 |
| Divadlo Dobeška 2023 |
.jpg)
.jpg)
Nataša pokřtila v Plzni 12. prosince svou knihu Kuchařka z rybářské chaty. Tentokrát jsem byla pyšnou kmotrou já... A poprvé se mi u kuchařky stalo, že jsem se po přečtení poslední stránky rozplakala dojetím. Jsem pyšná, kolik jsem vychovala úspěšných autorů.
Gratuluji, Natašo!! Jsi bezvadná kamarádka, autorka i lektorka
Dana
Ve světě literatury existuje jenom pět námětů, ke kterým se všichni spisovatelé posledních pět tisíc let vracejí, které se jednotlivě nebo v kombinaci objevují stále.
Na prvním místě je láska. Nejzkušenější spisovatelé se drží Lásky s velkým L, protože to je to, co lidi zajímá úplně nejvíc.
Na druhém je moc a manipulace.
Pro třetí téma existuje řecké slovo hybris, což znamená překročení, kdy člověk zapomene, že je člověk. Myslí si, že je bůh, že si může dovolit všechno, a chová se jako bůh. A je za to potrestán, shoří v ohni.
Ty dva poslední náměty jsou zločin a trest. A tohle všechno se prolíná.
Takže spisovatelé čtou nejen proto, aby mohli opisovat od jiných, ale zároveň – a to je zdánlivě úplný protimluv – čtou a čtou i proto, aby od svých předchůdců neopisovali. Protože jen ten, kdo přinese světu něco úplně nového (nový pohled na člověka), je opravdový spisovatel.
Arnošt Lustig
Dana
Na prvním místě je láska. Nejzkušenější spisovatelé se drží Lásky s velkým L, protože to je to, co lidi zajímá úplně nejvíc.
Na druhém je moc a manipulace.
Pro třetí téma existuje řecké slovo hybris, což znamená překročení, kdy člověk zapomene, že je člověk. Myslí si, že je bůh, že si může dovolit všechno, a chová se jako bůh. A je za to potrestán, shoří v ohni.
Ty dva poslední náměty jsou zločin a trest. A tohle všechno se prolíná.
Takže spisovatelé čtou nejen proto, aby mohli opisovat od jiných, ale zároveň – a to je zdánlivě úplný protimluv – čtou a čtou i proto, aby od svých předchůdců neopisovali. Protože jen ten, kdo přinese světu něco úplně nového (nový pohled na člověka), je opravdový spisovatel.
Arnošt Lustig
 |
| 5. lekce kurzu psaní cestopisů se vstupem válečného zpravodaje Petra Pravdy 13. 12. 2023 |
Petrovo vystoupení bylo moc dobrý. Bylo to autentické.
Laťka, kterou je užitečné vidět a slyšet. Navíc od profesionála.
Martin Paruch
%20kopie(2).jpg)
V nebezpečných situacích se chovat normálně, neagresivně.
Je dobré znát vždy alespoň pár slov v místním jazyce, může to pomoci otupit hrany.
Pokud možno nepanikařit, "neposrat se z toho".
Hodí se znát reálie, aby bylo možné zahájit rozhovor.
A hlavně neukazovat, že jsme bohatí (ačkoliv někdy je to bohatství relativní - dodávám já)
Marek Filičko
Ty nejzajímavější příběhy nejsou tam, kde padají bomby.
Petr se jako mladík setkal u jednoho stolu s Christiane Amanpour a najednou nevěděl, na co se jí zeptat.
Jana Venclů
Jana Venclů
.JPG)
Petře, jsi fakt hrdnina,
Nejsem tak dobrý psavec, abych se jen pokusila vylíčit ten strach, jaký jsem se o tebe měla, i když už bylo po všem. Moc děkuji a s panem Tomášem Poláčkem jsem už knihu za vyměnila za flašku, jak chtěl, tak doufám, že mu bude chatnat. Mějte se moc hezky.
Nejsem tak dobrý psavec, abych se jen pokusila vylíčit ten strach, jaký jsem se o tebe měla, i když už bylo po všem. Moc děkuji a s panem Tomášem Poláčkem jsem už knihu za vyměnila za flašku, jak chtěl, tak doufám, že mu bude chatnat. Mějte se moc hezky.
Všechny zdraví Bohuna Kopřivová
Dozvěděl jsem se, jaká je reálná práce zpravodajce v rizikových oblastech
Bez peněz a kontaktů a podpory je zahraniční zpravodajec nucen improvizovat, ale mnohdy mohou být výsledky a informace hlubší, než od renomovaných zahraničních zpravodajských stanic.
Důležité je snažit se objektivně přinášet informace z obou stran konfliktu.
Bohumil Fiala
 |
| Autorské čtení na Dobešce 1. prosince 2023 |
Tak tohle nemůžu stihnout, ani kdybych jel jako smyslů zbavený hovado. Sraz v divadle Dobeška pro naše autorské čtení je v 17:00. Začátek představení naštěstí až o dvě hodiny později. A já nerad- i když často- chodím někam pozdě.
.jpg)
„To bys nevěřil…“ šveholí tchyně. „Teď v zimě klobouček, kabelka, boty, kabát… Jenže pod ním ještě svetřík! No, a o šátku na ten svetřík ani nemluvím… To všechno sladit…“
„Já vám to taky osladím,“ pomyslím si. A i když nejsem zas tak škodolibý, tak jedu jako Janek.
Parkuji o ulici dál a jsem tu teprve podruhé v životě. Nepamatuji si, kde je přesně vchod do divadla. Rozhlížím se kolem sebe a přes park vidím obláček kouře. Může se jednat o počáteční požár… Nebo… Nebo je tam naše lektorka scénického přednesu, paní Janička s nezbytnou cigaretkou. Jdu za obláčkem a bé je správně.
„Dobrý večer, Jano!“ halekám na dálku.
„Dobrý!“ odpovídá. A nato pokračuje: „Hned na začátku to tam napalte! A- užijte si to! Když si to užijete vy, budou spokojení i diváci!“
Bledý tchán, slyšel pouze „napalte to“, a ač nekuřák, po naší jízdě ji žádá o cigaretu. Tchyně mu dává facku. Alespoň se mu vrací barva do tváře. Tchyni Alenku si nikdo na světě plácnout netroufne, tak holt zůstane zelená…
„Ahój, ahój- jé ty jsi tu taky- nazdár!!!“
„Autorské čtení a křesty knih na předvánoční Dobešce jsou pro nás psavce vrchol sezóny! Něco jako derby Sparty se Slávií, Arsenálu s Manchesterem. Nebo přátelství Čuka s Gekem, Boba s Bobkem, Simona s Garfunkelem.“
Provozní manažerka kurzů a dnes i inspicientka v jedné osobě Milča, mi dává scénář večera a úkoly. Donést skleničky, rozdat dárky… V pohodě. Vyfotit? Natočit? Na telefon?!
„Víš, kdykoli vezmu do ruky jakékoli technické zařízení mladší než papiňák, je ohrožen světový mír. Většinou vyfotím vlastní obličej s povyplazeným jazykem. Se mi to dycky nějak otočí a …“
Milča stahuje ruku s telefonem zpět.
„Kdo ještě nezkoušel na mikrofon?!“ volá Jana, uvnitř divadla nouzově potahující z elektronické cigarety.
Běžím na jeviště, beru mikrofon, zkouším první tři věty. „Kdopak to mluví?“ Pomyslím si, zprvu vyděšen barvou vlastního hlasu z reproduktorů.
„Pro mě dobrý!“ volá zvukař.
„Hele, říká dobrý! Líbí se mu to!“ sděluji s nadějí v hlase Ireně, která jde zkoušet po mně.
„On hodnotí zvuk, ne obsah,“ odpovídá opatrně.
„Všichni do sálu! Účinkující v prvním bloku, připravte se- po písničce nastupujete! Martin, Vendula, Bohunka!“
V sále zní první píseň Caravan. Zpěvačka Eva s muzikanty Rudou, Václavem a svým otcem (který je zároveň otcem -naší duchovní guru Dany)- panem Jiřím, by donutili mrtvého tančit. Atomová energie! Čtyři muzikanti a vydají za symfonický orchestr ztvárňující bouřku, která si šňupla něčeho ostřejšího…
Začíná čtení-vrchol sezóny!
Vendula čte poutavý cestopisný příspěvek, kde se dozvím, že E-svatyně není nový erotickokřesťanský web, jak jsem původně myslel. Pro mě je poutavý zejména neotřelou vůní dálek. Já sám jsem byl bohužel nejdále na náměstí Piazza Diciassette Novembre v Benátkách. Ano znalci italštiny mezi námi už vědí, že se jedná o náměstí 17. listopadu a tím pádem o Benátky nad Jizerou.
A jdeme na první z hřebů - vrcholů večera, křest Natašiny Kuchařky z rybářské chaty. Natašu a její styl mám velmi rád. Jen jsem striktní nežerorybotarián. Proto si po čtení úryvku z knihy, jak Nataša na zádi loďky čurá do moře, jednou rukou se držíc zábradlí a druhou odhánějící čumícího kormorána tuto představu nenechám zkazit recepty na něco tak málo vepřového, jako jsou ryby. Možná je to dáno i tím, že jsem znamením „Ryba“ a bráchové a ségry se prostě nejedí.
Další ochutnávka Eviny muziky. Přidává se i Dana, pan Jiří a co dodat?
Nastupuje Šimon s jeho geniálním pupínkem na přirození. Myslím povídku. O inteligenci jeho vlastních pupínků nemám ponětí.
Děvčata na to zprvu koukají divně.
„No ne, není to špatně, jenom… Už si viděl někdy například osm ženských na jednom místě ve stejném oblečení?“ napovídá pedagogicky Dana a Milča opatrně přikyvuje.
„No jasně!“ kontruju.
Tohle obě dámy vyhodí ze sedla…
„Počkej, počkej… A kde?!!!“
„Na základce. Na tělocviku. Všechny holky měly modrý trenýrky a bílý trička.“
„No, tak vidíš!“ zvolá Dana a myslí si, že se ujímá vedení. „A líbily se ti???“
„Jo, jo! Těm vyvinutějším z těch trenýrek vylejzaly prdelky!“ rozpomínám se na své pravěké erotické probouzení.
„Tak ty poslední udělejte putovní. Jako dárek o vánocích v chudý rodině, která už nebydlí pospolu. Koupíš to, co chceš, necháš krásně zabalit a dáš to mámě. Ta to ani nerozbalí, řekne si, „ale vždyť já nic nepotřebuju“ a dá to tátovi. Ten si pomyslí- „je to krásně zabalený, to bude nějaká serepetička, co já s tím“ a dá ségře. No a ta ví, že otec nemá vkus, ale nechal to krásně zabalit. „Brácha je debil, bude mít radost už z toho a já nemusím nic vymýšlet…“ A dokončí strastiplnou pouť dárku, který je vybrán samotným obdarovaným, tudíž nepřekvapí, ovšem potěší!“
„Prostě na tom jevišti od teď už budeme točit ty zbylý tři kytky. Jsou všechny stejný, nikdo nic nepozná…“
Dana s Milčou pocházející z buržoazních rodin, kde má o vánocích každý svůj dárek- a zlí jazyci hovoří i o dvou. Ale je vidět, že o tom- ač nerady- aspoň přemýšlejí. Vracím chlapy do hry a jsem přesvědčen, že souboj ženské- mužské myšlení je přinejhorším 1:1- tedy „plichtička“.
Problém vyřešen, další nálož jazzu a držte si klobouky- jedeme z kopce!!!
Doznívá muzika a na jeviště vstupuje další čtveřice odvážných.
Martina uzavírá blok adventním srovnáním světa před Brnem a za ním. A je na každém, odkud pochází a z jaké strany je před a z jaké je za. Všude žijí lidé… Kdo moc řeší, z které strany je před, se jednoho dne probudí s flintou v ruce a musí střílet do těch za.
Blíží se závěr a nastupuje Katka se svým posledním pinďourem. Tedy samozřejmě Katka jako půvabná žena žádného „tuhle věc“ nemá. Přesněji- nastupuje se svou povídkou „Poslední pinďour na Zemi“.
Hrozná představa! Navíc ho nakonec sežrala kočka! Cestou domů musím koupit nějaké dobré kočičí konzervy a objednám se na prevenci na urologii. BRR! Pojďme od toho!
Ještě spěchám nechat si podepsat knížky. První od sluníčka Natašky, pro mě. Druhou od Yakeena, pro syna Michala s přítelkyní Marcelkou. V hučícím sále je mi špatně rozumět. A jen osobnost jako Yakeen bez pozastavení zcela samozřejmě píše věnování pro Michala a Marcela… Vysvětluju, že syn jde s většinou a MARCELka- stejně jako Katka- sama nevlastní pinďoura. Yakeen se s pochopením usmívá, bere další knihu a věnuje již správně Michalovi a Marcelce… Velikost některých lidí vynikne i na maličkostech.
Všichni se loučí. Novinářka, architektka, manažer, důchodkyně, podnikatelka, terapeut, studentka, právnička, hudebnice, prodavač, matka na mateřské a spousta dalších. Tihle všichni se mohou setkat jen na dvou místech na světě. Pokud bych doplnil čerta, komunistu a Američana, tak v židovské anekdotě- ty měl rád i náš vzor Arnošt Lustig. Akorát takovou žádnou neznám. Nebo na Dobešce při autorském čtení. A tam to známe a doufáme, že se zase za rok všichni setkáme.
Chumelí, jako když rozzuřenej pes roztrhá peřinu. Je 16:30. 20 minut už čekám v autě na pantátu s panímámou, které jsem na večer pozval. V předchozím organizačním telefonátu mě sami upozorňují, že „v tomhle počasí“ musím vyjet včas.
„Znáš se, zase pojedeš jako Janek!“
„Znáš se, zase pojedeš jako Janek!“
.jpg)
„Já vám to taky osladím,“ pomyslím si. A i když nejsem zas tak škodolibý, tak jedu jako Janek.
Na místo přijíždíme v 17:01. Tchýně Alenka vystupuje z auta a už je jedno jakou má kabelku, boty, svetřík a nevímco. Se zeleným obličejem neladí žádný z jejích svršků. Tchán Mirek dělá odvážného a tak je jen do běla. Vypadá jako sněhulák v kabátě a klobouku.
„Dobrý večer, Jano!“ halekám na dálku.
„Dobrý!“ odpovídá. A nato pokračuje: „Hned na začátku to tam napalte! A- užijte si to! Když si to užijete vy, budou spokojení i diváci!“
Bledý tchán, slyšel pouze „napalte to“, a ač nekuřák, po naší jízdě ji žádá o cigaretu. Tchyně mu dává facku. Alespoň se mu vrací barva do tváře. Tchyni Alenku si nikdo na světě plácnout netroufne, tak holt zůstane zelená…„Ahój, ahój- jé ty jsi tu taky- nazdár!!!“
„Autorské čtení a křesty knih na předvánoční Dobešce jsou pro nás psavce vrchol sezóny! Něco jako derby Sparty se Slávií, Arsenálu s Manchesterem. Nebo přátelství Čuka s Gekem, Boba s Bobkem, Simona s Garfunkelem.“
Provozní manažerka kurzů a dnes i inspicientka v jedné osobě Milča, mi dává scénář večera a úkoly. Donést skleničky, rozdat dárky… V pohodě. Vyfotit? Natočit? Na telefon?!
„Víš, kdykoli vezmu do ruky jakékoli technické zařízení mladší než papiňák, je ohrožen světový mír. Většinou vyfotím vlastní obličej s povyplazeným jazykem. Se mi to dycky nějak otočí a …“
Milča stahuje ruku s telefonem zpět.
„Kdo ještě nezkoušel na mikrofon?!“ volá Jana, uvnitř divadla nouzově potahující z elektronické cigarety.Běžím na jeviště, beru mikrofon, zkouším první tři věty. „Kdopak to mluví?“ Pomyslím si, zprvu vyděšen barvou vlastního hlasu z reproduktorů.
„Pro mě dobrý!“ volá zvukař.
„Hele, říká dobrý! Líbí se mu to!“ sděluji s nadějí v hlase Ireně, která jde zkoušet po mně.
„On hodnotí zvuk, ne obsah,“ odpovídá opatrně.
„Všichni do sálu! Účinkující v prvním bloku, připravte se- po písničce nastupujete! Martin, Vendula, Bohunka!“
V sále zní první píseň Caravan. Zpěvačka Eva s muzikanty Rudou, Václavem a svým otcem (který je zároveň otcem -naší duchovní guru Dany)- panem Jiřím, by donutili mrtvého tančit. Atomová energie! Čtyři muzikanti a vydají za symfonický orchestr ztvárňující bouřku, která si šňupla něčeho ostřejšího…Začíná čtení-vrchol sezóny!
Martin sklízí úspěch se svou povídkou, jak latinskoamerické děvče ke štěstí s gringem přišlo. Děvčata česká si chystají odhalené pupíky a ňadra k podpisu od něj a na jeviště létají kousky spodního prádla. Paní Jana tohoto skromného literáta a sympaťáka připravila k scénickému čtení způsobem, který ohrožuje existenci a živobytí pana Donutila, Bartošky, Praisse a dalších.
Třetí Bohunka dává přítomné mládeži návod, jak připravit a užívat drogu a rostlinu Betel. Vzhledem k uvolněnému přednesu zkoumám její červená ústa… Ale ne, jen výraznější rtěnka - v divadle opodstatněného večerního líčení - a přednes daný zkušeností a drilem paní Jany.
A jdeme na první z hřebů - vrcholů večera, křest Natašiny Kuchařky z rybářské chaty. Natašu a její styl mám velmi rád. Jen jsem striktní nežerorybotarián. Proto si po čtení úryvku z knihy, jak Nataša na zádi loďky čurá do moře, jednou rukou se držíc zábradlí a druhou odhánějící čumícího kormorána tuto představu nenechám zkazit recepty na něco tak málo vepřového, jako jsou ryby. Možná je to dáno i tím, že jsem znamením „Ryba“ a bráchové a ségry se prostě nejedí.Další ochutnávka Eviny muziky. Přidává se i Dana, pan Jiří a co dodat?
Je to koktejl umění, krásného světáctví bohémů z povolání i jemnosti literární královny. To vše pod křídly anděla. Anděla kterým je bezpochyby každá maminka. Okořeněný viditelnou láskou mezi vodou a ohněm, má lepší chuť než Cuba libre podávaný v centru letní Havany…
Tečka za cestopisy, jedeme domů. Doslova.
Tečka za cestopisy, jedeme domů. Doslova.
Děti a rodiče- co jiného by mělo tvořit domov.
Nastupuje Šimon s jeho geniálním pupínkem na přirození. Myslím povídku. O inteligenci jeho vlastních pupínků nemám ponětí. Jana popisuje svůj první milostný zážitek v potemnělém kabinetu. Nebojte- se spolužákem.
Anička zakončuje tento vstup osvěžující lekcí německého jazyka. Už vím, co znamená „šajze“ i ostatní slůvka. Je příznačné, že se tak děje na domovské divadelní scéně dvou velkých šiřitelů- až obrozenců- tohoto jazyka. Pánů Vávry a Štaindlera.
Následuje druhý vrchol setkání. Že nemohou být dva vrcholy v jednom představení? Ale no tak… Dámy, vzpomeňte si, když jste byly mladší a mládenci vysportovanější… A pánové- dva vrcholy… Co má vaše paní mezi obličejem a pupíkem? Cože? Zástěru?! Pane kolego, tak vy jste ženatý opravdu už dlouho a nešťastně. Ale to jsem trochu odbočil.
Následuje druhý vrchol setkání. Že nemohou být dva vrcholy v jednom představení? Ale no tak… Dámy, vzpomeňte si, když jste byly mladší a mládenci vysportovanější… A pánové- dva vrcholy… Co má vaše paní mezi obličejem a pupíkem? Cože? Zástěru?! Pane kolego, tak vy jste ženatý opravdu už dlouho a nešťastně. Ale to jsem trochu odbočil.
 |
| Jana Kovařovicová a Petra Pávková z Attachmentového centra ATTA |
Druhý vrcholem je křest Yakeenovy knihy O kočkách a drápkách. Kde se bere tolik empatie, solidarity a nezištné touhy pomáhat v jednom člověku středního vzrůstu a nenápadného vzhledu, dodnes nechápu. Musel bych projít minimálně středně velké město v poledne se svíčkou v ruce, abych našel alespoň jednoho podobného. Pokládám za štěstí, že ho mohu alespoň občas potkat a je mi ctí mu podávat ruku.
Přestávka- prodej knih. Je to dobrý- tvoří se fronta!
„Netlačte se! Na všechny se dostane!“
V zákulisí se potkávám s Milčou.
„Tak co, jak to jde?“
„Dobrý. Ale asi bude málo kytek… Už máme jen tři.“
Tady se ukázala výhodou mužská jednoduchost. Kytky jsem obstarával já. Nechal jsem připravit osm stejných… Jakýpak s tím… Sežrat se to nedá, stejně to zvadne…
Přestávka- prodej knih. Je to dobrý- tvoří se fronta!
„Netlačte se! Na všechny se dostane!“
V zákulisí se potkávám s Milčou.
„Tak co, jak to jde?“
„Dobrý. Ale asi bude málo kytek… Už máme jen tři.“
Tady se ukázala výhodou mužská jednoduchost. Kytky jsem obstarával já. Nechal jsem připravit osm stejných… Jakýpak s tím… Sežrat se to nedá, stejně to zvadne…
Děvčata na to zprvu koukají divně.„No ne, není to špatně, jenom… Už si viděl někdy například osm ženských na jednom místě ve stejném oblečení?“ napovídá pedagogicky Dana a Milča opatrně přikyvuje.
„No jasně!“ kontruju.
Tohle obě dámy vyhodí ze sedla…
„Počkej, počkej… A kde?!!!“
„Na základce. Na tělocviku. Všechny holky měly modrý trenýrky a bílý trička.“
„No, tak vidíš!“ zvolá Dana a myslí si, že se ujímá vedení. „A líbily se ti???“
„Jo, jo! Těm vyvinutějším z těch trenýrek vylejzaly prdelky!“ rozpomínám se na své pravěké erotické probouzení.
Dana obrací oči v sloup a Milča mne v prstech růženec. Vypadá to, že se modlí. Obě děkují bohům, že mě nemají doma.
Vracím se tedy k věci a ptám se:
„A jsou potřeba kytky pro nějaké důležité hostující dámy? Nebo jde už jen o show, o podium a o vás- dámy z kruhu píšících? A budou na jevišti všechny najednou?“
„Jde už jen o nás a budeme po dvou. Ale je blbý, aby se ty kytky od teď na podiu nepředávaly- dostala je zatím každá ženská…“ uvažuje nahlas Dana. Zatím neví, kam mířím.
„A jsou potřeba kytky pro nějaké důležité hostující dámy? Nebo jde už jen o show, o podium a o vás- dámy z kruhu píšících? A budou na jevišti všechny najednou?“
„Jde už jen o nás a budeme po dvou. Ale je blbý, aby se ty kytky od teď na podiu nepředávaly- dostala je zatím každá ženská…“ uvažuje nahlas Dana. Zatím neví, kam mířím.
„Tak ty poslední udělejte putovní. Jako dárek o vánocích v chudý rodině, která už nebydlí pospolu. Koupíš to, co chceš, necháš krásně zabalit a dáš to mámě. Ta to ani nerozbalí, řekne si, „ale vždyť já nic nepotřebuju“ a dá to tátovi. Ten si pomyslí- „je to krásně zabalený, to bude nějaká serepetička, co já s tím“ a dá ségře. No a ta ví, že otec nemá vkus, ale nechal to krásně zabalit. „Brácha je debil, bude mít radost už z toho a já nemusím nic vymýšlet…“ A dokončí strastiplnou pouť dárku, který je vybrán samotným obdarovaným, tudíž nepřekvapí, ovšem potěší!“„Prostě na tom jevišti od teď už budeme točit ty zbylý tři kytky. Jsou všechny stejný, nikdo nic nepozná…“
Dana s Milčou pocházející z buržoazních rodin, kde má o vánocích každý svůj dárek- a zlí jazyci hovoří i o dvou. Ale je vidět, že o tom- ač nerady- aspoň přemýšlejí. Vracím chlapy do hry a jsem přesvědčen, že souboj ženské- mužské myšlení je přinejhorším 1:1- tedy „plichtička“.
Problém vyřešen, další nálož jazzu a držte si klobouky- jedeme z kopce!!!
Doznívá muzika a na jeviště vstupuje další čtveřice odvážných.
Irena popisuje nepopsatelné a trochu se u toho červená… Všechny ženy v sále jí závidí noc na zámku. Jen pozor na almary ve sklepení!
Jana Hana mě dojímá povídkou o konci života, semknutí rodiny a citlivosti jejího zdánlivě nejdrsnějšího člena.
Asja pokračuje rozhovorem babičky s vnučkou o hvězdách. Citlivě, poeticky, něžně- tak jak jsme u ní zvyklí. Hlavně s přesahem do životního moudra a do tajemství.
Martina uzavírá blok adventním srovnáním světa před Brnem a za ním. A je na každém, odkud pochází a z jaké strany je před a z jaké je za. Všude žijí lidé… Kdo moc řeší, z které strany je před, se jednoho dne probudí s flintou v ruce a musí střílet do těch za. Tak neblbněme…
Opět se prožene vichřice Eva se svým meteorologickým orchestrem a přichází hosté z nejvzácnějších. Hana a Vladimír vzpomínají na svého strýce Arnošta Lustiga. Na ušlechtilou amforu, do které osud nalil tragiku, bolest, optimismus, smysl pro srandu, chuť do života, erotické jiskření, přisypal pytel moudra a vystavil jí na prvním místě v antickém obchodě. Bohužel i přes známý recept takovou amforu nejde zduplikovat a můžeme jen vzpomínat.
Opět se prožene vichřice Eva se svým meteorologickým orchestrem a přichází hosté z nejvzácnějších. Hana a Vladimír vzpomínají na svého strýce Arnošta Lustiga. Na ušlechtilou amforu, do které osud nalil tragiku, bolest, optimismus, smysl pro srandu, chuť do života, erotické jiskření, přisypal pytel moudra a vystavil jí na prvním místě v antickém obchodě. Bohužel i přes známý recept takovou amforu nejde zduplikovat a můžeme jen vzpomínat.
Blíží se závěr a nastupuje Katka se svým posledním pinďourem. Tedy samozřejmě Katka jako půvabná žena žádného „tuhle věc“ nemá. Přesněji- nastupuje se svou povídkou „Poslední pinďour na Zemi“. Hrozná představa! Navíc ho nakonec sežrala kočka! Cestou domů musím koupit nějaké dobré kočičí konzervy a objednám se na prevenci na urologii. BRR! Pojďme od toho!
Já čtu svojí Gizelu-ženu- plaza, co občas pojídá své partnery. Část diváků mi ještě na jeviště podává léky na nervy, část se naopak dotazuje, kde léky, po kterých jsem to napsal, kupuju já…
Yakeen se zamýšlí nad umělou inteligencí s neumělou empatií a tečku za letošní Dobeškou činí Zdenička s geniálním popisem devítisté devadesáté deváté Horácké galerie a tisící Dobešky, kde téměř všichni budou jako krabice s hlavami na umělé výživě. Ne mrazivě. Tak jak to Zdenička umí- Glosuje a sál se otřásá smíchy.
Eva nabírá do lžíce hudebního bagru poslední dávku muziky a vyklápí ji mezi nás. Tentokrát vánoční koledy. V sále je zhasnuto, tak zpívají opravdu všichni- i stydlíni. Nástup účinkujících na společnou fotku. Holky dopředu, aby jim byly vidět postavy v krásných šatech. Chlapi dozadu, aby jim nebyly vidět břicha, i když taky v hezkých šatech…
Ještě spěchám nechat si podepsat knížky. První od sluníčka Natašky, pro mě. Druhou od Yakeena, pro syna Michala s přítelkyní Marcelkou. V hučícím sále je mi špatně rozumět. A jen osobnost jako Yakeen bez pozastavení zcela samozřejmě píše věnování pro Michala a Marcela… Vysvětluju, že syn jde s většinou a MARCELka- stejně jako Katka- sama nevlastní pinďoura. Yakeen se s pochopením usmívá, bere další knihu a věnuje již správně Michalovi a Marcelce… Velikost některých lidí vynikne i na maličkostech.Všichni se loučí. Novinářka, architektka, manažer, důchodkyně, podnikatelka, terapeut, studentka, právnička, hudebnice, prodavač, matka na mateřské a spousta dalších. Tihle všichni se mohou setkat jen na dvou místech na světě. Pokud bych doplnil čerta, komunistu a Američana, tak v židovské anekdotě- ty měl rád i náš vzor Arnošt Lustig. Akorát takovou žádnou neznám. Nebo na Dobešce při autorském čtení. A tam to známe a doufáme, že se zase za rok všichni setkáme.
Rozjíždíme se do zasněžené noci k svým domovům. Venku je slyšet jen, jak padá sníh a v duších nám doznívá rozechvění- i smích.
Marek Bucko
Ještě stále to vstřebávám! 
Kuchařku z rybářské chaty jsme včera pokřtili na Dobešce. A já s velkou vděčností musím poděkovat několika důležitým lidem. 
Za kmotru pražského křestu jsem si vybrala inspirativní a neuvěřitelně činorodou ženu, Věrku Staňkovou - ředitelku Horácké galerie, novinářku a spisovatelku. Od začátku mě povzbuzovala a podporovala v tomhle trochu bláznivém nápadu.V hledišti mi drželi palce přátelé, kamarádi, spolupsavci z kurzů a David, samozřejmě. Bez jeho podpory by kniha nemohla vzniknout.Za rybářský dort děkuji kamarádce Petře. Byl vynikající!
Jsem moc ráda, že mohla dorazit i má šikovná grafička @jakuba__design , která si s knihou opravdu vyhrála a její zásluhou je Kuchařka z rybářské chaty tak moc krásná.Znovu děkuji všem, kteří byli ochotni kupovat tak trochu zajíce v pytli a Kuchařku zakoupili během předprodejové kampaně na @pointa.cz Bylo vás opravdu hodně! A nakonec největší poděkování patří mé milované učitelce tvůrčího psaní, Daně Emingerové. Můžu zodpovědné prohlásit, že setkání s Danou mi změnilo život. Zjistila jsem, že stále ještě mám fantazii a že ji mohu bez zábran pustit na papír. Že psaní je úžasný relax, radost i terapie. A také to, že ještě lepší než psát, je podporovat v psaní ostatní a pomáhat jim, aby se zlepšovali!
A tak jsem šťastná, že Dana bude kmotrou při plzeňském křtu, který v mém rodném městě proběhne 12. prosince 2023
A tak jsem šťastná, že Dana bude kmotrou při plzeňském křtu, který v mém rodném městě proběhne 12. prosince 2023
Nataša Richterová
Milá Dano,
píši, abych tobě a tvému týmu vysmekla poklonu za to, co děláte a jak to děláte. Také bych chtěla za sebe i Bohouše poděkovat za úžasný kulturní zážitek, který jsme 1. prosince s vámi na Dobešce prožili.
Bylo to setkání po šesti letech, naposledy jsme se potkali v roce 2017, kdy vyšla knížka Doba obalová. Tentokrát jsme koupili kuchařku od Nataši Richterové, dáme ji našemu kamarádovi, který jezdí rybařit do Norska, jako vánoční dárek a knihu s povídkami. Už se těším, že ji budu číst.
Přeji tobě i celé vaší velké rodině krásný a pohodový advent a další úspěchy ve vaší smysluplné činnosti. Mějte se všichni báječně a buďte hlavně zdrávi.
Upřímně s úctou,
Yvona Mazačová i za Bohouše
V poslední době "bojkotujeme" divadelní představení, protože se nám dost často stávalo, že jsme odcházeli z divadla zklamaní. Vaše vystoupení, i když bylo zdánlivě dlouhé, mělo náboj, dynamiku a vyvážený scénář, takže tři hodiny utekly jako voda.
Bylo to setkání po šesti letech, naposledy jsme se potkali v roce 2017, kdy vyšla knížka Doba obalová. Tentokrát jsme koupili kuchařku od Nataši Richterové, dáme ji našemu kamarádovi, který jezdí rybařit do Norska, jako vánoční dárek a knihu s povídkami. Už se těším, že ji budu číst.Přeji tobě i celé vaší velké rodině krásný a pohodový advent a další úspěchy ve vaší smysluplné činnosti. Mějte se všichni báječně a buďte hlavně zdrávi.
Upřímně s úctou,
Yvona Mazačová i za Bohouše
 |
| Divadlo Dobeška 1. prosince 2023 |
Nemáme sice Péťu Bajzu, Edu Kemlinka ani Pepka Zilvara z chudobince, zato máme Danu Emingerovou, Janu Vaňkovou a Milču Pravdovou. Jen díky nim si tak můžeme rok co rok udělat předvánoční autorské člení na Dobešce.
Ony mohou za to, že i letos si místo zadělávání desátého druhu cukroví raději trénuji přednes svého dílka, nahrávám se při tom a pak si to ještě sebemrskačsky pouštím do sluchátek.
Ony mohou za to, že i letos si místo zadělávání desátého druhu cukroví raději trénuji přednes svého dílka, nahrávám se při tom a pak si to ještě sebemrskačsky pouštím do sluchátek.
„Neděláš to jen pro sebe, děláš to pro ty lidi,“ přesvědčuji samu sebe. „Pátá verze – blbá, osmá – ještě horší, dvanáctá – no ta by snad už šla. Hlavně si zapamatuj, kdy má proletět kredenc,“ běží mi hlavou pár hodin před autorským čtením.
Je po dvaadvacáté hodině a je po všem. Potlesk ustal. Sál se vylidňuje a my ještě společnou fotkou završujeme letošní společné tvoření. Je mi jasné, že až se na ni budeme za pár let dívat, nikdo si ani nevzpomene, že příspěvky zase netrvaly tři minuty, ale i dvojnásobek, že hudební úvod díky sněhové nadílce nezačal v sedm, ani že se dělaly na poslední chvíli změny v programu. To hlavní totiž zůstává.
My psavci, co spolu (a samozřejmě zejména s Danou, Natašou i Klárou) píšeme, rádi prožíváme i takováto dobrodružství…
My psavci, co spolu (a samozřejmě zejména s Danou, Natašou i Klárou) píšeme, rádi prožíváme i takováto dobrodružství…
Anna Vocelová
První představenou knihou byla Kuchařka z rybářské chaty autorky Nataši Richterové. Kuchařka je plná originálních rybích receptů, které ocení gurmáni i rybáři. Recepty jsou okořeněné vtipnými příhodami z rybaření v Norsku a také spoustou barevných fotografií.
Během večera se svými literárními příspěvky vystoupili také další účastníci kurzů tvůrčího psaní. Představili nejen vtipné příběhy, ale také dobrodružné cestopisy, které přenesly posluchače do různých koutů světa a často do zapeklitých situací. Zazněly originální texty, které divákům ukázaly jedinečný pohled do tvůrčího procesu a vyvolaly v sále salvy smíchu a potlesku. Atmosféra byla nabitá propojením mezi autory a publikem a tím vykouzlila nezapomenutelný večer.
Již tradičně nesměla chybět vzpomínka na Arnošta Lustiga. Tentokrát ji zprostředkovali milí hosté, sourozenci Hana Salajková a Vláďa Hnát.
Hudba v podání jazzové zpěvačky Evy Emingerové a jejích hostů dodala večeru další vrstvu emocí a dokreslila příjemnou atmosféru.
Již tradičně nesměla chybět vzpomínka na Arnošta Lustiga. Tentokrát ji zprostředkovali milí hosté, sourozenci Hana Salajková a Vláďa Hnát.
Hudba v podání jazzové zpěvačky Evy Emingerové a jejích hostů dodala večeru další vrstvu emocí a dokreslila příjemnou atmosféru.
NR
Někdy se ráno vzbudím, a mám to...inspirace. Sednu k počítači a na jeden zátah „vyplivnu" svoji myšlenku, třeba na celou stránku. Někdy zase vím, že bych měla, ale... Někdy zase vím, že musím, sedím u počítače ... a nic. Někdy se ale sejdeme, my žáci Dany Emingerové, dostaneme úkoly a najednou, na stejné vlně jedoucí skupina píše a píše... A někdy se zase sejdeme, třeba na Dobešce, a tam zase všichni čteme.
Ti pokročilejší už ze svých čerstvě narozených knih, my ostatní naše čerstvě napsané povídky. A to je na tom nejlepší, vidět, jak se výsledek našeho snažení zhmotní do potlesku diváků. A někdy, když se zadaří, tak se diváci i smějí nebo pláčou, v tom lepším případě tak, jak to bylo autorem zamýšleno.
Ale vždycky, vždycky se pak zase těším na další setkání, další psaní a další sdílení. Díky Dano, Věrko, Natašo, Klárko, Yakíne, Aničko, Marku, Katko, Bohunko, Boříku, Míšo, Milenko, ...(ne, fakt se sem všichni nevejdou, škoda...), díky za krásné setkání a vzájemnou inspiraci.
Zdena Součková
Zdena Součková
 |
| Autorské čtení na Dobešce 1. prosince 2023 |
za pozvání na Dobešku na další úžasný multižánrový večer plný skvělé muziky v podání jazzového klanu Emingerových a jejich hostů, se křtem dvou knížek a autorským čtením povídek a pohádek tentokrát v širokém rozpětí témat, včetně aktuálního „magor-future fiction“. Jejich autorkami nebo autory byli frekventanti Danou vedených kursů tvůrčího Psaní podle Lustiga, na nějž a jeho sestru, naši maminku, jsme si i chviličku zavzpomínali s mou sestrou Hankou Salajkovou.
Vláďa Hnát
Vláďa Hnát
Krásný večer plný slov, příběhů a neotřelých textů v podání báječných frekventantů kurzu Psaní podle Lustiga. S díky za pozvání
Hana Salajková
mohu Vás o něco požádat? Píšu a ilustruju knihu o metalu pro dětské čtenáře. Jde se o vývoj a definici metalu a celé to doprovázím ilustracemi. Snažím se to vyprávět tak, jako kdybych si s nějakými dětmi sedl ke stolu. Píšu nespisovně a pocitově. Já si osobně myslím, že tohle téma by lákalo čtenáře už od 10 let, protože mladší děti by to nepochopily nebo by je to nezajímalo.
Mrzí mě, že nemám kolem sebe děti, kteří by si to přečetly a získal bych od nich zpětnou vazbu hned. Tak jsem si vzpomněl na Vás, protože jste mi v minulém semestru hodně pomohly, jak psát vlastní texty. Upřímně mě to od té doby baví a plánuji napsat vlastní příběh k bakalářce. Mockrát děkuji za zpětnou vazbu.
Šimon Škrabal, Fakulta designu a umění v Plzni
Šimon Škrabal, Fakulta designu a umění v Plzni
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 7. prosince 2023 |
Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou, třeba pohádek, bajek, blogů, novinových článků, cestopisů nebo pracovních zpráv, je skutečně fascinující zábava. Umožňuje sdílet své myšlenky a příběhy s ostatními.
Kurzy tvůrčího psaní jako je ten, který je inspirován Arnoštem Lustigem a vedený úžasnou Danou Emingerovou, jsou skvělou příležitostí.
Pro ty, kdo se zajímají o cestování, může být psaní cestopisů nebo blogů způsobem, jak zachytit a sdílet své zkušenosti s komunitou se stejnými zájmy.
Pro ty, kdo se zajímají o cestování, může být psaní cestopisů nebo blogů způsobem, jak zachytit a sdílet své zkušenosti s komunitou se stejnými zájmy.
Vyzkoušeli jste si někdy napsat vlastní pohádku nebo bajku? Vyzkoušejte to! Je to zábava. Já to vyzkoušel.
Petr Janša
Ahoj Dano,
ještě jednou díky za vskutku „tvůrčí“ kurz a posílám svoji Bajku o parfémech a toaletním papíru, jak jsem slíbila.
ještě jednou díky za vskutku „tvůrčí“ kurz a posílám svoji Bajku o parfémech a toaletním papíru, jak jsem slíbila.
Naučila jsem se: střídání rytmu - literárních cihel, princiy bajky, nebát se přímé řeči - je lepší, než popis, příslovce a přídavná jména berou textu energii, slovesa přidávají.
Fajn den a krásné svátky a možná na viděnou na zámku v Loučni.
Ire Faloutová
Držet se osy příběhu a neuhýbat od tématu. Zvlášť, když je text krátký. Nevykládat zbytečnosti.Jarmila Meera Williams
Zabíjet miláčky
Bajka je jediný žánr, který má viditelný 4. aspekt: poučení (kromě motivu, akce, následku)
Čechovova flinta na zdi
Je dobré si poslechnout feedback od více lidí
Anna Štádlerová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 7. prosince 2023 |
Co jsem se naučil v Akademii ČTK 7. prosince: Kdo se brání, neposlouchá.
Psaní je o pokoře, píšete a sloužíte čtenáři.
Slovesa a přímé řeči dodávají textu enerii.
Literární pravda bývá něco jiného než realita.
Díky a budu se těšit někdy v dalším kurzu.
Petr Janša
Dobrý den,
moc děkuji za krásný kurz. Bylo to pro mne nové a skutečně milé, zajímavé a zábavné, zvláštní skupinově-individuální práce.
moc děkuji za krásný kurz. Bylo to pro mne nové a skutečně milé, zajímavé a zábavné, zvláštní skupinově-individuální práce.
Pochopila jsem stavební logiku textu a jak se používají literární cihly. Dozvěděla jsem se díky technické analýze textu, co příběhu dodává energii, co zrychluje a co zpomaluje vyprávění. To vše jsme trénovali na stavbě bajky.
Romana Žabková
Utvrdila jsem se v tom, že je třeba uzpůsobit jazyk čtenářům.
Každý má jiné předtavy, zkušenosti, a tudíž se mu líbí něco jiného.
Detailní popis patří do románu.
Příliš moc přídavných jmen, příslovcí a pasivních tvarů sloves bere textu energii.
Lenka Boštíčková
 |
| Knihy mých žáků - je jich hodně přes dvacet... |
Takže já už mám naježeno a nic víc nechci. Fakt:-) Ale mému muži to, prosím, neříkejte. Kdyby přeci jen...
A co vy? Jaký nejlepší dárek jste kdy dostali a co to bylo?
Dana Beranová
Dana Beranová
 |
| Víkendový kurz pro začátečníky a pokročilé 2.-3. prosince 2023 |
Literární cihly - dialog, popis, akce
Spisovatel musí o podstatě vědět všechno
Literární pravda musí b ýt pravdivější než pravda
Psát tak, aby čtenář viděl film
Jak člověk jedná, aby čtenář mohl postavu onálepkovat
Pište, jak vám zobák narost
Spisovatel potřebuje lidi lepší bež dobré a horší než špatné
Neužívat klišé - shitdecector
Představení charakteru v akci
Nedávat do kratších textů děje a postavy, které odvádějí pozornost od hlavního příběhu
Jiří Borovec
Literární cihly jsou dialog, popis, akceMusím si představit příběh jako film
Jednoduchost textu není špatná
Práce s přítomným a minulým časem
Úhly pohledu mohou gradovat dramatičnost
František Herman
děkuji za příležitost zažít Vás v akci live. Žiju ve Vidní, a tak bezprostředně komunikovat své texty asi hned tak mít nebudu. Děkuji za včerejší skvělý start v dílně psavců, moc mi to dalo!! A co jsem se naučila?
Myslet na co nejširší čtenářskou obec
Přímá řeč je vínána, dokonce nutná
Ření to rychle!
Lépe psát konkrétně než abstraktně
Přídavná jména a příslovce pryč
Sabina Prisender
Mohla bych vzít na milost bajky, protože se na nich dá dobře naučit struktura.
Rezonance je krásná věc
Je potřeba postavy nechat říct, jaké jsou.
Nela Lišková
Všichni sú lepší jak já, ale ma něnaserú.
Psát příběh = sen, co kterého zvu čtenáře
Kopni hlavu do příkopu a máš po problému.
Práce zkur**** dobře natřená je jako nová
Vyhodit začátek, i když mi dal nejvíc práce, bez skrupulí a lítosti
Každý začátek je těžký
Martina Školníková
Pár věcí, které jsem se naučil na víkendovém kurzu 2.-3. prosince:
Je fajn zopakovat si věci, které už znám.
Je fajn, že si - na již slyšeném - stále dokážu najít něco nového nebo ujasnit, jak použít, co už vím.
Není fajn, že jsem zjistil, že zapomínám.
Je fajn, že toto zapomínání mi zdůvodňuje opakování navštěvování kurzů psaní.
Vtip s kovbojem a Indiánem je boží na počtvrté.
Nějakým řízením osudu se mi dostud vyhýbala cvičení typu reklamace - dialogický monolog, takže jsem ho rád zkusil.
Musíme šetřit vulgarismy.
Bavil mě háček ke knize pro potomky.
Dozvěděl jsem se, co je apokryf.
Marek Bucko
Opereta, muzikál či zpěvohra? Pěvecký sbor Sagitta vymyslel pro své představení Metternich nežil jako mnich novotvar muzireta. A naše spolužačka Satya Helusová se na něm podílela. Nezabývá se totiž jen keramikou, psaním či dobrodružným objížděním světa se svým mužem Yakeenem, ale i zpívá. A dotáhla to až do Národního... tedy Národního technického muzea. Tam si mezi mašinkami a modely historických vozů a letadel zahrála první milenku habsburského ministerského předsedy Metternicha, který řídil císařství v době napoleonských válek.
Krásný zážítek
Dana
Ahoj Mileno a Dano,
díky za Zpravodaj a přihlašuji se závazně k účasti na literární dílně Loučeň 25.-28.1.2024. Prosím o uplatnění slevy KLUBU PSANÍ DÁVÁ KŘÍDLA a zároveň započítání přirážky za „chrápací detonační pokoj"
Marek Bucko
díky za Zpravodaj a přihlašuji se závazně k účasti na literární dílně Loučeň 25.-28.1.2024. Prosím o uplatnění slevy KLUBU PSANÍ DÁVÁ KŘÍDLA a zároveň započítání přirážky za „chrápací detonační pokoj"
Marek Bucko
 |
| Nácvik rétoriky s Janou Vaňkovou 16. a 23. 11. 2023 v ateliéru Mia-PhotoVisage |
Občas se mě někdo zeptá, kde beru inspiraci k psaní, a já zpravidla nedokážu odpovědět. Na tom, že píšu má významný podíl Dana Emingerová a její kurz Psaní podle Lustiga a všichni ti lidé kolem toho. Hodně jsem se tam naučila a, i když teď nemám prostor v kurzech pokračovat, stále z toho ve svém psaní těžím. To je ovšem spíše ono jak ...S tou inspirací je to těžší - je všude a nikde. Je to vlastně o tom, jak se díváme na svět a jak mu dokážeme naslouchat. Někdy je to obraz, jindy jedna věta. Zpráva v novinách nebo třeba jen dvě slova, která odněkud přinesou celý příběh. Inspirace je jako začátek nitě, kterou když uchopíte, přitáhnete k sobě klubíčko příběhu. A pak už jen stačí to klubíčko rozbalit, navěsit na něj ta správná slova a příběh zapsat.
Stefanie Michael
Knihu Tomáše Polacka Poslední stop Afrika jsem si prave stáhla k poslechu na Audiolibrix. Pokud by někdo preferoval tuto formu...
Zdravím,
Vendula Langová
 |
| 3. lekce kurzu psaní cestopisů 15. 11. 2023 s Tomášem Poláčkem |
vše, co jsem slyšela, stálo za to. Nikdy jsem nemluvila s takovým "stopařem", i když jako mladá holka jsem jzdila skoro pravidelně do školy. Ale to byla opravdu jiná doba a s autostopem se teprve začínalo. Nikdy bych nevěřila, že se dá takto objet celý svět. Bylo to pro mně moc zajímavé, a dozvěděla jsem se, že se i takovýto dobrodruh musí na cestu připravit. Můj manžel se ale připravuje na cestu snad půl roku, to by Tomáš ani nestačil cestovat.
Další poznatek, že knížka se má vydat hned. To by u mne nešlo, koketovat s vydáním jsem začala až po několika kursech Dany. Věřím, že je to nejlepší, dokud je to pod kůží. Moc se mi líbilo, že člověk musí "jít pro myšlenku". S tím souhlasím, to se nám mnohokrát poštěstilo mít zážitek, který by se již nikdy neopakoval.
I čtené texty byly pro mne novinkou, jsem ostuda, nic jsem od něj nečetla, i když jsem věděla, že někdo jel stopem na olympiádu. Mrzí mě to, ale ráda to doženu. Jeho pohled jako stopaře je trochu jiný, než běžné cestopisy. Ráda se taky setkávám "s domorodci", ale nikdy to není na tak dlouho, jako to zažil on. Prostě takový cestovatel už ze mne nebude a tak jen děkuji, že jsem vůbec měla i já možnost se sejít s tolika zajímavými lidmi, i když proti Tomášovi jsem úplný břídil.
Všechny zdraví Bohuna Kopřivová
1. cestopis o cestě není potřeba předem plánovat, zvláště pokud se jedná o autostop, kdy člověk neví, kde přesně se zastaví
2. monotematický cestopis o jedné cestě či události je nutné vydat co nejrychleji po návratu, pak není aktuální
3. jedná se o cestopisy, které jsou založené na zážitcích a jednání s lidmi – cílová skupina nejsou lidé, kteří by dané země chtěli někdy navštívit, nebo je zajímali informace
4. na rozdíl od cestopisů zaměřených na místa, se musí autor mnohem více otevřít a pustit čtenáře do hlavy
Michal Hejna
2. monotematický cestopis o jedné cestě či události je nutné vydat co nejrychleji po návratu, pak není aktuální
3. jedná se o cestopisy, které jsou založené na zážitcích a jednání s lidmi – cílová skupina nejsou lidé, kteří by dané země chtěli někdy navštívit, nebo je zajímali informace
4. na rozdíl od cestopisů zaměřených na místa, se musí autor mnohem více otevřít a pustit čtenáře do hlavy
Michal Hejna
Milá Dano,
děkuji za dnešní - pro mě první - zkušenost a účast na cestopisném kurzu.
Děkuji za příležitost se seznámit s tvorbou Tomáše Poláčka. Veliká přidaná hodnota a skvělý člověk, který jako novinář a literát své pocity a emoce, přenáší do souvislého příběhu. Následný text pak vytváří ucelený obraz místa a vykresluje atmosféru jeho cesty, která je zároveň cílem.
Nevšedním ztvárněním cestopisu jsou pak osobité a pravdivé popisy osob, které hrají v jeho putování ústřední roli. A vytváří pomyslnou červenou nit, která spojuje jednotlivé body na mapě. Zvyky lidí a charaktery postav jsou pravdivé. A mají vypovídající hodnotu. Vnímavý čtenář si bezprostředně představí destinaci, kde se Tomáš pohyboval bez potřeby uměle vykreslovat notoricky známá místa z cestopisných bedekrů. Vše je pravdivé a čisté. Nenásilné. Jako jeho vyprávění.
Bohumil Fiala
Ahoj Dani!
Jsem ráda, že jsi nám umožnila setkání s Tomášem Poláčkem.
Z jeho povídání jsem si opět připomenula, že můžeme začátek knížky začít zajímavým příběhem uprostřed cesty. Nemusíme postupovat chronologicky .Člověk si musí pro historku zajít. Občas své zážitky a emoce vychrlit najednou. Cestu propojit se svými blízkými, s jejich myšlenkami ,pocity a názory.
děkuji za dnešní - pro mě první - zkušenost a účast na cestopisném kurzu.
Děkuji za příležitost se seznámit s tvorbou Tomáše Poláčka. Veliká přidaná hodnota a skvělý člověk, který jako novinář a literát své pocity a emoce, přenáší do souvislého příběhu. Následný text pak vytváří ucelený obraz místa a vykresluje atmosféru jeho cesty, která je zároveň cílem.
Nevšedním ztvárněním cestopisu jsou pak osobité a pravdivé popisy osob, které hrají v jeho putování ústřední roli. A vytváří pomyslnou červenou nit, která spojuje jednotlivé body na mapě. Zvyky lidí a charaktery postav jsou pravdivé. A mají vypovídající hodnotu. Vnímavý čtenář si bezprostředně představí destinaci, kde se Tomáš pohyboval bez potřeby uměle vykreslovat notoricky známá místa z cestopisných bedekrů. Vše je pravdivé a čisté. Nenásilné. Jako jeho vyprávění.
Bohumil Fiala
Jsem ráda, že jsi nám umožnila setkání s Tomášem Poláčkem.
Z jeho povídání jsem si opět připomenula, že můžeme začátek knížky začít zajímavým příběhem uprostřed cesty. Nemusíme postupovat chronologicky .Člověk si musí pro historku zajít. Občas své zážitky a emoce vychrlit najednou. Cestu propojit se svými blízkými, s jejich myšlenkami ,pocity a názory.
Hanka Kotučová
Metoda psaní cestopisů Tomáše Poláčka má geniální nápad, geniální podstatu, a tou je autostop, který mu umožňuje velmi přirozeně propojovat kraje s příběhy lidí a zároveň popisovat své vnitřní pocity.
Moje postřehy k lekci s Tomášem Poláčkem:
- stop je nejlepší, když chce člověk o něčem psát - spousta zážitků zadarmo
- člověk potřebuje zažívat ošemetný situace
- malá příprava - s velkou přípravou by se možná podělal strachy
- člověk si musí jít pro tu historku - nebýt líný
- nebýt lineární, začít od prostředka, když to vtáhne do děje
- hodně střílet, vracet se k historkám (nepsat to, co si najdu na internetu)
- cpe tam rodinu
- vydat knížku hned po příjezdu
- umět lidi vyždímat
Kurz mi dal naději, že mladá generace bude jednou skvělá.
Děj by měl obsahovat dialog, popis a akci
Jiří Wilson Němec je nejen šéfredaktorem obecního žerotínského zpravodaje, ale také literárně plodným autorem. V říjnu zpestřil autorským čtením jeden dlouhý podzimní večer ve velkém sále KSZ Žerotín, a to za širokého zájmu místní veřejnosti. Kromě své starší tvorby (např. povídka Vrátná) představil také tu novější, která, jak sám přiznal, je výsledkem hodin kurzů tvůrčího psaní podle Arnošta Lustiga u paní Dany Emingerové. Je potěšující, že se pan Němec snaží svým sebevzděláváním zdokonalovat a zkvalitňovat díla pro své čtenáře.
Píše zdařilou prózu a velmi zajímavě pojaté příběhy, za což byl právem posluchači odměněn vřelým potleskem. Je nutné podotknout, že o proslulosti pana Němce jako významného autora našeho regionu vypovídá skutečnost, že jeho vybrané povídky byly zpracovány Českým rozhlasem Olomouc do cyklů Počteníčko a Setkání s literaturou.
Obci Žerotín bylo ctí uspořádat tuto akci a rádi bychom za spokojené návštěvníky poděkovali panu Němcovi za příjemně strávený večer u krásné literatury.
Za výbor zastupitelstva obce pro sport, kulturu a školství
Tomáš Hrubý
Ahoj!
Co dál? Další kurz pro pokročilé.
- Souhlasím, že jste se se námi podělili o teorii, ale rozhodně jsme ji ještě nedokázali překlopit do praxe.
- U předchozích kurzů oživily výuku lekce i jiných odborníků
- Můžeme si vyzkoušet různé typy cestopisů pro různá média
- Dokážu si také představit, že nebudeme číst na každé lekci všichni, ale někdo dostane větší prostor
- Já bych si nechal občas rád posoudit nějaký cestopis, který mám právě rozepsaný pro jiné účely než kurz
- Výhodou cestopisného kurzu je, že se člověk dozví mnoho zajímavého a získá tipy na výlety od ostatních
Michal Hejna
Co jsem se naučila na kurzu v Akademii ČTK:
Vážená a milá paní Emingerová,
.jpg)
Základem vyváženosti textu jsou proporce jeho tří částí: začátek (představení), prostředek (zápletka), konec (rozuzlení)
Kurz je úžasný, jsem nadšená a šťastná, že jsem se přihlásila.
Petr Pravda
- stop je nejlepší, když chce člověk o něčem psát - spousta zážitků zadarmo
- člověk potřebuje zažívat ošemetný situace
- malá příprava - s velkou přípravou by se možná podělal strachy
- člověk si musí jít pro tu historku - nebýt líný
- nebýt lineární, začít od prostředka, když to vtáhne do děje
- hodně střílet, vracet se k historkám (nepsat to, co si najdu na internetu)
- cpe tam rodinu
- vydat knížku hned po příjezdu
- umět lidi vyždímat
- tip na cestopis - Otakar Batlička
Tipy na další hosty: - ženy - Lucie Výborná, Tereza Ramba, Lucie Kutrová, Kateřina Panou, Kristýna Tronečková
- Venezuela - Tomáš Forró, Eduard Freisler
- NG - kdokoli, kdo píše pro NG
- další - L. Zibura
Bylo by fajn, kdybychom o konkrétních hostech věděli více dopředu, abychom si je mohli trochu načíst.
Děkuji!
Jana Venclů
Tipy na další hosty: - ženy - Lucie Výborná, Tereza Ramba, Lucie Kutrová, Kateřina Panou, Kristýna Tronečková
- Venezuela - Tomáš Forró, Eduard Freisler
- NG - kdokoli, kdo píše pro NG
- další - L. Zibura
Bylo by fajn, kdybychom o konkrétních hostech věděli více dopředu, abychom si je mohli trochu načíst.
Děkuji!
Jana Venclů
 |
| Jednodenní kurz v Litoměřicích pro finalisty soutěže Máchovou stopou 4. 11. 2023 |
Kurz mi dal naději, že mladá generace bude jednou skvělá.
Pozor na nadpis a první větu
Zaujmout - literární pravda není totéž co realita
Je účinné použít humor i v tragickém líčení - o to je pak příběh silnější
Záleží na tom, pro koho píšu
Klára Svobodová
Ne všichni vždy pochopí to, co píšu, správně
Skytý děj nestačí
Všechny lidské smysly jsou dobrá cesta k popisu
Napsat něco z pohledu jiné osoby
Dezinterpretace díla nemusí být vždycky špatně
Literární cihly
Anna Škrdletová
Co jsem si odnesl z kurzu tvůrčího psaní, který jsme dostali odměnou v literární soutěži Máchovou stopou:
Ta holka, co si v samoobsluze vedle mě nabírá rohlíky, může řešit velký problém a já o tom vůbec nevím.
Je fajn podívat se na oblohu a získat větší nadhled.
Všichni dokážeme to, co si vymyslíme, i když jsme na vozíčku a chceme se stát třeba divadelním hercem.
Šněky je třeba brát vážně, protože za svou bídnou exitenci nemohou.
běhat a běžet jsou dvě různé věci, a je fajn se tím řídit.
Kristián Valeš
Naučila jsem se, že musím psát víc konkrétně.
Uvědomila jsem si sílu du-formy.
Bacha na přechodníky.
Nepřehánět to s přídavnými jmény.
Střídat akce a dialogy s popisem.
Linda Müllerová
Hemingwayův sračkoměr
Du-forma
Pět způsobů posunu děje
Charakter ukázat akcí
Všechna pravidla porušte.
David Seltenreich
Děj by měl obsahovat dialog, popis a akciPřídavná j ména nejsou vždy žádoucí
Poutavý začátek
Děj by neměl obsahovat věci, nad kterými se čtenář pozastaví a odvedou jeho pozornost a myslenky nežádoucím směrem
Ne vždy vás čtenář pochopí
AdélaWajshajtlová
Ve správném poměru používat literární cihly: dialog, popis, akce
V dnešní době je klíčová hlavně akce
Ubrat květnaté popisy a přídavná jména
Psát více konkrétně, méně obecně
Představení postavy v akci
Znechat dojem, mrazení
Posouvání děje podle Aristotela
Tři části díla + proč jsme to psali
Kateřina Vondráčková
Literární cihly jsou dialog, popis a akce.
Pět způsobů posunutí děje podle Aristotela:
1. akce
2. rozpoznání
3. vzpomínka
4. náhoda - zásah shůry
5. popis
Někdy čtenář nemůže text pochopit tak, jak ho myslel autor
Sára Nevo (12 let)
Prošla jsem si konstruktivní kritikou
Pět druhů psaní podle Aristotela
Malá Sára je už ve dvanácti neskutečná literární frajerka
Fantazii v příběhu se meze nekladou
Ema Jandová
Faktické chybky v kontrastu s celým příběhem
Prezentace příběhu má vliv na vnímání
Ve správném poměru musí být popisy, dialogy a akce
Na příběh mohou mít čtenáři různé pohledy - každý má originální vnímání
Hemingwayův shit-detektor
Barbora Koutná
 |
| Wilsonovo autorské čtení v Žerotíně 27. října 2023 |
Jiří Wilson Němec je nejen šéfredaktorem obecního žerotínského zpravodaje, ale také literárně plodným autorem. V říjnu zpestřil autorským čtením jeden dlouhý podzimní večer ve velkém sále KSZ Žerotín, a to za širokého zájmu místní veřejnosti. Kromě své starší tvorby (např. povídka Vrátná) představil také tu novější, která, jak sám přiznal, je výsledkem hodin kurzů tvůrčího psaní podle Arnošta Lustiga u paní Dany Emingerové. Je potěšující, že se pan Němec snaží svým sebevzděláváním zdokonalovat a zkvalitňovat díla pro své čtenáře.
Píše zdařilou prózu a velmi zajímavě pojaté příběhy, za což byl právem posluchači odměněn vřelým potleskem. Je nutné podotknout, že o proslulosti pana Němce jako významného autora našeho regionu vypovídá skutečnost, že jeho vybrané povídky byly zpracovány Českým rozhlasem Olomouc do cyklů Počteníčko a Setkání s literaturou.
Obci Žerotín bylo ctí uspořádat tuto akci a rádi bychom za spokojené návštěvníky poděkovali panu Němcovi za příjemně strávený večer u krásné literatury.
Za výbor zastupitelstva obce pro sport, kulturu a školství
Tomáš Hrubý
Ahoj Dano,
včera jsme zdárně dopluli do cíle s kapitánkou Klárou. Zůčastnila se i Nataša, která nám celkem přehledně popsala své martyrium s přípravou své knihy a že se úsilí tomu věnované vyplatilo.
včera jsme zdárně dopluli do cíle s kapitánkou Klárou. Zůčastnila se i Nataša, která nám celkem přehledně popsala své martyrium s přípravou své knihy a že se úsilí tomu věnované vyplatilo.
Musím říct, že docela zkraje jsem byl lehce rozpačitý (asi jsem si navykl na Tvůj styl vedení lekcí) z Klářina přístupu. Pak se ale ukázalo, že se jednalo jen o moji předpojatost. Klára věděla, co po nás chce, a nevtíravým způsobem nám vědomosti, jak napsat knihu, předávala. Tak ji pochval.
Děkuji i Tobě, že jsem mohl být účastníkem plavby.
Pěkné dny přeju, ať se podaří Dobeška a ahoj
Wilson
Děkuji i Tobě, že jsem mohl být účastníkem plavby.
Pěkné dny přeju, ať se podaří Dobeška a ahoj
Wilson
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu cestopisů 1. 11. 2023 |
Díky za fajn poslední lekci. Posílám v příloze text Maroka i s fotkou:-)).
Pokud jde o autorské čtení na Dobešce, mám určitě zájem se zúčastnit, byť zatím úplně nevím, který můj text kvalifikovat jako "vtipný, svižný a krátký". Napadá mě "Řecké nebe", ale nevím, jestli to lze označit jako "vtipné". Další věc je, že bych ho musel "vykostit" na půl stránky, což nevím, jestli zvládnu. Alternativa je, že napíšu do té příští lekce ještě něco nového, ale... Na hambatý cestopis, co máme za úkol, už teda mám trochu nápad:-).
Martin
Milá Dani,
před pěti lety touhle dobou jsi mi pochválila mou první veřejně přečetenou povídku. Bylo to na kurzu v Brně, kde jsem potkala nejen Tebe a Věrku, ale i spoustu přátel, se kterými jsem stále v kontaktu, takže slavím naše krásné výročí a znovu si připomínám, že jsem přesně tam, kde mám být. Už jsem se dívala, kdy bude další Loučeň, a myslím, že tentokrát by mi to mohlo vyjít. Děkuju.
Zuza
před pěti lety touhle dobou jsi mi pochválila mou první veřejně přečetenou povídku. Bylo to na kurzu v Brně, kde jsem potkala nejen Tebe a Věrku, ale i spoustu přátel, se kterými jsem stále v kontaktu, takže slavím naše krásné výročí a znovu si připomínám, že jsem přesně tam, kde mám být. Už jsem se dívala, kdy bude další Loučeň, a myslím, že tentokrát by mi to mohlo vyjít. Děkuju.
Zuza
 |
| 9. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih s Klárou 26. října 2023 |
O pokračování kurzu "psaní knihy" mám zájem. Začátek v lednu vítám, neboť "za chvíli" začínám péct cukroví a nerada bych chyběla víc, než je nutné:-). Kdyby byla nějaká předvánoční "mezihodina", nevadilo by mi to, ale zároveň ji nevyžaduji a obejdu se klíďo bez ní:-). Takže se určitě hlásím. Stačí takto, nebo se mám nahlásit ještě přes stránky?
Na trénink rétoriky můžu dorazit 16. i 23.11., jak se to bude hodit vám. S textem, který budu číst, už moc práce neočekávám, protože jsme ho krátili vloni, ale samozřejmě si nechám poradit kýmkoli a žádné další škrtnuté slovo neobrečím;-).
Děkuji za dnešní hodinu a už teď se těším na tu listopadovou.
Milá Dano a Mileno,
posílám povídku pro předvánoční autorské čtení. Oproti původní verzi je zkrácená na polovinu.
A ještě, co jsem se naučila na kurzu:
Nebát se prezentovat to, co napíši.
Brát kritiku, která je myšlena pozitivně.
Psát delší povídky a také je zkracovat.
U delších povídek nestřídat časy.
Děkuji a doufám, že na Dobešce třeba konečně uvidím ženu prvního bratra.
Na trénink rétoriky můžu dorazit 16. i 23.11., jak se to bude hodit vám. S textem, který budu číst, už moc práce neočekávám, protože jsme ho krátili vloni, ale samozřejmě si nechám poradit kýmkoli a žádné další škrtnuté slovo neobrečím;-).
Děkuji za dnešní hodinu a už teď se těším na tu listopadovou.
Anna Vocelová
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu 19. října 2023 |
posílám povídku pro předvánoční autorské čtení. Oproti původní verzi je zkrácená na polovinu.
A ještě, co jsem se naučila na kurzu:
Nebát se prezentovat to, co napíši.
Brát kritiku, která je myšlena pozitivně.
Psát delší povídky a také je zkracovat.
U delších povídek nestřídat časy.
Děkuji a doufám, že na Dobešce třeba konečně uvidím ženu prvního bratra.
Irena Taterová
Třídění nápadů:
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)
Klára Dvořáková
 |
| 1. lekce druhé série dlouhodobého on-line kurzu psaní s Danou a Petrem 18. října 2023 |
Co dál? Další kurz pro pokročilé.
- Souhlasím, že jste se se námi podělili o teorii, ale rozhodně jsme ji ještě nedokázali překlopit do praxe.
- U předchozích kurzů oživily výuku lekce i jiných odborníků
- Můžeme si vyzkoušet různé typy cestopisů pro různá média
- Dokážu si také představit, že nebudeme číst na každé lekci všichni, ale někdo dostane větší prostor
- Já bych si nechal občas rád posoudit nějaký cestopis, který mám právě rozepsaný pro jiné účely než kurz
- Výhodou cestopisného kurzu je, že se člověk dozví mnoho zajímavého a získá tipy na výlety od ostatních
Michal Hejna
Petr u mého textu, tuším, zmínil, že tam v nějaký moment cítil patos. Moc by mi pomohlo, kdyby mohl být konkrétnější. Občas ho v textu chci mít, ale tady byl nechtěný, díky.
Martin
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 16. října 2023 |
Co jsem se naučila na kurzu v Akademii ČTK:
Každé dílo má už podle Aristotela tři části, které musí být v souladu: začátek, prostředek a konec
Postavu představíme akcí - tím, jak jedná
Každé pravidlo se dá porušit, když funguje
Popis může být zajímavější, když jsou v něm oči toho, kdo se dívá
Líbilo se mi pravidlo flinty na zdi, ze které se musí vystřelit
Eliška Hronová
Zásadní je úvod, vtažení do děje
Literární cihly jsou dialog, popis, akce
Nepsat klišé
Držet se jednoho mluvnického času a jednoho úhlu pohledu
V textu vypíchnout důležité věci
Ještě jednou děkuji, a pokud bude navazovací kurz, ráda se zúčastním.
Martina Lišková
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 16. října 2023 |
naučil jsem se, co jsou literární cihly - dialog, popis, akce
naučil jsem se, co jsou literární etudy
Detaily vytvářejí sen, do kterého zveme čtenáře
Pochopil jsem více o bajkách
Děkuji moc za vše a budu se těšit na další kurz a spolupráci!
Bohumil Fiala
Děkuji moc za vše a budu se těšit na další kurz a spolupráci!
Bohumil Fiala
.jpg)
Základem vyváženosti textu jsou proporce jeho tří částí: začátek (představení), prostředek (zápletka), konec (rozuzlení)Je pro autora těžké vypustit nejdéle připravovaný první odstavec, ale většinou skutečně příběh začíná až za ním.
Líbilo se mi pravidlo zjednodušování aneb "kopnout hlavu do příkopu"
Flinta nemá viset na zdi, pokud se z ní nevystřelí
Nedávat nálepky lidem (je chytrý, hloupý, vzdělaný), ale představit jejich charakter akcí, tím, jak jednají
Alena Hegnerová
Rytmus textu tvoří střídání krátkých a dlouhých vět, proměny nálad a využití literárních cihel (dialog, popis, akce)
Název musí být úderný
Začátek musí hned upoutat čtenáře
Pozor na klišé
Líbilo se mi pravidlo zjednodušování "kopnout hlavu do příkopu"
Barbora Hašková
Příběh musí mít začátek (představení), prostředek (zápletka), konec (rozuzlení).
Musíme vědět, co si má čtenář odnést z příběhu.
Bajka musí mít poučení.
Text musí mít energii - náboj berou klišé, dublování slov, šroubované větné konstrukce,
- energii dodávají slovesa, přítomný čas, přímá třeč, ich-forma
Literární cihly jsou dialog, popis, akce.
Dana Mejsnarová
 |
| Víkendový kurz na Karlově náměstí 14.-15. října 2023 |
Kurz je úžasný, jsem nadšená a šťastná, že jsem se přihlásila.
Posílám takzvaný šprťácký úkol a vše, co jsem se naučila:
Ahoj Dano,
Co mi kurz dal:
Ahoj,
děkuji moc za poprázdninový Zpravodaj. Dle pokynu se tedy hlásím, že bych se ráda i letos aktivně zúčastnila autorského čtení na Dobešce, které je vždy nezapomenutelným zážitkem...
A samozřejmě zároveň nabízím i své "přidružené služby", tedy že mohu třeba prodávat knihy apod...
Anna Vocelová
Někteří z vás se zúčastnili letní literární soutěže Kultury 21, v níž bylo úkolem napsat milostnou povídku.
Ahoj Dani,
První UNIQA podcastová epizoda je venku! Dnes sme vyšly, díky za krásný rozhovor. Jmenuje se Dana Emingerová a její osudové setkání s Arnoštem Lustigem. Posílám ještě dvě fotky a doprovodný text:
Dana Emingerová – novinářka, editorka, spisovatelka a lektorka kurzů tvůrčího psaní je zralá inspirativní žena, s níž byste si mohli povídat celý den. Má všechno, co je důležité pro Lepší život: rozvahu, životní zkušenosti, smysl pro humor, ty správné hodnoty i odvahu a bojovnost, když jde do tuhého: jako manželka válečného zpravodaje čelila lecčemu. Je psaní řemeslo nebo umění? Anebo terapie?
Cestopisy čtu moc ráda, i když ne úplně všechny. Některé po chvílí odložím a už se k nim nevrátím, ale to se u knížek, snad našich nejznámějších cestovatelů, Hanzelky a Zikmunda nikdy nestalo.
Srí Lanka, kdysi Cejlon je jedno z mála míst kam se tito cestovatelé vraceli.
Na poslední cestu se v roce 2000 vydal již pan Zikmund sám, přežil svého nerozlučného přítele téměř o 20 let.
Je zajímavé vracet se na místa, kde už člověk byl, ale není to vždy jen krásný návrat. Vše se mění a mnohdy z našeho pohledu k horšímu.Na druhé straně je krásné setkat se s dávnými přáteli se kterými jsme něco zažili.
Ahoj Dano, moc tě zdravím,
Tvoje knížka Živel Lustig je bezvadná. Čtu pomalu a pozorně. Ještě jednou ti za ni mockrát děkuju!
Jinak, snažim se psát, co to jde. Cosi vzniká, ale abych pravdu řekl, zatím vůbec nevím co. Jdu odněkud někam, po nějaký cestě, ale vůbec nevim, kam vede.
Ahoj,
děkuji za bonusovou prázdninovou hodinu. Když jsem se v pondělí na dovolené - uprostřed propršené telčské atmosféry - dozvěděla, že nebudeme kreativně tvořit na hodině, ale že mám dokonce něco napsat!!!, polilo mě horko. Nicméně déšť za okny a právě vyslechnutá historka mě inspirovaly a já stvořila to, co jsem četla na hodině, i druhý úkol. Posílám tedy oba.
Pak ovšem přišla výhybka. Zlákána kamarádkou jsem absolvovala „Kurz tvůrčího psaní Dany Emingerové“. Vůbec jsem netušila, do čeho se řítím. Nikdy v životě jsem pořádně nic nenapsala, měla to být jenom taková malá, zábavná epizoda v mém životě.
Jaké cestopisy mám rád? Ty, kde je mi autor blízký, kdy ho chápu. Kdy rozumím jeho pohledu na svět, jeho výběru situací a zážitků. Máme stejné hrdiny. Historická místa, která chceme navštívit. Události, které obdivujeme. Oba plánujeme strávit noc v blízkosti bohů na vrcholu Olympu, přeplavat Hellespont jako lord Byron, navštívit Ladakh nebo vystoupat na Matterhorn.
Jsem asi napořád ovlivněn knížkami, které jsem četl jako teenager: tituly z otcovy knihovny. Autory a knihami ještě nezasaženými inflací cestopisné literatury a pojmu dobrodružství: Hemingway, Hanzelka a Zikmund, Thor Heyerdahl a pro mě hlavně Richard Halliburton.
Vlajkovou lodí je jeho "Královskou cestou za romantikou", knížka, kterou jsem poprvé a bez dechu četl 50 let po autorově smrti a kterou, než se stala slavnou, odmítlo 10 velkých amerických nakladatelství. Začíná takhle:
"Konečně přišel do Princetonu máj. Zcela nepochybně. Ševelivý vánek dokořán otevřenými okny plnil naši kolej svěžími vůněmi kvetoucích jabloňových sadů a nehmotnou lahodou rašících stromů a květin...."
O pár odstavců dál:
"Dopřejme poct těm, kteří po nich baží - já chci svobodu, svobodu vyhovět jakémukoliv rozmaru, který mě uchvátí, já chci možnost hledat v nejodlehlejších koutech zeměkoule krásu, potěšení a romantiku."
V té době mi bylo 16
Žil jsem v komunistickém Československu a představa, že je možné cestovat podle jakéhokoliv rozmaru, jen tak, s pasem v ruce, byla stejně reálná jako cesta pana Broučka na Měsíc.
Pod noční oblohou, v kaštanové aleji u gymnázia, knížku v ruce, pod milosrdným světlem sodíkových lamp, snil jsem o cestování. Kdyby mi tehdy někdo tvrdil, že o čtvrt století později bude můj pas s dvouocasým lvem patřit do první desítky těch, které nejlépe odemykají cizí země, považoval bych ho za blázna.
Něco o penězích. Richard Halliburton na cestě z Kašmíru do Ladakhu:
To ovšem bylo tvrzení velice odvážné. Tu a tam jsem sice do Států nějaký ten článek poslal a kdysi mi do Marseille přišly honoráře za Rýn a Matterhorn, ale pokud jsem věděl, měl jsem asi tolik čtenářů jako Pindaros v originále.
Jakožto prozíravý mladý muž pochopil pan vedoucí cenu naší nabídky a uvolil se vybavit nás zdarma vším nezbytným včetně základních potravin...Dovolte mi mi tedy, abych hned na tomto místě prohlásil, že CIVILNÍ A VOJENSKÁ INFORMAČNÍ KANCELÁŘ VE ŠRÍNAGARU JE NEJPROZÍRAVĚJŠÍ A NEJOCHOTNĚJŠÍ CESTOVNÍ A UBYTOVACÍ AGENTURA V KAŠMÍRU
V březnu 1939 poslal Richard Halliburton do světa svoji poslední zprávu:
Z paluby džunky Mořský drak, na které se plavil přes Tichý oceán. Vysílačka zachytila tahle slova: „Bouře od jihu, déšť. Silné poryvy vichřice. Zábradlí na návětrné straně pod vodou. Lůžka mokrá. Stěží udržujeme kurs. Mám se báječně. Přál bych vám, abyste byli na mém místě. Stop."
Promýšlíme si, jak psát cestopis PO STOPÁCH NĚKOHO, jako měla Jaruška Agatu Christie na Kanárech
V té souvilosti posílám reportáž z davoského sanatoria namixovanou ukázkami textů Thomase Manna, který tu napsal svůj slavný román Kouzelný vrch, jak jsme o tom mluvili. A také nabízím vydařenou příhodu, jak španělská důchodkyně z města Borja "zrestaurovala" fresku Ježíše Krista.
Dana
Tak si ležím dnešního horkého dne na zahradě a závidím vám, psavcům, Danu Emingerovou. Čtu si na webu o akcích, které už proběhly, a ohlasy na ně. A jsem ráda, že k Vam snad začínám patřit. Vyřiďte Daně, že letní seminář u nás může být i s koupáním v jezeře. A pokud by bylo chladno, tak výřivka je vytopená. Nechci nás vychvalovat, ale zahrada je moc krásná...
„Je to sladký, slaný nebo hořký?“
Jednu z nejkrásnějších milostných scén zachytil Ernest Hemingway. V románu Komu zvoní hrana k sobě tiskne hrdina Robert Jordan Španělku Marii a má dojem, že se chvěje zem.
„Jsi králíček.“
Zcela upřímně: ta vyzdvihovaná Hemingwayova milostná scéna mě vůbec neoslovila, ani nebavila. Asi je to tím, že dneska už se píše úplně jinak. Naopak bych ale chtěla doporučit knihu, kterou jsem právě dočetla.
Ahoj!
udělám Petrovi radost tématem příštího cestopisu. Povedlo se nám získat povolení na průzkum jeskyní v izraelském vojenském pásmu poblíž hranice s Libanonem.
Michal Hejna
Já jsem úterní večer přijela domů s bolestí hlavy po dvou těžkých dvanáctihodinových službách, ale během lekce to ze mě všechno spadlo.
Ahoj Kláro,
chtěla bych ti poděkovat za to, jak vedeš tento kurz psaní. Nejde jen o materiály, které posíláš a teorii, kterou doplňuješ naše čtení, ale zejména o to, že jsi ve mně dokázala přepnout něco, co mě pudí napsat víc než jen úkol na příští hodinu. Najednou to nevnímám jako povinnost (byť příjemnou) napsat stránku či dvě dle zadání, přečíst ji, vyslechnout si zpětnou vazbu, přepsat to a založit. Najednou mi to dává smysl. Dokážu o knize přemýšlet i během dne, častěji si zapisuju, co mě napadne, protože najednou vím, kde to použiju a kam se to bude hodit (než jsem si minulý týden dopsala v autobuse veledůležitou poznámku, málem jsem přejela!!!) apod.
A v neposlední řadě jsem si dle rady z poslední hodiny své střípky zkopírovala do jednoho souboru, udělala obsah a je to mnohem lepší, protože vidím, jak to přibývá!!! Ne že bych postupovala buhvíjakým tempem, ale jde to systematicky. A jak jsi říkala nejen ty, ale slyšela / četla jsem to i od jiných lektorů / autorů - hlavně to chce pravidelně. Chápu, že to nemusí vyhovovat všem, ale mně ta systematičnost pomáhá a žene mě kupředu.
A za to Ti moc děkuji a přeji pěkný prázdninový čas plný volnočasové inspirace
.
Ahoj Dano!
Posílám rozhovor Emericha T.T. s Egonem Maxmiliánem Thurn-Taxisem z Řezna. Snažil jsem se opravit historické chyby.
Lokalita Svatojiřského lesa a Loučeň (které se kniha týká) se mi ale líbí a chtěl jsem ji i s duchem celé povídky zachovat, tak jsem tam nechal "statovat" Huga a kosmeticky upravil. Snad jsem tím nestvořil literární Gizelu (pardon, Godzilu:-) ).
Kdyby se ještě někam do knížky o Loučeni vešlo, byl bych přešťastný, když ne, tak alespoň prosím o vyvěšení i druhé verze na web, coby důkazu, že i v povídce je třeba hlídat si nezpochybnitelná a historická fakta...
Marek Bucko
Zaměřit se na neznámé místo i na profláklém místě,
psát sebe; čtenář se musí hned orientovat, kde je; Čtenář se nesmí nudit
Střídáme popis, dialog, akce
Co nemá v příběhu význam, je vata a musí pryč
Kapitoly můžeme psát jako samstatné povídky se stejnými postavami. Na konci kapitoly je vždy háček na další kapitolu.
Je třeba stále sledovat dějový oblouk nejen kapitoly, ale i knihy.
Nenechte se v psaní zastavit detaily. Označte si je a pokračujte ve flow. Vždy se můžete vrátit a text upravit či doplnit.
Dozvěděla jsem se a upevnnila si znaosti ohledně toho, jak je důležité věnovat se v textu "kosmetickým" úpravám - neopakovat slova, dávat pozor na slovosled, barvitost textu, co se týče postavy, která příběh vypráví.
Důležitá je akce, popis je jen kulisa, což mi vyhovuje.
Tady se mi podařilo odhodit stud při čtení svého textu nahlas před ostatními.
Děkuji
Valentýna Valcnová
Slova na papíře mluví za nás - nemůžee čtenářům stát za zády a vysvětlovat, jak jsme to mysleli.
U zpětné vazby jsou důležité poznámky, kterých se ale autor nemusí držet.
Není nutné hrdinu popisovat - to, jak charakter jedná, mluví za něj.
První věta musí bouchnout.
K těxtu je dobré se vícekrát vrátit a mazat zbytečnosti.
První věta musí cinknout.
Dano,
24 hodin někde - je dobrý název
Ahoj Dano,
Děkuji za dnešní seminář!
Blanka Tollarová
Mám velkou radost, jak to všem jde. Vaše knížky už bych si nejraději přečetla celé, tak doufám, že budete dál pilně psát. ;) Moc se těším na pokračování vašich příběhů.
Před čtením prosím o krátkou rekapitulaci - název knihy a dvě věty o obsahu/ději, abychom věděli, kde jsme.
Roztřídit vysypané poznámky ke knize:
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Příště nás čekají prostředky knih a techniky posouvání děje.
Klára Dvořáková
Ahoj Dano,
Dalšímu našemu studentovi se splnil sen!
Gratulujeme Jiřímu Černému k vydání knihy DANIELA!
Fotka je z autogramiády v Albatros Media.
Milena Pravdová
Dobrý den,
posílám popis pláže, co jsme psali na mé náhradní hodině v kurzu cestopisů. Ještě musím říct, že se mi hodina moc líbila, až jsem litovala, že nejsem žádná cestovatelka.
pro první přitáhnutí pozornosti – název, perex, foto
1. Používat krátké věty
Krátké věty;
Jak se říká, zkusit se má všechno a já jsem ráda, že jsem kurz absolvovala.
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu na Dobešce:
Že život je hra.
Že život je radost. I když se někdy skládá ze smutných příběhů. Ty přicházejí a odcházejí a je na nás, jak dlouho je bereme vážně. Nebo se bereme vážně.
ještě jednou Ti děkuji za užitečný a zajímavý víkend, který mi pootevřel dveře tajů autorského psaní.
Dovoluji si Ti přiložit svůj kovidový příběh se svolením k editorským zásahům a zveřejnění.
Přeji Ti mnoho spokojeným frekventantů Tvých kurzů a já si jdu studovat ve Tvé učebnici.
Dovolte mi Vás jménem Evy Lustigové, spoluzakladatelky Nadačního fondu Arnošta Lustiga, srdečně pozvat na literárně-hudební odpoledne s čtením z povídek Arnošta Lustiga, které se uskuteční 14. 6. v 16:30 ve Fantově kavárně v Praze.
Já chci být člověk - putovní výstava o Arnoštovi Lustigovi se stěhuje do Česka. Od 5. května do 4. září představuje Nadační fond Arnošta Lustiga ve Štefánikově hvězdárně v Praze mezinárodní putovní výstavu, jejímž cílem je promlouvat hlasem humanismu světového spisovatele Arnošta Lustiga.
Když píšeme knihu, je zásadní vybalancování mezi uvěřitelností a záživností děje. Nejsme dějepisci a tak je na nás, jaký příběh čtenáři předložíme. Pokud bude sice uvěřitelný, ale nudný, čtenář zavírá knihu a odchází. Pokud bude děj příliš těžko uvěřitelný a naivně nepravděpodobný, čtenář zavírá knihu a odchází. Klíčem ke schopnosti sdělit svůj příběh je nevyvratitelná znalost tématu, které zpracováváme. Vycházení sám ze sebe nám dá autenticitu. Čtení knih ostatních nám dá perspektivu pro vypracování našeho uvěřitelného, ale poutavého příběhu. Odradit čtenáře se nám může povést také když náš děj působí epizodicky.
2) Čtenář vám nevěří.
3) Neurčité nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáte rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíte se při psaní své cílové skupiny.
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený / odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečtete si texty nahlas.
Druhy cestopisů, pro přátelé, pro rodinu, pro veřejnost;
Přátelská atmosféra.
Lustig řekl: Psaní je senzace. Je vznešené, dobré a dává životu smysl.
Nenálepkovat, necharakterizovat lidi, ale ukázat, jak jednají.
Pravidlo flinty na zdi.
Prosetí příběhu přes to, co jím chci říci, vyhodit pak nepodstatné.
Nejdůležitější je začátek a nadpis.
Užizí sprostých slov
Psát uvěřitelné dialogy
Pět způsobů posunutí děje v příběhu podle Aristotela
Útočit na emoce čtenářů
Nepsat zbytečnou omáčku
Vyvarovat se sci-fi "aha příběhu", kdy pointou je Marťan (Ondřej Neff).
Nelka Lišáková
.jpg) |
| Děkuji Janě Brabcové za možnost učit v prostorách AIVD s výledem na Karlovo náměstí. |
Naučila jsem se naslouchat.Vím, co je to dialog a popis. Nezapomenout na přímou řeč, která dodává příběhu energii.
Pravidlo flinty na zdi a hlavy v příkopě.
Nedávat nálepky, ale ukazovat povahy hrdinů v příběhu - viz ukázka o Lustigovi.
Nedávat nálepky, ale ukazovat povahy hrdinů v příběhu - viz ukázka o Lustigovi.
Jak vystavět osobnost, o které píšu
Dialog dává textu energii, oprostit se od omáčky. Jak je důležitá interpretace
Psaní musí být pravdivé, otevřené, autor musí jí s kůží na trh, aby mu čtenář uvěřil.
Jana LabutováZačínat krátce a úderně, ideálně přímou řečí
Vystřelit z flinty v rámci příběhu.
Příběh musí vyvolat emoce
Dialog - popis - akceLiterární pravda musí být reálnější než pravda
Pět způsobů psaní podle Aristotela: popis, zásah shůry, vzppomínka, rozpoznání, akce
Zabíjení miláčků
Popis charakteru v akci
Vyvolat emoci, ne ji jen popsat
Psaní bajek - krátce a bez odboček
Mia Křížková
Zabíjení miláčků
Popis charakteru v akci
Vyvolat emoci, ne ji jen popsat
Psaní bajek - krátce a bez odboček
Mia Křížková
Poslechnout si názory ostatních
Hlídat si slovosled a opakování slov
Dodržovat úhel pohledu - Ich nebo Er formu
Správně rozvést příběh - věnovat se jeho hlavní části
Zásadní je úvod do příběhu, zaujmout čtenáře okamžitě
Popis psát bez mnoha přídavných jmen, omezit příslovce, využívat slovesa
Vést dialogy
Vést dialogy
Důležitý je přednes - při čtení musím udělat mezi názvem a textem pauzu, aby mohla proletět kredenc
Klára Zborníková
Ahoj Dano,děkuju za kurz, který se konal u nás v prostorách ASOCIACE INSTITUCÍ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH.
Jsi skvělá lektorka.
Jana Brabcová
Cihla k cihle
Rezonance
Psaní léčí
Pozor na mimochodné verše
Škrtat nadbytečné aneb neustále se ptát, jak to souvisí s příběhem
Martina Školníková
 |
| 9. lekce dluhodobého kurzu 5. října 2023 |
Co mi kurz dal:Radost z poznávání nového - psaní, kontakt s novými lidmi
Co je to dialog s podtextem a popis charakteru v akci
Zabíjení miláčků aneb příliš mnoho dobrého může textu taky škodit, tak to z aktuálního textu vyjmeme a použijeme jindy.
Psát bajky
Co je to dialog s podtextem a popis charakteru v akci
Zabíjení miláčků aneb příliš mnoho dobrého může textu taky škodit, tak to z aktuálního textu vyjmeme a použijeme jindy.
Psát bajky
Důležitost přímé řeči a struktury: úvod - prostředek - závěr. Líbilo se mi to.
Jitka Sova
Příběh má mít proporce a literární cihly - dialog, popis, akce.
Charakter se nejlépepředstaví v akci.
Z flinty na zdi musíš vždycky vystřelit.
Když neumíš napsat o hlavě na poli, musíš kopnout hlavu do příkopu.
Psaní učí lidi toleranci.
Martina KřížováDívali jsme se na to, co jsme zařadili do kategorie ZÁPLETKA, a třídíme dál.
Udělejte si následující bloky:
ZAČÁTEK
Spouštěcí událost
Přechod do 2. dějství
PROSTŘEDEK
Přechod do 3. dějství
KONEC
Udělejte si následující bloky:
ZAČÁTEK
Spouštěcí událost
Přechod do 2. dějství
PROSTŘEDEK
Přechod do 3. dějství
KONEC
Klára Dvořáková
 |
| 8. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu psaní povídek s Natašou 21. září 2023 |
Ahoj,
hned píšu dle pokynů ve Zpravodaji, že se chci účastnit autorského čtení 1.12.2023 na Dobešce.
Marek Bucko.
hned píšu dle pokynů ve Zpravodaji, že se chci účastnit autorského čtení 1.12.2023 na Dobešce.
Marek Bucko.
Ahoj,děkuji moc za poprázdninový Zpravodaj. Dle pokynu se tedy hlásím, že bych se ráda i letos aktivně zúčastnila autorského čtení na Dobešce, které je vždy nezapomenutelným zážitkem...
A samozřejmě zároveň nabízím i své "přidružené služby", tedy že mohu třeba prodávat knihy apod...
Anna Vocelová
Ahoj Dádo,
kniha o životě na zámku je moc hezká, luxusní. Řekl bych, že je to opereta o Loučeni. Texty a děj rozsáhlé, výprava úžasná, kostými nádherné, režie výborná, obsazení a herci skvělí. Opravdu první dojem na výbornou. Je to jiná kniha a myslím, že se na zámek přímo svým zpracováním, vzhledem hodí a něco takového tam asi chybělo. Kniha je krásná, jako je krásný zámek. Je to jednoduché a logické, jako 1+1. Určitě bude mít úspěch. Dej vědět, jak to dopadlo. A posílám svůj příspěvek.
Zdeněk Hart
Zdeněk Hart
Někteří z vás se zúčastnili letní literární soutěže Kultury 21, v níž bylo úkolem napsat milostnou povídku. Příběhů lásky se sešlo dle organizátorů poměrně dost.
První místo obsadila Hana Hermanová s povídkou Cancfranc, třetí získala povídka Mořská nymfa, kterou napsala Nataša Richterová.
Oceněným gratulujeme a rozhovor s vítězkou Janou Hanou si můžete přečíst zde.
Podmínky k nové soutěži, která má uzávěrku 30. listopadu, najdete zde. Úkolem je napsat povídku, ve které zmíníte vlka, tarotové karty a houbičku na nádobí.
Oceněným gratulujeme a rozhovor s vítězkou Janou Hanou si můžete přečíst zde.
Podmínky k nové soutěži, která má uzávěrku 30. listopadu, najdete zde. Úkolem je napsat povídku, ve které zmíníte vlka, tarotové karty a houbičku na nádobí.
Dana Emingerová
Po skončení povídkového dlouhodobého kurzu bych moc ráda pokračovala kurzem, kde bude probíhat koučování mého vlastního psaní knihy. Začala jsem rozpracovávat nový nápad a moc by se mi líbilo, kdyby mě někdo pravidelně zkritizoval...
Martina Křížková
Martina Křížková
Přiřaďte jednotlivé scény do příslušného místa. Řaďte je chronologicky, jak se mají objevovat v příběhu. Ověřte, že máte kompletní oblouk - začátek, prostředek a konec. Že vše v příběhu logicky navazuje.
ROZEPIŠTE SI CÍLE A MOTIVACI
u hlavního hrdiny
u všech důležitých vedlejších postav
u hlavní záporné postavy (pokud ji máte)
ROZEPIŠTE SI, JAKÝ JE V PŘÍBĚHU
Konflikt vnitřní – emocionální reakce na události.
Konflikt vnější – fyzická reakce na události.
Rozhodněte se, která událost vše odstartuje.
Zapište si minimálně jeden konec (klidně víc).
Vyznačte body zlomu (přechod do 2. a 3. dějství).
Ověřte, že máte kompletní oblouk - začátek, prostředek a konec. Že vše v příběhu logicky navazuje.
ROZEPIŠTE SI CÍLE A MOTIVACI
u hlavního hrdiny
u všech důležitých vedlejších postav
u hlavní záporné postavy (pokud ji máte)
ROZEPIŠTE SI, JAKÝ JE V PŘÍBĚHU
Konflikt vnitřní – emocionální reakce na Pište pokračování příběhu, ať máme co číst a vy zpětnou vazbu.
Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Klára Dvořáková
ROZEPIŠTE SI CÍLE A MOTIVACI
u hlavního hrdiny
u všech důležitých vedlejších postav
u hlavní záporné postavy (pokud ji máte)
ROZEPIŠTE SI, JAKÝ JE V PŘÍBĚHU
Konflikt vnitřní – emocionální reakce na události.
Konflikt vnější – fyzická reakce na události.
Rozhodněte se, která událost vše odstartuje.
Zapište si minimálně jeden konec (klidně víc).
Vyznačte body zlomu (přechod do 2. a 3. dějství).
Ověřte, že máte kompletní oblouk - začátek, prostředek a konec. Že vše v příběhu logicky navazuje.
ROZEPIŠTE SI CÍLE A MOTIVACI
u hlavního hrdiny
u všech důležitých vedlejších postav
u hlavní záporné postavy (pokud ji máte)
ROZEPIŠTE SI, JAKÝ JE V PŘÍBĚHU
Konflikt vnitřní – emocionální reakce na Pište pokračování příběhu, ať máme co číst a vy zpětnou vazbu.
Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Klára Dvořáková
 |
| Danina žákyně Eva z pojišťovny Uniqa natáčí s Danou v Karlíně podcast, zveřejněný 29. srpna 2023 |
Ahoj Dani,
První UNIQA podcastová epizoda je venku! Dnes sme vyšly, díky za krásný rozhovor. Jmenuje se Dana Emingerová a její osudové setkání s Arnoštem Lustigem. Posílám ještě dvě fotky a doprovodný text:
 |
| Natáčení podcastu v Karlíně 27. července 2023 |
Jak Danu zformoval spisovatel Arnošt Lustig jako svou nadšenou pokračovatelku? Poslouchejte – a možná se rozhodnete také psát. Podle Dany to zvládne každý!
Dej vědět, jak to hodnotíš.
Dej vědět, jak to hodnotíš.
Eva Svobodová
Ahoj Dano,
musím se pochlubit, letos nám v Národním muzeu vyšel projekt naučných cedulí o Kroužkovací stanici v Hostivaři. Cílem je, aby se autorským týmem asi osmi cedulí (historie KS, význam KS, o kroužkování, jaké druhy se v KS chytají, jaká je diverzita a čím k rozmanitosti přispíváme, ochrana přírody,...) stal školní kolektiv, a to jak textově, tak graficky. Předpokládáme, že polovina třídy by se věnovala textům a druhá polovina ilustracím a grafice. Chceme, aby finální podklady vznikaly přímo na kurzech.
musím se pochlubit, letos nám v Národním muzeu vyšel projekt naučných cedulí o Kroužkovací stanici v Hostivaři. Cílem je, aby se autorským týmem asi osmi cedulí (historie KS, význam KS, o kroužkování, jaké druhy se v KS chytají, jaká je diverzita a čím k rozmanitosti přispíváme, ochrana přírody,...) stal školní kolektiv, a to jak textově, tak graficky. Předpokládáme, že polovina třídy by se věnovala textům a druhá polovina ilustracím a grafice. Chceme, aby finální podklady vznikaly přímo na kurzech.
Byla bych ráda, kdyby ses ujala kreativního psaní.
Za mě je to projekt, který má smysl, jak pro děti tak celou hostivařskou komunitu a samozřejmě pro Národní muzeum. Rádi naši představu upravíme tak, aby to fungovalo. Půjdeš do toho s námi?
Petra Caltová
 |
| 7. lekce kurzu psaní povídek s Danou a Natašou 7. září 2023 |
Zdravim vsechny z Granady. Radeji bych s Vámi psala, nez se tady pekla, jak je tu horko.
Je to narocné: jeden horor za druhym, ale posílám fotky. Městské pamatky mi pripadaji vetsi nez katedrala v Rime.
Bohuna
Bohuna
Dano a Petře,
děkuji za společně strávený čas ne cestopisném dlouhodobém kurzu. Nesmírně (a vím, že to slovo "milujete" :-D ) jsem si to užila.
Pracuji na posledním článku. Určitě bych ráda pokračovala.
Ráda bych se naučila psát něco, jako dříve byly fejetony. Nebo glosy. Takového něco asi kratšího, než je stránka. Aby se to dalo použít na sociálních sítích, kam se chystám :-)
Témata ze života, politika, krátké úvahy. Tak akorát délka, na jakou mají lidi dnes trpělivost.
Taky bych chtěla časem ale dojít k mému většímu cíli, což je knížka, možná autobiografie. Možná scénář, ale k tomu bych asi potřebovala širší vzdělání. Nevím...
To je ale plán na leta dopředu. Nespěchám. Myslím, že ke knížce mám ještě daleko. I když mne známí už dlouho povzbuzují, až ten svůj život dám už na papír. Nevím, jak bych na to šla. Jak se začíná, jak se o knize uvažuje.
Pracuji na posledním článku. Určitě bych ráda pokračovala.
Ráda bych se naučila psát něco, jako dříve byly fejetony. Nebo glosy. Takového něco asi kratšího, než je stránka. Aby se to dalo použít na sociálních sítích, kam se chystám :-)
Témata ze života, politika, krátké úvahy. Tak akorát délka, na jakou mají lidi dnes trpělivost.
Taky bych chtěla časem ale dojít k mému většímu cíli, což je knížka, možná autobiografie. Možná scénář, ale k tomu bych asi potřebovala širší vzdělání. Nevím...
To je ale plán na leta dopředu. Nespěchám. Myslím, že ke knížce mám ještě daleko. I když mne známí už dlouho povzbuzují, až ten svůj život dám už na papír. Nevím, jak bych na to šla. Jak se začíná, jak se o knize uvažuje.
Už mi kamarádka dokonce dala po dovolené knížku od nejmenované známé herečky, s opovržením ji hodila a říkala: tak tohle napíšeš levou zadní :-)) tak nevím. Ještě jsem ji neotevřela. Nerada se takhle srovnávám.
Také bych od vás ráda slyšela ještě něco, co se marketingu týká. Jak to chodí v nakladatelstvích, v časopisech. Jakou má vůbec člověk možnost proniknout s psaným produktem. Nic o tom nevím. Jaké je hodnocení finanční. Ať vůbec vím, co si představit. Určitě jsem v kurzu, protože mně psaní baví. Ale přeci jen, je to logický postup. Znát, jak je taková práce hodnocená. Jestli má snaha smysl. Beru peníze jako energii.
Znám samozřejmě i příběhy, kdy si vydání knihy psavci dotují. Ale je dobré znát i tu zdravou stránku. Když to proudí, co může člověk čekat. Jak se dostat s textem někam, kde to bude ceněno.
Jarmila Meera Williams
Také bych od vás ráda slyšela ještě něco, co se marketingu týká. Jak to chodí v nakladatelstvích, v časopisech. Jakou má vůbec člověk možnost proniknout s psaným produktem. Nic o tom nevím. Jaké je hodnocení finanční. Ať vůbec vím, co si představit. Určitě jsem v kurzu, protože mně psaní baví. Ale přeci jen, je to logický postup. Znát, jak je taková práce hodnocená. Jestli má snaha smysl. Beru peníze jako energii.
Znám samozřejmě i příběhy, kdy si vydání knihy psavci dotují. Ale je dobré znát i tu zdravou stránku. Když to proudí, co může člověk čekat. Jak se dostat s textem někam, kde to bude ceněno.
Jarmila Meera Williams
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 5.9. 2023 |
Na kurzu cestopisů jsem se naučila, jak ověřovat data, zajímavý začátek a poutavý název je důležitá, nechodit kolem horké kaše, kratší věty, přímá řeč na oživení s domorodci
určitě by bylo zajímavé se setkat s někým, kdo má cestovatelský blog - jak ho vytvořit, jakým stylem vést etc. a také pohovořit o práci novináře autora cestopisů - možná by stačilo vaše analýza, jak se připravujete na psaní (tedy už od poznámek při cestě až po finální podobu).
určitě by bylo zajímavé se setkat s někým, kdo má cestovatelský blog - jak ho vytvořit, jakým stylem vést etc. a také pohovořit o práci novináře autora cestopisů - možná by stačilo vaše analýza, jak se připravujete na psaní (tedy už od poznámek při cestě až po finální podobu).
Vendula Beaujouan Langová
Pokud jde o pokračování cestopisného kurzu, mám zájem. Mojí konečnou ambicí je seskladat knížku z různých cestovatelskych zážitků. Uvítal bych tedy něco jako oponenturu jednotlivých textů, které budu postupně schopen dat dohromady. Nebo i celého konceptu, pokud k tomu bude příležitost.
Ještě jedna věc k té dnešní lekci. Asi na to dnes nebude čas, ale vlastně bych rad nějaké "slovní vysvědčení", po všech těch lekcích:-)). Co funguje, co ne a na co se zaměřit dal.
Těším se.
Ještě jedna věc k té dnešní lekci. Asi na to dnes nebude čas, ale vlastně bych rad nějaké "slovní vysvědčení", po všech těch lekcích:-)). Co funguje, co ne a na co se zaměřit dal.
