi důležitými a zbytečnými informacemi
Kristýna
U letistě existuje super místo na výhled
Uvědomila jsem si důležitou roli pointy
Zita Dubová
Není třeba psát dlouhé věty.
Důležitost přímé řeči.
Líčení pomoci akce je poutavější než popis.
Naďa
Přítomný čas čtenáře vtáhne víc do děje.
Literární cihly jsou: dialog, popis, akce.
Text se nesmí přesytit metaforami, ale je dobré je používat.
Domča Pirosková
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu 19. ledna 2023 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Kurzy tvůrčího psaní s Danou Emingerovou v galerii Czech Photo Centre. Skvělé a inspirativní setkávání s lidmi, které baví psaní. A mezi fotografiemi to nemá chybu!
Veronika Souralová
Na výstavě O PTÁCÍCH A LIDECH v Czech Photo Centre odkrývají fotografie Ladislava Hovorky a Jiřího Hřebíčka leccos z toho, co je normálně lidským očím neviditelné. Lehkost a ladnost ptačího letu a lidská krása nahého těla spolu korespondují v přesvědčivém výtvarném souznění. Děkujeme ředitelce galerie Veronice Souralové za nádherné prostory a inspirativní kulisu pro lekce tvůrčího psaní. Právě tady proběhne 15. února setkání s šéfem nakladatelství Garamond.
Dana Emingerová
mě opravdu zaujal “divácký ohlas” k mému textíku Tchyně a bramborové placky a udělal mi radost. Zřejmě v tom duchu mám psát.
Pro mě je to drsný text, chudák máma/tchýně Marta, ale zároveň je to ze života. A pojmenovat ty “hnusárny”, který člověk může cítit vůči svým nejbližším, je velmi úlevné.
Jitka Sova
Dobrý den, Dano,
s radostí oznamuji, že třetí lednový týden náš rozhlasový seriál o výuce slohu na školách jede.
Ještě jednou moc děkuju za Váš příspěvek o psaní (2:40).
Míša Ditrichová, ČRo Vltava
.jpg)
Nataša Richterová
Nedokážete si najít čas na svoje písmenka? Ztrácí se vám ze života ten pocit, kdy psaní dává křídla? Nejvyšší čas přečíst si Danin Zpravodaj a přihlásit se zase do některého z kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Možná se tam někde potkáme.
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| 6. lekce firemního kurzu v pojištovně Uniqa 13.1. 2023 |
- Veselá a smutná esencia je tenká hranica a závisí od nej otázka vzdialenosti
- Čo je rozpoznanie, zásah z hora
- Striedanie literárnych tehál v texte zabezpečí dynamickosť textu
- Je dôležité aby sme v texte vysvetlili postavu a nepoužívali len meno, ktoré čitateľ nepozná
- Vedieť pracovať s esenciami je dôležité vedieť opísať aj erotickú esenciu, ale aby bola poňatá jemné a skôr o emóciách
Viktoria Jackuliaková Murinová
Když není esence dostatečně vyjevena v jednom okamžiku, je potřeba ten okamžik rozvinout či jinak popsat.
Je potřeba pracovat se symboly či zvyklostmi, které jsou všeobecně známé.
Je rozdíl mezi literární esencí hnusnou a nechutnou.
Vojtěch Veselý
1/ Pripomenutie pravidla: Literárna realita vs. skutočná realita: reálna prezývka „Sníh“ môže evokovať rôzne veci a nemusí čitateľa smerovať tam, kam vedieme príbeh. To isté s menom psa Ela.
2/ Pravidlo hlavy v príkope: v literárnom prejave si môžeme niečo zľahčiť (Když nevíš, jaké i/y se píše ve slově mince, napiš groš!)
3/ Pozor na to, či má čitateľ rovnaké poznatky, ako my (kultúrne zvyky, spoločenské konvencie, tradície, firemné, odborné, skratky v textoch)
Naděžda Legerská
2/ Pravidlo hlavy v príkope: v literárnom prejave si môžeme niečo zľahčiť (Když nevíš, jaké i/y se píše ve slově mince, napiš groš!)
3/ Pozor na to, či má čitateľ rovnaké poznatky, ako my (kultúrne zvyky, spoločenské konvencie, tradície, firemné, odborné, skratky v textoch)
Naděžda Legerská
Když použiju jméno, musí být jasné, zda jde o manžela, dítě nebo psa.
Vdovy nosí prstýnek po manželovi. Vdovci také...?
HNUSNÁ esence je zpravidla hnusná LIDSKY. Jiné hnusoty mohou vyvolat spíše pobavení nebo smích.
HNUSNÁ esence je zpravidla hnusná LIDSKY. Jiné hnusoty mohou vyvolat spíše pobavení nebo smích.
Eva Svobodová
Pozor na rytmus, opět nezavádět příběh jiným směrem třeba chybným jménem nebo zmíněním předmětu, který nehraje v příběhu roli, ale nějak na něj upozorňujeme.
Lenka Růžková
Lenka Růžková
 |
| 7. lekce dlouhodobého on-line kurzu 12. ledna 2023 |
Na 7. lekci jsme probírali příběh a zápletku.
Kde se vzal ten termín?
Zápletka – v angličtině PLOT - pochází ze starofrancouzského slova complot, které znamená tajný plán nebo spiknutí. Aristoteles nazval zápletku mythos, a tvrdil, že je „duší“ veškeré tragédie.
Na zápletku existují dva rozdílné pohledy:
Zápletka – v angličtině PLOT - pochází ze starofrancouzského slova complot, které znamená tajný plán nebo spiknutí. Aristoteles nazval zápletku mythos, a tvrdil, že je „duší“ veškeré tragédie.
Na zápletku existují dva rozdílné pohledy:Jedni autoři a učitelé psaní uvádějí, že zápletka je základ dobrého příběhu a dodává mu smysl a šmrnc. Jiní tvrdí, že zápletka je nešetrná, mechanická a netvůrčí. Že pro dobrého spisovatele je posledním východiskem a naopak první volbou pro tupce.