Těším se.
Martin Paruch
Psaní cestopisů je pro mě čistou vodou. Nořím se při tom do sebe, objevuji kouty mé duše. Nechci s tím přestat. Rád bych se přidal i k další skupině. Děkuji za vstřícnost.
Jakub Hlaváček
Jakub Hlaváček
 |
| 9. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 22. 8. 2023 |
Co jsem se naučil na dlouhodobém kurzu cestopisů:
1. než rozezním klávesnici
- Připravit se na cestopis už před cestou
- Ujasnit si, pro jaké médium a publikum chci psát
- Nechtít pojmout vše – vybrat jedno téma nebo oblast
2. název a perex
- Musí být chytlavý, ale ne zavádějící
- Vyhnout se klišé
3. vlastní text
- Přímá řeč cestopis osvěží
- I v cestopisu platí puška na zdi
- Vyhnout se pasáži „jak jsme tam jeli“, pokud to není podstatné pro porozumění dalšího děje
- Důležité informace ověřit, pokud to nejde, vyhodnotit, jestli je radši vynechat nebo dát do pusy zdroji
- Nehodnotit – že je něco krásné nebo strašné, musí čtenář poznat z popisu, ne protože jsme mu to řekli
- Ich forma a osobní prožitek více vtáhnou do místa děje
- Vyhýbat se dlouhým souvětím, kratší věty jsou přehlednější
1. než rozezním klávesnici
- Připravit se na cestopis už před cestou
- Ujasnit si, pro jaké médium a publikum chci psát
- Nechtít pojmout vše – vybrat jedno téma nebo oblast
2. název a perex
- Musí být chytlavý, ale ne zavádějící
- Vyhnout se klišé
3. vlastní text
- Přímá řeč cestopis osvěží
- I v cestopisu platí puška na zdi
- Vyhnout se pasáži „jak jsme tam jeli“, pokud to není podstatné pro porozumění dalšího děje
- Důležité informace ověřit, pokud to nejde, vyhodnotit, jestli je radši vynechat nebo dát do pusy zdroji
- Nehodnotit – že je něco krásné nebo strašné, musí čtenář poznat z popisu, ne protože jsme mu to řekli
- Ich forma a osobní prožitek více vtáhnou do místa děje
- Vyhýbat se dlouhým souvětím, kratší věty jsou přehlednější
Michal Hejna
 |
| Zámek Duino |
Dobrý den,
omlouvám se z předposlední lekce, bohužel nebudu schopen se z cesty po Itálii připojit. Jako omluvenku posílam jednu fotku pro milovníky Thurn-Taxisů.
Jel jsem schválně okolo z Terstu. Už bylo zavřeno, snímek z Duina není nic moc, ale je to fakt hezké místo.
Martin Paruch
Autory knihy Sloni žijí do sta let jsou Miroslav Zikmund, Miroslav Náplava a Petr Horký. Je to cestopis o návratech na Srí Lanku a knížka vyšla ke 100. narozeninám Miroslava Zikmunda v roce 2019.
Cestopisy čtu moc ráda, i když ne úplně všechny. Některé po chvílí odložím a už se k nim nevrátím, ale to se u knížek, snad našich nejznámějších cestovatelů, Hanzelky a Zikmunda nikdy nestalo.Srí Lanka, kdysi Cejlon je jedno z mála míst kam se tito cestovatelé vraceli.
Na poslední cestu se v roce 2000 vydal již pan Zikmund sám, přežil svého nerozlučného přítele téměř o 20 let.
Je zajímavé vracet se na místa, kde už člověk byl, ale není to vždy jen krásný návrat. Vše se mění a mnohdy z našeho pohledu k horšímu.Na druhé straně je krásné setkat se s dávnými přáteli se kterými jsme něco zažili.
Knížka obsahuje hodně moudrého, co pan Zikmund řekl. Líbila se mi jeho odpověď na otázku, jestli někdy litoval toho, co udělal, včetně chyb:
„Kdybych měl možnost žít podruhé, asi bych si všechno, a docela rád zopakoval. I s průšvihy. Život se přeci nedá psát nanečisto jako školní úloha a doufat, že s ji krasopisně přepíšu. Život je od toho, aby se žil na plný pecky, s úspěchy i chybami. Nejvýš můžu přemýšlet, co jsem kdy udělal či neudělal. Co jsem neudělal v pravý čas, co jsem zbabral. A po všech zkušenostech se snažit, abych zbytečný kiks neudělal znovu. Jenomže některé se napravit nedají. I kdybych se stavěl na hlavu.“
A takových moudrých postřehů je v knížce mnoho. Myslím, že jeho noví parťáci se mu povedli a svůj poslední návrat na Srí Lanku si užil. A my čtenáři také.
Bohuna Kopřivová
A takových moudrých postřehů je v knížce mnoho. Myslím, že jeho noví parťáci se mu povedli a svůj poslední návrat na Srí Lanku si užil. A my čtenáři také.
Bohuna Kopřivová
 |
Tvoje knížka Živel Lustig je bezvadná. Čtu pomalu a pozorně. Ještě jednou ti za ni mockrát děkuju!
Jinak, snažim se psát, co to jde. Cosi vzniká, ale abych pravdu řekl, zatím vůbec nevím co. Jdu odněkud někam, po nějaký cestě, ale vůbec nevim, kam vede.
Divnej pocit.
Ale mám radost, že píšu, že už jsem sebral odvahu a dal se do toho. Tak se modlim, aby to vydrželo a hlavně, aby to k něčemu bylo.
Doufám, že se ti daří dobře.
Doufám, že se ti daří dobře.
Měj se bezvadně. Jsme v kontaktu.
Ivan Lupták
Ivan Lupták
Ahoj Dano,
zažíváme taková dobrodružství v Indonésii, že mám strach, že abych respektoval pravidlo, že Literární pravda je důležitější než skutečná, musel bych část z nich zatajit.
No, ale skutečně jsme se stali se Satyou Tiktokovými celebritami, skutečně pro nás Papuánci uspořádali několik veřejných sbírek, a skutečně nás považovali za OKRADENÉ KŘESŤANSKÉ MISIONÁŘE.
Tak se to stalo, a tak jsem to popsal na blogu: www.yakovo-blog.webnode.cz
Nic jsem si nevymyslel, vše zařídila Existence.
Doufáme že o Tebe pečuje stejně pozorně.
Pěkné léto přejí
No, ale skutečně jsme se stali se Satyou Tiktokovými celebritami, skutečně pro nás Papuánci uspořádali několik veřejných sbírek, a skutečně nás považovali za OKRADENÉ KŘESŤANSKÉ MISIONÁŘE.
Tak se to stalo, a tak jsem to popsal na blogu: www.yakovo-blog.webnode.cz
Nic jsem si nevymyslel, vše zařídila Existence.
Doufáme že o Tebe pečuje stejně pozorně.
Pěkné léto přejí
Satya a Yakeen
 |
| Prázdninová lekce navíc pro všechny 10. 8. 2023 |
děkuji za bonusovou prázdninovou hodinu. Když jsem se v pondělí na dovolené - uprostřed propršené telčské atmosféry - dozvěděla, že nebudeme kreativně tvořit na hodině, ale že mám dokonce něco napsat!!!, polilo mě horko. Nicméně déšť za okny a právě vyslechnutá historka mě inspirovaly a já stvořila to, co jsem četla na hodině, i druhý úkol. Posílám tedy oba.
Anna Vocelová
Hezké odpoledne Dano,
Moc Ti děkuji za úpravu začátku příběhu Nezvaný host, je to mnohem lepší, a také za knihu Živel Lustig. Hned jsem ji otevřela. Úvodní citace mě chytla za srdce:
Člověk musí respektovat život. Všechny síly života. Ty lepší i ty horší, bohužel i ty nejhorší. Někdy život připomíná obrovské vlnobití, které je nutné přežít a přestát. Nelze se vyhnout tomu nejhoršímu. A zase, bohužel, nás otuží jen nebát se nebo i se strachem vstoupit do bouřícího moře, a pak za odměnu vychutnat, když se vody utiší. Mezi tím si lízat rány a chystat se na další kalamity. Málokdo má tolik štěstí, aby vyplouval jen na tiché moře.
Arnošt Lustig, O literatuře
To je tak pravdivé, krásné a smutné, jako život sám.
Aneb jak říkal Evald Schorm: „Všechno je to marnost nad marnost, a člověk musí mnoho trpět, než všechno prohraje."
Budu se těšit na shledanou v budoucnu a za vše moc děkuji.
S pozdravem Martina Tůmová
Moc Ti děkuji za úpravu začátku příběhu Nezvaný host, je to mnohem lepší, a také za knihu Živel Lustig. Hned jsem ji otevřela. Úvodní citace mě chytla za srdce:
Člověk musí respektovat život. Všechny síly života. Ty lepší i ty horší, bohužel i ty nejhorší. Někdy život připomíná obrovské vlnobití, které je nutné přežít a přestát. Nelze se vyhnout tomu nejhoršímu. A zase, bohužel, nás otuží jen nebát se nebo i se strachem vstoupit do bouřícího moře, a pak za odměnu vychutnat, když se vody utiší. Mezi tím si lízat rány a chystat se na další kalamity. Málokdo má tolik štěstí, aby vyplouval jen na tiché moře.
Arnošt Lustig, O literatuře
To je tak pravdivé, krásné a smutné, jako život sám.
Aneb jak říkal Evald Schorm: „Všechno je to marnost nad marnost, a člověk musí mnoho trpět, než všechno prohraje."
Budu se těšit na shledanou v budoucnu a za vše moc děkuji.
S pozdravem Martina Tůmová
Dano,
díky za tvé citáty z Arnoštových knih a myšlenek. Jsi úžasná, že vyzobaváš jeho démanty literatury, všem nám je dáváš na dlani a my si můžeme znovu a opět říkat, jak hluboké byly jeho zážitky a jak ON byl skvělý, že nám je tu zanechal. Tak aktuální pro každou dobu.
Hana Salajková
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu psaní cestopisů 8. 8. 2023 |
- Cestopis nesmí být nuda
- Nutný je poutavý název
- Začátek musí být zajímavý, je dobré krátce shrnout co čtenáře čeká a tím zvýšit jeho zvědavost (vtáhnout ho do děje)
- Jít přímo k věci, žádné dlouhé vysvětlování, proč jsme tam jeli a jaká byla cesta. Zdlouhavé popisy čtenáře nezajímají
- Je dobré psát v přítomném čase a nepoužívat trpný rod. Nepsat dlouhá souvětí, raději věty krátké a psát odstavce
- Fotky a mapky do cestopisu patří, ale jen kvalitní
- Psát i o emocích
- Dodržovat časovou posloupnost a neskákat z jednoho a druhé, čtenář se pak ztratí
- Je dobré použít přímou řeč
- Neuvádět zbytečné množství osob
- Nutný je poutavý název
- Začátek musí být zajímavý, je dobré krátce shrnout co čtenáře čeká a tím zvýšit jeho zvědavost (vtáhnout ho do děje)
- Jít přímo k věci, žádné dlouhé vysvětlování, proč jsme tam jeli a jaká byla cesta. Zdlouhavé popisy čtenáře nezajímají
- Je dobré psát v přítomném čase a nepoužívat trpný rod. Nepsat dlouhá souvětí, raději věty krátké a psát odstavce
- Fotky a mapky do cestopisu patří, ale jen kvalitní
- Psát i o emocích
- Dodržovat časovou posloupnost a neskákat z jednoho a druhé, čtenář se pak ztratí
- Je dobré použít přímou řeč
- Neuvádět zbytečné množství osob
Bohuna Kopřivová
Ahoj Dano!
Doufám, že to, co jsem o Tvých kurzech píšu, nebude příliš patetické 😊. Ale napadlo mě to v noci, když jsem nemohla usnout po večerním čtení našich tabu:
Mám v břiše nějaký, zatím nepojmenovaný, orgán. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, tak ani nevím, jestli ho mají všichni. Asi ano, jen ho možná mají jinde než já. Ale umístění není důležité. Vím o něm odjakživa. Vzpomínám si, kdy jsem ho začala vnímat poprvé. Seděla jsem s tátou na zahradě. Vlahý jarní podvečer, táta spokojeně pokuřuje. Právě mě totiž učil naroubovat jabloň a naočkovat růži. Teď budu celé léto napnutě čekat, jestli se moje rouby a očka uchytí.
Mám v břiše nějaký, zatím nepojmenovaný, orgán. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, tak ani nevím, jestli ho mají všichni. Asi ano, jen ho možná mají jinde než já. Ale umístění není důležité. Vím o něm odjakživa. Vzpomínám si, kdy jsem ho začala vnímat poprvé. Seděla jsem s tátou na zahradě. Vlahý jarní podvečer, táta spokojeně pokuřuje. Právě mě totiž učil naroubovat jabloň a naočkovat růži. Teď budu celé léto napnutě čekat, jestli se moje rouby a očka uchytí.
Cítím takové vnitřní vzrušení, nedočkavost, ale i velkou spokojenost. Do té doby neznámá směsice pocitů se rodí někde uprostřed břicha a rozlévá se mi po celém těle. Táta si všiml mého rozpoložení a hned mi to vysvětlil:
„To je pocit z dobře vykonané práce. Tak je to vždycky, když tě těší to, co děláš.“
Tento okamžik jsem si uložila hluboko do paměti. Tak hluboko, že jsem na něho časem pozapomněla.
Přešla léta, puberta, první lásky, první polibky, první sex. Pak svatba, děti…všechny tyto okamžiky byly šťastné. Ale to je jiné štěstí, sídlí a rozlévá se u mě v těle z jiného místa. Jak už to tak bývá, střídá se během života dobré i špatné, pocity se míchají. Štěstí už nebývá tak intenzivní, a intervaly mezi šťastnými okamžiky se prodlužují. Nahrazuje ho spokojenost. Pozdně střední věk už se jeví jako vyvážené období, bez větších emočních výkyvů.
 |
| Brno 2018 |
První úkol byl jednoduchý: napsat povídku na dané téma. Bylo to raz dva. Co ovšem bylo zvláštní, že jsem po dokončení zase ucítila ten podivný pocit v břiše. Jako tenkrát na jaře. Na rozdíl od žlučníku, který ukládá nevyřčenou zlost a formuje si ji do malých, ostrých kamínků, tento můj orgán funguje úplně jinak. Usazuje mi úsměv na tvář, činí mě velkorysou, nadšenou, až altruistickou. Bezelstné dětské štěstí mě celou vyplní. Zvenčí to možná vypadá, že jsem požila nějakou návykovou látku ve větším, než malém množství.
A já se tak i cítím. A cítím se tak už pořád, protože díky Daně a mým spolužákům ze psaní jsem obklopena, byť i virtuálně, úžasnými lidmi, se kterými se vznášíme na stejných vlnách. Můj nepojmenovaný orgán vytrvale pumpuje do organismu dopamin, endorfin, serotonin, a bůh ví, co ještě. Při psaní jsem zase malá holka, která právě naočkovala svou růži, a netrpělivě čeká, jestli vykvete.
 |
Jako požitkář a kromě knih a psaní i milovník jídla, bych pocity z navštěvování Kurzů tvůrčího psaní vyjádřil takto:
Účastí na prvním víkendovém kurzu jsem objevil novou luxusní restauraci s mou nejoblíbenější kuchyní. Přečetl jsem si se zájmem ve vitríně jídelní lístek, nahlédl oknem a cítil vzdáleně lákavou vůni božských jídel.
Absolvováním první čtyřdenní literární dílny (pro mě Nové město na Moravě a Horácká Galerie) jsem vstoupil dovnitř, okusil jsem skvostné mnohachodové degustační menu všech možných chutí a poznal úžasné číšnice a číšníky.
Účastí na prvním víkendovém kurzu jsem objevil novou luxusní restauraci s mou nejoblíbenější kuchyní. Přečetl jsem si se zájmem ve vitríně jídelní lístek, nahlédl oknem a cítil vzdáleně lákavou vůni božských jídel.
Absolvováním první čtyřdenní literární dílny (pro mě Nové město na Moravě a Horácká Galerie) jsem vstoupil dovnitř, okusil jsem skvostné mnohachodové degustační menu všech možných chutí a poznal úžasné číšnice a číšníky.
Pravidelným navštěvováním dlouhodobého kurzu jsem se stal v této luxusní gastronomicko-literární perle „štamgastem“ v nejlepším smyslu tohoto slova. Své oblíbené pokrmy a dorty už teď pojídám v neomezeném množství - někdy dokonce proti bontonu - jen tak polévkovou lžící. Fotím si selfíčka s majitelem, tykám si s kuchařem, občas mu i kecám do vaření. On mi naslouchá a tu a tam mě nechá i „oblíznout vařečku a dojíst krém…“
Ovšem vše s řádem, podle pravidel a za vzájemného respektu.
K tomu zjišťuji, že se ve svém věku (50 let) těmito kurzy i vzdělávám!
K tomu zjišťuji, že se ve svém věku (50 let) těmito kurzy i vzdělávám!
V tomto už dlouhou dobu neškolním věku a zkušeností se všemi možnými stupni školní výuky, různých firemních i nefiremních školení, se mi nejpříjemnějším možným způsobem rozšiřují obzory. A to nejen kurzy samotnými, ale hlavně pestrou směsicí osobností, charakterů, zkušeností, věků, názorů a smyslů pro humor i vážno mých nových přátel a spolužáků…
Marek Bucko
Ahoj Dano,
něco jsem o těch levobočcích napsala, jestli se to bude dát použít. Uprav si to samozřejmě, jak budeš potřebovat. Jinak jsem po Loučeni zjistila, že Thurn Taxisové nechali stoupu i v Bruselu. Máme tu výstaviště Tour a Taxis, jen mě předtím nenapadlo, že se to jmenuje po nich:
Moc zdravím.
Hana Hermanová
něco jsem o těch levobočcích napsala, jestli se to bude dát použít. Uprav si to samozřejmě, jak budeš potřebovat. Jinak jsem po Loučeni zjistila, že Thurn Taxisové nechali stoupu i v Bruselu. Máme tu výstaviště Tour a Taxis, jen mě předtím nenapadlo, že se to jmenuje po nich:
Moc zdravím.
Hana Hermanová
Ahoj Dano,
díky za velmi zajímavě vedený víkendový kurz kreativního psaní. Je trochu s podivem, že to zásadní heslo, které z něj pro mne vyplynulo je: "nedělat literaturu". V kontextu kurzu to znamená, že čím více se jako autor snažím do textu implementovat další a další úžasná opisná slova, tím více se text stává přebujelý, zašmodrchaný a nevěrohodný. Neteče to.
díky za velmi zajímavě vedený víkendový kurz kreativního psaní. Je trochu s podivem, že to zásadní heslo, které z něj pro mne vyplynulo je: "nedělat literaturu". V kontextu kurzu to znamená, že čím více se jako autor snažím do textu implementovat další a další úžasná opisná slova, tím více se text stává přebujelý, zašmodrchaný a nevěrohodný. Neteče to.
Čtenář se ztrácí. Pointa uniká. Autor se hroutí.
Jak na to tedy po kurzu půjdu?
Rozmyslím si, co má být poučení z příběhu a z jakých cihel bude vystavěn (nejsem Hemingway). Jinými slovy. Co je onen diamant, který má být vybroušen k dokonalosti. Uchopím onu myšlénku, vykoumám, kudy do ní vstoupím, co bude zápletkou a jak to celé rozuzluji. Před příběh pak vymyslím atraktivní nadpis, který bude pro čtenáře neodolatelným lákadlem. Ten podpořím superšťvnatou první větou, která ho dokonale zaháčkuje a pak další a další, které jej po vzoru detektivky nepustí až do samého konce. No, a vzhledem k tomu, že je to příběh, nebudu se přespříliš zabývat pravdou. Mírné posuny ku prospěch jasnosti a atraktivity vřele uvítám. Je možné, že to tím celé přenesu v čase či prostoru jinam nebo vymetu nějakou z původních postav. Co naplat. Hlavně, že čtenář bude mít cestičku k vlastní emoci umetenou.
No, pak přijde na řadu (dámy prominou) sračkoměr. Ne, to je málo. Použiji sračkomet! Mé druhé, drsnější já. S jeho pomocí nekompromisně odstřelím vše, co příběh neposouvá, není pro něj podstatné, opakuje se, kudrnatí, zavádí či brzdí. Hotovo.
Na scénu konečně vstoupí první posluchač. Já - sám autor. Při čtení nahlas se mi samotnému bezesporu vyjeví to, co šmodrchá jazyk, co není pochopitelné, čemu sám nevěřím. A budu brousit, leštit a cizelovat. Hotovo.
No, pak přijde na řadu (dámy prominou) sračkoměr. Ne, to je málo. Použiji sračkomet! Mé druhé, drsnější já. S jeho pomocí nekompromisně odstřelím vše, co příběh neposouvá, není pro něj podstatné, opakuje se, kudrnatí, zavádí či brzdí. Hotovo.
Na scénu konečně vstoupí první posluchač. Já - sám autor. Při čtení nahlas se mi samotnému bezesporu vyjeví to, co šmodrchá jazyk, co není pochopitelné, čemu sám nevěřím. A budu brousit, leštit a cizelovat. Hotovo.
... o několik dní později...
Znovu text otevřu a s odstupem času přečtu. Možná, že se mi zase vyjeví něco, co si zaslouží drobnou korekci. Fajn.
... a o dalších pár dní později ...
(to už je ale pro opravdové fajnšmekry)
Vydám se podebatovat s přáteli o svém novém textu do kurzu tvůrčích psavců podle Arnošta L. To bude jízda :)
Ještě jednou vřelé díky a někdy, někde naviděnou
Martin Růžička
Znovu text otevřu a s odstupem času přečtu. Možná, že se mi zase vyjeví něco, co si zaslouží drobnou korekci. Fajn.
... a o dalších pár dní později ...
(to už je ale pro opravdové fajnšmekry)
Vydám se podebatovat s přáteli o svém novém textu do kurzu tvůrčích psavců podle Arnošta L. To bude jízda :)
Ještě jednou vřelé díky a někdy, někde naviděnou
Martin Růžička
 |
| 7. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 25. 7. 2023 |
Jaké cestopisy mám rád? Ty, kde je mi autor blízký, kdy ho chápu. Kdy rozumím jeho pohledu na svět, jeho výběru situací a zážitků. Máme stejné hrdiny. Historická místa, která chceme navštívit. Události, které obdivujeme. Oba plánujeme strávit noc v blízkosti bohů na vrcholu Olympu, přeplavat Hellespont jako lord Byron, navštívit Ladakh nebo vystoupat na Matterhorn.
Jsem asi napořád ovlivněn knížkami, které jsem četl jako teenager: tituly z otcovy knihovny. Autory a knihami ještě nezasaženými inflací cestopisné literatury a pojmu dobrodružství: Hemingway, Hanzelka a Zikmund, Thor Heyerdahl a pro mě hlavně Richard Halliburton.
Vlajkovou lodí je jeho "Královskou cestou za romantikou", knížka, kterou jsem poprvé a bez dechu četl 50 let po autorově smrti a kterou, než se stala slavnou, odmítlo 10 velkých amerických nakladatelství. Začíná takhle:
"Konečně přišel do Princetonu máj. Zcela nepochybně. Ševelivý vánek dokořán otevřenými okny plnil naši kolej svěžími vůněmi kvetoucích jabloňových sadů a nehmotnou lahodou rašících stromů a květin...."
O pár odstavců dál:
V té době mi bylo 16
Žil jsem v komunistickém Československu a představa, že je možné cestovat podle jakéhokoliv rozmaru, jen tak, s pasem v ruce, byla stejně reálná jako cesta pana Broučka na Měsíc.
Pod noční oblohou, v kaštanové aleji u gymnázia, knížku v ruce, pod milosrdným světlem sodíkových lamp, snil jsem o cestování. Kdyby mi tehdy někdo tvrdil, že o čtvrt století později bude můj pas s dvouocasým lvem patřit do první desítky těch, které nejlépe odemykají cizí země, považoval bych ho za blázna.
Něco o penězích. Richard Halliburton na cestě z Kašmíru do Ladakhu:
"Kdybyste šetřili a cestovali rychle, mohli byste ten výlet oba pořídit za 150 dolarů," poučil nás informátor. Udělaly se nám mžitky před očima. Měli jsme daleko míň než pětasedmdesát dolarů. Ale zato jsme se vytasili s originální myšlenkou: "My jsme novináři," přiznal jsem "a chceme tu cestu podniknout, abychom získali materiál k reportáži. Co napíšeme, uveřejní několik časopisů..."
Jakožto prozíravý mladý muž pochopil pan vedoucí cenu naší nabídky a uvolil se vybavit nás zdarma vším nezbytným včetně základních potravin...Dovolte mi mi tedy, abych hned na tomto místě prohlásil, že CIVILNÍ A VOJENSKÁ INFORMAČNÍ KANCELÁŘ VE ŠRÍNAGARU JE NEJPROZÍRAVĚJŠÍ A NEJOCHOTNĚJŠÍ CESTOVNÍ A UBYTOVACÍ AGENTURA V KAŠMÍRU
V březnu 1939 poslal Richard Halliburton do světa svoji poslední zprávu:
Z paluby džunky Mořský drak, na které se plavil přes Tichý oceán. Vysílačka zachytila tahle slova: „Bouře od jihu, déšť. Silné poryvy vichřice. Zábradlí na návětrné straně pod vodou. Lůžka mokrá. Stěží udržujeme kurs. Mám se báječně. Přál bych vám, abyste byli na mém místě. Stop."
Pacifik ho už nepustil. Někde v jeho nekonečnu zemřel. O pár dní později v Evropě zaniklo Československo a spolu s ním i etapa cestování před druhou světovou válkou.
Martin Paruch
V té souvilosti posílám reportáž z davoského sanatoria namixovanou ukázkami textů Thomase Manna, který tu napsal svůj slavný román Kouzelný vrch, jak jsme o tom mluvili. A také nabízím vydařenou příhodu, jak španělská důchodkyně z města Borja "zrestaurovala" fresku Ježíše Krista.
Dana
Dobrý den,
posílám povídku na téma Člověk naší doby, kterou jsem napsala společně s umělou inteligencí (AI). Proto jsem pro inspiraci nechala i můj dialog s umělou inteligencí a pár jejích nápadů. V první části tedy je, jak povídka ve spolupráci s AI vznikala a ve druhé části je povídka.
Vzhledem k tématu první lekce mi přišlo fajn demonstrovat AI v "akci" :)
Andrea Dudaško
posílám povídku na téma Člověk naší doby, kterou jsem napsala společně s umělou inteligencí (AI). Proto jsem pro inspiraci nechala i můj dialog s umělou inteligencí a pár jejích nápadů. V první části tedy je, jak povídka ve spolupráci s AI vznikala a ve druhé části je povídka.
Vzhledem k tématu první lekce mi přišlo fajn demonstrovat AI v "akci" :)
Andrea Dudaško
 |
| 6. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 11. 7. 2023 |
V životě jsem mnoho knih nepřečetla. Vždycky jsem, asi podvědomě, upřednostňovala vlastní zážitek s jeho osobní hloubkou poznání. První kniha, kterou jsem ovšem ještě v raném dětství přečetla celou, byla ohromná velikostí i obsahem: Objevení Indie od Džaváharlála Néhrúa. Není to sice tak úplně cestopis. Ale objevila jsem díky ní svět, o jakém jsem neměla tušení - Indie se všemi souvislostmi a historií z nezápadního úhlu pohledu. Pochopila jsem, že nebyl jen starý Řím, že existuje pro jiné lidi úplně jiný pupek světa, než ten náš. Asi už vždycky zůstane mou nejdůležitější knihou a doporučuji ji všem vášnivým poznavačům světa.
U nás v knihovně se, jak jsem později zjistila, ocitla od mého milovaného dědy. Nevím, jestli si ji přinesl z Leopoldova, nebo z Jáchymova. Díky svým kapitolám o boji za svobodu tehdejších Indů proti britské kolonizační moci, upevňovala ve víře ve vítězství nad tehdejším komunistickým režimem i naše politické vězně, mezi které děda patřil. A cenzuře přišla neškodná.
Nakonec, pravděpodobně, i díky Objevení Indie, jsem dostala velkou chuť poznávat svět. Fascinovaná Indií jsem později propadla také reportážním Pavly Jazairiové a jejímu řemeslnému kouzlení s hlasem, slovy i místy a stala se mou královnou cestopisů.
Nakonec, pravděpodobně, i díky Objevení Indie, jsem dostala velkou chuť poznávat svět. Fascinovaná Indií jsem později propadla také reportážním Pavly Jazairiové a jejímu řemeslnému kouzlení s hlasem, slovy i místy a stala se mou královnou cestopisů.
A teď otázka: Co chcete, Pavlinu horší nebo tu lepší verzi?
Začnu tou horší.
Pavlu Jazairiovou, mou celoživotní cestovatelskou hrdinku jsem osobně potkala v roce 2010 v Olomouci, na autogramiádě jejího posledního tehdejšího cestopisu s názvem: 8 511 970 km2 Brazílie. Mě bylo v té době asi pětatřicet. Přiběhla jsem na poslední chvíli. Ona neměla čas ani na další otázky, ani na více podpisů, ani na má slova uznání a obdivu, když jsem ji chtěla v minutě sdělit, všechny ty emoce, které byly ve mně nastřádané, za celá léta co ji znám. Asi to tak nějak v životě chodí. Potkáte svoji ikonu v realitě a celý sen o ní se vám v pár vteřinách rozplyne. Byla jsem z toho zážitku rozmrzelá a zaskočená.
Ale jak léta běží, stejně se ve vzpomínkách vracím ke všemu tomu dobrému, jak jsem jí znala. K těm fascinujícím cestopisům, které, řekla bych, až přednášela, na vlnách Českého rozhlasu v letech mého dětství. Tehdy, ještě v dobách vrcholící totality působily její příspěvky v poledním Zápisníku zahraničních zpravodajů jako okamžitá teleportace z šedi, na orientálním koberci, rovnou do míst tak exotických a vzdálených jak jen fantazie dovolila.
Píše se tak rok 1985, obvyklá sobota, úklid, vaření a smažení, Zákruta a v tom se u nás doma vše ztišuje a zastavuje. Otevřené okno, vlající záclona a můj pohled do zahrady a ještě dál, tam do jiných světů. Moje bujná představivost dostává s každým jejím slovem novou energizující injekci. Z rádia se ozývalo: „Čistě bílý mramor je dokonalý až k hladké průsvitnosti, ohlazený jak prsy žen, ohebných tanečnic s kulatými boky; vše je bílé a jemně tvarované, růžice hvězd a velký lotosový květ, rozvíjející se na stropě...“
Hlas tak podmanivý. Byla to její dikce? Jistě, ale nejen to. Někdy věcně úderná plná faktů, jindy se slovy tak ladně poetickými, nechávajícími prostor a čas vlastní fantazii. V popisech míst si jemně všímala bodů, které vám, jen právě tak rychle jak je potřeba, pomáhají pohybovat se prostorem, o kterém píše a kam jste doopravdy nikdy nevkročili. A v té chvíli máte pocit, jako že tam stojíte a s rouškou na očích jste jako slepec veden prostorem, dotýkáte se předmětů, cítíte ty orientální vůně a váš pohled se jakoby zastavuje o místa a osoby, které jsou právě tím nejzajímavějším, co vaši pozornost přirozeně přitáhne.
Její rytmus byl můj rytmus. Kde stačilo slovo, řekla jen slovo. Tečka. Kde podrobný popis, dostali jste jej. Kde bylo dobré položit si otázku. Přišla. Paradoxy a pravda místa, často nalezená v absolutním kontrastu okolních dějů nemusela být vůbec líbivá, byla často surová a radikální, jako popisovaná, někdy „Bohem zapomenutá“ místa.
„Bráhmani – nebo lidé, kteří se za ně vydávají – nás nutí odříkávat svaté formule a žádají peníze, lhostejno, že nejsme hinduisté. Pouť je obchod, řev z kazet, stovky prodavačů. Kazatel přednáší na mikrofon, sluha vybírá peníze. Vesničané v bílých zapraných turbanech poslouchají. Žena vyndala prs s širokou bradavkou a podala jej dítěti. Napilo se a odběhlo, ona sedí s prsem obnaženým, chvíli trvá, než se zakryje.
U jídelen zbožný muž kupuje chudým oběd. Získá tím velkou zásluhu a zlepší si karmu. Rozdává nadýchané placky smažené v oleji – purí, k tomu vařenou zeleninu na misce z listu. Také starý asketa sádhů chce jíst – odmítá peníze, požaduje kilo rýže a kilo čočky. Ne, ať to převezme Jiří a podá mu to: dar jídla platí jen z ruky do ruky.
Žebráci! Staří lidé, muži a ženy, sedí na zemi, podobní chomáčům hadrů, hledí dychtivě na jídlo. Je jich tolik! Stačí nejmenší pohyb, hned se srocují, připomínají hmyz. Děti dostaly jablko, jsou hezké, klučina se směje a mává. Cesta po břehu pokračuje k Božím stopám. Tam má Ganga nevětší očisťující moc, neboť právě na tomto místě opouští hory a vlévá se do rovin.
Ženy z Rádjastánu s obrovskými náramky až nad lokty přivezly své nebožtíky, sypou do řeky popel s kostičkami. Chlap v turbanu nabírá vodu, pomalu ji lije zpět, třikrát se otáčí. Do vody zase hodí všechno, obětiny i obal od svačiny. Je horko, voda příjemně studí. …. Jak neuvěřitelně široká a prudká je Ganga! Kluk se drží nafouklé duše a uprostřed řeky, unášen proudem, se na ni staví. Stmívá se, dav na břehu v očekávání modlitby houstne, lidé pouštějí lodičky z listů s hořícím světélkem. Každý pozoruje tu svou. Kam dopluje? Nezhasne lampička? Je vlhko, padla večerní rosa...“
Začnu tou horší.
Ale jak léta běží, stejně se ve vzpomínkách vracím ke všemu tomu dobrému, jak jsem jí znala. K těm fascinujícím cestopisům, které, řekla bych, až přednášela, na vlnách Českého rozhlasu v letech mého dětství. Tehdy, ještě v dobách vrcholící totality působily její příspěvky v poledním Zápisníku zahraničních zpravodajů jako okamžitá teleportace z šedi, na orientálním koberci, rovnou do míst tak exotických a vzdálených jak jen fantazie dovolila.
Píše se tak rok 1985, obvyklá sobota, úklid, vaření a smažení, Zákruta a v tom se u nás doma vše ztišuje a zastavuje. Otevřené okno, vlající záclona a můj pohled do zahrady a ještě dál, tam do jiných světů. Moje bujná představivost dostává s každým jejím slovem novou energizující injekci. Z rádia se ozývalo: „Čistě bílý mramor je dokonalý až k hladké průsvitnosti, ohlazený jak prsy žen, ohebných tanečnic s kulatými boky; vše je bílé a jemně tvarované, růžice hvězd a velký lotosový květ, rozvíjející se na stropě...“
(V severní Indii, Praha 2004).
Její rytmus byl můj rytmus. Kde stačilo slovo, řekla jen slovo. Tečka. Kde podrobný popis, dostali jste jej. Kde bylo dobré položit si otázku. Přišla. Paradoxy a pravda místa, často nalezená v absolutním kontrastu okolních dějů nemusela být vůbec líbivá, byla často surová a radikální, jako popisovaná, někdy „Bohem zapomenutá“ místa.
„Bráhmani – nebo lidé, kteří se za ně vydávají – nás nutí odříkávat svaté formule a žádají peníze, lhostejno, že nejsme hinduisté. Pouť je obchod, řev z kazet, stovky prodavačů. Kazatel přednáší na mikrofon, sluha vybírá peníze. Vesničané v bílých zapraných turbanech poslouchají. Žena vyndala prs s širokou bradavkou a podala jej dítěti. Napilo se a odběhlo, ona sedí s prsem obnaženým, chvíli trvá, než se zakryje.
U jídelen zbožný muž kupuje chudým oběd. Získá tím velkou zásluhu a zlepší si karmu. Rozdává nadýchané placky smažené v oleji – purí, k tomu vařenou zeleninu na misce z listu. Také starý asketa sádhů chce jíst – odmítá peníze, požaduje kilo rýže a kilo čočky. Ne, ať to převezme Jiří a podá mu to: dar jídla platí jen z ruky do ruky.
Žebráci! Staří lidé, muži a ženy, sedí na zemi, podobní chomáčům hadrů, hledí dychtivě na jídlo. Je jich tolik! Stačí nejmenší pohyb, hned se srocují, připomínají hmyz. Děti dostaly jablko, jsou hezké, klučina se směje a mává. Cesta po břehu pokračuje k Božím stopám. Tam má Ganga nevětší očisťující moc, neboť právě na tomto místě opouští hory a vlévá se do rovin.
Ženy z Rádjastánu s obrovskými náramky až nad lokty přivezly své nebožtíky, sypou do řeky popel s kostičkami. Chlap v turbanu nabírá vodu, pomalu ji lije zpět, třikrát se otáčí. Do vody zase hodí všechno, obětiny i obal od svačiny. Je horko, voda příjemně studí. …. Jak neuvěřitelně široká a prudká je Ganga! Kluk se drží nafouklé duše a uprostřed řeky, unášen proudem, se na ni staví. Stmívá se, dav na břehu v očekávání modlitby houstne, lidé pouštějí lodičky z listů s hořícím světélkem. Každý pozoruje tu svou. Kam dopluje? Nezhasne lampička? Je vlhko, padla večerní rosa...“
(V severní Indii, Praha 2004).
Tak takový by byl můj oblíbený cestopis, popisný i emočně laděný. S historickými souvislostmi i hloubkou vrstev a témat, které mně osloví.
Tak takový by byl můj oblíbený cestopis, popisný i emočně laděný. S historickými souvislostmi i hloubkou vrstev a témat, které mně osloví.
Jarmila Meera Williams
 |
| 6. lekce prezenčního kurzu v Akademii ČTK s Natašou 29. 6. 2023 |
Renata Urbanová
O sexu se mnozí začínající autoři velmi ostýchají psát. A skutečně, toto téma, které je v podstatě každodenní součástí našich životů, není snadné. Ale protože každodenní součástí opravdu je, nemůžeme se erotice ani v literatuře vyhnout. Můžeme to však zvládnout s grácií i vtipem. Hodně pomáhají metafory. Uvědomujete si třeba, že jednou z nejerotičtějších písní, kde se naprosto jasně mluví o lehkovážné sexuální rychlovce, je nádherná moravská lidová Když jsem šel z Hradišťa?
Jak psát milostné scény, učil rád Arnošt Lustig.
„Často jsme si vyměňovali pohledy ženy a muže na intimní věci, které jsem neprobírala nikdy s nikým jiným,“ přiznává v knize Živel Lustig Dana Emingerová:
Chystali jsme spolu knihu a pracovali na ní v kavárně hotelu Union. Jednou si Arnošt nechal donést bramboračku s hříbky. Když bylo jídlo na stole, ponořil do talíře lžíci a ztišil hlas, aby nás okolní hosté neslyšeli: „Víš, musím do jedné povídky napsat, jak to ženám chutná...“
Bylo zřejmé, že houby v polévce tím určitě nemyslí. Cítila jsem, jak rudnu, zatímco Arnošt mi svěřoval, co pro chlapa představuje vůně a chuť ženy. A že by to potřeboval vědět i naopak.
„Je to sladký, slaný nebo hořký?“„Asi podle toho, jestli sníš večer slanečky nebo jahodové knedlíky,“ snažila jsem se.
„Víš, jednou jsem to ochutnal a bylo to pěkně hnusný.“
„Když miluješ, takhle nepřemýšlíš.“
„K čemu bys to přiblížila?“
„Barvou snad k perleti.“
„Jakoby to drhlo na jazyku. Dá se ta chuť s něčím srovnat?“
„Se smetanou, zeleným banánem...“
„Pocem, ty seš potvora.“
„Dužina nezralého banánu taky drhne na jazyku, je trochu hořká jako čaj. Ale jinak se to k ničemu přirovnat nedá. Prostě tam napiš, že to má chuť milovaného muže.“
„Díky,“ radoval se. „Přesně tohle tam napíšu.“
„Víš, jednou jsem to ochutnal a bylo to pěkně hnusný.“
„Když miluješ, takhle nepřemýšlíš.“
„K čemu bys to přiblížila?“
„Barvou snad k perleti.“
„Jakoby to drhlo na jazyku. Dá se ta chuť s něčím srovnat?“
„Se smetanou, zeleným banánem...“
„Pocem, ty seš potvora.“
„Dužina nezralého banánu taky drhne na jazyku, je trochu hořká jako čaj. Ale jinak se to k ničemu přirovnat nedá. Prostě tam napiš, že to má chuť milovaného muže.“
„Díky,“ radoval se. „Přesně tohle tam napíšu.“
Povídka Arnošta Lustiga pro Magazín Dnes, 12. srpna 2010:
Jednou se mě zeptal, jak to chutná. Řekla jsem, že jsem ochutnala jen jeho. Byl v něm celý svět chutí a příchutí, jako je možná celý svět v jednom člověku. Chutnal mi nejčastěji jako oblaka. Jako hodiny před tím, než se spustí déšť. Hustý, silný a přece měkký. Někdy mi chutnal jako zperlený, zpěněný čaj, když se přelije z koflíku do koflíku anebo z konvice. Jako by člověk ochutnal perly v tekuté podobě. Mírně nahořklé, maličko jako vybraná smetana, ale nepopsatelně krásné.
Jednou se mě zeptal, jak to chutná. Řekla jsem, že jsem ochutnala jen jeho. Byl v něm celý svět chutí a příchutí, jako je možná celý svět v jednom člověku. Chutnal mi nejčastěji jako oblaka. Jako hodiny před tím, než se spustí déšť. Hustý, silný a přece měkký. Někdy mi chutnal jako zperlený, zpěněný čaj, když se přelije z koflíku do koflíku anebo z konvice. Jako by člověk ochutnal perly v tekuté podobě. Mírně nahořklé, maličko jako vybraná smetana, ale nepopsatelně krásné.
Potom zavoněl poválený vřes, ohnutá stébla pod její hlavou škrábala, slunce jasně svítilo na zavřené oči a on do smrti nezapomene na křivku jejího hrdla a na její hlavu vtisknutou do kořínků vřesu, na její rty, které se drobounce samy od sebe pohybovaly, a na třepotající se řasy očí pevně zavřených před sluncem a před vším; pro ni bylo všechno rudé, oranžové a zlatavě rudé, protože jí slunce dopadalo na zavřené oči, všechno mělo onu barvu, všechno, co je naplňovalo, co přijímala i co dávala, všechno mělo onu barvu, všechno mělo barvu té slepoty. Pro něho to byl temný průchod, který nevede nikam, pak znovu nikam, pak zase nikam, ještě jednou nikam, pořád nikdy nikam, lokty těžce spočívají na zemi a pořád to nikam, tmavé, věčné, nekonečné nikam, ustavičné, neustálé, nevědomé nikam, znova a zas a zas to nikam, a už trýznivé a znovu opakované nikam, nesnesitelné znovu a znovu a znovu stupňované nikam, které najednou v horké, vítězné vlně zmizelo, čas se úplně zastavil a najednou tam byli oba, v tom zastaveném čase, a on ucítil, jak země pod nimi zmizela a je pryč. Potom ležel na boku s hlavou zabořenou do vřesu, cítil vůni vřesu, vůni jeho kořínků, vůni země, vřesem pronikalo slunce, vřes ho škrábal do nahých ramenou a do boků a dívka ležela proti němu s očima ještě stále zavřenýma, ale pak je otevřela, usmála se na něho a on řekl velmi unaveně, jakoby z velké dálky, ale přátelsky:
 |
| Se třetí ženou, válečnou zpravodajkou Marthou Gellhornovou, měl Ernest zážitky ze španělské války |
A ona se usmála a docela zblízka řekla: „Ty jsi můj Inglés.“
„Já nejsem žádný Inglés,“ odpověděl lenivě.
„Ale ano, jsi,“ řekla. „Pro mě jsi můj Inglés,“ a natáhla ruce, vzala ho za uši a políbila ho na čelo.
„Tu máš,“ řekla. „Co tomu říkáš? Už tě líbám líp?“
Potom šli spolu kolem potoka a on řekl: „Já tě miluju, Maria, jsi tak půvabná, tak ohromná a tak krásná, že když jsem s tebou a miluju se s tebou, mám pocit, že bych nejradši umřel.“
„Ach,“ odpověděla. „Já pokaždé umřu. Ty ne?“
„Ne. Ale skoro. Ale cítila jsi, jak se pohnula země?“
„Ano. Když jsem umírala. Obejmi mě, prosím tě.“
„Ne. Držím tě za ruku. To mi stačí.“
„Ale ano, jsi,“ řekla. „Pro mě jsi můj Inglés,“ a natáhla ruce, vzala ho za uši a políbila ho na čelo.
„Tu máš,“ řekla. „Co tomu říkáš? Už tě líbám líp?“
Potom šli spolu kolem potoka a on řekl: „Já tě miluju, Maria, jsi tak půvabná, tak ohromná a tak krásná, že když jsem s tebou a miluju se s tebou, mám pocit, že bych nejradši umřel.“
„Ach,“ odpověděla. „Já pokaždé umřu. Ty ne?“
„Ne. Ale skoro. Ale cítila jsi, jak se pohnula země?“
„Ano. Když jsem umírala. Obejmi mě, prosím tě.“
„Ne. Držím tě za ruku. To mi stačí.“
Podíval se na ni, pak přes louku, kde lovil krahujec, a na hory, nad nimiž plynula veliká odpolední oblaka.
„A s jinými nemáš ten pocit?“ otázala se ho Maria; vedli se za ruce.
„Ne. Opravdu ne.“
„Užs jich miloval mnoho.“
„Několik. Ale ne tak jako tebe.“
„Ale takové to nebylo? Opravdu ne?“
„Bylo to pěkné, ale takové to nebylo.“
„A pak se pohnula země. Předtím se nikdy země nepohnula?“
„Ne. Nikdy. Opravdu.“
„Ne. Opravdu ne.“
„Užs jich miloval mnoho.“
„Několik. Ale ne tak jako tebe.“
„Ale takové to nebylo? Opravdu ne?“
„Bylo to pěkné, ale takové to nebylo.“
„A pak se pohnula země. Předtím se nikdy země nepohnula?“
„Ne. Nikdy. Opravdu.“
 |
| Paní Hemingwayová |
Příběh, který vypráví Naomi Woodová, má čtyři části utkané ze skutečných milostných dopisů, deníků i telegramů... z výbušných milostných trojúhelníků, na nichž ztroskotalo každé Ernestovo manželství. Každá žena bojovala o jeho srdce a místo v jeho posteli s milenkou, každý vztah sklouzl vždy od něžnosti ke zradě. Každá paní Hemingwayová věřila, že právě jejich láska bude trvat věčně. A každá z nich se hluboce mýlila. Mistrně napsaná kniha, nabitá fakty, ale současně se vznášející na vlnách fantazie, vás vtáhne přímo do vášnivého víru jejich životů.
Čtyři ženy, čtyři manželky Ernesta Hemingwaye: Hadley, Pauline zvaná Fife, Martha a Mary. Žhavé Antibes, bohémská Paříž, Londýn, Amerika, Kuba... všude tam se odehrávaly jejich lásky, vzplanutí, sňatky, nevěry a rozchody, propletené osudy kvarteta nevšedních žen, které miloval a posléze zase ztrácel světoznámý lamač srdcí a velký spisovatel.Milada
 |
| 5. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 27. 6. 2023 |
Ahoj!
udělám Petrovi radost tématem příštího cestopisu. Povedlo se nám získat povolení na průzkum jeskyní v izraelském vojenském pásmu poblíž hranice s Libanonem.
Michal Hejna
Já jsem úterní večer přijela domů s bolestí hlavy po dvou těžkých dvanáctihodinových službách, ale během lekce to ze mě všechno spadlo. S Petrem to děláte výborně, skvěle se doplňujete. Jako bonus se sešla fajn skupina lidí a asi cestopisy mě více baví, než psaní povídek.
Už se moc těším na další lekci.
Posílám Staromák očima holuba. Když popisuji příběh očima zvířete, musí to být uvěřitelné.
Holub musí mluvit jako holub a pes jako pes.
Hanka Kotučová
Petrovi se omlouvám za mou reakci na jeho článek. Moc si ho vážím. A jak víte, neříkám, co necítím. Čas s vámi je pro mně taková radost. Psaní miluju čím dál víc.
Ještě jsem o tom jeho příspěvku uvazovala. Mám obecně problém s texty kde je víc faktů. Neumím udržet pozornost. Nedaří se mi to. Musí tam být srdce a emoce. A to jaksi u textu, který Petr četl nejde. Ukázal nám řemeslo a tak to prostě je. Chápu. Tam na to v rychlosti není místo. Ani to pro některá periodika není žádoucí. ... a chlapy to navíc nudí.
Ještě jsem o tom jeho příspěvku uvazovala. Mám obecně problém s texty kde je víc faktů. Neumím udržet pozornost. Nedaří se mi to. Musí tam být srdce a emoce. A to jaksi u textu, který Petr četl nejde. Ukázal nám řemeslo a tak to prostě je. Chápu. Tam na to v rychlosti není místo. Ani to pro některá periodika není žádoucí. ... a chlapy to navíc nudí.
😁 Jarmila Meera Williams
 |
| 6. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 22. 6. 2023 s Klárou |
chtěla bych ti poděkovat za to, jak vedeš tento kurz psaní. Nejde jen o materiály, které posíláš a teorii, kterou doplňuješ naše čtení, ale zejména o to, že jsi ve mně dokázala přepnout něco, co mě pudí napsat víc než jen úkol na příští hodinu. Najednou to nevnímám jako povinnost (byť příjemnou) napsat stránku či dvě dle zadání, přečíst ji, vyslechnout si zpětnou vazbu, přepsat to a založit. Najednou mi to dává smysl. Dokážu o knize přemýšlet i během dne, častěji si zapisuju, co mě napadne, protože najednou vím, kde to použiju a kam se to bude hodit (než jsem si minulý týden dopsala v autobuse veledůležitou poznámku, málem jsem přejela!!!) apod.
A v neposlední řadě jsem si dle rady z poslední hodiny své střípky zkopírovala do jednoho souboru, udělala obsah a je to mnohem lepší, protože vidím, jak to přibývá!!! Ne že bych postupovala buhvíjakým tempem, ale jde to systematicky. A jak jsi říkala nejen ty, ale slyšela / četla jsem to i od jiných lektorů / autorů - hlavně to chce pravidelně. Chápu, že to nemusí vyhovovat všem, ale mně ta systematičnost pomáhá a žene mě kupředu.
A za to Ti moc děkuji a přeji pěkný prázdninový čas plný volnočasové inspirace
.Anna Vocelová
 |
| 5. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 15. června 2023 1. června 2023 s Danou |
Posílám rozhovor Emericha T.T. s Egonem Maxmiliánem Thurn-Taxisem z Řezna. Snažil jsem se opravit historické chyby.
Lokalita Svatojiřského lesa a Loučeň (které se kniha týká) se mi ale líbí a chtěl jsem ji i s duchem celé povídky zachovat, tak jsem tam nechal "statovat" Huga a kosmeticky upravil. Snad jsem tím nestvořil literární Gizelu (pardon, Godzilu:-) ).
Kdyby se ještě někam do knížky o Loučeni vešlo, byl bych přešťastný, když ne, tak alespoň prosím o vyvěšení i druhé verze na web, coby důkazu, že i v povídce je třeba hlídat si nezpochybnitelná a historická fakta...Marek Bucko
Ahoj,
doplnila jsem pár fotek z kurzu na Rajče. Je jich málo, včera mne to tak pohltilo, že jsem zapomněla fotit. A hlásím se na příští cestopisy.
Renata Urbanová
doplnila jsem pár fotek z kurzu na Rajče. Je jich málo, včera mne to tak pohltilo, že jsem zapomněla fotit. A hlásím se na příští cestopisy.
Renata Urbanová
 |
| 4. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 13. 6. 2023 |
1. vděčné téma: po stopách...
2. jasně určit, kde se děj odehrává
3. titulek může být klidně jednoduchý
4. používej vlastní styl
5. pozor na pasiva sloves
Marek Filičko
Marek Filičko
1 nadpis táhne, ale nesmí lhát
2 nadpis nesmí být moc obecný,
3 vynechat příliš obecné charakteristiky, platící pro všechna místa,
4 vyvážit minulost s budoucností
Michal Hejna
Pojmout pohled z pohledu něčeho, někoho,
Čtenáře usadit do cestopisu, napnout ho,ale aby to bylo pravdivé
Hana Kotučová
Je treba umistit cestopis okamžitě a jasně do konkrétního místa.
Jarmila Meera Williams
Jarmila Meera Williams
pohladit ego čtenáře;
prvek současnosti v historických místech;
vyvarovat se "zde, tohoto, tady,.."
Jakub Hlaváček
1. nelhat u titulků,
2. nepopisovat,
3. bavil mě nápad po stopách,
4. místo hodit na začátek
Petr Polák
 |
| 5. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní knih 8.6.2023 s Danou a Klárou |
Střídáme popis, dialog, akce
Co nemá v příběhu význam, je vata a musí pryč
Kapitoly můžeme psát jako samstatné povídky se stejnými postavami. Na konci kapitoly je vždy háček na další kapitolu.
Je třeba stále sledovat dějový oblouk nejen kapitoly, ale i knihy.
Nenechte se v psaní zastavit detaily. Označte si je a pokračujte ve flow. Vždy se můžete vrátit a text upravit či doplnit.
Klára Dvořáková
Kurz psaní knih s Klárou mi vyhovuje, jak je. Tím, že se jedná o specifický typ kurzu, není podle mě možné zajistit stejný prostor pro všechny v tom smyslu, že by každý měl např. 20 minut na čtení i zpětnou vazbu, protože někdo to má na tři stránky a skvělý, jsme napjatí, nikdo se nenudí a chtěl by poslouchat dál, zatímco někdo jiný na stránku a potřebuje třeba více poradit.
Ano, někdy i zpětná vazba po dlouhém příspěvku zabere víc času, ale to podle mě k tomu patří a není to stabilně u jednoho člověka, který by byl protěžován. Prostě jak to vyjde. Kdyby se na někoho nedostalo dvakrát, vnímala bych to jako problém, takhle mi to přijde únosné:-).
Z dotazníku
 |
| Festival o psaní tvůrčím i marketingovém 3. června 2023 v Táborské |
Dobrý den,
ráda bych se přihlásila na víkendový kurz, ale mám dotaz: na Festivalu o psaní paní Emingerová četla úryvek ze života Arnošta Lustiga vztahující se k rakovině, smrti, koncentráku. Rozebírá, mluví se nebo nějak jinak se dotýkáte těchto tématů i na víkendových kurzech?
J.
Díky za vstřícnost k osobní konzultaci textu pro mou knihu, se kterým jsem strávil spoustu času.
Geniální je popis z pohledu smradu.
Díky za cenné všelikeré, různé literární postřehy.
Martin Bobek
Učíme se otesávat diamant.
První věta a nadpis jsou nejdůležitější pro získání čtenáře. Používat Hemingwayův Shitdetektor
Příběh nemusíme vyprávět chronologicky.
Vyhnout se pasivním tvarům sloves - berou textu energii podobně jako přídavná jména a příslovce.
Zaujala mě zkušenost s psaním z pohledu někoho dalšího.
Zaujala mě zkušenost s psaním z pohledu někoho dalšího.
Inspirace na tvorbu postavy.
Jak zakomponovat do příběhu představení charakteru v akci.
Edita Dvořáková
 |
| Festival o psaní tvůrčím a marketingovém 3. června 2023 v Táborské |
Důležitá je akce, popis je jen kulisa, což mi vyhovuje.
Tady se mi podařilo odhodit stud při čtení svého textu nahlas před ostatními.
Děkuji
Valentýna Valcnová
Dozvěděla jsem se, co dodává a co bere textu energii.
Důležité jsou dialogy.
Je třeba dávat pozor na to, co v příběhu musí doopravdy být.
Nepopisovat hrdinův charakter, ale ukázat vše jeho chováním.
První věta musí probudit příběh.
Nepoužívat pasivní tvary.
Lucie Kočandrlová
Důležité jsou dialogy.
Je třeba dávat pozor na to, co v příběhu musí doopravdy být.
Nepopisovat hrdinův charakter, ale ukázat vše jeho chováním.
První věta musí probudit příběh.
Nepoužívat pasivní tvary.
Lucie Kočandrlová
U zpětné vazby jsou důležité poznámky, kterých se ale autor nemusí držet.
Není nutné hrdinu popisovat - to, jak charakter jedná, mluví za něj.
První věta musí bouchnout.
K těxtu je dobré se vícekrát vrátit a mazat zbytečnosti.
Eliška Vejšová
Pochopila jsem, proč je fajn používat v textu dialog.
Důležitost první věty.
Představení charakteru akcí.
Nepoužívat zbytečně přídavná jména.
Popis je jen kulisou příběhu.
Hanka Hladká
Důležitost první věty.
Představení charakteru akcí.
Nepoužívat zbytečně přídavná jména.
Popis je jen kulisou příběhu.
Hanka Hladká
Barvité psaní očima nějaké postavy je moc zajímavé.
U popisu zvažovat, co se mi hodí a nehodí do příběhu.
Při psaní je ideální vypustit nudnou úvodní omáčku a začít zajímavou scénou.
Karlína Kořínková
První věta musí cinknout.Zpětná vazba není zlo.
Vše, co napíšeme, musí mít nějakou roli v příběhu.
Přímá řeč dává textu energii.
Místo popisu používat představení charakteru v akci.
Kamila Vlčková
Naučila jsem se, že jsou tří základní literární cihly: dialog, popis, akce
Popis by měl být krátký, vytváří kulisu pro příběh.
Je dobré psát tak, jak mluvím - nešroubovat nepřirozeně věty.
Děkuji.
Jarka Mačková
Při psaní literatury nepište příliš "literárně" = šroubovaně.
Charakter musíme představovat v akci.
Používat dialogy.
Tereza Juppová
ještě jednou moc děkuji, že jste tam byla s námi! Reference jsou skvělé!!! Během jednoho ze tří bloků na vaši přednášku byla umístěna kamera, která vaši přednášku natočila. Po sestříhání byl obsah upraven a umístěn na pickey.cz pod hlavičkou Festivalu o psaní.
Irena Lištiaková
.jpg) |
| 4. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 1. června 2023 s Natašou a Danou |
Naučila jsem se, že aktívní slova dávají energii a u příběhu je důležitý oblouk, aby se čtenář vyznal.
Lucie Rimarčíková
Budeme stále s našimi postavami. Dozvěděli jsme se, co dělají, když jsou samy doma. A nyní jim do jejich tajné činnosti někdo (nebo něco) vpadne. Někdo je vyruší. Jak se zachovají? Vložte do příběhu tzv. vedlejší postavu, která není zrovna přátelsky naladěná (to ale není podmínkou). Vložte okamžik překvapení - za dveřmi je manželka, tchyně, začne hořet dům, přijde povodeň, lev, lední medvěd, spadne meteorit... cokoli! (Kdo měl již druhou postavu v první verzi, napíše alternativní konec.)
Začátečníci: Napište skvělý popis (orientálního butiku očima prodejce, který pozoruje evropské turistky). Důležité je vložit pohled toho, kdo se dívá, co vidí, slyší, cítí - zapojte všechny smysly.
Začátečníci: Napište skvělý popis (orientálního butiku očima prodejce, který pozoruje evropské turistky). Důležité je vložit pohled toho, kdo se dívá, co vidí, slyší, cítí - zapojte všechny smysly.
Nataša Richterová
 |
| 3. lekce on-line kurzu psaní cestopisů s Danou a Petrem 30. 5. 2023 |
24 hodin někde - je dobrý název
-nálepky - lze porušit, když je to citát nebo přímá řeč
- neškudlit a zajít do baru
- zanedbaná infrastruktura je lepší přímo popsat
- mezititulky - stejně důležité jako titulek
Jana Venzlů
1. Místní průvodce,
Jana Venzlů
2. navštěvovat i nestandardní místa,
3. jazyky pro navázání kontaktů,
4. používat kratší věty,
5. číst cestopisy jiných autorů
Marek Filičko
Hodí se česká stopa, česká linka v zahraničí;
Marek Filičko
s místním průvodcem;
čtenář musí v textu hned vědět, kde jsem;
všechny finty (mluvit s lidmi, chodit s místními na jídlo, nestandardní místa,...)
Jakub Hlaváček
Zaujmout krátkým výstižným perexem, důležitý název,do cestopisu používat zážitky s místními, kteří nás zavedou na místa, která bychom nenavštívili,najít zajimavosti i v nezajímavých věcech
Hana Kotučová
Uvědomila jsem si, že fakta už jdou vyhledat všude.
Jakub Hlaváček
Hana Kotučová
Že text musí mít svou esenci, nádech, jednotnou příchut aby byl zajímavý.
Jarmila Meera Williams
Prolínání popisu, geografie a historie.
Lahvovník😃, česká stopa, mixovat jazyky
Martin Paruch
Důležitost "místňáka" na cestách,
Martin Paruch
muvit s lidmi,
navštívit nevšední místa,
učit se jazyky,
chodit do hospody
Bohuna Kopřivová
Bohuna Kopřivová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 24.5.23 |
Ahoj Dano,
ráda bych ještě jednou chtěla moc poděkovat za příjemný a hlavně kvalitně strávený den!
Zároveň posílám pár bodů, které mi z jednodenního kurzu nejvíce utkvěly v paměti.
· Čechovova flinta – co se objeví na jevišti, je potřeba později použít – nesmí to tam zůstat viset jen tak
· Rezonance – na závěr textu je dobré přidat něco, co text ukončí a nechá vyznít
· Krátké, úderné věty – přídavná jména berou energii
· Vytvořit sen a nechat tam čtenáře snít
· V textu rozvést jedno téma a netříštit na více témat (platí i u velkého počtu osob)
· Musí být jasno, co jsme psali a pro koho
Děkuju a ať se daří.
Tereza Aronová
Zároveň posílám pár bodů, které mi z jednodenního kurzu nejvíce utkvěly v paměti.
· Čechovova flinta – co se objeví na jevišti, je potřeba později použít – nesmí to tam zůstat viset jen tak
· Rezonance – na závěr textu je dobré přidat něco, co text ukončí a nechá vyznít
· Krátké, úderné věty – přídavná jména berou energii
· Vytvořit sen a nechat tam čtenáře snít
· V textu rozvést jedno téma a netříštit na více témat (platí i u velkého počtu osob)
· Musí být jasno, co jsme psali a pro koho
Děkuju a ať se daří.
Tereza Aronová
5 věcí, které jsem se naučil:
Způsoby, jakými se posouvá děj
Poměry částí textu (lepší dělení)
Úspornost ve smyslu hledání jádra tématu
Využití dialogu jako literární cihly
Využívání akcí namísto popisu akcí, zejména sloves
Bonus - flinta
Jakub Binter
Poměry částí textu (lepší dělení)
Úspornost ve smyslu hledání jádra tématu
Využití dialogu jako literární cihly
Využívání akcí namísto popisu akcí, zejména sloves
Bonus - flinta
Jakub Binter
Měla bych velký zájem o navazující kurz nebo konzultaci. Psát se mi moc chce a myslím, že mám i nápady, ale mám problém vyhradit si na psaní čas, jak jsem říkala během kurzu, a pak se mi také jakékoliv moje výtvory zpravidla zdají banální a do několika hodin je začnu nesnášet. Téma, o němž jsem mluvila na kurzu (sraz spolužáků po deseti letech od maturity, jejich vystřízlivění z představy, že jsou gymplácká elita národa a spasí svět, srážka s dospělým životem) bych ale zpracovala moc ráda a myslím, že další kurz by mě k tomu mohl motivovat.
Dej vědět, kdyby se něco takového nabízelo! Klidně i s dnešní skupinkou, ta byla moc fajn.
Áňa Štádlerová
Dej vědět, kdyby se něco takového nabízelo! Klidně i s dnešní skupinkou, ta byla moc fajn.
Áňa Štádlerová
Blanka Tollarová
 |
| 4. on-line lekce s Klárou Dvořákovou 25.5.23 |
Před čtením prosím o krátkou rekapitulaci - název knihy a dvě věty o obsahu/ději, abychom věděli, kde jsme.
Roztřídit vysypané poznámky ke knize:
Hlavní hrdina (vzhled, povolání, jestli je vegan, aj.)
Hlavní záporák (máte-li ho)
Vedlejší postavy (popisy, vzájemné vztahy)
Místo a čas (tajné dveře v obýváku, jezdí se na koni)
Zápletka (vše, co se týká hlavního děje)
Vzpomínky a flashbacky
Důležité předměty (magické objekty, důkazy z místa činu, dopis, který vyzradí nevěru apod.)
Sociální téma (šikana, drogy, domácí násilí apod.)
Kontext, souvislosti (vše, co je podstatné pro příběh, ale netýká se hlavního děje)
Ostatní (co nespadá do žádné kategorie, ale v příběhu to chcete mít)
Asi do jiné knihy (Co se nejspíš do této knížky nehodí)Napište si alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou hrdinovi přihodit. Pak každou z nich ještě více zkomplikujte a pak ještě jednou. Případně rozdělte 5 a 5 mezi hrdinu a antihrdinu, pokud ho v příběhu máte.
Příště nás čekají prostředky knih a techniky posouvání děje.
Klára Dvořáková
tak mi moje kniha DANIELA přes Pointu vyšla...
Posílám fotky z autogramiády v Albatros Media.
Jiří Černý
Posílám fotky z autogramiády v Albatros Media.
Jiří Černý
Gratulujeme Jiřímu Černému k vydání knihy DANIELA!
Fotka je z autogramiády v Albatros Media.
Milena Pravdová
Ahoj Dani, Mili,
já to asi nevydržím, mám závislost. Závislost na lidech kolem psaní.
Myslíte, že se mohu i teď v půlce připojit ke kurzu Klárky?
Já vás asi potřebuju.
Jana Badnářová
Myslíte, že se mohu i teď v půlce připojit ke kurzu Klárky?
Já vás asi potřebuju.
Jana Badnářová
 |
| 3. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 18.5. 2023 s Natašou |
Na třetí lekci jsme probírali postavy, proč jsou důležité a jak je vytvořit.
Vymyslete postavu, která s vámi nemá nic společného. Jak vypadá, kolik je ji let? Čeho se bojí? Co jí dělá radost? Jako autor musíte o své postavě vědět i to, co měla ke snídani. Pak napište příběh:
Vymyslete postavu, která s vámi nemá nic společného. Jak vypadá, kolik je ji let? Čeho se bojí? Co jí dělá radost? Jako autor musíte o své postavě vědět i to, co měla ke snídani. Pak napište příběh:
Čím se zabývá vaše literární postava když ji nikdo nevidí? Skrývá něco? O čem by se rodina (spolubydlící) neměli dozvědět? Přejídá se? Volá na erotické linky? Napouští si plnou vanu horké vody v době energetické krize? Nosí spodní prádlo své ženy? Tančí po bytě tango se smetákem?
Ve 3. lekci tvůrčího psaní vznikly nové postavy - Miki, Gisela, Jaribu, Jakub, Erickson, Vladimír…
Co dělají literární postavy, když se nikdo nedívá?
Těším se na nové příběhy
!
Nataša Richterová
Ve 3. lekci tvůrčího psaní vznikly nové postavy - Miki, Gisela, Jaribu, Jakub, Erickson, Vladimír…
Co dělají literární postavy, když se nikdo nedívá?
Těším se na nové příběhy
!Nataša Richterová
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní cestopisů 17. května 2023 s Danou a Petrem Pravdou |
Dobrý den,
posílám popis pláže, co jsme psali na mé náhradní hodině v kurzu cestopisů. Ještě musím říct, že se mi hodina moc líbila, až jsem litovala, že nejsem žádná cestovatelka
.Naučila jsem se, že :
Krátké věty jsou údernější.
Důležitý je dobrý titulek, poutavý perex a přidat fotky, mapky,pro první přitáhnutí pozornosti – název, perex, foto
Hana Hermanová
1. Používat krátké věty 2. Titulek a prex jsou nejdůležitější části
3. Cestopis může mít rozmanitou podobu
4. Nezačínat historickým diskursem
5. Nezapomenou uvést, jaké místo popisuju
Marek Filičko
Marek Filičko
Používat kratší věty, aby text tekl stále jako z jedné dílny,
dynamičnost textu,
nepouživat přechodníky
Vendula Langová
Vendula Langová
Kratší věty jsou údernější.
titulek, perex,
fotka, mapka,
pointa,
oslovení čtenáře
Jarmila Meera Williams
Jarmila Meera Williams
Děkuji za příjemný cestopisný kurz a posílám svou Kutnou Horu.
Hana Kotučová
Krátké věty; šťáva odpich a drive;
diverzifikace cestopisů;
odstavce;
další výbava ke článku (videa, mapky, ...)
Jakub Hlaváček
1. cestopis by neměl končit negativně
Jakub Hlaváček
2. detaily vtáhnou do děje
3. lepší než začínat historií je popsat místo, ať víme, kde jsme
4. fotografie může být i amatérská, ale ne blbá
5. cestopisy jsou hodně ovlivněné světem on-linu
Jana Venzlů
Jana Venzlů
Krátké věci jsou lepší,
Dobrá přímá řeč,
Mapky,
neměl by cestopis končit negativně.
titulek musí přitáhnou čtenáře
titulek musí přitáhnou čtenáře
Bohuna Kopřivová
Ještě jednou Ti děkuji za příjemně strávený čas a podepsanou knihu.
Přeji hodně nadaných a spokojených studentů na dalších kurzech.
Přeji hodně nadaných a spokojených studentů na dalších kurzech.
Naučila jsem se, že:
Jak začít psát, nerozmělnit příběh mezi více postav, nepoužívat subjektivní přívlastky (krásný, pěkný), dávat si pozor na opakující se slova, používat synonyma, nebát se přímé řeči, ta žene příběh dopředu.Jak se říká, zkusit se má všechno a já jsem ráda, že jsem kurz absolvovala.
Věřím, že už se nebudu bát sem tam napsat nějaký komentář pod článek někoho jiného, a když se podívám na jakýkoli text, že nebudu dlouho bloumat, co mi tam vadí, co tam tahá za uši.
Jarka Černíková
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 13.-14. května 2023 |
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu na Dobešce:
Že život je hra.
Že život je radost. I když se někdy skládá ze smutných příběhů. Ty přicházejí a odcházejí a je na nás, jak dlouho je bereme vážně. Nebo se bereme vážně.
Že psaní je vášeň. Potřeba. Že pro učení výborně funguje metoda pana Lustiga o vzájemném sdílení a zrcadlení.
Apetit pro život, který Ti vidím na očích, Dano, mne nabíjí optimismem.
Apetit pro život, který Ti vidím na očích, Dano, mne nabíjí optimismem.
Jinak jsem se naučila spoustu technikalit: o přímé řeči, o mluvení jako sledovatel nebo proživatel, o odstraňování nepotřebných částí textu, o pušce na zdi ... je toho mnoho a ještě jednou děkuji.
Poprvé v životě šprtem
Jarmila Williams
Jarmila Williams
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 13.-14. května 2023 |
1) Psaní je hodně o pokoře
2) Charakter člověka lze nejlépe představit akcí
3) Cokoli není v textu nutné, pryč s tím
4) Moc motivů v jednom příběhu zbytečně zahlcuje a přetěžuje děj
5) I výborný text musí občas pryč, když se do děje právě nehodí
Kromě textů z dnešního zadání posílám i pohádku o včelce Andělce, aktuálně akční strážkyni čistoty lesa.
Těším se na zítřek.
Lumír Kubátko
3) Cokoli není v textu nutné, pryč s tím
4) Moc motivů v jednom příběhu zbytečně zahlcuje a přetěžuje děj
5) I výborný text musí občas pryč, když se do děje právě nehodí
Kromě textů z dnešního zadání posílám i pohádku o včelce Andělce, aktuálně akční strážkyni čistoty lesa.
Těším se na zítřek.
Lumír Kubátko
Děkuji za pohodový víkendový kurz.
Dnes jsem si opět připomenula: charakter v akci, shit detektor, vypíchnout jednu důležitou věc v povídce, flinta na zdi, popis i z pohledu jiné osoby.
Přikládám dnešní úkoly a přeji hezký večer.
Na viděnou zítra.
Hanka Kotučová
Ahoj Dani,
Dovoluji si Ti přiložit svůj kovidový příběh se svolením k editorským zásahům a zveřejnění.
Přeji Ti mnoho spokojeným frekventantů Tvých kurzů a já si jdu studovat ve Tvé učebnici.
1. Stavba příběhu složená ze tří cihel – začátku (motiv, úvod, představení), prostředku a konce - a ze čtvrté neviditelné části – poučení, poselství, poslání.
2. Je dobré začít dramaticky – přímou řečí, vtáhnutím do místa děje, šokujícím sdělením, protože nadpis dělá 80% úspěchu a první věta zbývajících 20%.
3. Není nutné v žánru povídky/vyprávění obsáhnout všechny detaily. Je potřeba zaměřit se na to nejdůležitější z celého příběhu, aby nezapadlo v množství ostatních nepodstatností.
4. „Flinta na zdi“ – velmi kriticky ji odstranit z příběhu, pokud z ní není vystřeleno! Stejně jako zabíjení miláčků = vyškrnout pasáž, která tam nepatří, i když k ní máme citovou vazbu.
5. Existují tři formy vyprávění:
- „ER“ forma – vyprávěná třetí osobou (působí odtažitě),
- „ICH“ forma – vyprávěno mnou (může být i očima někoho jiného – píšťalka, smrad v tělocvičně, malý synek ve škole, strom…),
- „DU“ forma – mluvíme k někomu (modlitby, reklamní sdělení).
2. Je dobré začít dramaticky – přímou řečí, vtáhnutím do místa děje, šokujícím sdělením, protože nadpis dělá 80% úspěchu a první věta zbývajících 20%.
3. Není nutné v žánru povídky/vyprávění obsáhnout všechny detaily. Je potřeba zaměřit se na to nejdůležitější z celého příběhu, aby nezapadlo v množství ostatních nepodstatností.
4. „Flinta na zdi“ – velmi kriticky ji odstranit z příběhu, pokud z ní není vystřeleno! Stejně jako zabíjení miláčků = vyškrnout pasáž, která tam nepatří, i když k ní máme citovou vazbu.
5. Existují tři formy vyprávění:
- „ER“ forma – vyprávěná třetí osobou (působí odtažitě),
- „ICH“ forma – vyprávěno mnou (může být i očima někoho jiného – píšťalka, smrad v tělocvičně, malý synek ve škole, strom…),
- „DU“ forma – mluvíme k někomu (modlitby, reklamní sdělení).
Štěpánka Honková
 |
| 3. on-line lekce s Klárou Dvořákovou 11.5.23 |
Týden jsme si v kurzu tvůrčího psaní povídali o vypravěči a hlavním hrdinovi, četli jsme si děje a první věty z vašich knih, vybírali žánr. Mám obrovskou radost, jak vám to jde a úžasně tvoříte.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Klára Dvořáková
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Klára Dvořáková
Chyběla jsem na první hodině a nějak se nemůžu dobrat k tématu umělé inteligence.
Vím, že jste o tom mluvili, jak využívat, ale nepochopila sem, co a kde přesně.
Je to nějaká aplikace, která pomáhá s texty, nebo jak ji využít?
Vím, že jste o tom mluvili, jak využívat, ale nepochopila sem, co a kde přesně.
Je to nějaká aplikace, která pomáhá s texty, nebo jak ji využít?
Díky za radu.
Bohdana Pufferová
Bohdana Pufferová
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Dobrý den, ráda jsem se zúčastnila Vašeho kurzu psaní pro členy vzdělávacího týmu DrMax. Naučila jsem se:
Musíme používat všechny literární cihly - dialog, popis, akce
Bajka: kdo, zápletka, rozuzlení, poučení
Psát stejně, jako mluvím, a nezahlcovat slovním balastem
Na začátku si zaháčkovat čtenáře strhujícím úvodem.
Posílám své práce, a pokud se vám z toho bude něco líbit, budu moc pyšná za uveřejnění na vašem blogu.
Eva Kořenková
Posílám své práce, a pokud se vám z toho bude něco líbit, budu moc pyšná za uveřejnění na vašem blogu.
Eva Kořenková
Poutavý nadpis
Úderná první věta
Literární cihly
Méně je více
Nahlas text přečíst pro kontrolu
- když něco píšu, musím přesně vědět, o čem píšu 😊
- du forma-zajímavá, naléhavá, k někomu se obracím
- otočit text-napsat to z pohledu partnera/dítěte…
- méně je více
- du forma-zajímavá, naléhavá, k někomu se obracím
- otočit text-napsat to z pohledu partnera/dítěte…
- méně je více
Karolína Adámková
Přemýšlet, jak bude text vnímat čtenář
Nepsat nálepky = nechat hodnocení na čtenáři
Neopakovat slova
Literární cihly - dialog, popis, akce
Vyvolat zájem na začátku
Nevystavovat zbytečné flinty na zeď
Mít sdělení - co tím chci říct
Slovesa a dialogy dávají textu energii
Ondřej
- Nenálepkovat, čtenář to musí domyslet sám
- Vyhnout se obecným přídavným jménům jako krásný, úžasný,…
- Ich forma – nevýhodou je, že nevidím do hlav ostatním a nemůžu být v ději všude
- Du forma – zajímavá, ještě se na ni chci za sebe víc mrknout
- Vyhnout se obecným přídavným jménům jako krásný, úžasný,…
- Ich forma – nevýhodou je, že nevidím do hlav ostatním a nemůžu být v ději všude
- Du forma – zajímavá, ještě se na ni chci za sebe víc mrknout
- Zamýšlet se nad tím, proč něco píšu
- Škrtat, škrtat, škrtat 😊
- Škrtat, škrtat, škrtat 😊
Markéta Gajdošováerární cihly jsou popis, dialog a akce
Dialogy a slovesa dávají textu energii, příslovce a přídavná jména ji berou.
Nechytat moc zajíců najednou
Hlavní sdělení je neviditelná část textu, ale musí tam být
Radka
Literární cihly jsou základem kažédho dobrého příběhu
Přídavná jména a příslovce berou šťávu
Opakování slov bere energii
Pozor na šroubovaná slova a souvětí
Poučení je čtvrtá neviditelná část
Slovesa a dialogy ženou text dopředu
Monika
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Poučení - význam poselství, proč něco píšu
Jména postav by měla být v příběhu od začátku
Jaké jsou zrychlujícíc a zpomalující faktory pro děj
Pozor na opakování slov
Nechytat moc témat
Lukáš
Nedělat šroubovanou "literatúru"!
Existují literární cihly - dialog, popis, akce
Důležitá je první věta a titulek
Zabíjení miláčků
V dialogu musejí postavy mluvit přirozeně a uvěřitelně
Klaudi
 |
| Dvoudenní firemní kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 9.-10. května 2023 |
Pozor na začátek - musí být poutavý
Skryté poselství nepatří jen do bajky
Emoce jsou základem úspěchu
Podívat se na příběh očia jiného člověka může být zajímavé
Do každého krátkého přběhu patří jen jeden zajíc.
Sváťa
Škrtat
Text musí mít vrchol
Pozor na "ligteratúru"
Bajka - představení postav, zašmodrchání příběhu, rozmotání, poučení
Zajímavé jsou oči toho, kdo se dívá
Olga Keslarová Moreová
Dívat se na příběh očima druhých
Nemusí být všechn pravda - realita
Při čtení musí čtenář pocit, že vidí flm
Pravidlo flinty na zdi, z níž se musí vystřelit
Nezapomenout na čtvrtou část textu, která je skrytá - proč jsme něco psali
Co to dalo pro mou práci:
-nedělat „literaturu“, psát přirozeně
- jít rovnou na věc,
- myslet hlavně na to, pro koho je moje tvorba určena.
-nedělat „literaturu“, psát přirozeně
- jít rovnou na věc,
- myslet hlavně na to, pro koho je moje tvorba určena.
Anna Skotnicová
Použití dialogu dodává textu spád.
Nechat domyšlení na čtenáři.
Zbytečně text nekošatět a nevětvit.
Vynechávat věci zcela zřejmé.
Nesmí chybět čtvrtá neviditelná část textu - co tím chtěl autor říci.
Hana
Zbytečně text nekošatět a nevětvit.
Vynechávat věci zcela zřejmé.
Nesmí chybět čtvrtá neviditelná část textu - co tím chtěl autor říci.
Hana
 |
| Vernisáž výstavy Já chci být člověk ve Štefánikově galerii na Petříně 4. května 2023 |
Je pro nás velkým potěšením, že se čtení ujme člen činohry Národního divadla v Praze Igor Orozovič a renesanční žena a klavíristka Božena Steinerová. Čtení hudebně doprovodí akordeonista Jiří Lukáš.Akce je součástí doprovodného programu mezinárodní putovní výstavy „Já chci být člověk" - zpráva Arnošta Lustiga hvězdám a nejen jim. Naším heslem nechť není nic menšího než „Humanismem ke hvězdám".
Michaela Szkála
 |
| Štefánikova hvězdárna 11.5.2023 |
Já chci být člověk - putovní výstava o Arnoštovi Lustigovi se stěhuje do Česka. Od 5. května do 4. září představuje Nadační fond Arnošta Lustiga ve Štefánikově hvězdárně v Praze mezinárodní putovní výstavu, jejímž cílem je promlouvat hlasem humanismu světového spisovatele Arnošta Lustiga. Krásný rozhovor s Evou Lustigovou i o tom, proč o tatínkovi mluví vždy jako o Arnoštovi...
Dana
To mi jednou přišlo úžasné pozvání:
No tě pic. Tohle se nedá odmítnout. Rozum do hrsti a přemýšlet! Co na sebe, koho vzít s sebou, jakým dárkem se revanšovat… Myšlenky se mi honí hlavou jako koně na Velké pardubické.
Termín křtu je tady. Oblečen decentně společensky, s sebou beru kamaráda z práce Vašíka Brachtla, jako nevšední dárek jsem zvolil vzácnou minci – stříbrný americký dolar..jpg)
"To je pravý stříbrný americký dolar," sděluji a doplňuji: "To až poletíš do Ameriky, můžeš s ním i zaplatit. Ale byla by to škoda, jeho hodnota je mnohem větší než nějakých dvacet pět korun."
Z knížek měly obrovskou radost. Malá Alenka si ji dokonce vzala na společné focení. Zde jsem i já se svým nejoblíbenějším tričkem.
Shodou okolností jsme se sešli na DŽERBĚ v našem oblíbeném resortu. Zrovna jsem měl narozeniny. To nebyla náhoda, ale pečlivě připravovaná situace. Dostal jsem od každé členky mého „harému“ dárek. A to už dodávám mé okřídlené úsloví: Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máte vy ode mě malý dárek. Rozdávám „Kravaťáky“.
Milý Stando, oficiálně tě tímto zvu na křest mé knihy „Kravaťáci“, konané v divadle Dobeška… Pokračují pokyny kdy, co a jak. Na závěr douška: Neumím si představit, že bys tam chyběl. Knihu jsem ti v tiráži věnovala a ráda bych tě hostům představila. Mezi hosty mimo jiné jsou pozvaní: Dana Drábová – atomová baba, Jirka Borovec – ředitel divize ČEZ, přátelé leteckého klubu ČSA a další. Musíš přijet. Počítám s tebou.
No tě pic. Tohle se nedá odmítnout. Rozum do hrsti a přemýšlet! Co na sebe, koho vzít s sebou, jakým dárkem se revanšovat… Myšlenky se mi honí hlavou jako koně na Velké pardubické.Termín křtu je tady. Oblečen decentně společensky, s sebou beru kamaráda z práce Vašíka Brachtla, jako nevšední dárek jsem zvolil vzácnou minci – stříbrný americký dolar.
Takto vybaven vstupuji do Divadla Dobeška, které připomíná včelí úl.
A to už se ke mně hrne Dana a šveholí: "Stando, to jsem ráda, že jsi tady. Potřebuju ale ještě připevnit malý billboard našeho sponzora…" Dostávám kladívko, hřebíčky a je mi určeno místo, kde má billboard viset.
"Jo, a místa pro vás dva jsou rezervována v druhé řadě. Budeš sedět vedle mé maminky."
Čas plyne jako splašený. Ale vše jsem i za pomocí Vaška zvládl a už usedáme vedle usměvavé, upovídané dámy Emingerové.
Program začíná.
Program začíná.
Po úvodním slově se dostává na řadu hudební skupina a zpěv Daniny sestry, Evy Emingerové, jazzové zpěvačky.
Pořad pokračuje, vše je nesmírně pečlivě připraveno a to už slyším od mikrofonu: "A nyní bych vám ráda představila Standu Forejtka, s jehož jménem se můžete v knížce setkat, protože jsem mu ji věnovala."
Vstupuji na jeviště.
STANDA FOREJTEK.
Divadlo tleská a já se snažím tvářit tak, jako by ten potlesk byl u mě na denním pořádku. Dana pokračuje: "Stando, ty sis prý na mě něco připravil."
Nacvičeným pohybem sahám do kapsičky košile a vyjímám minci chráněnou plastovým obalem. Dostávám mikrofon a spouštím: "Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máš ode mě malý dárek."
Dana překvapeně hledí na minci a dodává: "To je nějaká medaile, nebo co? Já si na to musím vzít brýle."
.jpg)
"To je pravý stříbrný americký dolar," sděluji a doplňuji: "To až poletíš do Ameriky, můžeš s ním i zaplatit. Ale byla by to škoda, jeho hodnota je mnohem větší než nějakých dvacet pět korun." Z hlediště divadla se ozývá souhlasné přizvukování.
Dana děkuje a dává k lepšímu historku, jak jsem se s ní a s redakcí podnikového časopisu NEWS seznámil. Vtipné povídání o luštění křížovek zakončuje velký potlesk. No, teď Stando, můžeš říct pár slov o sobě, své práci a já si zatím musím něco zařídit.
Dostávám mikrofon a mírný stres.
Rychle jsem se zklidnil a publiku jsem chvíli povídal o tom, co dělám, co se v naší elektrárně daří a jak se na tom mám možnost podílet. Pomalu mě docházejí náměty, ale to už mě Dana vysvobozuje a uvádí další hudební vložku. V této hudební vložce hraje prim klarinet, do něhož fouká tatínek Dany. Odcházím s úlevou na své místo.
Vašík Brachtl mě říká: "Bylo to dobrý. Mělo to hlavu, a i patu."
Je na něm vidět, že mě neutěšuje jen ze slušnosti. Ostatně, posoudíš si to sám. Natočil jsem ti to na video.
Program se odvíjí, je vtipný, vyvážený, mluvené slovo, doprovodné hudební vložky…
No, a nyní se dostáváme k hlavnímu bodu dnešního programu. Šampaňské je připravené, kniha též, přistoupíme k vlastnímu křtu.
Každý po pokřtění vyslovuje přání knize a autorce.
Každý po pokřtění vyslovuje přání knize a autorce.
Poléváme po jednom obal knížky.
Honem si sestavuji v myšlenkách přání. Následně nahlas prohlašuji: "Přeju knížce co nejdříve první dotisk."
Ing. Borovec mi špitne do ucha: "To bylo moje přání, pěkně jste mi ho vyfouknul."
Kniha je pokřtěna – šampaňské dopito, můžeme se přistoupit k autogramiádě. Mě nezbylo, než se rozloučit a vydat se k autu, ke dveřím spolujezdce. Klíčky jsem předal Vašíkovi.
On nekřtil a tím pádem ani nepil. Knížku mi připomíná tričko s ilustrací použité v knize. Moc rád ho nosím na dovolené.
Vykoupil jsem „Kravaťáky“, abych je poslal autorce Daně Emingerové napsat věnování kamarádkám, se kterými jezdíme na dovolenou. No, a jak bývá mým zvykem, rozhodl jsem se podrobit svůj „Harém“ jak v duchu pojmenovávám skupinku kamarádek testu „čtivosti“.
Nakoupil jsem „Kravaťáky“ pro všechny mé „kočky“. Alena, Anička, Alenka, Milada a moje kočka nej… Hanička.
On nekřtil a tím pádem ani nepil. Knížku mi připomíná tričko s ilustrací použité v knize. Moc rád ho nosím na dovolené.
Vykoupil jsem „Kravaťáky“, abych je poslal autorce Daně Emingerové napsat věnování kamarádkám, se kterými jezdíme na dovolenou. No, a jak bývá mým zvykem, rozhodl jsem se podrobit svůj „Harém“ jak v duchu pojmenovávám skupinku kamarádek testu „čtivosti“.
Nakoupil jsem „Kravaťáky“ pro všechny mé „kočky“. Alena, Anička, Alenka, Milada a moje kočka nej… Hanička.
Z knížek měly obrovskou radost. Malá Alenka si ji dokonce vzala na společné focení. Zde jsem i já se svým nejoblíbenějším tričkem.Shodou okolností jsme se sešli na DŽERBĚ v našem oblíbeném resortu. Zrovna jsem měl narozeniny. To nebyla náhoda, ale pečlivě připravovaná situace. Dostal jsem od každé členky mého „harému“ dárek. A to už dodávám mé okřídlené úsloví: Bývá dobrým zvykem ve slušných rodinách za dar se revanšovat. Takže tady máte vy ode mě malý dárek. Rozdávám „Kravaťáky“.
No, a mám pro vás otázku. Proč právě tuto knížku jsem zvolil. Jsem moc zvědav, která z vás na to přijde první.
Malá Alenka zvolila taktiku vyzvědačskou. Nápadně, ale i nenápadně zpovídala mojí paní. Ale „mé lepší já“ nic neprozradilo. A ani vítězka testu Anička svým kamarádkám nic neřekla. Patří do generace, která ještě čte knížky. Pardon, křivdil bych ostatním, ony také čtou. Hlavně však čtou takové ty barevné časopisy, kde se píše, která top-modelka s kterým top-sportovcem má top-aférku.
Malá Alenka zvolila taktiku vyzvědačskou. Nápadně, ale i nenápadně zpovídala mojí paní. Ale „mé lepší já“ nic neprozradilo. A ani vítězka testu Anička svým kamarádkám nic neřekla. Patří do generace, která ještě čte knížky. Pardon, křivdil bych ostatním, ony také čtou. Hlavně však čtou takové ty barevné časopisy, kde se píše, která top-modelka s kterým top-sportovcem má top-aférku.
Před koncem dovolené při společném večeru v baru jsem malé Alence ukojil její zvědavost odpovědí: "Protože mám jiskru v oku."
Moc tomu neporozuměla a ani nemohla. V tiráži totiž píše Dana Emingerová toto:
"Knížku jsem věnovala Standovi Forejtkovi, členům leteckého klubu ČSA a všem, kteří mají jiskru v oku."
Já jsem byl naopak potěšen, když se jednoho dne znenadání objevila Dana Emingerová u nás doma v Karlových Varech. Svým zjištěním, že dnešní omladina nečte, jsem se moc nechlubil.
Já jsem byl naopak potěšen, když se jednoho dne znenadání objevila Dana Emingerová u nás doma v Karlových Varech. Svým zjištěním, že dnešní omladina nečte, jsem se moc nechlubil.
Ale takový je život.
Standa Forejtek
 |
| 6. lekce letního semestu 3. května 2023 v Plzni |
 |
| Skřítek |
To jest když je příběh neprovázaný a tudíž nelogický a opět hůře uvěřitelný. Můžeme se tedy opřít o jednoduchou tvůrčí zásadu. Motiv, akce, následek. A pak poučení. Zachycujte nepravdivé příběhy pravdivě od srdce a s vlastním přístupem. Pak se stanou uvěřitelnými. Při výběru tématu by člověk měl následovat své zájmy, protože kniha stojí na vašem přehledu o tématu a vašem osobitém přístupu k němu. tyto dva faktory vás dovedou k vaší Literární pravdě, která je pravdivější než skutečná pravda.
Barbora Svitáková
Už ve Starém Řecku jeden z nejvýznamnějších filozofů Aristoteles vytvořil literární žánry: tragédii a komedii. Sledoval hry dramatiků, čtetl všechny básně a eposy a prostudoval například spisovatele Homéra a další. V tragédii hraje velkou roli neštěstí mezi postavami. Hrdina se trápí, aniž by si to zasloužil. Komedie představuje legraci, která vyvolává laskavý posměch.
Přichází další literární přelom a to na konci 16. století díky dramatikovi W. Shakespearovi, který spojil smutek a legraci, vzniká tedy tragikomedie. Dokonce Charles Chaplin ji natolik oživil, že nevíme zda se máme smát nebo plakat. Dalším autorem Anton Pavlovič Čechov, vypozoroval nejen u člověka dobro a zlo, ale i jeho postavení. Někdo je manažer, poté jeho kamarád, který s ním hrával kuličky, se k němu chová jako s manažerem.
V literatuře existuje pět námětů. Těchto pět námětů se po celou dobu historie lidstva neustále opakuje a prolíná v knihách. Láska, moc a manipulace, hybris, zločin a trest.
Sokrates rozdával rozumy. Ptal se kolemjdoucích lidí, co to je štěstí. Platon své dílo založil na tom, že neví že nic neví díky svému učiteli Sokratovi. Napsal Obhajobu Sokrata, kde vycucal různé chytré věci. Aby ho Řekové poslouchali, tak to svedl na svého učitele. Proto Platon byl učitelem Aristotela.
Přichází další literární přelom a to na konci 16. století díky dramatikovi W. Shakespearovi, který spojil smutek a legraci, vzniká tedy tragikomedie. Dokonce Charles Chaplin ji natolik oživil, že nevíme zda se máme smát nebo plakat. Dalším autorem Anton Pavlovič Čechov, vypozoroval nejen u člověka dobro a zlo, ale i jeho postavení. Někdo je manažer, poté jeho kamarád, který s ním hrával kuličky, se k němu chová jako s manažerem.
V literatuře existuje pět námětů. Těchto pět námětů se po celou dobu historie lidstva neustále opakuje a prolíná v knihách. Láska, moc a manipulace, hybris, zločin a trest.
Sokrates rozdával rozumy. Ptal se kolemjdoucích lidí, co to je štěstí. Platon své dílo založil na tom, že neví že nic neví díky svému učiteli Sokratovi. Napsal Obhajobu Sokrata, kde vycucal různé chytré věci. Aby ho Řekové poslouchali, tak to svedl na svého učitele. Proto Platon byl učitelem Aristotela.
Šimon Škrabal
Nejčastější chyby v textech:
1) Držíte se pravdy.2) Čtenář vám nevěří.
3) Neurčité nadpisy.
4) Nadpis slibuje něco jiného, než je v příběhu.
5) Jak jsme tam jeli (dlouhý úvod, nudný začátek).
6) Střídání vypravěčů a časů bez logiky.
7) Nezajímavé postavy.
8) Nevhodná jména (podobná jména.)
9) Klišé.
10) Dlouhá nepřehledná souvětí.
11) Hodně postav, které nemají v příběhu žádný význam.
12) Spisovné dialogy. Žádné dialogy.
13) Spolknuté pravítko.
14) Postava se v textu nevyvíjí.
15) Dlouhé popisy. Vata.
16) Chybí podtext a rozpoznání.
17) Nemáte rešerše (neznalost prostředí, faktické chyby).
18) Nedržíte se při psaní své cílové skupiny.
19) Složitý text bez Watsona.
20) Cizí slova. Opakující se slova.
21) Neuzavřené oblouky v příběhu.
22) Otevřený / odfláknutý konec.
23) Nuda. Od začátku je jasné, jak to dopadne.
24) Nečtete si texty nahlas.
Klára Dvořáková
 |
| 2. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Akademii ČTK 4. května 2023 |
Skandál v české literatuře: Toy Box vs. Mornštajnová.
Narazili jsme na toto téma v minulé lekci. Na kurzech učíme, že v literatuře je dovoleno vše.
Poslechněte si, jak problematiku vnímá František Vyskočil, který vyučuje právo na AMU v Praze, a scénárista a dramaturg ČT, publicista Tomáš Feřtek.
Nataša Richterová
Narazili jsme na toto téma v minulé lekci. Na kurzech učíme, že v literatuře je dovoleno vše.
Poslechněte si, jak problematiku vnímá František Vyskočil, který vyučuje právo na AMU v Praze, a scénárista a dramaturg ČT, publicista Tomáš Feřtek.
Nataša Richterová
Natašo,
děkujeme za hezkou hodinu🙂
Irena Taterová
děkujeme za hezkou hodinu🙂
Irena Taterová
 |
| 2. lekce dlouhoodbého prezenčního kurzu 18. 5. s Natašou |
Píšeme příběhy postavené na konfliktu mezi dvěma lidmi (zvířaty, pohádkovými postavami...) Ať to mezi nimi pěkně jiskří, ať si jdou po krku a nebojte se situaci pořádně vyhrotit. Ať lítají chlupy a klidně i facky ;-) Použijte všechny cihličky: popis - dialog - akci. Zkuste na závěr vymyslet nějaký překvapivý zvrat. Něco, co čtenář nebude čekat.
Nataša Richterová
1. nepředpokládat, že čtenář ví, co vím já;
2. držet styl;
3. udělat přípravu před cestou, i když se jí pak nemusím držet
Michal Hejna
Michal Hejna
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu psaní cestopisů 2. května 2023 |
1. novinařina se od psaní cestopisů moc neliší,
2. úžasné,
3. nejhorší je psát o něčem, co známe,
4. rozdíl mezi psaným textem a foto/videodokumentem,
5. inspirace
Petr Polák
Petr Polák
nekombinovat styly psaní (vyprávění X nestřídat časy);
nořit se hlouběji do příběhu;
příprava vs. nechat to na osudu;
boxíky;
postup psaní - (Jak jsme tam jeli, jak jsme tam přijeli, na přeskáčku)
SUPR MOC DĚKUJU!
Jakub Hlaváček
Zpětné vazby jsou přínosné.
Děkuji.
1. Nemíchat formy psaní.
Děkuji za příjemný kurz. Naučila jsem se:
Cestopisy jsou široká kategorie, jsou různé podoby,
Jaroslava Williams
1: To nenaplánované si nejvíce pamatujeme
2. Jak jsme tam jeli - nejnudnější začátek - VÝJIMKA - Karel Čapek
3. Úžasné - nepoužívat
4. Inspirace - Milan Vodička, Tomáš Poláček
5. Profláklá místa - nořit se hlouběji, víc se ptát
Jana Venzlů
Jana Venzlů
2. Snažit se vysvětlit věci, které čtenář nezná.
3. Připravit se před cestou.
4. Číst jiné cestopisy.
5. A číst ještě další cestopisy a inspirovat se.
Marek Filičko
použití shit-detektoru,
nemíchat časy,
upoutat jedním místem,
psát na přeskáčku,
u známých míst se musíme nořit hlouběji.
Hana Kotučová
musíme vědět, proč píšeme,
důležité dělat příprapravu na cestu,
nejjednodušší a zároveň nejtěžší je psát o tom, co znám, kde to znám
je nutné podrobněji se nořit do textu
Bohuna Kopřivová
 |
| Literární dílna pod Králickým Sněžníkem 27.-30. dubna 2023 |
Dobrý den.
Jsme moc rádi, že se vám u nás v Dolní Moravě líbilo. Moc děkujeme za krásné příběhy, které skvěle naplňují naše představy. Ba co víc, dokonce je předčily :)
Jen bychom ještě potřebovali pro potřeby našich programů lehounce rozvést dva závěry u dvou pohádek, které bychom chtěli také použít
1) pohádka s názvem JAK VČELKA ANDĚLKA HLEDALA NOVÝ DOMOV od ILONY VYSTAVĚLOVÉ - líbilo by se nám, kdyby pohádka končila něco v tom smyslu, že se včelce Andělce stýskalo, byla rozmrzelá ze stěhování, až ji nakonec smutek přemohl a poprosila královnu, aby se mohla vrátit.
2) I u pohádky s názvem JAK BORŮVKA S BRUSINKOU ZACHRÁNILY BORŮVČÍ od HANY NEVRLÉ - by se nám konec líbil košatější - bylo by hezké, kdyby Stamichman dumal a nějak přišel na to, že to byla dvojčata. Chvíli by se zlobil, ale nakonec je pochválil, že i bez jeho přítomnosti víly ochránily naše pohoří.
Kurz mi dal 3,5 kg navrch na váze díky vynikajícím, bohatým snídaním i ostatní skvělé kuchyni.
Ahoj Dano,
chtěla jsem ti ještě jednou moc poděkovat, že můžu na tvoje kurzy jezdit s Yakeenem.
Sosám všechny informace, a kdykoliv něco potom píšu, tak vidím, že se každým textem uvolňuju a píše se mi líp a líp. Každý takový kurz je to pro mě vždycky moc silný zážitek, ze kterého dlouho čerpám radost i inspiraci. Děkuju, že můžu být součástí tvých skvělých kurzů. Že můžu být mezi tak inspirativními lidmi, jako jsi ty i hosté, které zveš. Je to paráda.
Je prima slyšet, že máš kamarádku, že s ní vyrážíš na výlety a koukáš na filmy.
Je vlastně prima slyšet, že kvůli tomu nemáš čas psát.
Je prima slyšet tvůj smích.
Nataša
Jsem Martin. Nejvíc se mi líbí Milča. Je to půvabná blondýnka, ale vlastně se mi líbí i Nataša, Satyjka a Jitka. A taky Lenka a Ilča a Helča a Bohuna. To by bylo prima, kdybych měl takovou nějakou. Tak holky, dejte si na mě pozor, (Dano, už zase zlobim, viď?) protože já se nezdám... Vlastně teda zdám, sním... pořád sním a jsem vděčný, že mámmámu a tetu, které mě mezi Vás na kurz pod Králický Sněžník vzaly.
Dana
Za mňa poviem, že toto bol jeden z najlepších kurzov, aké som absolvovala.
Naučila jsem se něco o metodě zpětné vazby Arnošta Lustiga a myslím si, že nic lepšího se nedá vymyslet!
Zapamatovala jsem si nejen Danu, ale i lektorku Natašu a odnesla několik poznatků o skupině: Je různorodá a tedy zajímavá.
Poskytovala jsem své první feedbacky.
Oživila jsem si pravidla psaní bajek.
Dozvěděla jsem se, jak střídání textu, dialogu a akce oživí povídku.
Nataša Richterová má vlastní knihu:
Jsme moc rádi, že se vám u nás v Dolní Moravě líbilo. Moc děkujeme za krásné příběhy, které skvěle naplňují naše představy. Ba co víc, dokonce je předčily :)
Jen bychom ještě potřebovali pro potřeby našich programů lehounce rozvést dva závěry u dvou pohádek, které bychom chtěli také použít
1) pohádka s názvem JAK VČELKA ANDĚLKA HLEDALA NOVÝ DOMOV od ILONY VYSTAVĚLOVÉ - líbilo by se nám, kdyby pohádka končila něco v tom smyslu, že se včelce Andělce stýskalo, byla rozmrzelá ze stěhování, až ji nakonec smutek přemohl a poprosila královnu, aby se mohla vrátit.
2) I u pohádky s názvem JAK BORŮVKA S BRUSINKOU ZACHRÁNILY BORŮVČÍ od HANY NEVRLÉ - by se nám konec líbil košatější - bylo by hezké, kdyby Stamichman dumal a nějak přišel na to, že to byla dvojčata. Chvíli by se zlobil, ale nakonec je pochválil, že i bez jeho přítomnosti víly ochránily naše pohoří.
Tomáš Drápal, Dolní Morava
Kurz mi dal 3,5 kg navrch na váze díky vynikajícím, bohatým snídaním i ostatní skvělé kuchyni. Naučil jsem se, že i padesátiletý heterosexuální chlap může bez větší psychické újmy napsat pohádku o vílách Brusince a Borůvce.
Poprvé v životě jsem v ruce držel opravdový autentický scénář.
Od teď se budu na filmy dívat úplně jinak: nikdy po shlédnutí filmu neřeknu "to byla blbost", aniž bych se nad tím nezamyslel. Bylo by to jako dát krupicovou kaši mlsnému dítěti. Někdo musel zasít, sklidit, oloupat a namlít obilí. Někdo musel chovat, podojit krávu, aby bylo do kaše mléko a máslo. Někdo musel vypěstovat, sklidit, umlít a na obrovskou vzdálenost dovézt kakao, nebo skořici. Vypěstovat cukrovou řepu, nebo třtinu a složitě vyrobit cukr. Vytěžit sůl, protože i té je tam špetka třeba. a potom tyto suroviny někdo musel ve správném poměru smísit a uvařit. A mlsné dítě potom řeklo: "Zase jenom kaše?" 
Potvrdilo se mi, že fajn lidé, kteří něco umí, nejsou nafoukaní (a že by i mohli a měli na co!). Jedou ve svém volnu do totální krutoprdele (Dolní Moravo, promiň), aby se podělili o to, co umí, s nejdříve úplně cizími lidmi. Jen pro to, že to tyto lidi zajímá.
Děkuji všem. Ale hlavně děkuji, Milane. Děkuji, Lilly.
Marek Bucko
Marek Bucko
Hostem šesté literární dílny pod Králickým Sněžníkem byl tři dny herec a režisér Milan Šteindler.
S legendárním Sklepákem jsme si užívali lekce scénaristiky i výlety do krásné přírody nad Dolní Moravou. Společně jsme vystoupali po Stezce v oblacích, v mlze přešli 90 metrů nad údolím nový Skybrigde a nakonec sjeli po bobové dráze.
Dana
chtěla jsem ti ještě jednou moc poděkovat, že můžu na tvoje kurzy jezdit s Yakeenem.
Sosám všechny informace, a kdykoliv něco potom píšu, tak vidím, že se každým textem uvolňuju a píše se mi líp a líp. Každý takový kurz je to pro mě vždycky moc silný zážitek, ze kterého dlouho čerpám radost i inspiraci. Děkuju, že můžu být součástí tvých skvělých kurzů. Že můžu být mezi tak inspirativními lidmi, jako jsi ty i hosté, které zveš. Je to paráda.Zdravím z Hluboké
Satya Helusová
Satya Helusová
Děkuji za milou zprávu a fotografie z Dolní Moravy. Jsme rádi, že se vám u nás líbilo a budeme se na vás těšit opět někdy v budoucnu.
Pavla Švejdová
Pavla Švejdová
 |
| Šestá literární dílna pod Králickým Sněžníkem 27.-30. dubna 2023 |
Po čtyřech letech jsme se zase potkali. Na literární dílnu pod Králický Sněžník přijel Martin Tomášek. Opět s maminkou a se svou tetou. Jako v dubnu roku 2019. Tehdy jsme mu slíbili, že mu vydáme knížku. Vyšla v lednu 2021 a jmenuje se DUŠI NESPOUTÁŠ.
Krásnou recenzi na ni najdete na Neviditelném psu. Pod Králickým Sněžníkem jsme si z ní přečetli příspěvek Jsem klávesa starého klavíru. Koupit si ji stále můžete v knihkupectvích přes Kosmas i na našich stránkách.
A co je u Martina nového?
Dál navštěvuje naše dlouhodobé on-line kurzy, kde si můžeme číst jeho příběhy a dávat mu k nim zpětnou vazbu. Ale moc psát nestíhá, protože má novou kamarádku, která ho bere na výlety, takže se i občas uleví od každodenní péče jeho starostlivé mamince. Přesto napsal i povídku do chystané společné knihy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, kterou s sebou do Dolní Moravy přivezl. Na závěr jeho návštěvy mu každý účastník kurzu něco popřál, vzkázal...
Dana Emingerová
Speciálně pro Tebe Martine, jsem rád, že svět fantazie je. Svět, kde můžeš být nejen tím vším, čím tady ne, ale ještě mnohem, mnohem víc. Protože kdo jiný si to zaslouží víc, než ty?
Yakeen
Je vlastně prima slyšet, že kvůli tomu nemáš čas psát.
Je prima slyšet tvůj smích.
Nataša
Martine, budu myslet na to, že duši nespoutáš. Moc ráda si přečtu Tvoji knihu celou.
Ilona
Ilona
Milý Martine,
byla jsem moc ráda, že jsem se s tebou viděla na živo.
Pomáháš lidem překonávat jejich problémy, což bylo právě v době, když jsi přijel na Králický Sněžník.
Prodělávala jsem ne zrovna pěkné období a tvůj příklad mi pomohl vidět vše v lepším světle.
Bylo moc dojemné, jakou jsi Daně přinesl krásnou květinu. Zaslouží si ji, nám všem moc pomohla svou laskavostí a trpělivostí, myslím, že to vidíš stejně.
Máš úžasnou maminku a tetu a je pěkné, že tě za námi doprovodily. Všichni jsme měli z tebe velkou radost. Věřím, že to byl i pro tebe hezký den, je vždy príma, když uděláme někomu radost.
Moc ti přeji hodně takovýchto dnů a jsme rádi, že patříš mezi nás, stále začínající "psavce".
Moc tě i rodinu zdraví
Moc tě i rodinu zdraví
Bohuna
Martine,
přeju Ti, aby Ti to stále psalo minimálně tak jako doteď. Otevřeně, kriticky, smutně i vesele a hlavně čtivě! Obdivuji Tvou samozřejmost a odvahu a jsem rád, že jsi mezi nás přijel, i když pro Tebe žádný přesun není jen tak jednoduchým výletem. To, jak si jdeš za svým snem, je pro mě inspirující!
Za tuto inspiraci Ti děkuji.
Za tuto inspiraci Ti děkuji.
Marek Bucko
Jsem Martin. Nejvíc se mi líbí Milča. Je to půvabná blondýnka, ale vlastně se mi líbí i Nataša, Satyjka a Jitka. A taky Lenka a Ilča a Helča a Bohuna. To by bylo prima, kdybych měl takovou nějakou. Tak holky, dejte si na mě pozor, (Dano, už zase zlobim, viď?) protože já se nezdám... Vlastně teda zdám, sním... pořád sním a jsem vděčný, že mámmámu a tetu, které mě mezi Vás na kurz pod Králický Sněžník vzaly.Dana
.jpg) |
| Králický Sněžník 28. dubna 2023 |
Martine já Ti hrozně fandím, že píšeš a že sis našel takový skvělý koníček. A taky že máš takovou super rodinu, která tu s Tebou je a pomáhá Ti.
A přeju Ti, abys napsal svou další knížku a aby byla lepší než ta předchozí a hodně lidí ji četlo. Třeba aby ji někdo zasponzoroval a udělal pořádnou reklamu.
Milena Pravdová
Osud je nevyzpytatelný, obzvlášť pokud s ním nemůžeme nijak hnout, manipulovat s ním, ovlivnit ho. Poté záleží, jak s ním naložíme. O tom je kniha DUŠI NESPOUTÁŠ, v tom tkví její potenciál. Kniha má duši. Duši stejně jako lidé.
Příběhy Martina se mi líbily, byly příjemně napsané, nebyly příliš chaotické a byly adekvátně dlouhé, měly pointu. Zaujala mě jeho tvorba hlavně proto, že pokaždé byla povídka jiná, mnohdy i s myšlenkou, která by mě absolutně nenapadla.Příjemné zpestření je i korespondence mezi Danou a Martinem, kdy jsem měla šanci vstoupit do jejich "světa" a vnímat knihu od počátku její tvorby, přes průběh až po závěr.
Suma sumárum...bavila mě, něco mi i dala a určitě si ji pořídím do své knihovny.
Díky za ni.
TýnaSuma sumárum...bavila mě, něco mi i dala a určitě si ji pořídím do své knihovny.
Díky za ni.
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu s Klárou 27. 4. 2023 |
Na 2. lekci jsme si v kurzu tvůrčího psaní povídali o vypravěči a hlavním hrdinovi, četli jsme si děje a první věty z vašich knih, vybírali žánr.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Dalším krokem je hrdina knihy.
Vždy mysleme na to, že hlavní hrdina nikdy není černobílý (kromě pohádkových postav) a vždy má i nějakou negativní vlastnost/zlozvyk/úchylku... Ale není třeba to přehánět. Postava musí být uvěřitelná, vyvolávat ve čtenářích emoce.
Profil hlavní postavy: autor vždy musí vědět mnohem více, než použije v knize.
Co hrdinu formovalo v minulosti (jak to ovlivňuje jeho současné chování, které se týká příběhu vaší knihy)? Zkuste napsat krátkou ukázku jako vzpomínku na tuto událost (střípek, který si budeme moci přečíst).
Kdo bude příběh vyprávět. Jestli sám hrdina (ich forma) nebo vypravěč (er-forma, vševědoucí nebo jen částečně vědoucí). Pokud si nejste jisti, zkuste si nějakou část knížky napsat v obou podobách. Která se vám píše lépe, inspirace více proudí, prostě vám jde lépe „od ruky"?;)
Děj knížky. Máte stanoveno, jak příběh skončí? Pokud ne, tak to domyslete. Nakonec se konec může změnit, ale někam potřebujeme směřovat.
Co hrdinu formovalo v minulosti (jak to ovlivňuje jeho současné chování, které se týká příběhu vaší knihy)? Zkuste napsat krátkou ukázku jako vzpomínku na tuto událost (střípek, který si budeme moci přečíst).
Kdo bude příběh vyprávět. Jestli sám hrdina (ich forma) nebo vypravěč (er-forma, vševědoucí nebo jen částečně vědoucí). Pokud si nejste jisti, zkuste si nějakou část knížky napsat v obou podobách. Která se vám píše lépe, inspirace více proudí, prostě vám jde lépe „od ruky"?;)
Děj knížky. Máte stanoveno, jak příběh skončí? Pokud ne, tak to domyslete. Nakonec se konec může změnit, ale někam potřebujeme směřovat.
Klára Dvořáková
 |
| 1. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Akademii ČTK 20. dubna 2023 s Danou a Natašou |
Děkuji za hezkou a přínosnou výuku na první lekci dlouhodobého prezenčního kurzu pro pokročilé.
Připomněla jsem si, že u větších celků je důležité mít kostru, bez ní se autor utopí.
Zároveň díky kvalitní kostře se pak krásně a jednoduše ladí celek.
Důležité jsou stavební literární cihly a proporce - vše má mít: začátek, prostředek a závěr.
Konkrétně u mého úkolu, jsem se naučila, že u bajky má být ponaučení stručné, výstižné a nesmí být delší, jak samotná bajka.
Hezky byl vysvětlený můj další úkol - literární esence, o kterém jsem neměla představu, jak ho správně uchopit.
Zaujala mně téma k úkolu Jak se boří míty u pokročilé kolegyně, její nápaditost a rozbor.
Těším se na další lekci.
Lucia Rimarčíková
Důležité jsou stavební literární cihly a proporce - vše má mít: začátek, prostředek a závěr.
Konkrétně u mého úkolu, jsem se naučila, že u bajky má být ponaučení stručné, výstižné a nesmí být delší, jak samotná bajka.
Hezky byl vysvětlený můj další úkol - literární esence, o kterém jsem neměla představu, jak ho správně uchopit.
Zaujala mně téma k úkolu Jak se boří míty u pokročilé kolegyně, její nápaditost a rozbor.
Těším se na další lekci.
Lucia Rimarčíková
Vychytávky pro psaní ve WORDu
- Tezaurus (Shift (+Fn na notebooku) + F7) - synonyma
- Vyhledávání v textu (Ctrl + F)
- Nahrazování textu (Ctrl + H)
- Číslování stránek (Vložit + číslo stránky – vybrat kam a jaký formát)
- Kapitoly (Karta Domů - Nadpis 2)
- Generování obsahu dokumentu (Reference – Obsah)
- Počet slov a počet znaků (NS = 1800 znaků)
- Označování slov, řádek (klik před řádkem => označený řádek, dvojklik před řádkem => odstavec, dvojklik ve slově – označí slovo, Ctrl + klik označí větu. Home/End, Shift + Home/End – označí od označeného místa k začátku/konci řádku)
- Ctrl+C (Kopírovat označené), Ctrl+V (Vložit do místa, kde stojím)
- Ctrl+N – nový soubor
- Ctrl + Z (vrácení zpět)
- Další zkratky: https://www.cnews.cz/clanky/klavesove-zkratky-word/
- Tezaurus (Shift (+Fn na notebooku) + F7) - synonyma
- Vyhledávání v textu (Ctrl + F)
- Nahrazování textu (Ctrl + H)
- Číslování stránek (Vložit + číslo stránky – vybrat kam a jaký formát)
- Kapitoly (Karta Domů - Nadpis 2)
- Generování obsahu dokumentu (Reference – Obsah)
- Počet slov a počet znaků (NS = 1800 znaků)
- Označování slov, řádek (klik před řádkem => označený řádek, dvojklik před řádkem => odstavec, dvojklik ve slově – označí slovo, Ctrl + klik označí větu. Home/End, Shift + Home/End – označí od označeného místa k začátku/konci řádku)
- Ctrl+C (Kopírovat označené), Ctrl+V (Vložit do místa, kde stojím)
- Ctrl+N – nový soubor
- Ctrl + Z (vrácení zpět)
- Další zkratky: https://www.cnews.cz/clanky/klavesove-zkratky-word/
Klára Dvořáková
 |
| 6. lekce dlouhodobého firemního kurzu 18.4. 23 v Simply5 |
Zvyčajne sú takéto on-line kurzy také, že ich človek absolvuje, ale reálne zúžitkuje 4% a na zabudne, alebo to ani nezanechá emóciu.
Mňa to s Danou veľmi bavilo a veľmi oceňujem, že to nešlo o hromadný kurz, ale bolo nás tam málo a celé to bolo komorné v našom tíme.
Mňa to s Danou veľmi bavilo a veľmi oceňujem, že to nešlo o hromadný kurz, ale bolo nás tam málo a celé to bolo komorné v našom tíme.
Ak by bola možnosť pokračovať, tak by som do toho išla.
Viktória Jackuliaková Murínová
Viktória Jackuliaková Murínová
Zapamatovala jsem si nejen Danu, ale i lektorku Natašu a odnesla několik poznatků o skupině: Je různorodá a tedy zajímavá.
Poskytovala jsem své první feedbacky.
Oživila jsem si pravidla psaní bajek.
Dozvěděla jsem se, jak střídání textu, dialogu a akce oživí povídku.
Martina Křížková
 |
| Beseda v havířovské knihovně 13.4. 2023 |
V havířovské knihovně jsme pokřtili s přáteli a rodinou knihu "Mami, co je to čupák?" Patrony jsou moje maminka Libuše Heřmanová a můj muž Péťa. Na knize jsem se podílela společně s žáky Kurzů tvůrčího psaní s naší úžasnou lektorkou Danou Emingerovou v Praze. Kurz jsem dostala jako originální dárek od mého nápaditého manžela. Velké díky patří mé dcerce Terezce, která všechny krásně naladila svou písní Knížka snů. V závěru zazněla naše společná Verunčina píseň. Zároveň se mnou Terka besedu celý večer moderovala.
Bohdana Pufferová
Zúčastnila jsem se besedy a havířovského křtu knihy Mami, co je to čupák?, kterou napsali účastníci kurzů tvůrčího Psaní podle Arnošta Lustiga pod vedením spisovatelky Dany Emingerové.
Besedu vedla spoluautorka knihy a účastníce kurzů Bohdana Pufferova.
Bylo mi ctí osobně poznat milou paní Bohdanku. Děkuji jí, že mě znovu přenesla na kurzy tvůrčího Psaní podle Lustiga a připomněla tu nepopsatelnou atmosféru, která tam vždy panuje a vyvolává radost z psaní a touhu v tom neustálé pokračovat.
Ještě jednou díky za krásný a inspirativní podvečer v havířovské knihovně.
Hana Kavalová
Co nás společně čeká na desetidílném on- line kurzu psaní knih?
1. Osvěžíme si, co už umíš, a budeme používat i novinky. Hned v první lekci si ukážeme, jak ti v psaní knížky může pomoci umělá inteligence. Ne, nebude psát knížku za nás, ale pomůže nám s rešeršemi, s rozvíjením postav i děje, kreativitou, dialogy a třeba s neotřelými přirovnáními. Také umí prolomit tvůrčí blok a probírat s vámi varianty příběhu. Vše si osaháme a vyzkoušíme. A nebojte - umělá inteligence umí i česky. Já jsem ze své nové "kámošky" nadšená, ale psát můžete samozřejmě i bez ní.
2. O čem bude tvá knížka? Zápletka, konflikt – dějový oblouk knihy. Během této lekce vytvoříme obrys celého tvého příběhu.
3. Žánr, vypravěč, časová linie vyprávění (děj, synopse, minulost, přítomnost, vyprávění od konce). Cílový čtenář. Zkusíš si odstavec knihy napsat v několika formátech, abys viděl/a, co ti sedí nejlépe.
4. Hlavní hrdina – vyplníš si komplexní profil postavy a řekneš nám, proč je tvůj hrdina zajímavý, respektive, co je na něm nejzajímavější a čím se liší od průměru.
5. Druhá hlavní postava? Vedlejší postavy příběhu.
6. Antihrdina nebo okolnosti, nemoc, kouzlo, situace... – proti čemu nebo s čím tvůj hrdina bojuje. Kde a kdy se to vše odehrává?
7. První konflikt příběhu – jak se do něj hrdina dostal? Druhý, třetí konflikt – do něj se dostal hrdina už sám řešením prvního konfliktu. Je to zlé? A nemohlo by to být ještě horší?
8. Jednotlivé kapitoly/scény, gradace příběhu. Jak udržet čtenáře – dějové oblouky kapitol, háčky, peripetie příběhu (Vypadá to s hrdinou beznadějně? A proč ne?).
9. Konec. Jak se na konci postava a její život změní? Jak to celé dopadne?
10. Anotace knihy, dopis nakladateli. Jak na propagaci knihy, možnosti samovydání, jak hledat nakladatele.
Ujasnění si děje příběhu je začátek. Pak ho hezky rozkouskujeme a začneme psát jednotlivé kapitoly a ty skládat k sobě. Každý budete mít svého BetaČtenáře, se kterým si budete dávat vzájemně zpětné vazby na celé kapitoly, abychom to všechno zvládli. Netvrdím, že za 10 lekcí kurzu stihneme napsat celou knihu (i když někdo možná ano), ale budeš mít pořádný základ a také znát cestu, jak pokračovat a nezaseknout se.
1. Osvěžíme si, co už umíš, a budeme používat i novinky. Hned v první lekci si ukážeme, jak ti v psaní knížky může pomoci umělá inteligence. Ne, nebude psát knížku za nás, ale pomůže nám s rešeršemi, s rozvíjením postav i děje, kreativitou, dialogy a třeba s neotřelými přirovnáními. Také umí prolomit tvůrčí blok a probírat s vámi varianty příběhu. Vše si osaháme a vyzkoušíme. A nebojte - umělá inteligence umí i česky. Já jsem ze své nové "kámošky" nadšená, ale psát můžete samozřejmě i bez ní.
2. O čem bude tvá knížka? Zápletka, konflikt – dějový oblouk knihy. Během této lekce vytvoříme obrys celého tvého příběhu.
3. Žánr, vypravěč, časová linie vyprávění (děj, synopse, minulost, přítomnost, vyprávění od konce). Cílový čtenář. Zkusíš si odstavec knihy napsat v několika formátech, abys viděl/a, co ti sedí nejlépe.
4. Hlavní hrdina – vyplníš si komplexní profil postavy a řekneš nám, proč je tvůj hrdina zajímavý, respektive, co je na něm nejzajímavější a čím se liší od průměru.
5. Druhá hlavní postava? Vedlejší postavy příběhu.
6. Antihrdina nebo okolnosti, nemoc, kouzlo, situace... – proti čemu nebo s čím tvůj hrdina bojuje. Kde a kdy se to vše odehrává?
7. První konflikt příběhu – jak se do něj hrdina dostal? Druhý, třetí konflikt – do něj se dostal hrdina už sám řešením prvního konfliktu. Je to zlé? A nemohlo by to být ještě horší?
8. Jednotlivé kapitoly/scény, gradace příběhu. Jak udržet čtenáře – dějové oblouky kapitol, háčky, peripetie příběhu (Vypadá to s hrdinou beznadějně? A proč ne?).
9. Konec. Jak se na konci postava a její život změní? Jak to celé dopadne?
10. Anotace knihy, dopis nakladateli. Jak na propagaci knihy, možnosti samovydání, jak hledat nakladatele.
Ujasnění si děje příběhu je začátek. Pak ho hezky rozkouskujeme a začneme psát jednotlivé kapitoly a ty skládat k sobě. Každý budete mít svého BetaČtenáře, se kterým si budete dávat vzájemně zpětné vazby na celé kapitoly, abychom to všechno zvládli. Netvrdím, že za 10 lekcí kurzu stihneme napsat celou knihu (i když někdo možná ano), ale budeš mít pořádný základ a také znát cestu, jak pokračovat a nezaseknout se.
Klára Dvořáková
"Děkuji rodině, přátelům a sponzorům! Bez vás by to nešlo!
Jsem moc vděčná a šťastná KUCHAŘKA Z RABÁŘSKÉ CHATY."
Jsem moc vděčná a šťastná KUCHAŘKA Z RABÁŘSKÉ CHATY."
Gratulujeme, Natašo!
Kniha Kuchařka z rybářské chaty vyjde 23. listopadu 2023
Kniha Kuchařka z rybářské chaty vyjde 23. listopadu 2023
Dana Emingerová
Co mi dal dlouhodobý firemní kurz tvůrčího psaní 2022/23:
Díky moc za kurz, moc jsme si ho užili.
Byla jsem pozvána na křest knížky ,, Mami, co je to čupák?,, Spoluautorka je moje kamarádka Bohdana Pufferova . Byl to krásný zážitek, za který děkuji. Program, který připravila Bohďa se svou dcerou Terka Pufferová, byl dech beroucí. Když Terezka zpívala písničku z filmu Bídníci, nejedno oko zaslzelo, to moje určitě.
Eva Pluskalová
Fascinovalo mě představení umělé inteligence a co dokáže.
Mám skvělé, talentované a neuvěřitelně originální kolegy.
Pre mňa bol tento kurz určite prínosný a užitočný. Mám rada kurzy, ktoré sú postavené na praxi – a tu to bolo presne o tom. Oceňujem spätné väzby od vás všetkých a tiež dopĺňanie Daniných poznatkov aj teórie, resp. overenej praxe.
Možno by som uvítala viac úloh, ktoré sa týkajú aj našich pracovných zodpovedností/obsahu, t.j. napríklad písanie krátkych, úderných foriem, ktoré používame na sociálnych sieťach alebo nadpisy, ktoré používame v banneroch - to by vlastne mohlo byť to novinárske rozšírenie, ktoré spomínala Evka.
Ak bude na to rozpočet, tak sa určite po prázdninách rada zapojím a myslím, že aj nejakú tú prázdninovú DÚ by som mohla zvládnuť... aj keď je možné, že ju budem písať pár dní pred prvým stretnutím.
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
- Pár pravidiel však existuje, ako napríklad vybrať si žáner, nepísať len o tom, čo poznám...avšak ani tieto pravidlá nie sú cestou k správne napísanému dielu. A aj tieto sa môžu porušovať, pokiaľ to funguje
- Niekotrí tvrdia, že by sme mali písať len o tom, čo dôverne poznáme. Tento spôsob písania je veľmi limitujúci, ničíme si tým predstavivosť a napokon, pokiaĹ by sa každý riadil týmto pravidlom, nevznikol by žáner, ako je napríklad sci-fi
- Preto prišiel Aristoteles so svojimi 3 dimenziami – motív-akcia-následok, alebo teda minulosť-akcia-budúcnosť. Máme tu možnosť povoliť uzdu fantázie a dotvárať si relaitu. Bez týchto dimenzií by bolo dielo len obyčajnou správou v pár vetách.
- „Píš sám seba,“ – v zmysle písať o tom, čo mám v sebe, čo mám v hlave, ale zároveň, aby to bolo autentické s nami...
1/ vždycky si má člověk něco odnést
2/ proporce příběhu musí být vyvážené
3/ Rezonance = docvakmutí, dopsání příběhu vedoucí k mrazení po těle
4/ Otevřené konce
Eva Svobodová
Dnes som sa naučila, že:
PLKY sú vlastne banality.
Je důležité od začátku vědět, o kom ten příběh bude a kdo bude hlavní postavou. Emoce hrají základní roli. Není třeba vysvětlovat nebo komentovat pomocí nálepek. Stupňování slouží pro gradaci děje a udržení pozornosti čtenáře či posluchače.
"Plky" mají za úkol dotvořit situaci a připravit ji pro budoucí zvrat v ději, aby vynikl.
Vojtěch Veselý
Rezonancia je niečo čo si môže človek predstaviť bez toho aby to bolo vyslovené. Ide lhavne o emóciu.
Gradáciu možno dosiahnuť krátkymi vetami alebo stupňujúcimi prídavnými menami....
Písanie príbehu podľa vzorca nemusí byť striktne o tom, že sa hlavný hrdina niekde fyzicky je, ale môže sa na miesto činu vrátiť aj v spomienkach či myšlienkach, rozanalyzovaním situácie.
Viktória Jackuliaková Murínová
Text musí být akční, mít spád.
A to mě na tom baví! 
Dnes jsme probírali rezonanci. Hezký příklad rezonance jsem našla na konci povídky Les lovcem:
„Chtěl jsem ti nasbírat hříbky do bramboračky, tady je máš. Nemusíš je ani krájet. A měli bychom tu a tam zajít do lesa. Jen tak. Dokud je čas a dokud nás bude umět přijmout."
Manželka udiveně přikývla a tři břízky před našimi okny se rozvážně zavlnily v krátkém profuku vánku od lesa…
Další příklad je v povídce Přímo do Pekel:
Ke svému dnešnímu referátu o chybách v psaní přikládám úryvek ze hry Odcházení od Václava Havla, který jsem citovala:
"Co chvíli se mi stane, že si vzpomenu na něco, na co jsem zapomněl, ale vzápětí zapomenu, na co jsem si vzpomněl.
Ondřej Neff kvůli nám v sobotu nepsal! Přijel na literární dílnu na zámek Loučeň. Porušil tak své spisovatelské pravidlo - psát každý den - a věnoval nám, psavcům, svůj čas. Nám, tlupě šílenců, jak nás sám označil. Ale vzápětí dodal, že kdykoli za námi zase přijede, protože cituji:
Ahoj Dano,
Úřednice a kastelán zvolna k sobě nacházejí cestu. Zdá se, že mladá žena je reinkarnací kněžny Marie. Podezření se mění v jistotu, dochází k vyvrcholení mystérie, kastelánovi jde o život a ve finále se ukáže, že kastelán je reinkarnací knížete Alexandra.
Voňavá příroda s ještě krásnějším zámkem. Ubytování sice malé, ale co je malé, to je milé.
Odpoledne s Ondřejem Neffem bylo zajímavé, dlouhé, ale přínosné. (když se zacyklím, není jiné cesty ven, než se vrátit na začátek a začít znova… klást důraz na pocity!... definovat postavy a mít jasný rámec….)
.jpg)
Dlouho jsem odkládala zámecká setkání v tak kouzelném prostředí. O to víc lituji, že to přišlo teprve teď, kdy už nemám tolik síly na mládežnická ponocování se sklenicí vína a příjemnou besedou.
Děkuji přátelům, kteří smýšlejí jako já, píšou srdcem a krásnou češtinou.
Děkuji Daně, která ví, co nám udělá dobře, a vnáší nám do psaní i do života světlo.
Milá Loučeni, doufám, že neloučím se navždy.
Asja Žilová
Ahoj,
Posílám postřehy z Loučeně:
Ondřej Neff - trochu mu trvá, než se dostane k jádru, ale pak je to zajímavé - poznatky: jak z krize, když začne být příběh a postavy nereálné (vrátit se do místa, kde to funguje, zbytek vyhodit); řídit se pocity; psát pravidelně
Lektoři - přednáška o fungování systému výborná; konstalace zajímavé za předpokladu, že jsou postavy a příběh dobře připravené; užitečná ukázka nevděčnosti a složitosti redakční a editorské práce na skupinovém díle; vždy je lepší proškrtávat delší text než natahovat krátký
Prostředí a lidi - příjemné a inspirující
Michal Hejna
Ahoj Dano!
Začaly jsme s Natašou učit tvůrčí psaní v novém letním semestru na katedře komiksu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni. Pro mě je to už 10. rok spolupráce se Západočeskou univerzitou, jejíž studenti nám v minulosti ilustrovali tři knihy. Máme přislíbené koláže pro naši příští společnou povídkovou sbírku, tentokrát bude na téma ČLOVĚK NAŠÍ DOBY...
Aristoteles stanovil pět nejlepších způsobů dobrého psaní:
1. Představení charakteru v akci
2. Rozpoznání
3. Vzpomínka
4. Umělé řešení
5. Popis
Pátý nejnižší stupeň Aristoteles nedoporučuje požívat laciný popis příliš často, ale povoluje ho (pán s jizvou vs blbá učitelka)
Čtvrtý stupeň, nesvědčí o autorově vynalézavosti, ale může býti účinným řešením, když neví autor v textu kudy kam přijde na scénu duch svatý a učiní to co autor ve své povídce potřebuje. Konec konců je to i Bibli i v Hamletovi od Shakespeareho.
Třetí jsou vzpomínky, ty hlavně dávají smysl budoucím dějům (něco co stojí za zapamatování)
Druhý stupeň je rozpoznání
První a nejlepší způsob je představení charakteru v akci. Neříkat ten chytrý, ale popsat akci kde vlastnosti vyplynou (Růžový panter)
1. Představení charakteru v akci
2. Rozpoznání
3. Vzpomínka
4. Umělé řešení
5. Popis
Pátý nejnižší stupeň Aristoteles nedoporučuje požívat laciný popis příliš často, ale povoluje ho (pán s jizvou vs blbá učitelka)
Čtvrtý stupeň, nesvědčí o autorově vynalézavosti, ale může býti účinným řešením, když neví autor v textu kudy kam přijde na scénu duch svatý a učiní to co autor ve své povídce potřebuje. Konec konců je to i Bibli i v Hamletovi od Shakespeareho.
Třetí jsou vzpomínky, ty hlavně dávají smysl budoucím dějům (něco co stojí za zapamatování)
Druhý stupeň je rozpoznání
První a nejlepší způsob je představení charakteru v akci. Neříkat ten chytrý, ale popsat akci kde vlastnosti vyplynou (Růžový panter)
Bára Nováková
Ahoj Dani,
ešte raz vďaka za skvelý kurz. Dúfam, že nám schvália pokračovanie na jeseň. 😊
ešte raz vďaka za skvelý kurz. Dúfam, že nám schvália pokračovanie na jeseň. 😊
Pre prácu mi kurz dal precvičovanie zručností v písaní,
praktické tipy na písanie zaujímavých textov, ktoré udržujú čitateľa zaujatého počas celého príbehu
zblíženie s kolegami, napriek vzdialenosti a prevažne online stretávaniu
Chcela by som - zameranie sa na úderné nadpisy
zameranie sa na prácu s perexom, resp. s kratšími textovými útvarmi (napr. pre posty na sociálne siete z literárneho pohľadu - nie po technickej stránke, ktorú vyžadujú sociálne siete)
praktické tipy na písanie zaujímavých textov, ktoré udržujú čitateľa zaujatého počas celého príbehu
zblíženie s kolegami, napriek vzdialenosti a prevažne online stretávaniu
Chcela by som - zameranie sa na úderné nadpisy
zameranie sa na prácu s perexom, resp. s kratšími textovými útvarmi (napr. pre posty na sociálne siete z literárneho pohľadu - nie po technickej stránke, ktorú vyžadujú sociálne siete)
Ešte som sa chcela vrátila k Tvojej ponuke na účasť v projekte ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, aj by som sa rada zapojila.
Naděžda Legerská
 |
| 11. lekce dlouhodobého firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 14. 4. 2023 |
Milá Dani!
Ďakujem za všetko, bolo to jedinečné. Tvoj kurz mi dal veľmi veľa, až sa to nedá všetko zhrnúť. Posunul mi hranice fantázie, naučil ma pravidlá priamej reči, opisu, rezonancii.
Ďakujem za všetko, bolo to jedinečné. Tvoj kurz mi dal veľmi veľa, až sa to nedá všetko zhrnúť. Posunul mi hranice fantázie, naučil ma pravidlá priamej reči, opisu, rezonancii.
Ako urobiť opis atraktívnym a že v opise môže byť aj priama reč.
Nezabudnuteľná bola "flinta na zdi" a háček na začiatku.
Mňa tento kurz skutočne veľmi bavil a rada by som sa zúčastnila, ak budem ready aj ďalších stretnutí. Viem si predstaviť pustiť sa do väčších formátov poviedok posunúť tak písanie na vyšší level.
Viktória Jackuliaková Murínová
Bola som nadšená a určite by som rada pokračovala, ak by to šlo.
Kurz mi dal väčšiu remeselnú zručnosť pri práci so slovom ale hlavne - nebáť sa písať, nebáť sa aj ťažkých tém, nebáť sa dať na papier svoje zážitky.
Kurz mi dal väčšiu remeselnú zručnosť pri práci so slovom ale hlavne - nebáť sa písať, nebáť sa aj ťažkých tém, nebáť sa dať na papier svoje zážitky.
Mimoriadne oceňujem, že kurz prebiehal v tíme - na prácach kolegov som sa naučila najviac. Dal mi mnoho nielen pre moju súčasnú prácu ale aj poznanie, že "vypísať" sa je forma terapie.
Ďakujem Danke zo srdca!
Beáta Lipšicová
Kurz byl celkově velmi inspirativní, všechno, co jsme se naučili, lze uplatnit v naší práci. V pokračujícím kurzu bychom se mohli zaměřit i na přípravu textů pro nová média nebo např. na scénáře, čekají nás podcasty, hledání témat a zpracování videí apod. To má zase trochu jiná pravidla, než literární útvary.
Lenka Růžková
Soustředit se na to důležité.
Respektovat žánr.
Nepředpokládat, že čtenář všechno zná.
Zaujmout na první dobrou.
Používat srozumitelný jazyk.
Jasný konec.
Psát pro čtenáře, ne pro sebe.
V pokračování by se mi líbilo víc ukázek z české a světové literatury.
Vojtěch Veselý
Co mi dal kurz: sebereflexi a cennou zpětnou vazbu, poznání, že každý vnímá jinak, že méně je někdy více, že každý autor je originál. A kromě toho samozřejmě (snad) zlepšení mých psavých dovedností! A taky respekt k mým kolegům, jak jsou dobří a jak mě obohatili!
Co bych si přála, pokud bude kurz pokračovat: další práci s cihlami a nové originální úkoly.
Co bych si přála, pokud bude kurz pokračovat: další práci s cihlami a nové originální úkoly.
K protnutí s naší profesí - důležitost titulku, jak psát perex, jak zaujmout novináře, aby moje zprávy četli, čemu se naopak z dálky vyhnout. Promítnutí příběhů do tiskových zpráv a článků o finančních produktech. Jak udělat z vážných, nepříliš oblíbených a konzervativních finančních témat trochu čtivější zábavu.
Dani, moc děkuji!!! Stálo to za to.
Eva Svobodová
Dani, moc děkuji!!! Stálo to za to.
Eva Svobodová
 |
| Literární večer v havířovské knihovně 13.4. 2023 |
Byla jsem pozvána na křest knížky ,, Mami, co je to čupák?,, Spoluautorka je moje kamarádka Bohdana Pufferova . Byl to krásný zážitek, za který děkuji. Program, který připravila Bohďa se svou dcerou Terka Pufferová, byl dech beroucí. Když Terezka zpívala písničku z filmu Bídníci, nejedno oko zaslzelo, to moje určitě.
Eva Pluskalová
Srdečně vás zvu 13. dubna do mojí knihovny. Říkám záměrně mojí, protože se tady cítím jako doma. Navštěvuji ji už 40 let. Představím Vám knihu, na které jsem se podílela společně s ostatními žáky kursu tvůrčího psaní s naší úžasnou lektorkou, spisovatelkou Danou Dana Emingerová Pravdová.
Strávíme příjemnou hodinku nejen povídání, ale také čtení. A hraní na kytaru s mou dcerou Terezou.
Bohdana Pufferová
 |
| 1. lekce dlouhodobého on-line kurzu s Klárou 13. 4. 2023 |
Moc ráda jsem vás všechny zase viděla, a to je pro mě největší zážitek z dnešní lekce 😃
Samozřejmě hned zítra se vrhám na umělou inteligenci a vytřískám z ní, co se dá.
Zdena Součková
Určitě vyzkouším.
To je asi to nejvíc z dneška.
Jiří Wilson Němec
AI - umělá inteligence - zajímavý zdroj informací, určitě vyzkouším, snad se budu umět odtrhnout 😃
Nataša Richterová
AI se bojím, ale zkusím. Děkuji Kláře za ukázky, jak umělá inteligence pracuje.
Děkuji Daně za nabídku účastnit se kurzu, koncepce je opět bezva, i on-line je to fajn se se všemi vidět.
Radka Vodičková
Radka Vodičková
Umělá inteligence se může vyuzit na reserse, ale je nutne ji proverovat, jelikoz si obcas vymysli
Hana Hermanová
 |
| 10. lekce dlouhodobého firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 31.března 2021 |
Téma tabu, každý za tabu považuje něco jiného., rozdíl určuje i kultura, ve které člověk žije nebo byl vychován. To stejné má vliv i na vnímání vyprávěného příběhu, co je pro někoho samozřejmé, nemusí druhému v kontextu dojít.
Po kurzoch som sa veľmi rozpísala. Vďaka drobným cvičeniam z lekcií som zistila, že som schpná počas desiatich minút napísať krátky príbeh a prestal ma trápiť syndróm prázdnej stránky.
Pokud bychom chtěli pokračovat, myslím, že bychom si měli dát trochu pauzu a třeba začít zase po prázdninách. Kurz jde doplnit i „novinářskými“ lekcemi, například o důležitosti titulku zprávy, jak se píše perex, o balastu v tiskových zprávách atp. Součástí může být i kurz o novinkách v pravopisu, což je ale pro náš mezinárodní tým asi zbytečné.
Padl interně v diskusi i návrh na několik „domácích úkolů“ během pauzy, které by nám Dana zadala do případného dalšího pokračování kurzu, a jejich čtením a hodnocením bychom pak třeba v září/septembri odstartovali.
A co jsme se dneš naučili?
Po kurzoch som sa veľmi rozpísala. Vďaka drobným cvičeniam z lekcií som zistila, že som schpná počas desiatich minút napísať krátky príbeh a prestal ma trápiť syndróm prázdnej stránky.
Lenka Růžková
Padl interně v diskusi i návrh na několik „domácích úkolů“ během pauzy, které by nám Dana zadala do případného dalšího pokračování kurzu, a jejich čtením a hodnocením bychom pak třeba v září/septembri odstartovali.
A co jsme se dneš naučili?
Boření mýtů - co je mýtus a co je boření
Plky jsou banality, které jsou většinou mimo hlavní dějovou linii, ale často slouží i pro dokreslení povahy nebo nálady hrdinů
I velmi rychle sepsané kratičké příběhy ukazují fantazii a řemeslo
Hlavní je vždycky dobrý NÁPAD
Eva Svobodová
Plky jsou banality, které jsou většinou mimo hlavní dějovou linii, ale často slouží i pro dokreslení povahy nebo nálady hrdinů
I velmi rychle sepsané kratičké příběhy ukazují fantazii a řemeslo
Hlavní je vždycky dobrý NÁPAD
Eva Svobodová
Možno by som uvítala viac úloh, ktoré sa týkajú aj našich pracovných zodpovedností/obsahu, t.j. napríklad písanie krátkych, úderných foriem, ktoré používame na sociálnych sieťach alebo nadpisy, ktoré používame v banneroch - to by vlastne mohlo byť to novinárske rozšírenie, ktoré spomínala Evka.
Ak bude na to rozpočet, tak sa určite po prázdninách rada zapojím a myslím, že aj nejakú tú prázdninovú DÚ by som mohla zvládnuť... aj keď je možné, že ju budem písať pár dní pred prvým stretnutím.
Naďa Legerská
.jpg) |
| 3. lekce v letním semestru na katedře komiksu v Plzni 22. března 2023 |
Víme už, že každé literární dílo má 3 základní – viditelné - části:
Začátek – uvedení do děje
Prostředek - zápletka, peripetie
Konec – rozuzlení
Každé literární dílo by mělo mít také čtvrtou – neviditelnou – část a to vědomí, proč jsme to psali. My to ještě kolikrát na začátku psaní nevíme. Přichází to k nám postupně, ale na konci příběhu musíme mít jasno. Problém je, že někdy se udělá jasno až po několikátém přepsání… Hledání této čtvrté části se cvičí na bajkách.
Pouze v bajkách je tato 4. část, proč jsme to psali, to morální ponaučení, viditelná. To je to, co dělá bajku bajkou.
Bajky jsou útvary stručné. Používáme v nich přirovnávání a symboliku – mravenec a včelka jako symbol píle, liška vypočítavá. Ale nemusíme se omezovat jen na zvířátka. V bajkách vystupují lidé, věci i abstraktní symboly.
Při psaní bajek můžeme postupovat od konce (v jiném žánru se to příliš nedoporučuje). To znamená, máme rozmyšlené nějaké ponaučení, například se nám líbí rčení, pořekadlo, přísloví a na to vytvoříme příběh. V bajkách na konci musí být PONAUČENÍ! Je to jediný literární útvar, kde je to povoleno. Někdy najdete doslovné ponaučení také na konci pohádek. Jenže jako dospělí nechceme, aby nás někdo poučoval, chceme si hlavně užít příběh. Proto by v beletrii pro dospělé měla být myšlenka spíše mezi řádky, a pokud si ji tam čtenář najde, autor odvedl dobrou práci.
Nataša Richterová
Nataša Richterová
 |
| 5. lekce firemního kurzu 21. března 2023 v Simply5 |
- „Umenie je závislé na pocitoch, intuícii a vkuse.“ – napríklad ako hudba či obrazy
- Skvelým príkladom je abstraktné maľovanie, tam nie sú pravidlá a autor diela sa riadi podľa vlastného uváženia. S odstupom času si však môže pomyslieť, že sa mýlil, a že tentokrát by dielo namaľoval inak.
- VŠETKO CHCE CIT PRE VEC...a intelekt => Fantázia vs. Rozum = podvedome uvažujeme nad správnymi vecami a fantázii kladieme hranice
- Neexistujú striktné pravidlá, ale techniky
- Ako hovorí pani Dana, „pravidlá sa dajú porušovať, pokiaľ to funguje“. Príkladom pre túto časť je Homér alebo Shakespeare, keď vo svojich dielach neodpovedali na otázky, ktoré čitateľom vyplývali z textu. Avšak fungovalo to, pretože sa čitatelia zamerali na oveľa dôležitejšie problémy.
- Ďalším pravidlom/nepravidlom sú zbytočnosti (shit detector) – musíme vedieť, ktoré informácie v texte sú zbytočné/také, čo na nič nenadväzujú, ktoré splnia v čitateľovi očakávania, ktoré sa nikdy nenaplnia. Kvôli tomu vzniklo tiché pravidlo, že text má odpovedať na všetky otázky, ktoré text kladie a časti textu majú byť ucelené. S týmto pravidlom si aj tak každý nakladá po svojom, presne ako Homér a Shakespeare.
- „Trvalosť a hodnota literárneho diela je neodlúčiteľne spojená s osobnosťou autora, ktorý dielo vytvoril,“ teda ide o JEHO inštinkt a JEHO znalosť
- Skvelým príkladom je abstraktné maľovanie, tam nie sú pravidlá a autor diela sa riadi podľa vlastného uváženia. S odstupom času si však môže pomyslieť, že sa mýlil, a že tentokrát by dielo namaľoval inak.
- VŠETKO CHCE CIT PRE VEC...a intelekt => Fantázia vs. Rozum = podvedome uvažujeme nad správnymi vecami a fantázii kladieme hranice
- Neexistujú striktné pravidlá, ale techniky
- Ako hovorí pani Dana, „pravidlá sa dajú porušovať, pokiaľ to funguje“. Príkladom pre túto časť je Homér alebo Shakespeare, keď vo svojich dielach neodpovedali na otázky, ktoré čitateľom vyplývali z textu. Avšak fungovalo to, pretože sa čitatelia zamerali na oveľa dôležitejšie problémy.
- Ďalším pravidlom/nepravidlom sú zbytočnosti (shit detector) – musíme vedieť, ktoré informácie v texte sú zbytočné/také, čo na nič nenadväzujú, ktoré splnia v čitateľovi očakávania, ktoré sa nikdy nenaplnia. Kvôli tomu vzniklo tiché pravidlo, že text má odpovedať na všetky otázky, ktoré text kladie a časti textu majú byť ucelené. S týmto pravidlom si aj tak každý nakladá po svojom, presne ako Homér a Shakespeare.
- „Trvalosť a hodnota literárneho diela je neodlúčiteľne spojená s osobnosťou autora, ktorý dielo vytvoril,“ teda ide o JEHO inštinkt a JEHO znalosť
- Takže pre začiatočníka nie sú dôležité pravidlá, ale rutina a zabehnutosť. Aj zabhenutosť v porušovaní pravidiel
- Pár pravidiel však existuje, ako napríklad vybrať si žáner, nepísať len o tom, čo poznám...avšak ani tieto pravidlá nie sú cestou k správne napísanému dielu. A aj tieto sa môžu porušovať, pokiaľ to funguje- Niekotrí tvrdia, že by sme mali písať len o tom, čo dôverne poznáme. Tento spôsob písania je veľmi limitujúci, ničíme si tým predstavivosť a napokon, pokiaĹ by sa každý riadil týmto pravidlom, nevznikol by žáner, ako je napríklad sci-fi
- Preto prišiel Aristoteles so svojimi 3 dimenziami – motív-akcia-následok, alebo teda minulosť-akcia-budúcnosť. Máme tu možnosť povoliť uzdu fantázie a dotvárať si relaitu. Bez týchto dimenzií by bolo dielo len obyčajnou správou v pár vetách.
- „Píš sám seba,“ – v zmysle písať o tom, čo mám v sebe, čo mám v hlave, ale zároveň, aby to bolo autentické s nami...
Dominika Pirosková
 |
| 9. lekce firemního kurzu v pojišťovně Uniqa 17. března 2023 |
1/ vždycky si má člověk něco odnést
2/ proporce příběhu musí být vyvážené
3/ Rezonance = docvakmutí, dopsání příběhu vedoucí k mrazení po těle
4/ Otevřené konce
Eva Svobodová
Dnes som sa naučila, že: PLKY sú vlastne banality.
Niektoré PLKY sú plkmi len zdanlivo (ak sú dôležité pre príbeh)
Zborenie mýtu môže byť aj z praktického života, ale nemalo by ísť prvoplánovo po senzácii
Treba zohnať knihu od Mňačka: Nočný rozhovor
IDEA – hľadať inšpiráciu vo svojom okolí, aj v bežných veciach, ktoré sa nám dejú
Nadezda Legerská
Zborenie mýtu môže byť aj z praktického života, ale nemalo by ísť prvoplánovo po senzácii
Treba zohnať knihu od Mňačka: Nočný rozhovor
IDEA – hľadať inšpiráciu vo svojom okolí, aj v bežných veciach, ktoré sa nám dejú
Nadezda Legerská
"Plky" mají za úkol dotvořit situaci a připravit ji pro budoucí zvrat v ději, aby vynikl.
Vojtěch Veselý
Gradáciu možno dosiahnuť krátkymi vetami alebo stupňujúcimi prídavnými menami....
Písanie príbehu podľa vzorca nemusí byť striktne o tom, že sa hlavný hrdina niekde fyzicky je, ale môže sa na miesto činu vrátiť aj v spomienkach či myšlienkach, rozanalyzovaním situácie.
Viktória Jackuliaková Murínová
V návaznosti na interní diskuzi: kurz byl skvělý, ale byli jste skvělí i vy a v tom byla asi právě ta jedinečnost a dobrý a podnětný pocit. Takže ano, ráda budu pokračovat. Jen, jak jsme včera rozebírali, toho času (zejména na přípravu) je méně, než bychom si přáli, ale stojí to za to.
Souhlasím s krátkou pauzou a pokračováním, a abychom nevypadli ze cviku, tak jeden úkol na měsíc v době pauzy zvládnu i já.Gradace, rezonance, dostat se čtenáři pod kůži.
Příklad gradace vzestupné a sestupné.
Lenka Růžková
Lenka Růžková
1/ emócia je dôležitá a nemusí byť explicitne popísaná,
2/ rezonancia - je taká trochu "od veci"
3/ plkání znamená trepanie dve na tri (grinningfacewithsmilingeyes)
4/ gradácia vyjadrená rôznymi spôsobmi (krátke vety, stupňovanie prídavných miet a pod.)
Nadežda Legerská
2/ rezonancia - je taká trochu "od veci"
3/ plkání znamená trepanie dve na tri (grinningfacewithsmilingeyes)
4/ gradácia vyjadrená rôznymi spôsobmi (krátke vety, stupňovanie prídavných miet a pod.)
Nadežda Legerská
 |
| Akademie ČTK, jednodenní kurz 8. března 2023 |
Dobrý den,
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.
Bez háčku se nehneš.
PS. Vzkaz kotelníkovi jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.
moc děkuji za kurz, který mě obrovsky nakopl do dalšího psaní a celkově mi dodal obrovskou energii. Už jsem si sepsala osnovu k povídce, která se mi už delší dobu ukládá v hlavě. Tak snad to bude stát za to.
Moc jsem si to užila, dlouho jsem si odnikud neodnesla tolik informací a vzpomínek.
Naučila jsem se, že:
Bez háčku se nehneš.Méně je více.
Z flinty na zdi se musí vystřelit.
Nehruť se, když se tvůj příběh někomu nelíbí, někdo jiný si ho třeba rád přečte třikrát.
Máme na to!
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání! Asi bych nejradši na ten desetidílný kurz od dubna - když už tak už, že.
Ještě jednou moc děkuju a budu se těšit na brzké shledání! Asi bych nejradši na ten desetidílný kurz od dubna - když už tak už, že.
Jinak jsem si objednala knihu Živel Lustig z knihobotu a už na mě čeká v boxu, tak se na ni moc těším.
A díky i za ten Vyšehrad, hned o víkendu se na to všechno vrhnu!
Jana Buchalová
Jana Buchalová
PS. Vzkaz kotelníkovi jsem vyřídila a dokonce jsem zjistila (trochu jsem si to myslela, ale nebyla jsem si jistá), že tatínek u Vás na Vyšehradě topil taky, tak jste se tam potkávali všichni.
Milá Dano!
Byl to opět skvělý kurz - živý, veselý, plný praktických rad a nakopnutí. Těšíme se na dalších deset let spolupráce!
Martina Vašíčková, ředitelka Akademie ČTK
Důležitá je cílová skupina.
Perex nemusí být napsaný podle pravidel, respektive chronologicky.
Text je lepší s citací než bez ní.
Existuje shit detektor.
Nikola Pelclová
Milá Dano a Martino!
Ještě jednou bych vám oběma moc ráda poděkovala za KURZ TVŮRČÍHO PSANÍ v Akademii ČTK, který byl pro mě velmi přínosný.
Naučila jsem se, že název tvoří 80% úspěchu při zaháčkování čtenáře.
Uvědomovat si, pro koho píšu - cílové skupiny.
Říci si, proč jsem to psala - poslání.
Věty musí mít energii (víc sloves, méně adjektiv).¨
Vyházet vše, co nesouvisí s hlavní myšlenkou.
Martina Tůmová
Martina Tůmová
Úvod, neboli háček, je klíčový. Musí být úderný, jasný.
Tři literární cihly v textu jsou dialog, popis, akce. Naučila jsem se, co to je a jak s nimi zacházet.
Tři literární cihly v textu jsou dialog, popis, akce. Naučila jsem se, co to je a jak s nimi zacházet.
Pochopoila jsem, proč využít představení charakteru v akci - lepší, než někoho popisovat, je předvést čtenáři, jak postava jedná, aby si mohl udělat představu sám.
Reálnost textu - čtenář musí věřit, že se to tak mohlo stát.
Poučení je napsané jen v bajce, ale u každého textu musí být jasné, co tím chtěl autor říci.
Lucia Maleveská
Odnáším si ocit že by to mohlo jít!
Ale musím psát, psát, psát!
Nechat čtenáře, ať si udělá názor sám a nepodsouvat mu své domněnky.
Na začátku nejvíc záleží na titulku.
Dana Kohoutová Veselá |
| 2. lekce v letním semestru na katedře komiksu v Plzni 8. března 2023 |
Druhá lekce v letním semestru na katedře komiksu Fakulty designu a umění plzeňské univerzity:
Prostý popis ateliéru se “zvrtnul” v odhalení vlastních strachů i v dojemné vyznání partě spolužáků!
Nikdy předem nevím, jak se studenti s úkolem poperou a co z toho nakonec vznikne.
Nikdy předem nevím, jak se studenti s úkolem poperou a co z toho nakonec vznikne.
Nataša Richterová
Dobrý den,
posílám své texty - můj nejzajimavější zážitek a popis všemi smysly.
Už se těším na další lekci.
Bára Nováková
Bára Nováková
„Chtěl jsem ti nasbírat hříbky do bramboračky, tady je máš. Nemusíš je ani krájet. A měli bychom tu a tam zajít do lesa. Jen tak. Dokud je čas a dokud nás bude umět přijmout."
Manželka udiveně přikývla a tři břízky před našimi okny se rozvážně zavlnily v krátkém profuku vánku od lesa…
Další příklad je v povídce Přímo do Pekel:
Nevěřícně jsem na Billa zíral a nedostávalo se mi slov. „Poslal jsem je přímo do pekel.“
Usmál se a vtom došla páska a kotouček se roztočil naprázdno.
V povídce Začátky:
Karel Skácel moc dobře rozuměl. Alena tedy viděla dobře. To jsou panečku začátky, to je skvělý rozjezd. Zatracené ovce, zatracené krmení, zatracená učitelka, zatracení Řeci, zatracení nebožtíci. Zatracené Vilémovice. A to se ani nezeptal, co bude na oběd. Možná vepřo, knedlo, zelo nebo řízek. Svíčková by bodla, řekl si. Jediná světlá vyhlídka. Ale než půjde, ještě zavolá na bezpečnost do Javorníka.
Byla neděle, konec března roku 1955 a začal znovu poletovat sníh.
Byla neděle, konec března roku 1955 a začal znovu poletovat sníh.
Dana
 |
| 4. lekce firemního kurzu v Simply5 na Vinohradech 7. 3. 2023 |
Ke svému dnešnímu referátu o chybách v psaní přikládám úryvek ze hry Odcházení od Václava Havla, který jsem citovala:"Co chvíli se mi stane, že si vzpomenu na něco, na co jsem zapomněl, ale vzápětí zapomenu, na co jsem si vzpomněl.
Začíná to být vážné. Každou chvilku například zapomenu, kdo je na jevišti a kdo odešel, zda někdo někomu tyká nebo vyká, jakou měl náladu, když odešel, a tak dále a tak dále. Může se mi klidně stát, že někdo přijde a už nikdy neodejde, anebo naopak odejde hned na začátku a už nikdy nepřijde, anebo má přijít, ačkoli už je na scéně, nebo má odejít dvakrát za sebou, aniž mezitím přišel.
Budu psát básně."
Zita Dubová
Ahoj Dano,
chtěla bych Ti moc poděkovat za letošní kurzy. Jak vždycky říkávám, otevíráš mi nové dveře: Dobeška, Loučeň, víkendové kurzy, semináře dramaturgie... Sedíme všichni pohromadě, necháváme mezi sebou kolovat čokoládu a diskutujeme, smějeme se... panuje mezi námi kouzelná atmosféra, kterou tvoříš.
To byla nádhera!!
Bohužel, s pomalu se blížící maturitou a přijímačkami je toho na mě hodně. Jarní turnus dlouhodobých kurzů s Vámi nezvládnu a budu se muset, i když nerada, dočasně odpojit. Budu se na Vás všechny těšit zase v létě či na podzim, kdy budu mít (doufejme) všechno úspěšně za sebou. Kdyby se mi někdy v mezičase podařil nějaký výplod mé fantazie přenést i na papír, ráda ho pošlu.
Děkuju Ti za to, co děláš. Jsem vděčná, že jsem toho všeho mohla být součástí.
Linda Hájková
Linda Hájková
 |
| 5. literární dílna na Loučeni 2.-5. března 2023 |
Ondřej Neff kvůli nám v sobotu nepsal! Přijel na literární dílnu na zámek Loučeň. Porušil tak své spisovatelské pravidlo - psát každý den - a věnoval nám, psavcům, svůj čas. Nám, tlupě šílenců, jak nás sám označil. Ale vzápětí dodal, že kdykoli za námi zase přijede, protože cituji:
„Ten barák je inspirativní jako kráva!” (zámek Loučeň
) A kdo jiný než šílenci jsou schopni se pustit do takového projektu, jakým jsou příběhy ze starých časů ze života zdejšího šlechtického rodu.” Příběhy lásky, zrady, vášně, ale i převratných vynálezů a technického pokroku. Příběhy, které píše několik různých autorů a které se objeví v jedné knížce.
) A kdo jiný než šílenci jsou schopni se pustit do takového projektu, jakým jsou příběhy ze starých časů ze života zdejšího šlechtického rodu.” Příběhy lásky, zrady, vášně, ale i převratných vynálezů a technického pokroku. Příběhy, které píše několik různých autorů a které se objeví v jedné knížce.Inspirace, která se skrývá v těch starých zámeckých zdech, mi pokaždé dobije baterky!
Odvážím si spoustu cenných rad od spisovatelské legendy a k tomu dotek tajemna…
Nataša Richterová
Nataša Richterová
Loučeň byla super a ty a tvoje parta taky.
Posílám svou rozhlasovou povídku o hradě Houska. Jmenuje se PŘÍPAD UKRADENÉHO SPÁČE. Třeba by Vás mohla inspirovat. I já posílám návrh, jak by se ta kniha o knížecím rodu dala pojmout, jak rámcovým textem co nejpřehledněji a logicky propojit cca 35 krátkých povídek, popisujících život někdejších obyvatel a majitelů zámku Loučeň:
Na Loučeň přijíždí mladá žena. Má pověření odboru památkové péče MK, aby prozkoumala mobiliář a artefakty zámku a určila původ, zejména pak autentičnost objektů, které rodině T-T skutečně patřily. Přijímá ji zdejší kastelán. Jejich vztah je zprvu napjatý až nepřátelský, tím spíš, že se začnou dít divné věci, jež oba přičítají zlému úmyslu toho druhého.
Procházíme zámkem a seznamujeme se s významnými i drobnými předměty – které se nějak objevují v povídkách, je snadné je tam redakčně doplnit.
Úřednice a kastelán zvolna k sobě nacházejí cestu. Zdá se, že mladá žena je reinkarnací kněžny Marie. Podezření se mění v jistotu, dochází k vyvrcholení mystérie, kastelánovi jde o život a ve finále se ukáže, že kastelán je reinkarnací knížete Alexandra. V závěru vstupují do prostoru mystického bludiště před zámkem. Přijíždí auto, brána se otevírá, auto vjede dovnitř. Bludiště je prázdné, ani v zámku nikdo není, jak zjišťuje autentická mladá žena vyslaná odborem památkové péče, aby prozkoumala zdejší mobiliář. Kdo byla první žena? Kdo kastelán? Nevíme.
Míru mystiky a tajemna lze nastavit, ale princip je: zastavení u artefaktů, akce mezi ženou a kastelánem, projekce předmětů do povídek. Spojovací texty musí být kratičké, aby neutlačovaly povídky, které musejí být hlavní masou knihy.
Ondřej Neff
Na literární dílně na Loučeni jsem si znova ověřil, že konstelace vedené správnou osobou, umí mnohé vyjasnit, rozmotat, ukázat náhled řešení, dokonce i ve vymyšleném příběhu.
Potvrdilo se mi také, že psát mohu i o něčem, o čem jsem nikdy neslyšel, k dané problematice nemám nijak blízký vztah, ovšem podmínkou je řádně se připravit a nastudovat materiály.
Je i nutné ztratit zbytečný ostych, prostě ten nápad dostanu, prostě to napíšu a bude to dobrý! A když ne, tak kvůli tomu nikdo neonemocní, ani neumře.Poznal jsem, že „velcí lidé“ - zde pan Ondřej Neff - jsou úplně normální, skromní, ochotní pomoci a jednoduše je poznat, že kdo umí, ten umí. A že k práci dokáže přistupovat pragmaticky.
Je i nutné ztratit zbytečný ostych, prostě ten nápad dostanu, prostě to napíšu a bude to dobrý! A když ne, tak kvůli tomu nikdo neonemocní, ani neumře.Poznal jsem, že „velcí lidé“ - zde pan Ondřej Neff - jsou úplně normální, skromní, ochotní pomoci a jednoduše je poznat, že kdo umí, ten umí. A že k práci dokáže přistupovat pragmaticky.
Psaní na zakázku není ostuda, v podstatě je taková zakázka poctou a vše co napíšu se může hodit.
Výlet do Mcel se hodil i do povídky z hlediska reálií přírody a staveb.
Negativem je, že je potřeba i spát a to zdržuje od psaní. Dále, že čtyři dny na kurzu bohužel uběhnou- matematicky vyjádřeno:
4DNY x N (kde „N“ jest „kurvarychlejc než v práci“)
Marek Bucko
4DNY x N (kde „N“ jest „kurvarychlejc než v práci“)
Marek Bucko
Z přednášky pana Neffa jsem si odnesla, že román je nejdřív o pocitu a že když něco nefunguje, je potřeba se vrátit zpět. A taky, že toho hodne skončí v kamnech :-).
Z rozhovorů s ostatními účastníky jsem si odnesla, že každý má zajímavý osobní příběh.
Z rozhovorů s ostatními účastníky jsem si odnesla, že každý má zajímavý osobní příběh.
Ačkoliv všichni píšeme pořád tak trochu o sobě, a pan Neff to malinko taky přiznal, když zmínil, že u Sňatků z rozumu se jeho tatínek inspiroval vlastní rodinou, přijde mi, že se v kurzu sešlo tolik zajímavých lidí, že kdyby každý z nich napsal knihu o sobě nebo inspirovanou svým životním příběhem, ráda si ji přečtu.
Co mi přišlo nepatrně líto, že nebylo tolik prostoru na samotné psaní a čtení, ale to bylo i tím, že jsem musela odjet dřív.
Bylo to moc skvělé!
Zdravím z Bruselu,
H(J)ana Hermanová
H(J)ana Hermanová
Odpoledne s Ondřejem Neffem bylo zajímavé, dlouhé, ale přínosné. (když se zacyklím, není jiné cesty ven, než se vrátit na začátek a začít znova… klást důraz na pocity!... definovat postavy a mít jasný rámec….)
Přednáška Yakeena a Safi byla dechberoucí – pro mě měla větší přínos po osobní stránce, ale určitě měla na dílně své místo.
Výlety byly fajn neorganizované. Každý je jinak unavený, jinak nastavený a když bylo na výběr, každý si užil odpoledne po svém.
Moc moc moc mě bavilo číst věci před ostatními nahlas a získávat tak zpětnou reakci, slyšet názory zkušenějších a přitom být v pohodě, klidu, protože přece nic není úplně blbě a dá se s tím pracovat.
Mám plnou hlavu nových zkušeností. Poznala jsem nové lidi s mnoha dobrými nápady a pro mě jsou všichni inspirací. Je zvláštní, jak najednou naskakují náměty. Prostě kudy chodím, tudy píšuJJJ
No a co se týká knihy – DRŽÍM PĚSTI!!
Petra Černá
Mám plnou hlavu nových zkušeností. Poznala jsem nové lidi s mnoha dobrými nápady a pro mě jsou všichni inspirací. Je zvláštní, jak najednou naskakují náměty. Prostě kudy chodím, tudy píšuJJJ
No a co se týká knihy – DRŽÍM PĚSTI!!
Petra Černá
.jpg)
Děkuji přátelům, kteří smýšlejí jako já, píšou srdcem a krásnou češtinou.
Děkuji Daně, která ví, co nám udělá dobře, a vnáší nám do psaní i do života světlo.
Milá Loučeni, doufám, že neloučím se navždy.
Asja Žilová
Děkuji Dano,
Loučeň byla výborná! 😊Myslím na ni často. A čerpám z ní energii😊
Irena Taterová
Loučeň byla výborná! 😊Myslím na ni často. A čerpám z ní energii😊
Irena Taterová
Dobrý den,
posílám odkaz na rodokmen české větve Thurn-Taxisů, ale tyto stránky obsahuji další desítky rodokmenů, na jméno se dá kliknout a dostanete se do příslušného
Vratislav Zákoutský, kastelán
posílám odkaz na rodokmen české větve Thurn-Taxisů, ale tyto stránky obsahuji další desítky rodokmenů, na jméno se dá kliknout a dostanete se do příslušného
Vratislav Zákoutský, kastelán
Posílám postřehy z Loučeně:
Ondřej Neff - trochu mu trvá, než se dostane k jádru, ale pak je to zajímavé - poznatky: jak z krize, když začne být příběh a postavy nereálné (vrátit se do místa, kde to funguje, zbytek vyhodit); řídit se pocity; psát pravidelně
Lektoři - přednáška o fungování systému výborná; konstalace zajímavé za předpokladu, že jsou postavy a příběh dobře připravené; užitečná ukázka nevděčnosti a složitosti redakční a editorské práce na skupinovém díle; vždy je lepší proškrtávat delší text než natahovat krátký
Prostředí a lidi - příjemné a inspirující
Michal Hejna
 |
| 5. literární dílna na Loučeni 2.-5. března 2023 |
Moc díky za zážiky na zámecké literární dílně na Loučeni.
Baví mě téma historických postav, mix skutečnosti a fikce nad jejich životy
Krásný a inspirativní prostředí zámku, obrovský prostor pro příběhy
Půldenní výlet ve volném formátu je super
.jpg)
Krásný a inspirativní prostředí zámku, obrovský prostor pro příběhy
Půldenní výlet ve volném formátu je super
.jpg)
Zkušenost z kolektivního psaní:
- vnímám to jako komplikované téma, které ale může přinést zajímavý výsledek
- vnímám to jako komplikované téma, které ale může přinést zajímavý výsledek
Konstelace: není moje oblíbená disciplína
Dobré jako cvičení uvěřitelnosti příběhu a inspirace pro další
Setkání s Ondřejem Neffem: krásný a pozitivní zážitek, potěšení z jeho řeči
Doporučení: texty založené a vystavěné na silném pocitu, pak figury a jejich střety.
princip Jednoduchost a stylizace postav
nutné psát denně
Martin Paruch
Dobré jako cvičení uvěřitelnosti příběhu a inspirace pro další
Setkání s Ondřejem Neffem: krásný a pozitivní zážitek, potěšení z jeho řeči
Doporučení: texty založené a vystavěné na silném pocitu, pak figury a jejich střety.
princip Jednoduchost a stylizace postav
nutné psát denně
Martin Paruch
 |
| Objednávky knihy |
JE TEĎ NĚKDO Z KARVINSKA NA TVÝCH KURZECH?
Ta beseda a zdejší křest knihy MAMI, CO JE TO ČUPÁK v naší knihovně bude 13. dubna. Tak kdybys někoho měla, dej echo, prosím.
Můžu akci též sdílet na tvých stránkách, až budu mít plakátek?
Bohdana Pufferová
Úhel pohledu aneb kdo je vypravěčem příběhu:
1) První osoba (ich-forma) „Já jsem…“
Příklad: „Z chodby ke mně doléhal křik a pláč. Bála jsem se opustit bezpečí skříně. Cítila jsem zápach kuliček proti molům, které mne šimraly v nose. Měla jsem co dělat, abych zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Výhody
· Navozujete intimní vztah s čtenářem, který příběh prožívá očima hlavního hrdiny. Čtenář sdílí jeho myšlenky, pocity.
· Vypravěč může ukázat svůj původ, sociální status apod. prostřednictvím jazyka.
· Vnitřní monology. Délka a vnitřní monology by se neměly přehánět, ale tu a tam se nějaký hodí a v první osobě se píší snadněji.
Příklad: „Z chodby ke mně doléhal křik a pláč. Bála jsem se opustit bezpečí skříně. Cítila jsem zápach kuliček proti molům, které mne šimraly v nose. Měla jsem co dělat, abych zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Výhody
· Navozujete intimní vztah s čtenářem, který příběh prožívá očima hlavního hrdiny. Čtenář sdílí jeho myšlenky, pocity.
· Vypravěč může ukázat svůj původ, sociální status apod. prostřednictvím jazyka.
· Vnitřní monology. Délka a vnitřní monology by se neměly přehánět, ale tu a tam se nějaký hodí a v první osobě se píší snadněji.
Úskalí psaní v první osobě
· Ztratíte možnost perspektivy, tedy být na několika místech najednou. Čtenář může vidět pouze to, co vidí hlavní postava.
· Může tak dát čtenáři zkreslený a nikoli objektivní pohled na věc (nespolehlivý vypravěč).
· Můžete tak nechtěně vyzradit dopředu něco, co chcete, aby čtenář postřehl až později.
· Hlavní postava musí být dostatečně zajímavá na to, aby to čtenáře vtáhlo a udrželo jeho zájem až do konce knihy.
2) Třetí osoba – (er-forma) – limitovaný vypravěč „On/ona něco…“
„Z chodby k ní doléhal křik. Netušila, kolik lidí už zabili. Bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Třetí osoba je dalece nejpoužívanější úhel pohledu při psaní knih. Existují přitom dva druhy – vševědoucí a limitovaný. Podívejme se na ně blíž.
Výhody psaní ve třetí osobě
· Objektivita při vyprávění. Pohled nezkreslený úzkým viděním světa hlavního hrdiny.
· Větší volnost a flexibilita. Možnost být na více místech najednou.
Úskalí psaní ve třetí osobě
· Menší intimita se čtenářem.
Kombinovat, ano či ne?
Pokud chcete psát v první osobě a zároveň potřebujete být na více místech najednou, můžete zvolit více vypravěčů, jak jsme o tom mluvili v minulém článku. Jen musíte čtenáři dát jasně najevo, kdy došlo ke změně pohledu. Nejlépe uděláte, když jej budete střídat po kapitolách, pokud se pro to rozhodnete.
Nikde přitom není psáno, že musíte psát ve stejné osobě celou knihu. Rozhodně ale neměňte úhel pohledu příliš často, a už vůbec ne ve chvíli, kdy to čtenář nečeká.
Specialitky
3) Třetí osoba – vševědoucí vypravěč
„Z chodby k ní doléhal křik a pláč. Děti se držely matky za ruku a očima hledaly tátu. Mladší syn si přál, aby se tak brzy nevzdal dudlíku. Jeho sestra brečela především proto, že nechala nahoře panenku a máma ji teď nechtěla pustit, aby si pro ni došla. Mámě se honilo hlavou, že jestli přežijí, už nikdy nebude na děti křičet. Hlavně ne na svou nejstarší dceru, která zůstala v patře a bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které tam byly ještě od doby její babičky, jež je zakoupila se slevou v místním koloniálu a které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila se útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
4) Druhá osoba alias stalking
„Z chodby k tobě doléhal křik a pláč. Bála ses opustit bezpečí skříně. Cítilas zápach kuliček proti molům, které tě šimraly v nose. Mělas co dělat, abys zadržela kýchnutí a neprozradilas útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Psaní ve druhé osobě je způsobem, v němž se autor obrací přímo k některé z postav. Je nejpracnější a nejméně používaný. Častěji, než psát ve druhé osobě celou knihu, se autoři uchylují k tomu, že píší ve druhé osobě některé kapitoly. Hodí se například pro postavy, které někoho sledují (stalkují) a komentují jeho činnost. Případně se také hodí pro román v dopisech, který ale také dnes již není moc běžný.
· Ztratíte možnost perspektivy, tedy být na několika místech najednou. Čtenář může vidět pouze to, co vidí hlavní postava.
· Může tak dát čtenáři zkreslený a nikoli objektivní pohled na věc (nespolehlivý vypravěč).
· Můžete tak nechtěně vyzradit dopředu něco, co chcete, aby čtenář postřehl až později.
· Hlavní postava musí být dostatečně zajímavá na to, aby to čtenáře vtáhlo a udrželo jeho zájem až do konce knihy.
2) Třetí osoba – (er-forma) – limitovaný vypravěč „On/ona něco…“
„Z chodby k ní doléhal křik. Netušila, kolik lidí už zabili. Bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Třetí osoba je dalece nejpoužívanější úhel pohledu při psaní knih. Existují přitom dva druhy – vševědoucí a limitovaný. Podívejme se na ně blíž.
Výhody psaní ve třetí osobě
· Objektivita při vyprávění. Pohled nezkreslený úzkým viděním světa hlavního hrdiny.
· Větší volnost a flexibilita. Možnost být na více místech najednou.
Úskalí psaní ve třetí osobě
· Menší intimita se čtenářem.
Kombinovat, ano či ne?
Pokud chcete psát v první osobě a zároveň potřebujete být na více místech najednou, můžete zvolit více vypravěčů, jak jsme o tom mluvili v minulém článku. Jen musíte čtenáři dát jasně najevo, kdy došlo ke změně pohledu. Nejlépe uděláte, když jej budete střídat po kapitolách, pokud se pro to rozhodnete.
Nikde přitom není psáno, že musíte psát ve stejné osobě celou knihu. Rozhodně ale neměňte úhel pohledu příliš často, a už vůbec ne ve chvíli, kdy to čtenář nečeká.
Specialitky
3) Třetí osoba – vševědoucí vypravěč
„Z chodby k ní doléhal křik a pláč. Děti se držely matky za ruku a očima hledaly tátu. Mladší syn si přál, aby se tak brzy nevzdal dudlíku. Jeho sestra brečela především proto, že nechala nahoře panenku a máma ji teď nechtěla pustit, aby si pro ni došla. Mámě se honilo hlavou, že jestli přežijí, už nikdy nebude na děti křičet. Hlavně ne na svou nejstarší dceru, která zůstala v patře a bála se opustit bezpečí skříně. Cítila zápach kuliček proti molům, které tam byly ještě od doby její babičky, jež je zakoupila se slevou v místním koloniálu a které ji šimraly v nose. Měla co dělat, aby zadržela kýchnutí a neprozradila se útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
4) Druhá osoba alias stalking
„Z chodby k tobě doléhal křik a pláč. Bála ses opustit bezpečí skříně. Cítilas zápach kuliček proti molům, které tě šimraly v nose. Mělas co dělat, abys zadržela kýchnutí a neprozradilas útočníkům, že se nahoře skrývá ještě někdo živý…“
Psaní ve druhé osobě je způsobem, v němž se autor obrací přímo k některé z postav. Je nejpracnější a nejméně používaný. Častěji, než psát ve druhé osobě celou knihu, se autoři uchylují k tomu, že píší ve druhé osobě některé kapitoly. Hodí se například pro postavy, které někoho sledují (stalkují) a komentují jeho činnost. Případně se také hodí pro román v dopisech, který ale také dnes již není moc běžný.
Klára Dvořáková
 |
| 10. lekce dlouhodobého on-line kurzu 23. února 2023 |
Pro spisovatele neexistuje žádné tabu. Vyberte si něco nedotknutelného a toho se "dotkněte". Ale ať to není samoúčelné, ale opravdu zajímavé a zábavné čtení. Je to téma, které nám kdysi zadal Arnošt Lustig. Petr Holub zbořil svatozář kolem samého Arnošta. Další pokusy zde. Je to Váš první úkol do jarního turnusu kurzu pro super-pokročilé.
Dana
Ahoj Mili, Dani,
přes úschovnu jsem poslala fotky z křtu na Dobešce, dřív to fakt nešlo. Ale věřím, že se rozsvěcuje na lepší časy a můžu zase volněji ,,být".
Fotky z mého foťáku nejsou cvak a poslat, navíc nefotím s bleskem, takže je to na nich poznat, různě jsem zesvětlovala atd. Proto mají ,,technické znaky retro" :))) Ale jak je mým heslem, jde o to, co na nich je. Bylo to milé setkání.
Jsem v situaci, kdy na volno-časovky nemám potřebný čas a energii.
Knihu MAMI, CO JE TO ČUPÁK ještě postupně rozdávám, protože jsem na Vánoce byla,,mimo běžný průběh" (pohovory, ztráta peněženky, zranění a blá, blá blá, když se daří, tak se daří, pokračovalo to i začátkem ledna, ale snad jsem vše
ustála. Nádech, výdech, nový začátek)
Kniha se moc líbí, kamarádi, kamarádky, tety i všichni nejbližší u ní roní slzy smíchu i dojetí.
Všem velké díky. Ještě se musím zeptat neteře, jak dopadlo vysvětlování, Co je to Čupák?, prvňáčkovi, který donesl samé jedničky, hezky čte a dožadoval se vysvětlení.
Jana Bednářová
 |
| První seminář letního semestru 22. února 2023 na katedře komiksu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni |
Dana Emingerová
.jpg)
.jpg)
"Vyhledávaný žánr nakladatelů je souvislejší text např. novela nebo román," řekl Petr Himmel na přednášce. Také bychom mohli prorazit se zajímavými cestopisy nebo detektivkami.
Co jsem si odnesl z dlouhodobého kurzu:
- Psaní je řemeslo a dá se mu naučit.
- Méně je vždycky více. Pozor na dělání "LITERATŮRY".
- Flinta na zdi musí střílet.
- Nemělo by se dopustit, aby se umožnilo literární cihličce stát se panelem.
- Nepsat úřední podmiňovací věty- přesně tak blbě, jako tu předchozí.
- Udržovat čas v průběhu útvaru- pokud nepotřebuji zdůraznit dramatičnost.
- Nenálepkovat osoby a hrdiny. Vykreslit charakter tak, aby si dal nálepku čtenář. S výjímkou bajek.
- Uvědomovat si literární i skutečnou pravdu.
- Nevysvětlovat ani málo (dobové reálie, zkratky- VŘSR, MNV, atd), ani moc.
- Dílko musí bublat, zurčet, plynout a být jasné, proč jsem jej napsal.
- Ještě jsem si odnesl něčí propisku, ale nevypadá draze a nebylo to schválně- fakt!😀)
Únor s Jiřím Wilsonem Němcem v
Víkendový kurz je pro mě vždy jako opakované sledování oblíbené epizody kultovního seriálu. (Přátelé atp. ) Moc se na něj těším, vím, co mě čeká a nikdy se mi neomrzí. A i když si myslím, že jej dokonale znám a nic mě už nemůže překvapit, vždy zjistím, že jsem si tam opět našel něco nového, neobjeveného.
Díky, víkend na kurzu je pro mě zábavnější než chata, hory, cokoli!
Shrnutí toho, co jsem se naučila nebo toho, co jsem si připomněla :
V textu nesmí být za sebou slova končící na -ící.
Získala jsem základy pro psaní bajky a základy pro psaní dialogu a popisu.
Je dobré text proložit přímou řečí.
Pozor na psaní příslovců a přídavných jmen.
V sobotu Český rozhlas Olomouc vysílá první premiéru Wilsonovy povídky a za týden druhou. Respektive v sobotu jednu - Mariáš a v neděli dvě kratší Dýmka a Knihovník. Děkuji mnohokrát a velice zdravím!
Eva Lenartová
Psaní nesmí být nuda.
Na únorovém víkendovém kurzu pro pokročilé a začátečníky (11. až 12.2.2023) jsem se naučil, jsem se naučil, že se mám stále co učit. Zopakoval jsem si, že musím dát pozor na opakující se slova, spojky, koncovky a nechtěný verš.
Nedramatizovat část příběhu, která je pro celek nepodstatná.
Znát dobře své postavy, pracovat s nimi, udržovat jejich příběh, logiku. Pak to z příběhu pozná i čtenář.
Rezonance na konci příběhu osloví čtenáře, dokáže zanechat hluboký dojem.
Pro svoji práci mít dobré a podrobné podklady pro psaní článků, vystavění příběhu na základě všech dostupných informací.
Lenka Růžková
Na lekci jsme rozebírali bajku Orel a a hovnivál převyprávěnou Janem Werichem. Bajka napsaná Ezopem je mnohem kratší než Werichova. Je to přesně ten případ, když dobrý autor nebo vypravěč může porušit pravidla rétoriky. Zde to opravdu nevadí, je to stále napínavé a posluchač se těší, jak to bude dál.
Pokud mám rozebrat, co vypravěč porušil a kde udělal chyby oproti běžným normám, tak je to délka bajky. Úvod je hodně popisný – orel plachtil, kroužil, honil se atd. popis, co dělal zajíc, to samé. Nemají se používat známá úsloví jako např. jako blesk. Popis stojícího broučka a jeho přirovnání k Vénovi ze vsi, holínku přes holínku a pak je tam další osoba Franta a informace o tom, o čem klábosí. Připadá mi to jako flinta na zdi a není to potřeba. I když je to podle mého vtipné. Koktání a jeho napodobování v pravopise se taky nedoporučuje psát – s hovni, s hovnivá.....
Výraz, že snědl mozek a vykloval srdce se mi nezdá vhodný (myslím, že vše vyklove a sní).
Ahoj Dano!
Každý dělá při psaní nějaké chyby. Ale pokud je pisatel opravdu dobrý, překročení norem čtenář ani nepozná, naopak je to často i přínos. Obecně však platí:
Psaní detailů musí být přiměřené, aby jen podpořilo představivost čtenáře a pisatel nesmí tyto detaily nešikovně vkládat do textu.
Pokud je možno napsat, konkrétní místo nebo jméno tvora, je to vždy lepší než cokoliv abstraktního.
Pisatel má jít přímo k věci, vyloučit nepotřebné pocity co dělal. Časté je taky nevhodné a nadbytečné používání pasiv. Ty se používají pouze výjimečně.
Je zbytečné prodlužovat věty slovy který, jenž, čímž. Těmi vznikají dlouhá souvětí, tzv. přetížené věty.
Nedodržováním úhlu pohledu by mělo být minimální (auto vzdoruje, já přitvrzuji).
Nahodilý verš může rušit (např. mně se nechce učit, nedám se však rušit). Lépe je, se tomu vyhnout.
Zbytečné vysvětlování, pisatel sděluje dialogem a akcí. Je to nudné, když popisuje pocity postav.
Podivné je i napodobování v pravopise. Např. když někdo koktá, je lépe napsat, než rozepisovat ko-ko-koktání.
Častá a známá je tzv. flinta, která nevystřelí. Autor představí děj, který má změnit výsledek a pak na něj zapomene, epizody nemají opodstatnění.
Stává se, že pisatel odhalí konec příběhu velmi brzy. Je lepší nevědět, jak to dopadne.
Čtenář musí být pohnutý osobami, a ne emocemi pisatele. Autor má vstoupit hluboko do pocitů vymyšlené postavy s odpovídající pozorností.
Afektované psaní odpuzuje stylem, ve kterém se projevuje ego autora. Odrazuje i rádoby vtipné použití metafor.
K dalším prohřeškům patří i hledání komplikovaných cizích slov. Musíme mluvit jasně a srozumitelně a většinou použít to, co nás napadne první, pokud to zní zajímavě a trefně.
Ani příslovce, která upravují slovesa, přídavná jména, nesmí se používat často. Nejhorší je příslovce ve spojení s uvozovacím slovesem. Např. škemral poníženě, vykřikla výhružně, chutná nějak divně.
Je toho pro začátečníka opravdu hodně. Dobrý editor chyby pozná okamžitě, my se to musíme pomalu učit. Je potřeba vycházet z toho, že se sdělení musí řídit gramatickými pravidly. Špatná gramatika plodí špatné věty. Trpný rod a pasiva užívat jen v nejnutnějších případech. Zbytečně neodbočovat v detailech, ztrácí se příběh. Dlouhá souvětí jsou většinou zbytečná. O čem se rozepíše autor, musí to mít opodstatnění, a ne potom se už k tomu nevracet. tzv. flinta na zdi.
V detailech a odbočujících epizodách se ztratí příběh.
Nejlepší autoři občas porušují pravidla psaní. Pokud si autor není jist, že píše dobře, musí se pravidel držet.Bohuna Kopřivová
Ahoj Dani,
posielam ti opäť materiál z dnešného, opäť výborného, stretnutia. 😊
· ER forma – rozprávač vidí do hlav všetkým
· Ich forma – to mne rozprávam v tvare JA. Vidíme do hlavy len do hlavy jedného hrdinu
· Du forma – je o tebe. Motlitby su v Du forme. Je naliehavá, pôsobí rozkazovačne.
osoby a teda uhly pohľadu by sa nemali miešať.
Zásah zhora je neočakávaný zvrat v príbehu, ale nesmie ich byť v jednom príbehu veľa, aby to čitateľa bavilo.
Děkuji za poslední lekci a za lednový Zpravodaj. Hlásím se na prezenční hodinu 15. 2. v Nových Butovicích s nakladatelem Petrem Himmelem z Garamondu. Stejně tak pojedu rád v březnu na literární dílnu na Loučeň.
V životě jsem si prošla jedním z nejnáročnějších období, které můžete zažít. Šikanou. Poznamenalo to mé fyzické i psychické zdraví tak, že jsem uvažovala o sebevraždě. Naštěstí jsem ve svém okolí měla pár bytostí (schválně píšu bytostí, protože jednou z nich byl i můj pes Figaro), lidí, kteří mi byli ochotni pomoci a poskytnout i tak důležitou psychickou podporu. Už jsou to asi tři roky zpátky a jak je vidno, pořád jsem tady. Žiju jenom díky nim, a taky proto, abych podvědomí o nebezpečnosti šikany mohla dál šířit. Proto jsem i minulý rok vystupovala na 5. ročníku řečnické konference, kterou každoročně pořádá organizace TedX, speciálně u nás je to TedXpragueED. Vyprávěla jsem tam svůj příběh, video je na YouTube. Dále se také snažím věnovat tématu šikany i na kurzech Tvůrčího psaní podle Lustiga, které vede Dana Emingerová. Již jsem napsala pár příspěvků, které mám na webu, a snažím se o tom psát dál i na svém blogu. Myslím si totiž, že je důležité, aby si lidé uvědomili, jak nebezpečná může být nejen fyzická, ale především psychická šikana, která častokrát zanechá mnohem horší následky. Kolik lidí ve vašem okolí potřebuje vaši pomoc, a vy o tom ani nevíte? Proti šikaně se zkrátka musí bojovat, jen mít vůli, chuť a odhodlání. Jenom pak se totiž může něco…změnit.
První věta má být krátká
Klidně mohu použít přímou řeč už v první větě
Metafory někdy lépe zafungují - vtáhnou do problému víc než popis
Dát si bacha na nadpis, aby nezaváděl jinam
Pokud je to záměr, v češtině mohu přecházet z minulého času do přítomného
Petra
Ahoj Dano,
.jpg)
Vyberte si literární postavu. Připravte si krátký příběh ze svého důvěrně známého prostředí, ve kterém se běžně pohybujete – ranní boj o koupelnu u vás doma, cesta do školy, hádka se šéfem u vás v kanceláři, milostná scéna s vaším partnerem... Důležité je, abyste se drželi reality vašeho všedního dne. Vepište literární postavu do příběhu tak, abyste zachovali její charakter, ale zároveň jste uchovali věrohodnost vašeho světa. Více zde. A příklady: Popelčino daňové přiznání a Saxana.
Ďakujem za výživné dve hodiny
- Veselá a smutná esencia je tenká hranica a závisí od nej otázka vzdialenosti
- Čo je rozpoznanie, zásah z hora
- Striedanie literárnych tehál v texte zabezpečí dynamickosť textu
- Je dôležité aby sme v texte vysvetlili postavu a nepoužívali len meno, ktoré čitateľ nepozná
- Vedieť pracovať s esenciami je dôležité vedieť opísať aj erotickú esenciu, ale aby bola poňatá jemné a skôr o emóciách
Pozor na rytmus, aby nebyl jednotvárný.
Když začnete psát, tak zápletka nemusí být ještě úplně jasná, může přijít až časem. Počáteční nápad se může týkat „jen“ zajímavé postavy či události.
Zde najdeme encyklopedii všech archetypálních zápletek, které známe:
Český rozhlas Olomouc bude v únoru vždy v sobotu od 18. 05 (po zprávách) vysílat v pravidelném cyklu SETKÁNÍ S LITERATUROU mé povídky, a to MARIÁŠ, DÝMKU A KNIHOVNÍKA. Stanici lze naladit buď na webu (stačí zadat ČR Olomouc) v uvedeném čase a nebo si pořad poslechnout v čase jiném, ale jen do týdne po vysílání. Pokud si tedy najdete půlhodinku každý únorový víkend a nebudete zklamáni, dejte na našich FB stránkách Psaní dává křídla vědět. Za tuhle zpětnou vazbu budu rád.
Ahoj Dano,
Ahoj Dano!
Děkuju za víkendový kurz, bylo to moc fajn. Pro mě je celkem obtížné sepsat v deseti bodech, co nového jsem se naučil. Tak napíšu jen pár vět.
Zdravím přátelé,
chtěl bych všem poděkovat za skvělý čas strávený na kurzu. Jak už jsem předeslal při představování, pracovně se, bohužel, zabývám trochu jinými věcmi, než jsou ty tvůrčí, a tak pro mě byl čas strávený na kurzu velkým duševním občerstvením. Občerstvením se skvělými texty, se zamyšlením i humorem, za což vám ještě jednou díky.
Mějte se moc hezky a budu se těšit zase někdy, někde na viděnou a třeba i mimo kurz.
Míra Tichý
Co jsem se naučila 7.-8. ledna:
Dobrý podvečer, Dano,
posílám svoje výtvory a původní úkol. A co jsem se naučila:
že je třeba při psaní textu myslet i na "neviditelnou" část, proč jsme příběh psali
že je třeba čtenáři dát prostor pro jeho fantazii a ne ho zahltit množstvím upřesňujících informací
že si mohu vymýšlet a nemusím se vázat tím, jak se to skutečně stalo (s tím se ještě budu muset hodně popasovat)
Martin Růžička
Milá Dano!
Jsme rádi, že Vás v roce 2023 opět máme zpátky v Czech Photo Centru. Psaní mě baví, a tak se těším, že zase budu s Vámi chodit na kurz tvůrčího psaní.
Na prvním semináři jsem se naučila, že:
- text nemusí být pokaždé perfektní
- že mohu psát, jak chci a nemusí to být "školní" psaní
- že musím mít chytlavý začátek, nadpis a zajímavý konec
- že čtenář si nemusí představit vše tak, jak to vidím já
Karolína Hrachovcová
.jpg)
Zjednodušit někdy text pro čtenáře.
.jpg)
Je důležité mít o čem psát.
Oddělovat dynamicky vrcholy příběhu - příklad vyprávění o horách
Bacha na moc postav
Nepsat strojene, spíš tak přirozeně.
Dozvěděla jsem se něco o Arnoštu Lustigovi.
První věta musí zaujmout.
Neopakovat slova.
Myslet na nálepky, že zdá se mi to zábavné
Anna Dlabalová
První věta musí zaujmout.
Nepřepisovat dialogy do uvozovacích vět.
Neopakovat slova
Používat i kratší věty.
V krátkém příběhu by nemělo být jmenováno moc postav.
Petra Charvátová
.jpg)
Začátek, prostředek a konec + motiv (bajka).
Název a první věta musí zaujmout.
Text by neměl nudit.
Je dobré používat přímou řeč.
Kateřina Krupičková
Může se zdát, že popis pouze říká čtenáři, kde se odehrává děj a jak vypadají postavy a kulisy. Díky dobrému popisu ale působí místa, postavy a situace reálně a plasticky. Dobrý popis umožňuje čtenáři, aby se příběhu účastnil všemi svými smysly. Vždy mějme na paměti, že chceme vložit oči, uši, kůži, nos a jazyk toho, kdo se dívá, poslouchá, cítí, chutná... Popis by neměl být seznam přídavných jmen! Dobrý popis poskládáme z několika pečlivě zvolených konkrétních detailů, které napoví vše ostatní. Ve většině případů, jsou tyto detaily vůbec to první, co vás napadne!
Snažíme vyhýbat klišoidním přirovnáním: běžel s větrem o závod, bojoval jako lev, byla krásná jako obrázek, hlásek jako konipásek...
Popisu pomůže, když vložíme oči toho, kdo se dívá.
Snažíme vyhýbat klišoidním přirovnáním: běžel s větrem o závod, bojoval jako lev, byla krásná jako obrázek, hlásek jako konipásek...
Popisu pomůže, když vložíme oči toho, kdo se dívá.
Nataša Richterová
Zasynonymovat text, ať to není furt jedno a to samý slovo.
Udělat proporční zvířátko - úvod, zápletka a rozuzlení.
Sračkometr - aneb Hemingwayův Shitdetektor - prosývá text
Nenechat hlavu na poli - viz vtip o zápisu dopravní nehody.
Barbora Nováková
Bacha na moc postavUž Shakespeare opisoval od jiných autorů.
Budeme se učit Lustigovu metodu psaní.
Někdy je dobré "kopnout hlavu do příkopu"
Každé dílo má tři viditelné části, které Hemingway nazýává VČERA, DNES a ZÍTRA.
Barbora Svitáková
Hledat slova stejného slovního základu ve svých textech a nahradit je synonymy.
Přidám do děje motiv, který později potřebuji vyřešit.
Popis postav, bohatý a srozumitelný text
Úderná první věta
Šimon Škrabal
Naučil jsem se kultivovaně kritizovat druhé.
Psát ve vlaku.
Vím, co je představení charakteru v akci.
Nepodceňovat konec příběhu.
Do krátkého příběhu nedávat mnoho postav.
András Asztalos
 |
| 10. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu v Nových Butovicích s Petrem Himmelem z Garamondu 15.2.23 |
Na poslední lekci dlouhodobého kurzu pro pokročilé 15. února nás navštívil Petr Himmel z nakladatelství Garamond.
.jpg)
Domluvili jsme se, že mu z našeho týmu Psaní podle Lustiga můžeme posílat rukopisy. Pár autorů už si vybral a do budoucna se těšíme na další spolupráci.
Všem přejeme, aby se vám povedlo vydat svou první knihu. Záznam ze zajímavé lekce k přehrání zde.
Milena Pravdová
- Psaní je řemeslo a dá se mu naučit.
- Méně je vždycky více. Pozor na dělání "LITERATŮRY".
- Flinta na zdi musí střílet.
- Nemělo by se dopustit, aby se umožnilo literární cihličce stát se panelem.
- Nepsat úřední podmiňovací věty- přesně tak blbě, jako tu předchozí.
- Udržovat čas v průběhu útvaru- pokud nepotřebuji zdůraznit dramatičnost.
- Nenálepkovat osoby a hrdiny. Vykreslit charakter tak, aby si dal nálepku čtenář. S výjímkou bajek.
- Uvědomovat si literární i skutečnou pravdu.
- Nevysvětlovat ani málo (dobové reálie, zkratky- VŘSR, MNV, atd), ani moc.
- Dílko musí bublat, zurčet, plynout a být jasné, proč jsem jej napsal.
- Ještě jsem si odnesl něčí propisku, ale nevypadá draze a nebylo to schválně- fakt!😀)
Marek Bucko
 |
| 10. lekce dlouhodobého prezenčního kurzu 15.2.23 |
Setkání s literaturou - šest povídek prostějovského rodáka
Dohromady ovšem nikoli čtyři, ale rovnou šest povídek prostějovského rodáka Jiřího Wilsona Němce nám zpříjemní sobotní únorové podvečery. Amoróza, Buk, Tulačka, Mariáš, Dýmka a Knihovník.
Povídka Amoróza je sci-fi příběhem o lásce v blízké budoucnosti. Laskavě nostalgické povídky Buk a Tulačka jsou spojeny motivem dětství, duchů a Rychlebských hor. V humorném příběhu Mariáš se to duchy jen hemží a najdeme je také v povídkách Dýmka a Knihovník. Duchy má zkrátka Jiří Wilson Němec rád.
Jiří Wilson Němec se narodil v Prostějově, ale domorodcem se cítí být v Nových Vilémovicích, tedy v Rychlebských horách, kde prožil dobu dospívání. Tedy čas, kdy se formuje rozum i duše. A Jiří Wilson Němec se do svých milovaných hor, kde se snoubí krása s tajemnem, stále vrací, přestože jej osud před lety upoutal na invalidní vozík.
Rychlebské hory nejsou žádné velehory. Ani na výšku, nejvyšší hora Smrk měří 1127 m, ani na délku, pohoří se táhne něco málo přes 40 km. Jsou však krásné, tajemné, a jsem tam doma.Jiří Wilson Němec
Jiří Wilson Němec je původním povoláním chemik, poté pracoval jako redaktor v rádiu a vystupoval v roli příležitostného moderátora hudebních akcí. Je autorem několika básnických sbírek a řady povídek, z nichž mnohé se odehrávají právě v prostředí Rychlebských hor a jsou tak autorovým návratem do dětství.
Svět je plný příběhů, ale jen někteří z nás je dokážou ve správné chvíli uvidět či uslyšet. A ještě méně je těch, kteří je umějí předat dál. Jiří Wilson Němec tu schopnost má. Je laskavým vypravěčem příběhů, které mohl prožít kdokoli z nás.
Povídka Amoróza je sci-fi příběhem o lásce v blízké budoucnosti. Laskavě nostalgické povídky Buk a Tulačka jsou spojeny motivem dětství, duchů a Rychlebských hor. V humorném příběhu Mariáš se to duchy jen hemží a najdeme je také v povídkách Dýmka a Knihovník. Duchy má zkrátka Jiří Wilson Němec rád.
Jiří Wilson Němec se narodil v Prostějově, ale domorodcem se cítí být v Nových Vilémovicích, tedy v Rychlebských horách, kde prožil dobu dospívání. Tedy čas, kdy se formuje rozum i duše. A Jiří Wilson Němec se do svých milovaných hor, kde se snoubí krása s tajemnem, stále vrací, přestože jej osud před lety upoutal na invalidní vozík.
Rychlebské hory nejsou žádné velehory. Ani na výšku, nejvyšší hora Smrk měří 1127 m, ani na délku, pohoří se táhne něco málo přes 40 km. Jsou však krásné, tajemné, a jsem tam doma.Jiří Wilson Němec
Jiří Wilson Němec je původním povoláním chemik, poté pracoval jako redaktor v rádiu a vystupoval v roli příležitostného moderátora hudebních akcí. Je autorem několika básnických sbírek a řady povídek, z nichž mnohé se odehrávají právě v prostředí Rychlebských hor a jsou tak autorovým návratem do dětství.
Svět je plný příběhů, ale jen někteří z nás je dokážou ve správné chvíli uvidět či uslyšet. A ještě méně je těch, kteří je umějí předat dál. Jiří Wilson Němec tu schopnost má. Je laskavým vypravěčem příběhů, které mohl prožít kdokoli z nás.
Eva Lenartová, Český rozhlas Olomouc
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. února 2023 s Danou a Janou Vaňkovou |
Víkendový kurz je pro mě vždy jako opakované sledování oblíbené epizody kultovního seriálu. (Přátelé atp. ) Moc se na něj těším, vím, co mě čeká a nikdy se mi neomrzí. A i když si myslím, že jej dokonale znám a nic mě už nemůže překvapit, vždy zjistím, že jsem si tam opět našel něco nového, neobjeveného.
Večer jsem pak usnul na klávesnici, takže jsem napsal jen: nnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnnkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkkshuwwrtdui a tak dále... na celou stránku.
Marek Bucko
5 věcí, které jsem se naučila na sobotním kurzu:
- odshitování
- psát cizíma očima
- háček
- psát jako mluvím
- nepřehánět to s přídavnými jmény
- nedávat nálepky
- střídání rytmu
- zpomalit (artikulovat, frázovat)
- vyjadřovat své pocity, názory, mluvit, nestydět se, nic není chyba. Občas více poslouchám a moc nemluvím, abych neřekla něco špatně.
Kamila Podlahová
- odshitování
- psát cizíma očima
- háček
- psát jako mluvím
- nepřehánět to s přídavnými jmény
- nedávat nálepky
- střídání rytmu
- zpomalit (artikulovat, frázovat)
- vyjadřovat své pocity, názory, mluvit, nestydět se, nic není chyba. Občas více poslouchám a moc nemluvím, abych neřekla něco špatně.
Kamila Podlahová
Shrnutí toho, co jsem se naučila nebo toho, co jsem si připomněla :V textu nesmí být za sebou slova končící na -ící.
Získala jsem základy pro psaní bajky a základy pro psaní dialogu a popisu.
Je dobré text proložit přímou řečí.
Pozor na psaní příslovců a přídavných jmen.
Metafory pomáhají ke zpřesnění představy
Umět zabít takzvané "miláčky" - Je důležité umět vypustit i ten kus textu, který se nám líbí, ale nemá s hlavním příběhem mnoho společného.
Nepsat literárně - "nedělat literatůru"
Umět zabít takzvané "miláčky" - Je důležité umět vypustit i ten kus textu, který se nám líbí, ale nemá s hlavním příběhem mnoho společného.
Nepsat literárně - "nedělat literatůru"
Odvážila jsem se vystoupit před cizími lidmi.
Děkuju moc za vše a snad zase někdy.
Adéla Pokorná
Eva Lenartová
Psaní nesmí být nuda.Pravidlo psaní je nedávat nálepky, ty dává čtenář.
Rytmus je střídání literárních cihel (malá-velká, krátká-dlouhá).
Akční začátek.
Psát podle literární pravdy, aby čtenář pochopil dílo.
Vždy si ujasnit, o čem píšu příběh a co tím chci říct.
Přímá řeč dává textu energii.
Konzistence text, aby téma bylo pořád o jednom.
Zabíjení miláčků - zklrácení povedených textů.
Když něco vysvětluji, musím provést posluchače zrychleně "všemi patry budovy", aby chápili kontext.
Jiří MoravecJe až k nevíře, že tomu bude brzy rok, co jsme byli v kontaktu ohledně mezinárodního průšvihu na Ukrajině. Od té doby se mnohé pohnulo, změnilo a v nás rozkvetla dávná touha po poznání světa.
Možná vzpomeneš, jak jsem psal na Tvém kurzu o moři, o barevné paletě pod hladinou.
Možná vzpomeneš, jak jsem psal na Tvém kurzu o moři, o barevné paletě pod hladinou.