Co je tedy zápletka?
Jde o sérii událostí, které tvoří hlavní děj příběhu. Je to to, co se v díle děje. Je to řada propojených prvků, které nutí hlavní postavu(y) vydat se na cestu (fyzicky nebo mentálně a emocionálně nebo vše dohromady). A ta cesta vede k vrcholné události a rozuzlení. Je to druh energie. Existují definice různých autorů, teoretiků i profesorů literatury, grafy, diagramy, pyramidy, ale já si myslím, že každý z nás si postupem času vytvoří nějakou svou definici. Každý máme svůj jedinečný přístup k tvorbě, každý máme jiné vidění světa.
K čemu slouží?
Poskytuje strukturu, buduje napětí a vzrušení a udržuje čtenáře ve střehu. Je to pohyb, který čtenáře táhne od „odstavce k odstavci a kapitoly ke kapitole“. Vyvolává ve čtenáři „pocit, že se někam dostává“. Bez děje by příběh nebyl ničím jiným než expozicí nebo řadou vzájemně propojených myšlenek. Nedošlo by k žádné hybnosti, díky čemuž by byl příběh nezáživný, popřípadě by působil, že chcete čtenáře poučovat.
Zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen co , ale také jak a proč .
K tradiční zápletce patří tyto prvky:
Zvraty – postavy zažívají nesnáze, dílčí porážky, řeší dilema a to vše čtenáře zaujme. Zvrat se může odehrát kdekoli v díle. Katastrofy bývají zpravidla až na konci.
Objevy – postavy by měly samy o sobě něco zjistit, nebo o jiných lidech nebo o světě, o Bohu… Objevy můžou být ústředním tématem, ale také jen mohou postavě dodávat hloubku a komplexnost a vzhledem k zápletce jsou vedlejší. Měly by vždy ale souviset s hlavním problémem.
Komplikace – postavy by měly (nejčastěji na začátku) zjistit, že problém, kterému čelí, nemá žádné snadné řešení. Jak se děj odvíjí, složitost řešení by měla narůstat a s jeho vyřešením by to v jednu chvíli mělo vypadat blbě! Také vlastní činy postavy mohou generovat další potíže, které situaci spíše zhorší, než zlepší.
Řešení – Dílo by mělo dospět k závěru, který uspokojí zájem čtenářů o postavy a uzavře předložené problémy. Obvykle k němu dojde po vrcholné události – může to být významný zvrat nebo katastrofa. Řešení by nemělo přinášet nový prvek, čerpá jen z toho, co už bylo v příběhu řečeno nebo naznačeno. Řešením může být odhalení něčeho skrytého, obtížné rozhodnutí postavy, rozlousknutí hádanky, objevení neznámých míst…
Jde o sérii událostí, které tvoří hlavní děj příběhu. Je to to, co se v díle děje. Je to řada propojených prvků, které nutí hlavní postavu(y) vydat se na cestu (fyzicky nebo mentálně a emocionálně nebo vše dohromady). A ta cesta vede k vrcholné události a rozuzlení. Je to druh energie. Existují definice různých autorů, teoretiků i profesorů literatury, grafy, diagramy, pyramidy, ale já si myslím, že každý z nás si postupem času vytvoří nějakou svou definici. Každý máme svůj jedinečný přístup k tvorbě, každý máme jiné vidění světa.
K čemu slouží?
Poskytuje strukturu, buduje napětí a vzrušení a udržuje čtenáře ve střehu. Je to pohyb, který čtenáře táhne od „odstavce k odstavci a kapitoly ke kapitole“. Vyvolává ve čtenáři „pocit, že se někam dostává“. Bez děje by příběh nebyl ničím jiným než expozicí nebo řadou vzájemně propojených myšlenek. Nedošlo by k žádné hybnosti, díky čemuž by byl příběh nezáživný, popřípadě by působil, že chcete čtenáře poučovat.
Zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen co , ale také jak a proč .
 |
| 7. lekce dlouhodobého on-line kurzu 12. ledna 2023 |
Zvraty – postavy zažívají nesnáze, dílčí porážky, řeší dilema a to vše čtenáře zaujme. Zvrat se může odehrát kdekoli v díle. Katastrofy bývají zpravidla až na konci.
Objevy – postavy by měly samy o sobě něco zjistit, nebo o jiných lidech nebo o světě, o Bohu… Objevy můžou být ústředním tématem, ale také jen mohou postavě dodávat hloubku a komplexnost a vzhledem k zápletce jsou vedlejší. Měly by vždy ale souviset s hlavním problémem.
Komplikace – postavy by měly (nejčastěji na začátku) zjistit, že problém, kterému čelí, nemá žádné snadné řešení. Jak se děj odvíjí, složitost řešení by měla narůstat a s jeho vyřešením by to v jednu chvíli mělo vypadat blbě! Také vlastní činy postavy mohou generovat další potíže, které situaci spíše zhorší, než zlepší.
Řešení – Dílo by mělo dospět k závěru, který uspokojí zájem čtenářů o postavy a uzavře předložené problémy. Obvykle k němu dojde po vrcholné události – může to být významný zvrat nebo katastrofa. Řešení by nemělo přinášet nový prvek, čerpá jen z toho, co už bylo v příběhu řečeno nebo naznačeno. Řešením může být odhalení něčeho skrytého, obtížné rozhodnutí postavy, rozlousknutí hádanky, objevení neznámých míst…
Když začnete psát, tak zápletka nemusí být ještě úplně jasná, může přijít až časem. Počáteční nápad se může týkat „jen“ zajímavé postavy či události.