Rozhodli jsme se prodat tady náš penzion v horách, koupit katamarán a vyplout na dlouhou cestu kolem světa. Chtěl bych o tom psát, natočit cestopis do TV, chtěl bych v průběhu cesty dělat přednášky. Výpověď z cesty by měla být akčnější (žraloci, přelety Cessnou nad džunglí, slaňování do zatopených jeskyní v Mexiku,...).
Jakub Hlaváček
Jakub Hlaváček
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. 2. 23 |
Ahoj Dano,
díky za super víkend. Velmi zajímavé. Prostě mě to bavilo. A mám chuť se učit dál.
díky za super víkend. Velmi zajímavé. Prostě mě to bavilo. A mám chuť se učit dál.
Posílám body "Co jsem se naučil":
slovesa táhnou příběh
slovesa táhnou příběh
ne nálepky
autor musí umět popsat nepopsatelné
čtenář/posluchač musí být v napětí
tempo + rytmus
metafory - frázování
autor musí umět popsat nepopsatelné
čtenář/posluchač musí být v napětí
tempo + rytmus
metafory - frázování
háček v úvodu
Ich, er, du forma
Bajka - můžeme nálepkovat
pozor na klišé, nepoužívat: dechberoucí, plnými doušky, nepopsatelně krásné (čtenář to musí pochopit sám)
Sledování časů (posloupnost). Přechod z minulého do přítomného - důraz na akci
sledovat cílovou skupinu, pro koho píšu
díky za dnešní den.
Bajka - můžeme nálepkovat
pozor na klišé, nepoužívat: dechberoucí, plnými doušky, nepopsatelně krásné (čtenář to musí pochopit sám)
Sledování časů (posloupnost). Přechod z minulého do přítomného - důraz na akci
sledovat cílovou skupinu, pro koho píšu
díky za dnešní den.
Michal Kovařík
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. února 2023 s Danou a rétorika s Janou Vaňkovou |
Ještě jednou děkuji za inspirující víkend. Bylo to fajn. Důležitá poučení z kurzu:
1. Pozor na kostrbaté věty, infantilní přídavná jména a příslovce
2. Háčky jsou důležité - jak zaujmout na začátku (není to vůbec snadné), začátek lze stále upravovat
3. Výhody, nevýhody vyprávění v ER , ICH a Dú formě
4. Význam dialogu - posunuje děj, odhaluje charaktery
5. Struktura a kouzlo bajky
6. Využití kontrastu (charaktery postav, postava x prostředí...)
7. Psát "jak mi zobák narost"
8. Příběh stavíme z literárních cihel: popis, akce, dialog a postavy
1. Pozor na kostrbaté věty, infantilní přídavná jména a příslovce
2. Háčky jsou důležité - jak zaujmout na začátku (není to vůbec snadné), začátek lze stále upravovat
3. Výhody, nevýhody vyprávění v ER , ICH a Dú formě
4. Význam dialogu - posunuje děj, odhaluje charaktery
5. Struktura a kouzlo bajky
6. Využití kontrastu (charaktery postav, postava x prostředí...)
7. Psát "jak mi zobák narost"
8. Příběh stavíme z literárních cihel: popis, akce, dialog a postavy
9. Na úvod musíme čtenáře zaháčkovat, ale nepřehnat to, aby měl háček souvislost s dějem.
10. Slovesa ženou text dopředu a dodávají mu energii, přídavná jména a příslovce tok brzdí.
11. Míň je víc.
12. Udržovat napětí.
13. Vyhazovat "shit" slova
14. Při metaforách a popisu zapojit všechny smysly.
15. Díky Janě Vaňové jsem se dozvěděla, že stáří je fajn.
Lenka Liederhausová
 |
| Víkendový kurz na Dobešce 11. 2. 23 a rétorika s Janou Vaňkovou |
Že je důležitý „háček“ k textu.
Zachování času v dané linii příběhu (pokud se neprolíná např. vzpomínkami).
Zachování času v dané linii příběhu (pokud se neprolíná např. vzpomínkami).
Důležitý je chytlavý začátek a přímá řeč.
Nestydět se za své pocity a využít je při tvorbě.
Nestydět se za své pocity a využít je při tvorbě.
Marek Bucko
 |
| 8. lekce tvůrčího psaní dlouhodobého firemního kurzu 10.2.23 |
Úvodní zarámování pomůže rychleji pochopit děj.
Rezonance je zdůraznění.
Dobrý konec může zachránit celé dílo.
První věta má být úderná.
Vojtěch Veselý
První a poslední věta u čtenáře mohou rozhodnout.
Vojtěch Veselý
Rezonance přidá emocionální esenci, je na konci textu.
Přídavná jména a příslovce brzdí text, slovesa text rozběhnou.
Proporce příběhu musí být rovnovážné, aby děj byl plynulý.
Eva Svobodová
Eva Svobodová
Autor o hlavnej postave musí vedieť úplne všetko a nemôže povedať, že neviem
Čitateľ si behom čítania sám doplňuje dej
Čitateľ si behom čítania sám doplňuje dej
Rezonancia je len na konci (nadväzuje na poslednú vetu)
Prvé a posledné vety sú veľmi dôležité
Využitie v práci: musíme vedieť a poznať to o čom píšeme.
Viktoria Jackuliaková Murinová
Prvé a posledné vety sú veľmi dôležité
Využitie v práci: musíme vedieť a poznať to o čom píšeme.
Viktoria Jackuliaková Murinová
Znát dobře své postavy, pracovat s nimi, udržovat jejich příběh, logiku. Pak to z příběhu pozná i čtenář.
Rezonance na konci příběhu osloví čtenáře, dokáže zanechat hluboký dojem.
Pro svoji práci mít dobré a podrobné podklady pro psaní článků, vystavění příběhu na základě všech dostupných informací.
Lenka Růžková
 |
| 9. lekce dlouhodobého on-line kurzu pro super-pokročilé 9. února 2023 |
Pokud mám rozebrat, co vypravěč porušil a kde udělal chyby oproti běžným normám, tak je to délka bajky. Úvod je hodně popisný – orel plachtil, kroužil, honil se atd. popis, co dělal zajíc, to samé. Nemají se používat známá úsloví jako např. jako blesk. Popis stojícího broučka a jeho přirovnání k Vénovi ze vsi, holínku přes holínku a pak je tam další osoba Franta a informace o tom, o čem klábosí. Připadá mi to jako flinta na zdi a není to potřeba. I když je to podle mého vtipné. Koktání a jeho napodobování v pravopise se taky nedoporučuje psát – s hovni, s hovnivá.....
Výraz, že snědl mozek a vykloval srdce se mi nezdá vhodný (myslím, že vše vyklove a sní).
Jsou tam trochu rozpory v tom, že je to všude do kopce a brouk drží nohou kuličku, aby se neskutálela. Kam? Jak se může Zeus dívat do kraje, když je mlha a není nikam vidět. Delší je taky popis toho, jak brouk shazuje další a další vejce. I mnohokrát se opakuje slovo přestal - přestal jíst, přestala plout oblaka, přestal spát, přestal.... Pomsty je tam docela hodně, prodlužuje to celou bajku. Poučení by tam stačilo jedno, ale i druhé je vtipné, o tom třetím nemluvě. Je to ale čtivé, prostě když někdo umí, tak se všechno povede a je problém něco vytýkat. Dalo mi to strašnou práci.
Bohuna Kopřivová
 |
| 3. lekce firemního kurzu 7.2. 23 v Simply5 |
Na třetí lekci jsme se naučili, že důležitý je kontext, musím jasně vysvětlit situaci.
Čím složitější text, tím kratší věty - co informace, to jedna věta.
Sdělení nekomplikovat.
Vynechat co nejvíc detailů, které nesouvisejí s hlavním sdělením a nejdou na komoru.
Míša SetvinováNekomplikovat věty, zkracovat text.
Jít hned k pointě.
první a poslední věta by měly nejvíc zaujmout. A titulek, samozřejmě.
Boris Gajdoš
Ahoj Dano!Díky za dnešní fajn kurz.
Už vím, jak napsat dobrý popis a k čemu je.
Používat úderné věty.
Dlouhá souvětí matou a odvádějí do příběhu.
Tečka uzavírá a pomáhá vstřebat informaci.
Všechna pravidla se dají porušit, pokud to funguje (např. Hrabalova nekonečná souvětí nebo Werichova dlouhá bajka)
Přikládám též „háčky“ a komentáře na dnešní Míšin příběh o koni:
Měla by dát včas vědět, že kůň šel vedle. Přímočařejší vysvětlování, psát kratší věty a vyjadřovat se tak, jak „normálně mluvíme.“ Asi by stálo za to více rozvést telefonát s obchodníkem, o koho se jednalo?
Měla by dát včas vědět, že kůň šel vedle. Přímočařejší vysvětlování, psát kratší věty a vyjadřovat se tak, jak „normálně mluvíme.“ Asi by stálo za to více rozvést telefonát s obchodníkem, o koho se jednalo?
Petr Charvát
Když znám vypravěče, mohu často lépe porozumět jeho příběhu.
Bacha na dlouhé úvody.
Není popis jako popis.
Zita Dubová
 |
| 9. lekce dlouhodobého kurzu v Nových Butovicích 2. února 2023 |
Psaní detailů musí být přiměřené, aby jen podpořilo představivost čtenáře a pisatel nesmí tyto detaily nešikovně vkládat do textu.
Pokud je možno napsat, konkrétní místo nebo jméno tvora, je to vždy lepší než cokoliv abstraktního.
Pisatel má jít přímo k věci, vyloučit nepotřebné pocity co dělal. Časté je taky nevhodné a nadbytečné používání pasiv. Ty se používají pouze výjimečně.
Je zbytečné prodlužovat věty slovy který, jenž, čímž. Těmi vznikají dlouhá souvětí, tzv. přetížené věty.
Nedodržováním úhlu pohledu by mělo být minimální (auto vzdoruje, já přitvrzuji).
Nahodilý verš může rušit (např. mně se nechce učit, nedám se však rušit). Lépe je, se tomu vyhnout.
Zbytečné vysvětlování, pisatel sděluje dialogem a akcí. Je to nudné, když popisuje pocity postav.
Podivné je i napodobování v pravopise. Např. když někdo koktá, je lépe napsat, než rozepisovat ko-ko-koktání.
 |
| 9. lekce v Nových Butovicích 2. února 2023 |
Stává se, že pisatel odhalí konec příběhu velmi brzy. Je lepší nevědět, jak to dopadne.
Čtenář musí být pohnutý osobami, a ne emocemi pisatele. Autor má vstoupit hluboko do pocitů vymyšlené postavy s odpovídající pozorností.
Afektované psaní odpuzuje stylem, ve kterém se projevuje ego autora. Odrazuje i rádoby vtipné použití metafor.
K dalším prohřeškům patří i hledání komplikovaných cizích slov. Musíme mluvit jasně a srozumitelně a většinou použít to, co nás napadne první, pokud to zní zajímavě a trefně.
Ani příslovce, která upravují slovesa, přídavná jména, nesmí se používat často. Nejhorší je příslovce ve spojení s uvozovacím slovesem. Např. škemral poníženě, vykřikla výhružně, chutná nějak divně.
Je toho pro začátečníka opravdu hodně. Dobrý editor chyby pozná okamžitě, my se to musíme pomalu učit. Je potřeba vycházet z toho, že se sdělení musí řídit gramatickými pravidly. Špatná gramatika plodí špatné věty. Trpný rod a pasiva užívat jen v nejnutnějších případech. Zbytečně neodbočovat v detailech, ztrácí se příběh. Dlouhá souvětí jsou většinou zbytečná. O čem se rozepíše autor, musí to mít opodstatnění, a ne potom se už k tomu nevracet. tzv. flinta na zdi.
V detailech a odbočujících epizodách se ztratí příběh.
Nejlepší autoři občas porušují pravidla psaní. Pokud si autor není jist, že píše dobře, musí se pravidel držet.
 |
| 21. ledna 2023 v Ypsilonce |
Měli jsme na lednovém víkendovém kurzu šikovného a nadaného studenta - herce a seriálovou hvězdu Milana Luptáka. Pozval nás do Ypsilonky na představení Plejtvák, které vypráví příběh slavné české velryby z konce 19. století. Divadlo pro mě bylo o to zajímavější, že jsem se na nové instalaci plejtváka v Národním muzeu podílelela. Dobře tedy znám jeho příběh.
Začal roku 1885 v Norsku, kde našli tělo uhynulou velrybu rybáři. Maso a tuk si nechali a kostru nabídli do celého světa k prodeji.
Inzerát, že je samice plejtváka myšoka k mání za 2000 říšských marek (dnešních asi 200 tisíc korun) doputoval i do 1300 km vzdálené Prahy. Do hostince U Gebauerů na Perštýně, kde se scházelo dvanáct měšťanů, zakladatelů dobročinné společnosti.
Ti se usnesli, že se na potřebnou částku složí a kostru věnují Museu království Českého, jehož budova právě rostla na Svatováclavském náměstí. A tak ji v Praze máme už více než 135 let.
Divadelní fikce se mi moc líbila.
Dana Emingerová
 |
| 7. lekce firemního kurzu Uniqua 27. ledna 2023 |
Ahoj Dani,
posielam ti opäť materiál z dnešného, opäť výborného, stretnutia. 😊
Naučila som sa:
Uhol pohľadu· ER forma – rozprávač vidí do hlav všetkým
· Ich forma – to mne rozprávam v tvare JA. Vidíme do hlavy len do hlavy jedného hrdinu
· Du forma – je o tebe. Motlitby su v Du forme. Je naliehavá, pôsobí rozkazovačne.
osoby a teda uhly pohľadu by sa nemali miešať.
Zásah zhora je neočakávaný zvrat v príbehu, ale nesmie ich byť v jednom príbehu veľa, aby to čitateľa bavilo.
Ďakujem za skvelo-kreatívne strávený čas. 😊
S pozdravom Viki Jackuliaková Murínová
Ďakujem za dnešnú skvelú hodinu!
Beáta Lipšicová
S pozdravom Viki Jackuliaková Murínová
 |
Beáta Lipšicová
Rozpoznání, zásah shůry, zvučnost jazyka
Soustředit se na jeden závěr. Vyhnout se složité struktuře, když to není nutné - rozdělit nebo zkrátit. Není potřebné zmiňovat jméno, když to vyplyne samo.
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?" ptá se Marie.
„Nic," povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
Lenka Růžková
Vojtěch Veselý
1. Zvládli jsme Aristotelovu pětku
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech: Kousl učitele, když jsem jej káral.
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech: Kousl učitele, když jsem jej káral.
 |
| Péťa, 8 let |
„Co budeme dělat?" ptá se Marie.
„Nic," povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
x - toto by šlo:
„Co budeme dělat?" zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic," povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
formy rozprávania ich/er/du,
rozprávanie v „du“ forme v dlhom texte môže byť náročné, komplikované (Vaškov komentár),
každá forma má inú dynamiku, energiu (Beatin príklad)
zásah zhora treba vysvetliť
„Už nic," povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Dana
rozprávanie v „du“ forme v dlhom texte môže byť náročné, komplikované (Vaškov komentár),
každá forma má inú dynamiku, energiu (Beatin príklad)
zásah zhora treba vysvetliť
Naděžda Legerská
 |
| 8. lekce on-line kurzu 26. ledna 2023 |
Martin Paruch
1. Zvládli jsme Aristotelovu pětku
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech:
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?“ ptá se Marie.
„Nic,“ povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
- toto by šlo:
„Co budeme dělat?“ zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic,“ povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
2. Vyzkoušeli jsme si, co dělá s textem úhel pohledu (er-forma, ich-forma a du-forma)
3. Víme, už, že tento úhel pohledu je třeba držet v celé povídce, nikoliv jako v Cimrmanech:
Kousl učitele, když jsem jej káral.
4. Je třeba dávat pozor i na jednotu a logické použití mluvnického času sloves - nikoliv takto:
„Co budeme dělat?“ ptá se Marie.
„Nic,“ povzdechla Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
- toto by šlo:
„Co budeme dělat?“ zeptala se Marie.
Vtom se objeví policejní auto.
„Už nic,“ povzdechne Jana.
Dívky si zdrceně sednou...
5. Jazyk má melodii. Někdy napíšeme vše správně a přece text drhne, protože není zvukomalebný:
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Zaparkoval jsem u parku. x Zastavil jsem u parku.
Eva
 |
| Video z konference na YouTube |
Jasmin Carmel
|
| Živel Lustig |
Milá a vážená paní Emingerová,
vracím se k Vaší krásné knize Živel Lustig, povedla se, má v sobě "něco", co motivuje, inspiruje dál tvořit ve chvíli, kdy člověk sám hledá a najednou v knihovně sáhne po této knize - je v ní krásné "člověčenství" a mnohem, mnohem víc...
Jsem autorkou knižky Banky, jak je neznáte, i netradičního programu vycházek Prahou a jejich textů. Víc samozřejmě ráda sdělím... není nad osobní rozhovor.
Budu velice, velice ráda za skulinku času ve Vašem diáři.
vracím se k Vaší krásné knize Živel Lustig, povedla se, má v sobě "něco", co motivuje, inspiruje dál tvořit ve chvíli, kdy člověk sám hledá a najednou v knihovně sáhne po této knize - je v ní krásné "člověčenství" a mnohem, mnohem víc...
Jsem autorkou knižky Banky, jak je neznáte, i netradičního programu vycházek Prahou a jejich textů. Víc samozřejmě ráda sdělím... není nad osobní rozhovor.
Budu velice, velice ráda za skulinku času ve Vašem diáři.
Děkuji za Vaši laskavou odezvu.
Upřímně
Lada Hetflišová
Upřímně
Lada Hetflišová
Ahoj Dani,
svůj dojem z prvního kurzu s Tebou prezentuji pokusem o bajku, která se jmenuje
Nadutec a kritik
Ten, kdo si myslel, že umí psát, prezentoval svůj výtvor tomu, kdo umí psát. Kulometná palba kritiky měla kadenci TA - TATATATA!
Poučení: Je-li vám vaše literární ego milé, nikdy svou prvotinu nečtěte Daně Emingerové.
Děkuji za vše!
Dana Zamazalová.jpg) |
| 2. lekce dlouhodobého firemního kurzu v Simply5 24. ledna 2023 |
Přímá řeč v příběhu vtahuje víc do děje
Neradi odstraňujeme z textu to, co se nám povedlo, byť to tam nepatří (zabíjení miláčků)
Příběh má začátek, prostředek a konec, ale taky musíme vědět, proč to píšu, jaký má text smysl
Petr Charvát
Klidně mohu použít přímou řeč už v první větě
Metafory někdy lépe zafungují - vtáhnou do problému víc než popis
Dát si bacha na nadpis, aby nezaváděl jinam
Pokud je to záměr, v češtině mohu přecházet z minulého času do přítomného
Petra
Naučila jsem se, že
- přímá řeč opravdu mění dynamiku příběhu
- není nutné striktně doržovat jeden mluvnický čas, je možné ho v případě potřeby záměrně střídat
- chtěla bych si udělat větší jasno v tom, kde je hranice mezi důležitými a zbytečnými informacemi
Kristýna
U letistě existuje super místo na výhled
Uvědomila jsem si důležitou roli pointy
Zita Dubová
Není třeba psát dlouhé věty.
Důležitost přímé řeči.
Líčení pomoci akce je poutavější než popis.
Naďa
Přítomný čas čtenáře vtáhne víc do děje.
Literární cihly jsou: dialog, popis, akce.
Text se nesmí přesytit metaforami, ale je dobré je používat.
Domča Pirosková
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu 19. ledna 2023 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Kurzy tvůrčího psaní s Danou Emingerovou v galerii Czech Photo Centre. Skvělé a inspirativní setkávání s lidmi, které baví psaní. A mezi fotografiemi to nemá chybu!
Veronika Souralová
Na výstavě O PTÁCÍCH A LIDECH v Czech Photo Centre odkrývají fotografie Ladislava Hovorky a Jiřího Hřebíčka leccos z toho, co je normálně lidským očím neviditelné. Lehkost a ladnost ptačího letu a lidská krása nahého těla spolu korespondují v přesvědčivém výtvarném souznění. Děkujeme ředitelce galerie Veronice Souralové za nádherné prostory a inspirativní kulisu pro lekce tvůrčího psaní. Právě tady proběhne 15. února setkání s šéfem nakladatelství Garamond.
Dana Emingerová
mě opravdu zaujal “divácký ohlas” k mému textíku Tchyně a bramborové placky a udělal mi radost. Zřejmě v tom duchu mám psát.
Pro mě je to drsný text, chudák máma/tchýně Marta, ale zároveň je to ze života. A pojmenovat ty “hnusárny”, který člověk může cítit vůči svým nejbližším, je velmi úlevné.
Jitka Sova
Dobrý den, Dano,
s radostí oznamuji, že třetí lednový týden náš rozhlasový seriál o výuce slohu na školách jede.
Ještě jednou moc děkuju za Váš příspěvek o psaní (2:40).
Míša Ditrichová, ČRo Vltava
.jpg)
Nataša Richterová
Nedokážete si najít čas na svoje písmenka? Ztrácí se vám ze života ten pocit, kdy psaní dává křídla? Nejvyšší čas přečíst si Danin Zpravodaj a přihlásit se zase do některého z kurzů Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou. Možná se tam někde potkáme.
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| 6. lekce firemního kurzu v pojištovně Uniqa 13.1. 2023 |
- Veselá a smutná esencia je tenká hranica a závisí od nej otázka vzdialenosti
- Čo je rozpoznanie, zásah z hora
- Striedanie literárnych tehál v texte zabezpečí dynamickosť textu
- Je dôležité aby sme v texte vysvetlili postavu a nepoužívali len meno, ktoré čitateľ nepozná
- Vedieť pracovať s esenciami je dôležité vedieť opísať aj erotickú esenciu, ale aby bola poňatá jemné a skôr o emóciách
Viktoria Jackuliaková Murinová
Když není esence dostatečně vyjevena v jednom okamžiku, je potřeba ten okamžik rozvinout či jinak popsat.
Je potřeba pracovat se symboly či zvyklostmi, které jsou všeobecně známé.
Je rozdíl mezi literární esencí hnusnou a nechutnou.
Vojtěch Veselý
1/ Pripomenutie pravidla: Literárna realita vs. skutočná realita: reálna prezývka „Sníh“ môže evokovať rôzne veci a nemusí čitateľa smerovať tam, kam vedieme príbeh. To isté s menom psa Ela.
2/ Pravidlo hlavy v príkope: v literárnom prejave si môžeme niečo zľahčiť (Když nevíš, jaké i/y se píše ve slově mince, napiš groš!)
3/ Pozor na to, či má čitateľ rovnaké poznatky, ako my (kultúrne zvyky, spoločenské konvencie, tradície, firemné, odborné, skratky v textoch)
Naděžda Legerská
2/ Pravidlo hlavy v príkope: v literárnom prejave si môžeme niečo zľahčiť (Když nevíš, jaké i/y se píše ve slově mince, napiš groš!)
3/ Pozor na to, či má čitateľ rovnaké poznatky, ako my (kultúrne zvyky, spoločenské konvencie, tradície, firemné, odborné, skratky v textoch)
Naděžda Legerská
Když použiju jméno, musí být jasné, zda jde o manžela, dítě nebo psa.
Vdovy nosí prstýnek po manželovi. Vdovci také...?
HNUSNÁ esence je zpravidla hnusná LIDSKY. Jiné hnusoty mohou vyvolat spíše pobavení nebo smích.
HNUSNÁ esence je zpravidla hnusná LIDSKY. Jiné hnusoty mohou vyvolat spíše pobavení nebo smích.
Eva Svobodová
Pozor na rytmus, opět nezavádět příběh jiným směrem třeba chybným jménem nebo zmíněním předmětu, který nehraje v příběhu roli, ale nějak na něj upozorňujeme.
Lenka Růžková
Lenka Růžková
 |
| 7. lekce dlouhodobého on-line kurzu 12. ledna 2023 |
Na 7. lekci jsme probírali příběh a zápletku.
Kde se vzal ten termín?
Zápletka – v angličtině PLOT - pochází ze starofrancouzského slova complot, které znamená tajný plán nebo spiknutí. Aristoteles nazval zápletku mythos, a tvrdil, že je „duší“ veškeré tragédie.
Na zápletku existují dva rozdílné pohledy:
Zápletka – v angličtině PLOT - pochází ze starofrancouzského slova complot, které znamená tajný plán nebo spiknutí. Aristoteles nazval zápletku mythos, a tvrdil, že je „duší“ veškeré tragédie.
Na zápletku existují dva rozdílné pohledy:Jedni autoři a učitelé psaní uvádějí, že zápletka je základ dobrého příběhu a dodává mu smysl a šmrnc. Jiní tvrdí, že zápletka je nešetrná, mechanická a netvůrčí. Že pro dobrého spisovatele je posledním východiskem a naopak první volbou pro tupce.
Co je tedy zápletka?
Jde o sérii událostí, které tvoří hlavní děj příběhu. Je to to, co se v díle děje. Je to řada propojených prvků, které nutí hlavní postavu(y) vydat se na cestu (fyzicky nebo mentálně a emocionálně nebo vše dohromady). A ta cesta vede k vrcholné události a rozuzlení. Je to druh energie. Existují definice různých autorů, teoretiků i profesorů literatury, grafy, diagramy, pyramidy, ale já si myslím, že každý z nás si postupem času vytvoří nějakou svou definici. Každý máme svůj jedinečný přístup k tvorbě, každý máme jiné vidění světa.
K čemu slouží?
Poskytuje strukturu, buduje napětí a vzrušení a udržuje čtenáře ve střehu. Je to pohyb, který čtenáře táhne od „odstavce k odstavci a kapitoly ke kapitole“. Vyvolává ve čtenáři „pocit, že se někam dostává“. Bez děje by příběh nebyl ničím jiným než expozicí nebo řadou vzájemně propojených myšlenek. Nedošlo by k žádné hybnosti, díky čemuž by byl příběh nezáživný, popřípadě by působil, že chcete čtenáře poučovat.
Zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen co , ale také jak a proč .
K tradiční zápletce patří tyto prvky:
Zvraty – postavy zažívají nesnáze, dílčí porážky, řeší dilema a to vše čtenáře zaujme. Zvrat se může odehrát kdekoli v díle. Katastrofy bývají zpravidla až na konci.
Objevy – postavy by měly samy o sobě něco zjistit, nebo o jiných lidech nebo o světě, o Bohu… Objevy můžou být ústředním tématem, ale také jen mohou postavě dodávat hloubku a komplexnost a vzhledem k zápletce jsou vedlejší. Měly by vždy ale souviset s hlavním problémem.
Komplikace – postavy by měly (nejčastěji na začátku) zjistit, že problém, kterému čelí, nemá žádné snadné řešení. Jak se děj odvíjí, složitost řešení by měla narůstat a s jeho vyřešením by to v jednu chvíli mělo vypadat blbě! Také vlastní činy postavy mohou generovat další potíže, které situaci spíše zhorší, než zlepší.
Řešení – Dílo by mělo dospět k závěru, který uspokojí zájem čtenářů o postavy a uzavře předložené problémy. Obvykle k němu dojde po vrcholné události – může to být významný zvrat nebo katastrofa. Řešení by nemělo přinášet nový prvek, čerpá jen z toho, co už bylo v příběhu řečeno nebo naznačeno. Řešením může být odhalení něčeho skrytého, obtížné rozhodnutí postavy, rozlousknutí hádanky, objevení neznámých míst…
Jde o sérii událostí, které tvoří hlavní děj příběhu. Je to to, co se v díle děje. Je to řada propojených prvků, které nutí hlavní postavu(y) vydat se na cestu (fyzicky nebo mentálně a emocionálně nebo vše dohromady). A ta cesta vede k vrcholné události a rozuzlení. Je to druh energie. Existují definice různých autorů, teoretiků i profesorů literatury, grafy, diagramy, pyramidy, ale já si myslím, že každý z nás si postupem času vytvoří nějakou svou definici. Každý máme svůj jedinečný přístup k tvorbě, každý máme jiné vidění světa.
K čemu slouží?
Poskytuje strukturu, buduje napětí a vzrušení a udržuje čtenáře ve střehu. Je to pohyb, který čtenáře táhne od „odstavce k odstavci a kapitoly ke kapitole“. Vyvolává ve čtenáři „pocit, že se někam dostává“. Bez děje by příběh nebyl ničím jiným než expozicí nebo řadou vzájemně propojených myšlenek. Nedošlo by k žádné hybnosti, díky čemuž by byl příběh nezáživný, popřípadě by působil, že chcete čtenáře poučovat.
Zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen co , ale také jak a proč .
 |
| 7. lekce dlouhodobého on-line kurzu 12. ledna 2023 |
Zvraty – postavy zažívají nesnáze, dílčí porážky, řeší dilema a to vše čtenáře zaujme. Zvrat se může odehrát kdekoli v díle. Katastrofy bývají zpravidla až na konci.
Objevy – postavy by měly samy o sobě něco zjistit, nebo o jiných lidech nebo o světě, o Bohu… Objevy můžou být ústředním tématem, ale také jen mohou postavě dodávat hloubku a komplexnost a vzhledem k zápletce jsou vedlejší. Měly by vždy ale souviset s hlavním problémem.
Komplikace – postavy by měly (nejčastěji na začátku) zjistit, že problém, kterému čelí, nemá žádné snadné řešení. Jak se děj odvíjí, složitost řešení by měla narůstat a s jeho vyřešením by to v jednu chvíli mělo vypadat blbě! Také vlastní činy postavy mohou generovat další potíže, které situaci spíše zhorší, než zlepší.
Řešení – Dílo by mělo dospět k závěru, který uspokojí zájem čtenářů o postavy a uzavře předložené problémy. Obvykle k němu dojde po vrcholné události – může to být významný zvrat nebo katastrofa. Řešení by nemělo přinášet nový prvek, čerpá jen z toho, co už bylo v příběhu řečeno nebo naznačeno. Řešením může být odhalení něčeho skrytého, obtížné rozhodnutí postavy, rozlousknutí hádanky, objevení neznámých míst…
Když začnete psát, tak zápletka nemusí být ještě úplně jasná, může přijít až časem. Počáteční nápad se může týkat „jen“ zajímavé postavy či události.
Cizoložství,
Dobrodružství fantastické, Dobrodružství v přírodě,
Dospívání,
Podvod, Podvedený podvodník, Falešná identita,
Smrt, Válka,
Pád do šílenství,
Objevení lži, Objevení tajného života,
Zhroucení domácího prostředí, Rodinná sága,
Zakázaná láska – vítězná, Zakázaná láska – tragická,
Posedlost, Stalker,
Člověk proti apokalypse / strojům / světu, Pohřešovaná osoba, Rivalita,
Zkouška transformací (Pygmalion),
Metamorfóza (F. Kafka - Proměna),
Pomsta (V. Fischl - Dvorní šašci),
Úkol: Vyberte si ze seznamu nejčastějších zápletek jednu a napište příběh. Je jedno, zda ze současnosti, minulosti nebo budoucnosti.
Nezapomeňte, že zápletka rozvíjí vztah příčiny a následku. Postavy se rozhodují a prožívají důsledky svých rozhodnutí, dobré nebo špatné. Jinými slovy, děj nezahrnuje jen CO, ale také JAK a PROČ.
Nataša Richterová
Jiří Wilson Němec
Hello dear!
For me, a surprise and a great joy is the Czech translation of the poem "Beehive" - ÚL! Immense thanks to Marzia for the translation! I am, of course, ready to submit the text of the translation for publication on PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Dima
For me, a surprise and a great joy is the Czech translation of the poem "Beehive" - ÚL! Immense thanks to Marzia for the translation! I am, of course, ready to submit the text of the translation for publication on PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Dima
Дмитрий Строцев
 |
| Firemní kurz pro Simly5 - 1. lekce 10. ledna 2023 |
Kurz tvůrčího psaní ma dnes naučil, že zlé známky zo školských slohov mi zbytočně doma zavarili.
Na druhú stranu, ako všetko, tak aj tvorivé písanie sa drží pravidiel... a ja to nemám rada.
Každopádne sa těším na to, čo nás pani Dana naučí. :)
Domča
Zaujalo mě porovnání textů psaných jako popis versus reálný zážitek.
Učíme se celkově vnímat práci s textem.
V práci pak můžeme zvážit, abychom zapojovali více citací, používali barvitější vylíčení.
Míša
Nepolíben literární tvorbou, dozvěděl jsem se, o čem bude kurz a jaká jsou pravidla psaní.
Petr
Titulok je polovica úspechu.
Je dobre čítať po sebe vety - ak je tam zádrhel, gtreba zjednodušit.
Boris
80 % úspěchu tvoří nadpis, 20 % pak první věta.
Spíš popisovat, aby si čtenář udělal vlastní představu (sluníčko svítilo, tráva voněla), než hodnotit (bylo hezky).
Zita
Dozvevedela som sa:
kdo je Arnošt Rustig
že nie každý príbeh potrebuje mať dlhý úvod, ako nás učili v škole
čo je predstavenie na základe akcie
že je najdôležitejší titulok a prvá veta
čo je predstavenie na základe akcie
že je najdôležitejší titulok a prvá veta
 |
| Víkendový kurz pro začátečíky i pokročilé 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Moc děkuji za vše, bylo to super. A přikládám, v čem jsem se posunula trochu kupředu nebo nastartovala proces:
1/ po dlouhé době jsem tvořila jen pro radost z tvorby
2/ našla jsem bandu skvělých kritiků, naslouchám názorům lidí, které bych jinak nepotkala - úžasné spektrum! - a zkouším rozumět jejich úhlu pohledu
3/ učím se používat Occamovu břitvu a škrtám a škrtám .-)
4/ opravdu přemýšlím nad co nejlepším nadpisem (jasně že v kontextu myšlené cílovky)
5/ zkouším přepsat jinak, co napsali jiní - sděluji a nemám strach z reakce publika
Jana Brabcová
2/ našla jsem bandu skvělých kritiků, naslouchám názorům lidí, které bych jinak nepotkala - úžasné spektrum! - a zkouším rozumět jejich úhlu pohledu
3/ učím se používat Occamovu břitvu a škrtám a škrtám .-)
4/ opravdu přemýšlím nad co nejlepším nadpisem (jasně že v kontextu myšlené cílovky)
5/ zkouším přepsat jinak, co napsali jiní - sděluji a nemám strach z reakce publika
Jana Brabcová
.jpg) |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
posílám krátké shrnutí toho, co jsem si z lednového víkendového kurzu odnesla:
- co je to Aristotelova pětka. To pro mě bylo opravdu nové a musím říct že jsem si nový styl psaní v duchu hudební vzpomínky opravdu užila. Je vidět, že se stále mám co učit ;-).
- úžasným obohacením byl i herec Ivan Lupták, nevěřila jsem že by se mi ho někdy podařilo vidět naživo, natož s ním mluvit, podat si s ním ruku a být s ním na jedné tvůrčí lodi. Takže i za to děkuju.
Tvé kurzy mi vážně dávají hrozně moc.
Těším se na zítřejší čtvrteční lekci (dlouhodobého kurzu). A samozřejmě si zamlouvám Loučeň, tu si nenechám ujít!
Jasmin Carmel
|
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Děkuju za víkendový kurz, bylo to moc fajn. Pro mě je celkem obtížné sepsat v deseti bodech, co nového jsem se naučil. Tak napíšu jen pár vět.
Už před časem jsem četl tu knihu od Stephena Kinga O psaní nebo od Haruki Murakamio knížku Spisovatel jako povolání. Takže jsem si spíš spoustu věcí u tebe na kurzu zopakoval, připomněl a potvrdil.
Pro mě nejcennější bylo setkání s Vámi se všemi. Po dlouhé době jsem se zas vymanil ze své bubliny a potkal se s lidmi úplně odjinud, z různých profesí. Každý byl úplně jiný a do kurzu přinesl něco svého. Moc rád se potkávám s tvůrčími lidmi a to se mi o víkendu poštěstilo.
Jak už jsem naznačil v neděli na konci lekce, rád bych psal. Víc psal. Baví mě to a cítím vnitřní potřebu psát (i když to nic neznamená, tuhle potřebu má hodně lidí a většina z nich by to rozhodně dělat neměla, třeba do té skupiny patřím i já). Nicméně mám v hlavě celou řadu témat a námětů, ale nedokážu je rozvést v delší a ucelenější text. Nevím jak začít. Skládám si to jen v mysli, ale kolem počítače, kam bych to měl napsat, jen kroužím, protože jakmile k němu zasednu, cítím podivný závazek a zablokuju se. Zkrátka jsem se k tobě na kurz přišel "nakopnout". Ale ten kratičký příběh o večeři jsem rozvinul, takže jsem si sedl a psal jsem. Třeba se mi to "nakopnutí" povedlo. Třeba z toho bude něco víc. Uvidim. Když se na něj podíváš a dáš mi ještě zpětnou vazbu, budu rád.
Každopádně děkuju, měj se bezvadně a budu rád, když dorazíš na toho Plejtváka do Ypsilonky.
Ivan Lupták
 |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
chtěl bych všem poděkovat za skvělý čas strávený na kurzu. Jak už jsem předeslal při představování, pracovně se, bohužel, zabývám trochu jinými věcmi, než jsou ty tvůrčí, a tak pro mě byl čas strávený na kurzu velkým duševním občerstvením. Občerstvením se skvělými texty, se zamyšlením i humorem, za což vám ještě jednou díky.
Mějte se moc hezky a budu se těšit zase někdy, někde na viděnou a třeba i mimo kurz.
Míra Tichý
Milí přátelé,
souhlasím s Mírou, byl to skvělý, intenzivní víkend. Díky Vám a především Daně. Asi se budu opakovat, ale je naprosto výjimečné vzájemně vytvořit atmosféru pohody, porozumění, sdílení svých zážitků a prožitků.
Celý týden doháním pracovní povinnosti za předchozí období ( nemoc, Vánoce apod.). Nebyl den, kdybych ať již reálně nebo vy myšlenkách nevrátila, jak své nápady v povídkách opravit a vylepšit. Ale pořád to není ono. Chtěla bych, abych den měl minimálně 48 hodin. Taky jsem si googlila tu umělou inteligenci, o které nám říkala Jana na obědě.
Jen pro představu, jak je to s námi právníky. Po víkendu trpím trochu schizofrenií.
Píšu žalobu, potom vyjádření za obžalovaného, hned na to smlouvu. Vždycky mi vytane na mysli : HLAVNĚ AŤ soud NEDOPISUJE V HLAVĚ. To by byl průser. Mohl by mu napařit víc, než by si zasloužil.
Nebo v rozvodovém řízení : MOC ŽÁDNÝ POPIS AKCE nebo moc žádné EMOCE, zatím to vypadá nadějně. Možná se nakonec rodiče dohodnou a neroztrhnou to dítě vejpůl. Tady by DĚJ moc NEPOSUNUL věc dál.
Tak docela zůstává pro obojí stejné : KRÁTKĚ VĚTY, protože právníci dokáží napsat jedno souvětí na půl stránky a laik, aby si na jeho rozluštění vzal překladatele.
Potom dost taky funguje : ZAČATEK, PROSTŘEDEK a KONEC. Něco je dané, popíšu to, zašmodrchám a nakonec chci, aby soud rozhodl, že řemeslníkům, kteří odflákli svou práci a ještě to neudělali včas, jsem nemusela doplatit celou dohodnutou cenu díla a ještě k tomu s úroky a smluvní pokutou.
Taky je dost dobrý vždycky vědět : PROČ TO PÍŠU. Že by : aby mi klient zaplatil ? Taky někdy. Naštěstí ale ještě i po dvaceti letech mám pocit, že můžu smysluplně rozhýbávat soukolím spravedlnosti. I když je trochu zarezlé a někdy to trvá ho ho chodu.
Taky je dobré pravidlo : ZAUJMOUT, POBAVIT a nakonec POUČIT
Někdy pracovníci justice pobaví, a ani o tom neví. Např. třikrát nezaplacená jízdenka MHD po šesti korunách, a ejhle za deset let dluh na nákladech exekutora dosahuje třicet šest tisíc.
Někdy mě taky dostane absurdita samotných kauz : NEČESANÝ, který se pokusil zavraždit KADEŘNICI ... asi mu chtěla dělat módní vlny ( promiňte za ten černý humor).
A POUČENÍ na závěr : vězte, že máte právo na poučení, před, v průběhu i po. Protože, i když nemáte pravdu, a v prvním kole vám to dají v rozsudku "sežrat", máte velkou naději, že odvolací soud věc vrátí soudu prvního stupně, že vás právě zapomněl poučit kvůli blbosti. Takže jen to nevzdávat.
Tak zase někdy na viděnou a na slyšenou, buď v Ypsilonce nebo na Loučeni u Thurn-Taxisů a Kateřiny Šrámkové.
Radka Vodičková
souhlasím s Mírou, byl to skvělý, intenzivní víkend. Díky Vám a především Daně. Asi se budu opakovat, ale je naprosto výjimečné vzájemně vytvořit atmosféru pohody, porozumění, sdílení svých zážitků a prožitků.
Celý týden doháním pracovní povinnosti za předchozí období ( nemoc, Vánoce apod.). Nebyl den, kdybych ať již reálně nebo vy myšlenkách nevrátila, jak své nápady v povídkách opravit a vylepšit. Ale pořád to není ono. Chtěla bych, abych den měl minimálně 48 hodin. Taky jsem si googlila tu umělou inteligenci, o které nám říkala Jana na obědě.
Jen pro představu, jak je to s námi právníky. Po víkendu trpím trochu schizofrenií.
Píšu žalobu, potom vyjádření za obžalovaného, hned na to smlouvu. Vždycky mi vytane na mysli : HLAVNĚ AŤ soud NEDOPISUJE V HLAVĚ. To by byl průser. Mohl by mu napařit víc, než by si zasloužil.
Nebo v rozvodovém řízení : MOC ŽÁDNÝ POPIS AKCE nebo moc žádné EMOCE, zatím to vypadá nadějně. Možná se nakonec rodiče dohodnou a neroztrhnou to dítě vejpůl. Tady by DĚJ moc NEPOSUNUL věc dál.
Tak docela zůstává pro obojí stejné : KRÁTKĚ VĚTY, protože právníci dokáží napsat jedno souvětí na půl stránky a laik, aby si na jeho rozluštění vzal překladatele.
Potom dost taky funguje : ZAČATEK, PROSTŘEDEK a KONEC. Něco je dané, popíšu to, zašmodrchám a nakonec chci, aby soud rozhodl, že řemeslníkům, kteří odflákli svou práci a ještě to neudělali včas, jsem nemusela doplatit celou dohodnutou cenu díla a ještě k tomu s úroky a smluvní pokutou.
Taky je dost dobrý vždycky vědět : PROČ TO PÍŠU. Že by : aby mi klient zaplatil ? Taky někdy. Naštěstí ale ještě i po dvaceti letech mám pocit, že můžu smysluplně rozhýbávat soukolím spravedlnosti. I když je trochu zarezlé a někdy to trvá ho ho chodu.
Taky je dobré pravidlo : ZAUJMOUT, POBAVIT a nakonec POUČIT
Někdy pracovníci justice pobaví, a ani o tom neví. Např. třikrát nezaplacená jízdenka MHD po šesti korunách, a ejhle za deset let dluh na nákladech exekutora dosahuje třicet šest tisíc.
Někdy mě taky dostane absurdita samotných kauz : NEČESANÝ, který se pokusil zavraždit KADEŘNICI ... asi mu chtěla dělat módní vlny ( promiňte za ten černý humor).
A POUČENÍ na závěr : vězte, že máte právo na poučení, před, v průběhu i po. Protože, i když nemáte pravdu, a v prvním kole vám to dají v rozsudku "sežrat", máte velkou naději, že odvolací soud věc vrátí soudu prvního stupně, že vás právě zapomněl poučit kvůli blbosti. Takže jen to nevzdávat.
Tak zase někdy na viděnou a na slyšenou, buď v Ypsilonce nebo na Loučeni u Thurn-Taxisů a Kateřiny Šrámkové.
Radka Vodičková
1. Příběh nesmí být nuda !!
2. Zvolit první větu tak, aby podchytila pozornost čtenáře.
3. Mít na paměti gradaci textu.
4. Snažit se vystihnout pointu psaného příběhu.
2. Zvolit první větu tak, aby podchytila pozornost čtenáře.
3. Mít na paměti gradaci textu.
4. Snažit se vystihnout pointu psaného příběhu.
5. Vystříhat se balastu a zbytečně dlouhých vět.
Milada Trojanová
posílám svoje výtvory a původní úkol. A co jsem se naučila:
že je třeba při psaní textu myslet i na "neviditelnou" část, proč jsme příběh psali
že je třeba čtenáři dát prostor pro jeho fantazii a ne ho zahltit množstvím upřesňujících informací
že si mohu vymýšlet a nemusím se vázat tím, jak se to skutečně stalo (s tím se ještě budu muset hodně popasovat)
že se nemusím držet v podstatě žádných pravidel, ale zároveň je fajn některá pravidla dodržovat, protože to pak funguje
že ze mě asi žádný spisovatel nebude, ale psaní může být fakt zábava
že mám fajn kamarády, kteří mě zakoupením tohoto kurzu trochu postrčili a také poslali mezi zajímavé lidi
Dana Velehrachová
že ze mě asi žádný spisovatel nebude, ale psaní může být fakt zábava
že mám fajn kamarády, kteří mě zakoupením tohoto kurzu trochu postrčili a také poslali mezi zajímavé lidi
Dana Velehrachová
Ahoj Dano,
Děkuji za dnešní den. Strašně to uteklo a bylo to fajn.
Děkuji za dnešní den. Strašně to uteklo a bylo to fajn.
Co jsem se dnes naučila:
· Psaní nesmí být nuda
· Psát vše jako detektivku a očekávat co přijde
· Přemýšlet pro jakou cílovou skupinu píšeme
· Dobrý text musí vyvolat emoce
· Porušování pravidel posunuje umění
· Psaní nesmí být nuda
· Psát vše jako detektivku a očekávat co přijde
· Přemýšlet pro jakou cílovou skupinu píšeme
· Dobrý text musí vyvolat emoce
· Porušování pravidel posunuje umění
Lenka Prosecká
 |
| 7.-8. ledna 2023 na Vinohradech |
Co jsem se naučila 7.-8. ledna:
1. nikdy se nezavděčím všem, nepíšu pro všechny čtenáře
2. důležitost názvu a uvedení do děje
3. proporce příběhu, možnost přímé řeči
4. neopakovat slova
5. zkracovat a zjednodušovat text
2. důležitost názvu a uvedení do děje
3. proporce příběhu, možnost přímé řeči
4. neopakovat slova
5. zkracovat a zjednodušovat text
Ještě jednou moc děkuji a těším se zase příště.
Kateřina Purmová
Kateřina Purmová
Ahoj Dano,
velmi děkuji za dnešní inspirativní den. Moc jsem si to užil. Zároveň zasílám 5 věcí, které pro mne byly dnes nejdůležitější:
velmi děkuji za dnešní inspirativní den. Moc jsem si to užil. Zároveň zasílám 5 věcí, které pro mne byly dnes nejdůležitější:
1. Klíčem ke čtenářovi je POUTAVÝ NADPIS (80%) a první věta (20%). Když čtenáře nenadchnu, je velké riziko, že ho ztratím.
2. Cihly každého příběhu (aby fungoval) jsou: POPIS, DIALOG, AKCE
3. Je dobré "NEDĚLAT LITERATURU", ale vyprávět příběh tak, jak bych to čtenáři říkal do očí. Srozumitelně, nekošatě, jednoduše (věty i jednotlivá slova).
4. NÁLEPKU SI TVOŘÍ ČTENÁŘ. Autor nepopisuje charakter (člověka, krajiny, prostředí apod.), ale představuje ho na příběhu a nechá na čtenáři, aby si doplnil nálepky sám (chytrý, odvážný, urputný, ... překrásný, opuštěný, nevlídný)
5. Každý příběh musí PŘEDAT POUČENÍ. Bez toho vlastně tvorba vůbec nedává smysl. Jasné sdělení.
Přeji příjemný večer
3. Je dobré "NEDĚLAT LITERATURU", ale vyprávět příběh tak, jak bych to čtenáři říkal do očí. Srozumitelně, nekošatě, jednoduše (věty i jednotlivá slova).
4. NÁLEPKU SI TVOŘÍ ČTENÁŘ. Autor nepopisuje charakter (člověka, krajiny, prostředí apod.), ale představuje ho na příběhu a nechá na čtenáři, aby si doplnil nálepky sám (chytrý, odvážný, urputný, ... překrásný, opuštěný, nevlídný)
5. Každý příběh musí PŘEDAT POUČENÍ. Bez toho vlastně tvorba vůbec nedává smysl. Jasné sdělení.
Přeji příjemný večer
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu 5. ledna 2023 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Milá Dano!
Veronika Souralová
Srdečně Tě, Dano, zdravím v novém roce. Přeju elán a trvání vitality, kterou stále hýříš. Tak k tomu jen zdraví a toho kupu...
Český rozhlas Olomouc bude v únoru ve svém pořadu Setkání s literaturou vysílat mé tři povídky, a to MARIÁŠ, DÝMKU A KNIHOVNÍKA. Mám radost, neboť od roku 2019, kdy zpracovali několik mých vánočních povídek, bylo z jejich strany ticho.
Myslel jsem si, že mě hodili přes palubu, ale ne.
Tak se těším, jak to připraví, kdo bude číst a vůbec...
Wilson
Posílám informaci o lednovém spisovatelském on-line festivalu Kafe s múzou, který vede Martina Heš. Další kurz pro začátečíky s názvem Časté chyby v literárních soutěžích a jak se jim vyhnout pak nabízí zdarma Katka Kalivodová Foltánková, literární porotkyně ze soutěže Vyškovský cedník. To jen tak pro zajímavost, kdyby to někoho zajímalo.
Nataša Richterová
Horácká galerie pořádá v rámci projektu CREDNET zajímavé workshopy pro muzea, galerie, školy a knihovny. Hodila jsem se jim s tvůrčím psaním do programu.
Ale ještě nedávno bylo pro mě nepředstavitelné někam jen tak přijet, postavit se před cizí lidi a vykládat jim o tom, co mám ráda - o psaní, o tvorbě, o knížkách a o učení…A nebylo to jen o přednášení, stihli jsme i krátké cvičení, aby účastníci na vlastní kůži vyzkoušeli, jak to v kurzech psaní chodí . Také já si z workshopu odnáším poznatky, především z oblasti marketingu a komunikace. Je prima naučit se něco nového!
Nataša Richterová
Ahoj Dano!
Doufám, že to, co jsem o Tvých kurzech píšu, nebude příliš patetické 😊. Ale napadlo mě to v noci, když jsem nemohla usnout po večerním čtení našich tabu:
Mám v břiše nějaký, zatím nepojmenovaný, orgán. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, tak ani nevím, jestli ho mají všichni. Asi ano, jen ho možná mají jinde než já. Ale umístění není důležité. Vím o něm odjakživa. Vzpomínám si, kdy jsem ho začala vnímat poprvé. Seděla jsem s tátou na zahradě. Vlahý jarní podvečer, táta spokojeně pokuřuje. Právě mě totiž učil naroubovat jabloň a naočkovat růži. Teď budu celé léto napnutě čekat, jestli se moje rouby a očka uchytí.
Mám v břiše nějaký, zatím nepojmenovaný, orgán. Nikdy jsem o tom s nikým nemluvila, tak ani nevím, jestli ho mají všichni. Asi ano, jen ho možná mají jinde než já. Ale umístění není důležité. Vím o něm odjakživa. Vzpomínám si, kdy jsem ho začala vnímat poprvé. Seděla jsem s tátou na zahradě. Vlahý jarní podvečer, táta spokojeně pokuřuje. Právě mě totiž učil naroubovat jabloň a naočkovat růži. Teď budu celé léto napnutě čekat, jestli se moje rouby a očka uchytí.
Cítím takové vnitřní vzrušení, nedočkavost, ale i velkou spokojenost. Do té doby neznámá směsice pocitů se rodí někde uprostřed břicha a rozlévá se mi po celém těle. Táta si všiml mého rozpoložení a hned mi to vysvětlil:
„To je pocit z dobře vykonané práce. Tak je to vždycky, když tě těší to, co děláš.“
Tento okamžik jsem si uložila hluboko do paměti. Tak hluboko, že jsem na něho časem pozapomněla.
Přešla léta, puberta, první lásky, první polibky, první sex. Pak svatba, děti…všechny tyto okamžiky byly šťastné. Ale to je jiné štěstí, sídlí a rozlévá se u mě v těle z jiného místa. Jak už to tak bývá, střídá se během života dobré i špatné, pocity se míchají. Štěstí už nebývá tak intenzivní, a intervaly mezi šťastnými okamžiky se prodlužují. Nahrazuje ho spokojenost. Pozdně střední věk už se jeví jako vyvážené období, bez větších emočních výkyvů.
|
| Brno 3.-4. listopadu 2018 |
První úkol byl jednoduchý: napsat povídku na dané téma. Bylo to raz dva. Co ovšem bylo zvláštní, že jsem po dokončení zase ucítila ten podivný pocit v břiše. Jako tenkrát na jaře. Na rozdíl od žlučníku, který ukládá nevyřčenou zlost a formuje si ji do malých, ostrých kamínků, tento můj orgán funguje úplně jinak. Usazuje mi úsměv na tvář, činí mě velkorysou, nadšenou, až altruistickou. Bezelstné dětské štěstí mě celou vyplní. Zvenčí to možná vypadá, že jsem požila nějakou návykovou látku ve větším, než malém množství.
A já se tak i cítím. A cítím se tak už pořád, protože díky Daně a mým spolužákům ze psaní jsem obklopena, byť i virtuálně, úžasnými lidmi, se kterými se vznášíme na stejných vlnách. Můj nepojmenovaný orgán vytrvale pumpuje do organismu dopamin, endorfin, serotonin, a bůh ví, co ještě. Při psaní jsem zase malá holka, která právě naočkovala svou růži, a netrpělivě čeká, jestli vykvete.
Milí přátelé psavci!
Přeju Vám veselé Vánoce a klidný rok 2023. Lyžařský pozdrav z krásně zasněžených Dolomit posílá
Dana
PS. Více ve Vánočním zpravodaji.
Drahá Dano, milá Mileno a všichni účastníci kurzů,
přeji Vám hezké prožití vánočních svátků tvůrčích úspěchů.
Asja Žilová
Krásné Vánoce po boku nejbližších a v roce 2023 hlavně pevné zdraví a stálý úsměv na rtech přeje
Krásné Vánoce a rok 2023 ve společnosti vašich nejbližších.
Denisa Faltová
Ahoj Dano,
přeju nádherné svátky Tobě a Tvým nejbližším, přátelům, známým, ale taky kamarádům a to i z té zvířecí říše... a nový rok prožitý v pevném zdraví se štěstím přilepeným na zádech.
Děkujeme za přání ve Vánočním zpravodaji a já i za tvoje kurzy, na kterých jsem se pro svou tvorbu dozvěděla spoustu věcí, který jsem potřebovala vědět a poznala na nich plno fajn lidí.
Petra Zelenková + Vikča
Setkali jsme se před Vánocemi s Reném Nekudou. Chystáme literární olympiádu.
Moc se mi líbí jeho rozhovor o výuce literatury na školách, v němž mimo jiné uvádí:
"Poslední dobou rád říkám, že psaní není o tom, co tam dát, ale co tam nedat. Skutečné řemeslo je vytáhnout z té velké množiny všech možností jen to nejzajímavější a umět se zbavit toho, co tam nepatří. Takže důležitá je soudnost a nadhled. A to je řemeslo, dá se to pojmenovat a učit."
Dana
Chodí mi stále nové výzvy a většinou v tom mají prsty tyhle dvě báječné ženy: Dana Emingerova a Věrka StaňkováJedna taková výzva mě zavála do Žďáru nad Sázavou a to přímo na zámek! Horácká galerie pořádá v rámci projektu CREDNET zajímavé workshopy pro muzea, galerie, školy a knihovny. Tentokrát na téma kreativita. A tak jsem přijela a povídala. O psaní, o tvorbě, o knížkách a o učení. O tom, co mi to dává. A nebylo to jen o přednášení, stihli jsme i krátké cvičení, aby účastníci na vlastní kůži vyzkoušeli, jak to v kurzech psaní chodí 
. A jako třešnička na dortu, prohlídka v multimediálním Muzeu nové generace a noc v zámecké věži! Tak nějak tuším, že tu nejsem naposledy!
Dobrý den, Dano,
moje sestra Hanička nachází v rodinném archivu různé poklady, občas mi nějaký přepošle.
S Arnoštovou povídkou z časopisu Pionýr z roku 1961 mne však zaujal i minikomiks pod ní.
Vzpomněl jsem si po jeho přečtení na Tvé kurzy a jak posluchačům vštěpuješ vyjadřování prosté pleonasmů. V tom komiksu je skvělý příklad slohové úspornosti, byť v nadsázce. Z obojího jsem si shrnul, co je též v životě důležité: Mít víru, znát míru.
Vláďa Hnát
- vzestupná gradace (klimax) - uspořádání slov od nejslabšího k nejsilnějšímu
- sestupná gradace (antiklimax) - uspořádání slov od nejsilnějšího k nejslabšímu
Vzestupná gradace je skvělý nástroj, který vzbuzuje napětí a zajišťuje tak pozornost čtenáře. Naruší monotónnost. Pomáhá navodit žádané pocity (esence). Gradace může být plynulá i přerušená. Může být vystřídaná i dočasným poklesem.
Jak gradaci tvoříme?
Vystupňovaní problému můžete dosáhnout několika způsoby.
1/ Účinný a jednoduchý prostředek k vytvoření napětí je zkrácení vět a tvoření vět jednoslovných. Např.: Najednou ticho. Pak záblesk. Rána!
2/ Pomocí druhého a třetího stupně přídavných jmen a příslovcí:
Kde je voda modravá a nebe modravé a hory modravější.
(V. Nezval, Na břehu řeky Svratky)
3/ rostoucí intenzitou citové účasti či smyslového vjemu:
- nápoj to chutný, lahodný, chuť skvělá, zlatavý mok rajský, ba přímo božský
- můj drahý, příteli jediný, lásko moje!
4/ pomocí fyzikálních vjemů (čas, vzdálenost, hmotnost, barva)
Řazením prostoru či časového úseku od nejmenšího k největšímu získáme pocit uvolnění a vznešenosti. Řazením prostoru od největšího po nejmenší – pocit stísněnosti a deprese.
- A překročil jsem pouště, moře, hranice, sopky, oceány, jen abych tě našel. Protože s tebou bych mohl cestovat metry, kilometry, hodiny. Jen aby tě držel za ruku.
5/ rostoucí akce
- Nejenže tam rozsypala rýži a rozlila mléko, ale protože byla opravdu hodně nalitá, tak potom do toho dokonce i nazvracela. Zkrátka to tam celé zaneřádila, čímž tu kuchyň na celý půlden vyřadila z provozu.
Nataša Richterová
Myslím, že jsme postoupili do další úrovně, jak psát cestopisy. V první fázi to bylo o tom, že nemáme popisovat vše jak pro pitomce, od toho kam jsme šli a kde jsme se probudili, ale vybrat jen to zajímavé a důležité. Nyní jsem si uvědomil, že ne vždy to, co je důležité pro mě, je nosné pro reportáž. A musím víc přemýšlet, čím text obohatit.
Martin Paruch
Musíme upoutat již v Perexu, nebát se začít dramatickým dějem.
Ujasnit si čím zaujmu, nepsát o příliš mnoha věcech. Děkuji a všem přeji krásné vánoční svátky, plné pohody a lásky.
Hana Kotučová
Perex by měl být krátký a měl by uvést to, co nastíníme v nadpisu. V perexu bychom neměli dávat příliš prostoru některému z detailu.
Jana Venzlů
Milá Dani,
moje knížka s názvem PRVNÍ ROK BEZ TEBE je na světě. Zatím ji nemám v ruce fyzicky, ale chtěla jsem ti ukázat aspoň takto. Jsou to tři roky, co Petr zahynul.
Křest jsem zatím nepromyslela. Nevím, jak na to. Důležité pro mne bylo mít knížku do konce listopadu.
Teď mohu promýšlet zbytek. Všechno má svůj čas. Zdraví
Lea Mandíková
Jak psát anotace Vašich budoucích knih:
Co je anotace?
Krátké a výstižné představení vaší knihy tak, aby upoutalo pozornost redaktora / vydavatele / čtenáře.
Nalákat na něco, co v textu nakonec nebude, se nevyplácí, protože dílo si čtenáři přečtou s určitým očekáváním, které obdrželi právě v anotaci.
Ilustrace: knihy, které vyšly účastníkům kurzů Psaní podle Lustiga
- Obsahuje kniha odpověď na nějakou neobvyklou otázku? Obsahuje nějaké tajemství? Najděte absurdní momenty, neobvyklé situace, nečekaná rozuzlení. Položte otázku, která vzbudí zákazníkovu zvědavost, nakousněte napínavé téma a nechte ho nedořešené.
- Je něco mimořádně zajímavého na autorovi, na procesu, jakým kniha vznikala nebo třeba na vzniku původní myšlenky?
- Je to spíš marketingový než umělecký text. Proto se neostýchejte knihu pochválit a vyzdvihnout její kvality. Ale pozor, neměla by obsahovat jakékoli subjektivní informace ("Úžasná kniha, stojí za přečtení, nebudete litovat... apod.)
- Je naprosto zásadní si ujasnit, co je na knize jedinečné. Co čtenáři dá, proč stojí za to si ji přečíst. S tím pak můžete pracovat nejen v anotaci, ale i v dalších textech na stránce s předprodejem. A po vydání třeba v rozhovorech s novináři.
Příklad velmi nápadité anotace na knize ZE ŽIVOTA FOTOGRAFA od Petra Jana Juračky, který je také žákem kurzů:
Také jste si jako malí představovali, co všechno zažijete, až budete dospělí? Petr Jan Juračka na své sny nezapomněl. I díky tomu je dnes přírodovědcem a světově uznávaným fotografem. Jak? To psal celých 7 let do své knihy.
„Když se narodíte jako zrakově postižené dítě s křivou páteří a s plochýma nohama, v patrně nejplošším místě ve vesmíru, totiž Pardubicích, Vaše šance na to stát se světově uznávaným fotografem, horolezcem, anebo vědcem zabývajícím se fotografií mikroskopického světa nejsou příliš velké. Jenomže občas se stane, že se u kolébky zjeví dezorientovaná sudička a začnou se dít věci. Já tohle štěstí měl a kromě vědecké kariéry na Univerzitě Karlově jsem se napříč všem prognózám podíval přes hledáček fotoaparátu na šest světových kontinentů, lezl na druhou nejvyšší horu světa a popsal nový živočišný druh. Celou tu dobu si píšu deník a nyní nastal čas proměnit všechny ty poznámky v jeden ucelený příběh. V knihu, která je přímým důkazem toho, že zázraky se dějí a že Bůh má blázny rád.” – Petr Jan Juračka
Ahoj Dani,
hlásím, že mám druhou knížku.
To si za rámeček nedáš! A dám! Tuhle recenzi z Fantasy planet na mou prvotinu Zpěv straky si fakt vytisknu a pověsím na zeď.
Dana
PS. Více ve Vánočním zpravodaji.
Drahá Dano, milá Mileno a všichni účastníci kurzů,
přeji Vám hezké prožití vánočních svátků tvůrčích úspěchů.
Asja Žilová
Zuzka Kratochvílová a spol
Denisa Faltová
přeju nádherné svátky Tobě a Tvým nejbližším, přátelům, známým, ale taky kamarádům a to i z té zvířecí říše... a nový rok prožitý v pevném zdraví se štěstím přilepeným na zádech.
Děkujeme za přání ve Vánočním zpravodaji a já i za tvoje kurzy, na kterých jsem se pro svou tvorbu dozvěděla spoustu věcí, který jsem potřebovala vědět a poznala na nich plno fajn lidí.
Petra Zelenková + Vikča
Moc se mi líbí jeho rozhovor o výuce literatury na školách, v němž mimo jiné uvádí:
"Poslední dobou rád říkám, že psaní není o tom, co tam dát, ale co tam nedat. Skutečné řemeslo je vytáhnout z té velké množiny všech možností jen to nejzajímavější a umět se zbavit toho, co tam nepatří. Takže důležitá je soudnost a nadhled. A to je řemeslo, dá se to pojmenovat a učit."
Dana
 |
| Finalisté litoměřické soutěže Máchovou stopou 2022 |
Vážená paní Emingerová,
uplynul měsíc a já již pomalu organizuji další, v pořadí již 15. ročník literární soutěže Máchovou stopou. Protože ohlas účastníků Vašeho kurzu tvůrčího psaní (12.11.2022 v litoměřické knihovně) byl pozitivní, dovoluji si Vám nabídnout realizaci kurzu také v příštím roce. Zatím jsem pouze jednou v historii soutěže opakovaně tuto možnost nabízel. Porotci příštího ročníku budou spisovatelé Magdalena Platzová a Miloš Doležal, druhý kurz tvůrčího psaní povede doc. Radek Malý z katedry žurnalistiky FF UK.
Dejte mi, prosím, zprávu, zda byste byla ochotna tento kurz za stejných podmínek v sobotu 11.11.2023 vzít. Těším se na Vaši odpověď.
Z Litoměřic zdraví
Petr Bašus
Petr Bašus
 |
| 13. prosince 2022 |
 |
| Projekt CREDNET 13. 12 2022 |
Jedna taková výzva mě zavála do Žďáru nad Sázavou a to přímo na zámek! Horácká galerie pořádá v rámci projektu CREDNET zajímavé workshopy pro muzea, galerie, školy a knihovny. Tentokrát na téma kreativita. A tak jsem přijela a povídala. O psaní, o tvorbě, o knížkách a o učení. O tom, co mi to dává. A nebylo to jen o přednášení, stihli jsme i krátké cvičení, aby účastníci na vlastní kůži vyzkoušeli, jak to v kurzech psaní chodí . A jako třešnička na dortu, prohlídka v multimediálním Muzeu nové generace a noc v zámecké věži! Tak nějak tuším, že tu nejsem naposledy!Nataša Richterová
Dobrý den, Dano,moje sestra Hanička nachází v rodinném archivu různé poklady, občas mi nějaký přepošle.
S Arnoštovou povídkou z časopisu Pionýr z roku 1961 mne však zaujal i minikomiks pod ní.
Vzpomněl jsem si po jeho přečtení na Tvé kurzy a jak posluchačům vštěpuješ vyjadřování prosté pleonasmů. V tom komiksu je skvělý příklad slohové úspornosti, byť v nadsázce. Z obojího jsem si shrnul, co je též v životě důležité: Mít víru, znát míru.
Vláďa Hnát
 |
| Pionýr 1961 |
Důležitou součástí vypravování je gradace. Gradace je část (věta, odstavec, ale i kapitola), v níž se postupně zesiluje význam použitých slov nebo slovních spojení podle vzrůstající intenzity.
Rozlišujeme vzestupnou a sestupnou gradaci (sestupná gradace je mnohem vzácnější):- vzestupná gradace (klimax) - uspořádání slov od nejslabšího k nejsilnějšímu
- sestupná gradace (antiklimax) - uspořádání slov od nejsilnějšího k nejslabšímu
Vzestupná gradace je skvělý nástroj, který vzbuzuje napětí a zajišťuje tak pozornost čtenáře. Naruší monotónnost. Pomáhá navodit žádané pocity (esence). Gradace může být plynulá i přerušená. Může být vystřídaná i dočasným poklesem.
Jak gradaci tvoříme?
Vystupňovaní problému můžete dosáhnout několika způsoby.
1/ Účinný a jednoduchý prostředek k vytvoření napětí je zkrácení vět a tvoření vět jednoslovných. Např.: Najednou ticho. Pak záblesk. Rána!
2/ Pomocí druhého a třetího stupně přídavných jmen a příslovcí:
Kde je voda modravá a nebe modravé a hory modravější.
(V. Nezval, Na břehu řeky Svratky)
3/ rostoucí intenzitou citové účasti či smyslového vjemu:
- nápoj to chutný, lahodný, chuť skvělá, zlatavý mok rajský, ba přímo božský
- můj drahý, příteli jediný, lásko moje!
4/ pomocí fyzikálních vjemů (čas, vzdálenost, hmotnost, barva)
Řazením prostoru či časového úseku od nejmenšího k největšímu získáme pocit uvolnění a vznešenosti. Řazením prostoru od největšího po nejmenší – pocit stísněnosti a deprese.
- A překročil jsem pouště, moře, hranice, sopky, oceány, jen abych tě našel. Protože s tebou bych mohl cestovat metry, kilometry, hodiny. Jen aby tě držel za ruku.
5/ rostoucí akce
- Nejenže tam rozsypala rýži a rozlila mléko, ale protože byla opravdu hodně nalitá, tak potom do toho dokonce i nazvracela. Zkrátka to tam celé zaneřádila, čímž tu kuchyň na celý půlden vyřadila z provozu.
Nataša Richterová
 |
| 6. lekce on-line kurzu 15. 12. 2022 o gradaci, Vánocích a cestopisech |
Martin Paruch
Ujasnit si čím zaujmu, nepsát o příliš mnoha věcech. Děkuji a všem přeji krásné vánoční svátky, plné pohody a lásky.
Hana Kotučová
Jana Venzlů
Milá Dano,
právě jsem chtěla využít Tvé pozvání a přihlásit se na lekci cestopisů, ale dozveděla jsem se, že naše pravnoučata, která jsme hlídali, mají covid. Už už jsem to chtěla zase zrušit, ale zjistila jsem, že kurz je on-line. Tak se tedy hlásím.
Bohouš mi říkal, ať ti napišu, jestli nevadí, že budu mít roušku. On ten rozum asi nedostane.
Tak ahoj a těším se
Bohuna Kopřivová
právě jsem chtěla využít Tvé pozvání a přihlásit se na lekci cestopisů, ale dozveděla jsem se, že naše pravnoučata, která jsme hlídali, mají covid. Už už jsem to chtěla zase zrušit, ale zjistila jsem, že kurz je on-line. Tak se tedy hlásím.
Bohouš mi říkal, ať ti napišu, jestli nevadí, že budu mít roušku. On ten rozum asi nedostane.
Tak ahoj a těším se
Bohuna Kopřivová
 |
| Právo 6. prosince 2022 |
Dano,
vyslovuji obdiv nad tím, jak se ti zdařil mix povídek ve Vašem posledním sborníku MAMI, CO JE TO ČUPÁK - fantazie. Opět je tam vše. Krásné Vánoce přeje
Standa Forejtek
114 povídek, 50 autorů, 1 kniha: Dobeška pokřtila další dílo Lustigových následovníků
Čtení, jazz a křest. To vše se minulou sobotu odehrávalo v pražském divadle Dobeška, kde svou knihu MAMI, CO JE TO ČUPÁK křtilo půl sta autorů v čele se spisovatelkou a novinářkou Danou Emingerovou, jejíž kurzy tvůrčího psaní navazují na dlouholetou tradici kurzů slavného českého spisovatele Arnošta Lustiga.
Čtení, jazz a křest. To vše se minulou sobotu odehrávalo v pražském divadle Dobeška, kde svou knihu MAMI, CO JE TO ČUPÁK křtilo půl sta autorů v čele se spisovatelkou a novinářkou Danou Emingerovou, jejíž kurzy tvůrčího psaní navazují na dlouholetou tradici kurzů slavného českého spisovatele Arnošta Lustiga.
Ve 4 blocích po 5 povídkách nám autoři představili své literární nadání a divák se rozhodně nenudil. Nechyběly slzy, smích, napětí a v úvodu nám dokonce dva účinkující předvedli i divadelní scénku dvou motýlích kukel. V pauzách mezi jednotlivými bloky zazpívala jazzová zpěvačka Darja Kuncová s kytarovým doprovodem Jaroslava Šindlera. Celým večerem potom provázel jeden z autorů, Marek Greger, který svým vtipným nadhledem dokázal dokonale udržet divákovu pozornost.
Samotný křest potom proběhl po přestávce v polovině večera. Patrony knihy se stali profesor Pavel Pafko a neteř Arnošta Lustiga, Hana Salajková.
,,Byl to pro mě kouzelný večer. Moc jsem se bavila a strašně ráda jsem všechny viděla,‘‘ řekla exkluzivně naší redakci jedna z autorek Linda Hájková.
A co je to vlastně ten čupák? To se dozvíte v povídce, která nese stejný název jako kniha sama. Pokud tedy ještě nemáte nápad na vánoční dárek, knihou MAMI, CO JE TO ČUPÁK? Rozhodně nešlápnete vedle.
Samotný křest potom proběhl po přestávce v polovině večera. Patrony knihy se stali profesor Pavel Pafko a neteř Arnošta Lustiga, Hana Salajková.
,,Byl to pro mě kouzelný večer. Moc jsem se bavila a strašně ráda jsem všechny viděla,‘‘ řekla exkluzivně naší redakci jedna z autorek Linda Hájková.
A co je to vlastně ten čupák? To se dozvíte v povídce, která nese stejný název jako kniha sama. Pokud tedy ještě nemáte nápad na vánoční dárek, knihou MAMI, CO JE TO ČUPÁK? Rozhodně nešlápnete vedle.
Petr Polák
Jsem na konci rukopisu, ale na na začátku celého procesu vydání knihy KUCHAŘKA Z RYBÁŘSKÉ CHATY. Nabízím v ní 44 tradičních i netradičních receptů. Receptů tak jednoduchých, že většinu z nich zvládnete uvařit na dvouvařiči. Receptů inspirovaných chutěmi z celého světa. Receptů na rybí polévky, hlavní jídla i studenou kuchyni. Kniha potěší kulináře, kteří by rádi zařadili ryby do jídelníčku častěji, ale také rybáře, kteří si v chatkách u moře chtějí uvařit svůj čerstvý úlovek – chutně, rychle, jednoduše. Recepty jsou doplněné fotografiemi a kořeněné krátkými příběhy z rybaření v Norsku. Dozvíte se, která ryba bručí, co je rybí perla a jak zákeřná je oliheň.
Držte mi palce! Tak jsem to dnes odklikla na Pointě...
Nataša Richterová
Držte mi palce! Tak jsem to dnes odklikla na Pointě...
Nataša Richterová
moje knížka s názvem PRVNÍ ROK BEZ TEBE je na světě. Zatím ji nemám v ruce fyzicky, ale chtěla jsem ti ukázat aspoň takto. Jsou to tři roky, co Petr zahynul.
Křest jsem zatím nepromyslela. Nevím, jak na to. Důležité pro mne bylo mít knížku do konce listopadu.
Teď mohu promýšlet zbytek. Všechno má svůj čas. Zdraví
Lea Mandíková
Lea Mandíková psala rok blog, pojmenovaný po tragicky zahynulém manželovi Petrovi: Mandík 2020+
 |
| Tvůrčí skupina Rozmazlení v divadle Semafor 7. listopadu 2021 |
 |
| Křest knihy VYDŘI-DUŠI 6. října 2021 |
Co není anotace?
Nepleťte si anotaci s recenzí.
Nepleťte si anotaci s recenzí.
Recenze je delší text, rozbor vašeho díla a jeho hodnocení, které se objeví v tištěných médiích nebo na webových stránkách knihkupectví či knižních blogerů.
Autorem recenze bývá profesionální novinář, kritik, publicista…
 |
| Křest knihy 10. dubna 2019 |
Krátké a výstižné představení vaší knihy tak, aby upoutalo pozornost redaktora / vydavatele / čtenáře.
Stručně v něm představujete, o čem váš příběh vypráví – žánr, postavy a krátce zápletka.
2/ Vyskytuje se u všech popisů knihy v internetových obchodech, popisuje knihu v knižních databázích a často se dává na zadní stranu knihy, aby zájemce přeměnila v kupujícího.
3/ Na zadní obálku Vaší knihy.
Ilustrace: knihy, které vyšly účastníkům kurzů Psaní podle Lustiga
Hlavním cílem anotace je zaujmout, upoutat pozornost. Je to marketingový text, reklama na vaši knihu. Tento kratičký text může rozhodnout o tom, zda se nakladatelství či čtenář bude vaší knihou dále zabývat.
Kde ji budete potřebovat?
1/ Pro distributora. Na základě anotace distributoři odhadují, jak se bude kniha prodávat a podle toho si objednávají počet kusů na sklad.
2/ Vyskytuje se u všech popisů knihy v internetových obchodech, popisuje knihu v knižních databázích a často se dává na zadní stranu knihy, aby zájemce přeměnila v kupujícího.
3/ Na zadní obálku Vaší knihy.
4/ Pokud pořádáte crowdfundingovou kampaň (Startovač, HITHIT, Donio…), bude anotace jedna z prvních věcí, kterou musíte mít.
Ilustrace: knihy, které vyšly účastníkům kurzů Psaní podle Lustiga
Jak napsat anotaci?
Anotace musí být napsána lákavě, avšak pravdivě!
Nalákat na něco, co v textu nakonec nebude, se nevyplácí, protože dílo si čtenáři přečtou s určitým očekáváním, které obdrželi právě v anotaci. Jde o reklamní text, který se řídí spíš psychologií prodeje než čímkoli jiným. Je dobré se poradit s někým, kdo se zabývá marketingem, popř. sepsání anotace zadat. Ale vy znáte svou knihu nejlépe! Proto je dobré vytvořit alespoň koncept anotace.
Anotace nesmí prozradit, jak příběh dopadne, aby měl čtenář zájem si knihu přečíst a dozvědět se to. Můžete však zmínit, jaká zlomová či krizová situace v knize nastane, aby to v čtenáři posílilo zvědavost.
Ilustrace: knihy, které vyšly účastníkům kurzů Psaní podle Lustiga
Tip: Zkuste anotaci začít otázkou, která pomůže čtenáře patřičně navnadit.
- o jaký se jedná žánr
- v jaké době se příběh odehrává;
- kdo je hlavní postava/-y;
- jaká je hlavní zápletka.
- neměla by obsahovat klišé typu „kdo lže, ten krade“ nebo „láska hory přenáší“
Ilustrace: knihy, které vyšly účastníkům kurzů Psaní podle Lustiga
Můžete doplnit:
- Co je na knize nejzajímavějšího a čím je jiná, než ostatní podobné knihy? Jaké oproti nim nabízí výhody?
- v jaké době se příběh odehrává;
- kdo je hlavní postava/-y;
- jaká je hlavní zápletka.
- neměla by obsahovat klišé typu „kdo lže, ten krade“ nebo „láska hory přenáší“
- Co je na knize nejzajímavějšího a čím je jiná, než ostatní podobné knihy? Jaké oproti nim nabízí výhody?
- Co kniha čtenáři přinese, jakou jeho potřebu uspokojí? Podívejte se na to z pohledu čtenáře. Jakou potřebu byste museli mít vy, aby vás kniha zaujala a koupili jste si ji, kdybyste nebyli jejím autorem?
- Obsahuje kniha odpověď na nějakou neobvyklou otázku? Obsahuje nějaké tajemství? Najděte absurdní momenty, neobvyklé situace, nečekaná rozuzlení. Položte otázku, která vzbudí zákazníkovu zvědavost, nakousněte napínavé téma a nechte ho nedořešené.
- Je něco mimořádně zajímavého na autorovi, na procesu, jakým kniha vznikala nebo třeba na vzniku původní myšlenky?- Je to spíš marketingový než umělecký text. Proto se neostýchejte knihu pochválit a vyzdvihnout její kvality. Ale pozor, neměla by obsahovat jakékoli subjektivní informace ("Úžasná kniha, stojí za přečtení, nebudete litovat... apod.)
- Je naprosto zásadní si ujasnit, co je na knize jedinečné. Co čtenáři dá, proč stojí za to si ji přečíst. S tím pak můžete pracovat nejen v anotaci, ale i v dalších textech na stránce s předprodejem. A po vydání třeba v rozhovorech s novináři.
- Představte si cílovou skupinu, která bude vaše texty číst. Zkuste se na text, který tvoříte, dívat očima potenciálního čtenáře. Zaujme jeho pozornost? Bude pro něj srozumitelný? Hovoří jeho jazykem? Jsou pro něj sdělované informace důležité?
Rozsah anotace: 5 – 10 řádků (zhruba 450 až 550 znaků)
Nataša Richterová
Také jste si jako malí představovali, co všechno zažijete, až budete dospělí? Petr Jan Juračka na své sny nezapomněl. I díky tomu je dnes přírodovědcem a světově uznávaným fotografem. Jak? To psal celých 7 let do své knihy.
„Když se narodíte jako zrakově postižené dítě s křivou páteří a s plochýma nohama, v patrně nejplošším místě ve vesmíru, totiž Pardubicích, Vaše šance na to stát se světově uznávaným fotografem, horolezcem, anebo vědcem zabývajícím se fotografií mikroskopického světa nejsou příliš velké. Jenomže občas se stane, že se u kolébky zjeví dezorientovaná sudička a začnou se dít věci. Já tohle štěstí měl a kromě vědecké kariéry na Univerzitě Karlově jsem se napříč všem prognózám podíval přes hledáček fotoaparátu na šest světových kontinentů, lezl na druhou nejvyšší horu světa a popsal nový živočišný druh. Celou tu dobu si píšu deník a nyní nastal čas proměnit všechny ty poznámky v jeden ucelený příběh. V knihu, která je přímým důkazem toho, že zázraky se dějí a že Bůh má blázny rád.” – Petr Jan Juračka
Ahoj Dani,hlásím, že mám druhou knížku.
Jmenuje se V hlavní roli srdce a je to deník z Covidu z Nemocnice na Homolce. Na konci mám zase povídky!
Doslov mi napsala tentokrat Martina Riebauerová. Moc mile to napsala.
Brzy ti knížku dodám. Vždyť ses zasloužila o mnohé!!! Vlastně jsi mě k psaní “nakopla”!
Jsem taky rád, že Ti kurzy šlapou! Tys tam měla i našeho bývalého reditele Šubrta... tedy alespoň o tom sám mluvil.
Jsem taky rád, že Ti kurzy šlapou! Tys tam měla i našeho bývalého reditele Šubrta... tedy alespoň o tom sám mluvil.
Zdraví
Petr Neužil
Petr Neužil
Už vím, co je to anotace. Musí být krátká, zaujmout, mířit k cílové skupině, naťuknout tajemství.
V příběhu používat literární cihly - dialogy, akce, popisy.
Hana Kotučová
A vždycky, když budu mít pocit, že bych místo psaní měla radši setřít podlahu nebo vyplejt záhon, podívám se na ni a řeknu si: Ženská, piš. Když to ocení člověk, který přečte ročně stovky knih, tak to snad, sakra, za něco stojí.
Dana Beranová
Dana Beranová
Ahoj Dádo,
vidím a čtu kolik máš nových "povídkářů", takže asi nemáš čas, ale já ti to musím zase poslat. Ona je to trochu závislost, a když mi něco odepíšeš, tak mám radost. Někdy ale nevím, zda je to opravdu dobré... Prosím tě, NEŠETŘI MĚ!!! Až si uděláš chvilku tak se podívej, co ti dnes posílám.
Ahoj a děkuji.
Zdeněk Hart
 |
| Kurz pro lékárníky Dr. Max v Rozdrojovicích 5. 5. 22 |
Dobrý den,
v květnu jsme s paní Emingerovou absolvovali jednodenní kurz tvůrčího psaní a byla to pecka.
v květnu jsme s paní Emingerovou absolvovali jednodenní kurz tvůrčího psaní a byla to pecka.
🙂
Byla by možná domluva dvoudenního semináře v Brně pro 12 lidí např. v dubnu?
Byla by možná domluva dvoudenního semináře v Brně pro 12 lidí např. v dubnu?
Paní Emingerová mluvila o tom, že pro firmy mívá mimo jiné také cvičení zaměřené na vylepšování cizích firemních textů, zefektivnění e-mailové komunikace apod. To znělo velice dobře a s velkým přesahem do pracovních náplní lékárníků v naší společnosti.
Markéta Gajdošová
Ahoj Dádo,
děkujeme ti knížky a posílám ti "práci".
Probudila si ve mě grafomana, tak grafoman tě zásobuje.
Zdeněk Hart
děkujeme ti knížky a posílám ti "práci".
Probudila si ve mě grafomana, tak grafoman tě zásobuje.
Zdeněk Hart
 |
Pátá lekce firemního kurzu Uniqa 12. prosince 2022 |
Keď potrebujem posunúť dej ďalej, môžem použiť podľa Aristotela:
popis – tak, ako sme si ho už ukazovali.
zásah zhora – nejaká náhoda, ktorá je nečakaná, nemusí úplne vychádzať logického postupu vecí
spomienka – spôsob, keď si v rámci príbehu niekto spomenie na situáciu, vôňu, zvuk, ktorý vyvolá niečo, čo sa otočí alebo posunie vývoj deja (napr. melódia, ktorá sa odohrá pri nejakej dôležitej situácii potom pomáha pripomínať počas príbehu tento silný moment)
rozpoznanie – nemusíme všetko dopovedať na tvrdo, ale napriek tomu čitateľ rozpozná, čo sa stalo. Napr. hrdina padá do priepasti, ale nepotrebujem presne opisovať ako sa dole rozpleskol o zem.
akcia – ako napríklad predstavenie charakteru v akcii – tiež sme si uz vyskúšali.
Naděžda Legerská
zásah zhora – nejaká náhoda, ktorá je nečakaná, nemusí úplne vychádzať logického postupu vecí
spomienka – spôsob, keď si v rámci príbehu niekto spomenie na situáciu, vôňu, zvuk, ktorý vyvolá niečo, čo sa otočí alebo posunie vývoj deja (napr. melódia, ktorá sa odohrá pri nejakej dôležitej situácii potom pomáha pripomínať počas príbehu tento silný moment)
rozpoznanie – nemusíme všetko dopovedať na tvrdo, ale napriek tomu čitateľ rozpozná, čo sa stalo. Napr. hrdina padá do priepasti, ale nepotrebujem presne opisovať ako sa dole rozpleskol o zem.
akcia – ako napríklad predstavenie charakteru v akcii – tiež sme si uz vyskúšali.
Naděžda Legerská
Na 5. lekcii som sa naučila:
Že niekedy môžeme porušiť pri konkrétnom žánri formálne pravidlá a text tým neutrpí
Že pri písaní bájky nemáme ponaučenie explicitne uvádzať v texte bájky, ale samostatne
Že vymyslieť príbeh s vyslovene vtipnou esenciou je holt ťažké
Že písaný text nie vždy vyznie pri audio reprodukcii rovnako, ako keď ho čítame potichu
Veľmi pekne ďakujem,
Beata Lipšicová
Že niekedy môžeme porušiť pri konkrétnom žánri formálne pravidlá a text tým neutrpí
Že pri písaní bájky nemáme ponaučenie explicitne uvádzať v texte bájky, ale samostatne
Že vymyslieť príbeh s vyslovene vtipnou esenciou je holt ťažké
Že písaný text nie vždy vyznie pri audio reprodukcii rovnako, ako keď ho čítame potichu
Veľmi pekne ďakujem,
Beata Lipšicová
Poučení z bajky může být více. Originální překvapí čtenáře.
Nezaplňovat bajky mnoha postavami – stačí jen pár.
To se dá využít i v práci: stručně, jasně, přehledně, bez vedlejších linek.
Esence – nejtěžší je pro mě veselá.
Eva Svobodová
 |
| Panelová diskuse na konferenci PERMANENTNÍ ZMĚNA o vzdělávání dospělých 8.12.2022 |
Dano,
ještě jednou moc děkuji za Váš čas na konferenci PERMANENTNÍ ZMĚNA. Byla jste během panelové dikuse o vzdělávání dospělých skvělá a motivační. Věřím, že se Vám z konference hned několik lidí přihlásí do kurzů (+ já budu jeden z nich .-)
Srdečně zdraví
Jana Brabcová, prezidentka Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR a jednatelka Grafia, s.r.o.
Jana Brabcová, prezidentka Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR a jednatelka Grafia, s.r.o.
Dana Emingerová
Ahoj, Dano,
opět se nám v Národním muzeu po roce naskytla příležitost podat si žádost o dotaci od města. Chtěla bych znovu zkusit zažádat o projekt, o kterém jsme se spolu vloni bavili a který nám tehdy, bohužel, nevyšel. Jde o to, že se jeden z hostivařských školních kolektivů stane autorským týmem naučných cedulí o kroužkovací stanici. tomu by měly předcházet kurzy kroužkování, grafiky, ale také kreativního psaní. Chtěla jsem se s tebou domluvit, jestli bys měla stále zájem o účast? Výsledkem by mělo být cca 8 tabulí. Pokud je to možné, ráda bych, aby si děti prošly kurzy kreativního psaní a kdyby byly výsledkem texty k tabulím, bylo by to skvělé. 🙂
opět se nám v Národním muzeu po roce naskytla příležitost podat si žádost o dotaci od města. Chtěla bych znovu zkusit zažádat o projekt, o kterém jsme se spolu vloni bavili a který nám tehdy, bohužel, nevyšel. Jde o to, že se jeden z hostivařských školních kolektivů stane autorským týmem naučných cedulí o kroužkovací stanici. tomu by měly předcházet kurzy kroužkování, grafiky, ale také kreativního psaní. Chtěla jsem se s tebou domluvit, jestli bys měla stále zájem o účast? Výsledkem by mělo být cca 8 tabulí. Pokud je to možné, ráda bych, aby si děti prošly kurzy kreativního psaní a kdyby byly výsledkem texty k tabulím, bylo by to skvělé. 🙂
Kroužkovací stanice Národního muzea (dále KS) sídlí již dlouhá desetiletí v areálu bývalého arboreta v Praze-Hostivaři. Ačkoliv je areál KS významným prvkem městské části a její provoz podporuje místn biodiverzitu, její obyvatelé o existenci stanice mnohdy netuší. Přispívá k tomu pravděpodobně i fakt, že jde o pracoviště Národního muzea, které až na výjimky není přístupné veřejnosti.
Autoři této žádosti si proto kladou za cíl seznámit obyvatele městské části Praha-Hostivař nejen s informacemi a významem KS a kroužkování ptactva, ale také s biodiverzitou, ochranou přírody a odpovídajícími typy managementů, které jsou s náplní práce v KS neodmyslitelně spojeny.
Toho dosáhneme zorganizováním mezioborového komunitního projektu, jehož výsledek představí místní biodiverzitu, význam ochrany přírody a roli KS obyvatelům Hostivaře. Účast bude nabídnuta kolektivům všech škol v MČ Praha 15 (základní a střední školy), které se budou moci zúčastnit projektu zaměřeného na jejich bezprostřední okolí a získat tak zkušenosti, které budou moci žáci využít ve svém budoucím životě. Jedním z cílů projektu je vyvolat mezi jeho účastníky mezigenerační rozhovory zaměřené na téma místní biodiverzity, významu ochrany přírody a roli KS prostřednictvím informačních panelů, jež zůstanou jako výstup projektu přístupné veřejnosti i po jeho skončení.
Realizace projektu se zaměří právě na městskou část Praha-Hostivař, kde se KS nachází. A to jak zapojením místních základních a středních škol, tak orientací propagace celého projektu a jeho výsledků.
Měj se krásně a přeji klidné svátky.
Petra Caltová
Toho dosáhneme zorganizováním mezioborového komunitního projektu, jehož výsledek představí místní biodiverzitu, význam ochrany přírody a roli KS obyvatelům Hostivaře. Účast bude nabídnuta kolektivům všech škol v MČ Praha 15 (základní a střední školy), které se budou moci zúčastnit projektu zaměřeného na jejich bezprostřední okolí a získat tak zkušenosti, které budou moci žáci využít ve svém budoucím životě. Jedním z cílů projektu je vyvolat mezi jeho účastníky mezigenerační rozhovory zaměřené na téma místní biodiverzity, významu ochrany přírody a roli KS prostřednictvím informačních panelů, jež zůstanou jako výstup projektu přístupné veřejnosti i po jeho skončení.
Realizace projektu se zaměří právě na městskou část Praha-Hostivař, kde se KS nachází. A to jak zapojením místních základních a středních škol, tak orientací propagace celého projektu a jeho výsledků.
Měj se krásně a přeji klidné svátky.
Petra Caltová
 |
| 6. lekce prezenčního kurzu 8. 12. 2022 |
i když nejsem úplný začátečník, ale připojuji se k úkolu, co mně přinesla poslední lekce. Hrozně moc. Krom zajímavých povídek i poznatek, jak je důležitá zpětná vazba.
Věřila jsem tomu, ale že by to mohlo být tak zásadní neporozumnění toho, co čtenář odhalí, když autor něco napíše, to se mi stalo poprvé. Bylo to něco tak zásadního, jako tvé parádní číslo, setkání kovboje s indiánem. Úplně mě to překvapilo, ale souhasím s názorem, že jsem mohla v cestopisu Pohřeb na ostrově vypadat jako naprosto bezcitná, egoistická cestovatelka, které se nic nedotkne a záleží jí jen na vlastím pohodlí.
 |
| 6. lekce prezenčního kurzu 8. 12. 2022 |
Asi víš, že taková nejsem, hlad jsem na našich cestá měla několikrát, ale zde mi to připadalo jako "veselá historka" a i zajímavost, že se nesmí lovit, když někdo zemře. Popsala jsem to ale nevhodně, omlouvám se, ale je to pro mne moc poučné. Pokusím se dát příště pozor. Tak moc děkuji za lekci, byla pro mě důležitá.
Ještě jednou přeji všem hezké Vánoce a celý nový rok.
Zdraví Bohuna Kopřivová
Ještě jednou přeji všem hezké Vánoce a celý nový rok.
Zdraví Bohuna Kopřivová
Píšeme bajky inspirované Ezopem. Přesnější zadání najdete zde, včetně slibované Werichovy bajky, která fakt stojí za poslech. Při něm si opět potvrdíte, že všechna pravidla se dají porušit, pokud to funguje. Takže se i zkuste zamyslet, co všechno Werich porušil.
Zkuste však vymyslet opravdu krátkou sevřenou bajku. Dobré příklady jsou O vráně a lišce nebo O lvovi a myšce. Ale Vaše bajka může klidně vypadat i takhle - z této autové bajky zbylo jen klasické poučení.
Dana
Je radost potkat se s ženami, které mají srdce zapálené pro dobrou věc! Protože pomáhat dětem, kterým osud naděluje bolest je dobrá věc!
A rodinám těchto dětí je třeba pomoci, jelikož pojišťovny (často životně důležité) rehabilitace a terapie nehradí.
Nataša Richterová
Bylo to super. 
Chcete také zažít tu atmosféru a ten pocit držet v ruce knihu, ve které jsou i vaše písmenka? Přihlaste se na některý z kurzů, který vede Dana Emingerová Pravdová a její tým. Další kurzy Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou začnou v lednu.
Chcete také zažít tu atmosféru a ten pocit držet v ruce knihu, ve které jsou i vaše písmenka? Přihlaste se na některý z kurzů, který vede Dana Emingerová Pravdová a její tým. Další kurzy Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou začnou v lednu. Potkáme se tam?
Míša Štěpánka Sedláčková
Míša Štěpánka Sedláčková
Dobrý den,
chtěl bych se přihlásit na další kurz psaní, tentokrát asi už pro pokročilé, byť se tak vůbec necítím. Rád bych u toho uplatnil ještě slevový kód, který jsem od Vás dostal. Dlouhodobý z důvodu času nedávám, proto by mi více vyhovoval víkendový.
chtěl bych se přihlásit na další kurz psaní, tentokrát asi už pro pokročilé, byť se tak vůbec necítím. Rád bych u toho uplatnil ještě slevový kód, který jsem od Vás dostal. Dlouhodobý z důvodu času nedávám, proto by mi více vyhovoval víkendový.
Martin Jakubík
„Ještě vypilujte s Janou Vaňkovou tu rétoriku, já chci, abys byla za hvězdu,“ řekla mi Dana ve čtvrtek, tedy dva dny před literárním večerem V. Stalo se to poté, co mi spolu se spolužáky rozcupovali nejen můj přednes, ale i text samotný. Prý je moc klišózní… A totáč nebyl jen o nedostatku jogurtů a knižních čtvrtcích… „Ale to rudé království tam určitě nech. A ty draky taky. A ten konec je taky dobrej. Víš co, jděte s Natašou překopat prostředek – rozumějte většinu textu – propojte to pohádkou a bude to skvělý.“
Naštěstí nejsem žádný zelenáč, abych si to brala osobně, a ochotně následuji Natašu i s notebookem do vedlejší místnosti.
„Co to zkusit vyprávět z pozice babičky, ta by mohla pak vzpomínat… A provážeme to těma drakama,“ navrhuje Nataša, zatímco já mažu, přesouvám či vymýšlím další paralely totáče a zlých draků.„Ještě si to projedeme, ať tam máme akci, dialog, akci, dialog a je to,“ slyším vzápětí. Čtu své učesané dílo nahlas.
„No vidíš, vejdeme se to čtyř minut, to je super,“ kvituje Nataša s radostí a já musím uznat, že tohle vypiplané dítko je prostě lepší.
Na porodní bolesti provázející jeho vznik už vůbec nemyslím.
V sobotu si cestou autobusem opakuji cenné Janiny rady týkající se rétoriky a pouštím si nahrávky svého čtení - ano, i takovému sebemrskačství se dobrovolně vystavuji.
V sobotu si cestou autobusem opakuji cenné Janiny rady týkající se rétoriky a pouštím si nahrávky svého čtení - ano, i takovému sebemrskačství se dobrovolně vystavuji.
V divadle nám Dana s pravou rukou Natašou udílí poslední organizační pokyny, probíhá zvuková zkouška a pak – děj se vůle Lustigova.
„Pořádně vyslovuj koncovky, protáhni krááále a vůůůůbec žáááádnou moc a hlavně – první i poslední větu řekni spatra do diváků,“ rekapituluji si v hlavě.
„Pořádně vyslovuj koncovky, protáhni krááále a vůůůůbec žáááádnou moc a hlavně – první i poslední větu řekni spatra do diváků,“ rekapituluji si v hlavě.
Po Zuzčiných Balóncích jsem na řadě se svým Totáčem. „V mé pohádce to sice skončilo dobře, ale já jsem se přesto nemohla zbavit pocitu, že draci nikdy úplně nevymřou,“ zakončuji po necelých čtyřech minutách svůj příspěvek. Sálem zní potlesk.
Novou knížku do světa vypravili kmotři - pan profesor Pavel Pafko a Hanka Salajková, neteř Arnošta Lustiga.
.JPG)
Ahoj Dano,
Taxík nás vysype v potemnělé neznámé čtvrti u přízemní stavby připomínající samoobsluhu, před kterou vykuřuje děda s pročervenalým obličejem v opraných džínách a flísové bundě.
„Nespletl jste se?“ optám se taxikáře.
„Ne, Dobešku zná každý! “ zakřičí na mě ven.
Opřu se do dveří a vcházím do sálu, kde se to vše odehraje. Najednou se cítím jako doma. Dana sedí u klavíru a brnká nějakou etudu. Šimon s Kryštofem cvičí svou scénku klubání motýlů a Marek něco řeší s technikem. Projdu do zákulisí a Nataša mě vřele obejme. Potkávám známé tváře a připadá mi, jako bychom se znali odjakživa. Asi je to tím, co nás spojuje. Touha vyjádřit na papíru své pocity, vytvořit si svůj svět a nechat se přitom inspirovat samotným Arnoštem. Přisednu si k Zuzce a Míše a téma konverzace je mi tak povědomé. Sakra, já vůbec nejsem nervózní, a to mám recitovat básně pro milence!
Najednou přichází všemi očekávaný okamžik! Začínáme! Usednu vedle Štěpánky v hledišti a musím uznat, že Safi s motýly je něžně nepřekonatelná. Dialog filozofujících zakuklenců mě dožene k neutichajícímu potlesku a čtení zahajující Nataša je pěkná dračice! Zdenčinou kvantovou sušenkou se dostávám z opojení Proseccem a Yankeen se svou těhotnou hrošicí ve mně vzbuzuje zvědavost, co bude dál?
Vše plyne hladce. Při poslechu srdceryvných příběhů skoro slzím, při veselých historkách s dětmi se chechtám.
A když se na jevišti objeví kmotři naší společné knihy Co je to čupák? a pokřtí ji prchlivým bezedným šampaňským, jsem na všechny psavce hrdá a zároveň vděčná naší učitelce.
Na řadu nakonec přijdu i já. Svůj zrak upírám na zadní sedadla hlediště, na představu toho, pro něhož jsou mé verše napsány. Ačkoliv recituji na jevišti poprvé v životě, nemám vůbec trému. Co se to se mnou stalo? Dobeška je asi magické inspirativní místo a Dana všemu dodává ty správné ingredience.
Závěr si již vychutnávám se sklenkou červeného vína. A kvůli Zdenčině dokonalému přednesu „čupáka“ si jej vylévám na šaty...
A hvězda večera? Tou není žádný z psavců, ale naše zářící Dana (a její tým)!
Moc děkuji! Za připomínky k textům, za Dobešku i kurzy.
Když se řekne Dobeška, vybaví se většině lidí divadlo Sklep. Minulou sobotu však Dobešku zabralo osazenstvo, které míří do takříkajíc vyšších sfér. Jemnocitné duše by podotkly, že i na příslovečný černý, někdy i suterénní humor došlo.
Je něco málo před čtvrtou a já vstupuji do divadelní kavárny Dobeška. Dneska se tady bude křtít. Bez faráře, ale s profesorem. Bez vody, ale šampaňským. Zní to dobře, že? Knížku by stejně do kostela nevzali. Asi. Navíc s titulem MAMI, CO JE TO ČUPÁK nemá před oltářem šanci.
Milá Dano,
Původně jsem si v hlavě chystala vtipnej popis naší cesty na křest knihy MAMI, CO JE TO ČUPÁK. Pořád ho v hlavě mám, jenom ty dnešní okolnosti mi nějak nedovolily hodit veškerý zážitky na papír. Takže jen krátce oznamuju, že křest mám úspěšně za sebou, v knize jsou fakt moje dvě povídky a tu knihu si můžete dokonce koupit. Jako normálně v knihkupectví, chápete.
.jpg)
Ahoj Dano,
chci Ti ještě jednou moc poděkovat.
Celý večer na Dobešce byl prostě kouzelný. Cituji mámina slova "Je vidět, že to Dana dělá srdcem."
Vždycky, když jedu z kurzů domů, tak si opakuju slova Pepiho Lustiga, která řekl na semináři dramaturgie, kdy jsme seděli všichni pohromadě u dlouhého stolu a nechali mezi sebou kolovat čokoládu Milka: "Já to mám ráda."
Linda Hájková
Dádo,
V Divadle Semafor, kde pořádá moje sestra Eva každoročně před Vánocemi Jazzový štrůdl, zazněla dojemná píseň Za padlé, na kterou jsem mohla navázat vystoupením o Arnoštu Lustigovi a jeho odkazu. Pak jsem přečetla povídku Mami, co je to čupák, takže autorka Zdenička mohla slyšet potlesk až v Brně.
Co jsem se naučila na 4. lekci:
1/ Da sa robit popis aj cez ine zmysly ako oci, ale jedna fotka moze tiez stacit 😂
2/ ako si každý projektuje svoje veci do príbehu
3/ zopakovanie popis/akcia/dialog, ako to pomaha "zivosti" textu
Naděžda Legerská
Důležité je pojmenování osoby,
Když jsme četli texty na téma představení charakteru v akci, tak jsem si strýce charakterově dokázala hezky představit, stylem vyprávění mi Vašek připomněl Saturnina. Úplně mi vyvstala na mysl teta Kateřina...
Babičku Slávku jsem si nevybavila vizuálně a stejně jsem ji vnímala jako silnou osobnost. Spíše se mi vybavovala doba, ve které žila. Zámek v úvodu mě zaujal hned na první dobrou
Lenka Růžková
Opis v akcii je najlepší, ak strieda "literárne tehly"
Opis vieme urobiť cez popis bez vnímania zrakom, musí priniesť pre čitateľa vizualizáciu toho, čo sa deje.
Beáta Lipšicová
Používat Hemingwayův shit-detektor - co lze vypustit, spláchni.
Shit-detektor odstraňuje zbytečnou omáčku
Školení mě hrozně bavilo! Děkuju.
Ahoj Dano,
už jsem doma z nemocnice slabý jak třeťák čaj, je mi pořád šoufl, ale jsem rád, že to mám za sebou.
Tož k té sobotě: Přeju moc, aby - když se podařila knížka - tak ať se podaří i její křest. Držím palce. Napadla mě taková drobná slovní hříčka:
Je smutné, když u páček sedí hlupáček
Drazí přátelé!
KURZY PSANÍ PODLE LUSTIGA SLAVÍ LETOS DESET LET.
Rádi bychom si s Vámi toto výročí připomněli během literárně-jazzového předvánočního večera, který se bude konat tradičně v Divadle Dobeška 26. listopadu od 19 hodin.
Pokřtíme naši společnou povídkovou sbírku o rodičích a dětech MAMI, CO JE TO ČUPÁK.
Kmotry knihy budou profesor Pavel Pafko a Hanka Salajková, jejíž maminka Hana odešla letos na věčnost za svým bratrem Arnoštem Lustigem.
.jpg)
Milá Dano 😊!
Pro mne byly kurzy v Novém Městě nad Moravou též moc zajímavá zkušenost, která mne obohatila.
V příběhu je hlavní jeho uvěřitelnost! Ať už jde o příběh reálný nebo smyšlený.
Jasmin Carmel
Ahoj Dano!
Realita by mala byť inšpiráciou. Nemusí sa do detailov pretaviť v texte, pretože čitateľ to môže pochopiť inak.
Milá Dano,
ještě jednou děkuji za příjemně strávenou sobotu i za všechny rady. Myslím, že se všichni cítili příjemně a kurz si užili.
V příloze posílám povídku, mírně upravenou dle nově nabytých vědomostí:
Hezký večer, Dano,
strašně rád bych Ti poděkoval za včerejší kurz v knihovně v Litomyšli. Představoval pro mě nejen velice příjemný zážitek s milými lidmi, ale přinesl mi řadu námětů na vylepšení mého psaní. Ježíšmarjá, promiň, to jsem napsal hrozně knižně, zkrátka jsem chtěl říct, jaké to bylo fajn:-).
K tomu uvádím stránku svých blogů na Idnes. Vůbec Tě nechci zdržovat, abys mi radila, co je v nich špatně či dobře napsané, jen Ti je nabízím pro případné pobavení, potěšení nebo zamyšlení, kdybys byla zvědavá:-).
Přeji Ti krásné podzimní dny,
Moc děkuji za fotografie a ještě jednou za organizaci celé soutěže a kurzu. Bylo opravdu moc fajn strávit celý den na kurzu v litoměřické knihovně. Mojí lektorkou byla Dana Emingerová. Pro mě byl kurz určitě přínosný a zábavný. Lektorka byla velmi dobře připravená, součástí kurzu byl jak výklad, tak i hodnocení našich textů, což je ideální kombinace. Každý z nás, myslím, dostal podrobnou zpětnou vazbu ke svému textu, který jsme si měli přinést jako úkol. Takže za mě proběhl kurz ideálně.
Děkuji za fotku i příjemně strávený den.
Kurz s Terezou Boučkovou pro mne velmi potřebný, její kritický přístup mi naprosto sedl. Ještě jednou velké díky.
Vážený pane Bašusi,
děkuji za zaslanou fotografii. Pro mě osobně byl kurz velmi přínosný. Časově akorát dlouhý. Náplň velmi inspirativní. Lektorka (Tereza Boučková) přímá, upřímná, nekompromisní, a proto skvělá. Její slova dokázala v každé práci najít to hezké i upozornit na pasáže, které by se daly napsat jinak, pro čtenáře poutavěji.
Děkuji za Váš osobní a velmi profesionální přístup k celému zajištění soutěže. Celou akci to povyšuje o několik pater.
Mějte se krásně
Mockrát děkuji za možnost zúčastnit se kurzu tvůrčího psaní. Celý den byl moc pěkně naplánovaný a je vidět, že o soutěž pečujete a ona vzkvétá.
Kurz probíhal, v rámci možností, řekl bych nejlepším možným způsobem - každý účastník přečetl svůj text a následně probíhala diskuze. Přínosné nepochybně bylo, že se každý účastník musel vyjádřit k textům všech ostatních účastníků. K organizaci též výhrady nemám.
V obecné rovině si ovšem nejsem jistý, nakolik může 4hodinový kurz účastníky posunout. Myslím, že kurz tvůrčího psaní je něco, co musí probíhat dlouhodobě. Podruhé bych asi takovýto kurz neabsolvoval. Ještě jednou však opakuji, není to z důvodů špatné organizace nebo zklamání z průběhu, nýbrž mi jde o jednodenní kurz tvůrčího psaní obecně. Doufám, že pro Vás hodnocení nebude zklamáním, věřím, že upřímná odezva je vždy nejlepší.
Děkuji za organizaci, Vaši snahu i práci, kterou jste do celé soutěže investovali a co týče soutěže jako takové, k té nemám výhrady. Vše probíhalo výborně.
Přeji hezký den.
Ahoj Dani,
děkuji moc za e-knížku Živel Lustig, čte se jedním dechem. Moc jsi mě potěšila, že ještě máš výtisk Duši nespoutáš. Knihu preferuji.
Hanka Kotučová
Opět jsem se - spolu s Janou Vaňkovou - přesvědčil o tom, že forma veřejné prezentace psaného útvaru je nesmírně důležitá pro dotvoření celkového dojmu z daného díla.
Milá Dano,
Kultivované prostředí vybírá z mé paměti verše Václava Hraběte, a také proto jsem tady. S lidmi, kteří si v nabídce světa vybrali tady a teď. Se mnou. S vděčností a s dojetím čtu nápisy na stěnách u obrazů. Hledám, kde je ta zpráva o nás a pro nás, která tu vždycky byla, jako potvrzení, že čas je singulární. Tím, že pátrám po Jungových sinchronicitách, hledám vlastně Boha, nebo moderně řečeno chci důkaz kvantové teorie v našich životech.
A nacházím!
Jako odměnu pak dostávám k přečtení Kvantovou sušenku, a mé nesmrtelné Já, je spokojeno. Rádo se chechtá.
Beru ho tady na procházku Galerií, smíme i do depozitáře.
Jedna jeho část je zasažena zoufalstvím Raněného a jiná si potřebuje z toho dělat srandu. Další zažívá satisfakci z odložených lumpů, i když jsem si smetiště dějin představoval jinak.
Ještě jiná část by nejraději kopulovala se sochami krásných žen, všeho stáří, mládí a proporcí. Jsem muž, uvědomuji si s každou další z nich, a inspirován volám domů, té, která promne je bránou, k tomuhle krásnému tajemství. Domluvám si rande s mojí ženou a tím už vím, co s touhle inspirací.
A je tu zase Vděčnost.
Existence, jak Ty se o mne staráš.
Veřejné čtení začíná. Vytváříme společenství s těmi, kteří dnes přišli, a tím je každého z nás o troch víc. Čteme. Posloucháme. Hudbu slov a slova hudby.
Sedím a zírám na bílý papír, přesněji, na nový, prázdný, dokument Word.
Co napsat? Od čtvrtečního odpoledne se toho tolik událo, řeklo, cítilo, nevyslovilo, prožilo.
Po napsání prvního úkolu jsem se lehce vnucovala Daně. ,,Dani, ráda bych slyšela názor účastníků kurzu na můj příběh k tématu Jan Štursa.“
,,Jo, jasně, přečteme, řekneme,“ cítím, že je Dana myšlenkami jinde. Chápu ji, je toho zkrátka moc. A nejsem tak ,,profláknutě“ dobrá ,,spisostudentka“, zkrátka žádná sázka na jistotu.
Nejde o život a nejde-li o život, jde o …
Nevadí, užiju si své spolukurzanty.
Jsme tak jiní, je tady opět skvělý mix lidských duší. Každou další společně prožitou chvílí, společnou prohlídkou soch Jana Štursy máme k sobě blíž a blíž, víc a víc témat k hovoru.
Kombinujeme možnosti jeho důvodů tvorby. Kurátorka Petra nás zásobuje ověřenými informacemi i drby z jeho života. Trpělivě odpovídá a na sebeblbější dotazy. ,,Sochy mají kostru? Proč má některá socha zelenou a jiná hnědou barvu. Ty jo a tato sličná dáma má horní polovinu těla do zelena a spodní do hněda. Co a kde je originál? Jak se cizeluje socha? Má tu model milenky, manželky?“
Zase jsem tady. Už podruhé. Setřásla jsem ze sebe paragrafy, celou justici. Je to naprosto osvobozující. Koneckonců i svou rodinu nechávám daleko za sebou.
Štursu k vyhotovení toho díla inspirovaly jeho zážitky z války, trochu těžké téma. Je to trochu patetické, no nic, něco jsem zplodila. Nejsem moc spokojená, ale už to nechávám tak.
Své literární počiny začínají číst ti zkušenější. Řežeme se smíchy nad Markovým dialogy soch s ním jako návštěvníkem, který omylem, místo do nákupní galerie Myslbek, zavítal poprvé v životě do té umělecké. Nebo nad textem druhého Marka, jak asi vznikala socha tanečnice Sulamit Rahu. Zase je to tady. „Hele …, nechtělo by to zkrátit ? Víš ten začátek.“
Na hotelu potom debatujeme, proč přišlo tak málo posluchačů. Totiž sobotní večer v galerii byl i jakousi generálkou na autorské čtení v divadle Na Dobešce, která se koná o prvním adventním víkendu. Padají tam nápady. Marek dává k dobru své zkušenosti ze standupů.
Aby pro mě něco mělo smysl, musí to mít nějakou přidanou hodnotu, dále pro zkrácení, jak nám Dana ustavičně vštěpuje do hlavy, jen PH. Na naší čtyřdenní literární dílně v Novém Městě na Moravě se mi jí dostalo vrchovatě. Nechápete? Tak poslouchejte.
První PH – trénink trpělivosti
„Budeme u tebe s Bohunkou mezi druhou a půl třetí,“ informoval mě řidič Marek. Věrna své zásadě ,hlavně nezdržovat‘ jsem od půl druhé čekala připravena u okna a vyhlížela modré auto.
„Tak to vypadá spíš na třetí…“ začínal další telefonát. „Nabral jsem nějaké zdržení cestou."
Dobře, dobře, tak si radši dojdu ještě jednou na záchod, překontroluju popáté, jestli mám všechno, hlavně počítač, nabíječku, pláštěnku a proviant ke svačině. Vtom před okny přibrzďuje modré auto. Hurá! Rychle si obouvám boty a… ono jede k sousedům. No nic, snad to stihneme. Ve tři jsem se dočkala. Cestou jsme se bavili na účet Markova zapomenutého notebooku, Bohunčiny chybějící vody a ani jsme nakonec nedorazili poslední.
Druhá PH – nemusí pršet, stačí, když kape
Zatímco v roce 1938 rozhodovali v Mnichově o nás bez nás, my jsme na večeru autorského čtení četli pro diváky takřka bez diváků. Tímto děkuji Ondřejovi, Karle, Alici, Jirkovi, Karle, Editě a Haně, kteří nás vydrželi poslouchat až do konce. Užila jsem si to. A jak by řekla teta Kateřina v Saturninovi: „Nemusí pršet, stačí, když kape.“
Třetí PH – bezva parta
O tom, že se budeme věnovat literárnímu oživování soch Jana Štursy, jsem věděla už z pozvánky. Přidanou hodnotu večerů nad sklenkou vína, dobře, v mém případě nad sklenicí vody, jsem však mohla jen tušit. A tušila jsem správně.
„Tak se tu mějte, a zítra zase v devět,“ loučím se se skupinkou psavců, která u vína ještě před půlnocí diskutuje o literárním večeru. O tom, co právě skončil, a také o tom, co se chystá za tři týdny na Dobešce.
Líbí se mi být u procesu tvoření, kdy Radka napíše text, který se pod tlakem času i skupiny promění z ich formy do naléhavější du formy, pak sledovat ten vnitřní zápas autorky, pro kterou není snadné se během chvilky vypořádat se škrty a novými větami, a pak vidět úplně zblízka na autorském čtení, jak pod vedením učitelky rétoriky Věrky se k této výzvě postaví čelem a čte příběh takovým způsobem, že z toho mají všichni husí kůži.
A to je vlastně všechno. Co k tomu dodat? Prostě CESTA JE CÍL.
Ahoj Dano,
Vidím se naloženou ve výživném roztoku, jen hlava napojená na trubice. Koneckonců na co tělo, když píše hlasový automat a na autorské čtení dovezou moji hlavu v plastové krychli, pečlivě zabalené do bublinkové folie. A už se vítám se svými spolužáky, 126 autorské čtení, opět v Novém Městě na Moravě. Srdečně se vítám s ostatními plastovými krychlemi, ještě že je každá pečlivě označená jmenovkou. Paměť už tolik neslouží, i když já jsem byla vždycky na jména slabá. Škoda, že se nemůžeme obejmout jako dřív, ten fyzický kontakt přece jenom chybí. Večírek na uvítanou, do živného roztoku nám kápnou trošku čistého alkoholu, ať se nálada pěkně uvolní.
Ubytovaní nám paní ředitelka Věrka zařídila dole v depozitáři Horácké galerie, naskládají nás do volných míst v regálech mezi sochy. Masaryka šoupli blíž k Leninovi, Komenský se přitulí ke Gottwaldovi, no však to ty dvě noci vydržíme. K slavnostní večeři nám do hadic pustili trošku fyzáku s příchutí uzeného kolena, bohužel nebyl křen, prý by mohl hadice naleptat.
A už nás vezou na slavnostní večer do Zámeckého podkroví. Netrpěliví diváci zaplnili sál do posledního místečka, horní galerie doslova praská ve švech. Krabice máme slavnostně naleštěné, některé parádnice si je dokonce ověsily ozdobnými stužkami, vida, to musím na příště taky doladit. Danu s Věrkou vezou ještě vcelku na vozíčkách, nojo, mladý děvčata. Večer jako vždy začíná Yakín, nasadí laťku hodně vysoko, to mě vždycky zneklidní. Marek celou šou vtipně uvádí, je vidět, že je ve svém živlu. Nataška ve svátečních šatech se vyhřívá v blescích fotoaparátů, ještěže může umělé nohy ukrýt pod dlouhou sukní. Erdela zpívá svůj šanson, trošku už zapomíná text, ale její šarmantní tralala, tralala vypadá, že do textu patří.
Konečně jsem na řadě. Dnes mám takové malé výročí, po 999 čtu svoji povídku „Láska skrze kalhotky“. Lidem se to asi pořád líbí, tleskají. Doufám, že budu ještě v listopadu dopravena na Dobešku, abych to dotáhla do té tisícovky.
Ale konec snění, zpátky do reality. Místo jednoduchého naleštění krabice se musím pracně namalovat, natáhnout punčocháče až těsně pod prsa, aby mi nedělaly faldy na břiše. Volné šatky pěkně načechrat, trošku bych měla zatáhnout břicho, ale není kam. Uvnitř se ještě válí celá obrovská obložená topinka, přes kterou nemůže ani protéct to zatracené pivo.
Než začnou chodit první návštěvníci, ještě malá generálka. Kdo, kdy, kam, před kým a po kom. Zkouška mikrofonů. Pár hltů vody do staženého hrdla. Začíná mě pálit žáha a tlačí mě pravá bota. Říká se, že na jevišti herce všechny neduhy přejdou, no tak to půjdu vyzkoušet. Marek už vítá první, a doufáme, že ne poslední, návštěvníky. A Dana slavnostně zahajuje. Erdela krásně zpívá, autoři krásně čtou, ani nemám moc trému, když jdu na řadu. Dočtu a ejhle, lidi tleskají, bota netlačí a žáha se uhasila. I když horní ani dolní galerie nepřetékaly nadšenými diváky, nevadí. Dokážeme si to užít i tak. A hlavně jsem ráda, že můžeme zatím všichni tleskat a objímat se, a náš smích není tlumen plastovou krabicí.
Literární workshop - neboli- dílna - v Novém Městě na Moravě. Den třetí. Den „D“, večer „V“!Že workshop znamená dílna vím z práce. V korporátní firmě máme pouze workshopy. Dílna je pro nás sprostá a smrdí olejem, potem, či pilinami. Když jsem však jednou na otázku vcelku osvíceného školitele: „Víte, co vůbec znamená workshop?“, odpověděl, že „práceobchod“, sdělil mi to tajemství s dílnou. Vzhledem k tomu, že anglicky umím pouze: „hotdog, ňújork a malboro“ a ještě s mizernou výslovností, otevřel mi nový obzor. Tady v Novém Městě na Moravě jsem naštěstí pouze v dílně. Zdejší společnost je totiž korporátuprostá. Zapomínám na své zaměstnání. Nechci vystupovat v roli dvojitého agenta. Maximálně fešného myslivce, kterého tlačí v botě kopýtko a v kalhotech se tísní dlouhý chlupatý ocas. (Ale no tak dámy, uklidníme se, vždyť víte, jak to myslím). Hlavně tady ale nikomu nesmrdí vůně vzájemné podpory, příběhů a čerstvě potištěného papíru. Nikdo si na nic nehraje a úspěch druhému tady přeje více než sobě. A to nemají v korporátech, v pekle a bůh ví, jestli v nebi.
Ovšem zpět k večeru „V“. Součástí a zlatým hřebem (trémou jsem měl pocit, že mě do rakve) bylo autorské čtení. Zjistil jsem to jednak tím, že po městě a v galerii, která nás hostila, všude visely, ležely a vystavovaly se letáky s programem s pozváním na tento večer a za druhé jsem to věděl. Na letácích jsem vyfocen nebyl. Protože jsem ještě veřejně nikde nic nečetl a můj dabér podoby George Clooney, neměl čas se za mě fotit- točil nějakou sračku v jakémsi kouzelném lese v Americe. Asi tamní vánoční pohádku.
Celý den jsem byl nervózní jak špatnej spisovatel v Dobříši a čekal na večer. Nejprve vybrat, co ze svého rozsáhlého díla přečtu. Jak to udělat? Losem?
„Hele, jenom předem upozorňuju na to, že pět diváků je moje minimum. Pod tenhle počet nezačnu,“ ujišťuje nás Marek, náš spolužák z kurzů tvůrčího psaní.
Ahoj Dano,
moc děkuji za rozhovor pro Mladý svět. Tam jedině s Tebou...
Ahoj, posílám pár slov k lekci s Klárou. Oproti počátečnímu předpokladu se nás nakonec dostavilo na lekci dost, takže se nestihlo číst vše, co kdo měl připraveno. Ani já jsem nečetl svou "tragédii." To samozřejmě nevadí.
Máme-li napsat vtipný příběh, není důležitý formát, ale abychom se skutečně zasmáli.
Vysvětlili jsme si na příkladech, že napsat něco vtipného lze více způsoby - komické a absurdní situace (Saturnin, Deník Bridget Jonesové, S velkýma musíte v květnu...), přehánění do absurdna (Deníček moderního fotra, Poslední aristokratka,...), komické postavy, konfrontace s upřímností dětí, nebo vypointováním na závěr.
Na kurzu jsme se také bavili o tom, proč lidé čtou. Co je k tomu vede a co u toho chtějí prožívat? Strach, dobrodružství, láska, napětí, smích, relaxace, přenesení do alternativní reality... Shodli jsme se, že čtení je hodně o emocích. Proto je dobré se vždy u textu zamyslet, jestli napsaný text nějakou emoci obsahuje.
Klára Dvořáková
Milá Dano a Mileno,
Nádhera! Děkuju, že můžu být součástí.
Zuzka Fajmonová
Pri opise vlastných zážitkov nemusíme opisovať úplnú realitu. Kreativite sa medze nekladú.
1/ zopakovanie nevyhnutnosti dobrého úvodného háčiku
Na 3. lekci jsem si s Klárou zopakoval, že i bajka je lepší krátká a s nejnižším počtem postav, které vysvětlí poučení.
Časy se mohou střídat, pokud to má smysl ve vyprávění a uvedu čtenáře do toho, proč se tak děje.
Každý příběh by měl mít vlastní literární útvar- nespojovat jich více do jednoho.
Je dobré mít profily hrdinů napsané ńa papíře, i kdybych to později potřeboval jen pro barvu očí.
Úloha redaktora (literární skript)
Marek Bucko
Ahoj Dano,
včerejší kurz za mne proběhl velice hezky. Jediná věc, která mě zaskočila je, že přišli jen 4 lidé z 10, které jsem měla na seznamu. Doufám, že to bylo tím, že druhý den byl svátek a všichni odjeli na prodloužené víkendy...
Na zámku v Novém Městě na Moravě budeme nejen psát, ale i číst své příběhy před novoměstským publikem, což bude skvělý trénink před křtem naší společné knihy o rodičích a dětech v Divadle Dobeška 26. 11. 2022.
Nejslavnější pisatelé bajek:
Ezop – řecký autor zvířecích bajek (6. století před n. l.).
Bidpaj – staroindický mudrc (Pančatantra; indické bajky 3. st. př. n. l. – 2. st. n. l.)
Jean de La Fontaine – Francouz, veršované bajky (17. st.)
Ivan Andrejevič Krylov (18. st.) – kritizuje politické poměry své doby pomocí příměrů;
Ivan Olbracht – O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (převyprávěné bajky Bidpaje)
Karel Čapek – moderní bajky kritizující společenské nešvary (Bajky a podpovídky)
Jiří Žáček - Bajky a nebajky pro malé i velké děti
Ve všech literárních workshopech, do kterých jsem se zapletl, jsem pranýřoval a odmítal stavební princip, kterému říkám „čáry máry fuk“. Je to nevykořenitelný mor. Funguje tak, že autora napadne geniální nápad. Třeba že je ve špajzu Marťan. Takže napíše povídku, jak babička upekla bábovku a zaběhl se pes a přišel Franta od vedle, tohle plácání se táhne... a na konci se dozvíme že je ve špajzu Marťan. To je princip „čáry máry fuk“. Vždycky jsem nabádal, stavět povídku tam, že hned v prvním odstavci se najde Marťan ve špajzu a co pak z toho plyne, jak ovlivní babiččinu bábovku, co má společného se psem a jak s ním vyjde Franta od vedle. OK, to je klasika.
Hvězdou večera sice nejsem, neboť smetánku slízne, samozřejmě zcela po právu, píšící moderátor večera Marek Greger. Přesto jsem šťastná, že mohu být jednou z hvězd stále se rozrůstajícího souhvězdí Psavců Dany Emingerové.
Anna Vocelová
V předvečer prvního adventu se na pódiu Divadla Dobeška křtila kniha o rodičích a dětech s názvem MAMI, CO JE TO ČUPÁK. Žáci Dany Emingerové, která pokračuje v tradici výuky tvůrčího psaní metodou Arnošta Lustiga, napsali sbírku příběhů odpovídajících na nevinné i zapeklité otázky. Příběhů upřímných, vyhýbavých a někdy drsných odpovědí.
 |
| Křest knihy na Dobešce 26. listopadu 2022 |
Na pódiu se vystřídala dvacítka autorů se svými povídkami. Mnozí z nich stáli na pódiu s mikrofonem v ruce poprvé, ale pokud tam byla nervozita, nebylo to poznat.
Většinou sálem zněly slávy smíchu, třeba když se zabrousilo do kvantového fyziky, nebo naopak tuhla krev v žilách při zpovědi o šikaně. Nebo ukápla slza při povídce o věcech posledních.
Autoři dali do čtení srdce a diváci je za výkon odměnili dlouhým potleskem.
O hudební doprovod se postarala svým sametovým hlasem Darja Kuncová s kytarovými doprovodem Jaroslava Šindlera. Na klarinet zahrál i osmaosmdesátiletý Jiří Eminger.
Nataša Richterová
Tvůrčí psaní podle Arnošta Lustiga a autorské čtení z knihy Mami, co je to čupák - skvělé příběhy, dojemné vzpomínky, vtipný, nepřetékající moderátor, báječná jazzová i vánoční hudba, vzácný kmotr knihy - skvělá společnost, nádherný večer - děkuji, Dano.
Jana Štybnarová
Jana Štybnarová
.JPG)
Ahoj Dano, moc děkujeme za pozvání do Divadla Dobeška. Užila jsem si to. Hlavně vystoupení Šimona a Kryštofa mě moc pobavilo. Také se mi hodně líbila povídka Kvantová sušenka o metafyzice. Ta paní Zdena a to téma a celé pojetí bylo v takovém souladu a pro mě tak výstižné, že jsem se smála od prvního slova až do pointy.
Hanka Černá
„Nespletl jste se?“ optám se taxikáře.
„Ne, Dobešku zná každý! “ zakřičí na mě ven.
Opřu se do dveří a vcházím do sálu, kde se to vše odehraje. Najednou se cítím jako doma. Dana sedí u klavíru a brnká nějakou etudu. Šimon s Kryštofem cvičí svou scénku klubání motýlů a Marek něco řeší s technikem. Projdu do zákulisí a Nataša mě vřele obejme. Potkávám známé tváře a připadá mi, jako bychom se znali odjakživa. Asi je to tím, co nás spojuje. Touha vyjádřit na papíru své pocity, vytvořit si svůj svět a nechat se přitom inspirovat samotným Arnoštem. Přisednu si k Zuzce a Míše a téma konverzace je mi tak povědomé. Sakra, já vůbec nejsem nervózní, a to mám recitovat básně pro milence!
Vše plyne hladce. Při poslechu srdceryvných příběhů skoro slzím, při veselých historkách s dětmi se chechtám.
A když se na jevišti objeví kmotři naší společné knihy Co je to čupák? a pokřtí ji prchlivým bezedným šampaňským, jsem na všechny psavce hrdá a zároveň vděčná naší učitelce.
Na řadu nakonec přijdu i já. Svůj zrak upírám na zadní sedadla hlediště, na představu toho, pro něhož jsou mé verše napsány. Ačkoliv recituji na jevišti poprvé v životě, nemám vůbec trému. Co se to se mnou stalo? Dobeška je asi magické inspirativní místo a Dana všemu dodává ty správné ingredience.
Závěr si již vychutnávám se sklenkou červeného vína. A kvůli Zdenčině dokonalému přednesu „čupáka“ si jej vylévám na šaty...
A hvězda večera? Tou není žádný z psavců, ale naše zářící Dana (a její tým)!
Moc děkuji! Za připomínky k textům, za Dobešku i kurzy.
Vendula Beaujouan Langová
„Psaní dává křídla!“ je motto kurzu, jež uplatňuje metodu Arnošta Lustiga.
Již několikátá generace psavců se na vlastní sitzfleisch přesvědčuje, že psaní je řemeslo, kterému se dá naučit. A ten zbytek, to je kouzlo.
Život není to, co chceme, ale to co máme. Ale občas se to, co máme, vzácně shoduje i s tím, co chceme. A většina psavců chce být publikována.
Inu, habemus librum.
Knihu je třeba pokřtít náležitě, s jazzovou hudbou a autorským čtením. A že je autorů požehnaně. Jejich přednes vypiluje lektorka, která nemá čarodějnické pírko na černé šále náhodou, protože oplývá nadpřirozenými schopnostmi a rozmluvila by i příslovečnou Čechovovu pušku.
Pro některé autory je čtení před početným publikem premiérou, a tak radši pevně svírají mikrofon oběma rukama. Někteří jsou ostřílení matadoři a s klidem zkušeného kabaretiéra si vychutnávají reakce publika.
Ale všichni ten večer sdílí opravdovou emoci.
Hana Hermanová
Když se na to podíváme obšírněji, sklepácké prostředí je vlastně tak trochu chrám srandy. V tom případě jsme tady správně...
Dávám si malé preso, voňavé dvojctihodné koláče a snažím se zklidnit rozjitřenou mysl. Poprvé budu vystupovat s povídkou na pódiu. S mikrofonem v ruce.
„Michalo, do čeho ses to namočila,“ spílám sama sobě, nicméně v příští minutě už se těším. A tak pořád dokola. Stmívá se, do divadla se začínají trousit účastníci, první návštěvníci, organizátoři.
„Ahoj, čau, ráda tě vidím. Jé, vy jste přijeli, to je skvělý,“ objímáme se, vítáme. V dáli zahlédnu profesora Pafka, váženou nenápadnou osobu, křtitele naší knižní hrdinky.
S úderem sedmé nezazní gong, ale plný hlas Darji Kuncové, čímž zjistím, že odpoledne pekelně rychle uteklo a je to tady.
Přichází Marek Gréger, toho času moderátor, v závěsu s Danou Emingerovou, celého času naší skvělou lektorkou. A novinářkou a spisovatelkou. A hlavně pro tentokrát tvořitelkou naší společné knižní hrdinky.
„Michalo, do čeho ses to namočila,“ spílám sama sobě, nicméně v příští minutě už se těším. A tak pořád dokola. Stmívá se, do divadla se začínají trousit účastníci, první návštěvníci, organizátoři.
„Ahoj, čau, ráda tě vidím. Jé, vy jste přijeli, to je skvělý,“ objímáme se, vítáme. V dáli zahlédnu profesora Pafka, váženou nenápadnou osobu, křtitele naší knižní hrdinky.
S úderem sedmé nezazní gong, ale plný hlas Darji Kuncové, čímž zjistím, že odpoledne pekelně rychle uteklo a je to tady.
Přichází Marek Gréger, toho času moderátor, v závěsu s Danou Emingerovou, celého času naší skvělou lektorkou. A novinářkou a spisovatelkou. A hlavně pro tentokrát tvořitelkou naší společné knižní hrdinky.
Entré účinkujících zahájí kuklící se kluci Pravdovi, poté čtení, zpěv, čtení, křest. Samotný křest. Profesor Pafko v rukou třímá ČUPÁKA a přeje spokojeného čtenáře. Díky. Mluvíte nám z duše, pane profesore.
Čteme. My všichni, kdo do knihy vložili své výtvory. V hledišti je slyšet smích i ticho. To když při povídkách naskakuje husí kůže. Po vzájemném i osobním shit-detektoru se mohou zkrátka zrodit znamenité věci.
Děkujeme Dano, bez tebe by nic z výše uvedeného nebylo.
A že nevíte, co je to shit-detektor? Přijďte na kurz, dozvíte se.
Čteme. My všichni, kdo do knihy vložili své výtvory. V hledišti je slyšet smích i ticho. To když při povídkách naskakuje husí kůže. Po vzájemném i osobním shit-detektoru se mohou zkrátka zrodit znamenité věci.
Děkujeme Dano, bez tebe by nic z výše uvedeného nebylo.
A že nevíte, co je to shit-detektor? Přijďte na kurz, dozvíte se.
Míša Čápová
literární večer na Dobešce byl opět skvělý. Měla jsi s tím určitě hodně práce, ale zvládla jsi to na jedničku. Všem se to moc líbilo, jen v závěru se ukázalo, že jsi měla opět pravdu (taky jsi Pravdová), že se musí hodně škrtat. Některé příspěvky se zdály naší dvanáctičlenné výpravě opravdu dlouhé. Čupák byl svělý a zařazení této povídky na konec byl výborný tah.
Dnes ráno mi manžel řekl, že mně musí postavit pomník, když jsem teď ta spisovatelka. Už si zase dělá srandičky a to je dobře, byl taky nemocný a tak je vidět, že mu už je dobře.
Ještě jednou díky, byla jsi skvělá.
Bohuna Kopřivová
Dnes ráno mi manžel řekl, že mně musí postavit pomník, když jsem teď ta spisovatelka. Už si zase dělá srandičky a to je dobře, byl taky nemocný a tak je vidět, že mu už je dobře.
Ještě jednou díky, byla jsi skvělá.
Bohuna Kopřivová
Se nechci prsit, ale poštěstilo se mi mít povídečku v opravdické knížce. V opravdické, papírem plněné, rozuměj, čtenáři. Navíc jsem dostala Tu možnost vzít do ruky mikrofon, číst a nezkolabovat u toho trémou:-) Klaplo to, publikum se i smálo a já si ten večer vyzkoušela, jaké je to vystoupit ze své komfortní zóny. Děkuji za to vše, Dano. Číst na veřejnosti, ještě ke všemu "něco svého", to je zážitek, který se nezapomíná.
Míša Čápová
Fotky z toho večera nemám. Nějak to prostě nešlo, z mnoha důvodů, hlavně asi proto, že celej víkend byl jedna nezřízená horská dráha ve všech ohledech. Ale mám tu knihu a jsem šťastná. A taky vděčná. To teda pořádně! Děkuju❤️!
Zuzana Fajmonová
Zuzana Fajmonová
.jpg)
chci Ti ještě jednou moc poděkovat.
Celý večer na Dobešce byl prostě kouzelný. Cituji mámina slova "Je vidět, že to Dana dělá srdcem."
Vždycky, když jedu z kurzů domů, tak si opakuju slova Pepiho Lustiga, která řekl na semináři dramaturgie, kdy jsme seděli všichni pohromadě u dlouhého stolu a nechali mezi sebou kolovat čokoládu Milka: "Já to mám ráda."
Linda Hájková
Poslední listopadová sobota patřila v Divadle Dobeška tradičnímu večeru autorského čtení žáků Dany Emingerové. Důležitým bodem programu však nebylo jen samotné čtení, ale také křest nové společné knihy Mami, co je to čupák? 114 veselých i vážných příběhů o rodičích a dětech všeho věku napsalo 50 autorů, kteří prošli kurzy tvůrčího psaní podle Arnošta Lustiga.
Novou knihu pokřtil pan profesor Pavel Pafko spolu s neteří Arnošta Lustiga Hanou Salajkovou.
V průběhu večera se za mikrofonem se svou tvorbou vystřídalo dvacet autorů. Některé příspěvky sál rozesmály, třeba když se diváci dozvěděli, že u pokladen opravdu neprodávají balonky. Jiné naopak přiměly diváky k zamyšlení, třeba nad jednohlavými draky mezi námi. Poslední příspěvek pak objasnil, co se skrývá za tajemným názvem knihy.
Hudební část večera obstarala jazzová zpěvačka Darja Kuncová s kytarovým doprovodem Jaroslava Šindlera.
Novou knihu pokřtil pan profesor Pavel Pafko spolu s neteří Arnošta Lustiga Hanou Salajkovou.
V průběhu večera se za mikrofonem se svou tvorbou vystřídalo dvacet autorů. Některé příspěvky sál rozesmály, třeba když se diváci dozvěděli, že u pokladen opravdu neprodávají balonky. Jiné naopak přiměly diváky k zamyšlení, třeba nad jednohlavými draky mezi námi. Poslední příspěvek pak objasnil, co se skrývá za tajemným názvem knihy.
Hudební část večera obstarala jazzová zpěvačka Darja Kuncová s kytarovým doprovodem Jaroslava Šindlera.
Anna Vocelová
.JPG)
Děkuji za krásný večer, bylo to super.
Lenka Konopásková
Lenka Konopásková
Jsem moc ráda, že jsem se viděly konečně naživo. Byl to opravdu skvělý večer.
Hana Hermanová
Dádo,Tvoje vystoupení na Jazzovém štrůdlu v Semaforu bylo strašně vtipný.
Mám skvělé ohlasy ze všech stran na čtení povídky i to, co jsi říkala o odkazu Arnošta Lustiga. Gratuluju, kolik si tam lidé koupili knih MAMI, CO JE TO ČUPÁK.
Eva
Moc gratuluji k nádhernému večeru! Myslela jsem na vás. Jinak děkuji, Dano.
. Ty jsi má učitelka tvůrčího psaní a jsi skvělá, protože necháváš své žáky růst a všemožně je podporuješ.
Ne každý to má stejně.
Ne každý to má stejně.
Klára Dvořáková
 |
| Eva a Ruda Musil zpívají v Semaforu píseň Za padlé |
V Divadle Semafor, kde pořádá moje sestra Eva každoročně před Vánocemi Jazzový štrůdl, zazněla dojemná píseň Za padlé, na kterou jsem mohla navázat vystoupením o Arnoštu Lustigovi a jeho odkazu. Pak jsem přečetla povídku Mami, co je to čupák, takže autorka Zdenička mohla slyšet potlesk až v Brně.
Dana
V bájke nemá byť veľa postáv,
Pri opise postavy v akcii stačí opísať správanie hrdinu v situácií,
Pri spojení literárnych tehál (opis, dialóg...sa zrýchluje dej a je dynamický.)
V práci sa dá teória využiť v tom, aby sme v článkoch/postoch neodbáčali od témy a neopisovali veľmi veľa vecí naraz.
Vieme si pomôcť dialógom a myslieť na to, že čitateľ nie je zainteresovaný
Viktorie Jackuliaková Marinová
Pri opise postavy v akcii stačí opísať správanie hrdinu v situácií,
Pri spojení literárnych tehál (opis, dialóg...sa zrýchluje dej a je dynamický.)
V práci sa dá teória využiť v tom, aby sme v článkoch/postoch neodbáčali od témy a neopisovali veľmi veľa vecí naraz.
Vieme si pomôcť dialógom a myslieť na to, že čitateľ nie je zainteresovaný
Viktorie Jackuliaková Marinová
 |
| 4. lekce firemního kurzu v pojištovně Uniqa 2. 12. 2022 |
1/ Da sa robit popis aj cez ine zmysly ako oci, ale jedna fotka moze tiez stacit 😂
2/ ako si každý projektuje svoje veci do príbehu
3/ zopakovanie popis/akcia/dialog, ako to pomaha "zivosti" textu
Naděžda Legerská
Nezačínat popis osoby tím, že se člověk "narodil",
dbát na pořadí informací, aby nedošlo k nepochopení pointy,
když je volný úvod, lze udělat volnější závěr
Vojtěch Veselý
Babičku Slávku jsem si nevybavila vizuálně a stejně jsem ji vnímala jako silnou osobnost. Spíše se mi vybavovala doba, ve které žila. Zámek v úvodu mě zaujal hned na první dobrou
Lenka Růžková
Popis musí evokovat představu
Domácí miláčci jsou oblíbeným předmětem různých útvarů
Eva Svobodová
Domácí miláčci jsou oblíbeným předmětem různých útvarů
Eva Svobodová
Opis vieme urobiť cez popis bez vnímania zrakom, musí priniesť pre čitateľa vizualizáciu toho, čo sa deje.
Beáta Lipšicová
 |
| 5. lekce on-line kurzu 1. prosince 2022 pro pokročilé o cestopisech a zpravodajství |
Z 5. lekce zaměřené na zpravodajství jsem si odnesla, že:
1. Důležité je znát cílovou skupinu (kam to píšu),
2. Titulek musí přilákat ještě víc než název povídky
Anna Vocelová
Ahoj Dano,
zasílám svůj poslední výtvor o křtu na Dobešce bez jakéhokoliv zásahu. Nespletla jsem si kmotra s křtitelem, jen jsem chtěla udržet linku chrám, křest, samotný křtitel, ale uznávám, že mi to nedrželo pohromadě.
Psaní reportáží a cestopisů: mít nápad, nevymýšlet si, psát pro konkrétní cílovou skupinu, na tu text zaměřit
Martin Paruch
Nesmíme zapomínat na rychlost zpracování
Hana Hermanová
Já jsem zažila loňskou lekci s Daniným manželem Petrem Pravdou. Lekce s ním byla naprosto vyčerpávající a díky němu tuším, co a jak kde psát. Hlavní je znát cílovku, pro kterou text píšeme. Vloni jsem zkoušela psát i text pro bulvár, a to byla sranda. Dneska to bylo spíš opáčko
2. Titulek musí přilákat ještě víc než název povídky
Anna Vocelová
zasílám svůj poslední výtvor o křtu na Dobešce bez jakéhokoliv zásahu. Nespletla jsem si kmotra s křtitelem, jen jsem chtěla udržet linku chrám, křest, samotný křtitel, ale uznávám, že mi to nedrželo pohromadě.
😊
Díky za pátou lekci, byla moc fajn, vlastně stejně jako všechny ostatní.
Přeju pohodový advent.
Míša Čápová
Díky za pátou lekci, byla moc fajn, vlastně stejně jako všechny ostatní.
Přeju pohodový advent.
Míša Čápová
Martin Paruch
Hana Hermanová
😉
Zuzka Kratochvílová
Zuzka Kratochvílová
 |
| Jednodenní kurz v Akademii věd 28.11.2022 |
Psát, který den v týdnu se něco stalo, není důležité. A pokud jo, tak to musí být jasné, proč...
Detaily jako sedmicentimetrové podpatky jsou super. Píšeme obrazně.
Je dobré vědět o možnosti zjednodušeovat - vtip o kopnutí hlavy do příkopu.
U psaní jsou důležité emoce pod povrchem (pitva švába na webu).Vědět přesně, co chci textem říct.
Těším se na další spolupráci.
Míša Váňová
Míša Váňová
Flinta na zdi - je-li tam, musí vystřelit.
Nepřitáhne-li titulek a první věta, je vše ztracené.
Nedávat nálepky, ale představit postavy tak tak, aby čtenář pochopil, jaká postava je.
Přímá řeč ozvláštňuje a rozsvítí text.
Popis detailů je důležitý, ale zároveň se s nimi musí šetřit.
Občas změnit v příběhu realitu a zjednodušit, co reálie, pokud realita nemá dobrý příběh.
Kopnout hlavu do příkopu.
Co říkáte názvu DOBREJ MATROŠ?
Jan Husák
Text má být krátmý, akční, zábavný, aby upoutal pozornost.
V práci potřebuju dělat pozvánky na akce, tak čím kratší text, tím lépe.
Důležitý e nadpis a první věta.
Markéta Fialová
Redukovat popisy
Používat přímou řeč a dialogy
Emoce jsou důležité
Psát pro čtenáře
Používat shit-detektor
Pro naši práci je nezbytné vcítit se do čtenáře, snažit se ho zaujmout a nepřehltit "vědečitnou"
Soňa Ehlerová
Zaměřit se na to důležité je základ.
Jednoduchý a poutavý titulek s nápadem.
Vyvarovat se zdlouhavých popisů a zbytečných klišé.
Psát autenticky, někdy třeba i hovorově, ale bez cizích slov a odborných výrazů.
Používat tečky.
Co jednou vydáš, už neokecáš.
Petr Caletka
Myslet na cílovou skupinu a text jí nabízet.
Klidně se rozepsat, ale pak zbytečnosti přísně vyházet.
Každý člověk si text přebere po svém. Občas i jinak, než autor.
Přidat akci, začít v ději, neunavovat zbytečnostmi popesem všeho od začátku.
Ukázat vlastnosti postav textem, nikoliv nálepkami jako chytrý, hloupý...
Anna Bromová
Musíme se dívat na příběh či napsaný text očima člověka naprosto neznalého okolnosti.
Vynechat detaily, které jsou pro účely gtextu nepodstatné.
Nedávat nálepky, ale vyvolat v příběhu okolnosti, které jednání postav vysvětlí.
Nadpis je zásadní součástí příběhu - může čtenáři pomoci či ho zmást.
Nezahltit čtenáře mnoha linkami příběhu.
I já bych si měla vybrat podstatu sdělení a na to se zaměřit.
Nepoužívat cizí slova, pokud je lze nahradit českými.
Mirka Macháčková
Vypravěč zve čtenáře do svého snu.
Nesmí čtenáře ztratit - pustit ho ven ze sna.
Nezahltit čtenáře informacemi.
80% úspěchu pro získání pozornosti čtenáře tvoří titutlek a 20% první věta.
Text má tři části a čtvrtou neviditelnou - co tím chci říct, proč to vyprávím.
používat shit-detektor.
Daniela Procházková
 |
| Sobotní kurz s rétorikou 26. listopadu 2022 |
Milá Dano,
posílám v jednom Zásah z hůry a Rozpoznání, které jsem četla na sobotním kurzu. Dle rady Šimona jsem opravila „nejisté štrachání klíče" na „klíč nejistě zaštrachá".
Bohunka mi říkala, že se literární večer na Dobešce vydařil, tak to jsem ráda a gratuluji!
Máš úžasné syny. Tedy alespoň ty dva, Šimona a Kryštofa, se kterými jsem se mohla v sobotu seznámit. Jsou milí, inteligentní, vtipní. Kdybych nebyla přestárlá, tak nevím, do kterého se dřív zamilovat!;-)
posílám v jednom Zásah z hůry a Rozpoznání, které jsem četla na sobotním kurzu. Dle rady Šimona jsem opravila „nejisté štrachání klíče" na „klíč nejistě zaštrachá".
Bohunka mi říkala, že se literární večer na Dobešce vydařil, tak to jsem ráda a gratuluji!
Máš úžasné syny. Tedy alespoň ty dva, Šimona a Kryštofa, se kterými jsem se mohla v sobotu seznámit. Jsou milí, inteligentní, vtipní. Kdybych nebyla přestárlá, tak nevím, do kterého se dřív zamilovat!;-)
Na příští lekci nemůžu přijít, a tak se s Tebou i ostatními uvidím až v novém roce. Všechny tedy zdravím a přeji krásné vánoční svátky a v příštím roce spoustu inspirace a dobrých nápadů, aby mohly přijít na svět ty nejlepší literární kousky.😊
A Tobě velké díky, že jsem se mohla rozletět do končin mně dosud neznámých, ale krásných – literárních.
Irena Taterová
PS. Posílám i pro ostatní účastníky kurzu fotku našeho spolužáka a kamaráda Marka, který nás baví tím, že si při čtení svých prací neustále mění svoje troje brýle. (Naposledy donesl i čtvrté😀)
Bylo to foceno s jeho svolením.už jsem doma z nemocnice slabý jak třeťák čaj, je mi pořád šoufl, ale jsem rád, že to mám za sebou.
Tož k té sobotě: Přeju moc, aby - když se podařila knížka - tak ať se podaří i její křest. Držím palce. Napadla mě taková drobná slovní hříčka:
Je horší, když u pák sedí hlupák
- a navíc je to čupák...
Zlomte vaz
Wilson
Drazí přátelé!
KURZY PSANÍ PODLE LUSTIGA SLAVÍ LETOS DESET LET.
Rádi bychom si s Vámi toto výročí připomněli během literárně-jazzového předvánočního večera, který se bude konat tradičně v Divadle Dobeška 26. listopadu od 19 hodin.
Pokřtíme naši společnou povídkovou sbírku o rodičích a dětech MAMI, CO JE TO ČUPÁK.
Kmotry knihy budou profesor Pavel Pafko a Hanka Salajková, jejíž maminka Hana odešla letos na věčnost za svým bratrem Arnoštem Lustigem.
Večer bude moderovat Marek Greger, autor knihy Vydři-duši.
O hudební doprovod při autorském čtení se postará jazzová zpěvačka Darja Kuncová s kytaristou Jardou Šindlerem a Jiří Eminger.
Srdečně zve
Dana Emingerová
Dana Emingerová
PS. Moje jazzová sestra Eva musela na operaci kolene a Veronika Böhmová je nemocná. Takže možná zahraju na klavír i já - Beethowena.
.jpg)
Pro mne byly kurzy v Novém Městě nad Moravou též moc zajímavá zkušenost, která mne obohatila.
Přeji Tvému snažení úspěch a vytrvalost i nadále. Myslím, že frekventantům svých kurzů přinášíš něco, co se penězi měřit nedá. I přes slzy některých z nich a kritiku, kterou těžko nesou, se mi zdá, že děláš lidi lepšími. A to zejména v jejich vlastním sebepoznávání. Neboť jen v praxi poznají to staré dobré rčení: „Co tě nezabije, to tě posílí."
Děkuji za ten link na mé práce a též doufám, že se někdy v budoucnu ještě potkáme. Jsem ráda, že se Ti nahrávka povídky Tvého syna líbí. Ale hlavně Ti přeju, ať se dostaneš ke svému vlastnímu psaní. Já moc dobře vím, že tím, jak se člověk zaměřuje na druhé, někdy nemá čas sám na sebe. Ale tu tvou knihu, až ji jednou zase napíšeš, a věřím, že ji ještě napíšeš, bych si ráda koupila.
Z Brna pozdravy posílá
Věra Zástěrová-Sasínková
Děkuji za ten link na mé práce a též doufám, že se někdy v budoucnu ještě potkáme. Jsem ráda, že se Ti nahrávka povídky Tvého syna líbí. Ale hlavně Ti přeju, ať se dostaneš ke svému vlastnímu psaní. Já moc dobře vím, že tím, jak se člověk zaměřuje na druhé, někdy nemá čas sám na sebe. Ale tu tvou knihu, až ji jednou zase napíšeš, a věřím, že ji ještě napíšeš, bych si ráda koupila.
Z Brna pozdravy posílá
Věra Zástěrová-Sasínková
 |
| Dlouhodobý kurz tvůrčího psaní 17.11. 22 - 4. lekce pro pokročilé |
V příběhu je hlavní jeho uvěřitelnost! Ať už jde o příběh reálný nebo smyšlený.
Jasmin Carmel
Dobrý den z Brna,
chtěla jsem se zeptat, zda-li budete plánovat podobnou variantu literární dílny, jako byla v listopadu 2022 v Novém Městě na Moravě. Měla bych zájem já i moje kamarádka.
Alča Jirásková
chtěla jsem se zeptat, zda-li budete plánovat podobnou variantu literární dílny, jako byla v listopadu 2022 v Novém Městě na Moravě. Měla bych zájem já i moje kamarádka.
Alča Jirásková
 |
| Dlouhodobý kurz tvůrčího psaní 16.11. 22 - 4. lekce pro pokročilé |
Má smysl dílo rozcupovat, protože to přes to dokážu nejlépe pochopit...
Má smysl si dělat poznámky, protože pak není jeden zaskočen při dotazu, co si z dneška odnesl. Může to pak vyvolat mylný pocit, že si člověk nic neodnesl, a ono si nemůže jenom vzpomenout.Marek Greger
Danuško,
děkuji za příležitost zúčastnit se on-line kurzu. Obdivuji všechny literární osobnosti, nebojím se takto dnešní skupinu hodnotit. Připadala jsem si trochu marně, ale určitě ne zničeně. Jen Ty asi dokážeš vyhodnotit, zda na literární tvorbu někdo má, nebo nemá. Pokusím se něco vyplodit, podívat se na psaní jinýma očima.
S úctou a díky
Marie Pražáková
S úctou a díky
Marie Pražáková
Ahoj!
Můj příspěvek Jak jsem potkal revoluci v podání Haliny Pawlovské. Mám radost.
Pavel Kyselák
Takhle jsem netrpělivě dnes ráno v Karlových Varech vyhlížel zásilku s Vaší povídkovou knihou MAMI, CO JE TO ČUPÁK. Těším se na zážitek při čtení.
Ať se Vám křest na Dobešce vydaří.
Je mi velkou ctí, že můžu být součástí projektu spisovatelky Dany Emingerové a jejích studentů, kteří společně právě vydali knížku zajímavých povídek na nikdy nekončící téma rodičů a dětí - MAMI, CO JE TO ČUPÁK. Velký dík Daně a všem, kteří jste v tom se mnou. Je to dosud zcela nepoznaný pocit, když jsou i moje krátké příběhy najednou v nabídce knihkupectví.
Přátelé, a na to se napijeme! I moje povídky budou k dostání v knihkupectví, chápete to? To je pecka, že su normálně dojatá!
Standa Forejtek
Tak ti přeji co nejvíce spokojených čtenářů, milá knížko.
Libor Frank
Libor Frank
Děkuju za všechno!
Dobrý den!Moc děkuji za balík s naší knihou MAMI, CO JE TO ČUPÁK, je úžasná. Moc děkuji a zdravím!!! Je krásná. Nemůžu se dočkat Vánoc. Tak originalní dar sem ještě asi nedarovala. A mám ještě jednu malou radost - Adra otiskla do svých Dobronovin moji povídku.
Je mi ctí, že sem se mohla podílet a vámi na knize. Ať křest na Dobešce vyjde. Všechny ode me pozdravujte. Mrzí mě, že tam nebudu s vámi. A jelikož posedávám po operaci kolene a mám fůru času, píšu a píšu. Takže posílám další povídku. Tentokrát tu opravenou, kde jsem měla špatně uvozovací věty. Snad už v pořádku. Někdy po sobě chyby nevidím. Děkuji za názor, zda jak gramaticky, tak obsahově je povídka O.K.
Zuzka Fajmonová
Dobrý den!Je mi ctí, že sem se mohla podílet a vámi na knize. Ať křest na Dobešce vyjde. Všechny ode me pozdravujte. Mrzí mě, že tam nebudu s vámi. A jelikož posedávám po operaci kolene a mám fůru času, píšu a píšu. Takže posílám další povídku. Tentokrát tu opravenou, kde jsem měla špatně uvozovací věty. Snad už v pořádku. Někdy po sobě chyby nevidím. Děkuji za názor, zda jak gramaticky, tak obsahově je povídka O.K.
Bohdana Pufferová
 |
| 3. lekce dlouhodobého firemního kurzu 15. listopadu 2022 v Uniqa |
Toto je dôležité aj pri firemných textoch. Čitateľ s nami nebol na mieste, takže si tam nevie doložiť spomienky. Má k dispozícii len náš text.
Inšpiráciou bola ukazka z knihy Živel Lustig. Pomáhal si v živote humorom. Mal nadhľad. U nás sa hovorí, že sranda musí byť aj keby na chleba nebolo. A to mi tento úryvok evokoval.
Viktoria Jackuliakova Murinova
Inšpiráciou bola ukazka z knihy Živel Lustig. Pomáhal si v živote humorom. Mal nadhľad. U nás sa hovorí, že sranda musí byť aj keby na chleba nebolo. A to mi tento úryvok evokoval.
Viktoria Jackuliakova Murinova
Ahoj Dano,
moc ti jeste jednou děkuji. Je mi ctí, že i moje tvorba je soucástí naší knihy o rodičích a dětech. Je krásná. Těším se, že si do budoucna napíšu vlastní knihu svých povídek. Jen mám zatím neumím psát moc vážná témata. Spíš tak nějak inklinuji k humorným příběhům. Snad se k tomu časem propracuji.
Bohdana Pufferová
moc ti jeste jednou děkuji. Je mi ctí, že i moje tvorba je soucástí naší knihy o rodičích a dětech. Je krásná. Těším se, že si do budoucna napíšu vlastní knihu svých povídek. Jen mám zatím neumím psát moc vážná témata. Spíš tak nějak inklinuji k humorným příběhům. Snad se k tomu časem propracuji.
Bohdana Pufferová
Ahoj milá lektorko,
posílám ukázku své povídky, jak vypadala před kurzem a po něm (12.11.2022 Litoměřice).
Opravdu ta předělaná má větší švih a spád.
posílám ukázku své povídky, jak vypadala před kurzem a po něm (12.11.2022 Litoměřice).
Opravdu ta předělaná má větší švih a spád.
Jinak také dávám své povídky na blogIdnes jako můj "litoměřický spolužák" Honza Pražák.
Děkuji za přínosný literární kurz a budu se těšit zase někdy na viděnou.
Děkuji za přínosný literární kurz a budu se těšit zase někdy na viděnou.
Irena Bátrlová
 |
| Jednodenní kurz v Litoměřicích 12. 11. 22 pro účastníky soutěže Máchovou stopou 2022 |
Byl to bezva den s bezva lektorkou.
Naučil jsem se, jak je důležitá přímá řeč.
Nesmím podceňovat "háček".
Nedělat dlouhé věty - to je má slabost...
Používat Hemingwayův shit-detektor, ale ne vždy, aby nesežral i to, co nemá
Jan Pražák
Každé dílo musí mít začátek, prostředek a konec a pak důvod, proč jsme to psali.
Seznámil jsem se s osobností spisovatele Arnošta Lustiga
Dialogy - přímé řeči - jsou osvěřením textu.
Musím omezit používám stejných slov v textu.
Příběh se dá napsat i na sedm slov.
Kristián Valeš, 14 let
Prožila jsem v Litoměřicích nejen COOL VERNISÁŽ z mé povídky, ale i COOL CELÝ SEMINÁŘ tvůrčího psaní. Nejen skvělá lektorka, ale i spolužáci. Naučila jsem se, že:
Musím vymyslet zajímavý titulek.
Důležitý je silný příběh.
Nepsat moc dlouhé věty.
Umět přečíst svůj text: čtení je prezentací, jakýmsi PR celého příběhu.
Zaháčkování čtenáře - první dvě věty a titulek prodávají text.
Přímá řeč se píše na samostatný řádek. Mělo by jí být v textu více.
Neměla jsem tam odstavce, protože se text musel vmáčknout na jednu stranu.
Irena BátrlováCo jsem se naučila v Litoměřicích 11. listopadu:
Jak vymyslet chytlavý začátek.
Sestavit příběh o sedmi slovech.
Měla bych předat ponaučení.
Hemingwayovým shit-detektorem vyškrtávat zbytečnosti.
Poslední věta příběhu je také moc důležitá.
Kurz tvůrčího psaní jsem si moc užila a rozhodně byl velmi přínosný.
Eliška Drbalová, 14 let
ještě jednou děkuji za příjemně strávenou sobotu i za všechny rady. Myslím, že se všichni cítili příjemně a kurz si užili.
V příloze posílám povídku, mírně upravenou dle nově nabytých vědomostí:
Už vím, jaké jsou největší chyby začínajících autorů.
Musím zaujmout čtenáře v úvodu - háček.
Srozumitelné vyjadřování
Neustále držet pozornost čtenáře.
Pokud bys chtěla podpořit mladého nadějného autora, můj román se jmenuje Daniela a předprodejová stránka na www.pointa.cz bude spuštěna 16.11.2022 v 9 hod.
Jiří Černý
Moc děkuji za kurz PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Vždy budu myslet nejen na proporce (začáte-prostředek-konec), ale i na čtvrtou neviditelnou část z Aristotelovy Poetiky, abych věděla, proč text píšu.
Resonance je větička na závěr, která dovoluje čtenáři doprožít příběh.
Používat Hemingwayův shit-detektor.
Vyvarovat se pasivních tvarů sloves či dalších gramatických forem (zpodstatnělá slovesa, přechodníky), která berou energii textu.
Psát jednoduše - nešroubovat věty v domnění, že "píšu literaturu".
Měla bych si přečíst něco od Arnošta Lustiga.
Helena Trčková
strašně rád bych Ti poděkoval za včerejší kurz v knihovně v Litomyšli. Představoval pro mě nejen velice příjemný zážitek s milými lidmi, ale přinesl mi řadu námětů na vylepšení mého psaní. Ježíšmarjá, promiň, to jsem napsal hrozně knižně, zkrátka jsem chtěl říct, jaké to bylo fajn:-).
K tomu uvádím stránku svých blogů na Idnes. Vůbec Tě nechci zdržovat, abys mi radila, co je v nich špatně či dobře napsané, jen Ti je nabízím pro případné pobavení, potěšení nebo zamyšlení, kdybys byla zvědavá:-).
Přeji Ti krásné podzimní dny,
Honza Pražák
Každý člověk může dobře psát.
Jedno z nejdůležitějších je vybrat dobré téma.
I v krátkém příběhu jde vše vystihnout.
Přímá řeč rozzáří text.
Přednes je součást dovednosti psát.
Michaela Křivohlavá, 14 let
 |
| Dana a Kateřina Tučková |
 |
| Petr Baušus |
Vážené lektorky,
ještě jednou děkuji za Vaši účast a lektorskou práci při sobotním kurzu tvůrčího psaní v Litoměřicích. Posílám fotku z vyhlášení výsledků literární soutěže MÁCHOVOU STOPOU, která se koná už od roku 2009.
Letos psali účastníci na aktuální téma COVIDEM SEM, COVIDEM TAM.
Níže posílám zpětnou vazbu od účastníků obou Vašich paralelních kurzů.
Petr Bašus, gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích
Petr Bašus, gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích
Vážený pane Bašusi,
rád bych Vám poděkoval za příjemně strávenou sobotu. Za skvělou myšlenku, organizaci, občerstvení, program a v neposlední řadě kultivovaný projev.
Snad jedinou výhradu bych měl k rozhodování komise při udělování cen (omlouvám se, to je autorská nadsázka).
Pokud jde o kurs autorského psaní, byl podnětný, záživný, zajímavý a určitě pomůže zejména mladým účastníkům při jejich další tvorbě. Musím říci, že mě mile překvapila úroveň studentů v naší skupině. Zejména Kristián Valeš má podle mého veliký potenciál.
Proto je škoda, že celková účast v této kategorii nebyla tak velká. Čtení a psaní je pro mladé lidi velice důležité pro rozvoj verbální komunikace. Věřím, že se vám podaří do příštích let počet mladých účastníků rozmnožit a budu vám držet palce.
Chtěla bych poděkovat paní lektorce Daně Emingerové za inspirativní přístup a přínos kurtu tvůrčího Psaní podle Lustiga. Velké poděkování chci vyslovit samotnému organizátorovi kurzu, panu magistru Bašusovi, za bezchybný průběh celé akce, bohaté občerstvení a velmi příjemnou atmosféru.
Byla jsem ve skupině se spisovatelkou Terezou Boučkovou a musím říct, že to byl nejlepší kurz tvůrčího psaní, jaký jsem s Máchovou stopou zažila. Celou dobu jsme věnovali rozboru našich textů, což mi přišlo daleko přínosnější než teoretické poučky, jak pojmenovávat hlavní postavu nebo zda si ke psaní pouštět hudbu či ne.
Dopoledne jsem byla zmatená z toho, jestli i odpoledne strávíme na Gymnáziu (pomocníci tvrdili, že ano). Taky mi přišlo nešikovné, že jídlo bylo pouze v místnosti druhé skupiny a pro příště by mi přišlo lepší ho rozdělit na obě místa, kde budou kurzy probíhat. Dále jsem litovala, že mezi občerstvením není něco sytějšího (co by mohlo nahradit oběd).
Přišlo mi nefér, že svůj soutěžní text mohli s porotkyní konzultovat pouze dospělí a my studenti jsme dostali pouze písemné hodnocení, které porotkyně odbyla pár řádky, které působily dojmem, že si je po sobě ani nepřečetla. Myslím, že zpětná vazba na text, je velmi důležitá.
Seminář úplně předčil mé očekávání. Lektorka byla skvělá, ostatní kurzisti byli super a celkově mi to zlepšilo den. Fakt jsem si to užil. Děkuji moc.
rád bych Vám poděkoval za příjemně strávenou sobotu. Za skvělou myšlenku, organizaci, občerstvení, program a v neposlední řadě kultivovaný projev.
Snad jedinou výhradu bych měl k rozhodování komise při udělování cen (omlouvám se, to je autorská nadsázka).
Pokud jde o kurs autorského psaní, byl podnětný, záživný, zajímavý a určitě pomůže zejména mladým účastníkům při jejich další tvorbě. Musím říci, že mě mile překvapila úroveň studentů v naší skupině. Zejména Kristián Valeš má podle mého veliký potenciál.
Proto je škoda, že celková účast v této kategorii nebyla tak velká. Čtení a psaní je pro mladé lidi velice důležité pro rozvoj verbální komunikace. Věřím, že se vám podaří do příštích let počet mladých účastníků rozmnožit a budu vám držet palce.
Chtěla bych poděkovat paní lektorce Daně Emingerové za inspirativní přístup a přínos kurtu tvůrčího Psaní podle Lustiga. Velké poděkování chci vyslovit samotnému organizátorovi kurzu, panu magistru Bašusovi, za bezchybný průběh celé akce, bohaté občerstvení a velmi příjemnou atmosféru.
Byla jsem ve skupině se spisovatelkou Terezou Boučkovou a musím říct, že to byl nejlepší kurz tvůrčího psaní, jaký jsem s Máchovou stopou zažila. Celou dobu jsme věnovali rozboru našich textů, což mi přišlo daleko přínosnější než teoretické poučky, jak pojmenovávat hlavní postavu nebo zda si ke psaní pouštět hudbu či ne.
Dopoledne jsem byla zmatená z toho, jestli i odpoledne strávíme na Gymnáziu (pomocníci tvrdili, že ano). Taky mi přišlo nešikovné, že jídlo bylo pouze v místnosti druhé skupiny a pro příště by mi přišlo lepší ho rozdělit na obě místa, kde budou kurzy probíhat. Dále jsem litovala, že mezi občerstvením není něco sytějšího (co by mohlo nahradit oběd).
Přišlo mi nefér, že svůj soutěžní text mohli s porotkyní konzultovat pouze dospělí a my studenti jsme dostali pouze písemné hodnocení, které porotkyně odbyla pár řádky, které působily dojmem, že si je po sobě ani nepřečetla. Myslím, že zpětná vazba na text, je velmi důležitá.
Seminář úplně předčil mé očekávání. Lektorka byla skvělá, ostatní kurzisti byli super a celkově mi to zlepšilo den. Fakt jsem si to užil. Děkuji moc.
|
| Finalisté litoměřické soutěže Máchovou stopou 2022 |
Moc děkuji za fotografie a ještě jednou za organizaci celé soutěže a kurzu. Bylo opravdu moc fajn strávit celý den na kurzu v litoměřické knihovně. Mojí lektorkou byla Dana Emingerová. Pro mě byl kurz určitě přínosný a zábavný. Lektorka byla velmi dobře připravená, součástí kurzu byl jak výklad, tak i hodnocení našich textů, což je ideální kombinace. Každý z nás, myslím, dostal podrobnou zpětnou vazbu ke svému textu, který jsme si měli přinést jako úkol. Takže za mě proběhl kurz ideálně.
Děkuji za fotku i příjemně strávený den.
Kurz s Terezou Boučkovou pro mne velmi potřebný, její kritický přístup mi naprosto sedl. Ještě jednou velké díky.
Vážený pane Bašusi,
děkuji za zaslanou fotografii. Pro mě osobně byl kurz velmi přínosný. Časově akorát dlouhý. Náplň velmi inspirativní. Lektorka (Tereza Boučková) přímá, upřímná, nekompromisní, a proto skvělá. Její slova dokázala v každé práci najít to hezké i upozornit na pasáže, které by se daly napsat jinak, pro čtenáře poutavěji.
Děkuji za Váš osobní a velmi profesionální přístup k celému zajištění soutěže. Celou akci to povyšuje o několik pater.
Mějte se krásně
Mockrát děkuji za možnost zúčastnit se kurzu tvůrčího psaní. Celý den byl moc pěkně naplánovaný a je vidět, že o soutěž pečujete a ona vzkvétá.
V obecné rovině si ovšem nejsem jistý, nakolik může 4hodinový kurz účastníky posunout. Myslím, že kurz tvůrčího psaní je něco, co musí probíhat dlouhodobě. Podruhé bych asi takovýto kurz neabsolvoval. Ještě jednou však opakuji, není to z důvodů špatné organizace nebo zklamání z průběhu, nýbrž mi jde o jednodenní kurz tvůrčího psaní obecně. Doufám, že pro Vás hodnocení nebude zklamáním, věřím, že upřímná odezva je vždy nejlepší.
Děkuji za organizaci, Vaši snahu i práci, kterou jste do celé soutěže investovali a co týče soutěže jako takové, k té nemám výhrady. Vše probíhalo výborně.
Přeji hezký den.
Letos jsem dorazila domů s pocitem, že psát už nechci a nebudu. Sama jsem kantorka a vím, že věci nepříjemné se vždy dají říct dvěma způsoby. Byť měla Tereza Boučková v mnohém třebas pravdu, chybělo mi povzbuzení a motivace psát dál. Spíše jsem měla pocit, že bych to měla zabalit. Ano, člověk je možná trochu zklamán, že se neumístil, možná v cosi doufal, ale já se tentokrát opravdu těšila na ten kurz, tušila jsem, že se neumístím, povídka o covidu se mi nijak extrémně nepovedla, ale celá ta tvůrčí dílna mi nesedla. Domnívám se, že osobnostně a ani jinak jsem se s autorkou nepotkala. Nálada na kurzu nebyla nic moc, domů jsem dojela vyčerpaná a strašně emočně zbitá.
Měla jsem na škole už několik autorů a autorek, např. jsem dělala rozhovor s Petrou Dvořákovou, nedávno jsem pozvala Michala Vrbu, měli jsme u nás Viktorii Hanišovou i Janu Poncarovou. Byli to velmi milí lidé, s nimiž se dalo mluvit o čemkoliv a v mnohém jsme se třebas názorově rozešli, ale nikdy jsem z toho nebyla tak plná otrávenosti a negativismu. No, po dlouhé úvaze jsem to napsala dost upřímně, ale má-li to být zpětná vazba, tedy ji dávám tak, jak jsem to cítila.
Kurz tvůrčího psaní jsem si moc užila a rozhodně byl velmi přínosný. Tak jak byl pořádaný letos mi plně vyhovoval.
Měla jsem na škole už několik autorů a autorek, např. jsem dělala rozhovor s Petrou Dvořákovou, nedávno jsem pozvala Michala Vrbu, měli jsme u nás Viktorii Hanišovou i Janu Poncarovou. Byli to velmi milí lidé, s nimiž se dalo mluvit o čemkoliv a v mnohém jsme se třebas názorově rozešli, ale nikdy jsem z toho nebyla tak plná otrávenosti a negativismu. No, po dlouhé úvaze jsem to napsala dost upřímně, ale má-li to být zpětná vazba, tedy ji dávám tak, jak jsem to cítila.
 |
| Jednodenní kurz v Litoměřicích 12. 11. 22 |
Naše lektorka nezohlednovala, že ve skupině byli kromě dospělích i žáci základních škol. Neustále se chlubila a mluvila o Lustigovi. Celkově mi letošní kurz nic nepřinesl. Více mi vyhovoval systém, kdy dospělý a studenti byli oddělení. A když se v polovině dne vystřídali lektoři.
Kurz pro mne byl velmi přínosný. Paní lektorka Boučková mi poskytla věcnou zpětnou vazbu, nebál jsem se jí na cokoli dozeptat. Panovala přátelská atmosféra, jak díky ní, tak díky ostatním účastníkům. Myslím, že z takových kurzů budou těžit i budoucí finalisté soutěže. Ještě jednou Vám děkuji za společné sobotní literární chvilky.
Rád bych Vám moc poděkoval za možnost zúčastnit se této akce, byla pro mě nejen velkým přínosem z hlediska mého psaní, ale též velmi příjemně stráveným dnem ve společnosti milých lidí. Rád bych ocenil jak odbornou stránku ze strany lektorky, tak i organizační ze strany všech, kteří se ne přípravě podíleli, bylo mi ctí převzít od Vás ocenění.
Pokud jde o budoucí ročníky, rád se zúčastním.
Pokud jde o budoucí ročníky, rád se zúčastním.
 |
| 4. lekce dlouhodobého kurzu pro začátečníky a pokročilé 10. listopadu 2022 |
Chtěl jsem ti poděkovat za možnost se zúčastnit kurzu a opětovně nasát onu tvůrčí atmosféru. Bylo to moc fajn.
Budu se těšit na další příležitost.
Míra Tichý
Budu se těšit na další příležitost.
Míra Tichý
Co jsme si odnesli z rétoriky 10. listopadu 2022:
- Nezačínat tak, takže, ..
- Dotáhnout energii do konce.
- Divadlo se hraje pomalu, rychle, potichu, nahlas, jinak divák usne.
- Otevírat pusu směrem dolů (tzn. ne doširoka).
- Každý den číst nahlas, hodně přehánět.
Jana Venclů
- Dotáhnout energii do konce.
- Divadlo se hraje pomalu, rychle, potichu, nahlas, jinak divák usne.
- Otevírat pusu směrem dolů (tzn. ne doširoka).
- Každý den číst nahlas, hodně přehánět.
Jana Venclů
děkuji moc za e-knížku Živel Lustig, čte se jedním dechem. Moc jsi mě potěšila, že ještě máš výtisk Duši nespoutáš. Knihu preferuji.
Hanka Kotučová
Díky!
Správně procítěná může dát lépe vyznít slabšímu kousku a dokážu si představit, že vyloženě špatná může poškodit i dílko nadprůměrné. Důležité je zklidnění, práce s dechem. Rozcvičit- prokrvit "mluvidla". Výslovnost některých výrazů není spisovná, ale archaická [jsem], [jsi]... Obdivuji kolegy, kterým tvorba literární cihly nesklouzne k tvárnici, nebo až panelu a umí potřebné vyjádřit velmi stručně (Jana, Irena). Výborná práce Bohunky na téma muž a žena. Skvělé Mirkovy povídky- motivace pro začínající i krátce pokročilé.
Marek Bucko
Milá Dano, díky za pěknou hodinu. Byla jsem ráda, že se moje povídka líbila, je sice ze života, ale trochu přehnaná. Včera jsem měla chuť krátit, ale pak jsem si řekla, že např. mladá generace neví, co byl časopis Burda, a tak jsem to potřebovala vysvětlit, abych nedopadla jako s Iránem, kdy mě překvapilo, že dost lidí neví, že tam je nutné pro ženu zahalení. Měj se moc hezky, zdravím maminku i Milenu a těším se na shledanou.
BohunaMilá Dano,
moc díky za dnešní ranní popovídání nad zázvorem. Je to pro mě vždycky radostné a obohacující setkání 🙏. V Luxoru jsem naší knížku povídek dnes ještě nenašel, stále na ni čekají. Na hvězdy se holt musí čekat…
Libor Frank
moc díky za dnešní ranní popovídání nad zázvorem. Je to pro mě vždycky radostné a obohacující setkání 🙏. V Luxoru jsem naší knížku povídek dnes ještě nenašel, stále na ni čekají. Na hvězdy se holt musí čekat…
Libor Frank
.jpg) |
| Účastníci literární soutěže Máchovou stopou 2022 |
Vážené lektorky,
Porota již zasedala (Petr Bašus, Markéta Lukášková, Petra Soukupová) a pořadí literární soutěže Máchovou stopou je jasné. Vybírali jsme ze 47 prací ve dvou kategoriích (dospělí a žáci či studenti do 18 let). Úkolem bylo napsat prozaický text do tří stran A4 inspirovaný dobou pandemie, jakkoli reflektující život a události doby zasažené wu-chanských virem. Pro ty nejlepší je v den vyhlášení připraven jako odměna kurz tvůrčího psaní, který povedou spisovatelky Dana Emingerová a Tereza Boučková. Proběhne v sobotu 12.11.2022 od 9.00 v galerii Knihovny Karla Hynka Máchy v Litoměřicích (Mírové náměstí 153). V 15.00 se pak bude konat slavnostní vyhlášení výsledků. Je pozváno 17 autorů-účastníků soutěže; 6 studentů, 11 dospělých.
Petr Bašus, gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích
Porota již zasedala (Petr Bašus, Markéta Lukášková, Petra Soukupová) a pořadí literární soutěže Máchovou stopou je jasné. Vybírali jsme ze 47 prací ve dvou kategoriích (dospělí a žáci či studenti do 18 let). Úkolem bylo napsat prozaický text do tří stran A4 inspirovaný dobou pandemie, jakkoli reflektující život a události doby zasažené wu-chanských virem. Pro ty nejlepší je v den vyhlášení připraven jako odměna kurz tvůrčího psaní, který povedou spisovatelky Dana Emingerová a Tereza Boučková. Proběhne v sobotu 12.11.2022 od 9.00 v galerii Knihovny Karla Hynka Máchy v Litoměřicích (Mírové náměstí 153). V 15.00 se pak bude konat slavnostní vyhlášení výsledků. Je pozváno 17 autorů-účastníků soutěže; 6 studentů, 11 dospělých.
Petr Bašus, gymnázium Josefa Jungmanna v Litoměřicích
 |
| Literární dílna v Novém městě na Moravě 3.-6. listopadu 2022 |
Tvůrčí psaní nás na začátku listopadu zaválo do Nového Města na Moravě. Do Horácké galerie, mezi sochy. Kamenné, bronzové, dřevěné, sádrové. Nehybné, zakleté ve svých pózách, zdánlivě neživé. Ale jen zdánlivě! My jsme totiž během těch tří dnů zjistili, že sochy mají duši a dokonce, že dokážou k lidem promlouvat. Prostě na nás hned při první prohlídce začaly mluvit. 
Blázni, říkáte si?
Blázni, říkáte si? Možná, trochu… Ale tak už to spisovatelé mají. Jejich postavy si s nimi úplně normálně povídají.
Mně například bronzová Eva svěřila, že je jí na schodech smutno a že jí vadí pohledy, které na ni vrhá mramorový Jan Žižka svým levým okem. V podobném duchu hovořila herečka Otýlie Sklenářová. Janáček jí celé dny a noci civí do dekoltu.
Mně například bronzová Eva svěřila, že je jí na schodech smutno a že jí vadí pohledy, které na ni vrhá mramorový Jan Žižka svým levým okem. V podobném duchu hovořila herečka Otýlie Sklenářová. Janáček jí celé dny a noci civí do dekoltu.
Busta herečky Kvapilové si zase Markovi postěžovala, že na ni busta paní Štursové vrhá nesouhlasné úšklebky.
Socha tanečnice Aničce u kafíčka pošeptala, že nenávidí svá silná stehna. A sochy lachtanů dokonce předvedly Jasmin souboj samců o teritorium!
Yakken se dozvěděl od Raněného, že je citlivý na zimu, a Bohunka od několika dalších soch v galerii vyslechla, že se na svých podstavcích nudí.
Jen doufáme, že jsme příběhy, které jsme o nich napsali a v galerii přečetli, milé sochy alespoň trochu pobavily.
Nataša Richterová
Ve vymazleném podkroví Horácké galerie se procházím kolem vystavených obrazů a předčítám si svůj příspěvek. Příspěvek k tomu, jak se lidstvo má na této planetě 6.11. 2022. Chci dnes večer číst...
Pro všechny, kdo ve svých rukou nesou
tento krásný ztřeštěný a jediný svět
a pomáhají mu přes klatby papežů a sliny velkozlodějů, přes všechny strejčkovské demokracie, mory a války.
tento krásný ztřeštěný a jediný svět
a pomáhají mu přes klatby papežů a sliny velkozlodějů, přes všechny strejčkovské demokracie, mory a války.
Kultivované prostředí vybírá z mé paměti verše Václava Hraběte, a také proto jsem tady. S lidmi, kteří si v nabídce světa vybrali tady a teď. Se mnou. S vděčností a s dojetím čtu nápisy na stěnách u obrazů. Hledám, kde je ta zpráva o nás a pro nás, která tu vždycky byla, jako potvrzení, že čas je singulární. Tím, že pátrám po Jungových sinchronicitách, hledám vlastně Boha, nebo moderně řečeno chci důkaz kvantové teorie v našich životech.
A nacházím!
Jako odměnu pak dostávám k přečtení Kvantovou sušenku, a mé nesmrtelné Já, je spokojeno. Rádo se chechtá.
Beru ho tady na procházku Galerií, smíme i do depozitáře.
Jedna jeho část je zasažena zoufalstvím Raněného a jiná si potřebuje z toho dělat srandu. Další zažívá satisfakci z odložených lumpů, i když jsem si smetiště dějin představoval jinak.
Ještě jiná část by nejraději kopulovala se sochami krásných žen, všeho stáří, mládí a proporcí. Jsem muž, uvědomuji si s každou další z nich, a inspirován volám domů, té, která promne je bránou, k tomuhle krásnému tajemství. Domluvám si rande s mojí ženou a tím už vím, co s touhle inspirací.
A je tu zase Vděčnost.
Existence, jak Ty se o mne staráš.Veřejné čtení začíná. Vytváříme společenství s těmi, kteří dnes přišli, a tím je každého z nás o troch víc. Čteme. Posloucháme. Hudbu slov a slova hudby.
Sedíme večer kolem stolu. V blízkosti člověčenství se potkáváme nazí. Odhalení. V hlubině naší společné duše každý září.
Jasně, je to všechno zpřeházené. Ale je to jedno.
Jedno jediné jsoucno. Protože jak jinak by tohle všechno mohl dávno a přesto dopředu vystihnout verš, co jsem našel na zdi?
Diamantové moře
ryby jako šperky
Hlubinou září
Klenotník mlčí
Jedno jediné jsoucno. Protože jak jinak by tohle všechno mohl dávno a přesto dopředu vystihnout verš, co jsem našel na zdi?
Diamantové moře
ryby jako šperky
Hlubinou září
Klenotník mlčí
Yakeen J. Helus
 |
| Literární dílna v Novém městě na Moravě 3.-6. listopadu 2022 |
Sedím a zírám na bílý papír, přesněji, na nový, prázdný, dokument Word.
Co napsat? Od čtvrtečního odpoledne se toho tolik událo, řeklo, cítilo, nevyslovilo, prožilo.
Po napsání prvního úkolu jsem se lehce vnucovala Daně. ,,Dani, ráda bych slyšela názor účastníků kurzu na můj příběh k tématu Jan Štursa.“
,,Jo, jasně, přečteme, řekneme,“ cítím, že je Dana myšlenkami jinde. Chápu ji, je toho zkrátka moc. A nejsem tak ,,profláknutě“ dobrá ,,spisostudentka“, zkrátka žádná sázka na jistotu.
Nejde o život a nejde-li o život, jde o …
Nevadí, užiju si své spolukurzanty.
Jsme tak jiní, je tady opět skvělý mix lidských duší. Každou další společně prožitou chvílí, společnou prohlídkou soch Jana Štursy máme k sobě blíž a blíž, víc a víc témat k hovoru.
Kombinujeme možnosti jeho důvodů tvorby. Kurátorka Petra nás zásobuje ověřenými informacemi i drby z jeho života. Trpělivě odpovídá a na sebeblbější dotazy. ,,Sochy mají kostru? Proč má některá socha zelenou a jiná hnědou barvu. Ty jo a tato sličná dáma má horní polovinu těla do zelena a spodní do hněda. Co a kde je originál? Jak se cizeluje socha? Má tu model milenky, manželky?“
No ano, to se dotazuje naše ženská část ,,spisostudentů“. Chlapi se zajímají o technické postupy, to mi nic neříká, tak se ani nesnažím pochopit to.
Přemýšlím, na co asi Jan Štursa myslel, když sochy tvořil, kde je tvořil? Dělal sochy rychle, jednu po druhé, nebo rozpracoval více soch najednou a postupně se k nim vracel?
Přemýšlím, na co asi Jan Štursa myslel, když sochy tvořil, kde je tvořil? Dělal sochy rychle, jednu po druhé, nebo rozpracoval více soch najednou a postupně se k nim vracel?
 |
| Novinky, listopad 2022 |
Možná není jako já, aby dělal deset věcí naráz, ale co když ano? Co když nějaký čas pracoval na ženském aktu a když ho naštvala, city ho rozervaly. Obrátil se tedy s důvěrou k mužské síle rozumu a tvořil bystu, třeba Komenského.
Docela mě pobavila představa umělce cizelujícího dámské boky a za chvílí ladící plnovous Jana Ámose. Ale před chvílí jsem si u strýčka Googlu ověřila, že to měl systematicky, jako správný muž, seřazené.
Docela mě pobavila představa umělce cizelujícího dámské boky a za chvílí ladící plnovous Jana Ámose. Ale před chvílí jsem si u strýčka Googlu ověřila, že to měl systematicky, jako správný muž, seřazené.
Nejdříve potěšení mladého muže, označila jsem si to pro sebe jako ženské období. Přes ztvárnění životních zážitků, terapie vmáčknutá do soch raněný a vítězství. Až po vyjádření úcty umělce, zralého muže, k moudrosti a umění, vytvořením portrétů Bedřicha Smetany, Leoše Janáčka, Aloise Jiráska, Boženy Němcové, mého favorita Jana Ámose Komenského a mnoha dalších.
Vytvořil, přeneseně i naše sousoší. Listopadové sousoší Horácké galerie na námět jeho ředitelky. Ředitelky tělem i duší, Věry Staňkové. Sousoší kurzu Dany Emingerové a jejích pobočníků Nataši a Yakeena.
No, už zase nestíhám, pokračování příště.
My jsme tady vlastně na arteterapii. Krása, umění, snídaňové debaty, večerní setkání, to vše mě přitahuje, potřebuji sdílet čas, prostor, nápady, bohužel někdy i ty sebeblbější. Ale jsem moc ráda za schovívavost nás všech k sobě navzájem.
Vytvořil, přeneseně i naše sousoší. Listopadové sousoší Horácké galerie na námět jeho ředitelky. Ředitelky tělem i duší, Věry Staňkové. Sousoší kurzu Dany Emingerové a jejích pobočníků Nataši a Yakeena.
No, už zase nestíhám, pokračování příště.
My jsme tady vlastně na arteterapii. Krása, umění, snídaňové debaty, večerní setkání, to vše mě přitahuje, potřebuji sdílet čas, prostor, nápady, bohužel někdy i ty sebeblbější. Ale jsem moc ráda za schovívavost nás všech k sobě navzájem.
Jana Bednářová
Dovoluji si co nejsrdečněji pozdravit a poděkovat za jedinečný zážitek v Horácké galerii.
Jiří Pokorný, vydavatel měsíčníku Novinky a fotograf amatér
Jiří Pokorný, vydavatel měsíčníku Novinky a fotograf amatér
Pro mne to není seminář nebo kurz, spíše ho lépe vystihuje slovo dílna. Tvoříme z ničeho něco, často tak jako řemeslníci. Někdy se to povede, někdy ne, brousíme, ořezáváme, zkracujeme. Taky by se dalo říct, že cizelujeme.
To slovo jsem neznala až do této víkendové dílny v Novém Městě na Moravě. Vysvětlili nám, že cizelování znamená, že sochaři brousí v konečné fázi kovové odlitky svých soch.
Totiž Danu a nás, její tovaryše písma, tentokrát hostí ředitelka Horácké galerie, Věra Staňková. Prvotním povoláním novinářka.
Totiž Danu a nás, její tovaryše písma, tentokrát hostí ředitelka Horácké galerie, Věra Staňková. Prvotním povoláním novinářka.
Tak jako na mé první dílně na zámku v Loučeni si rozšiřuji obzory nejen o historii zámku, a teď galerie, ale i o tom, jak někdo, původně jiné profese, dokáže šířit kulturu v pravém slova smyslu. Zase koukám jak blázen, že žurnalistka se vrátila do svého rodného města, aby vplula do uměleckého světa a řídila kurátory, oprašovala a hlídala nejen sochy a obrazy.
Když nás paní kurátorka provedla po expozici sochařských děl Jana Štursy, přišlo to. První úkol.
Dana velí: „Napište cokoliv o galerii nebo o sochách ve vztahu ke Štursovi.“ Vybírám si téma, jeho sochu ‚Raněný‘. Trochu spoléhám na to, že když jde o jeho nejznámější dílo, které stojí v nadživotní velikosti na hlavním náměstí, najdu v přinesených knihách a materiálech něco duchaplného, a něco mě napadne.
Času není moc, začínám. „Hm, socha, asi bude mluvit. Ostatně, umění prý k nám promlouvá. No dobře, co dál.“
Když nás paní kurátorka provedla po expozici sochařských děl Jana Štursy, přišlo to. První úkol.
Dana velí: „Napište cokoliv o galerii nebo o sochách ve vztahu ke Štursovi.“ Vybírám si téma, jeho sochu ‚Raněný‘. Trochu spoléhám na to, že když jde o jeho nejznámější dílo, které stojí v nadživotní velikosti na hlavním náměstí, najdu v přinesených knihách a materiálech něco duchaplného, a něco mě napadne.
Času není moc, začínám. „Hm, socha, asi bude mluvit. Ostatně, umění prý k nám promlouvá. No dobře, co dál.“
Své literární počiny začínají číst ti zkušenější. Řežeme se smíchy nad Markovým dialogy soch s ním jako návštěvníkem, který omylem, místo do nákupní galerie Myslbek, zavítal poprvé v životě do té umělecké. Nebo nad textem druhého Marka, jak asi vznikala socha tanečnice Sulamit Rahu. Zase je to tady. „Hele …, nechtělo by to zkrátit ? Víš ten začátek.“
„Hele…, nemá to dva konce ? Jak si to myslel s tím krokem u té tanečnice?“ není jasné Janě. „A jak to na vás působilo?“ ptá se Dana ostatních.
Zase je tady metoda zpětné vazby Arnošta Lustiga. Trochu jako tesání do kamene. Je to ale nutné, aby byl výsledek byl lepší. Hold, co se může líbit autorovi, nemusí být k poslechu pro ostatní.
Jsem na řadě. Dočetla jsem příběh o Raněném. Čekám na verdikt. Dana na to: „Hele, jo dobrý… ale víš, je to trochu ‚klišózní‘. Hele co, bys řekla tomu, že to dáš do DU formy. Yakeen ti s tím může pomoct, je na to odborník.“
Zase je tady metoda zpětné vazby Arnošta Lustiga. Trochu jako tesání do kamene. Je to ale nutné, aby byl výsledek byl lepší. Hold, co se může líbit autorovi, nemusí být k poslechu pro ostatní.
Jsem na řadě. Dočetla jsem příběh o Raněném. Čekám na verdikt. Dana na to: „Hele, jo dobrý… ale víš, je to trochu ‚klišózní‘. Hele co, bys řekla tomu, že to dáš do DU formy. Yakeen ti s tím může pomoct, je na to odborník.“
Tak jo, trochu váhavě souhlasím. Po obědě se do toho Yakeen pouští. Začíná bušit do notebooku. Mám pocit, že do klávesnice udělá díry. Asi mu to válečné téma prošlo až do prstů. Zřejmě nezůstane kámen na kameni. Musím ale uznat, že výsledek je fakt opravdu lepší. Ještě s úžasnou koučkou rétoriky Věrkou pracujeme na přednesu.
Večer čteme své výtvory před prořídlým publikem. Pět hostů. Navíc, byli to kamarádi místních frekventantů kurzu a tetička ředitelky Věrušky. A ještě fotograf, ale poslouchá.
Vadí nám to? Jsme nebo nejsme zklamaní?
No, já jsem to skvěle užila. Za mě to vůbec nevadilo. Myslím, že slova našich textů, proložené několika krásnými písněmi Erdelky ve zdech galerie zůstaly.
„Co povýšit Literární dílny ‚Psaní podle Lustiga‘ na autorská čtení a jezdit s tím jako zájezdové divadlo.“
No nevím, myslím si, že to Danu trochu vyděsilo. I další mají dobré připomínky k tomu, jak řady diváků v Praze rozšířit.
Nakonec v hotelu se kolem druhé ranní po douškách dobrého vína všichni shodneme, že sejít se v tak dobré partě, vyměnit si a podělit se vzájemně o své veselé i smutné životní zážitky vyváží to, že na večer nepřišlo tolik lidí.
Děkuji Ti, Dano. Opět z toho budu žít minimálně dalších několik měsíců.
Jen si musím dát trochu pozor, abych metodu zpětné vazby nepoužila zítra v soudní síni.
Nakonec v hotelu se kolem druhé ranní po douškách dobrého vína všichni shodneme, že sejít se v tak dobré partě, vyměnit si a podělit se vzájemně o své veselé i smutné životní zážitky vyváží to, že na večer nepřišlo tolik lidí.
Děkuji Ti, Dano. Opět z toho budu žít minimálně dalších několik měsíců.
Jen si musím dát trochu pozor, abych metodu zpětné vazby nepoužila zítra v soudní síni.
Radka Vodičková
První PH – trénink trpělivosti
„Budeme u tebe s Bohunkou mezi druhou a půl třetí,“ informoval mě řidič Marek. Věrna své zásadě ,hlavně nezdržovat‘ jsem od půl druhé čekala připravena u okna a vyhlížela modré auto.
„Tak to vypadá spíš na třetí…“ začínal další telefonát. „Nabral jsem nějaké zdržení cestou."
Dobře, dobře, tak si radši dojdu ještě jednou na záchod, překontroluju popáté, jestli mám všechno, hlavně počítač, nabíječku, pláštěnku a proviant ke svačině. Vtom před okny přibrzďuje modré auto. Hurá! Rychle si obouvám boty a… ono jede k sousedům. No nic, snad to stihneme. Ve tři jsem se dočkala. Cestou jsme se bavili na účet Markova zapomenutého notebooku, Bohunčiny chybějící vody a ani jsme nakonec nedorazili poslední.
Druhá PH – nemusí pršet, stačí, když kape
Zatímco v roce 1938 rozhodovali v Mnichově o nás bez nás, my jsme na večeru autorského čtení četli pro diváky takřka bez diváků. Tímto děkuji Ondřejovi, Karle, Alici, Jirkovi, Karle, Editě a Haně, kteří nás vydrželi poslouchat až do konce. Užila jsem si to. A jak by řekla teta Kateřina v Saturninovi: „Nemusí pršet, stačí, když kape.“
Přesto bychom byli, myslím že všichni, rádi, kdyby nám 26.11. na Dobešce pořádně sprchlo.
Třetí PH – bezva partaO tom, že se budeme věnovat literárnímu oživování soch Jana Štursy, jsem věděla už z pozvánky. Přidanou hodnotu večerů nad sklenkou vína, dobře, v mém případě nad sklenicí vody, jsem však mohla jen tušit. A tušila jsem správně.
16 lidí rozličného věku, různých charakterů, zajímavých osudů vedlo debaty vážné i veselé, sdílelo zážitky vtipné i vážnější, přímo i s podtextem. Přesně tak, jak nás to Dana učí na svých kurzech. Vím, že to možná bude znít jako klišé, ale pro mě je právě tato vzájemné poznávání k nezaplacení.
Děkuji vám, Dano, Natašo, Věrko, že jsem tu mohla být. A vám, milé spolužačky a spolužáci, děkuji za náměty pro mé další literární snažení. Ale nezapomeňte, že pokud byste se v některé povídce třeba našli, bude se jednat o podobnost čistě náhodnou a čirou literární fikci. Literární pravda má být přece pravdivější než pravda, hlavně když to funguje.
Děkuji vám, Dano, Natašo, Věrko, že jsem tu mohla být. A vám, milé spolužačky a spolužáci, děkuji za náměty pro mé další literární snažení. Ale nezapomeňte, že pokud byste se v některé povídce třeba našli, bude se jednat o podobnost čistě náhodnou a čirou literární fikci. Literární pravda má být přece pravdivější než pravda, hlavně když to funguje.
Anna Vocelová
Jak dát o sobě vědět? Neměli bychom změnit způsob propagace? Jak šest diváků rozmnožit na 60 nebo na 600? Chceme být profíci nebo amatéři? Máme vytvořit nový marketingový produkt a cestovat s ním po divadlech? Vyslat Zdeničku Na stojáka s inovací Na sedáka? Iniciovat přátelský souboj psavců s týmem Reného Nekudy? Zdeni, s tím stand-upem to vůbec není špatný nápad! A s tím soubojem také ne! Ale jinak vám řeknu, že jsem asi konzervativní. Moc bych toho neměnila. Být tady je jako být členem dobrodružné literární výpravy.
A to je vlastně všechno. Co k tomu dodat? Prostě CESTA JE CÍL.
Věra Staňková
mockrát děkuji, bylo to inspirativní a moc jsem si to užila :)
Co jsem se naučila na čtyřdenní literární dílně v Novém Městě na Moravě:
1) Základní stavební kameny příběhu :), hurá - jen je ještě poznat
2) Dívat se na příběh pohledem čtenáře / posluchače - to mě nikdy nenapadlo - aby byl příběh od začátku srozumitelný.
3) Nehonit sedm zajíců, ale jen jednu dějovou linii. Uvědomovat si čtvrtou neviditelnou cihlu - proč příběh vyprávím.
4) Škrtat a škrtat
5) Vím, jak se píší uvozovky :) a nevím zda je mám všude správně.
6) Že jsem náčelník a nevím, co s tím :)
Těším se na další kurz a ráda pomohu. Ještě jednou děkuji za hluboký zážitek.
Co jsem se naučila na čtyřdenní literární dílně v Novém Městě na Moravě:
1) Základní stavební kameny příběhu :), hurá - jen je ještě poznat
2) Dívat se na příběh pohledem čtenáře / posluchače - to mě nikdy nenapadlo - aby byl příběh od začátku srozumitelný.
3) Nehonit sedm zajíců, ale jen jednu dějovou linii. Uvědomovat si čtvrtou neviditelnou cihlu - proč příběh vyprávím.
4) Škrtat a škrtat
5) Vím, jak se píší uvozovky :) a nevím zda je mám všude správně.
6) Že jsem náčelník a nevím, co s tím :)
Těším se na další kurz a ráda pomohu. Ještě jednou děkuji za hluboký zážitek.
Jana Víchová - Erdela Teriérová
 |
| Literární dílna v Novém městě na Moravě 3.-6. listopadu 2022 |
„To muselo dát práce! … A přitom taková blbost, že?“ Hláška ze známého filmu mi mnohdy probleskne hlavou, když dokončím nějaké svoje literární dílo. Ano, dovoluji si svoje výplody takto nazvat.
Dana nás totiž učí nebýt skromní a umět si stát za svým. A člověk časem zjistí, že každý si najde svoje vděčné posluchače, vytvoří si vlastní fan klub. Ten můj se zatím skládá převážně z členů mé rodiny, píšících spolužáků a pár kamarádů, ale věřím, že je to jen otázka času, kdy přibydou další. Škoda, že jsem ke psaní přišla až na, no dejme tomu, středně stará kolena, že si svoji spisovatelskou kariéru nemůžu rozplánovat na příštích třeba padesát let. I když, kdo ví, kam medicína pokročí.
Ubytovaní nám paní ředitelka Věrka zařídila dole v depozitáři Horácké galerie, naskládají nás do volných míst v regálech mezi sochy. Masaryka šoupli blíž k Leninovi, Komenský se přitulí ke Gottwaldovi, no však to ty dvě noci vydržíme. K slavnostní večeři nám do hadic pustili trošku fyzáku s příchutí uzeného kolena, bohužel nebyl křen, prý by mohl hadice naleptat.
A už nás vezou na slavnostní večer do Zámeckého podkroví. Netrpěliví diváci zaplnili sál do posledního místečka, horní galerie doslova praská ve švech. Krabice máme slavnostně naleštěné, některé parádnice si je dokonce ověsily ozdobnými stužkami, vida, to musím na příště taky doladit. Danu s Věrkou vezou ještě vcelku na vozíčkách, nojo, mladý děvčata. Večer jako vždy začíná Yakín, nasadí laťku hodně vysoko, to mě vždycky zneklidní. Marek celou šou vtipně uvádí, je vidět, že je ve svém živlu. Nataška ve svátečních šatech se vyhřívá v blescích fotoaparátů, ještěže může umělé nohy ukrýt pod dlouhou sukní. Erdela zpívá svůj šanson, trošku už zapomíná text, ale její šarmantní tralala, tralala vypadá, že do textu patří.
Konečně jsem na řadě. Dnes mám takové malé výročí, po 999 čtu svoji povídku „Láska skrze kalhotky“. Lidem se to asi pořád líbí, tleskají. Doufám, že budu ještě v listopadu dopravena na Dobešku, abych to dotáhla do té tisícovky.
Ale konec snění, zpátky do reality. Místo jednoduchého naleštění krabice se musím pracně namalovat, natáhnout punčocháče až těsně pod prsa, aby mi nedělaly faldy na břiše. Volné šatky pěkně načechrat, trošku bych měla zatáhnout břicho, ale není kam. Uvnitř se ještě válí celá obrovská obložená topinka, přes kterou nemůže ani protéct to zatracené pivo.Než začnou chodit první návštěvníci, ještě malá generálka. Kdo, kdy, kam, před kým a po kom. Zkouška mikrofonů. Pár hltů vody do staženého hrdla. Začíná mě pálit žáha a tlačí mě pravá bota. Říká se, že na jevišti herce všechny neduhy přejdou, no tak to půjdu vyzkoušet. Marek už vítá první, a doufáme, že ne poslední, návštěvníky. A Dana slavnostně zahajuje. Erdela krásně zpívá, autoři krásně čtou, ani nemám moc trému, když jdu na řadu. Dočtu a ejhle, lidi tleskají, bota netlačí a žáha se uhasila. I když horní ani dolní galerie nepřetékaly nadšenými diváky, nevadí. Dokážeme si to užít i tak. A hlavně jsem ráda, že můžeme zatím všichni tleskat a objímat se, a náš smích není tlumen plastovou krabicí.
Škoda, že je ten víkend vždycky tak krátkej ... :-)
Díky za vše, Zdena Součková
Díky za vše, Zdena Součková
Literární workshop - neboli- dílna - v Novém Městě na Moravě. Den třetí. Den „D“, večer „V“!Ovšem zpět k večeru „V“. Součástí a zlatým hřebem (trémou jsem měl pocit, že mě do rakve) bylo autorské čtení. Zjistil jsem to jednak tím, že po městě a v galerii, která nás hostila, všude visely, ležely a vystavovaly se letáky s programem s pozváním na tento večer a za druhé jsem to věděl. Na letácích jsem vyfocen nebyl. Protože jsem ještě veřejně nikde nic nečetl a můj dabér podoby George Clooney, neměl čas se za mě fotit- točil nějakou sračku v jakémsi kouzelném lese v Americe. Asi tamní vánoční pohádku.
Celý den jsem byl nervózní jak špatnej spisovatel v Dobříši a čekal na večer. Nejprve vybrat, co ze svého rozsáhlého díla přečtu. Jak to udělat? Losem? Nakonec jsem po tvůrčím brífinku s Danou a Natašou rozumě rozhodl, že přečtu kratší z těch dvou píčovin, co jsem za půl roku zplodil. Ovšem, jak jsem již naznačil, i vizuální stránka je důležitá.
Vyčistil jsem si zuby… Ne, ne, tím raději nebudu své vyprávění zdržovat, mám jich 32 a přijde i na jiné partie a k této reportáži by se mohla dostat i mládež. A fakt, že jsem někdy v koupelně zcela neoblečen, by nemusel působit výchovně.
Chtěl jsem se též oholit. Ale jednak ctím „Movember“ a hlavně si patrně strojek zase půjčila manželka (bůh ví co si s ním holila, když nemá vousy) a zcela mi ztupila břity. Už jí ho nebudu půjčovat, ať si prevít soused užije…
Dál jsem si oblékl nejlepší jediné společenské kalhoty, které mám, košili č. 51, vypůjčenou kravatu a vrhl se do víru maloměsta.Přišli jsme do nádherného podkrovního sálu Galerie. Prý: „Budete mluvit na mikrofon…“
„V pohodě,“ myslím si a zkouším to: „Raz, dva, tři - zkouška zvuku,“ slyším za sebou cizí hlas nějakého mutujícího puboše. Zvuk se navíc při zkoušce v sále bez diváků tluče, jak dvě holky v bahně.
„Zkus ten hlas nasadit trochu níž,“ radí mi rétorka paní Věra.
„Zkus ten hlas nasadit trochu níž,“ radí mi rétorka paní Věra.