Cizoložství,
Dobrodružství fantastické, Dobrodružství v přírodě,
Dospívání,
Podvod, Podvedený podvodník, Falešná identita,
Smrt, Válka,
Pád do šílenství,
Objevení lži, Objevení tajného života,
Zhroucení domácího prostředí, Rodinná sága,
Zakázaná láska – vítězná, Zakázaná láska – tragická,
Posedlost, Stalker,
Člověk proti apokalypse / strojům / světu, Pohřešovaná osoba, Rivalita,
Zkouška transformací (Pygmalion),
Metamorfóza (F. Kafka - Proměna),
Pomsta (V. Fischl - Dvorní šašci),
Úkol: Vyberte si ze seznamu nejčastějších zápletek jednu a napište příběh. Je jedno, zda ze současnosti, minulosti nebo budoucnosti.
Nezapomeňte, že zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen CO, ale také JAK a PROČ.
Nataša Richterová
Jiří Wilson Němec
Hello dear!
For me, a surprise and a great joy is the Czech translation of the poem "Beehive" - ÚL! Immense thanks to Marzia for the translation! I am, of course, ready to submit the text of the translation for publication on PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Dima
For me, a surprise and a great joy is the Czech translation of the poem "Beehive" - ÚL! Immense thanks to Marzia for the translation! I am, of course, ready to submit the text of the translation for publication on PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Dima
Дмитрий Строцев
 |
| Firemní kurz pro Simly5 - 1. lekce 10. ledna 2023 |
Kurz tvůrčího psaní ma dnes naučil, že zlé známky zo školských slohov mi zbytočně doma zavarili.
Na druhú stranu, ako všetko, tak aj tvorivé písanie sa drží pravidiel... a ja to nemám rada.
Každopádne sa těším na to, čo nás pani Dana naučí. :)
Domča
Zaujalo mě porovnání textů psaných jako popis versus reálný zážitek.
Učíme se celkově vnímat práci s textem.
V práci pak můžeme zvážit, abychom zapojovali více citací, používali barvitější vylíčení.
Míša
Nepolíben literární tvorbou, dozvěděl jsem se, o čem bude kurz a jaká jsou pravidla psaní.
Petr
Titulok je polovica úspechu.
Je dobre čítať po sebe vety - ak je tam zádrhel, gtreba zjednodušit.
Boris
80 % úspěchu tvoří nadpis, 20 % pak první věta.
Spíš popisovat, aby si čtenář udělal vlastní představu (sluníčko svítilo, tráva voněla), než hodnotit (bylo hezky).
Zita
Dozvevedela som sa:
kdo je Arnošt Rustig
že nie každý príbeh potrebuje mať dlhý úvod, ako nás učili v škole
čo je predstavenie na základe akcie
že je najdôležitejší titulok a prvá veta
čo je predstavenie na základe akcie
že je najdôležitejší titulok a prvá veta
 |
| Víkendový kurz pro začátečíky i pokročilé 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Moc děkuji za vše, bylo to super. A přikládám, v čem jsem se posunula trochu kupředu nebo nastartovala proces:
1/ po dlouhé době jsem tvořila jen pro radost z tvorby
2/ našla jsem bandu skvělých kritiků, naslouchám názorům lidí, které bych jinak nepotkala - úžasné spektrum! - a zkouším rozumět jejich úhlu pohledu
3/ učím se používat Occamovu břitvu a škrtám a škrtám .-)
4/ opravdu přemýšlím nad co nejlepším nadpisem (jasně že v kontextu myšlené cílovky)
5/ zkouším přepsat jinak, co napsali jiní - sděluji a nemám strach z reakce publika
Jana Brabcová
2/ našla jsem bandu skvělých kritiků, naslouchám názorům lidí, které bych jinak nepotkala - úžasné spektrum! - a zkouším rozumět jejich úhlu pohledu
3/ učím se používat Occamovu břitvu a škrtám a škrtám .-)
4/ opravdu přemýšlím nad co nejlepším nadpisem (jasně že v kontextu myšlené cílovky)
5/ zkouším přepsat jinak, co napsali jiní - sděluji a nemám strach z reakce publika
Jana Brabcová
.jpg) |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
posílám krátké shrnutí toho, co jsem si z lednového víkendového kurzu odnesla:
- co je to Aristotelova pětka. To pro mě bylo opravdu nové a musím říct že jsem si nový styl psaní v duchu hudební vzpomínky opravdu užila. Je vidět, že se stále mám co učit ;-).
- úžasným obohacením byl i herec Ivan Lupták, nevěřila jsem že by se mi ho někdy podařilo vidět naživo, natož s ním mluvit, podat si s ním ruku a být s ním na jedné tvůrčí lodi. Takže i za to děkuju.
Tvé kurzy mi vážně dávají hrozně moc.
Těším se na zítřejší čtvrteční lekci (dlouhodobého kurzu). A samozřejmě si zamlouvám Loučeň, tu si nenechám ujít!
Jasmin Carmel
|
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Děkuju za víkendový kurz, bylo to moc fajn. Pro mě je celkem obtížné sepsat v deseti bodech, co nového jsem se naučil. Tak napíšu jen pár vět.
Už před časem jsem četl tu knihu od Stephena Kinga O psaní nebo od Haruki Murakamio knížku Spisovatel jako povolání. Takže jsem si spíš spoustu věcí u tebe na kurzu zopakoval, připomněl a potvrdil.
Pro mě nejcennější bylo setkání s Vámi se všemi. Po dlouhé době jsem se zas vymanil ze své bubliny a potkal se s lidmi úplně odjinud, z různých profesí. Každý byl úplně jiný a do kurzu přinesl něco svého. Moc rád se potkávám s tvůrčími lidmi a to se mi o víkendu poštěstilo.