Níž to ale bohužel nejde. Asi jsem v mládí málo chlastal a kouřil a hlas neohrubl. S tím by jistě nesouhlasila moje paní. Nebo mám hlas vyšší, protože už mám málo mužské síly a testosteronu. S tím by bohužel moje paní asi souhlasila.
To už se ale začali trousit první diváci. První a poslední.
Poté, co se s nimi se všemi moderátor večera Marek seznámil, si s dívkou vyměnil i telefon. A za nesrozumitelného brumlání (něco jako, že měl vzít raději tu zábavu v Březiněvsi), odešel do zákulisí na panáka.
Ovšem „show must go one“, a tak i my jsme začali. Veselá povídka střídala povídku k zamyšlení, Erdela zazpívala a zahrála - naštěstí pro mě ne k tanci - jen k poslechu a večer se náramně vydařil. Dokonce i mně zatleskali - zdejší jsou zřejmě slušně vychováni.
Ovšem „show must go one“, a tak i my jsme začali. Veselá povídka střídala povídku k zamyšlení, Erdela zazpívala a zahrála - naštěstí pro mě ne k tanci - jen k poslechu a večer se náramně vydařil. Dokonce i mně zatleskali - zdejší jsou zřejmě slušně vychováni.
A kdo z diváků nepřišel, jeho chyba. Má možnost reparátu na Dobešce.
Marek Bucko
Nacházíme se v podkrovním sále Horácké galerie, a čekáme na úder šesté večerní hodiny, abychom mohli zahájit naše autorské čtení pro publikum. No, ono se řekne publikum… pod tímhle slovem si představíte sál nacpaný k prasknutí a ne pět lidí, většinou známých našich čtenářů. Teda pardon, šest. Nesmím zapomenout na fotografa. Takže naše publikum je vlastně taková pět+jednička.
Markův zahajovací počet to sice splňuje, ale i tak stále napjatě čekáme, zda dorazí ještě někdo. Je 18:05. Počet nově příchozích-nula.
Ten se nadechne, a pak, jako rozený stand up komik předstoupí před diváky. „Dobrý den, vážené dámy a vážení páni. Jak vidím, sešli jste se tu dnes v opravdu hojném počtu…“
Vidím, jak Dana, naše učitelka, skoro až zoufale objímá Yakeena, a pak zklamaně a vyčerpaně kýve na Marka, aby zahájil naši „hvězdnou show.“
Trochu mi cuknou koutky úst nahoru, a zároveň ho obdivuju, že má takovou odvahu, postavit se před prořídlé divácké řady, a promlouvat k nim, jako by měl před sebou vyprodaný sál Národního divadla.
Po Markově úvodu přichází na řadu hudební vystoupení Erdely Teriérové, při kterém se snad přece jen v pěti párech diváckých očí a objektivu fotografa zaleskne zájem. Její úvodní píseň Atlas mraků nás všechny prostupuje. 
Postavíte se před diváky, pak se nadechnete, a začnete číst svou povídku. V hlavě mi zní rady naší koučky na rétoriku, Věry: „Mikrofon dej do téměř vodorovné polohy, a měj ho přímo před ústy, ať mluvíš do něj a jsi slyšet. Nezapomeň, že j, se například ve slově jsem nevyslovuje...“
Po Markově úvodu přichází na řadu hudební vystoupení Erdely Teriérové, při kterém se snad přece jen v pěti párech diváckých očí a objektivu fotografa zaleskne zájem. Její úvodní píseň Atlas mraků nás všechny prostupuje. Potom přichází na řadu první blok čtenářů. Jsem mezi nimi. Cítím lehké brnění v nohách, jako vždy, když mám číst na veřejnosti. Ne z trémy, ale ze vzrušení. Ten pocit je nenahraditelný.
Postavíte se před diváky, pak se nadechnete, a začnete číst svou povídku. V hlavě mi zní rady naší koučky na rétoriku, Věry: „Mikrofon dej do téměř vodorovné polohy, a měj ho přímo před ústy, ať mluvíš do něj a jsi slyšet. Nezapomeň, že j, se například ve slově jsem nevyslovuje...“ A to jsem si vždycky myslela, že čeština se čte tak, jak se píše.
Také se mi vybavují Věřina slova o tom, ať lehce poklesnu v hlase u poslední věty, ať dělám mezi větami pauzy a nečtu moc rychle. „A hlavně dobře artikulovat!“
Přede mnou vystupují další tři lidé a když přichází řada na mě, přebírám mikrofon, zhluboka se nadechnu a vydechnu na čtyři doby a pak začnu číst. Mám svůj osobní příběh o šikaně, co jsem zažila na základní škole.
Když skončím se čtením, i od pěti lidí se ozývá celkem hlasitý potlesk.
Fotograf pobíhá po sále a mačká spoušť fotoaparátu. Cítím, že emoce z mého příběhu na posluchače dolehly. Mám obrovskou radost. I kvůli těm pěti lidem. 
Náš večer pokračuje dál, Marek moderuje výborně, snaží se ze všech sil a vystoupení prokládá vtipy a svým osobitým humorem.
Po přestávce dokonce zjišťuji, že prý máme i „televizní diváky“. Máváme tedy do bezpečnostních kamer umístěných na levé straně místnosti. Povídkový večer je prokládán nápaditými Erdulinými písněmi a také reklamou na dvě knihy, které vznikly na Daniných kurzech a povídky v nich napsali její žáci. Nesou názvy Mami, co je to čupák? a Jak mě připravil o panenství dřímající hrom. I já mám v první z nich dva své příběhy.
Zdena, známá svým jedinečným humorem a vtipnými povídkami, čte svůj příběh, podle kterého je pojmenována první a novější kniha.
Vystoupení se po asi hodině a půl chýlí ke konci, naši posluchači odcházejí.
Když se pak ještě ten večer sesedáme ve společenské místnosti na hotelu, kde jsme ubytovaní, je ve vzduchu cítit zklamání z toho, jak málo lidí se na nás přišlo podívat.
Všichni dáváme hlavy dohromady a přemýšlíme, co pro příště změnit a udělat lépe, jak lidi navnadit… Padá spousta dobrých nápadů a zároveň zpětných vazeb pro nás, čtenáře, jak číst zajímavěji pro posluchače. I na mou hlavu se snáší kritika, a já jsem si plně vědoma toho, že si ji zasloužím.
„Špatně jsi držela mikrofon,“ dozvídám se vzápětí.
„Moc daleko a nízko, takže tě téměř nebylo slyšet. A také jsi polykala některá důležitá slova.“
„Já vím,“ odpovídám, „ale pokusím se to pro příště změnit. Více se vžiju do svého příběhu a budu mluvit tak hlasitě, až budou diváci prosit o špunty do uší. “
Dál debatujeme, co změnit, až budeme 26. listopadu číst při křtu naší knihy v divadle na Dobešce.
Poslouchám ostatní, a i přes všechny naše nezdary si říkám, že se ten večer přece jenom nakonec vydařil. I když bylo málo posluchačů, stálo to za to.
A já navíc pevně věřím, že jednou naše Autorské čtení opravdu překoná počtem diváků i Národní divadlo.
Jasmin Carmel
 |
| Mladý svět 11/2022 |
Ahoj Dano,moc děkuji za rozhovor pro Mladý svět. Tam jedině s Tebou...
Jinak je to síla, že když se člověk musí vejít do daného malého rozsahu. Pak kolik hezkých věcí musí pryč 
. Ale super.
Kateřina Šrámková
. Ale super.Kateřina Šrámková
Ahoj Dano,
Posílám Ti pár povídek, básniček a tak, které asi neznáš. Když budeš chtít, klidně je přidej na tvé stránky. Budu rád. Pokud máš nějaké víkendové, či dlouhodobé kurzy, jako byly kdysi ty čtvrteční, budu rád za info a za možnost občas přijít.
Posílám Ti pár povídek, básniček a tak, které asi neznáš. Když budeš chtít, klidně je přidej na tvé stránky. Budu rád. Pokud máš nějaké víkendové, či dlouhodobé kurzy, jako byly kdysi ty čtvrteční, budu rád za info a za možnost občas přijít.
Dále bych Ti byl vděčen za případné nasdílení či zmínění se o stránkách textguláš.cz na tvých stránkách či kurzech. Máš daleko větší dosah než já a mých cca 90 přátel na FB.
Jde jen o to, dát tomu šanci, trochu to rozšířit a nechat žít vlastním životem. Má-li to nějakou kvalitu, nechť to žije a prosadí se, pokud ne nechť to zhyne na úbytě.
Tak Ti moc děkuji a těším se někdy na viděnou. Určitě už ve čtvrtek na Vinohrady dorazím.
Mirek Tichý
Tak Ti moc děkuji a těším se někdy na viděnou. Určitě už ve čtvrtek na Vinohrady dorazím.
Mirek Tichý
 |
| 3. lekce s Klárou Dvořákovou 3.11.22 |
On-line lekce s Klárou Dvořákovou byla moc fajn, jako vždycky.
Co jsem se naučila:
1) jak psát humor: přehánění, komičnost situací, trapnost situací, absurdní situace, humor vznikající z pointy - nejtěžší forma - těžké to vymyslet
2) stále mít na paměti: Proč to píšu? Co z toho bude čtenář mít? Jakou emoci prožije?
3) v erotice náznaky a emoce fungují lépe než popis (buď to bude směšné nebo porno)
4) lidé se rádi bojí v bezpečí svých obýváků
5) lidé chtějí u knih prožívat emoce (strach, láska, humor...)
1) jak psát humor: přehánění, komičnost situací, trapnost situací, absurdní situace, humor vznikající z pointy - nejtěžší forma - těžké to vymyslet
2) stále mít na paměti: Proč to píšu? Co z toho bude čtenář mít? Jakou emoci prožije?
3) v erotice náznaky a emoce fungují lépe než popis (buď to bude směšné nebo porno)
4) lidé se rádi bojí v bezpečí svých obýváků
5) lidé chtějí u knih prožívat emoce (strach, láska, humor...)
Zuzka Kratochvílová
Klára nás vedla pohodově.
Co hodně rušilo, byla technika spojení. Vendula nebyla skoro slyšet, byly kvůli tomu dlouhé prodlevy a dost to narušovalo spád.
Na konci jsme se dostali k teorii o psaní humoru. Je jasné, že tohle, má-li se psané líbit, je kategorie z nejtěžších. Klára celkem přehledně zdůraznila, jak takové psaní uchopit, z jakých pohledů na legraci v psaní jít. A humor má být i v úkolu, který jsme dostali.
Celkově - až na zádrhel se spojením do ciziny, byly tyhle více jak 3 hodiny fajn. Díky. Jinak jsem od 16 listopadu hospitalizován ve FN Olomouc. Proto se příštího setkání nemohu zúčastnit. Humorný příběh napíšu a přečtu až budu redy. Ahoj.
Wilson
Na konci jsme se dostali k teorii o psaní humoru. Je jasné, že tohle, má-li se psané líbit, je kategorie z nejtěžších. Klára celkem přehledně zdůraznila, jak takové psaní uchopit, z jakých pohledů na legraci v psaní jít. A humor má být i v úkolu, který jsme dostali.
Celkově - až na zádrhel se spojením do ciziny, byly tyhle více jak 3 hodiny fajn. Díky. Jinak jsem od 16 listopadu hospitalizován ve FN Olomouc. Proto se příštího setkání nemohu zúčastnit. Humorný příběh napíšu a přečtu až budu redy. Ahoj.
Wilson
Máme-li napsat vtipný příběh, není důležitý formát, ale abychom se skutečně zasmáli.Vysvětlili jsme si na příkladech, že napsat něco vtipného lze více způsoby - komické a absurdní situace (Saturnin, Deník Bridget Jonesové, S velkýma musíte v květnu...), přehánění do absurdna (Deníček moderního fotra, Poslední aristokratka,...), komické postavy, konfrontace s upřímností dětí, nebo vypointováním na závěr.
Na kurzu jsme se také bavili o tom, proč lidé čtou. Co je k tomu vede a co u toho chtějí prožívat? Strach, dobrodružství, láska, napětí, smích, relaxace, přenesení do alternativní reality... Shodli jsme se, že čtení je hodně o emocích. Proto je dobré se vždy u textu zamyslet, jestli napsaný text nějakou emoci obsahuje.
Klára Dvořáková
Dobrý večer,
posílám tragédii z poslední lekce, nedostalo se na ni, ale je mi líto ji uchovávat v šuplíku. Klára byla skvělá! :))
Děkuji
Linda Hájková
posílám tragédii z poslední lekce, nedostalo se na ni, ale je mi líto ji uchovávat v šuplíku. Klára byla skvělá! :))
Děkuji
Linda Hájková
Po minulé lekci s Klárou jsem zjistila, že jsem se po celou dobu kurzu nenaučila vůbec nic. Takže nenaučila jsem se shit detektor, používám flintu na zdi, neumím psát erotické cihly.
(Chtěla jsem si pořídit doporučenou literaturu Dávám ti své tělo - Jak píšu milostné scény, bohužel je vyprodaná.)
Dozvěděla jsem se, co čtenáři očekávají od knih. Je nutno používat více emocí, které v příbězích hledají a chtějí se jich účastnit. Naučila jsem se jak psát humorné povídky.
Po minulé lekci jsem měla několik bezesných nocí a přemýšlela jestli pokračovat, neboť mi to zcela vzalo chuť do napsání mé knihy.
Po minulé lekci jsem měla několik bezesných nocí a přemýšlela jestli pokračovat, neboť mi to zcela vzalo chuť do napsání mé knihy.
Tento pocit jsem naposledy prožila před dvaceti lety, kdy jsem navštěvovala kurz angličtiny a lektorka mi tak ubírala sebevědomí, že po čtyřech letech jsem se bála říct větu. To mě vyprovokovalo, abych se jela naučit angličtinu do cizí země a tato zkušenost mě velmi posunula nejen v mém profesním životě. Rozhodla jsem se tedy v kurzu pokračovat, neboť jsem si ho zaplatila a budeme tedy trpět na obou stranách. Vy budete poslouchat mé špatné příběhy a já budu poslouchat, jak to špatně píšu.
Doufám, že dojde k nějakému zvratu a opět mě to posune dál.
Hanka Kotučová
Hanka Kotučová
Dobrý den, Hanko,
dostalo se ke mně tvé hodnocení hodiny a myslím, že jsem udělala velkou chybu, za kterou se ti chci omluvit. Protože mě to opravdu a upřímně mrzí. Myslím, že z tebe bude skvělá spisovatelka a už ses toho i hodně naučila. To, že se jeden příběh tak trochu nepovedl, není žádná tragédie a už se nám to všem stalo mockrát. Zcela upřímně, kdyby se to nedalo opravit, a to celkem jednoduše, tak bychom ti o těch chybách ani neříkali. Když někdo napíše něco opravdu ale opravdu špatně, je kolem ticho a rozpaky. A nikdo k tomu nemá co říct. Skutečně.
Tvůj příběh stačí trochu prokrátit, dát pryč tornádo a trochu učesat tu milostnou scénu a bude z toho vtipný milostný příběh, po kterém ráda sáhne každá milovnice romancí. A to je také to, o co společně usilujeme.
Nevím, jestli jsi už slyšela Danu vyprávět, jak si i Arnošt Lustig nechával recenzovat své práce od žáků a chtěl, aby mu je pořádně strhali. Věřil tomu, že tím se jeho práce posune a zlepší.
Jestli jsme to na posledním kurzu přehnali a bylo toho na tebe moc najednou, tak mě to velice mrzí. I lektoři dělají chyby. Za sebe slibuji, že už se to nestane. Protože zpětná vazba, ač dobře míněná, nikdy nesmí autora odrazovat od dalšího tvoření. Byla by to velká škoda. Protože psaní se opravdu dá naučit, a i ty se neustále zlepšuješ, i když ti to teď tak možná nepřipadá. Ten posun tam je. Teď už jen vytrvat. Těším se na tvé další příběhy!
Klára
dostalo se ke mně tvé hodnocení hodiny a myslím, že jsem udělala velkou chybu, za kterou se ti chci omluvit. Protože mě to opravdu a upřímně mrzí. Myslím, že z tebe bude skvělá spisovatelka a už ses toho i hodně naučila. To, že se jeden příběh tak trochu nepovedl, není žádná tragédie a už se nám to všem stalo mockrát. Zcela upřímně, kdyby se to nedalo opravit, a to celkem jednoduše, tak bychom ti o těch chybách ani neříkali. Když někdo napíše něco opravdu ale opravdu špatně, je kolem ticho a rozpaky. A nikdo k tomu nemá co říct. Skutečně.
Tvůj příběh stačí trochu prokrátit, dát pryč tornádo a trochu učesat tu milostnou scénu a bude z toho vtipný milostný příběh, po kterém ráda sáhne každá milovnice romancí. A to je také to, o co společně usilujeme.
Nevím, jestli jsi už slyšela Danu vyprávět, jak si i Arnošt Lustig nechával recenzovat své práce od žáků a chtěl, aby mu je pořádně strhali. Věřil tomu, že tím se jeho práce posune a zlepší.
Jestli jsme to na posledním kurzu přehnali a bylo toho na tebe moc najednou, tak mě to velice mrzí. I lektoři dělají chyby. Za sebe slibuji, že už se to nestane. Protože zpětná vazba, ač dobře míněná, nikdy nesmí autora odrazovat od dalšího tvoření. Byla by to velká škoda. Protože psaní se opravdu dá naučit, a i ty se neustále zlepšuješ, i když ti to teď tak možná nepřipadá. Ten posun tam je. Teď už jen vytrvat. Těším se na tvé další příběhy!
Klára
 |
| 31. října jsem přivezla 436 knih z tiskárny |
A je to tady!!! Povídková kniha MAMI, CO JE TO ČUPÁK dnes opustila tiskárnu. Takže ji už beru s sebou na literární dílnu do Nového Města na Moravě, případně mi dejte vědět, kdo by měl zájem si ji přednostně vyzvednout u nás na Dobešce.
Dana
Dana
knížka MAMI, CO JE TU ČUPÁK je skvělá, zapomněla jsem skrz její čtění vystoupit v metra.
A ještě prosba, jsou už vstupenky na její křest?
V případě, že ano tak ještě prosím o dva kousky. Díky a na kurzu na shledanou.
Obě zdraví Bohuna Kopřivová
To je paráda! Tobě i všem autorům knihy gratuluji ke splnění snu
. Držet knížku s vlastními texty je skvělý pocit a ty jsi to všem svým studentům umožnila.
. Držet knížku s vlastními texty je skvělý pocit a ty jsi to všem svým studentům umožnila.Klára Dvořáková
Congratulations, Dano. Uz se tesim ze si MAMI, CO JE TO ČUPÁK pri me dalsi navsteve Cech koupim
!!
Jerry Soltys!! |
| Listopadový Zpravodaj |
|
| Objednávky knihy |
Díky za listopadový Zpravodaj. Krásná fotka, krásná Dana. Spousta pozitivní energie. Už se moc těším na autorské čtení na Dobešce. Lístek jsem si už koupila a doufám že ta pozitivní energie, která dýchá z fotky je nakažlivá.
Květa Nevěřilová
Květa Nevěřilová
Já chci taky knihu MAMI, CO JE TO ČUPÁK. Pošleš mi ji i s podpisem?
Standa Forejtek
Zuzka Fajmonová
 |
| 2. lekce kurzu v Uniqua 2. listopadu 2022 |
Hačík musí byť ostrejší a úvod kratší.
Musíme si uvedomiť, že čitateľ v udalosti s nami nebol a preto musíme dbať na lepší opis miesta
Nesiliť to, aby sa čitateľ dostal do našej hlavy. Nemusí vidieť farbu rovnako ako my, Každý čitateľ si predstaví niečo svoje. Dôležité je aby zostal s nami v príbehu i keď si detaily prestaví sám. Preto nemusíme opisovať všetko detailne.
Dôležitosť podtextu.
Musíme si uvedomiť, že čitateľ v udalosti s nami nebol a preto musíme dbať na lepší opis miesta
Nesiliť to, aby sa čitateľ dostal do našej hlavy. Nemusí vidieť farbu rovnako ako my, Každý čitateľ si predstaví niečo svoje. Dôležité je aby zostal s nami v príbehu i keď si detaily prestaví sám. Preto nemusíme opisovať všetko detailne.
Dôležitosť podtextu.
Viktoria Jackuliakova Murinova
2/ dôležitosť dialógov, priamej reči na vygradovanie a pripútanie k príbehu
3/ nemusí to byť vždy pravda - dá sa to literárne "odľahčiť" "ohnúť"[
4/ čo je to podtext a ako pomáha dotvoriť atmosféru resp. popis, bez priameho popisu
5/popis nemusí byť veľmi detailný a mal by fungovať s príbehom. Resp. môže vychádzať aj z kontextu/skúsenosti, ktorý má cieľová skupina a stačí minimum, aby si situáciu/akciu predstavila podľa vlastnej skúsenosti
Nadezda Legerská
Co mi stačí jako popis nemusí stačit druhému - viz okno přes celou štítovou zeď v mém příběhu Nebezpečná zvědavost nemusí každému hned evokovat, že jsme v podkroví. Více pohlížet očima čtenáře, ne vypravěče.
Popis má být zasazen do příběhu, není nutné se držet reality a všech podrobností
Lenka Růžičková
Čtenář musí situaci prožívat s autorem.
První dvě věty rozhodují, jestli čtenář bude číst dál.
Literární pravda nemusí být reálná pravda.
Cílová skupina rozhoduje, jak podrobný má být popis.
Flinta na zdi
Vypointovat závěr
Eva Svobodová
Lenka Růžičková
První dvě věty rozhodují, jestli čtenář bude číst dál.
Literární pravda nemusí být reálná pravda.
Cílová skupina rozhoduje, jak podrobný má být popis.
Flinta na zdi
Vypointovat závěr
Eva Svobodová
 |
| 3. lekce dlouhodobéh kurzu pro začátečníky a pokročilé s Klárou Dvořákovou 27. října 2022 |
Na 3. lekci jsem si s Klárou zopakoval, že i bajka je lepší krátká a s nejnižším počtem postav, které vysvětlí poučení.
Časy se mohou střídat, pokud to má smysl ve vyprávění a uvedu čtenáře do toho, proč se tak děje.
Každý příběh by měl mít vlastní literární útvar- nespojovat jich více do jednoho.
Je dobré mít profily hrdinů napsané ńa papíře, i kdybych to později potřeboval jen pro barvu očí.
Úloha redaktora (literární skript)
Marek Bucko
Ahoj Dano,včerejší kurz za mne proběhl velice hezky. Jediná věc, která mě zaskočila je, že přišli jen 4 lidé z 10, které jsem měla na seznamu. Doufám, že to bylo tím, že druhý den byl svátek a všichni odjeli na prodloužené víkendy...
Prostory na Vinohradech jsou opravdu moc hezké a moc pěkně se tam učilo! Bohunce velké díky, že mne provedla. Hodně mi to usnadnila s orientací.
Číst stihli všichni. Všem jsme to všichni rozcupovali i pochválili. ;)
Bohunka četla dvě bajky a text o Izraeli. Je to pilná žačka, zážitky k předání má úžasné. Také se o nás moc hezky starala a byla jedním slovem skvělá.
Andrea četla „pohádku“ ze svého blogu o rychlém a pomalém mozku a druzích stresu. Hodně jsme řešili cílovou skupinu a jak s ní pracovat. Andrea byla také dobrá záminka, proč opakovat základy, které porušovali nějakou formou všichni. Všichni ochotně spolupracovali při zaučování nováčka.;)
Bohunka četla dvě bajky a text o Izraeli. Je to pilná žačka, zážitky k předání má úžasné. Také se o nás moc hezky starala a byla jedním slovem skvělá.
Andrea četla „pohádku“ ze svého blogu o rychlém a pomalém mozku a druzích stresu. Hodně jsme řešili cílovou skupinu a jak s ní pracovat. Andrea byla také dobrá záminka, proč opakovat základy, které porušovali nějakou formou všichni. Všichni ochotně spolupracovali při zaučování nováčka.;)
Za domácí úkol dostali napsat jakýkoliv útvar (dialog, cihličku, povídku…), ve kterém bude postava, protivenství, ať už jakékoliv, a KONFLIKT. Aby si osahali, že příběh se rodí v konfliktu a čtenář potřebuje při čtení prožívat EMOCE. Čtenář jim musí rozumět a znát MOTIVACI, aby se uměl do příběhu vžít a prožívat ho se svým hrdinou.
Klára 😉
Milena Pravdová
Bajka je stručný (často vtipný či satirický) příběh s morálním poučením.
Na kurzu píšeme bajky, které mají začátek, prostředek, konec a jasně napsané poučení. Mělo by být jen jedno. Pokud jich máte více, vyberte to nejlepší.
Poučením může být i přísloví.
Bajky mohou obsahovat poučení již rovnou v textu (bez vypsání na konci), pak mu říkáme jinotaj (alegorie) a čtenář si na něj musí přijít sám.
Každá bajka má, stejně jako jiné texty, název (nadpis). Mnohdy jsou to postavy z děje (O slepé kočce, O vráně a sýru).
Bajka může být napsaná formou prózy nebo veršovaná.
Ideálně by měla být vtipná, krátká, jasná a výstižná.
V bajce mohou vystupovat zvířátka, hmyz, stromy, rostliny, ožívat a mluvit věci (moderní bajka).
Bajka má emoce, jde na dřeň. Je satirická, emocionální nebo dramatická. Často kritizuje lidské chyby a slabiny. Vždy nese sdělení.
V bajce se mohou potkat i nepravděpodobné dvojice či skupinky, ale čtenář by neměl přemýšlet, jak se to mohlo stát, pokud to není pointou příběhu. Protože pak se nevěnuje ději. V každém příběhu je třeba čtenáře ukotvit, aby mohl začít snít a příběh si představovat.
Přestože v bajkách mluví zvířátka, hmyz nebo věci, čtenář by měl věřit tomu, že se to mohlo stát. Pozor na faktické chyby např. pávice nemá jasně zbarvená pera jako páv.
Žádné dlouhé vysvětlování, popisy a pocity. Výborně fungují dialogy.
V bajkách neplatí, že si na vlastnosti postav musí čtenář přijít sám. K vyjádření vlastností se používají příměry: chytrý jako liška, hloupý jako ovce, rychlý jako lasička…
Psát můžeme od konce – od poučení, nebo ho nechat vyplynout až z příběhu. Pro mnohé je snazší první varianta.
Klára Dvořáková
Nejslavnější pisatelé bajek:Ezop – řecký autor zvířecích bajek (6. století před n. l.).
Bidpaj – staroindický mudrc (Pančatantra; indické bajky 3. st. př. n. l. – 2. st. n. l.)
Jean de La Fontaine – Francouz, veršované bajky (17. st.)
Ivan Andrejevič Krylov (18. st.) – kritizuje politické poměry své doby pomocí příměrů;
Ivan Olbracht – O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (převyprávěné bajky Bidpaje)
Karel Čapek – moderní bajky kritizující společenské nešvary (Bajky a podpovídky)
Jiří Žáček - Bajky a nebajky pro malé i velké děti
Přispívám do sci-fi cvičení na Facebooku a zrovna jsem tam dal příspěvek s názvem Mistrovo poučení, který by mohl být k užitku na vašem webu. Mistrem je Arthur Machen (1863-1947), Lovecraftův předchůdce v oboru literárního hororu V rozhlase teď mají sérii děsuplných povídek od světových autorů a zařadili i Machenovu povídku Změna. Poslechněte si ji, je to na půl hoďky. Zaujala mě po stránce stavby povídky.
 |
| Arthur Machen |
Machenova povídka mě zaujala tím, že ve své podstatě JE TAK TROCHU „čáry máry fuk“. Zavede nás do přímořského letoviska, prázdniny tam šťastně tráví tři početné rodiny. Žádný Marťan na začátku, naopak, totální idyla. Je to stavěno jako Ravelovo Bolero – zprvu klídek, postupně trochu rozruchu a na konci zvukový masakr s hýkáním velbloudů. Tak Machen: klídek, první znepokojení – chůva děti je snědé pleti (dnes v tom vidíme skrytý rasismus), následně se ukáže, že lidé ve vesnici nechávají přes noc rozsvíceno, pokračuje výlet do skalních jeskyní a nastává masakr se vším všudy.
Jak ale to zařídit, aby laskavý čtenář přežil tu první idylickou čtvrtinu?
Machen si vypomůže úplně rekvizitou, papírem se zapsanými nesmyslnými slovy složenými jen ze samohlásek. Ten papír pak v příběhu nehraje žádnou roli (v závěru ho najdou zahozený v jeskyni, ale to už hrůza jede na plné pecky), to je jen návnada pro čtenáře, aby začal číst a čekal, kdy přijde další záhada (snědá dívka) a pak další (rozsvícená okna) a pak už to jeden samospádem s kopce. Je to trik. Je to OBEJITÍ zásady „čáry máry fuk“ tím, že z toho „fuk“ vezmu motiv, stopu, náznak – a vrazím ji do prvního odstavce.
Zkrátka, ten háček na sumce MUSÍ být už na začátku. Toť tedy poučení od Mistra.
K tomuto referátu mě inspirovaly dvě knihy: Uzdravení Rose Gold Watsové od Stephanie Wrobel a Zkurvenej příběh od Bernarda Miniera.
Příběh, kde se autor pokusí čtenáře rozesmát, je komedie. Pobavit je mnohdy těžší než dojmout. Humor může vzniknout absurditou, přeháněním, uváděním postav nebo autora do trapných či fatálních situací nebo až na závěr překvapivou pointou.
Komedie většinou končí šťastně.
Cílem autorů komedií je rozesmát své čtenáře. Aby bylo něco vtipné, musí oslovovat spíše intelekt, než emoce a nesmí být urážlivé.
Komedie je ze své podstaty lidská. Něco je vtipné jen potud, pokud to divákům připomíná lidskost. Nezpůsobuje bolest ani destrukci. Je zkreslené, ale bezbolestné.
Lidé se smějí - dokud si neuvědomí, že si ten člověk zlomil nohu. V tu chvíli už akce není humorná.
Klára Dvořáková
Dana dostala do vínku hned několik darů. Především umí psát. Když čtete její knihu, cestopis, rozhovor, máte pocit, že psaní je snad ta nejjednodušší věc na světě. Tak snadno a dobře se to čte. Když dočtete její knihu Živel Lustig, chcete se vrátit na první stránku a znovu si počíst. Dana ale umí nejenom psát, také vás dokáže pro psaní získat. Umí vám vysvětlit, co v psaní funguje, i to, co dokáže vaše dílo zabít. Dana je tělem i duší sportovkyně. Na jejích seminářích okamžitě zjistíte, že je kamarádská a hraje fair play. Není to rozhodčí věčně s píšťalkou v puse, je zkušená kapitánka týmu. Dana pracovala jako manažerka ve velkých společnostech. Díky tomu moc dobře ví, jaká je to úleva, když rigidní korporátní jazyk pustíte z hlavy a propadnete kouzlu hry se slovy. Povznášející. Dostala Dana do vínku ještě něco? Dostala. Je nabitá pozitivní energií, na svět se usmívá. Chcete to s ní zkusit? Nakazí vás.
Co jsem se naučila na první lekci 14. října 2022:Zajímavý úvod.
Psát pohledem cílové skupiny.
Méně je více.
Flinta na zdi.
Zajímavý závěr s větou rezonance, která nemusí souviset s tématem textu, ale ucelí ho.
Lenka Růžková
Přímé řeči.
Sračkoměr - shitdetektor
Pohled jiných očí.
Václav Ettler
Dakujem za dnesnu prijemnu lekciu. Naučila som sa:
Ahoj Dano,
na on-line kurzu, který jsem absolvoval místo prezenčního zameškaného Covidem, jsem zachytil téma- něco jako- kam kráčíme, migrace lidí atd... Přiznávám ale, že jsem již dlouhou dobu nosil v hlavě námět, který s tímto- zdálo se mi - souvisel. Napsal jsem tedy následující povídku, ale je to hodně, hodně dlouhé... Příběh je ale dle mého natolik složitý, že po zkrácení by nedával smysl, nebo by tam byly faktické nelogičnosti a nesmysly. Je to laděno do scifi... Kdyby se Ti časem podařilo na to kouknout a nějak posoudit, byl bych moc rád.
Marek Bucko
Zasílám ještě pár vět k ukončenému dlouhodobému kurzu: Opět jsem si připomněla, že popisování skutečného příběhů může být pro čtenáře někdy velice nepřehledné, nevěrohodné a pro autora zbytečně svazující.
Snažila jsem se naučit, jak jít bez okolků rovnou na věc, umět škrtat a rozloučit se nemilosrdně s veškerými zbytečnostmi, používat správně takzvaný shit detektor.
Červenala jsem se, ale snažila jsem se překročit jeden svůj pomyslný blok, a to psát o choulostivých tématech.
Kurz mi dodal odvahu psát, přemýšlet o textu analyticky, pochopila jsem základní strukturu příběhu, jaká slova nepoužívat, vědět, kdy příběh ukončit.
Otázky, které ti pomohou v přemýšlení, ale nečekáme na ně odpovědi v textu, který budeš psát.
Kdo je hlavní postava?
Je něčím zvláštní? Liší se?
Kdo je další (druhá) hlavní postava?
Kdo je antihrdina (antagonista)? (Nemusí to být člověk, mohou to být okolnosti, nemoc, situace, kouzlo, prokletí...)
Jaké máš vedlejší postavy příběhu?
Jaké si klade základní otázky?
Bojuje proti něčemu nebo někomu?
Jaká je zápletka?
Jaký bude její první konflikt?
Druhý konflikt?
Třetí konflikt? (Vypadá to beznadějně?)
Jak to postavu posune? Jak jí to změní život?
Jaký je konec?
Klára Dvořáková
Co jsem se naučila na kurzu v Akademii ČTK 6. října:
Naučil jsem se vše o psaní anotací, jak je důležité správně pojmenovat postavy, aby v tom čtenář neměl guláš, že mnoho účastníků kurzu neprospívá.
Naučila jsem se: přidávat akci do příběhu! Je důležité znát kostru svého příběhu. Mít dobrý nápad, důležitý je název. Anotace musí být zajímavá.
Dnes jsem se naučil, že je anotace, co to je, k čemu slouží a minimálně teoreticky jak ji napsat. Nejzajímavější mi přišlo, že může být na tutéž knihu velmi rozdílná- dle pisatele a cílové skupiny.
Milá Dano,
sedím ve vlaku do Budějovic a říkám si, jak byl tento víkend povedený. Dlouho jsem nebyl na takovém kurzu, a ještě k tomu sám - rozuměj bez nikoho známého - a strašně jsem si to užil.
Dobrý jednoznačný název
Věrka Staňková, kterou znáte jako bývalou manažerku kurzů Psaní podle Lustiga, působí už dva roky jako ředitelka Horácké galerie. Sídlí na zámku v Novém Městě na Moravě, kam nás pozvala od čtvrtka do neděle 3.-6. listopadu na čtyřdenní literární dílnu pro pokročilé i začátečníky.
Už to jsou aspon dva roky, co jsem byla na tvém kurzu četla tam začátek své rozepsané knížky. Tak hlásím, že se povedlo dopsat i to ostatní.
Milá Danuško,
Ahoj Dani,
při procházení monitoringu médií jsem si na Tebe vzpomněla a posílám pozdrav – třeba z toho uděláš zajímavé cvičení pro Tvé lekce.
Kéž bych zase mohla chodit. Napiš mi, prosím, možnosti, jaké máš teď od podzimu pro chronické začátečníky, jako jsem já.
Eva
Dnes jsem to nejzajimavějši vinou selhání techniky neslyšela, jsem z toho smutná. Ale to, co jsem slyšela, bylo skvělé.
Potkala jsem se s lustigovskou energií a v hlavě mi rezonuje spousta myšlenek. O literatuře, o filmech, o tom, jak učit psát. O postavách, které jsou vrstevnaté, jako cibule. A v průběhu příběhu odlupuju jednu vrstvu po druhé a odhaluju čtenáři charakter. O tom, že opravdu nejlepším způsobem psaní je představit charakter postavy v akci, protože to tak dělal Arnošt, učí to Dana, ale i Pepi takto přednáší svým studentům. O tom, že filmový jazyk se podobá spíše hudbě než literatuře. A pokud někdo přenáší literaturu na filmové plátno, musí postihnout spíše ducha díla nežli prostředí a repliky. Zkrátka mi opět došlo, že je báječné být autorem! Nejen proto, že si můžu vymýšlet, ale protože literatura je jediná činnost, kdy jako autor znám nejhlubší tajemství člověka, o kterém píši.
Mila Dano,
Milá Dano!
Moc Ti děkuji za krásná slova. Také míříš ke hvězdám tím, co děláš, a vůbec svojí povahou.
děkuji za pozvání na lekci dramaturgie s Pepi Lustigem. Koncept kurzu by mě moc lákal, ale nedávám to válečné téma, holocaust. Mám to podobně s válečnými filmy... Zkoušela jsem Lustiga číst - je to úžasný spisovatel se skvělými texty, ale nedokázala jsem dočíst ani třetinu knížky. Je to pro mne moc silné téma, naprosto nechápu, jak tohle může dělat člověk člověku a mám z toho strašlivé pocity. Představa, že se do toho noříme půl dne... Prostě nemůžu.
Omlouvám se. Věřím, že kurz se vydaří a že většina nejsou takové "citlivky";)
Klára
Dani,
Ještě jednou děkuji za uvedení do života psavců 😊 Posílám opravenou, osekanou povídku o potopě v poušti. Snažila jsem se použít to, co jsem se v kurzu naučila. Doufám, že to bude aspoň o trošku lepší. Přeji Ti mnoho nadaných psavců. Naučila jsem se:
Psaní metafory
Psaní bajky
Pravidla přepisování
Charakter v akci, vědět vše o osobě, princip kry, jen to co vyčuhuje
Nepoužívat nahodilý rým,
Více používat přímou řeč, krátké věty, více sloves, méně přídavných jmen, příslovců, vyhýbat se trpnému rodu.
Naše zkušenosti jsou inspirací.
Vtáhnout čtenáře do děje.
Shit detektor, osekat text.
Kurz mě prozatim naučil používání vice sloves, ženoucí text dopředu a omezit přídavná jména, která text brzdí.
Nutnost představit charakter, vyhnout se postavě, která se dále v povídce neobjeví,tzv. Flinta na zdi.
Nadpis a první věta musí oslnit a zaujmout.volit raději krátké věty. Používat přímou řeč.
Využívat popis jinýma očima.
Používat emoce
Děkuji za krásný a zábavný kurz a budu se těšit na příště.
Hanka Kotučová
Milá Dano a Natašo,
za všechno moc děkuju. Bylo mi se všemi fajn.
- Že je občas lepší psát o něčem, co neznám tak dobře, abych pořádně popsala příběh
- Že nespisovná čeština se hodí jen někam
- Že je občas lepší psát o něčem, co neznám tak dobře, abych pořádně popsala příběh
- Že nespisovná čeština se hodí jen někam
- Že musím vytvořit rámec a do něj vložit postavy
- Dramatickým věcem dát sílu a hlavně prostor, který může být větší než v reálu
- Vyhýbat se pasivním slovesům (byli jsme pozváni) – zní moc úředně
- Že nesmím pustit čtenáře ani na chvíli ze snu
- Že spisovatel se nesmí bát žádného tématu
Sofie Epsteinová
5 věcí, co jsem se naučila 3.-4. září:
Dobrý den, Mileno,
Co jsem se naučil:
Napsat, co postava dělá, ale nepsat "je sprostá zdravotní sestra".
Důležitý je název, aby zaujal a začátek, který ohromí. První věta.
Ahoj,
Nemůžu se ČUPÁKA dočkat.
Psaní s Danou rozhodně není procházka růžovou literární zahradou! Ale nechci strašit zájemce o kurz, naopak! Za sebe velmi doporučuji vyzkoušet si kurzy na vlastní kůži! A co vás vlastně čeká? Kromě teorie, samozřejmě i praxe. Před ostatními účastníky přečtete svou povídku. Například příběh o vašem dědečkovi. Příběh, který vás stál mnoho bezesných nocí, ale možná, že jste ho jen narychlo upletli během cesty vlakem. S bušícím srdcem čekáte na reakce spolužáků. Zasmějou se? Dojme je to? Co na to řeknou? Možná, že se i zasmějou, možná vás i pochválí, ale pak nastoupí Dana.
A pokud jste už trochu pokročilý student, Dana vezme to vaše dítě, to pracně vypiplané miminko, nad kterým jste proseděli tolik hodin, a začne ho cupovat na kousky. A vy jen sedíte, posloucháte, rudnete a blednete a nestačíte se divit. Nestíháte si ani dělat poznámky a pozorujete, jak z toho vašeho majstrštyku, z té vaší katedrály, zůstává v prachu jen hromada kamení. A chce se vám brečet.
Uvažujete o originálním dárku pro své přátele a blízké? Přihlásit se na kurzy Dany Emingerové můžete zde.
Užijte si dovolenou, nebo aspoň sluníčko na zahradě. Hlavně žádné povodně, hurikány a jiná zvěrstva.
Anna Vocelová
Mám smutnou zprávu.
Všechno je jednou poprvé. Jak jsem se dozvěděla z červencového ZPRAVODAJE, v knížce o rodičích a dětech CO JE TO ČUPÁK budu mít dvě povídky, tak svoje písmenka uvidím poprvé vytištěná v opravdové knize.
MALÉ PŘÁNÍ K POUSMÁNÍ
O tvoření postav a zápletek z pohledu více teoretiků
Milá Danuško,
Vážená paní Emingerová,
musím Vám zpětně poděkovat za podněty, které mě nasměrovaly k psaní. Na Váš kurz jsem sice nedojela, ale vše, co jste o tvůrčím psaní někde napsala, mi pomohlo uvolnit nečekané schopnosti.
Co ji to, propáníčka, napadlo? Tvůrčí psaní podle Lustiga u Dany Emingerové? To jí snad musel nakukat sám pes baskervillský. Fuj! Být pobožný, tak se teď snad pokřižuju! To si pořád stěžovala na nějaký kolena, že už jsou starý, a procházky mi kvůli tomu zkracovala, jak to jen šlo. A teďka jí ty její starý kolena najednou nevadí?!No, prosím, miska už je prázdná celou věčnost, a ona? Zírá do tý černý bedýnky s nepříjemně blikajícím modrým světlem, u ruky jí stydne už kdoví kolikáté kafe, drobí sušenky po koberci a jen vzdychá. A vzdychá. Kdo to má snášet?
Hezký den, paní Emingerová,
tímto si Vás dovoluji kontaktovat jako spoluautora knihy DUŠI NESPOUTÁŠ, kterou máme v knihovně. Oslovila naši čtenářku Hanu, s tím, že by ráda panu Tomáškovi poděkovala a poslala mu příspěvek 2000 Kč na číslo účtu, který je uveden v knize 4340368053/0800.
Děkuji moc a přeji hodně úspěchů a více takových vydařených projektů
Petra Bažilová, místní knihovna Davle
Milá Dano, 
- musí být pravda
- obsahovat základní údaje
- pisatel musí vědět, kdo je cílová skupina a na čem cestopis postavit
- důležitý je titulek i perex
- používat spíš stručné věty, dlouhé věty odrazují
- dělat odstavce
- nepsat jen průvodce, je dobrý osobní komentář
- nepsat svoje hodnocení a nepoužívat slova jako krásná, jedinečná, mimořádná a pod., pisetel simusí tento obrázek udělat sám
- používat jen jeden čas
- dát si pozor na opakující se slova, ale to platí i u ostatních útvarů
- zaměřit se pouze na jeden příběh a nenastavovat to ničím dalším, aby to nemělo několik konců
- pokud se o něčem zmíním, mělo by se to v textu ještě objevit.
Určitě toho bylo ještě víc... teď ještě abych se toho držela. Vím že dělám stále stejné chyby. Jsem nepozorná a nepoučitelná.
Milá Bohunko,
protože jsem se rozhodla, že tu knihu KAM CESTOVKY NEJEZDÍ prostě musíš napsat a dobře, budu strašně přísná úča a vymyslela jsem pro Tebe dosti šílenou výukovou metodu. Takže:
1. máš zakázáno používat slovo: ZDE (zní velmi úředně)
PS. Užitečné rady pro psaní cestopisů najdeš v učebnici KOUZLO PSANÍ KNIH na str. 150, 148-9, 163-173 a pak na str. 40.
Milá Dano,
Ahoj Dano,
dovoluji si, vzhledem k termínu zmiňované červnové uzávěrky, zaslat ještě povídku na téma O rodičích a dětech všeho věku pro společnou knihu. Jmenuje se NA POHOTOVOSTI a podle jedné z věcí, cos´ mě zatím naučila (věřit svému výtvoru a sobě), si myslím, že je dobrá J... Vytknul bych jí snad jen větší délku - zabíjení miláčků mi stále moc nejde...
Když by se i přes pravidlo jeden člověk - jedna povídka, vmáčkla do knihy, budu šťastný. Budu však vděčný i za otištění na webu, nebo připomínky, až se uvidíme na dalším kurzu.
Marek Bucko
Ahoj Dano!
Pomáháš mi posouvat hranice a objevovat sebe, a za to jsem Ti moc vděčná! Když to půjde, přijedu se za vámi zas někdy podívat. Na podzim bych chtěla v kurzech určitě pokračovat. Čeká mě teď sice maturitní ročník, ale to nějak zvládnu.
Psaní je pro mě můj útěk a kurzy mě baví, už jste prostě mojí součástí.
Teď o prázdninách chci začít pracovat i na něčem svým. Jestli se něco povede, pošlu.
Linda Hájková
Drahá Dano, Natašo a Mileno,
ráda bych vám poděkovala za inspirativní kurz, při kterém jsem se naučila mnoho užitečného pro své "psaní". Díky vám vím, že cokoliv se mi v životě stalo a stane, může být materiálem pro dobrou zápletku a že bych o každé postavě svých příběhů měla vědět desetkrát víc, než si dokážu představit...
Zkrátka, ten háček na sumce MUSÍ být už na začátku. Toť tedy poučení od Mistra.
Ondřej Neff
K tomuto referátu mě inspirovaly dvě knihy: Uzdravení Rose Gold Watsové od Stephanie Wrobel a Zkurvenej příběh od Bernarda Miniera. První je vyprávění matky a dcery, kdy do poslední chvíle nevíte, která je „ta špatná", komu máte fandit a jak to celé dopadne. Ve druhém případě Bernard Minier vypráví příběh šestnáctiletého Henryho, jehož přítelkyni někdo zavraždil. Postupem času přicházíme na to, že Henry není takový svatoušek, jak se stavěl na začátku.
Obě knihy používají techniku nespolehlivého vypravěče. Během vyprávění ve čtenáři začne klíčit nejistota a tím se zvyšuje napětí a potřeba číst dál.
Kdo mluví pravdu? A jak to tedy doopravdy bylo? Nespolehlivý vypravěč je vypravěč, jehož důvěryhodnost je ohrožena. Hlavním zdrojem nespolehlivosti jsou omezené vědomosti vypravěče, jeho osobní angažovanost a pochybný žebříček hodnot. Omezené vědomosti může mít mladý, teprve dospívající vypravěč či dítě. Pokud vypravěč nenávidí některou z postav, je osobně citově angažovaný. Nebo je vypravěčovo sdělení zabarveno pochybným žebříčkem hodnot, nebo má pochybné morální hodnoty.
Typů nespolehlivého vypravěče je několik. Může to být lhář, který záměrně zkresluje fakta, často aby zakryl své nevhodné, nebo dokonce trestné chování v minulosti.
Tuto techniku používá Vladimir Nabokov. Humbert Humbert, hlavní postava a vypravěč Nabokovy Lolity, líčí příběh takovým způsobem, aby ospravedlnil svou fixaci na mladičké dívky a zejména svůj sexuální vztah s dvanáctiletou nevlastní dcerou.
Může to být například člověk typu klaun - vypravěč, který nebere vyprávění vážně a vědomě si hraje s konvencemi, pravdou a očekáváními čtenáře. Dalším typem je šílenec - vypravěč, který prožívá mentální obranné mechanismy (posttraumatické disociace a sebeodcizení nebo závažné duševní onemocnění, jako je schizofrenie nebo paranoia).
Může to být člověk svým způsobem naivní, třeba i dětský vypravěč. Nebo někdo jako byl například Forrest Gump - prostoduchá postava vypráví svůj životní příběh. Z jeho naivity plynou nedorozumění, která jsou divákům jasná: Apple je ovocnářská společnost, nebo tvrdí, že otec jeho milované Jenny se k ní choval dobře, aniž by pochopil, že nevhodné líbání a dotýkání svědčí o sexuálním zneužívání.
Nespolehlivý vypravěč může být také člověk se sklonem k přehánění a sebechvále, zkrátka někdo s pořádně nafouknutým egem. Já já já!
Nespolehlivý vypravěč nejčastěji hovoří v ICH formě.
Nespolehlivý vypravěč oddaluje odhalení až do konce příběhu. A někdy ani to ne. V některých případech nespolehlivost vypravěče není nikdy plně odhalena, ale pouze naznačena, takže čtenář se ptá, jak moc může vypravěči důvěřovat a jak si tedy příběh vyložit.
Pokud čtenář zjistí, že v předchozím vyprávění vypravěč zakryl nebo zkreslil důležité informace, takové odhalení nutí čtenáře, aby přehodnotili svůj úhel pohledu a mění celé vyznění příběhu. Nespolehlivý vypravěč spolehlivě udrží napětí a pozornost čtenáře.
Nespolehlivý vypravěč může být také člověk se sklonem k přehánění a sebechvále, zkrátka někdo s pořádně nafouknutým egem. Já já já!
Nespolehlivý vypravěč nejčastěji hovoří v ICH formě.
Nespolehlivý vypravěč oddaluje odhalení až do konce příběhu. A někdy ani to ne. V některých případech nespolehlivost vypravěče není nikdy plně odhalena, ale pouze naznačena, takže čtenář se ptá, jak moc může vypravěči důvěřovat a jak si tedy příběh vyložit.
Pokud čtenář zjistí, že v předchozím vyprávění vypravěč zakryl nebo zkreslil důležité informace, takové odhalení nutí čtenáře, aby přehodnotili svůj úhel pohledu a mění celé vyznění příběhu. Nespolehlivý vypravěč spolehlivě udrží napětí a pozornost čtenáře.
Nataša Richterová
 |
| Bakalářská práce Báry, Fakulta designu a umění v Plzni |
Krásný den přeji,
moc vám děkuji za přečtení mých básní a za rady. S tím, kdo básně píše, je malinko problém. Asi se mi víc líbí psát z mužského pohledu, jelikož to není tak osobní a přijde mi mužské pojetí lásky takové syrové v té své podstatě, ale zároveň píšu jako žena... Určitě si v tomhle nechám od vás poradit, jestli bych to měla sjednotit, protože si právě nejsem jistá tím chaosem, že chvíli píšu tak a chvíli onak. Ovšem vzhledem k tomu, že na všech ilustracích bude ženské nahé tělo, tak zas nevím, jestli by to bylo hezké psát vyloženě nějak vytříbeně. Asi je pro naši generaci hodně výstižné to, co o volnosti gendrů píšete, takže to možná nechám tak, jak to samo narostlo. Co myslíte?
Určitě mi bude ctí, když mé básně zveřejníte na vašem webu.
Barbora Macko
moc vám děkuji za přečtení mých básní a za rady. S tím, kdo básně píše, je malinko problém. Asi se mi víc líbí psát z mužského pohledu, jelikož to není tak osobní a přijde mi mužské pojetí lásky takové syrové v té své podstatě, ale zároveň píšu jako žena... Určitě si v tomhle nechám od vás poradit, jestli bych to měla sjednotit, protože si právě nejsem jistá tím chaosem, že chvíli píšu tak a chvíli onak. Ovšem vzhledem k tomu, že na všech ilustracích bude ženské nahé tělo, tak zas nevím, jestli by to bylo hezké psát vyloženě nějak vytříbeně. Asi je pro naši generaci hodně výstižné to, co o volnosti gendrů píšete, takže to možná nechám tak, jak to samo narostlo. Co myslíte?
Určitě mi bude ctí, když mé básně zveřejníte na vašem webu.
Barbora Macko
 |
| 2. lekce dlouhodobého on-line kurzu 20. října 2022 |
Ernest Hemingway kdysi řekl, že každý opravdový příběh končí smrtí. Tragédie není jen pouhým zobrazením utrpení.
Hlavní hrdina by měl na něčem lpět a jeho lpění by mělo být vyřčeno.
I U tragédie je nutné myslet na tři nejdůležitější věci: začátek, prostředek a konec. Obzvláště silný závěr je nutný! Závěr, který čtenáři nepřináší poučení, působí, jako by postrádal moment katarze - tu vnitřní očistu člověka, která následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo setkání se zlem. Zkrátka tragédie bez katarze přestává být tragédií.
Nataša Richterová
Hlavní hrdina by měl na něčem lpět a jeho lpění by mělo být vyřčeno.
I U tragédie je nutné myslet na tři nejdůležitější věci: začátek, prostředek a konec. Obzvláště silný závěr je nutný! Závěr, který čtenáři nepřináší poučení, působí, jako by postrádal moment katarze - tu vnitřní očistu člověka, která následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo setkání se zlem. Zkrátka tragédie bez katarze přestává být tragédií.
Nataša Richterová
Komedie většinou končí šťastně.
Cílem autorů komedií je rozesmát své čtenáře. Aby bylo něco vtipné, musí oslovovat spíše intelekt, než emoce a nesmí být urážlivé.
Komedie je ze své podstaty lidská. Něco je vtipné jen potud, pokud to divákům připomíná lidskost. Nezpůsobuje bolest ani destrukci. Je zkreslené, ale bezbolestné.
Lidé se smějí - dokud si neuvědomí, že si ten člověk zlomil nohu. V tu chvíli už akce není humorná.
Klára Dvořáková
 |
| Akademie ČTK 6. října 2022 |
Jiří Chrást, zakladatel a emeritní ředitel Akademie ČTK
 |
| Dlouhodobý kurz v pojišťovně Uniqua první lekce 14. října 2022, nalejvárna 3. října |
Co jsem se naučila na první lekci 14. října 2022:
Psát pohledem cílové skupiny.
Méně je více.
Flinta na zdi.
Zajímavý závěr s větou rezonance, která nemusí souviset s tématem textu, ale ucelí ho.
Lenka Růžková
Děkuji za dnešní setkání. Zaujalo mě:
Flinta na zdi.Přímé řeči.
Sračkoměr - shitdetektor
Pohled jiných očí.
Václav Ettler
Využívať priamu reč, nemusí byť scenár.
znát cílové skupiny
krátit balast
začátek musí chytit
závěr optimálně také
přímá řeč rozsvtí text
Eva Svobodová
Priama reč je výtaná
Dej nemá byť monotónny ale má mať dynamiku
Úvod je najdôležitejší
Treba dbať na konzistenciu
Dôležité je vcítiť sa do čítateľa, ktorý náš príbeh neprežil
Viktoria Jackuliaková Murinová
Najdôležitejšia je prvá veta/úvod
Uvedomovať si, pre koho píšem a tomu prispôsobiť štýl a jazyk
dynamiku udržovať vkladaním priamej reči
nezahlcovať text vatou
dôležitá je pointa - z
záver
Beáta Lipšicová
Urobiť zaujímavý háčik.
Pointa môže prísť aj celkom na konci (Evka).
Vedieť pre koho píšem.
Príbeh má mať výkyvy (nie všetko v jednej úrovni)
Naděžda Legerská
Co jsem si uvědomila na první lekci 14. října 2022:Naděžda Legerská
znát cílové skupiny
krátit balast
začátek musí chytit
závěr optimálně také
přímá řeč rozsvtí text
Eva Svobodová
Dej nemá byť monotónny ale má mať dynamiku
Úvod je najdôležitejší
Treba dbať na konzistenciu
Dôležité je vcítiť sa do čítateľa, ktorý náš príbeh neprežil
Viktoria Jackuliaková Murinová
Uvedomovať si, pre koho píšem a tomu prispôsobiť štýl a jazyk
dynamiku udržovať vkladaním priamej reči
nezahlcovať text vatou
dôležitá je pointa - z
záver
Beáta Lipšicová
 |
| Druhá lekce dlouhodobého prezenčního kurzu na Vinohradech 13. října 2022 |
Ahoj Dano,
na on-line kurzu, který jsem absolvoval místo prezenčního zameškaného Covidem, jsem zachytil téma- něco jako- kam kráčíme, migrace lidí atd... Přiznávám ale, že jsem již dlouhou dobu nosil v hlavě námět, který s tímto- zdálo se mi - souvisel. Napsal jsem tedy následující povídku, ale je to hodně, hodně dlouhé... Příběh je ale dle mého natolik složitý, že po zkrácení by nedával smysl, nebo by tam byly faktické nelogičnosti a nesmysly. Je to laděno do scifi... Kdyby se Ti časem podařilo na to kouknout a nějak posoudit, byl bych moc rád.
Marek Bucko
 |
| 2. lekce dlouhodobého kurzu na Vinohradech 13. 10. 2022 |
Snažila jsem se naučit, jak jít bez okolků rovnou na věc, umět škrtat a rozloučit se nemilosrdně s veškerými zbytečnostmi, používat správně takzvaný shit detektor.
Červenala jsem se, ale snažila jsem se překročit jeden svůj pomyslný blok, a to psát o choulostivých tématech.
Dostala jsem příležitost správně si pohrát s pravdou a fikcí.
Stále bychom si měli opakovat větu Ověřovat si fakta!
Děkuji za takovou příležitost, je mi mezi vámi hezky. Jsem ráda, že toto vše mohu zažívat.
Ještě jednou díky a těším se na pokračování příští čtvrtek.
Míša Čápová
Stále bychom si měli opakovat větu Ověřovat si fakta!
Děkuji za takovou příležitost, je mi mezi vámi hezky. Jsem ráda, že toto vše mohu zažívat.
Ještě jednou díky a těším se na pokračování příští čtvrtek.
Míša Čápová
Kurz mi dodal odvahu psát, přemýšlet o textu analyticky, pochopila jsem základní strukturu příběhu, jaká slova nepoužívat, vědět, kdy příběh ukončit.
Budu ráda za další informace.
Hanka Svačinová
|
| 12. října 2022 |
S lektorem Reném Nekudou jsme se opět sešli na Vyšehradě v Kavárně Čekárna a plánujeme společný vyšehradský projekt!
Dana
PRO BUDOUCÍ AUTORY KNIHY:
Rozmyslet si, o čem by měla vaše knížka být. Vyprávěj děj své kamarádce/kamarádovi, který je cílovou skupinou pro tvůj příběh. Nejde o anotaci, ale o popis děje. Zvaž, zda prozradíš konec, nebo napneš publikum.Otázky, které ti pomohou v přemýšlení, ale nečekáme na ně odpovědi v textu, který budeš psát.
Kdo je hlavní postava?
Je něčím zvláštní? Liší se?
Kdo je další (druhá) hlavní postava?
Kdo je antihrdina (antagonista)? (Nemusí to být člověk, mohou to být okolnosti, nemoc, situace, kouzlo, prokletí...)
Jaké máš vedlejší postavy příběhu?
Jaké si klade základní otázky?
Bojuje proti něčemu nebo někomu?
Jaká je zápletka?
Jaký bude její první konflikt?
Druhý konflikt?
Třetí konflikt? (Vypadá to beznadějně?)
Jak to postavu posune? Jak jí to změní život?
Jaký je konec?
Klára Dvořáková
 |
| Akademie ČTK 6. října 2022 |
Méně je více. Povídku tvoří literární cihly: dialog-popis-akce. Přímá řeč rozsvítí celý příběh. Dialogy musí obsahovat uvěřitelnou komunikaci. Snažit se vlézt do hlavy postavy.
Marie Pražáková
Důležité je, co si odnáší čtenář, protože má k dispozici jen slova na stránce papíru. Literární pravda je pravdivěšjí než pravda (realita). Příběh se dá vepsat do sedmi slov. Časová osa dává příběhu řád a smysl.
Jaroslav Homolka
 |
| První lekce dlouhodobého on-line kurzu 6. října 2022 |
Naučil jsem se vše o psaní anotací, jak je důležité správně pojmenovat postavy, aby v tom čtenář neměl guláš, že mnoho účastníků kurzu neprospívá.
Jiří Wilson Němec
Rád bych dostal do nějaké knížky svoje zážitky z cestování. Spousta let, spousta intenzivních zážitků i spousta zemí. V jedné knížce. Mix příběhů, vtipných situací a "zeměpisu". Chci zjistit, jak na to:-)
Martin Paruch
Martin Paruch
Jasmin Carmel
Ahoj,
na vlastní knize nepracuju (resp. nějakým způsobem pracuju na čtyřech, ale tématicky nejsou pro kurz moc vhodné), ale rád bych si zkusil nějaký cestopis, reportáž a klidně i nějaký rozhovor. Ale i ta zadávaná témata, která by mě samotného nenapadla, mě baví.
Posílám člověka naší doby k tématu: Možná je náš svět jen hrou nějakých vyšších bytostí, které nás řídí jako počítačovou hru.
Michal Hejna
na vlastní knize nepracuju (resp. nějakým způsobem pracuju na čtyřech, ale tématicky nejsou pro kurz moc vhodné), ale rád bych si zkusil nějaký cestopis, reportáž a klidně i nějaký rozhovor. Ale i ta zadávaná témata, která by mě samotného nenapadla, mě baví.
Posílám člověka naší doby k tématu: Možná je náš svět jen hrou nějakých vyšších bytostí, které nás řídí jako počítačovou hru.
Michal Hejna
Marek Bucko
Mám ráda učení pomocí zpětné vazby, ráda se setkávám (alespoň virtuálně) se známými tvářemi a doufám, že se jednou setkáme i osobně. Hledám inspiraci pro mou další tvorbu.
Co čekám od dalšího turnusu dlouhodobého kurzu pro superpokročilé? Pokračovat v tom, co děláme teď
zkoušet si nové žánry, způsoby psaní (překvapilo mě Falknov Calling - psalo se mi to dobře a docela snadno). Nezkusila jsem ještě psát poezii (je to spíš vlastní úkol pro mě samotnou - brát to jako formu hry/zábavy/vyzkoušení něčeho nového)
Těším na viděnou.
Zuzka Kratochvílová
zkoušet si nové žánry, způsoby psaní (překvapilo mě Falknov Calling - psalo se mi to dobře a docela snadno). Nezkusila jsem ještě psát poezii (je to spíš vlastní úkol pro mě samotnou - brát to jako formu hry/zábavy/vyzkoušení něčeho nového)
Těším na viděnou.
Zuzka Kratochvílová
 |
| Víkendový kurz psaní cestopisů 1. a 2. října 2022 |
Milá Dano,
sedím ve vlaku do Budějovic a říkám si, jak byl tento víkend povedený. Dlouho jsem nebyl na takovém kurzu, a ještě k tomu sám - rozuměj bez nikoho známého - a strašně jsem si to užil.
Doufám, že se mi povede aspoň jednou dvakrát v týdnu k zasednout k počítači a něco napsat.
Určitě se zúčastním nějakého pokračování - láká mě dlouhodobý kurz, ale musím doma vše nějak sladit, protože on-line kurzy jsou pro mě složitější v tom, že mám doma prcka, psa a manželku, kteří jsou (ačkoli je mám rád) pro tvorbu rušivými elementy. Případně bych se zúčastnil nějakého prezenčního kurzu v Praze, i kdyby se na něj nevztahovala Tebou zmíněná šprtí odměna :-D
Děkuji moc za vše a hlavně inspiraci pro mé hodiny - hned příští týden něco vyzkouším.
Měj se krásně a přeji jen samé pilné a snaživé posluchače.
Martin Jakubík
Měj se krásně a přeji jen samé pilné a snaživé posluchače.
Martin Jakubík
 |
| Víkendový kurz 1.-2. října 2022 |
Zaháčkuj, zkracuj!
Kopni hlavu do příkopu, vystřel z flinty a pamatuj, že příběh je grunt.
Piš pro čtenáře, ne pro sebe. Pro sebe už ses napsala dost.
Otáčej čudlíkem "ZESILOVAČE VYPRÁVĚNÍ"
Začni v dramatickém momentě
Není důležité povídat, ale rozumět si
Cti svatou trojici DIALOG, POPIS, AKCE
Když se ti to nebude dařit, nezapomeň, že všechno má začátek, prostředšk a konec.
Radka Myšková
Co jsem si vzal nebo připomněl na kurzu psaní cestopisů 1. října:
Shit-detektor, flinta na zdi a hlava v příkopě
Děkuji za milý, zábavný a poučný víkend.
Pět nejdůležitějších věcí z dnešního dne v kurzu:
Mockrát děkuji za kurz. Co jsem se naučila:
Proč jsme ten text psali: vybrat úhel pohledu
Psaní s podtextem: myslet
Vybalancování: příběh/povídka x zeměpis
Martin Paruch
Psaní s podtextem: myslet
Vybalancování: příběh/povídka x zeměpis
Martin Paruch
Zopakovala jsem si mnoho věcí, které už jsem znala, ale hodně zapomněla.
Bylo to skvělé! Díky!
Bohuna Kopřivová
 |
| Víkendový kurz 1.-2. října 2022 |
Proč to píšeme
Příběh na 7 slov
Dobře rozmyslet tři část
Příběh na 7 slov
Dobře rozmyslet tři část
Naučili jsme se psát dialog a popis očima jiného člověka
Představení charakteru v akci
Proč cvičíme bajky s poučením a co je jejich podstatou
Martin Jakubík
Martin Jakubík
Naučila jsem se, že:
Naučila jsem se, jak vypadá příběh a jak se nepíšeVšichni máme šanci psaní zvládnout
Méně je více
Co jsou literární esence - veselý, smutný, hnusný, krásný
Tady jsou šprti vítáni
Bez fantazie to nepůjde
Musím si přečíst něco od Hemingwaye, nejen Stařec a moře
Bajka není mrtvá
Daniela Vočadlová
 |
| Víkendový kurz 1.-2. října 2022 |
1. Shit detector
2. Slovesa zrychlují děj
3. Neopakovat slova o stejném základu
4. Nepojmenovávat, ale popisovat
5. Mít jasné "Proč"
2. Slovesa zrychlují děj
3. Neopakovat slova o stejném základu
4. Nepojmenovávat, ale popisovat
5. Mít jasné "Proč"
První věta by měla být úderná, krátká a snadno zapamatovatelná
Pozor na pasivní tvar sloves
V příběhu strídáme dialog,popis, akci
Nic nevyhazovat - může se hodit příště
Veronika Bělinová
Musím vědět, komu je text určen, na koho cílí
Název je důležitý - nemá být zavádějící
Psát tak, aby se do příběhu mohl čtenář vžít, aby to bylo uvěřitelné
Hlavu kopnout do příkopu jako v tom vtipu - zjednodušovat
Pasivní tvary sloves jsou spisovatelský hřích
Rytmus: dlouhé, krátké věty, ošklivé, krásné, veselé, smutné
Dialogy oživují text
Popis
Nemíchat úhly pohledu - ich-forma x er-forma
Pozor na citlivá témata (např. popis nehody)
je potřeba znát cílového čtenáře
Text má začátek, prostředek, konec a neviditelnou část (krom bajky) - proč jsme to psali, co si z toho má čtenář odnést
Tereza Vaňková
Tereza Vaňková
Někdy méně je více
Název a první věta jsou nejdůležitější pro chycení čtenáře
Je potřeba vždy "vystřelit z flinty"Nepsat zdvojující slova
Čtvrtá neviditelná část, proč jsm to psali
Před uvedením více jmen nastínit rámec
Pasivní tvary sloves jsou spisovatelský hřích
Pravidla se můžou porušovat, když to funguje.
Tadeáš Pešek
Příběh musí mít tři části (začátek, prostředek, konec) a čtvrtou neviditelnou věc (proč jsme to psali)
Slovesa ženou příběh dopředu, přídavná jména berou svižnnost
Spisovatel musí znát dokonale své postavy
Neopakovat slova se stejnými slovními základy
Kratší věty jsou dramatičtější
Pasivní tvary sloves nejsou dobrý
Naučila jsem se, co je popis, dialog, bajka
Nikdy nevyhazovat nic, co jsme napsali - může se hodit jindy
Nepoužívat přídavná jména slovesná (slova s koncovkou "ící") a zpodstatnělá slovesa ("ání")
Pavlína Hošková
Věrka Staňková, kterou znáte jako bývalou manažerku kurzů Psaní podle Lustiga, působí už dva roky jako ředitelka Horácké galerie. Sídlí na zámku v Novém Městě na Moravě, kam nás pozvala od čtvrtka do neděle 3.-6. listopadu na čtyřdenní literární dílnu pro pokročilé i začátečníky. Na zámku budeme nejen psát, ale i číst své příběhy před novoměstským publikem, což bude skvělý trénink před křtem naší společné knihy o rodičích a dětech v Divadle Dobeška 26. 11. 2022.
Dana
Já su tak dojatá, děkuju za všechno. Na knížku se moc těším.
Zuzka Fajmonová
Ahoj Dano,
dík za říjnový Zpravodaj. Nastoupila jsem na střední školu a je tady teď tolik nového! Vlastně mi to dalo inspiraci k napsaní asi dvou povídek... Až je ještě trochu doladím, taky Ti je pošlu. Také bych se ráda účastnila desetidílných on-line kurzů. V příloze ti posílám svou povídku o šikaně ke čtení na Dobešce. Už teď je mi jasné, že mě zase donutíš tam "pozabíjet moje miláčky", ale dofám aspoň, že ta kostra příběhu je dobrá, a že odpovídá tématu, cos mi zadala. Něřeší se tam ani tolik samotná šikana, jako spíš její důsledky a dopady. A ráda bych si objednala knihu Mami, co je to čupák. Bude i v knihkupectvích?
Jasmin
 |
| Seminář dramaturgie s Pepi Lustigem 14. září 2022 |
Ahoj Dano,
chtěla bych Ti moc poděkovat, že jsem mohla přijet na lekci dramaturgie a poznat trochu té Lustigovské energie. Pan Lustig je úžasný vypravěč. Stránky notesu mám opět popsané všemi krásnými a nevšedními slovními obraty, které ten večer padly od vás všech. A to mě právě baví :)) Jsem ráda, že toho můžu být součástí.
Domů do Děčína jsem odjížděla nadšená a zároveň zklamaná, že jsem tam s Vámi nemohla kvůli spoji domů vysedávat déle. Ale budeme doufat, že to se příští rok změní a budu studovat v Praze :))
Jak by řekl pan Lustig: "Já to mám ráda".
Děkuji Ti za tyhle světy.
Linda Hájková
chtěla bych Ti moc poděkovat, že jsem mohla přijet na lekci dramaturgie a poznat trochu té Lustigovské energie. Pan Lustig je úžasný vypravěč. Stránky notesu mám opět popsané všemi krásnými a nevšedními slovními obraty, které ten večer padly od vás všech. A to mě právě baví :)) Jsem ráda, že toho můžu být součástí.
Domů do Děčína jsem odjížděla nadšená a zároveň zklamaná, že jsem tam s Vámi nemohla kvůli spoji domů vysedávat déle. Ale budeme doufat, že to se příští rok změní a budu studovat v Praze :))
Jak by řekl pan Lustig: "Já to mám ráda".
Děkuji Ti za tyhle světy.
Linda Hájková
Pan Pepi Lustig mi svého tatínka dost připomíná, na té společné fotce bych si ho i spletla...
Markéta Mrázková
Moc ráda vzpomínám na skvelou a tvurci atmosferu, která na kurzech panuje. Doufám že se mi letos podaří zase se do kurzu prihlasit.
Květa Nevěřilová
|
| Zpěv straky |
Za dva dny mi kniha vychází pod názvem Zpěv straky v nakladatelství Host.
Dana Beranová
Dobrý den, Dano,
pracuju ve firmě na výrobu horkovzdušných balónů. Letos slaví 30 let (výroba balónů v ČR 40 let) a chtěli bychom vydat knihu o tom, jak z nápadu u piva vyrostla jedna ze tří největších továren na horkovzdušné balóny na světě.
Máme dané podklady a zdokumentovanou historii firmy, příběhy od památkářů, a potřebovali bychom šikovného autora, který by příběh sepsal. A tak se chci zeptat, jestli byste se do toho chtěla pustit nebo jestli nemáte tip na někoho, kdo by se na to hodil.
Wendy Vítková
pracuju ve firmě na výrobu horkovzdušných balónů. Letos slaví 30 let (výroba balónů v ČR 40 let) a chtěli bychom vydat knihu o tom, jak z nápadu u piva vyrostla jedna ze tří největších továren na horkovzdušné balóny na světě.
Máme dané podklady a zdokumentovanou historii firmy, příběhy od památkářů, a potřebovali bychom šikovného autora, který by příběh sepsal. A tak se chci zeptat, jestli byste se do toho chtěla pustit nebo jestli nemáte tip na někoho, kdo by se na to hodil.
Wendy Vítková
Vážená paní Emingerová,
pověděla mi o Vás paní Lustigová, tak si dovoluji Vás oslovit.
Žila jsem několik let v Mexiku, studovala, hodně cestovala a milovala (ano bez lovestory by to nebylo ono, že? :-)) )
Bublá to ve mně už dlouho a tak bych konečně ráda moje zápisky a spisky z cest i z duše vepsala do knížky. Ale úplně nevím, jak na to? Nějaké texty mám - psala jsem rok a půl blog....
Eva mi pověděla, že byste mohla poradit?
Radka Myšková
pověděla mi o Vás paní Lustigová, tak si dovoluji Vás oslovit.
Žila jsem několik let v Mexiku, studovala, hodně cestovala a milovala (ano bez lovestory by to nebylo ono, že? :-)) )
Bublá to ve mně už dlouho a tak bych konečně ráda moje zápisky a spisky z cest i z duše vepsala do knížky. Ale úplně nevím, jak na to? Nějaké texty mám - psala jsem rok a půl blog....
Eva mi pověděla, že byste mohla poradit?
Radka Myšková
 |
| První lekce dlouhodobého kurzu 29. září 2021 |
Co jsem se naučila 29. září 2021:
1. Snést kritiku
2. Neplést slevesné časy dohromady
3. Neopakovat slova
4. Některé věty jsou zbytečné
Tereza Gardavská
Milá Dano a Mileno,
posílám včerejší cestopis o Tibetu a cvičení z hodiny.
1. Snést kritiku
2. Neplést slevesné časy dohromady
3. Neopakovat slova
4. Některé věty jsou zbytečné
Tereza Gardavská
posílám včerejší cestopis o Tibetu a cvičení z hodiny.
Existovalo tam i Nejvyšší oratorium, sídlo orákula – věštce, který měl předpovědět podrobení Tibetu Čínou. Kdyby nebylo věštcem předpovězeno obsazení Tibetu, bylo by ještě mnohem více obětí. Když to ale předpověděl orákul, nedalo se nic dělat, museli to přijmout, říkali si místní a nebouřili se. I tak za oběť padla celá pětina původních obyvatel.
Bylo to zase moc fajn. jsem ráda, že jsem to "dala", i když mám po zářijovém úrazu trochu problémy s hlavou. Budu těšit na další lekce.
Bohuna Kopřivová
Co jsem se naučila na první lekci dlouhodobého kurzu 29. září 2021:
1. Flinty na zdi
2. Začátek, prostředek, konec a poučení
3. Důležitý je nadpis
1. Flinty na zdi
2. Začátek, prostředek, konec a poučení
3. Důležitý je nadpis
4. Musm vymyslet úderný začátek
5. Používat přímou řeč
5. Používat přímou řeč
6. Bajka musí mít poučení
Irena Taterová
Irena Taterová
Jsi životabudič a ani to možná o sobě nevíš. Kdyby Tě poznalo víc lidí, jistě by se spotřeba kávy, pervitinu i kokainu významně snížila. Myslím, že máme podobné životní krédo.
Není nad to, posílit a podepřít toho druhého. Jsem rád, že mi Tě osud postavil do cesty.
Krásný den, paní Emingerová,
obracím se Vás s poptávkou na školení popularizátorů vědy pro 10-15 účastníků. Jsou to naši PR lidé na jednotlivých ústavech AV ČR, jejichž úkolem je prezentovat poznatky vědy široké veřejnosti. Líbil se mi kurz Kreativní psaní nebo Řekni to jasně. Místo školení je hlavní budova AV ČR, Národní 3, Praha.
Ing. Michaela Váňová
obracím se Vás s poptávkou na školení popularizátorů vědy pro 10-15 účastníků. Jsou to naši PR lidé na jednotlivých ústavech AV ČR, jejichž úkolem je prezentovat poznatky vědy široké veřejnosti. Líbil se mi kurz Kreativní psaní nebo Řekni to jasně. Místo školení je hlavní budova AV ČR, Národní 3, Praha.
Ing. Michaela Váňová
 |
| Oslavy 20 let vydávání časopisu National Geographic Česko v Národním muzeu 13. září 2022 |
při procházení monitoringu médií jsem si na Tebe vzpomněla a posílám pozdrav – třeba z toho uděláš zajímavé cvičení pro Tvé lekce.
Kéž bych zase mohla chodit. Napiš mi, prosím, možnosti, jaké máš teď od podzimu pro chronické začátečníky, jako jsem já.
Eva
 |
| Závěrečná 10. lekce dlouhodobého kurzu pro superpokročilé 22. září 2022 |
Bohuna Kopřivová
Během kurzu jsme si zdokonalovali Aristotelovy zásady psaní. Líbí se mi zpětné vazby. Jsme úžasná parta psavců. Stojím o bližší lektorský kontakt s Danou i Natašou.
Jiří Wilson Němec
Nataša Richterová
Ahoj Dano,
konečně jsem dotáhl své webové stránky. Jsou pojaté jako takové snad zajímavě dělané úložiště.
Když se jukneš, budu rád. Jestli se budou líbit a žít si vlastním životem, budu ještě raději.
Doufám někdy na viděnou.
Mirek Tichý
 |
| Seminář dramaturgie s Pepi Lustigem 14. září 2022 |
Ahoj Dani, Mileno,
zasílám malý postřeh ze středečního semináře dramaturgie s Pepi Lustigem:
zasílám malý postřeh ze středečního semináře dramaturgie s Pepi Lustigem:
Na počátku bylo slovo. Spíše slova, spousta slov. Zajímavých, podnětných, inspirativních. Otevřela jsem proto v dobré víře notebook, že si vše poznamenám. Ale ouha, nemám nic, šlo jen poslouchat. Gejzír myšlenek, informací, fórků nelze jen tak zaznamenat, to se musí prožít teď a tady. Porušila bych vlastně sama pro sebe jedno z hlavních poselství celého semináře. Vměstnat do příběhu (rozuměj filmu) pocit, touhu a nevracet se do minulosti. K čemuž by při psaní poznámek jednoznačně došlo, protože kdo z vás zvládne tisíc úhozů za minutu? A ještě ke všemu s odkazem?
Ještě jednou moc děkuji, že se seminář dramaturgie uskutečnil a že jsem při tom mohla být. Máte skvělé nápady.
Ještě jednou moc děkuji, že se seminář dramaturgie uskutečnil a že jsem při tom mohla být. Máte skvělé nápady.
😊
Míša Čápová
Míša Čápová
Na semináři dramaturgie s Pepi Lustigem jsem si uvědomila, že válka a holokaust byly strašlivé, že vypsat se z toho byl pro Arnošta Lustiga druh terapie. A zároveň - život jde dál. Arnošt má syna a vnoučata a ti už holokaust řešit nemusí.
Seminář zábavný, mnohokrát děkuji. 💚
Jitka Sova
Jitka Sova
Co jsem se naučila:
1. Všechna pravidla lze porušit, když to funguje
2. Lze stavět na literárních cihlách: popis, dialog, představení charakteru v akci
3. Je dobré situaci vyhrotit, aby lepší bylo ještě lepší a horší bylo ještě horší
4. Aby v příběhu neběhalo moc „zajíců“
5. V příbězích nedávat „nálepky“, ale v bajce to funguje
6. Nebát se otevřít
2. Lze stavět na literárních cihlách: popis, dialog, představení charakteru v akci
3. Je dobré situaci vyhrotit, aby lepší bylo ještě lepší a horší bylo ještě horší
4. Aby v příběhu neběhalo moc „zajíců“
5. V příbězích nedávat „nálepky“, ale v bajce to funguje
6. Nebát se otevřít
Radka Vodičková
setkani s Evou Lustigovou v Bruselu bylo velice srdecne. Posílám prispevek o putovní výstavě a jak v ni Arnošt Lustig figuruje, včetně oživení a průběhu inaugurace.
S pozdravem a těším se na lekci příští čtvrtek .
Vendula
S pozdravem a těším se na lekci příští čtvrtek .
Vendula
Moc Ti děkuji za krásná slova. Také míříš ke hvězdám tím, co děláš, a vůbec svojí povahou.
V Bruselu na výstavě o Arnoštovi JÁ CHCI BÝT ČLOVĚK nám budeš chybět.
Jsem ráda, že Jana Cercel a Vendula Langová přijdou a přidávám je na náš seznam hostů, který se rychle zaplňuje...
Eva Lustigová
Ahoj Dano,
Omlouvám se. Věřím, že kurz se vydaří a že většina nejsou takové "citlivky";)
Klára
|
| Objednávky knihy |
Ahoj Dano!
Já už se tak těším na tu knihu.
Budou to speciální Vánoce, mám v plánu darovat ji svým blízkým s věnováním. Jsem ráda, že zrovna teď vyšlo tohle krásné téma Rodiče a děti.
Mami, co je to čupák - úžasná památka i pro má vnoučátka, pravnoučátka a budoucí generace.
Bohdana Pufferová
Ještě jednou děkuji za uvedení do života psavců 😊 Posílám opravenou, osekanou povídku o potopě v poušti. Snažila jsem se použít to, co jsem se v kurzu naučila. Doufám, že to bude aspoň o trošku lepší. Přeji Ti mnoho nadaných psavců. Naučila jsem se:
Psaní metafory
Psaní bajky
Pravidla přepisování
Charakter v akci, vědět vše o osobě, princip kry, jen to co vyčuhuje
Nepoužívat nahodilý rým,
Více používat přímou řeč, krátké věty, více sloves, méně přídavných jmen, příslovců, vyhýbat se trpnému rodu.
Naše zkušenosti jsou inspirací.
Vtáhnout čtenáře do děje.
Shit detektor, osekat text.
Kurz mě prozatim naučil používání vice sloves, ženoucí text dopředu a omezit přídavná jména, která text brzdí.
Nutnost představit charakter, vyhnout se postavě, která se dále v povídce neobjeví,tzv. Flinta na zdi.
Nadpis a první věta musí oslnit a zaujmout.volit raději krátké věty. Používat přímou řeč.
Využívat popis jinýma očima.
Používat emoce
Děkuji za krásný a zábavný kurz a budu se těšit na příště.
Hanka Kotučová
za všechno moc děkuju. Bylo mi se všemi fajn.
Bohužel, kvůli nečekaně zkomplikované rodinné situaci se musím s lítostí omluvit ze semináře s Pepi Lustigem, na který jsem se moc těšila a připravila.
Stejně tak se zatím dál nebudu moci zúčastňovat dalšího pokračovacího kurzu.
Budete mi scházet, protože tak vynikající lektorky jsem snad ještě ve svém nijak krátkém životě nepotkala. Budou mi scházet i všichni moji milí "spolužáci" z on-line kurzů, a stejně tak jejich povídky, které z větší části byly pro mne poučením i inspirací.
Nadále však budu pečlivě sledovat Zpravodaj (snad ho budu moci nadále dostávat?) a za sebe doufám, že mi to snad vyjde později a znovu se na nějaký dlouhodobý kurz přihlásím.
Jednou jsem napsala, že se pro mne tato setkávání stala bezmála drogou, a tak nevěřím, že vydržím abstinovat trvale...
Jarka Rymešová
Jarka Rymešová
 |
| 9. lekce kurzu pro super-pokročilé 8. září 2022 |
Milá Dano a Mileno,
posílám svou povídku na téma NESPOLEHLIVÝ VYPRAVĚČ. Bylo to včera moc fajn lekce a jsem ráda, že jsem to po svém letním úrazu "dala", i když mám s tou rozbitou hlavou trochu problémy. No, mohlo to dopadnout hůř a jen doufám, že se to ještě zlepší, ale kdo ví, v mém věku... Tak se budu těšit na další lekce.
Bohuna Kopřivová
Bohuna Kopřivová
Srdečně zdravím Danu a její tým,
tak za opět se to stalo. V pondělí, po literárním víkendu s Danou a dalšími inspirativními lidmi, jsem opět spadla "na prdel".
Těžká realita všedních dnů mě snesla honem rychle z obláčku literárních esencí. V pokusech o literaturu hledám to dobro a v žalobách a u soudu většinou ukazuji, co je na tom druhém špatné.
Díky za to, že právě těmto chvílím je ještě možné potkat lidičky, kteří s pokorou se chtějí rozvíjet, vystoupit ze své "komfortní zóny" a pojmenovávat "co je dobré". Psavcům navzdory jejich trémě a obavám, že neumí psát, že nic nevymyslí, že stydí se před ostatními, to najednou funguje.
Myslím si, že je to řetězení a předávání něčeho dobrého, něčeho výjimečného. Arnošt Lustig na to přišel, jak na to, Daně to předal a ta to se svou neobyčejnou invencí předává dál. Pohodu, naději ve víru v sama sebe a cestu, jak na to jít. Tak by to mělo být v každém oboru.
Ještě jednou DÍKY.
tak za opět se to stalo. V pondělí, po literárním víkendu s Danou a dalšími inspirativními lidmi, jsem opět spadla "na prdel".
Těžká realita všedních dnů mě snesla honem rychle z obláčku literárních esencí. V pokusech o literaturu hledám to dobro a v žalobách a u soudu většinou ukazuji, co je na tom druhém špatné.
Díky za to, že právě těmto chvílím je ještě možné potkat lidičky, kteří s pokorou se chtějí rozvíjet, vystoupit ze své "komfortní zóny" a pojmenovávat "co je dobré". Psavcům navzdory jejich trémě a obavám, že neumí psát, že nic nevymyslí, že stydí se před ostatními, to najednou funguje.
Myslím si, že je to řetězení a předávání něčeho dobrého, něčeho výjimečného. Arnošt Lustig na to přišel, jak na to, Daně to předal a ta to se svou neobyčejnou invencí předává dál. Pohodu, naději ve víru v sama sebe a cestu, jak na to jít. Tak by to mělo být v každém oboru.
Ještě jednou DÍKY.
V listopadu se těším.
Radka Vodičková
 |
| Víkendový kurz 3.-4.9.2022 |
Ještě jednou moc děkuji za úžasný víkend, bylo to skvělé jako vždy! Naučila jsem se:
- Že i když nenaplním téma, můžu mít dobrou povídku, protože čtenář nezná zadání
- Že vypravěč nemusí říkat pravdu
- Že není jeden návod na to, jak vymyslet zápletku – buď předem, anebo postavy jen hodit do určité situace
- Že vypravěč nemusí říkat pravdu
- Že není jeden návod na to, jak vymyslet zápletku – buď předem, anebo postavy jen hodit do určité situace
- Že je občas lepší psát o něčem, co neznám tak dobře, abych pořádně popsala příběh- Že nespisovná čeština se hodí jen někam
- Že i když nenaplním téma, můžu mít dobrou povídku, protože čtenář nezná zadání
- Že vypravěč nemusí říkat pravdu
- Že není jeden návod na to, jak vymyslet zápletku – buď předem, anebo postavy jen hodit do určité situace
- Že vypravěč nemusí říkat pravdu
- Že není jeden návod na to, jak vymyslet zápletku – buď předem, anebo postavy jen hodit do určité situace
- Že je občas lepší psát o něčem, co neznám tak dobře, abych pořádně popsala příběh
- Že nespisovná čeština se hodí jen někam
- Že musím vytvořit rámec a do něj vložit postavy
- Dramatickým věcem dát sílu a hlavně prostor, který může být větší než v reálu
- Vyhýbat se pasivním slovesům (byli jsme pozváni) – zní moc úředně
- Že nesmím pustit čtenáře ani na chvíli ze snu
- Že spisovatel se nesmí bát žádného tématu
 |
| Anička a Tereza (13 let) |
-Přídavná jména a příslovce brzdí průběh vyprávění.
-Text by měl být uspořádaný – začátek, prostředek, konec. Ale ne moc uspořádaný.
-První věty musí být poutavé aby zaujaly.
-Pokud autor hraje na emoce -> jedině dobře.
-Někdy je to moc. Moc opakovaných slov nebo moc detailů.
- Flinta na zdi.
- Nemíchat er a ich formu a přítomný a minulý čas.
- Pravidla se můžou porušovat pokud to funguje.
- Třídit důležité a nedůležité informace.
-Text by měl být uspořádaný – začátek, prostředek, konec. Ale ne moc uspořádaný.
-První věty musí být poutavé aby zaujaly.
-Pokud autor hraje na emoce -> jedině dobře.
-Někdy je to moc. Moc opakovaných slov nebo moc detailů.
- Flinta na zdi.
- Nemíchat er a ich formu a přítomný a minulý čas.
- Pravidla se můžou porušovat pokud to funguje.
- Třídit důležité a nedůležité informace.
-Každý muže psát.
-Vyhýbat se pasivním slovesům -> zní to moc úředně.
-Nevěsit flintu na zeď jen tak.
-Shit detektor je dobré používat.
-Ne vždy musí člověk vědět co se stane na konci příběhu.
-Všechny pravidla se dají porušit když to funguje.
-Vyhrocení -> nejlepší ještě lepší a nejhorší ještě horší.
-Psát přirozeně.
-Musíš o postavě vědět všechno.
-Zkušenosti inspirují vaše příběhy, ale nepište úplně podle reality.
Tereza Anna Polívková
-Vyhýbat se pasivním slovesům -> zní to moc úředně.
-Nevěsit flintu na zeď jen tak.
-Shit detektor je dobré používat.
-Ne vždy musí člověk vědět co se stane na konci příběhu.
-Všechny pravidla se dají porušit když to funguje.
-Vyhrocení -> nejlepší ještě lepší a nejhorší ještě horší.
-Psát přirozeně.
-Musíš o postavě vědět všechno.
-Zkušenosti inspirují vaše příběhy, ale nepište úplně podle reality.
Tereza Anna Polívková
1) Občas je dobré nerozepisovat se o zbytečných detailech
2) Když dostanu nějaké zadání nemám na něj v textu upozorňovat
3) Když někam jedu nepsat zdlouhavou cestu, ale spíš začít příjezdem
4) I když je zpětná vazba občas pichlavá je dobré se nad ní zamyslet
5) Používat přímou řeč se vyplatí
6) Udržet dlouho pozornost
7) Přídavná jména a příslovce zdržují
Anička Barešová
2) Když dostanu nějaké zadání nemám na něj v textu upozorňovat
3) Když někam jedu nepsat zdlouhavou cestu, ale spíš začít příjezdem
4) I když je zpětná vazba občas pichlavá je dobré se nad ní zamyslet
5) Používat přímou řeč se vyplatí
6) Udržet dlouho pozornost
7) Přídavná jména a příslovce zdržují
Anička Barešová
- Psaní je hodně o detailu a věty by měly být kratší.
- Nemíchat ich a er formu
- Zaujmout text emocí
- Častěji používat přímou řeč
- Při psaní příběhu nemíchat více příběhů dohromady, soustředit se na jeden základní a více ho rozvést
- Příběh se dá vyjádřit i sedmi slovy
- Nemíchat ich a er formu
- Zaujmout text emocí
- Častěji používat přímou řeč
- Při psaní příběhu nemíchat více příběhů dohromady, soustředit se na jeden základní a více ho rozvést
- Příběh se dá vyjádřit i sedmi slovy
- Začáteční věta musí být úderná a kratší.
- Do příběhu sem tam začlenit metaforu.
- U bajky mít představení postav, zauzlení a rozuzlení, a hlavně nějaké poučení.
- Vyhýbat se pasivním slovesům a trpnému rodu.
- Psát tak, aby čtenář nechtěl přestat číst. (Vše viděl jako film)
- Nebát se otevřít, pravidla lze porušit, když to funguje.
- Melodie textu. Hlídat si časy.
Kristýna Kučmínová
- U bajky mít představení postav, zauzlení a rozuzlení, a hlavně nějaké poučení.
- Vyhýbat se pasivním slovesům a trpnému rodu.
- Psát tak, aby čtenář nechtěl přestat číst. (Vše viděl jako film)
- Nebát se otevřít, pravidla lze porušit, když to funguje.
- Melodie textu. Hlídat si časy.
Kristýna Kučmínová
Dobrý den, Mileno,
víkend byl moc fajn. Netušila jsem, že si při psaní a povídání o psaní může člověk odpočinout. Moc ode mě Danu pozdravujte a ještě jednou jí za mě vysekněte poklonu za skvěle vedený kurz: "sek :)".
A co jsem se naučila: text má úvod, stať a závěr a 4. neviditelnou část - proč text píšeme
literární cihly: popis, dialog, akce
první věta, to je to oč tu běží
méně (příslovcí, přídavných jmen), znamená více
dozvěděla jsem se i něco o sobě
A co mi to dalo?
chuť něco napsat
osobní zkušenost, jak je fajn být na jednom školení společně s dětmi, které to baví - budu ráda šířit při své práci, často slyším, proč něco nejde a že je třeba počkat, až dětem bude 18
vděčnost svému muži, že mi dal hezký dárek a pokoru, jak mě dobře zná
relaxaci a odpočinek od povinností a jiné práce
Johana Mertová
první věta, to je to oč tu běží
méně (příslovcí, přídavných jmen), znamená více
dozvěděla jsem se i něco o sobě
A co mi to dalo?
chuť něco napsat
osobní zkušenost, jak je fajn být na jednom školení společně s dětmi, které to baví - budu ráda šířit při své práci, často slyším, proč něco nejde a že je třeba počkat, až dětem bude 18
vděčnost svému muži, že mi dal hezký dárek a pokoru, jak mě dobře zná
relaxaci a odpočinek od povinností a jiné práce
Johana Mertová
 |
| Víkednový kurz 3.-4.9.2022 |
Vynech všechno, co je nepodstatné. (Puška na stěně.)
Musí být nadpisy - názvy - zejména u novinářského článku (ale mě jsou lhostejné)
Musí zaujmout první věta. (1 a 2 jsou jako marketing.)
Začátek, prostředek, konec - a to tehdy, kdy je k tomu vhodná doba.
Musí být něco, co není napsáno musí být v pozadí - to je podtext.
Musí být nadpisy - názvy - zejména u novinářského článku (ale mě jsou lhostejné)
Musí zaujmout první věta. (1 a 2 jsou jako marketing.)
Začátek, prostředek, konec - a to tehdy, kdy je k tomu vhodná doba.
Musí být něco, co není napsáno musí být v pozadí - to je podtext.
Důležitý je pohled ostatních na text (nebo si to jen připravit) - sám totiž vím víc (ledovec) a text má jen špičku ledovce
Čtenář potřebuje nápovědu, aby nebyl ztracen.
Ztracen může být i v případě, že text skládá z mnoha ingrediencí.
Dynamika se musí střídat, aby čtenáři neusnuli.
Psát pohledem jiného je občas atraktivnější.
Přímý text, krátké věty. Pak to je jako ze života.
Slovesa nesmí trpět = vynechávej trpný rod, trpný je, že se s podmětem něco dělá, "Schůze byla ukončena." x "Schůze skončila"
Bajky: Stručně a úderně. Jedna hlavní zápletka. Poučení.
Autor ví o postavě vše. Čtenář ale vidí jen špičku ledovce.
Čtenář potřebuje nápovědu, aby nebyl ztracen.
Ztracen může být i v případě, že text skládá z mnoha ingrediencí.
Dynamika se musí střídat, aby čtenáři neusnuli.
Psát pohledem jiného je občas atraktivnější.
Přímý text, krátké věty. Pak to je jako ze života.
Slovesa nesmí trpět = vynechávej trpný rod, trpný je, že se s podmětem něco dělá, "Schůze byla ukončena." x "Schůze skončila"
Bajky: Stručně a úderně. Jedna hlavní zápletka. Poučení.
Autor ví o postavě vše. Čtenář ale vidí jen špičku ledovce.
Jak psát? Povídat, vyprávět, představit si pro koho
Představit si, že ten, kdo to čte, neví ostatníNapsat, co postava dělá, ale nepsat "je sprostá zdravotní sestra".
Důležitý je název, aby zaujal a začátek, který ohromí. První věta.
Obecně. Přídavný jména a příslovce: je nutné šetřit.
Aristoteles: Začátek, Prostředek, Konec
Neviditelná část: proč jsme to psali (viditelná je jen u bajky).
Puška na stěně = zmíněná věc musí mít roli (nebo roly)
Literární cihly = popis, dialog, akce
František Tichý
Aristoteles: Začátek, Prostředek, Konec
Neviditelná část: proč jsme to psali (viditelná je jen u bajky).
Puška na stěně = zmíněná věc musí mít roli (nebo roly)
Literární cihly = popis, dialog, akce
František Tichý
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu pro mírně pokročilé 1. září 2022 s Natašou a Klárou |
Ahoj Dano,
děkuji Ti, že jsi věnovala mé povídce čas. Tak, jak si to opravila, je maximun, co se dá udělat. Ale četl jsem jednu krásnou věc, která se hodí k mé žádosti, abys napsala, co si o té povídce myslíš:
Vážený pane,
Vážený pane,
žádáte mne o radu. Přečetl jsem si rukopis Vašeho románu a mohu Vám zodpovědně říct: Jezte víc ryb! Obsahují fosfor, který podle lékařů napomáhá rozvoji inteligence. Soudím, že by Vám stačily dvě velryby střední velikosti.
S pozdravem Mark Twain.
Já myslím, že bych taky potřeboval jíst víc velryb.
S pozdravem a díky
Zdeněk
Já myslím, že bych taky potřeboval jíst víc velryb.
S pozdravem a díky
Zdeněk
Ahoj,
děkuji za výborný kurz, škoda, že musím psát diplomku a nemám čas. Snad se v budoucnosti k literárnímu psaní zase dostanu, když teď se držím spíše té sportovní novinařiny. Co jsem se naučil 3.-4. září na víkendovém semináři:
1. Musm znát publikum, na které cílím
2. Psát očima někoho druhého /něco co neznám
3. Flinta na zdi
4. Slovesa ženou děj, přídavné jména/příslovce zpomalují
1. Musm znát publikum, na které cílím
2. Psát očima někoho druhého /něco co neznám
3. Flinta na zdi
4. Slovesa ženou děj, přídavné jména/příslovce zpomalují
5: Včas příběh utnout.
6. Teorie postav, jako autor musím vědět o ní všechno
7. Otáčet slovosled /rytmus vet
8. Kouzlo krátkých vět
9. Hlídat si časy
10. Říkat věci na přímo jako kamarádovi
7. Otáčet slovosled /rytmus vet
8. Kouzlo krátkých vět
9. Hlídat si časy
10. Říkat věci na přímo jako kamarádovi
Michael Frederick
díky za zářijový Zpravodaj. Už teď se na vás těším, v listopadu, pokud mě to osud dovolí, na Dobešku přijdu a knihu Mami, co je to čupák si určitě pořídím. Tímto si jako obvykle zamlouvám výtisk... ale nikdy neodolám a neodchazím s jednou knihou.
Tak nashledání
Pavla Smitková
Bohdana Pufferová
Už to začíná mít podobu, přátelé! A taky název. Mami, co je to čupák... A samozřejmě datum křestu, že ano - 26. listopadu.
Na vzniku téhle knížky jsem se podílela a mám z toho fakt velkou radost. Je to takovej nácvik na kompletně vlastní dílo.
A pro mé blízké možnost udělat si radost a pobavit se i příběhy ze života mých spisovatelských přátel!
Děkuju za možnost být součástí toho všeho!
Zuzka Fajmonová
Děkuju za možnost být součástí toho všeho!
Zuzka Fajmonová
Ahoj Dani,
u nás v UNIQA zase svitla možnost, že bychom měli firemní kurz tvůrčího psaní, takže jsem dostala za úkol posbírat nějaké nabídky od různých lektorů, z nichž si naši šéfové vyberou. Šla bys do toho výběru? Účelem je obecně zlepšit psanou formu projevu, oprostit se od korporátštiny a uměl zaujmout.
Nicméně měl by to být „lidský kurz“ se zajímavými úlohami z obecného literárního psaní (Tvoje cihly), a pak na to navázat i nějakým tím firemním textem.
Kurz by měl být tak cca na 3-4 měsíce 1x za 14 dnů s pevným termínem s domácími úkoly a pak společným čtením a hodnocením. Docházelo by cca 4-8 osob, většinou ti, kdo píšou často nebo je to jejich náplň práce. Částečně prezenčně, částečně on-line.
Děkuji moc a měj se hezky, snad zase brzy na viděnou.
Eva Svobodová
u nás v UNIQA zase svitla možnost, že bychom měli firemní kurz tvůrčího psaní, takže jsem dostala za úkol posbírat nějaké nabídky od různých lektorů, z nichž si naši šéfové vyberou. Šla bys do toho výběru? Účelem je obecně zlepšit psanou formu projevu, oprostit se od korporátštiny a uměl zaujmout.
Nicméně měl by to být „lidský kurz“ se zajímavými úlohami z obecného literárního psaní (Tvoje cihly), a pak na to navázat i nějakým tím firemním textem.
Kurz by měl být tak cca na 3-4 měsíce 1x za 14 dnů s pevným termínem s domácími úkoly a pak společným čtením a hodnocením. Docházelo by cca 4-8 osob, většinou ti, kdo píšou často nebo je to jejich náplň práce. Částečně prezenčně, částečně on-line.
Děkuji moc a měj se hezky, snad zase brzy na viděnou.
Eva Svobodová
.jpg) |
| Lektorky Klára, Dana a Nataša |
Semináře se pro mne staly tak trochu návykovými. Na každou lekci se těším, i když mívám často smíšené pocity, zda budou mé příspěvky splňovat všechny nároky a uspějí.
Nejen přístup všech lektorů, ale hlavně fakt, že si mohu vyslechnout vesměs velmi dobré povídky svých "spolužáků" mi dává nové impulzy, abych se sama zdokonalovala. Dost věcí jsem se naučila a mnohé z toho - hlavně ta různá nápaditá zadání a úkoly - s úspěchem využívám při práci se svými mladičkými žáky na ZUŠ. Velku inspirací a výbornou učebnicí je i knížka Kouzlo psaní knih podle Lustiga. Díky.
Jarka Rymešová z Chebu
 |
| Dlouhodobé i víkendové kurzy s DE |
A pokud jste už trochu pokročilý student, Dana vezme to vaše dítě, to pracně vypiplané miminko, nad kterým jste proseděli tolik hodin, a začne ho cupovat na kousky. A vy jen sedíte, posloucháte, rudnete a blednete a nestačíte se divit. Nestíháte si ani dělat poznámky a pozorujete, jak z toho vašeho majstrštyku, z té vaší katedrály, zůstává v prachu jen hromada kamení. A chce se vám brečet.