Jak už jsem naznačil v neděli na konci lekce, rád bych psal. Víc psal. Baví mě to a cítím vnitřní potřebu psát (i když to nic neznamená, tuhle potřebu má hodně lidí a většina z nich by to rozhodně dělat neměla, třeba do té skupiny patřím i já). Nicméně mám v hlavě celou řadu témat a námětů, ale nedokážu je rozvést v delší a ucelenější text. Nevím jak začít. Skládám si to jen v mysli, ale kolem počítače, kam bych to měl napsat, jen kroužím, protože jakmile k němu zasednu, cítím podivný závazek a zablokuju se. Zkrátka jsem se k tobě na kurz přišel "nakopnout". Ale ten kratičký příběh o večeři jsem rozvinul, takže jsem si sedl a psal jsem. Třeba se mi to "nakopnutí" povedlo. Třeba z toho bude něco víc. Uvidim. Když se na něj podíváš a dáš mi ještě zpětnou vazbu, budu rád.
Každopádně děkuju, měj se bezvadně a budu rád, když dorazíš na toho Plejtváka do Ypsilonky.
Ivan Lupták
 |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
chtěl bych všem poděkovat za skvělý čas strávený na kurzu. Jak už jsem předeslal při představování, pracovně se, bohužel, zabývám trochu jinými věcmi, než jsou ty tvůrčí, a tak pro mě byl čas strávený na kurzu velkým duševním občerstvením. Občerstvením se skvělými texty, se zamyšlením i humorem, za což vám ještě jednou díky.
Mějte se moc hezky a budu se těšit zase někdy, někde na viděnou a třeba i mimo kurz.
Míra Tichý
Milí přátelé,
souhlasím s Mírou, byl to skvělý, intenzivní víkend. Díky Vám a především Daně. Asi se budu opakovat, ale je naprosto výjimečné vzájemně vytvořit atmosféru pohody, porozumění, sdílení svých zážitků a prožitků.
Celý týden doháním pracovní povinnosti za předchozí období ( nemoc, Vánoce apod.). Nebyl den, kdybych ať již reálně nebo vy myšlenkách nevrátila, jak své nápady v povídkách opravit a vylepšit. Ale pořád to není ono. Chtěla bych, abych den měl minimálně 48 hodin. Taky jsem si googlila tu umělou inteligenci, o které nám říkala Jana na obědě.
Jen pro představu, jak je to s námi právníky. Po víkendu trpím trochu schizofrenií.
Píšu žalobu, potom vyjádření za obžalovaného, hned na to smlouvu. Vždycky mi vytane na mysli : HLAVNĚ AŤ soud NEDOPISUJE V HLAVĚ. To by byl průser. Mohl by mu napařit víc, než by si zasloužil.
Nebo v rozvodovém řízení : MOC ŽÁDNÝ POPIS AKCE nebo moc žádné EMOCE, zatím to vypadá nadějně. Možná se nakonec rodiče dohodnou a neroztrhnou to dítě vejpůl. Tady by DĚJ moc NEPOSUNUL věc dál.
Tak docela zůstává pro obojí stejné : KRÁTKĚ VĚTY, protože právníci dokáží napsat jedno souvětí na půl stránky a laik, aby si na jeho rozluštění vzal překladatele.
Potom dost taky funguje : ZAČATEK, PROSTŘEDEK a KONEC. Něco je dané, popíšu to, zašmodrchám a nakonec chci, aby soud rozhodl, že řemeslníkům, kteří odflákli svou práci a ještě to neudělali včas, jsem nemusela doplatit celou dohodnutou cenu díla a ještě k tomu s úroky a smluvní pokutou.
Taky je dost dobrý vždycky vědět : PROČ TO PÍŠU. Že by : aby mi klient zaplatil ? Taky někdy. Naštěstí ale ještě i po dvaceti letech mám pocit, že můžu smysluplně rozhýbávat soukolím spravedlnosti. I když je trochu zarezlé a někdy to trvá ho ho chodu.
Taky je dobré pravidlo : ZAUJMOUT, POBAVIT a nakonec POUČIT
Někdy pracovníci justice pobaví, a ani o tom neví. Např. třikrát nezaplacená jízdenka MHD po šesti korunách, a ejhle za deset let dluh na nákladech exekutora dosahuje třicet šest tisíc.
Někdy mě taky dostane absurdita samotných kauz : NEČESANÝ, který se pokusil zavraždit KADEŘNICI ... asi mu chtěla dělat módní vlny ( promiňte za ten černý humor).
A POUČENÍ na závěr : vězte, že máte právo na poučení, před, v průběhu i po. Protože, i když nemáte pravdu, a v prvním kole vám to dají v rozsudku "sežrat", máte velkou naději, že odvolací soud věc vrátí soudu prvního stupně, že vás právě zapomněl poučit kvůli blbosti. Takže jen to nevzdávat.
Tak zase někdy na viděnou a na slyšenou, buď v Ypsilonce nebo na Loučeni u Thurn-Taxisů a Kateřiny Šrámkové.
Radka Vodičková
souhlasím s Mírou, byl to skvělý, intenzivní víkend. Díky Vám a především Daně. Asi se budu opakovat, ale je naprosto výjimečné vzájemně vytvořit atmosféru pohody, porozumění, sdílení svých zážitků a prožitků.
Celý týden doháním pracovní povinnosti za předchozí období ( nemoc, Vánoce apod.). Nebyl den, kdybych ať již reálně nebo vy myšlenkách nevrátila, jak své nápady v povídkách opravit a vylepšit. Ale pořád to není ono. Chtěla bych, abych den měl minimálně 48 hodin. Taky jsem si googlila tu umělou inteligenci, o které nám říkala Jana na obědě.
Jen pro představu, jak je to s námi právníky. Po víkendu trpím trochu schizofrenií.
Píšu žalobu, potom vyjádření za obžalovaného, hned na to smlouvu. Vždycky mi vytane na mysli : HLAVNĚ AŤ soud NEDOPISUJE V HLAVĚ. To by byl průser. Mohl by mu napařit víc, než by si zasloužil.
Nebo v rozvodovém řízení : MOC ŽÁDNÝ POPIS AKCE nebo moc žádné EMOCE, zatím to vypadá nadějně. Možná se nakonec rodiče dohodnou a neroztrhnou to dítě vejpůl. Tady by DĚJ moc NEPOSUNUL věc dál.
Tak docela zůstává pro obojí stejné : KRÁTKĚ VĚTY, protože právníci dokáží napsat jedno souvětí na půl stránky a laik, aby si na jeho rozluštění vzal překladatele.
Potom dost taky funguje : ZAČATEK, PROSTŘEDEK a KONEC. Něco je dané, popíšu to, zašmodrchám a nakonec chci, aby soud rozhodl, že řemeslníkům, kteří odflákli svou práci a ještě to neudělali včas, jsem nemusela doplatit celou dohodnutou cenu díla a ještě k tomu s úroky a smluvní pokutou.
Taky je dost dobrý vždycky vědět : PROČ TO PÍŠU. Že by : aby mi klient zaplatil ? Taky někdy. Naštěstí ale ještě i po dvaceti letech mám pocit, že můžu smysluplně rozhýbávat soukolím spravedlnosti. I když je trochu zarezlé a někdy to trvá ho ho chodu.
Taky je dobré pravidlo : ZAUJMOUT, POBAVIT a nakonec POUČIT
Někdy pracovníci justice pobaví, a ani o tom neví. Např. třikrát nezaplacená jízdenka MHD po šesti korunách, a ejhle za deset let dluh na nákladech exekutora dosahuje třicet šest tisíc.
Někdy mě taky dostane absurdita samotných kauz : NEČESANÝ, který se pokusil zavraždit KADEŘNICI ... asi mu chtěla dělat módní vlny ( promiňte za ten černý humor).
A POUČENÍ na závěr : vězte, že máte právo na poučení, před, v průběhu i po. Protože, i když nemáte pravdu, a v prvním kole vám to dají v rozsudku "sežrat", máte velkou naději, že odvolací soud věc vrátí soudu prvního stupně, že vás právě zapomněl poučit kvůli blbosti. Takže jen to nevzdávat.
Tak zase někdy na viděnou a na slyšenou, buď v Ypsilonce nebo na Loučeni u Thurn-Taxisů a Kateřiny Šrámkové.
Radka Vodičková
1. Příběh nesmí být nuda !!
2. Zvolit první větu tak, aby podchytila pozornost čtenáře.
3. Mít na paměti gradaci textu.
4. Snažit se vystihnout pointu psaného příběhu.
2. Zvolit první větu tak, aby podchytila pozornost čtenáře.
3. Mít na paměti gradaci textu.
4. Snažit se vystihnout pointu psaného příběhu.
5. Vystříhat se balastu a zbytečně dlouhých vět.
Milada Trojanová
posílám svoje výtvory a původní úkol. A co jsem se naučila:
že je třeba při psaní textu myslet i na "neviditelnou" část, proč jsme příběh psali
že je třeba čtenáři dát prostor pro jeho fantazii a ne ho zahltit množstvím upřesňujících informací
že si mohu vymýšlet a nemusím se vázat tím, jak se to skutečně stalo (s tím se ještě budu muset hodně popasovat)
že se nemusím držet v podstatě žádných pravidel, ale zároveň je fajn některá pravidla dodržovat, protože to pak funguje
že ze mě asi žádný spisovatel nebude, ale psaní může být fakt zábava
že mám fajn kamarády, kteří mě zakoupením tohoto kurzu trochu postrčili a také poslali mezi zajímavé lidi
Dana Velehrachová
že ze mě asi žádný spisovatel nebude, ale psaní může být fakt zábava
že mám fajn kamarády, kteří mě zakoupením tohoto kurzu trochu postrčili a také poslali mezi zajímavé lidi
Dana Velehrachová
Ahoj Dano,
Děkuji za dnešní den. Strašně to uteklo a bylo to fajn.
Děkuji za dnešní den. Strašně to uteklo a bylo to fajn.
Co jsem se dnes naučila:
· Psaní nesmí být nuda
· Psát vše jako detektivku a očekávat co přijde
· Přemýšlet pro jakou cílovou skupinu píšeme
· Dobrý text musí vyvolat emoce
· Porušování pravidel posunuje umění
· Psaní nesmí být nuda
· Psát vše jako detektivku a očekávat co přijde
· Přemýšlet pro jakou cílovou skupinu píšeme
· Dobrý text musí vyvolat emoce
· Porušování pravidel posunuje umění
Lenka Prosecká
 |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Co jsem se naučila 7.-8. ledna:
1. nikdy se nezavděčím všem, nepíšu pro všechny čtenáře
2. důležitost názvu a uvedení do děje
3. proporce příběhu, možnost přímé řeči
4. neopakovat slova
5. zkracovat a zjednodušovat text
2. důležitost názvu a uvedení do děje
3. proporce příběhu, možnost přímé řeči
4. neopakovat slova
5. zkracovat a zjednodušovat text
Ještě jednou moc děkuji a těším se zase příště.
Kateřina Purmová
Kateřina Purmová
Ahoj Dano,
velmi děkuji za dnešní inspirativní den. Moc jsem si to užil. Zároveň zasílám 5 věcí, které pro mne byly dnes nejdůležitější:
velmi děkuji za dnešní inspirativní den. Moc jsem si to užil. Zároveň zasílám 5 věcí, které pro mne byly dnes nejdůležitější:
1. Klíčem ke čtenářovi je POUTAVÝ NADPIS (80%) a první věta (20%). Když čtenáře nenadchnu, je velké riziko, že ho ztratím.
2. Cihly každého příběhu (aby fungoval) jsou: POPIS, DIALOG, AKCE
3. Je dobré "NEDĚLAT LITERATURU", ale vyprávět příběh tak, jak bych to čtenáři říkal do očí. Srozumitelně, nekošatě, jednoduše (věty i jednotlivá slova).