Ale když se prach usadí a slzy oschnou, něco v té suti se najednou zaleskne. A to pak je ten diamant, o kterém píše Arnošt Lustig, Stephen King a další velcí literáti a učitelé psaní. Diamant, nad kterým se posadíte, uklidníte své rozjitřené emoce, že se s vaším miláčkem tak necitlivě zacházelo, a začnete ho vybrušovat.
A když si přečtete pátou, sedmou či desátou verzi, vidíte a slyšíte, že je to konečně to, co jste vlastně od začátku chtěli sdělit světu. Nebo je to naopak něco úplně jiného, protože to, co jste původně chtěli světu sdělit, byla pěkná ptákovina. Zkrátka, že Dana měla pravdu, když vyškrtala celou úvodní pasáž a z dědečka udělala, kvůli větší věrohodnosti, babičku. Ať tak, či onak, nakopne vás to k dalšímu psaní. A díky Daně začnete psát víc. Protože Dana samozřejmě nejen, že cupuje vaše díla, ale hlavně povzbuzuje k napsání dalších. A bude vás učit, jak na to a vy si budete zase o kousíček víc věřit. Ale hlavně, bude vás to bavit!
Nataša Richterová
 |
| Dana Emingerová ve Všechnopárty |
Nataša Richterová
Uvažujete o originálním dárku pro své přátele a blízké? Přihlásit se na kurzy Dany Emingerové můžete zde.
 |
| Letní 8. lekce dlouhodobého kurzu pro pokročilé 18. srpna 2022 |
Ahoj holky,
když na mém prvním dlouhodobém kurzu v Butovicích Nataša v rámci úvodního představování řekla, že chodí na kurzy psaní pořád dokola, protože je to pro ni vlastně droga, nedovedla jsem si tak úplně představit, že bych někdy řekla totéž. A je to tady. Rok se s rokem sešel a jsem závislá taky... Takže ano, mám zájem o pokračování.
Na čem bych chtěla pracovat?
Bavila mě práce na společné knize o rodičích a dětech, protože je to pro mě ze života (byť třeba fiktivního). Ráda budu přispívat do projektu "Člověk naší doby", protože se nemusí jednat jen o sci-fi a vize, kam se naše civilizace řítí. A taky bych se výhledově ráda dopracovala ke své vlastní knize, jejíž směr zatím nechávám uzrát.
Na čem bych chtěla pracovat?
Bavila mě práce na společné knize o rodičích a dětech, protože je to pro mě ze života (byť třeba fiktivního). Ráda budu přispívat do projektu "Člověk naší doby", protože se nemusí jednat jen o sci-fi a vize, kam se naše civilizace řítí. A taky bych se výhledově ráda dopracovala ke své vlastní knize, jejíž směr zatím nechávám uzrát.
Obecně - jak už jsem říkala dříve - netluče mé srdce pro cestopisy, sci-fi a historické věci s přesahem (jako jste tvořili na Loučeni).
Užijte si dovolenou, nebo aspoň sluníčko na zahradě. Hlavně žádné povodně, hurikány a jiná zvěrstva.
Anna Vocelová
Milá Dano,
poslušna Kingových rad o tom, že se má člověk vracet k rozepsaným věcem ve chvíli, kdy mu skoro přijde, že to ani nenapsal, jsem vyhrabala ze šuplíku knížku, kterou jsem začala psát v roce 2009. A přijde mi to docela dobré, jen moc nevím, co teď s tím. Jestli pokračovat a snažit se to dopsat, nebo naopak osekat a udělat z toho delší povídku. Nebo vrátit do šuplete...
Zábavné je, že vlastně pořád píšu o podobných věcech
Hana Hermanová
poslušna Kingových rad o tom, že se má člověk vracet k rozepsaným věcem ve chvíli, kdy mu skoro přijde, že to ani nenapsal, jsem vyhrabala ze šuplíku knížku, kterou jsem začala psát v roce 2009. A přijde mi to docela dobré, jen moc nevím, co teď s tím. Jestli pokračovat a snažit se to dopsat, nebo naopak osekat a udělat z toho delší povídku. Nebo vrátit do šuplete...
Zábavné je, že vlastně pořád píšu o podobných věcech
Hana Hermanová
Dano,
moc děkuji za vzpomínku na maminku. To se tak hezky čte. Jsi moje spisovatelská hvězda... Jsem velmi ráda, že jste s maminkou v červnu oslavili její 98. narozeniny. Měla Tebe i Tvého Petra moc ráda.
Hanka Salajková
Už jsou spolu na věčnosti. Sourozenci, kteří se milovali, i když je režim na mnoho let rozdělil. Hana a Arnošt.
5. srpna 2022 zemřela brzy nad ránem v 98 letech Hana Hnátová Lustigová, starší sestra Arnošta.
Měla moc ráda setkávání s mladými lidmi.
„To totiž je o životě a o zábavě a nejen o nemocech a vzpomínkách,“ říkávala.
Moc fandila tvůrcům z kurzů Psaní podle Lustiga a pravidelně bývala ozdobou našich večerů autorského čtení. Všichni na ni s láskou a úctou vzpomínáme...
Dana Emingnerová
 |
| 20. června 1924 - 5. srpna 2022 |
Mám smutnou zprávu. Dnes nad ránem odešla moje maminka Hana Hnátová. Říkala, že tady každý dlužíme jednu smrt.
Její odchod jí byl vysvobozením. Už chtěla za maminkou a za Arnoštem
Hana Salajková
Ahoj Dano,
děkuji Ti za Zpravodaj.
Ráda bych popřála hodně životní sil velké dámě české společnosti - statečné Haně Hnátové Lustigové k jejímu krásnému jubileu.
98 let je požehnaný věk. A paní Hana je navíc studnicí silných příběhů, které předává dál jako její bratr Arnošt. Její životní optimismus po tom všem, co si v koncentrácích protrpěla, je obdivuhodný.
Vlaďka
Ahoj Dano,
děkuji Ti za srpnový Zpravodaj. I když nejsem už aktivní, tak si ráda přečtu, co je nového. Je to pro mne jako babičku milé rozptýlení.
Hezký zbytek léta přeje
Jarka Kosková
Hezký zbytek léta přeje
Jarka Kosková
Všechno je jednou poprvé. Jak jsem se dozvěděla z červencového ZPRAVODAJE, v knížce o rodičích a dětech CO JE TO ČUPÁK budu mít dvě povídky, tak svoje písmenka uvidím poprvé vytištěná v opravdové knize. Děkuju Dano, že nám kurzy Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou ukazuješ další a další zákoutí, kam nás může přivést naše vášeň psát. Děkuju všem, kteří mě v mém psaní podporují a přináší jim radost stejně jako mně.
Míša Štěpánka Sedláčková
Ahoj Dano,
Náplň a forma kurzu mi vyhovuje. Nejvíc se naučím na konkrétních příkladech - přesně jak to děláme teď - rozebírat naše texty, zkoušet s nimi experimentovat (přesouvat odstavce, měnit úhly pohledu nebo ich-formu a er-formu) a k tomu vždycky trocha teorie s úkolem na vyzkoušení. Jsem ráda, že si můžeme vyzkoušet i různé literární formy - reportáž, cestopis, bajka, verš atd.
Zuzka Kratochvílová
Náplň a forma kurzu mi vyhovuje. Nejvíc se naučím na konkrétních příkladech - přesně jak to děláme teď - rozebírat naše texty, zkoušet s nimi experimentovat (přesouvat odstavce, měnit úhly pohledu nebo ich-formu a er-formu) a k tomu vždycky trocha teorie s úkolem na vyzkoušení. Jsem ráda, že si můžeme vyzkoušet i různé literární formy - reportáž, cestopis, bajka, verš atd.
Zuzka Kratochvílová
Narozeniny dnes slaví naše úča nejmilejší,
tak jí přeji hlavně zdraví, ať je čím dál veselejší.
Od cihličky k cihle jdeme postupně a pomaličku,
můžem si psát, už co chceme, když tedy zvládnem bajčičku.
Flinty na zdi vymýtíme, i když to jde někdy ztuha,
trefný název vymyslíme, pochvala je totiž vzpruha.
Ocelové má snad nervy, nikdy jí nic nebrání,
aby zase plna vervy nutila nás k škrtání.
Kdo dýl píše, ten víc maže, Dana zvedá nároky,
shit-detektor pětkrát ba že, jsme snad psaní otroky?
Jistě že jsme, ale šťastně, byť to mozek zavaří,
lebedíme si pak slastně, když se textík podaří.
Daně patří velké díky, nejen že dnes oslavuje,
naučila nás od píky, jak se čtivé dílko kuje.
tak jí přeji hlavně zdraví, ať je čím dál veselejší.
Od cihličky k cihle jdeme postupně a pomaličku,
můžem si psát, už co chceme, když tedy zvládnem bajčičku.
Flinty na zdi vymýtíme, i když to jde někdy ztuha,
trefný název vymyslíme, pochvala je totiž vzpruha.
Ocelové má snad nervy, nikdy jí nic nebrání,
aby zase plna vervy nutila nás k škrtání.
Kdo dýl píše, ten víc maže, Dana zvedá nároky,
shit-detektor pětkrát ba že, jsme snad psaní otroky?
Jistě že jsme, ale šťastně, byť to mozek zavaří,
lebedíme si pak slastně, když se textík podaří.
Daně patří velké díky, nejen že dnes oslavuje,
naučila nás od píky, jak se čtivé dílko kuje.
Anna Vocelová
 |
| René Nekuda |
O tvoření postav a zápletek z pohledu více teoretiků„Jak je těžké někoho doopravdy poznat v běžném světě?“
To byla první věta, která na mě vyskočila, na blogu známého českého lektora tvůrčího psaní, René Nekudy.
„V některých případech je to až nadlidský výkon“ pokračuje René.
Jeho myšlenka mě velmi pobavila. Ale i přestože se držím pravidel a mám pocit, že jsem našla svůj styl, se čas od času, ocitnu ve slepé uličce a nevím kudy kam.
René Nekuda v článku s tučným titulkem „Jak vytvořit literární postavu?“ doporučuje vyzkoušet známý Proustův dotazník. Funguje to podobně jako novinový rozhovor. Ptáte se na různé otázky, na
které tedy odpovídáte přímo hlasem vámi vymyšlené postavy. Například:
„Jaký talent byste chtěli mít?“ nebo „Kde byste nejraději chtěli žít?“ či „Jakou nejdražší věc vlastníte?“
A právě, čím hlouběji pronikneme do životů našich postav, tím více se naším čtenářům zalíbí. A za mě sednout si k šálku kávy nebo čaje se svým smyšleným hrdinou a pokecat o jeho životě o tom,
čeho se nejvíce bojí nebo kým pohrdá, není vůbec špatný nápad.
Ovšem další známí a úspěšní spisovatelé by na to šli z druhého konce. „Já spoléhám na intuici,“ tvrdí například Stephen King ve své knize O psaní.
„Obvykle vložím postavu do jedné z nepříjemných situací a pak jen sleduji, jak se z ní snaží dostat ven.“
To byla první věta, která na mě vyskočila, na blogu známého českého lektora tvůrčího psaní, René Nekudy.
„V některých případech je to až nadlidský výkon“ pokračuje René.
Jeho myšlenka mě velmi pobavila. Ale i přestože se držím pravidel a mám pocit, že jsem našla svůj styl, se čas od času, ocitnu ve slepé uličce a nevím kudy kam.
René Nekuda v článku s tučným titulkem „Jak vytvořit literární postavu?“ doporučuje vyzkoušet známý Proustův dotazník. Funguje to podobně jako novinový rozhovor. Ptáte se na různé otázky, na
které tedy odpovídáte přímo hlasem vámi vymyšlené postavy. Například:
„Jaký talent byste chtěli mít?“ nebo „Kde byste nejraději chtěli žít?“ či „Jakou nejdražší věc vlastníte?“
A právě, čím hlouběji pronikneme do životů našich postav, tím více se naším čtenářům zalíbí. A za mě sednout si k šálku kávy nebo čaje se svým smyšleným hrdinou a pokecat o jeho životě o tom,
čeho se nejvíce bojí nebo kým pohrdá, není vůbec špatný nápad.
Ovšem další známí a úspěšní spisovatelé by na to šli z druhého konce. „Já spoléhám na intuici,“ tvrdí například Stephen King ve své knize O psaní.
„Obvykle vložím postavu do jedné z nepříjemných situací a pak jen sleduji, jak se z ní snaží dostat ven.“
Podobně pracuje i česká spisovatel science fiction Ondřej Neff, který nám říká: „Vemete figuru, vhodíte ji do průseru a sledujete, co se s ní stane. A to je ono.“
Všimněme si toho, že oba spisovatelé kladou důraz na to, že naším úkol není pomáhat hrdinům na svobodu, ale pouze jako divák, co se bude dít dál a zapsat to.
Ať se rozhodnete pro interview se svým smyšleným hrdinou nebo ho hodíte rovnou do průseru, nejdůležitější stejně je a bude, a tvrdí i Hemingway a Arnošt Lustig, vědět o své postavě toho desetkrát více, než se odvážíte cokoliv napsat.
Ať už naším první nápadem byla událost, zajímavá postava nebo dokonce téma či prostředí. Tak se každém konci naší práce na se musí spojit dva body, které se vzájemně doplňují.
Postava sice je velkým literárním jádrem, ale její pouhá existence nemůže mít trvalý dopad. Součástí autorova plánu by měla i zápletka. Tedy ten průser, do kterého postavu hodíme.
Na tu lze jít třemi způsoby.
1. půjčí si nějakou tradiční zápletku nebo děj ze skutečného života
2. vrácíme se cestou zpět od vyvrcholení příběhu
3. tápáme kupředu z úvodní situace
Samozřejmě nikdo z nás obvykle nevymyslí celou zápletku najednou. Můžeme na ní pracovat dny, měsíce i roky. Můžeme jít dopředu, dozadu, doleva doprava nebo všemi směry najednou! Zkoušíme a ochutnáváme nové možnosti, děláme si poznámky a necháváme nápad v hlavě chvíli uležet.
Cokoliv, co se nám v životě stane může být možný námětem pro zápletku, postavu, téma, prostředí.
Ať jde o hádku s partnerem, konverzaci s přáteli, podivnou zprávu z novin nebo cestu autobusem.
Na kurzech psaní se učíme o pravidlech, kterých bychom se měli držet stejně, stejně jako správný autor se drží svého plánu.
Ale víte, co se říká „Pravidla jsou od toho, aby se porušovala.“ A když to funguje, má to úplně jiný grády.
Linda Hájková
Všimněme si toho, že oba spisovatelé kladou důraz na to, že naším úkol není pomáhat hrdinům na svobodu, ale pouze jako divák, co se bude dít dál a zapsat to.
Ať se rozhodnete pro interview se svým smyšleným hrdinou nebo ho hodíte rovnou do průseru, nejdůležitější stejně je a bude, a tvrdí i Hemingway a Arnošt Lustig, vědět o své postavě toho desetkrát více, než se odvážíte cokoliv napsat.
Ať už naším první nápadem byla událost, zajímavá postava nebo dokonce téma či prostředí. Tak se každém konci naší práce na se musí spojit dva body, které se vzájemně doplňují.
Postava sice je velkým literárním jádrem, ale její pouhá existence nemůže mít trvalý dopad. Součástí autorova plánu by měla i zápletka. Tedy ten průser, do kterého postavu hodíme.
Na tu lze jít třemi způsoby.
1. půjčí si nějakou tradiční zápletku nebo děj ze skutečného života
2. vrácíme se cestou zpět od vyvrcholení příběhu
3. tápáme kupředu z úvodní situace
Samozřejmě nikdo z nás obvykle nevymyslí celou zápletku najednou. Můžeme na ní pracovat dny, měsíce i roky. Můžeme jít dopředu, dozadu, doleva doprava nebo všemi směry najednou! Zkoušíme a ochutnáváme nové možnosti, děláme si poznámky a necháváme nápad v hlavě chvíli uležet.
Cokoliv, co se nám v životě stane může být možný námětem pro zápletku, postavu, téma, prostředí.
Ať jde o hádku s partnerem, konverzaci s přáteli, podivnou zprávu z novin nebo cestu autobusem.
Na kurzech psaní se učíme o pravidlech, kterých bychom se měli držet stejně, stejně jako správný autor se drží svého plánu.
Ale víte, co se říká „Pravidla jsou od toho, aby se porušovala.“ A když to funguje, má to úplně jiný grády.
Linda Hájková
moc ráda bych tě požádala, zda-li bys mi mohla napsat pár řádek o mém Blogu. Byla jsi blízko, když se to všechno stalo. Proto myslím, že budeš ten pravý člověk.
Moje knížka se jmenuje PRVNÍ ROK BEZ TEBE. Už má téměř všechny náležitosti, řeším nyní tiskárnu a obálku. Až vyjde, snad už konečně v sobě tuhle tragickou životní kapitolu uzavřu. I když mi Petr chybí, musím jít dál.
Lea Mandíková
Moje knížka se jmenuje PRVNÍ ROK BEZ TEBE. Už má téměř všechny náležitosti, řeším nyní tiskárnu a obálku. Až vyjde, snad už konečně v sobě tuhle tragickou životní kapitolu uzavřu. I když mi Petr chybí, musím jít dál.
Lea Mandíková
Ahoj Dani,
strašně moc děkuji za to, že jsi zařadila moje mateřské postřehy do chystané knihy o rodičích a dětech. Jsem úplně dojatá. Moc, opravdu moc mě to povzbudillo!
Strašně mi všichni chybíte.
Zuzka Fajmonová
|
| Blog Jasmin Carmel |
Jasmin Carmel je šestnáctiletá studentka smíšeného židovského původu, která zažila šikanu. Protože jedním z jejích největších koníčků je kromě četby také psaní povídek, své zážitky prezentuje prostřednictvím literární tvorby na kurzech novinářky a spisovatelky Dany Emingerové.
Když nečte a nepíše, ráda tráví čas se svým psem Figarem. Jasmin miluje přírodu a zvířata víc než cokoli jiného. Je dokonce členkou Českého svazu ochránců přírody. Ráda cestuje po světě a poznává cizí země, jejich svátky, tradice a zvyky. Přednášku o šikaně prezentovala na konferenci TEDx.
Lilli Ahou Král
Máte pocit, že vašemu životu něco chybí? Že je v něm nějaké prázdno, které byste rádi zaplnili? Možná vám můj příběh o Marii bude inspirací.
Míša Štěpánka Sedláčková
Vážená paní Emingerová,musím Vám zpětně poděkovat za podněty, které mě nasměrovaly k psaní. Na Váš kurz jsem sice nedojela, ale vše, co jste o tvůrčím psaní někde napsala, mi pomohlo uvolnit nečekané schopnosti.
Psala jsem jen tehdy, když to na mě přišlo. V hlavě mi od probuzení běžely celé věty, které jsem okamžitě zapisovala. Pauzy mezi takovými stavy byly poměrně dlouhé, někdy celý měsíc a moc jsem nevěřila, že svou představu dotáhnu do konce. No, a vidíte, kniha je na světě a mám na ni krásné ohlasy. Díky též za červencový Zpravodaj.
Nepovažuji se za spisovatele, vše, co jsem napsala souvisí s mou terapeutickou činností a osvětou ohledně automatické kresby a osobního rozvoje.
Nepovažuji se za spisovatele, vše, co jsem napsala souvisí s mou terapeutickou činností a osvětou ohledně automatické kresby a osobního rozvoje.
Rozpomínala jsem se na skutečné události, které jsem zažila buď já, nebo mí klienti. Cílem mé knihy bylo propojit příběhy s poučením, pochopením způsobu, jak o životě přemýšlím a jak pracuji s emocemi a myšlením, dát lidem určité návody ke změně myšlení, což dělám leta, ale doposud jsem to téma neuchopila literárně.
Takže ještě jednou Vám děkuji a pokud by Vás zajímalo, co dělám, najdete vše na webu automaticky.cz.
Takže ještě jednou Vám děkuji a pokud by Vás zajímalo, co dělám, najdete vše na webu automaticky.cz.
Alena Vychodilová
Nechceš se takhle náhodou zvednout z tý židle a nasypat mi konečně aspoň granule? Mám už hlad jako ten můj nedomestikovaný příbuzný. Jenže ten si aspoň něco uloví. Ale já? Kde tady najdu nějakou ochotnou ovečku, která by mě nasytila...
Jéje, konečně! Zvedla se! Paráda. Hele, podívej se, jak mi teď samou nedočkavostí kmitá ocásek. Jsi přece jenom moje zlatá panička. Tak honem, pospěš... nemůžu se dočkat.
Né, to je zlý sen. Jo, zvedla se, ale aby začala pochodovat pokojem. Sem, tam, sem tam, a přitom si pro sebe něco brebentí. To vážně zapomněla, kde má schovaný ten pytlík s dobrotami? Přece tam za těmi dveřmi do špajzky. Slyšíš? Neslyší. Teď se dlouze kouká z okna ven, a zase maže zpátky k té prokleté bedýnce. Haf! Haf! Jsem tady. Tvůj mazlíček! Tak se na mě aspoň podívej.
Nemám otravovat? No tohle! To mi neřekla už hodně dlouho, snad když jsem byl ještě mrňavé štěně. Mám počkat, až dopíše nějaký domácí úkol? To dřív umřu hlady. A vůbec, co to je domácí úkol? To jako, že jsi kvůli tomu pořád mimo? Nejsi na to takhle už trochu stará? To jako znamená, že chvíli ťukáš prstíkem do kláves, pak dlouze tupě hledíš kamsi do dálky, zase si zaťukáš, a pak pochoduješ s tím protivným vzdycháním po pokoji? Ještě z toho zblbneš. To bych si vážně nepřál. Ještě mi místo granulí začneš kupovat hlávkový salát. Ach jo. To už ani pes nevydrží.
Cože, ty si jdeš zase vařit kafe? Vždyť jsi... aha! Ne, jdeš k lednici! Hurá!!! Tak přece jen... Jú. Vytahuje sádlo, krájí chleba! No jo, už jsi aspoň přišla na to, že se u pořádnýho dlabance líp přemýšlí, viď? Proč jsi se na to nezeptala mě? To bych ti řek hned. Tak co, dáš mi taky?
Nedáš. Já to věděl. Už zase sedíš, žvýkáš si tu lahůdku a moje teskné psí oči tě nechávají v klidu. Ale aspoň jsi začala zase psát. Vypadá to, že to vydatný jídlo zafungovalo a pořádně jsi to u té bedny rozjela. Tak už jen, abys taky skončila a konečně si všimla, že tu kromě toho tvého, jak tomu říkáš, domácího úkolu, máš taky ještě jednu povinnost. A to jsem já. Já.
Konečně to modrý světýlko zhaslo. No jo, teď se ke mně nelísej. Teď jsem zvědavý spíš na to, co mi nasypeš do misky než na nějaký tvoje lísání. To si nech až na potom... Jú, krájí mi masíčko. Hovězí! Mňam. Můžeš mě teď začít hladit, klidně až do vyhlazení. A jako že půjdeme hned teď spolu ven? No ne! Vše odpuštěno.
Ale co zítra? Pozítří? Kolik těch úkolů vlastně ještě máš? Déle už to vážně snášet nehodlám. Já bych ti o tom, co si myslím o tom tvém vysedávání u počítače, nejraději něco řekl pěkně od plic, abys to pochopila. Jenže jak? Už to mám. Já se na to tvůrčí psaní přihlásím taky. A pak ti to všechno pěkně napíšu. A věř, za rámeček si to nedáš!
Jéje, konečně! Zvedla se! Paráda. Hele, podívej se, jak mi teď samou nedočkavostí kmitá ocásek. Jsi přece jenom moje zlatá panička. Tak honem, pospěš... nemůžu se dočkat.
Né, to je zlý sen. Jo, zvedla se, ale aby začala pochodovat pokojem. Sem, tam, sem tam, a přitom si pro sebe něco brebentí. To vážně zapomněla, kde má schovaný ten pytlík s dobrotami? Přece tam za těmi dveřmi do špajzky. Slyšíš? Neslyší. Teď se dlouze kouká z okna ven, a zase maže zpátky k té prokleté bedýnce. Haf! Haf! Jsem tady. Tvůj mazlíček! Tak se na mě aspoň podívej.
Nemám otravovat? No tohle! To mi neřekla už hodně dlouho, snad když jsem byl ještě mrňavé štěně. Mám počkat, až dopíše nějaký domácí úkol? To dřív umřu hlady. A vůbec, co to je domácí úkol? To jako, že jsi kvůli tomu pořád mimo? Nejsi na to takhle už trochu stará? To jako znamená, že chvíli ťukáš prstíkem do kláves, pak dlouze tupě hledíš kamsi do dálky, zase si zaťukáš, a pak pochoduješ s tím protivným vzdycháním po pokoji? Ještě z toho zblbneš. To bych si vážně nepřál. Ještě mi místo granulí začneš kupovat hlávkový salát. Ach jo. To už ani pes nevydrží.
Cože, ty si jdeš zase vařit kafe? Vždyť jsi... aha! Ne, jdeš k lednici! Hurá!!! Tak přece jen... Jú. Vytahuje sádlo, krájí chleba! No jo, už jsi aspoň přišla na to, že se u pořádnýho dlabance líp přemýšlí, viď? Proč jsi se na to nezeptala mě? To bych ti řek hned. Tak co, dáš mi taky?
Nedáš. Já to věděl. Už zase sedíš, žvýkáš si tu lahůdku a moje teskné psí oči tě nechávají v klidu. Ale aspoň jsi začala zase psát. Vypadá to, že to vydatný jídlo zafungovalo a pořádně jsi to u té bedny rozjela. Tak už jen, abys taky skončila a konečně si všimla, že tu kromě toho tvého, jak tomu říkáš, domácího úkolu, máš taky ještě jednu povinnost. A to jsem já. Já.
Konečně to modrý světýlko zhaslo. No jo, teď se ke mně nelísej. Teď jsem zvědavý spíš na to, co mi nasypeš do misky než na nějaký tvoje lísání. To si nech až na potom... Jú, krájí mi masíčko. Hovězí! Mňam. Můžeš mě teď začít hladit, klidně až do vyhlazení. A jako že půjdeme hned teď spolu ven? No ne! Vše odpuštěno.
Ale co zítra? Pozítří? Kolik těch úkolů vlastně ještě máš? Déle už to vážně snášet nehodlám. Já bych ti o tom, co si myslím o tom tvém vysedávání u počítače, nejraději něco řekl pěkně od plic, abys to pochopila. Jenže jak? Už to mám. Já se na to tvůrčí psaní přihlásím taky. A pak ti to všechno pěkně napíšu. A věř, za rámeček si to nedáš!
Jarka Rymešová
 |
| DUŠI NESPOUTÁŠ objednáte zde. |
tímto si Vás dovoluji kontaktovat jako spoluautora knihy DUŠI NESPOUTÁŠ, kterou máme v knihovně. Oslovila naši čtenářku Hanu, s tím, že by ráda panu Tomáškovi poděkovala a poslala mu příspěvek 2000 Kč na číslo účtu, který je uveden v knize 4340368053/0800.
Děkuji moc a přeji hodně úspěchů a více takových vydařených projektů
Petra Bažilová, místní knihovna Davle
Ahoj Dano,
dohodli jsme se s Wilsonem, že zkusíme během léta psát společnou povídku na pokračování. Pokud nám to půjde, budeme ji zveřejňovat ve skupině. Bylo toho teď na mě hlavně v kanceláři moc, psaní jsem měla jen jako ventil a nedokázala jsem se už moc soustředit na cokoliv dalšího strukturovaného. Přes léto se projdu úkoly, které jsi posílala a budu psát. Pokud psavci nějak rozvinuli nástřel povídky na pokračování, můžeš mi je poslat, zkusila bych nápady zapracovat do povídky, tak aby se případně dalo zase navazovat dál a kdo bude chtít, mohl by se v létě zapojit. Užij si léto, těším se na další potkávání a děkuji za povídky v knížce.
Míša Štěpánka Sedláčková
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu pro super-pokročilé s Danou a Natašou 30. června 2022 |
děkuji za 7. lekci věnovanou i cestopisům, bylo to fajn. A teď co jsem si z výuky odnesla:
- cestopis se liší od povídky
- cestopis se liší od povídky
- musí být pravda- obsahovat základní údaje
- pisatel musí vědět, kdo je cílová skupina a na čem cestopis postavit
- důležitý je titulek i perex
- používat spíš stručné věty, dlouhé věty odrazují
- dělat odstavce
- nepsat jen průvodce, je dobrý osobní komentář
- nepsat svoje hodnocení a nepoužívat slova jako krásná, jedinečná, mimořádná a pod., pisetel simusí tento obrázek udělat sám
- používat jen jeden čas
- dát si pozor na opakující se slova, ale to platí i u ostatních útvarů
- zaměřit se pouze na jeden příběh a nenastavovat to ničím dalším, aby to nemělo několik konců
- pokud se o něčem zmíním, mělo by se to v textu ještě objevit.
Určitě toho bylo ještě víc... teď ještě abych se toho držela. Vím že dělám stále stejné chyby. Jsem nepozorná a nepoučitelná.
Moc tě zdraví Bohuna
Milá Bohunko,protože jsem se rozhodla, že tu knihu KAM CESTOVKY NEJEZDÍ prostě musíš napsat a dobře, budu strašně přísná úča a vymyslela jsem pro Tebe dosti šílenou výukovou metodu. Takže:
1. máš zakázáno používat slovo: ZDE (zní velmi úředně)
2. za každé "nálepkové" přídavné jméno jako: NÁDHERNÝ, JEDINEČNÝ, KRÁSNÝ, SKVĚLÝ, VÝBORNÝ, NEPOPSATELNÝ, NEZAPOMENUTELNÝ, DECHBEROUCÍ dostaneš trest v podobě dvou vět, kterými obsahy těchto slov konkrétně vyjádříš a nahradíš. Příklad:
Měli jsme hezkou dovolenou u moře. x Prázdniny jsme strávili na vzdálených ostrovech v Chorvatsku, kde jsou mezi skalami romatické pláže skoro bez lidí, průzračná voda a v moři spousta ryb.
Tož takhle tě budu mořit.
Měli jsme hezkou dovolenou u moře. x Prázdniny jsme strávili na vzdálených ostrovech v Chorvatsku, kde jsou mezi skalami romatické pláže skoro bez lidí, průzračná voda a v moři spousta ryb.
Tož takhle tě budu mořit.
Vlastně ty sama se budeš mořit: Než svůj cestopis přečteš na kurzu, projedeš ho tímto SHIT-DETEKTOREM, sama se ztrestáš, a tím dosáhneš autorské dokonalosti.
😃Dana
😃Dana
PSS. Argentinský povídkový film, o kterém jsme na kurzu mluvili, se jmenuje Divoké historky.
Co jsem se naučila z cestopisů na 7. lekci:
Musíme vědět, proč to píšeme a přinést nový pohled (nepsat desátého průvodce).
Co napíšeme, musí být pravda - není prostor pro autorskou fikci.
Titulek musí korespondovat s obsahem cestopisu, musí ho vystihovat.
Měli bychom se vyhnout obecným pojmenováním a slovnímu balastu.
Nehodnotit, ale popsat tak, aby si čtenář místo/situaci zhodnotil sám.
Musíme vědět, proč to píšeme a přinést nový pohled (nepsat desátého průvodce).
Co napíšeme, musí být pravda - není prostor pro autorskou fikci.
Titulek musí korespondovat s obsahem cestopisu, musí ho vystihovat.
Měli bychom se vyhnout obecným pojmenováním a slovnímu balastu.
Nehodnotit, ale popsat tak, aby si čtenář místo/situaci zhodnotil sám.
A na závěr dodám, že stejně jako asi nikdy nebudu cílovou skupinou pro cestopisy, nebudu dobrovolně ani jejich nadšeným autorem:-).
Anna Vocelová
Milá Dano,mám na lekci připravený kousíček cestopisu z Barmy a k tomu bych chtěla ukázat pár fotek. Tak jen malinko pro představu, aby to bylo k tomu, co jsem napsala.
Nevím, jak bych to na kurzu udělala, nemám zde své "počítačové experty", a tak tě prosím, jestli by to nebyl problém to po přečtení ukázat.
Pokud by to nešlo, udělám to jako minule s Kahau, ukážu na kameru fotky.
Byl to problém něco vybrat, mám toho strašně moc a všechno zajímavé. Díky a na zítra se těší
Bohuna Kopřivová
Bohuna Kopřivová
Co jsem se dozvěděla o cestopisech:
musí to být pravdivé, obsahovat fakta (kdo, co, kdy, kde, jak a proč)
musím znát cílovou skupinu
proč to píšu, co tím chci sdělit
dobré je koření autora - třeba špičkování s manželem u Bohunky
perex - vybrat scénu, která je zajímavá
stručnost, jasnost, jít na věc
vytvořit představu a nenálepkovat
ne složité věty
Zuzka Kratochvílová
musí to být pravdivé, obsahovat fakta (kdo, co, kdy, kde, jak a proč)
musím znát cílovou skupinu
proč to píšu, co tím chci sdělit
dobré je koření autora - třeba špičkování s manželem u Bohunky
perex - vybrat scénu, která je zajímavá
stručnost, jasnost, jít na věc
vytvořit představu a nenálepkovat
ne složité věty
Zuzka Kratochvílová
dovoluji si, vzhledem k termínu zmiňované červnové uzávěrky, zaslat ještě povídku na téma O rodičích a dětech všeho věku pro společnou knihu. Jmenuje se NA POHOTOVOSTI a podle jedné z věcí, cos´ mě zatím naučila (věřit svému výtvoru a sobě), si myslím, že je dobrá J... Vytknul bych jí snad jen větší délku - zabíjení miláčků mi stále moc nejde...
Když by se i přes pravidlo jeden člověk - jedna povídka, vmáčkla do knihy, budu šťastný. Budu však vděčný i za otištění na webu, nebo připomínky, až se uvidíme na dalším kurzu.
Marek Bucko
 |
| 9. lekce dlouhodobého kurzu pro začátečníky a mírně pokročilé 23.6. 2022 |
Pomáháš mi posouvat hranice a objevovat sebe, a za to jsem Ti moc vděčná! Když to půjde, přijedu se za vámi zas někdy podívat. Na podzim bych chtěla v kurzech určitě pokračovat. Čeká mě teď sice maturitní ročník, ale to nějak zvládnu.
Psaní je pro mě můj útěk a kurzy mě baví, už jste prostě mojí součástí.
Teď o prázdninách chci začít pracovat i na něčem svým. Jestli se něco povede, pošlu.
Linda Hájková
Covid mě trochu přestal trápit a dny v izolaci jsou dlouhé, tak jsem ještě trochu přepsala ten text o influensterovi na zakládě připomínek mladší generace (prý už se třeba neříká válet si šunky nebo prďácký ).
). Taky posílám hudební vzpomínku, ze které nakonec vyšla spíš vzpomínka filmová.
Hana Hermanová
Hana Hermanová
Drahá Dano, Natašo a Mileno,ráda bych vám poděkovala za inspirativní kurz, při kterém jsem se naučila mnoho užitečného pro své "psaní". Díky vám vím, že cokoliv se mi v životě stalo a stane, může být materiálem pro dobrou zápletku a že bych o každé postavě svých příběhů měla vědět desetkrát víc, než si dokážu představit...
1. Je nutné stanovit si hlavní myšlenku příběhu a zamyslet se nad tím, o čem to celé je.
2. Své rozepsané příběhy není dobré dávat komukoliv číst, odvádí to dějovou linii.
3. Než začnu vyškrtávat a přepisovat, uložím materiál na několik dní do šuplíku a nechám ho být (tzv. „vykynutí těsta“).
4. Pokud zprůměruji lidi ve svém okolí, dostanu „ideálního čtenáře“; co člověk, to názor, před finální úpravou, dám příběh přečíst blízké, ale zároveň kritické osobě.
5. Aristoteles rozlišoval pět základních způsobů rozvíjení zápletky:
popis, zásah shůry (umělé řešení), vzpomínku (dává smysl tomu, co se právě děje), rozpoznání (úsudek, vývoj zápletky směřující ke konci, který nemusí být dopovězen), představení charakteru v akci
2. Své rozepsané příběhy není dobré dávat komukoliv číst, odvádí to dějovou linii.
3. Než začnu vyškrtávat a přepisovat, uložím materiál na několik dní do šuplíku a nechám ho být (tzv. „vykynutí těsta“).
4. Pokud zprůměruji lidi ve svém okolí, dostanu „ideálního čtenáře“; co člověk, to názor, před finální úpravou, dám příběh přečíst blízké, ale zároveň kritické osobě.
5. Aristoteles rozlišoval pět základních způsobů rozvíjení zápletky:
popis, zásah shůry (umělé řešení), vzpomínku (dává smysl tomu, co se právě děje), rozpoznání (úsudek, vývoj zápletky směřující ke konci, který nemusí být dopovězen), představení charakteru v akci
Bylo mi potěšením setkávat se a vzájemně si s ostatními dávat zpětnou vazbu i cenné rady.
Budu se těšit na letní setkání i poslední lekci. V kurzu pokračovat nebudu, protože mi prozatím to množství nových informací stačí, ale nadále budu sledovat dění na vašich stránkách a ráda se zúčastním některého workshopu, nebo semináře.
Veronika Štětková
Budu se těšit na letní setkání i poslední lekci. V kurzu pokračovat nebudu, protože mi prozatím to množství nových informací stačí, ale nadále budu sledovat dění na vašich stránkách a ráda se zúčastním některého workshopu, nebo semináře.
Veronika Štětková
Milá Dano, Natašo a Mileno,
moc se omlouvám za své poslední absence v kurzu. Opravdu mě to mrzí, protože při nich člověk načerpá spoustu energie a inspirace.
Vendula Langová
moc se omlouvám za své poslední absence v kurzu. Opravdu mě to mrzí, protože při nich člověk načerpá spoustu energie a inspirace.
Vendula Langová
 |
| Jiří Wilson Němec |
Nic mi neříkej. Já sám vím, že jsu nervózní jak prase. No dobře. Nechytej mě za slovíčka. Já vím, že nevím, jestli prase může být nervózní. Ale víš co? Nejspíš jo. Když jsem byl naposledy na zabíjačce, to už je takových třicet let, tak to Vágnerovic prase vědělo, co ho čeká. Vědělo, že jde na porážku, že je konečná. Chovalo se úplně jinak, než jiné dny, kdy jej pouštěli proběhnout se na dvůr. Fakt. Nelžu.
Já si asi dám panáka, Já su tak nervózní…
Já vím, že mě ta Dana Emingerová neukousne. S tím Šípem když byla, byla úplně v pohodě, ale znáš to. Bůh ví, jaká je v reálu. V televizi sladká a pak tě rozdrtí jak šutr parní válec.
Ne, nemám chuť cokoli jíst. Normálně mám žaludeční třesavku.
Já si asi dám panáka, Já su tak nervózní…
Já vím, že mě ta Dana Emingerová neukousne. S tím Šípem když byla, byla úplně v pohodě, ale znáš to. Bůh ví, jaká je v reálu. V televizi sladká a pak tě rozdrtí jak šutr parní válec.
Ne, nemám chuť cokoli jíst. Normálně mám žaludeční třesavku.
Co jsem dělal přes den? To jsou mi otázky! Tak dobře, no. Ráno normálka. Ty odjíždíš do fachy, já vstávám. Hygiena, kafe, ne nejdřív jsem si udělal čaj. Snídaně, pak až to kafe a pak jdu k počítači.
Kolik je hodin? Tři čtvrtě na pět. Ty bláho, to abych už…
Pak jedu pro noviny. Pustím rádio ČR dvojku. Poslouchám ráno Gondíka a jeho partu. Ti mě baví. Akorát ty jejich srdcovky od dvojky, to fakt nemusím. Furt na stejný brdo. Stejný vykopávky dokolečka každý den. Mě baví povídání a rozhovory, však víš, co myslím.
A je pět hodin. Já už ten kompjútr zprovozním. Říkala, že máme být na příjmu tak deset minut před začátkem kurzu, že ať se navzájem vyladíme. To už je za chvíli, že jo? Čisté tričko jsem si vzal. Co? Deodorant? Ses pomátla nebo co? Dyť je to na dálku. Pro tebe se milerád napajcuju čímkoliv, co si budeš přát, ale pro Emingerovou na displeji? Naživo jo, to by byla jiná, ale obrazovce fakt vonět nemusím, té je to fuk. Lepší pocit, lepší pocit… já si dám toho panáka a hned budu mít lepší pocit. Tak si ho nedám. Máš pravdu. Čistá hlava je lepší, ještě by sem udělal ostudu. Ale stejně, jeden panáček by… Dobře, až potom, podle toho jak to dopadne, jaký bude dojem a hlavně výsledek, že jo?!
Kolik je? Čtvrt na šest. Tak já jdu na to. Drž mi palce. Jo, vodu tady mám, úkol mám v liště a do boha! Zrovna teď! No, musím na wecko. To ta nervóza. Snad to stihnu. Uf. Kolik je? Za pět půl.
A je pět hodin. Já už ten kompjútr zprovozním. Říkala, že máme být na příjmu tak deset minut před začátkem kurzu, že ať se navzájem vyladíme. To už je za chvíli, že jo? Čisté tričko jsem si vzal. Co? Deodorant? Ses pomátla nebo co? Dyť je to na dálku. Pro tebe se milerád napajcuju čímkoliv, co si budeš přát, ale pro Emingerovou na displeji? Naživo jo, to by byla jiná, ale obrazovce fakt vonět nemusím, té je to fuk. Lepší pocit, lepší pocit… já si dám toho panáka a hned budu mít lepší pocit. Tak si ho nedám. Máš pravdu. Čistá hlava je lepší, ještě by sem udělal ostudu. Ale stejně, jeden panáček by… Dobře, až potom, podle toho jak to dopadne, jaký bude dojem a hlavně výsledek, že jo?!
Kolik je? Čtvrt na šest. Tak já jdu na to. Drž mi palce. Jo, vodu tady mám, úkol mám v liště a do boha! Zrovna teď! No, musím na wecko. To ta nervóza. Snad to stihnu. Uf. Kolik je? Za pět půl.
Tak jo. Jdu na to. Co? Jo, mobil jsem si vypnul.
„Ahoj! Zdravím. Já jsem Dana Emingerová. My si tady všichni tykáme, tak jestli by to nevadilo… Ne? Fajn. Je půl a můžeme začít…“
„Ahoj! Zdravím. Já jsem Dana Emingerová. My si tady všichni tykáme, tak jestli by to nevadilo… Ne? Fajn. Je půl a můžeme začít…“
Jiří Wilson Němec
Dana je skvělá učitelka, která v nás umí rozdmýchat vášeň pro psaní. Tak se z jejích dlouhodobých kurzů stala pravidelná náplň mého čtvrtečního podvečera a ze psaní přirozená součást života, která mi přináší radost.
Míša Štěpánka Sedláčková
Harry potter a kámen mudrců
Pan a paní Dursleyovi z domu číslo čtyři v Zobí ulici vždycky hrdě prohlašovali, že jsou naprosto normální, ano, děkujeme za optání.
Lolita
Lolita, světlo mého života, žár mých slabin.
Anna Karenina
Šťastné rodiny se vzájemně podobají, ale nešťastné rodiny bývají různé.
Obraz Doriana Graye
Taky máte svoje oblíbené?
Děvče proměněné ve skálu
Dodnes se tomu místu říká Stojící Skála.
Sherlock Holmes - Studie v šarlatové
Vypískali mě, ale já si mnu ruce a penízky svý si počítám.
Lolita
Lolita, světlo mého života, žár mých slabin.
Anna Karenina
Šťastné rodiny se vzájemně podobají, ale nešťastné rodiny bývají různé.
Obraz Doriana Graye
Taky máte svoje oblíbené?
Děvče proměněné ve skálu
Dodnes se tomu místu říká Stojící Skála.
Sherlock Holmes - Studie v šarlatové
Vypískali mě, ale já si mnu ruce a penízky svý si počítám.
Adéla Podrazká
 |
| Mimořádný on-line kurz scenáristiky s režisérem a hercem Milanem Šteindlerem 20. 6. 2022 |
Ahoj Dano,
dík za dnešní velmi zajímavou a přínosnou lekci s Milanem Šteindlerem. Je dobré slyšet od různých lidí, jak stejná pravidla platí ve filmu, v divadle i v literatuře... Co jsem se naučila:
1. je důležité dodržovat strukturu, ale zároveň ji můžeme porušit, když to funguje
2. diváka baví vtažení do děje, musí si klást otázky a dostávat odpovědi
3. děj nejlépe posouvá dialog - na základě dialogu se dozvídáme spoustu věcí o charakteru postavy, jejích pohnutkách, postojích, názorech, pocitech atd.
4. celek tvoří jednotlivé části, které spolu navzájem souvisí
5. jak jsou důležité body zvratu (plot pointy)
Děkuji za možnost se zúčastnit a těším se na další hodinu.
Zuzka Kratochvílová
Ahoj,
dnešní hodina s Milanem Šteindlerem byla příjemným zpestřením.
Naučila jsem se:
1. I scenáristika vychází z Aristotelovy Poetiky, proto i informace dnes zaznamenané můžeme uplatnit v běžném psaní.
2. Psát tak, aby čtenáře stále zajímalo, jak to bude dál (ve scénáři i próze).
3. Musím znát dokonale postavu - její charakter (osobní, profesní a soukromý život); vnitřní život postavy utváří její životopis (z čeho vzešla, z čeho čerpá, co ji formovalo), vnější život pak odkrývá její charakter, chování apod.
4. Hrdina má nějakou potřebu (motivaci) a my mu klademe překážky, se kterými musí bojovat; nutný konflikt (s někým nebo sám se sebou), protože bez konfliktu není drama.
.jpg)
Aristotel Poetika.
Dramatická tvorba
Expozice: seznámení: postava, okolí, vztahy ven i uvnitř
Kolize protikladů následuje Krize,
Peripetie obrat, možnosti řešení
Rozuzlení katarze
Scénář :
Začátek
Expozice seznámení: postava, okolí, vztahy ven i uvnitř
Bod obratu 1. Pootočí, posune děj expozice se zahákne do děje, silnější moment
Konfrontace
Dramatická potřeba postavy, nahlédnutí do citového života, divák začne prožívat osobně
Překážky konflikt
Film se dělí na obrazy, má přinést emoce smích, pláč.
Bod obratu 2.
Několik věcí, které jsem se na on-line kurzu s Milanem Šteindlerem 20. 6. 2022 naučila nebo si je po Loučeni zopakovala:
Dík za Milana Šteindlera. Bylo to senzační. Všechno, co jsem vyslechla, a snad i něco z toho zaznamenat, bylo užitečné.
Děkuji Milanovi Šteindlerovi za výklad o filmech a scenáristice. Teď už bude psaní brnkačka. 😄 Zaujalo mě paradigma scénáře. Tipy na literaturu k psaní scénářů. Příklady filmů, které (ne)dodržují paradigma. Jak zaujmout producenta a diváka. Zmiňovaný detektiv Jake Gittes vystupuje ve dvou filmech: Dva Jakeové a Čínská čtvrť.
Ilona Vystavělová
.jpg)
Všichni znáte ty scény z amerických westernů, kde chlapi seděj okolo ohně. Vy víte, že nazítří bude přestřelka, protože šerifové už po nich jdou. Postavy popíjejí whisky z plecháčků a vyprávějí si takový: „Víš, já ti něco povím, říkal to už můj táta… že správnej chlap musí mít vždycky teplý prádlo.“ Takhle filozofují… a tím se zvyšuje napětí před závěrečným bojem... zatímco v jiné části příběhu by to vůbec nefungovalo.
Ahoj Dano,
PORUŠOVÁNÍ PRAVIDEL
· Začátečník potřebuje získat zběhlost a rutinu.
· Veškerá očekávání, vzbuzená ve čtenáři musí být v díle uspokojena.
· Všechny otázky co si čtenář klade by měli být zodpovězeny.
· Pokud bude v příběhu zmíněna nějaká věc, mělo by být vysvětleno za jakým účelem tam je.
PRAVIDLA NESMÍ OMEZOVAT TVŮRČÍ ROZLET
· Estetická pravidla jsou pro umělce spíše nepřítelem než pomocníkem.
Pět věcí, které jsem si odnesla jsou: charakter postavy je lepší popsat jejími reakcemi než přímým slovním popisem; popis by neměl být moc zdlouhavý, protože čtenář snadno ztratí pozornost; v kratších slohových útvarech je lepší se vyhnout velkému množství jmen a postav; název je velmi důležitý, je většinou právě tím, co čtenáře ke čtení přiláká; při popisu velmi dobře působí zapojení metafor a poetických přirovnání.
Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem.
dík za dnešní velmi zajímavou a přínosnou lekci s Milanem Šteindlerem. Je dobré slyšet od různých lidí, jak stejná pravidla platí ve filmu, v divadle i v literatuře... Co jsem se naučila:
1. je důležité dodržovat strukturu, ale zároveň ji můžeme porušit, když to funguje
2. diváka baví vtažení do děje, musí si klást otázky a dostávat odpovědi
3. děj nejlépe posouvá dialog - na základě dialogu se dozvídáme spoustu věcí o charakteru postavy, jejích pohnutkách, postojích, názorech, pocitech atd.
4. celek tvoří jednotlivé části, které spolu navzájem souvisí
5. jak jsou důležité body zvratu (plot pointy)
Děkuji za možnost se zúčastnit a těším se na další hodinu.
Zuzka Kratochvílová
dnešní hodina s Milanem Šteindlerem byla příjemným zpestřením.
Naučila jsem se:
1. I scenáristika vychází z Aristotelovy Poetiky, proto i informace dnes zaznamenané můžeme uplatnit v běžném psaní.
2. Psát tak, aby čtenáře stále zajímalo, jak to bude dál (ve scénáři i próze).
3. Musím znát dokonale postavu - její charakter (osobní, profesní a soukromý život); vnitřní život postavy utváří její životopis (z čeho vzešla, z čeho čerpá, co ji formovalo), vnější život pak odkrývá její charakter, chování apod.4. Hrdina má nějakou potřebu (motivaci) a my mu klademe překážky, se kterými musí bojovat; nutný konflikt (s někým nebo sám se sebou), protože bez konfliktu není drama.
5. Můžeme si pomoci vnitřním monologem (co si myslí), ale nesmí toho být moc.
Poznámek mám samozřejmě mnohem víc, ale tohle je má "top pětice":-).
Poznámek mám samozřejmě mnohem víc, ale tohle je má "top pětice":-).
Prosím, bylo by možné získat nakreslená schémata?
Zápisky z přednášky mám, ale schémata jsem neviděla vždycky celá. Děkuji moc.
Anna Vocelová
Ahoj Dano
Milan byl poslouchatelný a výživný. Příště zas...
A teď co si odnáším ze semináře. Tak vesměs jsou to už z dřívějška opakovačky, ale v novém kabátě:
-počátek - prostředek - konec a rezonance na závěr (tedy rozuzlení, ale to ještě není konec)
- vědět vše o hlavní postavě
- hned od počátku musíme vědět o konci
- důležitost postavy (její fyzický a vnitřní-duševní projev)
- dobrý scénář musíme umět nabídnout v jedné větě
- rozdíl mezi americkou a evropskou délkou (počtem stran) filmového scénáře (120 versus 90 stran) a poměr počtu stran pro uvedení do děje, zápletky a rozuzlení.
A taky v příloze posílám ten minutový minipříběh dle Milanova zadání. Pokusil jsem se také napsat dramatický příběh na minimální ploše.
Anna Vocelová
Milan byl poslouchatelný a výživný. Příště zas...
A teď co si odnáším ze semináře. Tak vesměs jsou to už z dřívějška opakovačky, ale v novém kabátě:
-počátek - prostředek - konec a rezonance na závěr (tedy rozuzlení, ale to ještě není konec)
- vědět vše o hlavní postavě
- hned od počátku musíme vědět o konci
- důležitost postavy (její fyzický a vnitřní-duševní projev)
- dobrý scénář musíme umět nabídnout v jedné větě
- rozdíl mezi americkou a evropskou délkou (počtem stran) filmového scénáře (120 versus 90 stran) a poměr počtu stran pro uvedení do děje, zápletky a rozuzlení.
A taky v příloze posílám ten minutový minipříběh dle Milanova zadání. Pokusil jsem se také napsat dramatický příběh na minimální ploše.
Wilson
.jpg)
Dramatická tvorba
Expozice: seznámení: postava, okolí, vztahy ven i uvnitř
Kolize protikladů následuje Krize,
Peripetie obrat, možnosti řešení
Rozuzlení katarze
Scénář :
Začátek
Expozice seznámení: postava, okolí, vztahy ven i uvnitř
Bod obratu 1. Pootočí, posune děj expozice se zahákne do děje, silnější moment
Konfrontace
Dramatická potřeba postavy, nahlédnutí do citového života, divák začne prožívat osobně
Překážky konflikt
Film se dělí na obrazy, má přinést emoce smích, pláč.
Bod obratu 2.
Příprava k bitvě – napnutí model USA
Rozuzlení.
Konec
Berlička – vnější hlas
TÉMA děj – fyzický
Citový
Postava – potřeba dramatická
Postava je děj – Profesní život, jak se mu daří. Osobní život partnerský život. Ssoukromí - sám co rád dělá.
Rozuzlení.
Konec
Berlička – vnější hlas
TÉMA děj – fyzický
Citový
Postava – potřeba dramatická
Postava je děj – Profesní život, jak se mu daří. Osobní život partnerský život. Ssoukromí - sám co rád dělá.
Důležité je vědět, jaký je žánr, co baví vás bude bavit
Pomůcka : kartičky s Obrazy, možno přehazovat.
Křížový střih, prostřihávají se dva obrazy.
Životopis postavy vnitřní a vnější. Vnitřní utváří charakter (životopis), vnější ho odkrývá (děj filmu)
Vnitřní je od narození, vnější je to co je vidět ve filmu.
Pomůcka : kartičky s Obrazy, možno přehazovat.
Křížový střih, prostřihávají se dva obrazy.
Životopis postavy vnitřní a vnější. Vnitřní utváří charakter (životopis), vnější ho odkrývá (děj filmu)
Vnitřní je od narození, vnější je to co je vidět ve filmu.
(Let, trosečník, Forest gump, Čínská čtvrť, Svědek, Uprchlík, Mind hunter, Sevn, Criminal, Papírový dům, Unavení sluncem, Ivan Paser, Fastbinder, Sid Field, Jak napsat scénář, Kerr, Čapek Jak se dělá…Okurava šamuro, 6 nocí a dní)
Úkol: scénka začátek zaujme a řekne nám něco o postavách
Úkol: scénka začátek zaujme a řekne nám něco o postavách
Yakeen
1. Základem scénáře je: Expozice, konfrontace, rozuzlení
2. Začátek filmu není expozice. Závěr - rozuzlení filmu, není konec filmu.
3. Psaní scénáře je řemeslo a jako takové má své pravidla, svoji strukturu. Ovšem, když jsi geniální, nemusíš je dodržovat.
4. Vždy musíš o své postavě vědět vše. Kdo je, proč tak jedná….
5. Když chceš rozvíjet příběh, musíš znát i jeho konec. Vědět o bodech zlomu, posunu. Jaký je smysl, co tím příběhem chci sdělit.
6. Kladu otázky, odpovídám na otázky, proč se to děje, protože …..
7. A umět říci jednou větou o čem můj scénář je.
Jana Bednářová
2. Začátek filmu není expozice. Závěr - rozuzlení filmu, není konec filmu.
3. Psaní scénáře je řemeslo a jako takové má své pravidla, svoji strukturu. Ovšem, když jsi geniální, nemusíš je dodržovat.
4. Vždy musíš o své postavě vědět vše. Kdo je, proč tak jedná….
5. Když chceš rozvíjet příběh, musíš znát i jeho konec. Vědět o bodech zlomu, posunu. Jaký je smysl, co tím příběhem chci sdělit.
6. Kladu otázky, odpovídám na otázky, proč se to děje, protože …..
7. A umět říci jednou větou o čem můj scénář je.
Jana Bednářová
Ujasnila jsem si rozdíl mezi románem a filmovým scénářem.
A určitě bych si přála pokračování.
Jarka Rymešová
Jarka Rymešová
Ilona Vystavělová
.jpg)
Všichni znáte ty scény z amerických westernů, kde chlapi seděj okolo ohně. Vy víte, že nazítří bude přestřelka, protože šerifové už po nich jdou. Postavy popíjejí whisky z plecháčků a vyprávějí si takový: „Víš, já ti něco povím, říkal to už můj táta… že správnej chlap musí mít vždycky teplý prádlo.“ Takhle filozofují… a tím se zvyšuje napětí před závěrečným bojem... zatímco v jiné části příběhu by to vůbec nefungovalo.Milan Šteindler.
PS. Právě taková scéna bude vaším úkolem. K tomu musíte promyslet, jaká historická (nebo vymyšlená) dramatická událost bude následovat.
Šteindler byl naprosto super, moc díky.
Martin Paruch
Martin Paruch
Ahoj Dano, koukala jsem na poslední číslo tvého červnového Zpravodaje a napadly mě dvě věci:
1) K té lekci scenáristiky Milana Šteindlera, na kterou se tímto hlásím, jsem chtěla navrhnout něco k obsahu. Nemohl by Milan nějaký vzorový scénář ukázat? Myslím, že většina z nás netuší, jak taková věc vypadá, nebo spíš má vypadat. Našla jsem si to na internetu, ale myslím, že to v kurzu tak trochu chybělo. A asi by nebylo od věci nějaká rada, jak takový scénář začít psát. Myslím tím techniky i náležitosti (formát - něco jako tady od slidu 21). A čím se liší filmový scénář od povídek či románů. Jak se liší scénář pro film a třeba pro rozhlasovou hru? On už něco z toho říkal na Loučeni, ale pro nováčky by to asi mělo zaznít. Abych shrnula, kam tím mířím - říkala jsem si, že by každý, kdo se kurzu účastní, měl mít dojem, že může napsat scénář.
2) Navrhovala bych do lektorského družení přibrat Veroniku Matysovou (školí už také na plný úvazek, hlavně kurzy on-line a soustředí se na kurzy, jak si splnit sen a napsat knížku. Dělá to z různých úhlů a dělá to moc dobře. Nedává zpětnou vazbu, na kurzech se práce studentů nečtou - jsou k tomu diskuse na FB vytvořené pro daný kurz. Ale dává hodně sofistikované návody, jak na to. Má skupinu Odstartujte svoji knihu, kde má téměř 7 tisíc sledujících.
Mimochodem, kurz pro ty, kteří chtějí napsat knihu, by mohl být tvým dalším on-line kurzem pro super-pokročilé.
Krásný den a držím palce s dalšími akcemi. Pokud budou nějaká školení, tak se hlásím;)
Klára Dvořáková
Mimochodem, kurz pro ty, kteří chtějí napsat knihu, by mohl být tvým dalším on-line kurzem pro super-pokročilé.
Krásný den a držím palce s dalšími akcemi. Pokud budou nějaká školení, tak se hlásím;)
Klára Dvořáková
· Začátečník potřebuje získat zběhlost a rutinu.
· Veškerá očekávání, vzbuzená ve čtenáři musí být v díle uspokojena.
· Všechny otázky co si čtenář klade by měli být zodpovězeny.
· Pokud bude v příběhu zmíněna nějaká věc, mělo by být vysvětleno za jakým účelem tam je.
· Estetická pravidla jsou pro umělce spíše nepřítelem než pomocníkem.
· Každý spisovatel si musí vypěstovat cit pro to, co funguje a proč.
PRAVIDLA VERSUS ZÁKONY ESTETIKY
Nepište bez základních znalostí kompozice
Nesnažte se psát jenom o tom, co znáte
Vyberte si žánr
Vytvářejte ve čtenářově mysli iluzi snů
Vyhýbejte se jako čertu čemukoliv, co by ho od toho snu odtrhlo
Než se naučíte používat hlavní formy beletrie, nesnažte se o porušování základních pravidel
· Žádná z výše uvedených pravidel nemá nic společného se zákony estetiky nebo s návodem, jak správně psát.
· Žánry mají společný prvek = fiktivní sen
· Dříve si mnoho spisovatelů myslelo, že beletrie má říkat pravdu nebo vyjádřit intuitivně realitu. (s tímto tvrzením jsou problémy)
· Existuje více správných způsobů
· Možnosti a volby jsou všude. Základní kameny stavby beletrie jsou pevně zaklíněné ve struktuře samotného vesmíru i v lidských srdcích.
Nesnažte se psát jenom o tom, co znáte
Vyberte si žánr
Vytvářejte ve čtenářově mysli iluzi snů
Vyhýbejte se jako čertu čemukoliv, co by ho od toho snu odtrhlo
Než se naučíte používat hlavní formy beletrie, nesnažte se o porušování základních pravidel
· Žádná z výše uvedených pravidel nemá nic společného se zákony estetiky nebo s návodem, jak správně psát.
· Žánry mají společný prvek = fiktivní sen
· Dříve si mnoho spisovatelů myslelo, že beletrie má říkat pravdu nebo vyjádřit intuitivně realitu. (s tímto tvrzením jsou problémy)
· Existuje více správných způsobů
· Možnosti a volby jsou všude. Základní kameny stavby beletrie jsou pevně zaklíněné ve struktuře samotného vesmíru i v lidských srdcích.
O ČEM PSÁT?
· Musíme dobře ovládat gramatiku, sloh, struktury odstavců atd. (nesmíme se zdržovat učením pravidel, která máme znát ze středních škol)
· Při psaní nesmíme vycházet jen ze sebe.
· Správný příklad (ukradli jste peníze- můžete popsat, jak jste je ukradli a pochybnosti, které vás přivedly k tomu, abyste to neukradli.)
· Musíme dobře ovládat gramatiku, sloh, struktury odstavců atd. (nesmíme se zdržovat učením pravidel, která máme znát ze středních škol)
· Při psaní nesmíme vycházet jen ze sebe.
· Správný příklad (ukradli jste peníze- můžete popsat, jak jste je ukradli a pochybnosti, které vás přivedly k tomu, abyste to neukradli.)
TŘI DIMENZE PSANÍ- MOTIV, AKCE, NÁSLEDEK
· Psaní o sobě musíte doplnit do tří Aristotelových dimenzí: tady a teď, akce, tam a tenkrát, motiv k akci, tam a jednou, výsledek akce
· To je tvůrčí, čím to doplňujete, co se opravdu stalo
· Doplnit každou akci ve třech dimenzích: v původu(minulosti), v rezonanci (budoucnosti) a mezitím akci.
· Začátek, prostředek a konec + poučení
JAK TO VIDÍ VÝTVARNICE- POHLED STUDENTKY
· Autor se má vyhnout psaní o tom, co sám zná a prožil
· Autor skládá scénu z drobných detailů, které jsou mu známé, a zasadí je do prostředí, které existuje nebo ho inspiruje.
· Nemusíme psát o události přesně jak se nám stala.
· Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav.
· Spisovatel si musí do podrobna všímat detailů ve svém okolí.
MÍCHÁNÍ ŽÁNRŮ
· Pokud autor usiluje o nezvyklost, může si vypůjčit strukturu jiného díla (např. divadle nebo filmu)
· Křížením žánrů (čas od času vzniká nová forma)
· Kombinace prózy a verše (zvyšuje emocionální náboj dramatu)
· Kombinace klasického italského stylu se stylem anglických lidových taškařic
· Míšení konvencí tragických a komických ve stylu černého humoru
· Povznesení brakových témat tradiční metodou inovací v literatuře
· Příkladem pozdvihnutí braku jsou knihy Tolkiena
· Psaní o sobě musíte doplnit do tří Aristotelových dimenzí: tady a teď, akce, tam a tenkrát, motiv k akci, tam a jednou, výsledek akce
· To je tvůrčí, čím to doplňujete, co se opravdu stalo
· Doplnit každou akci ve třech dimenzích: v původu(minulosti), v rezonanci (budoucnosti) a mezitím akci.
· Začátek, prostředek a konec + poučení
JAK TO VIDÍ VÝTVARNICE- POHLED STUDENTKY
· Autor se má vyhnout psaní o tom, co sám zná a prožil
· Autor skládá scénu z drobných detailů, které jsou mu známé, a zasadí je do prostředí, které existuje nebo ho inspiruje.
· Nemusíme psát o události přesně jak se nám stala.
· Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav.
· Spisovatel si musí do podrobna všímat detailů ve svém okolí.
MÍCHÁNÍ ŽÁNRŮ
· Pokud autor usiluje o nezvyklost, může si vypůjčit strukturu jiného díla (např. divadle nebo filmu)
· Křížením žánrů (čas od času vzniká nová forma)
· Kombinace prózy a verše (zvyšuje emocionální náboj dramatu)
· Kombinace klasického italského stylu se stylem anglických lidových taškařic
· Míšení konvencí tragických a komických ve stylu černého humoru
· Povznesení brakových témat tradiční metodou inovací v literatuře
· Příkladem pozdvihnutí braku jsou knihy Tolkiena
Vojta Polák
 |
| Letní semestr na Fakultě designu a umění v Plzni 2022 |
Lenka Holá
2. LEKCE - Co jsem se naučil:
1) Pro popis je důležité zapojit více smyslů.
2) Titulek a první věta jsou nejdůležitější pro upoutání pozornosti čtenáře.
3) Vyvaruj se častému opakování stejného slova.
4) Při vypravování dej pozor na zbytečně nudné a popisné části.
5) Pro oživení textu používej více přímé řeči.
Adam Roskovec
CO JSEM SE NAUČIL
Dialogy jsou zábavné a rychle posouvají děj
Popis je zajímavější, když se zapojí více smyslů
Dialog může rozvíjet osobnost postavy
Ke třem dimenzím patří neviditelná dimenze (ponaučení)
Popis zpomaluje děj1.
Esence jsou těžké k vytvoření
Je lepší pojmenovat věc konkrétně než abstraktně
V reformě vypravěč může být vševědoucí nebo omezený
Nepoužívat moc pasiva
Objektivní vypravěč pouze pozoruje a nezasahuje do děje
Co jsem se naučila v první hodině tvůrčího psaní:
Naučila jsem s co je literární pravda - „potřeba vypustit pravdivé prvky, aby literární dílo znělo pravdivěji.”Dále je nutné používat přímou řeč k tomu, aby text víc zaujal. Naopak abych se vyvarovala nezaujatosti tak je potřeba méně věci zdlouhavě popisovat.
Nesnažit se být literární a knižní.
Nepoužívat pasivní tvary sloves.
Nguyen My Linh
Nesnažit se být literární a knižní.
Nepoužívat pasivní tvary sloves.
Nguyen My Linh
Pět věcí, které jsem se naučila
1) v textu by se ve vhodném poměru měl střídat popis, dialog a akce
2) psaní je řemeslo - naučit se psát jako světový průměr není těžké, když se řídíme určitými pravidly
3) je dobré, když je v textu nějaké neviditelné poselství, jako je třeba poučení v bajkách
4) u přímé řeči bychom měli šetřit slovy jako “řekl” a místo něj využívat jiná - uchechtl se, poznamenal…
5) když chceme dobře psát, měli bychom hodně číst
2) psaní je řemeslo - naučit se psát jako světový průměr není těžké, když se řídíme určitými pravidly
3) je dobré, když je v textu nějaké neviditelné poselství, jako je třeba poučení v bajkách
4) u přímé řeči bychom měli šetřit slovy jako “řekl” a místo něj využívat jiná - uchechtl se, poznamenal…
5) když chceme dobře psát, měli bychom hodně číst
Anežka Strnadová
1) Pro popis je důležité zapojit více smyslů.
2) Titulek a první věta jsou nejdůležitější pro upoutání pozornosti čtenáře.
3) Vyvaruj se častému opakování stejného slova.
4) Při vypravování dej pozor na zbytečně nudné a popisné části.
5) Pro oživení textu používej více přímé řeči.
Adam Roskovec
Dialogy jsou zábavné a rychle posouvají děj
Popis je zajímavější, když se zapojí více smyslů
Dialog může rozvíjet osobnost postavy
Ke třem dimenzím patří neviditelná dimenze (ponaučení)
Popis zpomaluje děj1.
Esence jsou těžké k vytvoření
Je lepší pojmenovat věc konkrétně než abstraktně
V reformě vypravěč může být vševědoucí nebo omezený
Nepoužívat moc pasiva
Objektivní vypravěč pouze pozoruje a nezasahuje do děje
Vojtěch Polák
Co jsem se naučila:
Zapojovat do textu dialogy a přímou řeč pro zajímavější zpestření textu.
Psát jen to co je důležité v příběhu (nemusím tedy popisovat vše co se stalo, co není nezbytné pro příběh samotný).
Když něco předložím, musím dát i důvod, aby čtenář měl chuť číst (i v popisu například napíšu něco je hezké tak proč je tomu tak).
Hodně popisovat detaily.
Název příběhu musí být poutavý, stejně tak i první věta aby nás vtáhla hned do čtení.
Psát jen to co je důležité v příběhu (nemusím tedy popisovat vše co se stalo, co není nezbytné pro příběh samotný).
Když něco předložím, musím dát i důvod, aby čtenář měl chuť číst (i v popisu například napíšu něco je hezké tak proč je tomu tak).
Hodně popisovat detaily.
Název příběhu musí být poutavý, stejně tak i první věta aby nás vtáhla hned do čtení.
Sára Schejbalová
 |
| 6. lekce kurzu pro super-pokročilé s Danou 16. června 2022 |
Ahoj,
mám zajímavé téma na některou příští lekci - jak psát přímé řeči, když se vede komunikace mezi více lidmi několika různými jazyky zároveň a ještě spíše nonverbálně.
mám zajímavé téma na některou příští lekci - jak psát přímé řeči, když se vede komunikace mezi více lidmi několika různými jazyky zároveň a ještě spíše nonverbálně.
Mimochodem, našel jsem v knihobudce Dobrodružství v pěti dílech světa od Egona Ervina Kische. Na takovou úroveň cestopisů a reportáží bych se chtěl někdy dostat, není-li to moc ambiciózní.
Michal Hejna
Michal Hejna
Zkoušeli jsme vypilovat cestopisný text Bohunky Kopřivové Žirafí ženy. Vaše úpravy jsou zde.
Nezačínat od Adama, to nikoho nezajímá.
 |
| Pepi Lustig v červnu 2022 v Praze |
Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem.
Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
Potkala jsem dnes v Praze Arnošta Lustiga. Chlapcům tradičně říká TY BEJKU. A jmenuje se Pepi. Arnoštův baječný syn... Přijde mezi nás na podzim vyprávět o scénaristice a filmech.
A ještě pro Michala odkaz na inspirativní povídkový film DIVOKÉ HISTORKY.Dana Emingerová
Naše příběhy mohou začínat v různé časové fázi.
1. Začínáme vyprávění od začátku, postupujeme chronologicky až k vyvrcholení a závěru.
2. Začínáme od konce a vracíme se na počátek věcí, kdy se objasní, proč to dopadlo, jak to dopadlo...(často v detektivkách)
3. Příběh začneme uprostřed. V bodě, kdy děj už probíhá. Vybereme nejdramatičtější okamžik, kdy začít.
(Shakespeare mohl Hamleta začít pohřbem Hamletova otce nebo následným sňatkem Hamletovy matky se strýcem Poloniem, ale rozhodl se otevřít to okamžikem, který s největší pravděpodobností přiměl Hamleta přehodnotit nedávné události. Okamžikem, kdy na scénu vstupuje duch jeho otce, který se dožaduje pomsty.)
Můžeme zkusit začít uprostřed. Představte si úvodní scénu: Žena stojí v noci v uličce v dešti a v ruce drží nůž.
Pak si, aniž byste o tom příliš přemýšleli, zkuste představit hned další věc, která se stane, pak další a další. A zkuste napsat celý příběh. Jak to dopadne, je jen na vás. Nebojte se použít všechny cihličky a třeba i esence. Nebojte se zapojit například i nějakého ducha... Fantazii se meze nekladou!
1. Začínáme vyprávění od začátku, postupujeme chronologicky až k vyvrcholení a závěru.
2. Začínáme od konce a vracíme se na počátek věcí, kdy se objasní, proč to dopadlo, jak to dopadlo...(často v detektivkách)
3. Příběh začneme uprostřed. V bodě, kdy děj už probíhá. Vybereme nejdramatičtější okamžik, kdy začít.
(Shakespeare mohl Hamleta začít pohřbem Hamletova otce nebo následným sňatkem Hamletovy matky se strýcem Poloniem, ale rozhodl se otevřít to okamžikem, který s největší pravděpodobností přiměl Hamleta přehodnotit nedávné události. Okamžikem, kdy na scénu vstupuje duch jeho otce, který se dožaduje pomsty.)
Můžeme zkusit začít uprostřed. Představte si úvodní scénu: Žena stojí v noci v uličce v dešti a v ruce drží nůž.
Pak si, aniž byste o tom příliš přemýšleli, zkuste představit hned další věc, která se stane, pak další a další. A zkuste napsat celý příběh. Jak to dopadne, je jen na vás. Nebojte se použít všechny cihličky a třeba i esence. Nebojte se zapojit například i nějakého ducha... Fantazii se meze nekladou!
Nataša Richterová
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu pro začátečníky a mírně pokročilé 9. června 2022 |
Dialog je motor.
Vše musí být uvěřitelné.
Aristoteles říká, že text má tři části - začátek, prostředek a konec (podle Hemingwaye včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek)
Čtvrtá je neviditelná část - proč jsme text psali (tu má viditelnou jen bajka)
Není na škodu používat Hemingwayův "shit-detektor" neboli sračkoměr
Je třeba zabíjet své miláčky
Linda Hájková
Vše musí být uvěřitelné.
Aristoteles říká, že text má tři části - začátek, prostředek a konec (podle Hemingwaye včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek)
Čtvrtá je neviditelná část - proč jsme text psali (tu má viditelnou jen bajka)
Není na škodu používat Hemingwayův "shit-detektor" neboli sračkoměr
Je třeba zabíjet své miláčky
Linda Hájková
O přepisování (Stephen King) 1. První verzi povídky či románu by neměl autor nikomu číst ani vypravovat, aby jej názory jiných lidí neovlivnily a nenarušily jeho vlastní představu. Čas na posouzení ze strany další osoby by měl přijít poté, kdy jsou povídka či román dokončené, tedy, až když už má autor hotovou druhou verzi.
2. Čas „kynutí“. Autor by měl rukopis na nějaký čas, tedy na dobu, kdy jeho silné ztotožnění se s dílem opadne a on i pozapomene, uložit někam hluboko do šuplíku a po tu dobu se k němu vůbec nevracet, ani kdyby cítil silné nutkání. Tento čas „kynutí“ autorovi umožní, aby získal od svého díla potřebný odstup, nadhled. Ideální je, když svůj výtvor čte, jako kdyby ho napsal někdo jiný.
3. Poté, kdy autor uzná, že doba zhrání je dostatečná, zavře se v pokoji, vypne telefony, a pustí se do čtení s tužkou, případně záznamníkem.
a) Nejprve „uklízí“ překlepy, nesrovnalosti, nepřesnosti.
b) Vyškrtává nadbytečná slova: příslovce, přivlastňovací zájmena, přídavná jména ...
c) Likvidace „miláčků“ – nadbytečné věty, odstavce, popisy aj. U cizích to jde totiž vždy snáz, protože jinak autoři u čerstvě dopsaného díla mají pocit, že právě tyhle věty, popisy, postřehy apod. jsou „geniální“, a jen velice neradi a obtížně se s nimi loučí (je to jako by řezali sami sebe).
d) Díky časovému dostupu snáze objeví „díry“ v ději (tj., kdy zjistí, že je třeba do děje přidat další pasáž, aby se stal srozumitelnější a aby vše logicky navazovalo) či v jednání svých postav. Je-li například rdina vykreslován jako čestný člověk, nemůže například v polovině příběhu najednou udělat něco, co je s jeho dosavadním jednáním v naprostém rozporu.
e) S předchozím souvisí naopak dopisování objasňovacích a doplňovacích vět a odstavců tam, kde je to nezbytné pro lepší vykreslení a pochopení příběhu.
4. Po přečtení a opravách by si ještě autor měl klást otázky jako: „Drží ten příběh pohromadě? Plyne přirozeně? Nejsou v něm nějaké zbytečné odbočky, které by odváděly čtenářovu pozornost od hlavního děje?
3. Poté, kdy autor uzná, že doba zhrání je dostatečná, zavře se v pokoji, vypne telefony, a pustí se do čtení s tužkou, případně záznamníkem.
a) Nejprve „uklízí“ překlepy, nesrovnalosti, nepřesnosti.
b) Vyškrtává nadbytečná slova: příslovce, přivlastňovací zájmena, přídavná jména ...
c) Likvidace „miláčků“ – nadbytečné věty, odstavce, popisy aj. U cizích to jde totiž vždy snáz, protože jinak autoři u čerstvě dopsaného díla mají pocit, že právě tyhle věty, popisy, postřehy apod. jsou „geniální“, a jen velice neradi a obtížně se s nimi loučí (je to jako by řezali sami sebe).
d) Díky časovému dostupu snáze objeví „díry“ v ději (tj., kdy zjistí, že je třeba do děje přidat další pasáž, aby se stal srozumitelnější a aby vše logicky navazovalo) či v jednání svých postav. Je-li například rdina vykreslován jako čestný člověk, nemůže například v polovině příběhu najednou udělat něco, co je s jeho dosavadním jednáním v naprostém rozporu.
e) S předchozím souvisí naopak dopisování objasňovacích a doplňovacích vět a odstavců tam, kde je to nezbytné pro lepší vykreslení a pochopení příběhu.
4. Po přečtení a opravách by si ještě autor měl klást otázky jako: „Drží ten příběh pohromadě? Plyne přirozeně? Nejsou v něm nějaké zbytečné odbočky, které by odváděly čtenářovu pozornost od hlavního děje?
5. REZONOVÁNÍ. V této konečné fázi by se měl autor zeptat sám sebe, zda napsané je schopno udržet se v mysli čtenáře ještě nějakou dobu poté, kdy knihu odloží. Vyvolat v něm onu kýženou rezonanci, kterou svým příběhem vyvolat zamýšlel.
6. Po odstranění a zapracování všeho, co odstranit či doplnit chtěl, napíše autor druhou verzi, kterou již může dát k nahlédnutí dalším osobám. King uvádí, že jako prvnímu by to mělo být jeho tzv. ideálnímu čtenáři, tedy někomu hodně blízkému, kdo ho zná a současně dokáže být zdravě kritický (což je v případě S. Kinga jeho žena).
7. Autor musí počítat s tím, že co čtenář, to také jiný názor. Co se líbí jednomu, nemusí vůbec vyhovovat druhému. Jeden je nadšen z konkrétní postavy, druhého naopak může tato postava odpuzovat a přidat mu nevěrohodná. Nemůže nikdy očekávat jednomyslný názor.
8. S tímto subjektivním hodnocením posuzovatelů má autor nakládat opatrně, a nemusí vždy na takové různorodé názory brát zřetel. Jedině, pokud se většina posuzovatelů shodne, že jim v díle něco přišlo nepravděpodobné, příliš vykonstruované, pak by se měl určitě nad tím zamyslet a příslušnou část i změnit.
9. Vítané jsou v každém případě připomínky, které se týkají nějakých zcela konkrétních popisovaných reálií (například zbraní, automobilů, historických událostí aj.) a které napíše člověk, který je v dané oblasti odborník. Tyto poznatky je pochopitelně třeba vítat, brát vážně a podle jeho připomínek změnit.
10. Závěr: Pište pro „ideálního čtenáře“ radí S. King. Pište tak, jako byste psali jenom pro něj. Ptejte se: Dokázala by ho tahle epizoda rozesmát, roztesknit, rozplakat, vyděsit? Je tohle pro něj dost dobré? Jak by asi reagoval na tohle......?
6. Po odstranění a zapracování všeho, co odstranit či doplnit chtěl, napíše autor druhou verzi, kterou již může dát k nahlédnutí dalším osobám. King uvádí, že jako prvnímu by to mělo být jeho tzv. ideálnímu čtenáři, tedy někomu hodně blízkému, kdo ho zná a současně dokáže být zdravě kritický (což je v případě S. Kinga jeho žena).
7. Autor musí počítat s tím, že co čtenář, to také jiný názor. Co se líbí jednomu, nemusí vůbec vyhovovat druhému. Jeden je nadšen z konkrétní postavy, druhého naopak může tato postava odpuzovat a přidat mu nevěrohodná. Nemůže nikdy očekávat jednomyslný názor.
8. S tímto subjektivním hodnocením posuzovatelů má autor nakládat opatrně, a nemusí vždy na takové různorodé názory brát zřetel. Jedině, pokud se většina posuzovatelů shodne, že jim v díle něco přišlo nepravděpodobné, příliš vykonstruované, pak by se měl určitě nad tím zamyslet a příslušnou část i změnit.
9. Vítané jsou v každém případě připomínky, které se týkají nějakých zcela konkrétních popisovaných reálií (například zbraní, automobilů, historických událostí aj.) a které napíše člověk, který je v dané oblasti odborník. Tyto poznatky je pochopitelně třeba vítat, brát vážně a podle jeho připomínek změnit.
10. Závěr: Pište pro „ideálního čtenáře“ radí S. King. Pište tak, jako byste psali jenom pro něj. Ptejte se: Dokázala by ho tahle epizoda rozesmát, roztesknit, rozplakat, vyděsit? Je tohle pro něj dost dobré? Jak by asi reagoval na tohle......?
Jarka Rymešová
Ale máte pravdu, něco s tím udělám. Díky všem.
Martin Tomášek
Martin Tomášek
Dobrý den,
moc děkuju za včerejší skvělou 8. lekci. Posílám příběh ženy s nožem a krátký dialog k tématu Klid před bouří z minulé hodiny.
moc děkuju za včerejší skvělou 8. lekci. Posílám příběh ženy s nožem a krátký dialog k tématu Klid před bouří z minulé hodiny.
Moc mě psaní baví (jen je to teda hrozný žrout času).
Hana Hermanová
Hana Hermanová
Přečtěte si znovu vaše povídky a pokuste se definovat hlavní myšlenku příběhu. Jak na to?
Například hlavní myšlenka Orwellova románu 1984 by mohla znít: Totalita je zrůdný systém.
Romeo a Julie má jako hlavní myšlenku: Velká láska překoná i smrt.
Král Lear: Slepá důvěra vede ke zkáze.
Othello: Žárlivost ničí sebe sama i objekt své lásky.
Zkuste najít ve svých příbězích hlavní myšlenku, základní pohnutku, hnací sílu... A zvykněte si hledat ji vždy. Když dopíšete, zamyslete se nad tím, o čem to vlastně je. A pokud to najdete, tak podle toho příběh upravte. Vaše příběhy tak dostanou další rozměr.
Nataša Richterová
Zkuste najít ve svých příbězích hlavní myšlenku, základní pohnutku, hnací sílu... A zvykněte si hledat ji vždy. Když dopíšete, zamyslete se nad tím, o čem to vlastně je. A pokud to najdete, tak podle toho příběh upravte. Vaše příběhy tak dostanou další rozměr.
Nataša Richterová
1. Nepoužívat trpný rod
2. Názvy vymýšlíme podle cílových skupin
3. Máme šetřit s vulgarismy
4. Expozice končí incidentem
5. První věta může začít otázkou
2. Názvy vymýšlíme podle cílových skupin
3. Máme šetřit s vulgarismy
4. Expozice končí incidentem
5. První věta může začít otázkou
Vojta Polák
První a poslední věty z knih:
Zelená míle - Stephen King
Stalo se to v roce 1932, kdy státní věznice byla stále v Cold Mountain. A bylo tam samozřejmě i to elektrické křeslo.
Každý musí umřít, neexistují žádné výjimky, to dobře vím, ale někdy - ach, Bože - je Zelená míle tak dlouhá.
Spad - František Kotlet
,,Říká se, že zrzaví lidi nemaj duši.”
Kouřili jsme, dívali se na vlajku třepotající se ve větru na pozadí černého kouře a bylo nám dobře.
Stopařův průvodce galaxií - Douglas Adams
Kdesi daleko v zaostalých a nezmapovaných končinách onoho cípu Západního spirálního ramene naší Galaxie, který si rozhodně nemůže dělat nároky na módnost, leží jedno malé, bezvýznamné žluté slunce.
"Prima. Tak se drž, chlapče, skočíme si něco zhltnout do Restaurantu na konci vesmíru."
Volání netvora - Patrick Ness
Netvor se zjevil těsně po půlnoci. Tak jak to netvoři obvykle dělávají.
Conor svoji maminku pevně držel. A tak ji konečně mohl nechat odejít.
Stalo se to v roce 1932, kdy státní věznice byla stále v Cold Mountain. A bylo tam samozřejmě i to elektrické křeslo.
Každý musí umřít, neexistují žádné výjimky, to dobře vím, ale někdy - ach, Bože - je Zelená míle tak dlouhá.
Spad - František Kotlet
,,Říká se, že zrzaví lidi nemaj duši.”
Kouřili jsme, dívali se na vlajku třepotající se ve větru na pozadí černého kouře a bylo nám dobře.
Stopařův průvodce galaxií - Douglas Adams
Kdesi daleko v zaostalých a nezmapovaných končinách onoho cípu Západního spirálního ramene naší Galaxie, který si rozhodně nemůže dělat nároky na módnost, leží jedno malé, bezvýznamné žluté slunce.
"Prima. Tak se drž, chlapče, skočíme si něco zhltnout do Restaurantu na konci vesmíru."
Volání netvora - Patrick Ness
Netvor se zjevil těsně po půlnoci. Tak jak to netvoři obvykle dělávají.
Conor svoji maminku pevně držel. A tak ji konečně mohl nechat odejít.
Anežka Strnadová
První a poslední věty z knih:
451 stupňů Fahrenheita
Byla to rozkoš – pálit. Pozoroval s obzvláštní rozkoší, jak jsou předměty pohlcovány, jak věci černají a jak se mění.
Na poledne… Až přijdeme do města.
451 stupňů Fahrenheita
Byla to rozkoš – pálit. Pozoroval s obzvláštní rozkoší, jak jsou předměty pohlcovány, jak věci černají a jak se mění.
Na poledne… Až přijdeme do města.
Bílá nemoc
Mor je to, mor.
Robinson Crusoe
A Robinson vedl dlouho velmi spokojený, ale až do stáří pohnutý život.
Vojta Polák
 |
| Víkendový kurz pro začátečníky i pokročilé 4.-5. června 2022 na Vinohradech |
Méně je více - ani kaviár se nedá jíst po hrstech a pořád.
Šetřit s metaforami.
Nechat čtenáře snít můj příběh a nerušit ho (např. zbytečnými detaily).
Psát více dialogů, než přímé řeči lopotně opisovat a pořád něco vysvětlovat.
Používat Hemingwayův "shit-detektor" na prosívání textu (vyhodit hovna, ať mi v textu nesmrdí)
Nechat někdy na konci rezonanční větu.
Alexandra Safi Narwa
Šetřit s metaforami.
Nechat čtenáře snít můj příběh a nerušit ho (např. zbytečnými detaily).
Psát více dialogů, než přímé řeči lopotně opisovat a pořád něco vysvětlovat.
Používat Hemingwayův "shit-detektor" na prosívání textu (vyhodit hovna, ať mi v textu nesmrdí)
Nechat někdy na konci rezonanční větu.
Alexandra Safi Narwa
Literární pravda neznamná totéž, co realita - vše musí být uvěřitelné a přehledné.
Nálepky - popisovat postavy akcí, jak jednají, nikoliv přívlastky.
Pasivní rod, příslovce a přídavná jména brzdí energii, dialogy a slovesa ji dodávají.
Vědět, proč jsem text psala - směrování, pointování
Text by neměl mít dva konce, ale může mít za koncem ještě rezonanci.
Musíme umět "zabíjet miláčky" - tedy zestručňovat text, čemuž slouží i Hemingwayův "shit-detektor".
Lenka Němečková
 |
| Víkendový kurz pro začátečníky i pokročilé 4.-5. června 2022 |
Nebát se při psaní se odvázat.
Dbát na Hemingwayův "shit-detektor" - nepsat zbytečnosti
Příběh má mít začátek, prostředek a konec
Nenálepkovat své postavy
Vyvarovat se příliš mnoha metafor.
Děkuji za dnešní den.
Jana Öztürk
Snažit se nepustit pozornost čtenáře.
Dokončit všechny metafory a dát jim souvislosti.
Nic nepřehánět.
Pokusit se text vyvažovat, aby měl v proporcích začátek, prostředek a konec.
Emma Adamcová
Psaní nesmí být nuda.
Jak zaujmout čtenáře - háček k příběhu.
Napsat příběh na sedm slov.
Pojmenovávat zajímavě a poutavě své povídky.
Analyzovat a rozebírat příběhy - všímat si chyb svých i chyb ostatních
Jsem pokročilá, takže už jsem všechnu teorii znala z předchozích kurzů
Jasmin Carmel
Vyvarovat se pasivních tvarů sloves.
Nevěšet na zeď flitny, ze kterých se nevystřelí.
Odosobnit se od svého příběhu - dívat se na něj zvenčí jako "neznalec".
Střídat popis, dialog, akci.
Méně je někdy více (metafory, vtipy).
Marek Bucko
Metaforami šetřit - jako šafránem.
Hemingwayův "shit-detektor"
Spisovatel je služebníkem čtenáře.
Energii textu dodává: přímá řeč, slovesa v aktivním tvaru
Udržet čtenáře ve snu.
Hana Hlouchová
.jpg) |
| Víkendový kurz pro začátečníky i pokročilé 4.-5. června 2022 |
Dnešní kurz byl opravdu skvělý. Potřebuji věci slyšet hlavně vícekrát, aby mi došly.
Není to se mnou tak špatné - konečně jsem napsala strukturovaný text, ale neumím to rychle.
Líbilo se mi zařazení citací z Aristotelovy Poetiky - ráda bych něco využila při výuce svých žáků v ZŠ Heřmánek.
Důležité jsou nadpisy
Text může mít na konci rezonanci.
Musíme dávat pozor na opakování slov.
Mirka Adamcová
Uvědomila jsem si důležitost chytrého dialogu.
Stručnost - líbily se mi příběhy na sedm slov.
Konec s rezonancí.
Vtip o kovbojovi a Indiánovi krásně ukazuje míjení v komunikaci.
Představení postav v akci.
Renata Libal
děkuji za dnešek. Bylo to pro mě moc zajímavé, přínosné, jiné… Manžel mně včera řekl: „Nemusíš tam chodit, není to nutné. Prostě to propadne.“
A já jsem ráda, že jsem překonala obavy. Pocit, že tam má být místo mě moje dcera. Lítost, že tam není. Takže: Všechno zlé je k něčemu dobré.
Pozdravuj Renatu. I její komentáře byly velmi přínosné. Je to zajímavá osobnost.
A co jsem se naučila?
Čtenář se nesmí nudit. Musí zůstat v našem snu.
Nestydět se na to, co píšeme.
Hodně používat v textu slovesa, méně přídavná jména a příslovce.
Flinty na zdi.
Dialogy dodávají textu energii.
Vyvarovat se pasivních tvarů sloves.
Používat Hemingwayův "sračkoměr".
Irena Taterová
Dobrý den Dano, Natašo a Kláro!Petra Zelenková
psaní anotace se nevyhnete. Je upoutávkou na knihu. Ukazujete čtenáři zápletku, vyvoláváte otázky, představujete hlavní postavu, styl psaní i žánr. Sice možná lze někde vydat knížku i bez anotace, ale tím se vzdáváte mocného prodejního nástroje. Navíc budete anotaci potřebovat i při komunikaci s případným vydavatelem. A i když se rozhodnete knížku vydat sama, budete anotaci potřebovat v prodejních textech při představení knihy čtenářům na webu nebo sociálních sítích. Na základě anotace si vybírá distributor knihy pro prodej a odhaduje její prodejnost. Anotace se dává do databáze knih...
Ano, občas to někdo řeší ukázkou z knihy, ale jsou to spíš výjimky. Většina čtenářů postupuje takto: pohled na obálku - vizuál, název knihy, pak anotace a až potom případně otevřou knihu a čtou první větu... Statistiky bohužel nemám. Jen zkušenost z nakladatelství a z kurzů od vašich kolegů. Jak si vybíráte knížku vy? Otevíráte je rovnou a čtete první větu? Možná ano, ale myslím, že jste tím spíše výjimečná.
Za sebe bych vám dokonce doporučila napsat si anotaci ještě dříve než celou knihu;)). Umožní vám to napojit se na její chemii a neopomenout to podstatné, o čem kniha má být. Kdykoliv ji pak můžete šperkovat a přepisovat.
Klára Dvořáková
 |
| 5. lekce dlouhodobého kurzu pro super-pokročilé 2. června 2022 |
Dnes jsem se u super-pokročilých naučila:
1) Nesměšovat vypravěčské formy (ich a er formu) v rámci jednoho textu
2) Šetřit se zásahy shůry (deus ex machina) - příliš mnoho náhod v jednom textu jej znevěrohodní
3) Být pokorně hrdí na své psaní (věřit v nejlepší možný výsledek, ale mít pokuru ke čtenáři, sdílet, ale neexhibovat)
5) U pokročilých je prima parta a ostré tempo
Hana Hermanová
Ahoj Dano,
na základě naší včerejší debaty o mém cestopisu ze Sokotry prosím o názor, jak se vypořádat se společným vyprávěním dvou atorů. Může jít třeba i o líčení manželské dvojice, kdy na návštěvě vyprávějí společně nějaký zážitek a navzájem se doplňují svými pocity typu - to jsem tenkrát myslel, že...
Na papíře by v tomto případě ale přímá řeč nefungovala, protože by rušila plynulost vyprávění. Na druhou stranu použít er formu se mi nechce, protože to jednak snižuje autenticitu, jednak by to vypadalo zvláštně, když je zřejmé, že to vypráví autoři. Celý článek o Sokotře přikládám.
Michal Hejna
na základě naší včerejší debaty o mém cestopisu ze Sokotry prosím o názor, jak se vypořádat se společným vyprávěním dvou atorů. Může jít třeba i o líčení manželské dvojice, kdy na návštěvě vyprávějí společně nějaký zážitek a navzájem se doplňují svými pocity typu - to jsem tenkrát myslel, že...
Na papíře by v tomto případě ale přímá řeč nefungovala, protože by rušila plynulost vyprávění. Na druhou stranu použít er formu se mi nechce, protože to jednak snižuje autenticitu, jednak by to vypadalo zvláštně, když je zřejmé, že to vypráví autoři. Celý článek o Sokotře přikládám.
Michal Hejna
Děkuji za dnešní pátou lekci a těším se na tu další.
Posílám své výtvory - tři verze příběhu a také celou povídku, ze které jsem "tři verze příběhu" vytrhla, aby se případní zájemci dozvěděli, kde se najednou v povídce vzalo čtyřleté dítě:-).
Jo a abych nezapomněla - potvrzuji rovněž svou účast na bonusové hodině Milanem Šteindlerem.
Anna Vocelová
Jo a abych nezapomněla - potvrzuji rovněž svou účast na bonusové hodině Milanem Šteindlerem.
Anna Vocelová
Ernest Hemingway řekl, že každý opravdový příběh končí smrtí.
1/ Tragédie však není jen pouhým zobrazením utrpení.
2/ Hlavní hrdina by měl na něčem lpět a jeho lpění by mělo být vyřčeno.
3/ příběh musí mít proporce: začátek, prostředek a konec. Obzvláště silný závěr je nutný! Závěr, který čtenáři nepřináší poučení, působí, jako by postrádal moment katarze - tu vnitřní očistu člověka, která následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo setkání se zlem. Zkrátka tragédie bez katarze přestává být tragédií.
Nataša Richterová2/ Hlavní hrdina by měl na něčem lpět a jeho lpění by mělo být vyřčeno.
3/ příběh musí mít proporce: začátek, prostředek a konec. Obzvláště silný závěr je nutný! Závěr, který čtenáři nepřináší poučení, působí, jako by postrádal moment katarze - tu vnitřní očistu člověka, která následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo setkání se zlem. Zkrátka tragédie bez katarze přestává být tragédií.
 |
| Dvoudenní kurz 30.-31. 5. v Českých Budějovicích |
Naučila jsem se kreativně pracovat.
Pochopila jsem, jak se mají psát příběhy - co by měly obsahovat, co je dobře, co je špatně.
Ne každému se musí líbit to samé, každý má na věci jiný názor.
Alexandra Melicharová
Správné psaní přímé řeči
- Přímá řeč je vždy ohraničena uvozovkami a vyjadřuje, co přesně někdo říkal, křičel nebo klidně i šeptal. Je to doslovné přepsání jeho řeči. Pokud bychom přepisovali větu do komiksu, přímá řeč by byla tím, co by se objevilo v bublině.
- Uvozovací věta uvozuje přímou řeč, nějakým způsobem ji v textu uvádí. Jsou to věty typu: řekl, zeptal se, zvolal, odpověděl, požádal apod. Uvozovací věta nám říká, kdo a jak mluví.
- Přímá řeč je vždy ohraničena uvozovkami a vyjadřuje, co přesně někdo říkal, křičel nebo klidně i šeptal. Je to doslovné přepsání jeho řeči. Pokud bychom přepisovali větu do komiksu, přímá řeč by byla tím, co by se objevilo v bublině.
- Uvozovací věta uvozuje přímou řeč, nějakým způsobem ji v textu uvádí. Jsou to věty typu: řekl, zeptal se, zvolal, odpověděl, požádal apod. Uvozovací věta nám říká, kdo a jak mluví.
.jpg)
Přímá řeč a za ní uvozovací větaPř.: „Dobrý den!“ pozdravil Jeník vesele a vstoupil do obchodu.
„Jen počkej, zajíci!“ volal zuřivě vlk.
„Jak se máš?“ zeptal se mě hned po příchodu Karel.
- Jestliže následuje za přímou řečí uvozovací věta, nepíšeme na jejím konci nikdy tečku. Místo tečky píšeme čárku. S tím souvisí i to, že na začátku uvozovací věty píšeme malé písmeno.
Př.: „Tak už jsem konečně doma,“ zaradoval se pocestný.
„Dlouho jsem tě neviděla,“ usmála se na mne Jitka.
„Dnes si zopakujeme vyjmenovaná slova,“ začal hodinu učitel.
- I v případě, že končí přímá řeč otazníkem nebo vykřičníkem, píšeme na začátku uvozovací věty malé písmeno. Pokud uvozovací věta stojí za přímou řečí, kterou uvozuje, nikdy nezačíná velkým písmenem.
Př.: „Stůj!“ zvolal policista.
„Jak se máš?“ zeptala se mě starostlivě matka.
Uvozovací věta a za ní přímá řeč- Jak už jsme si řekli v předešlém případě, přímá řeč začíná vždy velkým písmenem. Uvozovací věta je od ní oddělena nejen uvozovkami, ale také dvojtečkou.
Př.: Babička pravila: „Chlapče, podej mi šití.“
Udiveně se zeptala: „To už je tolik hodin?“
Zuzka nadšeně křičela: „Hurá, už jsou prázdniny!“
- Uvozovací věta může ale klidně malým písmenem začínat, i přestože stojí před přímou řečí.
Př.: Přišel za mnou a zeptal se: „Proč jsi dorazil až teď?“ Pavla se prohlédla v zrcadle a prohlásila: „Myslím, že už můžeme jít.“
Přímá řeč rozdělená uvozovací větou
- Pokud je přímá řeč rozdělena na dvě části, druhá část už velkým písmenem nezačíná. Navíc platí pro první část přímé řeči to, že nemůže končit tečkou. Vložená uvozovací věta začíná malým písmenem.
Př.: „Chlapče,“ ozvala se babička z pokoje, „podej mi šití.“
„Hurá,“ křičela nadšeně Zuzka, „začaly prázdniny!“
„Zajíci,“ volal vlk naštvaně, „jen počkej, až tě chytím!“
- Za uvozovací větou píšeme čárku. Můžeme tedy říct, že vložená uvozovací věta je od přímé řeči oddělena z obou stran čárkami.
Př.: „Karkulko,“ oslovil holčičku vlk, „kampak jdeš?“
„Nevím,“ ozval se Patrik, „proč bych nemohl jít taky.“
napsala jsem dnes Vánici - první verzi háčku na společnou povídku. Inspirovalo mě víkendové sněžení v Krkonoších, včerejší výpadek proudu a Dekameron.
Chtěla jsem vytvořit rámec, kam se "vejde všechno", a chtěla jsem, aby to pro zúčastněné byla co nejvíc hra. Jako když na pláži stavíš hrad a tak. Každý tam přidá něco svého a vznikne půvabná směsice všeho možného, aby to bylo co nejotevřenější pro každého, kdo si chce hrát a mělo to co nejméně limitů.
Mám představu, že každý, kdo by se chtěl zapojit, by se představil jednou větou, jak je uvozeno v závěru prvního textu. A pak by to přes nějakou základní kostru příběhu (co všechno se může stát ve sněhem zasypaném hotelu) pokračovalo přes vyprávění krátkých příběhů každého z nás.
O té kostře bychom mohli vést diskusi, kam by to lidé chtěli směřovat a tak. Měla by to být zábava. Takový písmenkový mejdan. Je to nástřel a první verze, tak dej vědět.
Míša Štěpánka Sedláčková
Tohle mě žene dál
!
Anežka, studentka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara na ZČU v Plzni nám napsala po ukončení kurzu tvůrčího psaní v letním semestru:
"Dobrý den, paní Emingerová a Richterová!
Moc děkuji za Vaši práci, seminář mě ohromně bavil.
Co mi dal? Lásku k psaní! Psát dokáže každý. Potřeba je k tomu jen propiska, kus ušmudlaného papíru a odhodlání.
Během semináře jsem se i o něco víc sblížila se svými spolužáky, se kterými jsem sice už půl roku skoro každý den, ale díky společným hodinám, kdy jsme všichni seděli v kroužku a ukazovali kousky své duše, jsme se poznali zcela novým způsobem.
Taky se mi líbila okamžitá zpětná vazba. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Jo, občas se mě nějaký učitel zeptal, jak bych ohodnotila práci nějakého svého spolužáka, ale vždycky to bylo tak, že jsem dotyčného chtěla trochu podpořit a případně mu zlepšit známku. Tady nikdo nikoho neznámkoval a všichni jsme zpětnou vazbu slyšeli rádi, protože jsme sami na sobě mohli pozorovat, jak se každou hodinou zlepšujeme.
Sama od sebe bych se na podobný kurz asi nikdy nepřihlásila, ale teď jsem moc ráda a děkuji člověku, kterého napadlo napsat nám, komiksákům, zrovna tvůrčí psaní jako povinný předmět.
A hlavně děkuju vám dvěma za to, jak krásně jste nás seminářem provedly."
!Anežka, studentka Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara na ZČU v Plzni nám napsala po ukončení kurzu tvůrčího psaní v letním semestru:
"Dobrý den, paní Emingerová a Richterová!
Moc děkuji za Vaši práci, seminář mě ohromně bavil.
Co mi dal? Lásku k psaní! Psát dokáže každý. Potřeba je k tomu jen propiska, kus ušmudlaného papíru a odhodlání.
Během semináře jsem se i o něco víc sblížila se svými spolužáky, se kterými jsem sice už půl roku skoro každý den, ale díky společným hodinám, kdy jsme všichni seděli v kroužku a ukazovali kousky své duše, jsme se poznali zcela novým způsobem.