4. NÁLEPKU SI TVOŘÍ ČTENÁŘ. Autor nepopisuje charakter (člověka, krajiny, prostředí apod.), ale představuje ho na příběhu a nechá na čtenáři, aby si doplnil nálepky sám (chytrý, odvážný, urputný, ... překrásný, opuštěný, nevlídný)
5. Každý příběh musí PŘEDAT POUČENÍ. Bez toho vlastně tvorba vůbec nedává smysl. Jasné sdělení.
Přeji příjemný večer
3. Je dobré "NEDĚLAT LITERATURU", ale vyprávět příběh tak, jak bych to čtenáři říkal do očí. Srozumitelně, nekošatě, jednoduše (věty i jednotlivá slova).
4. NÁLEPKU SI TVOŘÍ ČTENÁŘ. Autor nepopisuje charakter (člověka, krajiny, prostředí apod.), ale představuje ho na příběhu a nechá na čtenáři, aby si doplnil nálepky sám (chytrý, odvážný, urputný, ... překrásný, opuštěný, nevlídný)
5. Každý příběh musí PŘEDAT POUČENÍ. Bez toho vlastně tvorba vůbec nedává smysl. Jasné sdělení.
Přeji příjemný večer
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu 5. ledna 2023 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Milá Dano!
Veronika Souralová
Srdečně Tě, Dano, zdravím v novém roce. Přeju elán a trvání vitality, kterou stále hýříš. Tak k tomu jen zdraví a toho kupu...
Český rozhlas Olomouc bude v únoru ve svém pořadu Setkání s literaturou vysílat mé tři povídky, a to MARIÁŠ, DÝMKU A KNIHOVNÍKA. Mám radost, neboť od roku 2019, kdy zpracovali několik mých vánočních povídek, bylo z jejich strany ticho.
Myslel jsem si, že mě hodili přes palubu, ale ne.
Tak se těším, jak to připraví, kdo bude číst a vůbec...
Nataša Richterová se ve svých textech zaměřuje na zachycení emocí, všedních i neobvyklých situací a vztahů. Její styl je přístupný, osobitý a často odlehčený, s důrazem na detail a živý popis prostředí či charakterů. Píše jak beletrii, tak cestopisné a memoárové texty, které mají osobní nádech a lehkost, i když se dotýkají hlubších témat. Příklady z její tvorby najdete například na stránce Psaní podle Lustiga, kde sdílí své povídky a ukázky z kurzů, kterých se účastní. Pokud vás její práce zaujala, doporučuji si přečíst některé její texty, například "Za řeckými bohy na katamaránu" nebo "Dvě ryby". Obě ukazují její cit pro atmosféru a schopnost vyprávět příběhy, které zaujmou svou autentičností a lehkým humorem.
Wilson
Posílám informaci o lednovém spisovatelském on-line festivalu Kafe s múzou, který vede Martina Heš. Další kurz pro začátečíky s názvem Časté chyby v literárních soutěžích a jak se jim vyhnout pak nabízí zdarma Katka Kalivodová Foltánková, literární porotkyně ze soutěže Vyškovský cedník. To jen tak pro zajímavost, kdyby to někoho zajímalo.
Nataša Richterová
Dana Emingerová ve svých cestopisech a reportážích často využívá kombinaci poutavého líčení prostředí, živých dialogů a trefných popisů postav, které propojuje s osobitým humorem a častým nádechem nostalgie nebo dramatu. V jejích dílech se často prolíná lehkost s hlubokým vhledem do lidských vztahů a emocí.
GPT
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu 5. ledna 2023 |
Často slýcháme: „Čoveče, to byla taková paráda / hrůza / sranda / divná věc, že to nedovedu popsat. Dobrý spisovatel to musí umět popsat. Navíc tak, aby čtenáři běhal mráz po zádech, jak vše jasně uvidí před očima.Psaní člověka povznáší, dává životu smysl. Spisovatel tvoří z ničeho něco, pátrá po ušlechtilosti a dobru. Když se mu to povede, čtenář je ušlechtilejší, lepší. A. Lustig
Pište svůj příběh jako detektivku tak, aby ho čtenář hltal a neustále se ptal, co bude dál. J. Vaňková
Čtenář musí vidět váš příběh jako film. J. Vaňková
Psaním vytváříte sen, do kterého zvete své čtenáře. A nesmíte dovolit, aby vám kvůli autorským chybám ze snu vyskočili. J. Gardner
Životodárnou mízu beletrie tvoří barvité detaily, které vtahují čtenáře do děje. Vykreslují autentičnost situace a dodávají scénám důvěryhodnost. J. Gardner
Detail vytváří sen, bohatou hru v naší mysli. Nejednou nevidíme slova na stránce papíru, ale konkrétní obrazy – plačícího starce, usedlost v bouři… J. Gardner
V tragédii jsou události horší než zlé. Jde o neštěstí, které lidi potká, aniž by si ho zasloužili. Nechceme, aby se to stalo nám.
Komedie přestavuje laskavý posměch. Podle filmařů je humor otázkou vzdálenosti. Když natočíte zdálky člověka, jak uklouzne po banánové slupce, je to legrace. Ale jakmile divák vidí krev, jak si vyrazil zub o kámen, už to vůbec k smíchu není.
Každý spisovatel musí být vzdělaný a hodně číst, aby neobjevoval „spisovatelské kolo“. Porovnávat se s ostatními je nejlepším měřítkem vlastní tvorby.
Kdo se brání, neposlouchá.
Při dávání zpětné vazby vždycky mluvte jen za sebe. Je velký rozdíl, když řeknete: „To je blbost.“, nebo: „Já si myslím, že je to blbost.“
Za autora mluví jen slova na stránce papíru.
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit. Jinak tam nemá co dělat. A.P. Čechov
Literární pravda je pravdivější než pravda. A. Lustig
Psaní nesmí být nuda. A. Lustig
Lepší je napsat konkrétněji: „Kos zpívá na jabloni.“, než „Pták sedí na stromě.“
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu: „Zabiju tě!“ křičel. x Křičel, že ho zabije.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Psaní je řemeslo jako mnohé jiné. Má svá pravidla, která musíte znát.
Pravidla musíte znát, ale dají se porušovat, pokud to funguje.
Již Aristoteles ve 4. století před naším letopočtem zakódoval základní pravidla psaní v Poetice.
Je lepší napsat vymyšlený příběh, kterému čtenář věří, než líčit pravdivé historiky ze života, kterým nikdo nerozumí.
To, že se vám příběh skutečně stal, vás nezbavuje povinnosti napsat o něm uvěřitelným a přehledným způsobem.
Nesmíte psát: „Ten je chytrej, blbej, mazanej…“ Musíte popsat akci, z níž vlastnosti postav vyplynou podle toho, jak postava jedná, mluví či myslí. A. Lustig
Už z toho, jak vaše postavy mluví, by měl čtenář poznat jejich vlastnosti.
Každá povídka se má podobat ledové kře. Devět desetin pluje pod hladinou a jen jedna nad hladinou. Autor musí o svých postavách vědět vše, přestože to do příběhu nenapíše. E. Hemingway
Popis začíná představou toho, co chcete, aby čtenář prožíval. Pak to přenesete na papír a tím umožníte čtenáři, aby se příběhu zúčastnil i svými smysly.
Popis je kulisou pro příběh. A o každém popisu se dá říct, že nemusí pršet, stačí, když kape. S. King
Psaní beletrie se podobá hudbě. Texty fungují muzikálně – mají rytmus, tempo, refrény, v nichž se některé motivy vracejí. Poznáte to, když povídku čtete nahlas. Okamžitě zjistíte, co drhne, kde text potřebuje vylepšit. J. Rudiš
V mnoha případech, kdy čtenář odloží knihu, protože „ho začala nudit“ za to může spisovatel, který se nechal unést svými popisnými schopnostmi a pustil ze zřetele to nejdůležitější – totiž že příběh se musí pořád vyvíjet. S. King
Pište, jak vám zobák narostl. Nesnažte se šroubovat věty do krkolomných konstrukcí jako: „Bylo podřezáno prase za použití nože za účelem získání jitrnice.“
Vyvarujte se používání sloves v pasivních tvarech: „Líbání s Maruškou bude mnou vždycky pamatováno jako počátek mých sexuálních zkušeností.“
Účelem sprostých slov v textu je šokovat. Když jejich užívání přeženete, stanou se samoúčelnými. Výjimkou je líčení prostředí, k němuž vulgarity patří.
Když opakujete brzy za sebou slova stejného slovního základu, i napínavý příběh ztrácí energii. Stačí najít vhodná synonyma.
Pozor na nahodilé rýmy. Aniž si toho všimnete, úplně vám rozbourají dramatickou situaci: „Uviděl jsem ptáky, pak to bouchlo, všechno vylétlo do vzduchu a já taky.“
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáte krátkými, používáte odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Uvědomte si, že jste zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíte vědět, s jakým materiálem zacházíte a jak ho poskládáte dohromady. A. Lustig
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí. K. Dvořáková
Když napíšete strašně jemnou povídku a bude to pořád samá něha, vznášení se na obláčku, tak potřebujete, aby hrdinové spadli tvrdě na zem a šlápli do hovna. Jinak se čtenář unudí.
Nikdy svou povídku nezačínejte „od Adama“. Nejspolehlivěji čtenáře získáte, když začnete napínavou akcí či dramatickým dialogem. A. Lustig
Když vyprávíte o chlapovi, která zavraždil svou milenku, vypusťte, že se „v malé vesničce u Košic narodil kočímu a služce na statku zlobivý chlapeček“. Lepší je vybalit to hned: Najednou se naštval a vrazil jí kudlu do břicha. A. Lustig
Jak začít? Vezměte své postavy a hoďte je hned do průšvihu. Pak sledujte a popisujte, co budou dělat.
S. King
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vašemu hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Pokud opakujete slova stejného slovního základu, musíte tak činit vědomě, pak má opakování funkci naléhavého důrazu: „Slíbila jsem, že vás naučím psát. A já vás to naučím.“
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vašemu hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Pokud opakujete slova stejného slovního základu, musíte tak činit vědomě, pak má opakování funkci naléhavého důrazu: „Slíbila jsem, že vás naučím psát. A já vás to naučím.“
Vždycky, když odevzdáváte svůj příběh z ruky, musí z něj být jasné, proč jste ho napsali, co jste jím chtěli říct.
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Každý příběh má tři základní části. Hemingway tomu říká včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek nebo představení, zápletka, rozuzlení.
Spisovatel chce, aby se v jeho kapce rosy zrcadlilo celé nebe. A. Lustig
Je pět hlavních témat literatury, která se pořád opakují a prolínají: láska, moc a manipulace, člověk si hraje na boha, zločin, trest. A. Lustig
Nejlepší autoři dokázali postihnout člověka své doby. A. Lustig
Proces při psaní realistické povídky a bajky se moc neliší. Autor bajek jen na začátku poněkud opraví přírodní zákony, ale jakmile čtenář kývne na tuto změnu, musejí jeho hrdinové vystupovat jako předvídatelné postavy, vycházející ze své přirozené motivace (např. mluvící vrána, strom nebo hodiny si musejí povídat tak, aby je čtenář rozpoznal). J. Gardner
Nepište svůj příběh přesně tak, jak do detailu probíhal. Vyberte jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit.
Kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce.
S. King
Literární pravda znamená, že vám čtenář věří a že se v příběhu, i když je vymyšlený, orientuje.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii. P. Šebestová
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Vypusťte podrobnosti, které nejsou pro vaši historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilujte.
Zjednodušujte a nechytejte moc zajíců najednou.
První věta musí být úderná a zapamatovatelná. Poslední věta rovněž. Vypište si pár prvních a posledních vět z vašich oblíbených knih. A. Lustig
Kdybyste dostali jeden dolar, abyste si koupili čtenáře, 80 centů stojí titulek a 20 centů první věta. Pokud nezaujmete, dolar je fuč. J. Chrást
O čem psát? Mít, co říct. J. Chrást
I nejlepší spisovatelé museli projít perným obdobím škrtání, přepisování a nekonečných úprav.
Teprve, je-li začátečník ochoten vyhodit ze svého příspěvku první odstavec, který mu dal nejvíc práce, je na dobré cestě stát se spisovatelem.
Uvažuje takhle manažer, malé dítě, maminka? Pokud spisovatel postupuje správně, čtenář odpoví vždycky: ANO. Pokud se tak nestane, čtenář o autorově vyprávění pochybuje, byť by šlo o reálný příběh.
Psaní je dřina. Je to složitější, než zasadit semeno na poli. Je to spíš jako lámat skály. Vyjde vám první knížka a rádi byste napsali další příběh snadněji. Jenže to nejde. Příští román je stejně těžký jako předešlý… A. Lustig
Když napíšete hezkou knížku, jste jako autoři mrtví pro tu další. I když vám všichni tvrdí, že jste mistři, musíte se pro nový román znovu narodit. A. Lustig
Každý nový příběh má jiné zákonitosti, které si musíte objevit. A vůbec vám nepomůže, že už jste něco napsali skvěle. Příště to musíte napsat znovu dobře, ale nikde nemáte záruku, že se vám to povede. A. Lustig
Kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce.
S. King
PÁR SLOV DANY EMINGEROVÉ, SPISOVATELKY, PUBLICISTKY A LEKTORKY TVŮRČÍHO PSANÍ
„Kdyby byla Země kulatá, ti dole by z ní padali do vesmíru,“ tvrdili po staletí mocní tohoto světa a pronásledovali učence, kteří hlásali něco jiného. Pak se vědění jako mávnutím proutku otočilo a lidé se začali smát těm, kteří u dávného bludu setrvali. To mám pořád někde vzadu v hlavě, když učím tvůrčí psaní, píšu knihy a jezdím po světě na reportáže, jejichž témata si sama vybírám. A jsem vděčná, že jsem díky novinářské profesi poznala spousty zajímavých lidí, kteří mi stále znovu a znovu otvírají oči…
Přestože miluju práci pro National Geographic, své nejtrvanlivější noviny mám v historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, kde mi prošly rukama všechny texty stálých přírodovědných expozic – Okna do pravěku a Zázraky evoluce. Tam jsem nastudovala tolik věcí! Věděli jste třeba, že naše území kdysi bývalo na jižní polokouli?
Jako malá holka jsem si myslela, že po celé Zeměkouli prší najednou, lidi všude jedí vepřo-knedlo-zelo a rodiče vyprávějí dětem pohádky o hloupém Honzovi a bludičkách. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že moře a pouště nejsou jen fantastickou kulisou pohádkových světů, že dárky na Vánoce skoro nikde nenosí Ježíšek a dokonce mnohde vůbec nemají lesy plné hub a rybníky s vodníky. Ale zase mají oceány, velehory, hurikány a sopky...
Ptala jsem se třeba na Azorských ostrovech při prohlídce lávou zalitého majáku, kdy bylo poslední zemětřesení. „Dnes ráno,“ koukl do mobilu průvodce. Když viděl mé zděšení, uklidňoval mě: „Pokud se země hýbe, velký výbuch nehrozí.“ Nato se zasnil s pohledem upřeným k bílé čepičce nejvyššího místního vulkánu a řekl, že miluje sníh a léta touží jet do Alp. „Jenže moje paní se bojí lavin.“
Prostě svět je všude jiný, jako jsou rozmanití lidé, každá rodina a každý národ, protože je formují úplně jiné věci, jiné dějinné události. Vlastně by byla nuda, kdyby si všichni mysleli totéž.
Příklad vidím i ve své rodině, kde všichni vzhlížejí k dědečkovi, o kterém jsem napsala svou první knížku LEGIONÁŘ A SNĚŽNÁ ŽENA. Projel celý svět, a když přišli komouši, vyhodili ho z práce a vzali mu všechny zásluhy i majetek.
Naopak druhý děda vyrůstal v chudobě, i v zimě musel chodit do školy bos a díky socialismu si hodně polepšil. Tak jeho názory toleruju, i když s nimi nesouhlasím.
A na respektu jsou postavené i kurzy tvůrčího psaní, které jsem převzala od spisovatele Arnošta Lustiga. Díky jeho charismatu a zkušenostem měly semináře obrovský filozofický i morální přesah. Nešlo o nějakou kuchařku s návodem na vaření románů. Kurzy v jeho podání byly vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Arnošt přežil holocaust a věděl, že každá generace si musí vybojovat svou vlastní svobodu. Říkal, že slušnost je jako pták nad mořem, stále musí mávat křídly, aby se neutopil.
Opravdu si považuji za čest, že mohu předávat dál, co mě tento vzácný člověk naučil. PSANÍ PODLE LUSTIGA je spíš klub spřízněných duší, v němž se hodně dozvídáte o řemesle, které se dá zvládnout jako každé jiné. Musíte však pochopit základní pravidla, a ta se v umění dají porušovat… pokud to funguje. A jak vaše příběhy působí na ostatní, to zkoušíte na bezpečné půdě kurzu. Právě díky upřímné zpětné vazbě se posouváte jako blesk.
Zásadní ovšem je vyjadřovat se laskavě s respektem k názoru druhých, kritizovat konstruktivně, aby autor měl chuť se dál zlepšovat a vlastně lačnil po odstranění slabších míst v textu. Takhle učím psát lékaře, manažery, babičky, studenty, vědce. Pořádáme autorská čtení a autogramiády v Divadle Dobeška. Po třinácti letech výuky jsem ve své knihovně pyšná na celý foch s knížkami, které vydali frekventanti mých kurzů.
S manželem Petrem Pravdou, bývalým válečným zpravodajem, učíme také psaní cestopisů. Naši žáci publikují v médiích a jejich texty si můžete přečíst i na stránkách tohoto vydání Koktejlu.
Dana Emingerová