Taky se mi líbila okamžitá zpětná vazba. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Jo, občas se mě nějaký učitel zeptal, jak bych ohodnotila práci nějakého svého spolužáka, ale vždycky to bylo tak, že jsem dotyčného chtěla trochu podpořit a případně mu zlepšit známku. Tady nikdo nikoho neznámkoval a všichni jsme zpětnou vazbu slyšeli rádi, protože jsme sami na sobě mohli pozorovat, jak se každou hodinou zlepšujeme.
Sama od sebe bych se na podobný kurz asi nikdy nepřihlásila, ale teď jsem moc ráda a děkuji člověku, kterého napadlo napsat nám, komiksákům, zrovna tvůrčí psaní jako povinný předmět.
A hlavně děkuju vám dvěma za to, jak krásně jste nás seminářem provedly."
Nataša Richterová
Lustigovy hranice autorské etiky
(referát)
Co ještě psát a co už ne, najdeme v knize Živel Lustig či Kouzlo psaní knih přímo v citaci slavného spisovatele:
"To říkal už Herakleitos, bezvadný chlápek, že výsledek se rodí z konfliktu. Ty zvažuješ, co tomu řekne maminka, pan řídící, tvůj rabín – to je normální proces… Ovšem nakonec ty jako autor rozsoudíš, co napíšeš, protože v povídce jsi ty ten bůh, co si vytváří svoje nový nebe. A při tom musíš bejt odvážnej, to je úděl spisovatele. Pokorně sloužíme jen dvěma pánům. Prvním je román, povídka – ta věc, kterou píšeme. Druhým, stejně důležitým, je čtenář… Dlouho potom není nic. A teprve úplně nakonec můžeš přemýšlet, jak svým psaním potěšíš milenku – a bude povolnější – či zda náhodou nenaštveš pana faráře… Kdysi jsem do své povídky napsal, že ‚holka byla krásnější než Bůh‘. Pak jsem se zhrozil, že až to bude číst moje máma, propíchne mě největším kuchyňským nožem… Ale nakonec jsem to tam nechal, neboť jsem to tak opravdu cítil.
Mé mamince se ledacos nelíbilo. Když mi v Mladé frontě udělili cenu za Démanty noci, byli jsme spolu na slavnostním čtení. Máma se moc hněvala, když zaslechla příběh naší rodiny: ‚Vždyť babička vůbec nepila, nikdy nevzala pivo do pusy, jak jsi to mohl napsat?!‘ hubovala mě. Já jsem totiž do povídky potřeboval babičku, která se opije černým pivem. ‚Bábo, vždyť to je fantazie, fikce,‘ vysvětloval jsem. A ona říkala: ‚Jakmile je to jednou napsaný, tak je to pravda…‘ V literatuře nesmíte lhát, protože předmětem vašeho pozorování je pravda. A čím víc té pravdy postřehnete, tím lepší jste autoři.
V Texasu žije slavista, který třicet let studuje rukopisy Lva Nikolajeviče Tolstého. Ten přiváděl k šílenství své příbuzné, protože všechno, co o nich věděl, dal do svých knih. Ale zaměňoval to. Když zjistil, že neteř má určité vlastnosti, dal je bratranci, bratrancovy příběhy připsal strejdovi, takže s ním nikdo v rodině nemluvil. Cokoliv zaslechl, strčil do svého psaní. A pořád to měnil. Ten chlápek v Texasu to sleduje, aby napsal knihu, jak pracoval Tolstoj. Jeho Vojnu a mír či Annu Kareninu obdivuje už několik generací čtenářů a nikoho z nich, až na pár literárních badatelů, nezajímá, koho svým psaním ruský klasik popudil."
Hana Dostálová
 |
| Dvoudenní kurz v NaturaMed Pharmaceuticals 30.-31. května v Českých Budějovicích |
Když vyprávíme příběh, neměli bychom obíhat od tématu.
Nechodit kolem horké kaše, protože tím čtenáře odvedeme od příběhu a on se pak v ději ztrácí.
Naučila jsem, se, že příběh oživí přímá řeč, vtáhne čtenáře více do děje.
Klára Fantini
 |
| 30. května v Českých Budějovicích |
Nepsat bláboly, které nikoho nezajímají.
Když chci zaujmout čtenáře, osmdesát procent práce odvede nadpis, dvacet procet perex.
Neupoužívat "flintu na zdi", která do příběhu nepatří.
Zapojit přímou řeč.
Neodbíhat od tématu.
Psát efektivně, aby měl text energii.
Znát cílovou skupinu, pro kterou píšu.
Honza Řepa
Neodvádět čtenářovu pozornost od tématu
Musím přesně vědět, o čem a pro koho píšu.
Marek Greger
jak jsem slíbil, posílám písemné cvičení, které jsme dělali na našem italském kurzu vedeném "Scuola Holden". Nejdřív jsme si měli prohlédnout fotografii a přečíst popisný text k ní. Pak postupovat podle pokynů, které nám dal učitel.
Samozřejmě, napsat to v rodném jazyce (italština) je něco jiného, než to přeložit do angličtiny, ale stejně Ti to posílám s popisovanou fotografií. Jsem zvědavý na Tvůj názor.
Čau a přeju příjemné čtení (doufám 😉)
Fabio
Naše příběhy mohou začínat v různé časové fázi.
1. Začínáme vyprávění od začátku, postupujeme chronologicky až k vyvrcholení a závěru.
2. Začínáme od konce a vracíme se na počátek věcí, kdy se objasní, proč to dopadlo, jak to dopadlo...(často v detektivkách)
3. Příběh začneme uprostřed. V bodě, kdy děj už probíhá. Vybereme nejdramatičtější okamžik, kdy začít.
(Pozn.: Shakespeare mohl Hamleta začít pohřbem Hamletova otce nebo následným sňatkem Hamletovy matky se strýcem Poloniem, ale rozhodl se otevřít to okamžikem, který s největší pravděpodobností přiměl Hamleta přehodnotit nedávné události. Okamžikem, kdy na scénu vstupuje duch jeho otce, který se dožaduje pomsty.)
Je zajímavé začít třeba uprostřed úvodní scénou: Žena stojí v noční uličce v dešti a v ruce drží nůž.
Pak si, aniž byste o tom příliš přemýšleli, zkuste představit, co následuje. A pak hned další a další věc, která se stane, až vznikne celý příběh. Měl by mít začátek, prostředek a konec, použijete všechny literární cihličky a třeba i esence. Nebojte se zapojit například i nějakého ducha... Fantazii se meze nekladou!
1. Začínáme vyprávění od začátku, postupujeme chronologicky až k vyvrcholení a závěru.
2. Začínáme od konce a vracíme se na počátek věcí, kdy se objasní, proč to dopadlo, jak to dopadlo...(často v detektivkách)
3. Příběh začneme uprostřed. V bodě, kdy děj už probíhá. Vybereme nejdramatičtější okamžik, kdy začít.
(Pozn.: Shakespeare mohl Hamleta začít pohřbem Hamletova otce nebo následným sňatkem Hamletovy matky se strýcem Poloniem, ale rozhodl se otevřít to okamžikem, který s největší pravděpodobností přiměl Hamleta přehodnotit nedávné události. Okamžikem, kdy na scénu vstupuje duch jeho otce, který se dožaduje pomsty.)
Je zajímavé začít třeba uprostřed úvodní scénou: Žena stojí v noční uličce v dešti a v ruce drží nůž.
Pak si, aniž byste o tom příliš přemýšleli, zkuste představit, co následuje. A pak hned další a další věc, která se stane, až vznikne celý příběh. Měl by mít začátek, prostředek a konec, použijete všechny literární cihličky a třeba i esence. Nebojte se zapojit například i nějakého ducha... Fantazii se meze nekladou!
Nataša Richterová
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 26. května 2022 pro začátečníky i pokročilé |
Nejvíc mne zaujal pokus charakterizovat ve dvaceti minutách jednu hodinu života obyčejného člověka, a to tak, abychom byli schopni poznat z toho, co si myslí a jak jedná, jaká je to osobnost.
Jarka Rymešová
Oba dlouhodobé on-line kurzy se v květnu přehouply do druhé poloviny a jedeme dál! Vytáhla jsem na studenty svého miláčka - Virginii Woolf .
Jarka Rymešová
Sice se stále snažíme, aby naši účastnící psali dramatičtěji, aby konflikty byly ničivé, dialogy uvěřitelné a závěry strhující, ale... není na škodu si vyzkoušet psaní takzvaného proudu vědomí. Ponořit se do hlavy úplně obyčejného člověka v úplně běžný den jeho života, podobně, jako to udělala Virginia v Paní Dallowayové.
Takže vyberte si postavu a popište běžnou hodinu v jejím životě. Nevybírejte si dobu, kdy se postavě stalo něco významného (např. spáchala vraždu nebo se zamilovala). Místo toho si vyberte obyčejnou hodinu v životě člověka, kde se nic zvlášť důležitého neděje. Ale snažte se svém hrinovi napsat co nejvíce podrobností, včetně vzpomínek nebo flashbacků, které vyprovokovala například vůně nebo zaslechnutá poznámka, písnička… (Omezením časového úseku - jedna hodina - získáte strukturu, která se nespoléhá na zápletku, ale pokud zahrnete významné detaily, můžete být příjemně překvapeni, kolik toho o postavě můžete získat.)
Nataša Richterová
Je moc zajímavé, kolik lidí má rozdílné názory na stejnou věc.
Bohuna Kopřivová
1. ubrat na vysvětlování
2. ponořit se do hlavy postav
3. myšlenky postav nejsou na škodu
4. procítit jejich situaci, daný moment
5. hrát si s metaforami
Linda Hájková
Naučila jsem se, jak lze během krátkého vyprávění popsat postavu
Hanka Tučková
Málo je více, práce s detaily, pozor na opakování slov - přečíst si text po sobě 😃, rytmus a melodie v textu
Petra Petrlíková
Čti si po sobě svůj text nahlas a pečlivě. Je trapné, když koktáš.
Mirka Adamcová
Vypointování příběhu, vykreslení postavy, důležitost dialogu
Vendula Langová
Utnutý konec lze zlepšit změnou rytmu, prohozením slov či přidáním slov.
Jana Venzlů
Nataša Richterová
Bohuna Kopřivová
2. ponořit se do hlavy postav
3. myšlenky postav nejsou na škodu
4. procítit jejich situaci, daný moment
5. hrát si s metaforami
Linda Hájková
Hanka Tučková
Petra Petrlíková
Mirka Adamcová
Vendula Langová
Jana Venzlů
 |
| 4. lekce kurzu pro superpokročilé s Klárou 19. 5. 2021 |
1. Nevím, zda naučil, ale pochopil jsem, jak důležité je vyhmátnout v textu, kdy stačí jen dialog a kdy je dobré jej obohacovat uvozovacími větami a dalším vrstvením (např. co se postavám honí v hlavách)
2. Vykreslení charakterů hrdiny a antihrdiny
3. Charakteristika hlavní postavy - co vše o ní musíme vědět
4. Mary sue - postava bez vad, kterou čtenáři nemají rádi (nerealistická černobílost postav)
5. Seznámení s Klárou jsem vyhodnotil jako velmi příjemné...
Jiří Wilson Němec
Klára Dvořáková
PS.
Bohunka četla cestopis. Většina ji chválila. Mluvili jsme o tom, pro jakou cílovou skupinu píše a že existuje více variant, jak by to mohlo vypadat pro cestovatele a jak pro čtenáře příběhů. Wilson jí nabídl svoji povídku na cestovatelské téma se zápletkou. Bohunka vypadala moc spokojeně a potěšeně.
moc díky, povídku Švédsko jsem přečetla jedním dechem, je skvělá. Moc jsem se bavila, vzpomínala i bála o tebe. To víš podobné zážitky máme všichni, moje kamarádka se dokonce rozbrečela před supermarketem, když viděla tolik různých jogurtů. No, a jak jsi se ztratil, bylo popsáno tak barvitě, že jsem měla přímo ztažené hrdlo. Ještě jednou díky, je to dle mého naprosto skvělé.
Zdraví a těší se na příště
Bohuna Kopřivová
Mám problém. Nedokážu vlézt do hlavy zdravého chlapa. Od handicapovaných holek, jako jsem já, vím, že mají zdravou známost, takže konec povídky o seznamkách mám, ale prostředek ne. Nevím, jak se k ženám muži chovají a tak...
A ke "smutnému znásilnění" od Petry: Kdyby takhle řešily znásilnění všechny ženy, tak nejsou úchylové...
Martin Tomášek
.jpg)
Jasmin Carmel byla vybrána na konferenci TEDxPragueED. Mám z toho velkou radost. A je to vlastně Tvá zásluha DĚKUJI .... potkala jsem ji u Tebe na loučeňském literárním workshopu.
Teď ji připravuji na přednášku. Prochází u nás takovým drobným mediálním tréninkem. Musím říct, že je na svůj věk velmi šikovná.
S velkou pravděpodobností ji zapojíme i do dalších osvětových akcích našich i cizích - má velmi silné téma o šikaně. Tak si myslím, že bude mít hodně literárního námětu na další povídky.
💐
Lilly Ahou Král
Lilly Ahou Král
Zkuste si při sledování filmu po deseti minutách říct, zda vás děj baví, či ne. Dobrý scénář diváka během první půl hodiny chytí, déle se dívat nebude... a víc šancí není. Každá scéna musí nějak posunovat příběh dopředu. Neustále kladete před diváka otázky a zároveň mu dáváte odpovědi.
Milan Šteindler
.jpg) |
| Víkendový kurz 14.-15. května 2022 |
Dani,
mockrát děkuji, že jsem mohla pobýt s lidmi, kteří jsou osobití, inspirativní a milí. To, co mi bylo nejužitečnější, je uvědomění si, že na rozdíl od té reálné existuje literární pravda. Není potřeba psát celou realitu. Ta vlastně nikoho nezajímá. Prostě musíme se naučit zabít svoje „miláčky". Také jsem si zapamatovala, že z 80% zaujme titulek a z 20% první věta. A děkuji za to, že snad mám o trošku blíž k zákonitostem cestopisu, což bych ráda psala.
Jana Štybnarová
.jpg)
Naučil jsem se, že mám více dbát na motivace osob, lépe vysvětlovat důvody jejich konání.
Kratší věty, jedna věta, jedna informace.
Úvod – prostředek – konec – vše by mělo být v souladu + čtvrtá neviditelná část – proč to všechno
Dialog rozbíhá děj, s podtextem
Nechytat mnoho zajíců najednou.
Literární pravda nerovná se skutečná historka.
Co mi dala rétorika? Že nemám chvátat, soustředit se na koncovky, nepolykat je, lépe dýchat.
Jan Kössl
Úvod – prostředek – konec – vše by mělo být v souladu + čtvrtá neviditelná část – proč to všechno
Dialog rozbíhá děj, s podtextem
Nechytat mnoho zajíců najednou.
Literární pravda nerovná se skutečná historka.
Co mi dala rétorika? Že nemám chvátat, soustředit se na koncovky, nepolykat je, lépe dýchat.
Jan Kössl
Co jsem se naučila o psaní:
· Uvědomit si, co vlastně chci příběhem říci a psát o tom.
· Odosobnit se od svého příběhu, nechtít psát celou realitu.
· Při popisu je dobré být střídmý a vystihnout jen to, co je charakteristické, neutahat popisem posluchače.
· Dozvěděla jsem, jaké jsou stavební cihly (=popis, akce, dialog).
· Dozvěděla jsem se, co je dialog s podtextem a jak se píše.
· Vyzkoušet si, jak funguje háček. První věta musí být atraktivní.
· Odosobnit se od svého příběhu, nechtít psát celou realitu.
· Při popisu je dobré být střídmý a vystihnout jen to, co je charakteristické, neutahat popisem posluchače.
· Dozvěděla jsem, jaké jsou stavební cihly (=popis, akce, dialog).
· Dozvěděla jsem se, co je dialog s podtextem a jak se píše.
· Vyzkoušet si, jak funguje háček. První věta musí být atraktivní.
 |
| Rétorika s Janou Vaňkovou 14.5.22 |
· Naučila jsem se, že mám číst pomalu a zároveň dát nadpisu svoji váhu, důležitost a nechat doznívat důležité věci, aby to posluchačům „doteklo" do hlavy.
· Vynechávat plevelná slova.
· Čelist dolů.
· Číst jako bychom mluvili.
· Nadechnout se na dlouhá souvětí.
· Nepolykat koncovky
Jana Štybnarová
- dechová cvičení, používání bránice – rezonance zvuku
- že správné výslovnosti pomůže otevírat čelist směrem dolů a hodně
- že při čtení textu musím některé věci nechat doznít a udělat pauzu
- navázat spojení se čtenářem, jako bych vyprávěla historku, živě
- že se nemají používat výplňková slova, nemusím se bát ticha
Sofie Epsteinová
.jpg)
Dojmy z kurzu:
- nové prostředí, nové tváře, mladé a sympatické, velká vzpruha pro důchodkyni- zajímavá práce, zadání,
- čtení našich prací – vtipné, některé se silnými emocemi
- rétorika – základy – čtení, vyslovování, temporytmus, vyprávět tak abych zaujal posluchače
- popis, zasazení příběhu do děje
- háčky – úvod který nás zaujme
- můj problém – odosobnění, psát příběh z pohledu někoho jiného
Vladimíra Kuchařová
Co jsem se naučila na kurzu:
- „stavba“ příběhu – 4 části
- držet se hlavního tématu příběhu
- logické melodické střídání krátkých vět a souvětí
- důležitost názvu a první věty – skočit rovnou do děje – zaháčkování
- uvěřitelné dialogy
- „stavba“ příběhu – 4 části
- držet se hlavního tématu příběhu
- logické melodické střídání krátkých vět a souvětí
- důležitost názvu a první věty – skočit rovnou do děje – zaháčkování
- uvěřitelné dialogy
- napsat, nechat uležet a přepsat
- jasně se držet toho, co chci sdělit
- psát z pohledu někoho jiného
- detaily a dialogy vtáhnou do děje
- vyvolat silné emoce
Co mi dala rétorika:
- vyprávět pomalu a hlavně posluchači
- pauzy, doříkávat koncovky, rozhýbat bradu, temporytmus (pomalu, rychle, potichu, nahlas)
- dech
Žaky Jacqueline Štěpanovská
- jasně se držet toho, co chci sdělit
- psát z pohledu někoho jiného
- detaily a dialogy vtáhnou do děje
- vyvolat silné emoce
Co mi dala rétorika:
- vyprávět pomalu a hlavně posluchači
- pauzy, doříkávat koncovky, rozhýbat bradu, temporytmus (pomalu, rychle, potichu, nahlas)
- dech
Žaky Jacqueline Štěpanovská
Moc děkuji za dnešek, byl to úžasný den a velice se těším na zítra.Co mi kurz dal: setkání s novými a zajímavými lidmi
Rozdělení textu na popis, dialog a akci
Dialog s podtextem, příběhy na 7 slov
Střídání dlouhých a krátkých vět
Jiřina DubováRozdělení textu na popis, dialog a akci
Dialog s podtextem, příběhy na 7 slov
Střídání dlouhých a krátkých vět
Rétorika - velice milé setkání s paní Janou a její rady:
Nebát se ticha, důraz na slova, a tím zatáhnout posluchače do děje, resp. přesvědčit ho, že čtu pro něj.
Správné dýchání při mluvení, důkladné otevírání úst - spodní čelist apod.
Pro literaturu je realita jen inspirací k příběhu. Jak říká Ondřej Neff: vezmeš postavy a hodíš je do průšvihu.
Dana
.jpg)
Ahoj milá Dano,ještě jednou děkuji za fajn víkend plný inspirace. Bylo to báječné a moc jsem si to s celou partou užila. Děkuji za super program a také za hodinu rétoriky s paní Janičkou Vaňkovou. Bylo to velmi přínosné.
Jsem nabitá energii a hned po návratu jsem se rozepsala.
Cítila jsem dobrou atmosféru.
Ač se natáčelo, myslím, že všichni s tím byli uplně srovnaní. Takže se těším na video, asi na tvém webu někdy, viď?
A CO JSEM SE NAUČILA?
Retorika:
• správně dýchat do břicha
• dobře vyslovovat a vyslovit také poslední hlásky slov
• obejít se o slova jako vlastně, jakože, jakoby
• naučit se část příběhu, který čtu zpaměti
• mějme při čtení oční kontakt s posluchači, vneseme tak do příběhu emoce a vzbudíme zájem
• dělejme spíše kratší věty a také pauzy mezi nimi. Posluchač se bude více těšit, co bude dál.
• otevírat více pusu směrem dolů tlačit bradu
• nechat zvuk pěkně rezonovat v dutinách hlavy
• nebojme se ticha mezi větami, přestávky nevadí
• mluvit potichu, nahlas, tiše a rychle i pomalu. Prostě střídat.
K psaní DÁLE:
• zapojit více fikci
• odosobnit se od příběhu / mám ho v hlavě jen já, ostatní tomu nemusí rozumět/
• nedávat do příběhu tolik postav, ať nevznikne chaos
• jedna věta - jedna informace
• nechytat tolik zajíců najednou
• chytit posluchače háčkem
Retorika:
• správně dýchat do břicha
• dobře vyslovovat a vyslovit také poslední hlásky slov
• obejít se o slova jako vlastně, jakože, jakoby
• naučit se část příběhu, který čtu zpaměti
• mějme při čtení oční kontakt s posluchači, vneseme tak do příběhu emoce a vzbudíme zájem
• dělejme spíše kratší věty a také pauzy mezi nimi. Posluchač se bude více těšit, co bude dál.
• otevírat více pusu směrem dolů tlačit bradu
• nechat zvuk pěkně rezonovat v dutinách hlavy
• nebojme se ticha mezi větami, přestávky nevadí
• mluvit potichu, nahlas, tiše a rychle i pomalu. Prostě střídat.
K psaní DÁLE:
• zapojit více fikci
• odosobnit se od příběhu / mám ho v hlavě jen já, ostatní tomu nemusí rozumět/
• nedávat do příběhu tolik postav, ať nevznikne chaos
• jedna věta - jedna informace
• nechytat tolik zajíců najednou
• chytit posluchače háčkem
Díky za milý víkend s tebou a celým týmem.
Bohdana Pufferová
.jpg)
Úvod, stať a závěr plus něco navíc: proč jsem to cosi napsalPopis něčeho očima někoho.. ne nutně člověka, postavy…
Představit postavu v akci, co dělá...
Dialog posouvá děj, rozbíjí nudu popisu.
Popis, dialog, akce
Dialog posouvá děj…
Dialog musí být uvěřitelný.
Postavy mluví v dialogu svým jazykem podle charakteru postavy.
Dialog s podtextem.. v rámci dialogu jsou informace, které se dozvíme jaksi „mimochodem“.
Je potřebná odvaha při psaní
Cestopis – náročná disciplína. Nedělat.
Dialog – poprvé
Bajka – pouze jedno poučení
Cvičení na nějaký námět..
Jakoby – nikdo nepoužil ani jednou, kromě Marka.
Cestopis – náročná disciplína. Nedělat.
Dialog – poprvé
Bajka – pouze jedno poučení
Cvičení na nějaký námět..
Jakoby – nikdo nepoužil ani jednou, kromě Marka.
Rétorika – pomalu, pomalu, pomalu. Vyslovovat CELÁ slova, pozor na vyslovování jmen.
Pavel Doležel
.jpg)
Ahoj Dano, bylo to skvělé jako vždy. Úžasní lidé a Jana Vaňková s rétorikou je výborný nápad.
Naučila jsem se správné dýchání, výslovnost. Sykavky, důraz na správné vyslovování.
Důležité jsou mezery. Intonace.
Správný háček.
Důležité jsou mezery. Intonace.
Správný háček.
Chytit posluchače už jen názvem. První větou.
Nepoužívat - berličky - takže, jakoby, vlastně, atd.
Přednes - přednášet nejlépe vlastními slovy.
Nepoužívat - berličky - takže, jakoby, vlastně, atd.
Přednes - přednášet nejlépe vlastními slovy.
Občas kontakt s posluchačem/divákem.
Pokusit se to napsat a přednést jako svému kamarádovi.
Pokusit se to napsat a přednést jako svému kamarádovi.
Moc děkuji a těším se na další setkání.
Majka Kuchařová
Majka Kuchařová
Ahoj Dano,
budeš na mě hrdá. Už jsem v půlce nové povídky a konečně to má koule. Jupí. Psaní je bomba díky Tobě, Arnoštovi a Lindě.
budeš na mě hrdá. Už jsem v půlce nové povídky a konečně to má koule. Jupí. Psaní je bomba díky Tobě, Arnoštovi a Lindě.
Díky prvním dvěma jsem pochopil techniku psaní a Linda mi ukázala něco, co by mohlo fungovat napříč čtenáři. A pokud ne, i tak to bude TO NEJLEPŠÍ, co jsem kdy napsal. Ještě jednou moc moc moc děkuji všem třem.
Martin Tomášek
Martin Tomášek
Srovnání přístupů různých autorů a litrárních teoretiků k vytváření zápletky a postavErnest Hemingway přišel na to, že o svých hrdinech musíte vědět desetkrát víc, než napíšeme. Potom jsou postavy opravdové. A Fjodor Michajlovič Dostojevskij radil, že chceme-li vytvořit zajímavou postavu, musíme spojit tři zcela odlišné charaktery.
„Já jsem chtěl napsat knížku o svém tátovi,“ vyprávěl Arnošt Lustig. „Ale pořád mi z toho vycházely strašné banality. Teprve když jsem jeho charakter smíchal s povahami jiných lidí, najednou z toho vyplaval můj otec. Úplně věrohodně. Ta knížka se jmenuje Dům vrácené ozvěny. Ale kdyby ji táta četl, na každé druhé stránce by říkal: ‚Jak sis mohl dovolit tohle o mně napsat?!‘ Proto Egon Ervin Kisch doporučuje, abychom nepsali o živých: ‚Pište jen o těch, kteří se nemohou bránit.‘ Anebo jim dejte jiná jména! To je důležitá rada.“
Ondřej Neff, kterého jsme měli na semináři, nám radil hodit hridny do průšvihu a nechat je se z něj vyhrabat.
Stejně pracuje i Stephen King. A své knize O psaní dokonce tvrdí, že nevymýšlí žádné zápletky: "Já mnohem víc poléhám na intuici. Moje knihy vycházejí více ze situace, než z příběhu. Situace přijde první, až za ní pak postavy - na začátku vždycky ploché a nevýrazné. Obvykle vložím jednu nebo několik postav do nějaké nepříjemné situace a pak sleduji, jak se z ní snaží dosatat ven. Mým úkolem není jim pomáhat dostat se na svobodu, ale sledovat, co se bude dít, a pak to zapsat. Často mám určitou představu, jak se to asi vyvine, ale nikdy jsem žádné postavy nenutil, aby jednaly po mém. Občas to pak dopadne, jak jsem si představoval, ale většinou se stane něco, co jsem vůbec nečekal.
Pro spisovatele příběhů je to báječná věc. Pokud nedokážu ani já zhruba odhadnout, jak se ta zatracená věc vyvrbí, můžu si být poměrně jistý, že i čtenář bude netrpělivě obracet stránku za stránkou."
Americký spisovatel a teoretik John Gardner, podle kterého učil i Arnošt Lustig, naopak staví hlavně na zápletce: "Spisovatelův první nápad na povídku – to čemu Henry James říkal „zárodek“ – nemusí být událost, ale zajímavá postava, prostředí nebo téma. Ale ať už je původ nápadu na povídku jakýkoliv, spisovatel nemá povídku, dokud nevymyslí zápletku, která ten nápad elegantně a účinně vyjádří. I když citovým jádrem velké literatury je postava, a přestože děj bez dalšího významu než pouhé existence nemůže mít trvalý dopad, zápletka je – nebo se dříve či později musí stát – středem každého dobrého autorova plánu. Spisovatel vypracovává zápletku jedním ze tří možných způsobu: 1) půjčí si nějakou tradiční zápletku nebo děj ze skutečného života (metoda Řeckých tragédů, Shakespeara, Dostojevského a mnoha dalších, moderních i pradávných autorů),
2) vrátí se cestou zpět od vyvrcholení příběhu, nebo
3) tápáním kupředu z úvodní situace.
Člověk obvykle nevymyslí celou zápletku najednou, ale spíš nad ní dumá a zkouší si představit různé možnosti, dělá si poznámky, nosí ten nápad v hlavě jako člověk, co si čte v čekárně, pracuje a přepracovává jí dni a měsíce nebo někdy i roky, může pracovat dopředu i zpětně a všemi směry najednou. Cokoliv se v životě stane – podivná zpráva, kterou člověk najde v novinách, úryvek konverzace, hádka s panem domácím – to vše se stává možným námětem pro zápletku, postavy, prostředí a téma, který ovlivňuje zápletku."
A podívejme se ještě do českých teoretických vod.
Lektor René Nekuda jde na věc vědecky: "Existují postavy dynamické a statické. Ani jedna z těchto kategorií není lepší nebo horší, jen je skutečně dobré promyslet si, zdali můj hrdina projde v průběhu příběhu nějakou změnou… I když není nutné za každou cenu vytvářet dynamické postavy, je dobré předem vědět, zdali se charakter hlavního hrdiny změní, nebo ne.
Dynamické postavy jsou ty, které se vyvíjejí (Frodo Pytlík, Anakin Skywalker). Naopak statické postavy se v příběhu nevyvíjejí (Sherlock Holmes, Voldemort, James Bond). Nezaměňujte však statické postavy s postavami tzv. plochými. Sherlock Holmes je relativně konstantní charakter (výstřední a geniální), čili to je postava statická. Ale rozhodně to není postava plochá! Ploché postavy vycházejí ze zavedených stereotypů, často jsou v pohádkách - hloupý Honza, princezna..."
Další lektorka, Veronika Matysová, hovoří o backstory - osobních příbězích hrdinů (vše, co mělo vliv na jejich charakter a motivaci) a nabízí dokonce pracovní listy, podle kterých lze postupovat, při vytváření úplného profilu každé postavy. Pak na příkladech vysvětluje rozdíly, co do literárního díla použít a co ne: "Backstory je vše, co Vaše hrdiny formovalo do chvíle, než se začala odvíjet hlavní zápletka. Není to přitom zcela totéž co minulost. Je možné, že Váš hlavní hrdina jezdil každý rok na letní stanový tábor. Patří to ale do jeho osobního příběhu jen tehdy, když ve Vašem příběhu následně musí přežít v divoké přírodě a má k tomu patřičné znalosti. Vy o svých hrdinech samozřejmě potřebujete vědět i to, jestli trávili dětství na stanových táborech, zkrátka proto, že potřebujete znát jejich dětství. V příběhu to ale nemusí zaznít. Pokud však hlavní hlavní hrdinku na táboře zneužíval některý z vedoucích a ona má teď problém ve vztazích s muži, v příběhu by to naopak zaznít určitě mělo."
Takže každý lektor či autor nabízí jiné pojetí... Inspirujte se tím, co vyhovuje Vám.
Hana Dostálová
V Amerických filmech speciálně jsou skvělé momenty: Všichni znáte ty scény z westernů, kde chlapi seděj všichni okolo ohně. Vy víte, že zítra bude přestřelka, protože šerifové už po nich jdou. Postavy tam pijou whisky z plecháčků a sdělují si takový: „Víš, já ti něco povím, říkal to už můj táta… že správnej chlap musí mít vždycky teplý prádlo.“ Takhle filozofují… a tím se zvyšuje napětí před závěrečným bojem.
Milan Šteindler
 |
| 6. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Klárou 12. května 2022 pro začátečníky i pokročilé |
Co jsem se naučila na 6. lekci:
1. klást důraz na pointu
2. vyškrtávat i ty věty, ke kterým jsme si vytvořili citový vztah
3. dialog je motor všeho
Linda Hájková
1. Přiostřit při vyškrtávání
Ahoj Dano,
2. Neopomínat pointu
3. Musim se trochu zaměřit dialogy, aby měly větší smysl
Petr Polák
Uvědomila jsem si, jak důležité je umění proškrtávat, umět zkrátit, aby měl příběh spád.
Vyvarovat se zbytečného vysvětlování, které nám připadá nezbytné, ale vlastně jen brzdí děj.
Míša Čápová
 |
| 12. května lekce pro pokročilé s Danou |
na včerejší lekci jste měli všichni pravdu, co se týká mého příspěvku RŮZNÉ ŽENY NA SEZNAMKÁCH.
Chápu, co jsi po mě chtěla, a povídku napíšu, ale realita je úplně jiná než příběhy. A mně šlo o to přiblížit prostředí seznamek malinko víc, než jsem popsal v knize DUŠI NESPOUTÁŠ. Chtěl jsem vše doložit konkrétními příklady, což se evidentně nepovedlo. Ten příběh z pohledu holky je fajn nápad a možná bude mít i dobrý dobrý konec, protože chlapi jsou v tomto ohledu odvážnější.
Vždycky, když jsem říkal, že mi je smutno, radila jsi mi: "Vypiš se z toho." Poslal jsem to jen pro ty, kdo si něco takového o problémech vozíčkářů chtějí přečíst. Víš, můj život je plný trápení a bolesti, ale osobní stránka vztahů mě trápí nejvíc. Jediná zbraň proti tomu, abych se z toho nezblaznil, je psaní.
Spíš jsem čekal, že spolužákům předložíš mou novou verzi apokryfu o Kainovi.
Martin TomášekBohuna Kopřivová
Milá Dano!
děkuju za shit detektor a přikládám i bajku (tentokrát je opravdu krátká). Také dík za poklonu, velmi si toho vážím. Já jsem u začátečníků ráda a mám pocit, že se vždycky něco naučím (například mi ze začátku přišlo působivé a úderné opakovat slova, ale teď už to nedělám). Navíc je tam moc prima parta. Moc děkuju za krásný kurz, velmi mě to baví.
Hana Hermanová
Producent si přečte prvních deset stránek, a pokud ho scénář nezaujme, hodí ho do koše a řekne: "Nebylo to špatné, ale není to můj šálek kávy..."
V Americe organizují producenti tzv. peaching - sezení producentů, na které přicházejí scénáristi a mají čtyři minuty na to, aby odvyprávěli svůj příběh. Zkuste si vyzkoušet napsat krátce představení takového příběhu, který v prvních minutách zaujme.
Sami to znáte. Díváte se na televizi a po deseti minutách víte, zda vás děj baví, či ne. Dobrý scénář diváka během první půl hodiny chytí, déle se dívat nebude... a víc šancí není.
Milan Šteindler
Jak se píše o lásce
,,Láska nemá definici, jako spravedlnost nemá definici. Ale má ji nespravedlnost, případ od případu. Úzkost má definici. Ale láska ne.” - Arnošt Lustig
Láska je důležitou součástí každého z nás.
Láska lidi zněžňuje, vyvolává pocity, kdy zamilovaný vidí v druhém to dobré, lepší.
|
| Půldenní seminář pro zaměstnance lékáren Dr. Max v Brně - Rozdrojovicích 5. května 2022 |
Dobrý den,
ještě jednou moc děkuji za všechny zúčastněné. Měla jsem možnost si je všechny zvlášť obejít a velice se jim seminář tvůrčího psaní s Danou Emingerovou po všech stránkách líbil. Za sebe jsem si to také užila..jpg)
Ty čtyři hodiny byly opravdu napěchované spoustou užitečných informací a cvičení.
.jpg)
Hodně jsme se nasmáli, spoustu nového naučili, něco potrénovali, víc se poznali - prostě skvěle strávený den. Předběžně mám schváleno, že si začátkem podzimu můžeme dát další školicí den. Z konference pro lékárníky zdraví
ještě jednou moc děkuji za všechny zúčastněné. Měla jsem možnost si je všechny zvlášť obejít a velice se jim seminář tvůrčího psaní s Danou Emingerovou po všech stránkách líbil. Za sebe jsem si to také užila.
.jpg)
Moc se mi líbilo prokládání praktických částí krátkým motivačním komentářem. Zúčastnění hodně oceňovali a vyzdvihovali způsob, jakým paní Emingerová podávala zpětnou vazbu k jednotlivým pracem. Oceňovali, že nám "nemazala med kolem pusy" a zároveň to bylo podané příjemnou vstřícnou formou.
.jpg)
Hodně jsme se nasmáli, spoustu nového naučili, něco potrénovali, víc se poznali - prostě skvěle strávený den. Předběžně mám schváleno, že si začátkem podzimu můžeme dát další školicí den. Z konference pro lékárníky zdravíMarkéta Gajdošová
Milá Dano,
dnes jsem si přečetl aktuální májový Zpravodaj psavců a udělal mi obrovskou radost uveřejněný článek o mém projektu FrankJoy. Děkuju za Tvou podporu, moc si toho vážím!!!
dnes jsem si přečetl aktuální májový Zpravodaj psavců a udělal mi obrovskou radost uveřejněný článek o mém projektu FrankJoy. Děkuju za Tvou podporu, moc si toho vážím!!!
Libor Frank
První a poslední věty z knih
Vejce a já – Betty MacDonald
- Mimo to, že se skopové dělá na česneku a že se dáma nikdy neškrabe na hlavě ani neplivá, naučila matka mé sestry a mne, že povinností ženy je dohlédnouti, aby její manžel byl šťastný v svém povolání.
- Pánem je slepice.
Kdokoli může dělat cokoli – Betty MacDonald
- Nejlepší na krizi bylo, že znovu sjednotila naši rodinu a poskytla mé sestře Mary ohromnou příležitost dokázat, že kdokoli může dělat cokoli, zvlášť naše Betty.
- Svěřila jsem se jí s tím podivným pocitem okouzlení a Mary řekla: „ty máš jenom pocit úspěchu, ale představ si, jak je mně! Zničehožnic se začaly splňovat mé velké lži!
Morová rána – Betty MacDonald
- Onemocnět tuberkulózou vprostřed života je, jako když se vydáte do města vyřídit spoustu naléhavých záležitostí a přejede vás autobus.
- Vůbec to nejhlavnější je, kdo je s kým.
Hoši od bobří řeky – Jaroslav Foglar
- Až do čtvrtka 12. března žili Vilík a Jirka takovým obyčejným životem, jakým žijete vy a s vámi tisíce a tisíce jiných chlapců na světě.
- A všichni cítili, že to vše je jen předzvěstí mnoha dalších krásných příhod a dobrodružství, jež na ně čekají tam někde daleko, kam slunce chodí spát a kam večer plují barevné mraky, víte – tam někde daleko – daleko – tak velmi, velmi daleko…
Zelené pahorky africké – Ernest Hemingway
- Seděli jsme v úkrytu, který ndorobští lovci vybudovali z větví a haluzí na kraji lizu, a najednou jsme slyšeli přijíždět nákladní auto.
- „Jednou ti napíšu knížku a v té knížce to bude.“
Fiesta – Ernest Hemingway
- Robert Cohn byl kdysi na Princetonské universitě šampiónem střední váhy v boxu.
- „Není to aspoň pěkná představa?“
Lolita – Vladimir Nabokov
- Lolita, světlo mého života, žár mých slabin.
- A to je jediná nesmrtelnost, kterou my dva můžeme sdílet, má Lolito.
Löwensköldův prsten – Selma Lagerlöfová
- Vím dobře, že bývalo za starých časů hodně lidí, kteří nevěděli, co je to mít strach.
- Chudé děvče si věru musí rozmyslet pohrdnout dobrým místem.
Charlotta Löwensköldová
- Kdysi žila v Karstadu paní plukovníková; jmenovala se Beata Ekenstedtová.
- Mladý patron mohl proto využít Charlottina dovolení.
Anna Svärdová
- I když člověk může mít proti Thee Sundlerové to či ono, musí uznat, že to s Karlem Arturem Ekenstedtem uměla líp než kdokoli jiný.
- Co mu odpoví?
Paměti – Farah Pahlaví
- Srdce se mi sevře žalem, drásavým, stále živým, kdykoli si vzpomenu na ono lednové ráno roku 1979.
- Vím, že světlo zvítězí nad tmou a že Írán jako bájný pták Fénix znovu povstane z popela.
Jak krtek ke kalhotkám přišel – Zdeněk Miller/Eduard Petiška
- „Tady mě máte!“ volá krtek.
- „Ať ti slouží a hezky si je užij!“
Jana Venzlů
V Americe organizují producenti tzv. peaching - sezení producentů, na které přicházejí scénáristi a mají čtyři minuty na to, aby odvyprávěli svůj příběh. Zkuste si vyzkoušet napsat krátce představení takového příběhu, který v prvních minutách zaujme.
Sami to znáte. Díváte se na televizi a po deseti minutách víte, zda vás děj baví, či ne. Dobrý scénář diváka během první půl hodiny chytí, déle se dívat nebude... a víc šancí není.
Milan Šteindler
,,Láska nemá definici, jako spravedlnost nemá definici. Ale má ji nespravedlnost, případ od případu. Úzkost má definici. Ale láska ne.” - Arnošt Lustig
Láska je důležitou součástí každého z nás.
Láska lidi zněžňuje, vyvolává pocity, kdy zamilovaný vidí v druhém to dobré, lepší.
Naše láska se nemusí poutat jen na druhé lidi, naopak ta nejdůležitější forma lásky je ta uvnitř nás. Láska k životu, ke všemu, co děláme, k nám samým, láska k celé realitě ve které existujeme.
Milovat znamená žít.
Bez lásky jsme jen prázdnou schránkou.
Psaní o lásce samotné nemá žádná jasná pravidla. Tento cit sám o sobě je nespoutaný, nepředvídatelný, tvárný, komplikovaný.
Psaní o lásce samotné nemá žádná jasná pravidla. Tento cit sám o sobě je nespoutaný, nepředvídatelný, tvárný, komplikovaný.
Podle mě autor musí určit sám, jak lásku převést do slov, jak ji vepsat do svých charakterů. Je to to nejosobnější téma v literatuře a to nejtěžší napsat a komunikovat čtenáři.
Moje interpretace lásky
Láska je pohon života. Je to to, co nás drží od toho si uvázat mašli. To, co z přežívání dělá žití. Jen pomyšlení na naši lásku k blízkým, k sobě, k životu samému, ke světu, nás dokáže hnát dál každodenními výzvami.
Moje interpretace láskyLáska je pohon života. Je to to, co nás drží od toho si uvázat mašli. To, co z přežívání dělá žití. Jen pomyšlení na naši lásku k blízkým, k sobě, k životu samému, ke světu, nás dokáže hnát dál každodenními výzvami.
Tajemství lásky nespočívá v druhých lidech ani v materiálním světě. Je to něco mystického, nepopsatelného a vymykajícího se jakékoli tělesnosti.
Člověk musí najít lásku nejdřív v sobě, aby ji mohl přijímat a darovat ostatním.
Jak se píše o sexu
Láska a sex chodívají ruku v ruce, ale nemusí. Láska se dá vyobrazit či projevit bez nutnosti sexuálních aktů a sex se dá napsat jakožto pouze fyzický akt bez žádného emocionálního spojení. Autoři k lásce a sexualitě mají tedy různé přístupy.
Arnošt Lustig rozeznává tři druhy sexu:
Arnošt Lustig rozeznává tři druhy sexu:
1) To, co se podobá páření psů
2) Kamarádský sport
3) Propojení dvou lidí z lásky
Platon řekl: ,,Láska začíná pohledem, od pohledu jde ke slovu, od slova k doteku, od doteku k objetí a s objetím k tomu božskému.”
Platon řekl: ,,Láska začíná pohledem, od pohledu jde ke slovu, od slova k doteku, od doteku k objetí a s objetím k tomu božskému.”
Důležitou lekcí je nepsat o sexu z hlediska gymnastiky. Nepsat detaily tělesných pachů a tekutin, ale city dvou lidí, kteří mezi sebou sdílí hluboké spojení. Je nutné psát o tom, co charaktery polidšťuje a naopak.
Vášnivé scény je náročné psát, snadno se spisovatel může dopustit porušení vkusu. Hlavně tehdy, kdy se příliš zaměřuje na zmíňenou tělesnost a ne na citovou esenci. Chodí se po tekném laně mezi fascinovaným zaujetím a nepohodlím čtenáře.
Adéla Podrazká
1) Neměnit během příběhu formu vyprávění
2) Nepoužívat až moc sprostých slov
3) Jak vymýšlet originální názvy
4) 1 věta je stejně důležitá jako ta poslední
5) Tři slova jako příběh (ovce, vlna šála,- zima, kašel, chřipka)
2) Nepoužívat až moc sprostých slov
3) Jak vymýšlet originální názvy
4) 1 věta je stejně důležitá jako ta poslední
5) Tři slova jako příběh (ovce, vlna šála,- zima, kašel, chřipka)
Simona Maňousková
 |
| 3. lekce pro superpokročilé 5. května 2022 |
Ale jinak vážně, bylo to super, a díky za to. Dost věcí jsem si posléze v průběhu semináře pro sebe ujasnila, ozřejmila. Jasně, že taky naučila (teda aspoň doufám:-D:-D). Teď jsem se pokusila už napsat ten zadaný úkol na 19. 5., tři verze. A protože mě tohle bavilo (na rozdíl od pinďourů, myslím samozřejmě literárních), tak si zkusím ještě vymyslet a stejně zpracovat další konflikt.
Takže sečteno a podtrženo: Dost dobrý, přestože mi ta těžší témata dávají dost zabrat.
Jarka Rymešová
Ještě pár vět k semináři s panem Ondřejem Neffem, na který navazují úkoly pro 3. lekci:
Poznamenala jsem si tučným písmem slovo Nevysvětlovat. A přitom by si jeden pomyslel, jak důležité je uvést čtenáře do situace.
K čemu nám může pomoci cvičení s rozhlasovou hrou?
Důležité je držet časovou linii a nepřeskakovat. Dialogy jsou důležité, ale nejsou všespásné. A posílám ten vánoční důkaz...
Plynule tím přecházím k další radě Být akční už od začátku.
Také Vymyslet zajímavý konflikt.
Umět ve čtenáři vyvolat pocit, že je Součástí filmového příběhu.
Nic není skryto, vše je pochopitelné, viditelné. Čímž se dostávám ke kouzlu Vnitřnímu hlasu. Jak ten mi kolikrát pomohl. Máme s ním však šetřit. Dokreslit jím pouze samotnou figuru, atmosféru, situaci. Nejlepší na závěr, Pointa. Jaké klišé. Pryč s ní ze závěru. Promyslet zkrátka příběh jinak.
Poznámky se zdají být logické, pochopitelné, přeju proto sama sobě i všem ostatním, abychom je dokázali vměstnat mezi řádky s lehkostí motýla.
Poznámky se zdají být logické, pochopitelné, přeju proto sama sobě i všem ostatním, abychom je dokázali vměstnat mezi řádky s lehkostí motýla.
Míša Čápová
K čemu nám může pomoci cvičení s rozhlasovou hrou?Představte si svůj text jako scénku pro divadlo, kde je vyloučený zrak, takže vše musíte převést do jednání postav v dialozích. Žádný vypravěč tam nemá co dělat. Jen dialogy. Ne že by se takto muselo psát, ale je to trénink... Vyzkoušet si, jak se zbavit "nešvaru" stálého vysvětlování a pracovat více dramaticky.
Jako příklad poslouží rozhlasová hra Ondřeje Neffa, která získala cenu Mezinárodního rozhlasového festivalu Prix Bohemia Radio 1989.
Jako příklad poslouží rozhlasová hra Ondřeje Neffa, která získala cenu Mezinárodního rozhlasového festivalu Prix Bohemia Radio 1989.
Milena Pravdová
Zkusila jsem si psát o bezpohlavní společnosti jako sci-fi...
Vendula Beaujouan Langova
Svižný dialog je víc než vysvětlování a popis.
Konec pinďourů! Hurááá!
Zuzka Kratochvílová
Důležité je držet časovou linii a nepřeskakovat. Dialogy jsou důležité, ale nejsou všespásné. A posílám ten vánoční důkaz...Anna Vocelová
Dialog vždycky všechno neunese.
Michal Hejna
Obohacující bylo samotné povídání o zvládnutí dialogu. Také něco o detailech.
Jiří Wilson Němec
Jenom dialog nemůže být nikdy úplně nosný
Už žádný pinďoury!
Jarka Rymešová
Pinďoury jo, ale ne v povídkách. 😃
Když píšeme retrospektivu vloženou do textu, který se odehrává v současnosti, je třeba udělat jasný přechod.
Když píšeme retrospektivu vloženou do textu, který se odehrává v současnosti, je třeba udělat jasný přechod.
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| 6. lekce tvůrčího psaní na Fakultě designu a umění v Plzni 4. května 2022 |
Dobrý den, paní Emingerová a Richterová!
Moc děkuji za Vaši práci, seminář mě ohromně bavil. :)
Co mi dal? Lásku k psaní! Psát dokáže každý. Potřeba je k tomu jen propiska, kus ušmudlaného papíru a odhodlání.
Během semináře jsem se i o něco víc sblížila se svými spolužáky, se kterými jsem sice už půl roku skoro každý den, ale díky společným hodinám, kdy jsme všichni seděli v kroužku a ukazovali kousky své duše, jsme se poznali zcela novým způsobem.
Taky se mi líbila okamžitá zpětná vazba. Nikdy jsem nic podobného nezažila. Jo, občas se mě nějaký učitel zeptal, jak bych ohodnotila práci nějakého svého spolužáka, ale vždycky to bylo tak, že jsem dotyčného chtěla trochu podpořit a případně mu zlepšit známku. Tady nikdo nikoho neznámkoval a všichni jsme zpětnou vazbu slyšeli rádi, protože jsme sami na sobě mohli pozorovat, jak se každou hodinou zlepšujeme.
Sama od sebe bych se na podobný kurz asi nikdy nepřihlásila, ale teď jsem moc ráda a děkuji člověku, kterého napadlo napsat nám, komiksákům, zrovna tvůrčí psaní jako povinný předmět.
A hlavně děkuju vám dvěma za to, jak krásně jste nás seminářem provedly.
Anežka Strnadová |
| Fakulta designu a umění Jaroslava Sutnara v Plzni |
Naučil jsem se, jak komunikovat a rozebírat vlastní i cizí tvorbu.
Naučil jsem se nahlížet na příběh z několika různých úhlů.
Naučil jsem se vnímat a rozeznávat různé styly psaní.
Vyzkoušel jsem si psát žánry, které jsem nikdy nepsal.
Zjistil jsem, jak na určitá témata nahlížejí ostatní autoři.
Dozvěděl jsem se, v jaké míře užívat sprostých slov.
Zlepšil jsem se v psaní celkově.
Dozvěděl jsem se nové věci o spolužácích.
Zkusil jsem si vymýšlet příběh během pár minut.
Zjistil jsem, že mě psaní baví a chci v něm pokračovat.
Vasil Janko
Vojtěch Polák
Naučila jsem se, že:
1) Psát může každý2) Dozvěděla jsem se nové věci o spolužácích
3) Kritika nás posouvá dál
4) Zmizel strach ze čtení nahlas
5) Atmosféra se dá navodit jednou větou
6) Název díla by měl být zajímavý a poutavý
7) Spisovatel musí vědět úplně všechno o svých postavách a světě
8) První věta a poslední jsou důůležité pro zaujmuté čtenáře
9) Psát lidsky a nepoužívat klišé
10) esence- pár vět a co dokáží. :)
Simona Maňoušková
Způsoby jak zpracovat zápletku a vybudovat příběh:
1) vypůjčit si nějakou tradiční zápletku nebo děj ze skutečného života
2) vrátit se cestou zpět od vyvrcholení
3) tápání kupředu z úvodní situace
Vyvrcholení zápletky by mělo být vždy smysluplné a přesvědčivé.
Spisovatel nám vše musí ukázat pomocí dramaticky se odehrávajících scén a nesmí představit více vedlejších dějů nebo postav, než je bezpodmínečně nutné. Zároveň tak musí učinit v napínavém souladu scén tak, tak aby tempo příběhu měnilo pravidelně rytmus.
Kromě kontrolování rytmu a tempa musí spisovatel také dávat pozor na stavbu scén a jejich provázanost, význam a funkci.
Vasil Janko
Ještě jednou děkuji za nádherné hodiny psaní, byl to jeden z mých oblíbených předmětů. 😊
Sára Schejbalová
Co jsem se naučil v letním semestru na semináři scénaristiky:
-důležitost přímé řeči
-o takzvané flintě na zdi
-dynamický začátek povídky
-vhodnost používání vulgarit
-popisování charakteru postav
-nepoužívat zbytečná přirovnávání
-rychlá forma není vždy vhodná
-používání ich a du formy a vypravěče
-racionalita příběhu
-zajímavý název
Děkuji a mějte se hezky
Matyáš Souček
-důležitost přímé řeči
-o takzvané flintě na zdi
-dynamický začátek povídky
-vhodnost používání vulgarit
-popisování charakteru postav
-nepoužívat zbytečná přirovnávání
-rychlá forma není vždy vhodná
-používání ich a du formy a vypravěče
-racionalita příběhu
-zajímavý název
Děkuji a mějte se hezky
Matyáš Souček
Rád bych poděkoval za skvělý kurz, během kterého jsem se naučil mnoho věcí:
1) Pokud si text párkrát přečtu před hodinou, číst před spolužáky není tak zlé
2) Titulek a první věta jsou nejdůležitější pro upoutání pozornosti čtenáře
3) Vyvaruj se častému opakování stejného slova
4) Při vypravování dej pozor na zbytečně nudné a popisné části
5) Pro oživení textu používej více přímé řeči
6) Nechtěný rým může zbytečně vyrušit čtenáře ze snu
7) Vulgarismy by se mělo šetřit
8) Kreativní psaní se může stát tím nejoblíbenějším předmětem i pro dyslektika
9) Díky psaní jsem poznal lépe své spolužáky
10) Jsem kritičtější k sobě a ostatním
Adam Roskovec
1) Pokud si text párkrát přečtu před hodinou, číst před spolužáky není tak zlé
2) Titulek a první věta jsou nejdůležitější pro upoutání pozornosti čtenáře
3) Vyvaruj se častému opakování stejného slova
4) Při vypravování dej pozor na zbytečně nudné a popisné části
5) Pro oživení textu používej více přímé řeči
6) Nechtěný rým může zbytečně vyrušit čtenáře ze snu
7) Vulgarismy by se mělo šetřit
8) Kreativní psaní se může stát tím nejoblíbenějším předmětem i pro dyslektika
9) Díky psaní jsem poznal lépe své spolužáky
10) Jsem kritičtější k sobě a ostatním
Adam Roskovec
 |
| ZŠ Heřmánek |
 |
| ZŠ Heřmánek . |
Naše škola Heřmánek Praha, základní škola a gymnázium rozvíjí komunikaci a to za 11 let svojí existence především komunikaci verbální. Naši učitelé chodí na kurzy tvůrčího psaní, a tak jsme se seznámili s lektory tvůrčího psaní a napadlo nás je požádat, aby pro naše žáky uspořádali semináře. V týmu Dany Emingerové se nám v kurzu zaměřeném pro žáky naší školy věnoval lektor Šimon Pravda.
Ve 12 lekcích lektor pracoval s 11 žáky a bylo to skvělé i náročné. Žáci psali úkoly z týdne na týden a připravovali se na další kurzy.
Hledali jsme společně také formu a metodu, jak s žáky ve třídě pracovat.
Z jedenácti žáků mluví deset o pozitivní zkušenosti:
Získal jsem víc trpělivosti na práci na text.
Učím se, jak mít vícebarevné texty.
Získala jsem jiný pohled na psaní.
Napadá mě více nápadu na příběh, mám větší představivost, osvojila jsem si detailnější popis a trpělivost na psaní.
Získala jsem vědomosti o tom jak vyrovnat povídku a naučila jsem se nebo se ještě učím aby povídky co napíšu nebyly těžko čitelné.
Jen jedna žákyně nebyla spokojená a napsala: Získala jsem z toho víc úkolů a stresu.
Pro příští kurz máme řadu zkušeností a možností a budeme rádi, když si Šimon Pravda na nás udělá čas a budeme v dalších tvůrčích aktivitách pokračovat. Rozhodně metodu tvůrčích dílen doporučuji, co ovšem doporučuji také je, spojení ochoty školy věnovat se tvůrčímu psaní, ale ve spojení se zkušeným a tvořivým lektorem, který pomůže žákům i učitelům budovat dovednosti tvůrčího psaní se jedná skutečný krok k literární gramotnosti, ať již z účelem podporovat žáky v jejich radosti z psaní či v jejich budoucí profesionální dovednosti se vyjadřovat.
Za žáky z třídy Surikat (8. ročník základní školy)
Hledali jsme společně také formu a metodu, jak s žáky ve třídě pracovat.
Z jedenácti žáků mluví deset o pozitivní zkušenosti:
Získal jsem víc trpělivosti na práci na text.
Učím se, jak mít vícebarevné texty.
Získala jsem jiný pohled na psaní.
Napadá mě více nápadu na příběh, mám větší představivost, osvojila jsem si detailnější popis a trpělivost na psaní.
Získala jsem vědomosti o tom jak vyrovnat povídku a naučila jsem se nebo se ještě učím aby povídky co napíšu nebyly těžko čitelné.
Jen jedna žákyně nebyla spokojená a napsala: Získala jsem z toho víc úkolů a stresu.
Pro příští kurz máme řadu zkušeností a možností a budeme rádi, když si Šimon Pravda na nás udělá čas a budeme v dalších tvůrčích aktivitách pokračovat. Rozhodně metodu tvůrčích dílen doporučuji, co ovšem doporučuji také je, spojení ochoty školy věnovat se tvůrčímu psaní, ale ve spojení se zkušeným a tvořivým lektorem, který pomůže žákům i učitelům budovat dovednosti tvůrčího psaní se jedná skutečný krok k literární gramotnosti, ať již z účelem podporovat žáky v jejich radosti z psaní či v jejich budoucí profesionální dovednosti se vyjadřovat.
Za žáky z třídy Surikat (8. ročník základní školy)
Mgr. Miroslava Adamcová, zástupce ředitele školy pro projekt Teen Heřmánek Praha, základní škola a gymnázium
 |
| 5. lekce dlouhodobého kurzu s Danou a Natašou 28. dubna |
Dobrý to bylo, znovu a mnohem důkladně jsem si zopakovala, co je bajka... a jak mne dřív bajky "nebraly", teď mně to zajímá o mnoho víc.
Dobrá lekce. Dík.
Jarka Rymešová
Film, o kterém jsme mluvili v souvislosti s dialogem Jany Bednářové, se jmenuje Vlastníci.
Hana Hermanová
Já jsem se snažila pochopit bajku. Snad jsem se přiblížila.
Všeho moc škodí.
Mario Puzzo, Kmotr:
Omilostněná prosebnice, očištěná od hříchu, sklonila hlavu a sepjala ruce nad zábradlím oltáře... Pak s hlubokou a z hloubi duše pramenící touhou uvěřit, být vyslyšena, odříkávala modlitby za spásu duše Michaela Corleona...
Francis Scott Fitzgerald, Velký Gatsby:
Gatsby věřil v to zelené světlo, vzrušující budoucnost, která před námi rok od roku ustupuje. Dnes nám unikla, ale nevadí – zítra doběhneme rychleji, rozpřáhneme paže dále... A jednoho krásného rána –
Caite Dolan-Leach, Sestry až za hrob (thriller o dvojčatech):
„To, že s mrtvými už nemůžete mluvit, bolí až k zbláznění. Možná se mi Zelda snažila říct, že mluvit s živými je téměř stejně složité.“
Henryk Sienkiewicz, Quo vadis:
„A tak skončil Nero. Stejně jako končívá vichřice, bouře, požár, válka nebo mor. Ale Petrova bazilika vládne dosud z vatikánských výšin městu i světu. A u někdejší Capenské brány stojí dnes malá kaplička a na ní je už poněkud setřelý nápis: Quo vadis, Domine?“
Orwell, 1984:
„Miloval Velkého bratra.“
Mika Waltari, Plavovláska:
Poučení k bajce pro příští úkol je: Když čekáme lepší časy, přijde blbá doba.
Mirka Adamcová
Všeho moc škodí.
Tedy dialog by měl být dramatický a netřeba vysvětlovat...
Veronika Štětková
 |
| Vyšehradská kavárna ČEKÁRNA - 1. setkání s René Nekudou 22. 4. 2022 |
Dneska jsem se potkal s Danou Emingerovou, která taky učí tvůrčí psaní. Bylo to moc príma a jsem rád, že jako profesionálové v oboru dokážeme na něčem spolupracovat. Markétě Dočekalové obratem volám a vy (psavci) se máte na co těšit…
René Nekuda
René Nekuda
VĚTA POSLEDNÍ
Poslední věta/odstavec knihy je jednou z jejích nejdůležitějších částí, může knihu zachránit, ale také ji naprosto potopit. Poslední věta či věty by měly způsobit, že čtenáři spadne brada a řekne si: „Pááániii…“ nebo „Aaach!“ a bude to chtít číst znovu nebo si bude žádat nášup!
U posledních vět by děj měl být ukončený, všechny dějové oblouky pěkně zakroužené.
U posledních vět by děj měl být ukončený, všechny dějové oblouky pěkně zakroužené.
Poslední věta dílo zapečetí.
1. Spojte všechny nedořešené věci do závěrečné tečky a přidejte k tomu ještě malé tajemství. Donutíte čtenáře o příběhu ještě jednou přemýšlet.
2. Uvažujte nad koncem jako nad novým začátkem. Nechť vaše poslední slova nejen vyřeší příběh, ale i otevřou nové otázky, které vrhnou na děj nové světlo a naznačí nový začátek pro vaše postavy…
3. Zanechte ve čtenáři po dočtení pachuť.
Další dobrý způsob, jak zakončit váš příběh, je zanechat ve čtenáři po dočtení knihy jistou pachuť po základní esenci vašeho textu. Zkuste znovu shrnout elegantním způsobem obsah, který zůstane pěkně (a dlouho) viset ve vzduchu…
„Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka a z člověka na prase, a opět z prasat na člověka. Ale nebylo už možné rozlišit, která tvář patří člověku a která praseti.“ – George Orwell, Farma zvířat
Jako například v knize Charlese Bukowského – Hollywood:
„A co budeš dělat dál?“
„Napíšu o tom knihu.“
A tak jsem ji napsal. A vy jste ji teď dočetli.
Zde, až na úplném konci, čtenáři dojde, že to nebyl smyšlený román, ale že četl autobiografický příběh.
A třeba John Irving nejprve vymyslí poslední větu a pak na ní už do konce psaní „zbytku knihy“ nic nemění. Poslední věta je první, co ho napadne.
„A co budeš dělat dál?“
„Napíšu o tom knihu.“
A tak jsem ji napsal. A vy jste ji teď dočetli.
Zde, až na úplném konci, čtenáři dojde, že to nebyl smyšlený román, ale že četl autobiografický příběh.
A třeba John Irving nejprve vymyslí poslední větu a pak na ní už do konce psaní „zbytku knihy“ nic nemění. Poslední věta je první, co ho napadne.
John Irving - Poslední noc na Klikaté řece: „Cítil, že velké dobrodružství jeho života právě začíná. Tak jako to musel cítit jeho otec během těch hrozných chvil poslední noci v Klikaté řece.“
Poslední věta je místo pro doznívání a rezonanci.
Rezonance je důležitá jak pro dílo, tak pro život! Jsou to prchavé prožitky, kdy člověk a svět kolem něj nebo čtenář a spisovatel spolu rezonují. Máme pocit, že se nás svět určitým způsobem dotýká, že se nás autor dotknul. Cítíme zvědavost a vášeň. Vnímáme, že naše existence a konání mají nějakou odezvu v našem okolí. Nemáme nad tím plnou kontrolu. Nejčastěji to přijde, když to nečekáme.
Podle německého sociologa Hartmuta Rosy podobné zážitky – ostrůvky rezonance – bytostně potřebujeme. Ale najdeme je, jen pokud zpomalíme... v životě, v práci, ve vztazích. „Když totiž nerezonujeme,“ tvrdí Rosa, „můžeme skončit s depresí či syndromem vyhoření.“
Rezonance umožní čtenáři, aby se zorientoval v tom, co bylo řečeno. Je to jako čas na přemyšlení a pochopení celého příběhu. I když ta konkrétní slova či věty s příběhem nemají vůbec nic společného. Čtenář během rezonance dopisuje příběh, dostává čas, aby se vžil do jiného života. V tom je kouzlo. A mistr spisovatel v povídce resonanci vždycky má:
Jako příklad James Joyce. Ten ve své sbírce Dublinané má povídku Mrtvý. (Učebnice Kouzlo psaní knih str. 13):
Joyce popisuje, jak sněží nad Irskem, zatímco čtenář přemýšlí o ženské, která se rozplakala, a proč její chlap na začátku zuřivý a pak najednou projeví porozumění.
Příklady, které našli studenti v předchozích kurzech:
Podle německého sociologa Hartmuta Rosy podobné zážitky – ostrůvky rezonance – bytostně potřebujeme. Ale najdeme je, jen pokud zpomalíme... v životě, v práci, ve vztazích. „Když totiž nerezonujeme,“ tvrdí Rosa, „můžeme skončit s depresí či syndromem vyhoření.“
Rezonance umožní čtenáři, aby se zorientoval v tom, co bylo řečeno. Je to jako čas na přemyšlení a pochopení celého příběhu. I když ta konkrétní slova či věty s příběhem nemají vůbec nic společného. Čtenář během rezonance dopisuje příběh, dostává čas, aby se vžil do jiného života. V tom je kouzlo. A mistr spisovatel v povídce resonanci vždycky má:
Jako příklad James Joyce. Ten ve své sbírce Dublinané má povídku Mrtvý. (Učebnice Kouzlo psaní knih str. 13):
Joyce popisuje, jak sněží nad Irskem, zatímco čtenář přemýšlí o ženské, která se rozplakala, a proč její chlap na začátku zuřivý a pak najednou projeví porozumění.
Mario Puzzo, Kmotr:
Omilostněná prosebnice, očištěná od hříchu, sklonila hlavu a sepjala ruce nad zábradlím oltáře... Pak s hlubokou a z hloubi duše pramenící touhou uvěřit, být vyslyšena, odříkávala modlitby za spásu duše Michaela Corleona...
Francis Scott Fitzgerald, Velký Gatsby:
Gatsby věřil v to zelené světlo, vzrušující budoucnost, která před námi rok od roku ustupuje. Dnes nám unikla, ale nevadí – zítra doběhneme rychleji, rozpřáhneme paže dále... A jednoho krásného rána –
A tak sebou zmítáme dál, lodě deroucí se proti proudu, bez přestání unášeni zpátky do minulosti.
Caite Dolan-Leach, Sestry až za hrob (thriller o dvojčatech):
„To, že s mrtvými už nemůžete mluvit, bolí až k zbláznění. Možná se mi Zelda snažila říct, že mluvit s živými je téměř stejně složité.“
„A tak skončil Nero. Stejně jako končívá vichřice, bouře, požár, válka nebo mor. Ale Petrova bazilika vládne dosud z vatikánských výšin městu i světu. A u někdejší Capenské brány stojí dnes malá kaplička a na ní je už poněkud setřelý nápis: Quo vadis, Domine?“
Orwell, 1984:
„Miloval Velkého bratra.“
Mika Waltari, Plavovláska:
„A pak se nad světem přehnala válka a smetla všechno to, co bylo.“
A co poslední věta z nejčtenější knihy?
„Milost pána Ježíše se všemi.“
Nataša Richterová
Rozbor bajky Jana Wericha O orlech a hovniválech
Obsah:
Orel který kroužil nad Řeckem jednoho dne zahlédl zajíce, který byl rychlejší než jeho stín. Uražený nad tím, že si zajíc dovoluje s ním soutěžit, začne ho nahánět. Zajíc zakopne a spadne do doliny, kde je chrobák. Chrobák mu nedokáže pomoci, orel přiletí, zajíce zabije a chrobákovi se vysměje: ,,Ty jsi jen hovnivál!”
Obsah:
Orel který kroužil nad Řeckem jednoho dne zahlédl zajíce, který byl rychlejší než jeho stín. Uražený nad tím, že si zajíc dovoluje s ním soutěžit, začne ho nahánět. Zajíc zakopne a spadne do doliny, kde je chrobák. Chrobák mu nedokáže pomoci, orel přiletí, zajíce zabije a chrobákovi se vysměje: ,,Ty jsi jen hovnivál!”
Hovnivál je uražený: ,,Copak já jsem JEN hovnivál?” A touha po pomstě mu nedá spát. Nechce se smířit s tím, že je jen hovnivál. Nejí, nespí, nepije, jen leze orlovi do hnízda a vyhazuje jeho vajíčka. Pokračuje to takhle dlouho dokud orel nepožádá Dia o pomoc, aby hlídal hnízdo na jeho klíně nad Olympem. Ale Hovnivál zaslepený pomstou uhněte kuličku a s námahou s ní vyletí až k Diovi. Shodí mu ji do klína a znechucený Zeus se oklepe, při čemž shodí orlovo hnízdo. Hovnivál vyčerpaný tou námahou padne mrtev a poslední vajíčka, poslední naděje, je rozbitá a rod orlů vyhyne. Ponaučení, která Werich uvádí jsou hned tři:
1) I když jsi orel, nesměj se chrobákovi
2) I když jsi jen hovnivál, smiř se s tím nebo dělej něco jiného
3) Když jsi zajíc, nedá se nic dělat
Užívání moderních pojmů, např. strojových v kontextu částí těla zvířat ,,odposlouchávací zařízení, podvozek”.
Hovorová mluva zvířat
Zajímavá a neobvyklá lidská, občas až vesnická přirovnání, prvky a odbočky v textu
Použití symbolismu zvířat - Orel (hrdý, pyšný, silný) Zajíc (plachý, vystrašený, oběť) Hovnivál (ošklivý, pracovitý, tvrdohlavý)
Členění děje podle struktury bajek :
- uvedení do děje : orel nahání králíka a potká chrobáka
- zápletka : orel urazí hovnivála a ten se jde pomstít
- rozuzlení : hovnivál zaviní vyhynutí orlů a sám při tom zemře
- čtvrtá dimenze ponaučení : viz ponaučení nahoře
Neobvyklé podání ponaučení, jsou tři, vztahují se na zmíněná zvířata narozdíl od klasických přímých ponaučení v bajkách
Poznámka: S tímto úkolem si už moc nevím rady, pokusila jsem se najít neobvyklosti na této bajce, ale moc jsem jich až na klasický Werichovský styl nenašla. Wericha poslouchám často a jsem zvyklá na jeho vypravování. Nejsem natolik sečtělá v bajkách, abych to dokázala lépe rozebrat. Snad stačí alespoň tato snaha.
Užívání moderních pojmů, např. strojových v kontextu částí těla zvířat ,,odposlouchávací zařízení, podvozek”.
Hovorová mluva zvířat
Zajímavá a neobvyklá lidská, občas až vesnická přirovnání, prvky a odbočky v textu
Použití symbolismu zvířat - Orel (hrdý, pyšný, silný) Zajíc (plachý, vystrašený, oběť) Hovnivál (ošklivý, pracovitý, tvrdohlavý)
Členění děje podle struktury bajek :
- uvedení do děje : orel nahání králíka a potká chrobáka
- zápletka : orel urazí hovnivála a ten se jde pomstít
- rozuzlení : hovnivál zaviní vyhynutí orlů a sám při tom zemře
- čtvrtá dimenze ponaučení : viz ponaučení nahoře
Neobvyklé podání ponaučení, jsou tři, vztahují se na zmíněná zvířata narozdíl od klasických přímých ponaučení v bajkách
Poznámka: S tímto úkolem si už moc nevím rady, pokusila jsem se najít neobvyklosti na této bajce, ale moc jsem jich až na klasický Werichovský styl nenašla. Wericha poslouchám často a jsem zvyklá na jeho vypravování. Nejsem natolik sečtělá v bajkách, abych to dokázala lépe rozebrat. Snad stačí alespoň tato snaha.
Adéla Podráská
 |
| Druhý on-line seminář s Ondřejem Neffem 21. dubna 2022 |
- máme ještě daleko k tomu, aby z nás byli spisovatelé
- míváme sice dobré nápady, ale většinou je to jen popis procesu
- často nemáme v povídce konflikt, žádný zvrat, aby se to posouvalo dál
- ztrácí se motiv, stálé vysvětlování a zdržuje to povídku
- osoby musí být rozeznatelné, dialogy je mají charakterizovat, jinak se v nich čtenář ztrácí, každá postava by měla být jiná
- pokud se používají expresivní slova, vše musí mít význam a dynamiku.
Postřehy ze semináře s panem Neffem:
1. Charakter postavy nejlépe vystihnu její řeč => nutná stylizace postavy (nemohou všichni mluvit spisovně).
2. V povídce je důležitý konflikt a jasný motiv (přijde kdo a řekne co).
3. Vše, co znesnadňuje čtení a pochopení, je k neprospěchu => nezamlžovat děj vysvětlováním, přílišnými podrobnostmi a odbíháním jinam.
4. Vyhýbat se deklarativním pasážím => nepopisovat, nevysvětlovat.
5. Postavy je dobré nevymýšlet, ale znát (Hašek Švejka a paní Müllerovou znal ze života, nevymyslel si je)
Anna Vocelová
Dnešní seminář byl pravdu velice zajímavý, podnětný a osobně mi hodně dal.
Motivace k akci musí být silná.
Co jsem se naučila na lekci s Ondřejem Neffem:
Důležitost konfliktu,
Důležitost zadání - počet řádku, název (Pinďour): respektování je důležitá součást, zodpovědnost
Děkuji a poznamenala jsem si:
Dialogy, konflikty, nedeklarovat, přjide KDO a řekne CO, bylo to super!
Krásný den přeji,
nevím, jestli si mne pamatujete, ale studuji v ateliéru Komiks a ilustrace na Sutnarce a minulý rok jsme spolu měli hodiny Tvůrčího psaní.
První a poslední věty z knih:
Nataša Richterová
- často nemáme v povídce konflikt, žádný zvrat, aby se to posouvalo dál
- ztrácí se motiv, stálé vysvětlování a zdržuje to povídku
- osoby musí být rozeznatelné, dialogy je mají charakterizovat, jinak se v nich čtenář ztrácí, každá postava by měla být jiná
- pokud se používají expresivní slova, vše musí mít význam a dynamiku.
Bylo to moc zajímavé a Daně děkuji, že nám toto setkání umožnila.
Bohuna Kopřivová
 |
| Přestaňte vysvětlovat, musíte rovnou na věc! |
Ahoj Dano,
chtěl bych poděkovat za seminář s Ondřejem Neffem. Je super, že děláš takovéhle akce. Užil jsem si to.
Co jsem si odnesl:
Co jsem si odnesl:
1. Vše, co znesnadňuje čtení, je k neprospěchu věci (zbytečná vata, proklamace - čtenář neudrží pozornost)
2. V krátkých povídkách musí být silná motivace k jednání - konflikt
3. Postavy se musí od sebe odlišovat, aby si je čtenář zapamatoval (tlustý, zakrslý, kněz, zrzavý…)
4. Stylizace mluvy vystihuje osobnost postavy
5. Vulgarismy musí mít smysl a je třeba jimi šetřit
Standa Rokos
Standa Rokos
1. Charakter postavy nejlépe vystihnu její řeč => nutná stylizace postavy (nemohou všichni mluvit spisovně).
2. V povídce je důležitý konflikt a jasný motiv (přijde kdo a řekne co).
3. Vše, co znesnadňuje čtení a pochopení, je k neprospěchu => nezamlžovat děj vysvětlováním, přílišnými podrobnostmi a odbíháním jinam.
4. Vyhýbat se deklarativním pasážím => nepopisovat, nevysvětlovat.
5. Postavy je dobré nevymýšlet, ale znát (Hašek Švejka a paní Müllerovou znal ze života, nevymyslel si je)
Anna Vocelová
Dost jsem pochopila. Byl to zase úplně jiný úhel pohledu.
A doufám, že se tím i o kousek posunu dopředu. Paráda!!!
Děkuji také velice moc Daně, že nám tyto semináře s Ondřejem Neffem zprostředkovala.
Jarka Rymešová
Dnes to bylo super, moc děkuji, že jsem tu mohla být..
Přijde kdo... řekne co!!
A nevysvětlovat...
Poslechněte si zadání k jednomu z takových zajímavých úkolů, jak říkal Ondřej Neff, které jsem našla v rozhlase: Anna a Pavel spolu někam jedou. Do jejich životů vstoupí stopař... Zpracujte téma v různých žánrech (akční drama, horor, detektivka, muzikál, western, mystery, pohádka, rodinné drama, sci-fi, triller, válečné drama)
Lenka Konopásková
Moc vám děkuji za za tento kurz. Myslím, že jste mě hodně posunul.
Já mám ten problém s vysvětlováním v každé povídce.
Martin Tomášek
 |
| Druhý seminář s Ondřejem Neffem 21. dubna 2022 |
1. Slova mají nějaké zařazení, nějako výrazovou souvisost (pinďour není pindík).
2. Dodržení zadání rozsahu vede k autorské kázni.
3. Nepoužívat jen banální jazyk s tramvaje bez pokusu o stylizaci.
4. V krátké povídce musí mít všechno nějaký smysl.
5. Pointa v poslední větě - cliché.
Jana Venzlů
Ta knížka, co o ní mluvil Ondřej, se jmenuje Jak blafovat (19:32).
Michal Hejna
Konflikt musí být ostrý.
Dvě postavy, které jsou ve stejné situaci, nerozvíjejí děj.
Nataša Richterová
Velice děkuji za toto setkání. Je to pro mě mimořádná věc, že si můj výtvor pan Neff vůbec přečetl, děkuji za komentář.
Kateřina Pospíšilová
Důležitost konfliktu,
motivace figury,
stylizace dialogů,
dynamika, nikoliv deklaratornost,
psát jako rozhlasovou hru,
inspirovat se lidmi, co známe
Zajímalo by mě, nakolik se do svých hlavních postav autor vžívá, když píše...
Vendula Beaujouan Langova
Vendula Beaujouan Langova
Jasná motivace k chování/jednání figury
Ne vysvětlování, zájem o něco…, střety!
Dělat short short story: 2-3 odstavce, 25-30 řádek, jedna situace
Pozor na převahu deklarování!!
Cokoliv: jasná vůle, motivace
Martin Paruch
Dodržovat pravidla. Kdo, co, proč?
Přijde kdo, řekne co?
Motivace, akce, dialogy, žádné deklarace.
Jednoduše, přehledně, drama, zvrat, vývoj
Jana Bednářová
Stylizovat postavu její řečí
Martina Talířová
Martina Talířová
Nejjednodušší řešení je to nejúčinnější
Nezáplatovat vystydlý motiv jiným motivem
Vnitřní hlas=dokreslení postavy
Jasné vůle/motivace a směřování k něčemu, žádné deklarace
Hra s jazykem – ten určí charakter postavy – stylizace jazyka
Nic nevysvětlovat, musí tam být střet/konflikt.
Zuzka Kratochvílová
Moc děkuji panu Neffovi za zajímavé povídání. Toto jsem si odnesla:
1. jasně odlišit postavy, aby nesplývaly, skrze dialog
1. jasně odlišit postavy, aby nesplývaly, skrze dialog
2. nepoužívat banální jazyk, vnímat jeho skutečný význam
3. povídku začínat situací
4. děj posunuje konflikt
5. zajímavé pro mě bylo, že pouze 10 povídek ze všech, co Ondřej napsal, jsou povídky jeho srdce
Do příště bychom mohli třeba napsat, jak zabít svého oblíbeného literárního hrdinu
😃
Míša Štěpánka Sedláčková
nevím, jestli si mne pamatujete, ale studuji v ateliéru Komiks a ilustrace na Sutnarce a minulý rok jsme spolu měli hodiny Tvůrčího psaní.
Začali jsme řešit bakalářské práce na příští rok a při té příležitosti jsem se Vás chtěla zeptat, zda by byla nějaká příležitost výpomoci z vaší strany. Rozhodla jsem se pracovat na mé knize ilustrací vlastních básní a moc by se mi hodila Vaše odborná pomoct co se textu týče. Děkuji Vám a přeji hezký zbytek dne
Barbora Macková
Barbora Macková
První a poslední věty z knih:1. Vladimír Škutina: Tak už jsem tady s tím vápnem pane Werichu!
3. George Orwell: 1984
Začátek: Velký bratr Tě sleduje. Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.
První věta: Tak už jsem tady s tím vápnem pane Werichu!
Konec: Dum spiro - spero - dokud dýchám - doufám. Jan Werich nedýchal.
2. Robert Vano: Fotka nemusí být ostrá
Konec: Dum spiro - spero - dokud dýchám - doufám. Jan Werich nedýchal.
2. Robert Vano: Fotka nemusí být ostrá
Motto: ,,Dneska píše každej, kdo má do zadnice díru - co bych to také nezkusil?“
Začátek: Chceš něco změnit? Upeč třešňový štrůdl!
Konec: Moje mamina říkala, že i kdyby nic nebylo, bude vždy věřit, Ten, kdo věří, odchází z tohoto světa snadněji, protože ví, že putuje dál.
Konec: Moje mamina říkala, že i kdyby nic nebylo, bude vždy věřit, Ten, kdo věří, odchází z tohoto světa snadněji, protože ví, že putuje dál.
Začátek: Velký bratr Tě sleduje. Válka je mír. Svoboda je otroctví. Nevědomost je síla.
Konec: Miloval Velkého bratra.
4. Tereza Nagy Štolbová: Dcera padajícího listí
Podtitul: Příběh o duši, která přežila díky lásce
Začátek: Byla jsem ztraceným a zatraceným dítětem v čase babího léta a nádherně barevného listí podzimu.
4. Tereza Nagy Štolbová: Dcera padajícího listí
Podtitul: Příběh o duši, která přežila díky lásce
Začátek: Byla jsem ztraceným a zatraceným dítětem v čase babího léta a nádherně barevného listí podzimu.
Konec: V pokoře a úctě k bytostem i událostem, které mě přesáhly a přesahují.
Jana Bednářová
PRVNÍ VĚTA
Americký spisovatel Michael Cunningham (autor románu Hodiny) řekl před pár lety v pořadu Na plovárně: „Nepustil bych se do čtení knihy, která by začínala nějakou blbou větou.“
První věta rozhoduje. Mnohdy je to totiž právě první věta, co u čtenáře rozhodne, zda mu kniha stojí za přečtení. V ideálním případě ho první věta či odstavec vtáhne do děje, nastíní atmosféru a nenápadně mu předvede, co od příběhu očekávat. První věta může být úplně banální. Čtenáře ani nenapadne, jaký příběh bude následovat. A nebo může už od začátku dávat jasně najevo, o čem se v knize píše. Některá věta čtenáře vtáhne pro svou epičnost a některá zase pro svou naprostou obyčejnost. Faktem je, že mnohdy bývají tím jediným, na co se čtenář při koupi zaměří.
A my se podíváme na mistry. Jak začínají slavná díla?
Začneme větou z nejčtenější knihy na světě: „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.“
„Šťastné rodiny se vzájemně podobají, ale nešťastné rodiny bývají různé.“ - Lev Nikolajevič Tolstoj, Anna Karenina
„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ – Franz Kafka, Proměna
„Pan a paní Dursleyovi z domu číslo čtyři v Zobí ulici vždycky hrdě prohlašovali, že jsou naprosto normální, ano, děkujeme za optání.“ - J. K. Rowlingová, Harry Potter a Kámen mudrců
„Jsem v hajzlu.“ - Andy Weir, Marťan
„Říkejte mi Ismael.“ - Herman Melville, Bílá velryba
„Co svět světem stojí, každý správný příběh začíná v hospodě.“ - Jan Kravčík, Letopisy Vukogvazdské družiny, svazek prvý (fantasy)
,,V den, kdy byli zavražděni rodiče Emmy Carstairsové, bylo nádherné počasí.“
Cassandra Clare – Město nebeského ohně (fantasy pro děti a mládež)
Americký spisovatel Michael Cunningham (autor románu Hodiny) řekl před pár lety v pořadu Na plovárně: „Nepustil bych se do čtení knihy, která by začínala nějakou blbou větou.“
První věta rozhoduje. Mnohdy je to totiž právě první věta, co u čtenáře rozhodne, zda mu kniha stojí za přečtení. V ideálním případě ho první věta či odstavec vtáhne do děje, nastíní atmosféru a nenápadně mu předvede, co od příběhu očekávat. První věta může být úplně banální. Čtenáře ani nenapadne, jaký příběh bude následovat. A nebo může už od začátku dávat jasně najevo, o čem se v knize píše. Některá věta čtenáře vtáhne pro svou epičnost a některá zase pro svou naprostou obyčejnost. Faktem je, že mnohdy bývají tím jediným, na co se čtenář při koupi zaměří.
A my se podíváme na mistry. Jak začínají slavná díla?
Začneme větou z nejčtenější knihy na světě: „Na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha, a to Slovo byl Bůh.“
„Šťastné rodiny se vzájemně podobají, ale nešťastné rodiny bývají různé.“ - Lev Nikolajevič Tolstoj, Anna Karenina
„Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz.“ – Franz Kafka, Proměna
„Pan a paní Dursleyovi z domu číslo čtyři v Zobí ulici vždycky hrdě prohlašovali, že jsou naprosto normální, ano, děkujeme za optání.“ - J. K. Rowlingová, Harry Potter a Kámen mudrců
„Jsem v hajzlu.“ - Andy Weir, Marťan
„Říkejte mi Ismael.“ - Herman Melville, Bílá velryba
„Co svět světem stojí, každý správný příběh začíná v hospodě.“ - Jan Kravčík, Letopisy Vukogvazdské družiny, svazek prvý (fantasy)
,,V den, kdy byli zavražděni rodiče Emmy Carstairsové, bylo nádherné počasí.“
Cassandra Clare – Město nebeského ohně (fantasy pro děti a mládež)
Zajímavý počin udělal spisovatel Ivo Fencl na portálu www.citarny.cz, když ve svém článku shromáždil první věty z hororů Miroslava Švandrlíka:
Kalaba původně rasistou nebyl.
Dušan Toman na sebe rád poutal pozornost již od dětství.
Paní Zlata Šejbalová odmítala být tuctovou ženou.
Marta hleděla na svého manžela s netajenou nevolí.
Kazda byl opět patřičně znechucen světem.
Ševela měl to, po čem vždy toužil.
Pokrývač Vojtěch Habrda rozhodně nebyl abstinent.
Poslední chvíle dovolené se Martinu Dadákovi opravdu nevyvedly.
Sigula měl neblahý zvyk zůstávat v redakci přesčas a dopisovat si příspěvky do konkurenčních časopisů.
Sochor se neměl kam vrtnout.
Vzorný myslivec Klícka spatřil v houští divočáka a nerozpakoval se ani na okamžik.
Otouš kráčel ve své kariéře rapidně vzhůru.
Smíšek to neměl do hospody daleko.
Zbyněk Plachý se vybíravé Lence Zoulové rozhodně zamlouval.
Všichni bývalou učitelku Vrábelovou litovali.
Dušan Toman na sebe rád poutal pozornost již od dětství.
Paní Zlata Šejbalová odmítala být tuctovou ženou.
Marta hleděla na svého manžela s netajenou nevolí.
Kazda byl opět patřičně znechucen světem.
Ševela měl to, po čem vždy toužil.
Pokrývač Vojtěch Habrda rozhodně nebyl abstinent.
Poslední chvíle dovolené se Martinu Dadákovi opravdu nevyvedly.
Sigula měl neblahý zvyk zůstávat v redakci přesčas a dopisovat si příspěvky do konkurenčních časopisů.
Sochor se neměl kam vrtnout.
Vzorný myslivec Klícka spatřil v houští divočáka a nerozpakoval se ani na okamžik.
Otouš kráčel ve své kariéře rapidně vzhůru.
Smíšek to neměl do hospody daleko.
Zbyněk Plachý se vybíravé Lence Zoulové rozhodně zamlouval.
Všichni bývalou učitelku Vrábelovou litovali.
Pan učitel Sobotka podlehl pokušení a dopustil se odsouzeníhodného přestupku.
Martin Dýha se rozhodl k dost ohavnému činu.
Jmenoval se Valkoun a bylo těžké si ho nevšimnout.
Šíšova pivní parta byla proslulá široko daleko.
Máťa nepatřil k andílkům, ale důkladný zločin si naplánoval teprve na dnešní večer.
Starý Barnas ležel na otomaně a skučel.
Když Petr Donát nečekaně zemřel, Ondřej Navara si téměř oddychl.
Kalenda měl pocit, že se mu život nepovedl.
Pavelka už dohasínal, o tom nemohlo být pochyb.
Adriana kouřila až do posledního okamžiku svého života.
Jsou to krátká a stručná sdělení. Nebyl rasistou, odmítala být tuctovou, ležel a skučel, dohasínal, kouřila. Jsou to akční slovesa nebo sousloví. Rozhodně to zní lépe, než když svůj příběh zahájíte slovy: Alois vzdychl a složil přemýšlivou hlavu do dlaní. Všimněte si, že ve všech případech zazní jméno hrdiny / hrdinů. Jedná se totiž o povídky, tedy kratší útvary. A tam je vhodné prozradit jméno hrdiny hned na začátku. Nemusí to být samozřejmě první věta, ale čtenář se lépe orientuje, když ví, o koho půjde dál. V románech to není tak úplně třeba.
Co funguje:
- Začít otázkou. To vzbudí zvědavost.
Jmenoval se Valkoun a bylo těžké si ho nevšimnout.
Šíšova pivní parta byla proslulá široko daleko.
Máťa nepatřil k andílkům, ale důkladný zločin si naplánoval teprve na dnešní večer.
Starý Barnas ležel na otomaně a skučel.
Když Petr Donát nečekaně zemřel, Ondřej Navara si téměř oddychl.
Kalenda měl pocit, že se mu život nepovedl.
Pavelka už dohasínal, o tom nemohlo být pochyb.
Adriana kouřila až do posledního okamžiku svého života.
Jsou to krátká a stručná sdělení. Nebyl rasistou, odmítala být tuctovou, ležel a skučel, dohasínal, kouřila. Jsou to akční slovesa nebo sousloví. Rozhodně to zní lépe, než když svůj příběh zahájíte slovy: Alois vzdychl a složil přemýšlivou hlavu do dlaní. Všimněte si, že ve všech případech zazní jméno hrdiny / hrdinů. Jedná se totiž o povídky, tedy kratší útvary. A tam je vhodné prozradit jméno hrdiny hned na začátku. Nemusí to být samozřejmě první věta, ale čtenář se lépe orientuje, když ví, o koho půjde dál. V románech to není tak úplně třeba.
Co funguje:
- Začít otázkou. To vzbudí zvědavost.
„Milý čtenáři, víš, co znamená slovo greenhorn?“ - Karel May, Vinetou
- Začít tajemstvím.
„Garpovu matku Jenny Fieldsovou zatkli v Bostonu roku 1942 za to, že zranila v biografu nějakého muže.“ - John Irving, Svět podle Garpa
- Začít netradiční situací.
- Začít netradiční situací.
„Byl jasný, studený dubnový den a hodiny odbíjely třináctou.“ - George Orwell, 1984
Návod pro napsání první věty sice neexistuje, ale pokud se řídíte nejdůležitějším přikázáním spisovatele, tedy hodně číst, určitě si můžete udělat sbírku prvních vět, které oslovily vás, a postupně získávat představu, co funguje. A samozřejmě chce to cvik.
Návod pro napsání první věty sice neexistuje, ale pokud se řídíte nejdůležitějším přikázáním spisovatele, tedy hodně číst, určitě si můžete udělat sbírku prvních vět, které oslovily vás, a postupně získávat představu, co funguje. A samozřejmě chce to cvik.
 |
| Končí letní semestr 2022 na Fakultě designu a umění v Plzni, kde letos učila hlavně Nataša Richterová |
Spisovatel musí zaujmout. Nejde o to, že by měl psát podle pravdy, spíš musí čtenáře přesvědčit, že to, co píše, pravda je. Děj by měl působit přirozeně. Pokud totiž čtenář začne pochybovat o informacích, které mu autor předkládá, nejspíš knihu odloží a tím to skončí.
Pokud příběh působí lehce, plynule a přirozeně (ovšem se zajímavou zápletkou), znamená to nejspíš, že autor věnoval mnoho času přípravě a studiu dané problematiky ještě před tím, než vůbec začal psát.
To, co autor píše, by mělo vycházet přímo z něj. Neměl by se snažit čtenáře nějak šokovat a neměl by naopak příliš podléhat tlaku okolí, kterému by se jeho příběh případně nemusel zamlouvat.
Všechno, co autor píše, se nějakým způsobem opírá o jeho vlastní zkušenosti, ale ani zdaleka to nestačí. Příběh by byl nudný a nezajímavý. Autor musí příběh opepřit svojí fantazií a dát svému vyprávění nějaký smysl a cíl.
Lenka Holá
Pokud příběh působí lehce, plynule a přirozeně (ovšem se zajímavou zápletkou), znamená to nejspíš, že autor věnoval mnoho času přípravě a studiu dané problematiky ještě před tím, než vůbec začal psát.
To, co autor píše, by mělo vycházet přímo z něj. Neměl by se snažit čtenáře nějak šokovat a neměl by naopak příliš podléhat tlaku okolí, kterému by se jeho příběh případně nemusel zamlouvat.
Všechno, co autor píše, se nějakým způsobem opírá o jeho vlastní zkušenosti, ale ani zdaleka to nestačí. Příběh by byl nudný a nezajímavý. Autor musí příběh opepřit svojí fantazií a dát svému vyprávění nějaký smysl a cíl.
Lenka Holá
1. Záleží na titulku - už podle něj se člověk rozhoduje, zda chce text vůbec číst.
2. Je zbytečné popisovat charakter postav nálepkami (milý, smířený, vtipný...), protože si z toho čtenář neodnese tolik, jako když ho ukážeme příběhem.
3. Když je flinta na zdi, musí se z ní vystřelit. Když v příběhu něco zmíním, měla bych to použít i podruhé, protože na to bude čtenář netrpělivě čekat a já přece nechci zklamat čtenáře!
4. Každý text má své proporce, které každý nazývá jinak. Já si vybrala názvy začátek, prostředek, konec.
5. Přímá řeč je více než vítána. Text je díky ní zajímavější a rychlejší.
Anežka Strnadová
 |
| John Gardner: Art of Fiction |
John Gardner ( 1933-1982) byl americký spisovatel, který vydal knihu Umění fikce. Vysvětluje, že psaní je pro člověka pouhým řemeslem, které je ale potřeba trénovat. A to čtením knih, vlastním psaním, studiem a špetkou vášně. Poukazuje na to, že naučit se psát jako světový průměr je možné. S cvikem jsme schopni získat dovednosti, díky kterým to dokážeme. Ostatně většina knih, co najdeme v knihkupectví, nemají takovou literární cenu.
A to je pro mladé spisovatele povzbudivý fakt.
Literární vzory:
1) Číst a psát (číst je duležité, aby docházeli souvislosti s vlastními texty)
2) Hodnotit a kritizovat své vlastní texty
3) Objektivita, nezaujatost a neustálá snaha o logické hodnocení
4) Diskuse - naslouchání odlišných názorů - otevřená atmosféra.
5) Veškerá literární díla jsou svým způsobem imitacemi jiných velkých děl. Je tedy zapotřebí hodně číst, pro inspiraci k vlastním textům = zkušenost ze skutečného světa.
Vytvářet přesvědčivé postavy, kterým čtenář bude věřit. A to zkrz jejich emoce, situace ve kterých se určitým způsobem zachovají.
Naučit se plánovat varianty děje.
Umění nemá žádná obecná pravidla, protože každý umělec používá ve svém novém díle pravidla estetiky, která již byla použita.
Proč se rozebírají literární díla
Analyzovaní beletrie - jak rozeznat symboly, rozlišit témata, jak vysvětlit rozvržení a výběr detailů.
Když má začínající spisovatel špatné vzory - nelze uspět. tzn. Naivně dlouhé diskuse na témata, která jsou tuctová - tazv. klišé. nebo bizarní interpretace legend v novém podání. Tohle není dobrý začátek a čtenář raději zvolí ke čtení jiný text.
Umělecká záhada
Začinající spisovatel, který si nevý rady by nejraději využil příručku v bodech co se smí a co se nesmí, ale ten_to způsob tvorby je nesprávný. Umírá zde veškerá kreativita. Proto jsou pravidla estetiky v abstraktní rovině.
Pravidla estetiky
A to v abstraktní rovině- jsou tu, ale jsou mlhavá. Existují, ale jedinec je pak stejně ovlivněn pocity, intuicí a vkusu. Je to citem. Citem spisovatel řídí spád děje, rytmus vět, střídá větné konstrukce, jak dlouhé mají být dialogy. Co svým dílem chce sdělit. Dalé je také důležité znát správnou formu vyprávění. Morální a estetické úvahy: nevhodné výrazy, neotesaná vyjádření, klišé - atd. Je potřeba na takové věci dávat pozor. Každopádně neexistují žádná přesná pravidla.
Snem každého umělce je docílit toho, aby něco, co bylo dříve pobuřující a provokativní, bylo v jeho podání akceptováno.
Porušování pravidel
Pro začínající spisovatele nejsou tak důležitá pravidla, ale rutina a zběhlost v tom případě i porušování pravidel. Dalé také je důležité dbát na to, že veškeré výroky musí být čtenářem uspokojeny, jinak je to tzv. flinta.
Flinta, ze které se musí vystřelit. To znamená, že by v díle měli být zodpovězeny všechny otázky, které si čtenář během čtení klade. Když důležité zmíňky, co na čtenáře tak působí, nejsou zodpovězeny považujeme to za dost velkou chybu. Chvůli takové chybě můžeme knihu třeba i ze sklamání odložit. To znaméná že text mázodpovědět na všechny otázky a to je pravidlo, na které je důležité myslet.
Literární vzory:
1) Číst a psát (číst je duležité, aby docházeli souvislosti s vlastními texty)
2) Hodnotit a kritizovat své vlastní texty
3) Objektivita, nezaujatost a neustálá snaha o logické hodnocení
4) Diskuse - naslouchání odlišných názorů - otevřená atmosféra.
5) Veškerá literární díla jsou svým způsobem imitacemi jiných velkých děl. Je tedy zapotřebí hodně číst, pro inspiraci k vlastním textům = zkušenost ze skutečného světa.
Vytvářet přesvědčivé postavy, kterým čtenář bude věřit. A to zkrz jejich emoce, situace ve kterých se určitým způsobem zachovají.
Naučit se plánovat varianty děje.
Umění nemá žádná obecná pravidla, protože každý umělec používá ve svém novém díle pravidla estetiky, která již byla použita.
Analyzovaní beletrie - jak rozeznat symboly, rozlišit témata, jak vysvětlit rozvržení a výběr detailů.
Když má začínající spisovatel špatné vzory - nelze uspět. tzn. Naivně dlouhé diskuse na témata, která jsou tuctová - tazv. klišé. nebo bizarní interpretace legend v novém podání. Tohle není dobrý začátek a čtenář raději zvolí ke čtení jiný text.
Umělecká záhada
Začinající spisovatel, který si nevý rady by nejraději využil příručku v bodech co se smí a co se nesmí, ale ten_to způsob tvorby je nesprávný. Umírá zde veškerá kreativita. Proto jsou pravidla estetiky v abstraktní rovině.
Pravidla estetiky
A to v abstraktní rovině- jsou tu, ale jsou mlhavá. Existují, ale jedinec je pak stejně ovlivněn pocity, intuicí a vkusu. Je to citem. Citem spisovatel řídí spád děje, rytmus vět, střídá větné konstrukce, jak dlouhé mají být dialogy. Co svým dílem chce sdělit. Dalé je také důležité znát správnou formu vyprávění. Morální a estetické úvahy: nevhodné výrazy, neotesaná vyjádření, klišé - atd. Je potřeba na takové věci dávat pozor. Každopádně neexistují žádná přesná pravidla.
Snem každého umělce je docílit toho, aby něco, co bylo dříve pobuřující a provokativní, bylo v jeho podání akceptováno.
Porušování pravidel
Pro začínající spisovatele nejsou tak důležitá pravidla, ale rutina a zběhlost v tom případě i porušování pravidel. Dalé také je důležité dbát na to, že veškeré výroky musí být čtenářem uspokojeny, jinak je to tzv. flinta.
Flinta, ze které se musí vystřelit. To znamená, že by v díle měli být zodpovězeny všechny otázky, které si čtenář během čtení klade. Když důležité zmíňky, co na čtenáře tak působí, nejsou zodpovězeny považujeme to za dost velkou chybu. Chvůli takové chybě můžeme knihu třeba i ze sklamání odložit. To znaméná že text mázodpovědět na všechny otázky a to je pravidlo, na které je důležité myslet.
Vojta Polák
 |
| Semináře tvůrčího psaní na Fakultě designu a umění v Plzni, letní semestr 2022 |
,,Ani jsem netušil, že mě jako dyslektika bude psaní takhle bavit a že to bude v tomhle semestru můj nejoblíbenější předmět,” řekl mi na rozloučenou jeden ze studentů komiksu z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara. No, můžu si jako učitel, přát víc?
Myslím, že jsem se cestou na nádraží tak trochu vznášela a do vlaku jsem vplula na obláčku. To je to nejhezčí, co mi v poslední době někdo řekl. Nepřeháním!
 |
| Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara |
Nejen dnes, ale po čas celého kurzu jsem se se studenty cítila moc dobře. Jen doufám, že to bylo oboustranné… Na konci každé hodiny jsem je nutila psát pět věcí, které se v lekci naučili. Myslím, že jim dlužím napsat, co jsem se o nich naučila já.
Nejsem sice vážený profesor, ani slavný spisovatel, ale jestli jsem alespoň někoho ze studentů inspirovala k tomu, aby psal, tvořil a spřádal nové příběhy, tak jsem svůj úkol splnila…
1/ že mají neuvěřitelně široký záběr zájmů a bohatou fantazii
2/ že mají rádi své mladší sourozence, rodiče, zvířata a přírodu vůbec
3/ že si klidně ze sebe udělají legraci
4/ že si klidně udělají legraci i z učitele
5/ že vstávání na devátou, je na ně brzy
O sobě jsem zjistila, že mě baví pozorovat, jak za deset minut dokážou napsat vtipné a báječné příběhy a jaké mají neuvěřitelné nápady! Jsou mezi nimi opravdové diamanty.
Že si ráda poslechnu, jak na koho který příběh zapůsobil, i když je to někdy pouze stručné: ,,Sorry, nějak se nechytám…”nebo mlčenlivý zvednutý palec, jakože Good Job!
Že mě baví zabývat se teorií psaní, hledat v knihách slavných spisovatelů a vážených profesorů a tvořit z jejich teorie (snad) srozumitelné výklady a úkoly.
2/ že mají rádi své mladší sourozence, rodiče, zvířata a přírodu vůbec
3/ že si klidně ze sebe udělají legraci
4/ že si klidně udělají legraci i z učitele
5/ že vstávání na devátou, je na ně brzy
O sobě jsem zjistila, že mě baví pozorovat, jak za deset minut dokážou napsat vtipné a báječné příběhy a jaké mají neuvěřitelné nápady! Jsou mezi nimi opravdové diamanty.
Že si ráda poslechnu, jak na koho který příběh zapůsobil, i když je to někdy pouze stručné: ,,Sorry, nějak se nechytám…”nebo mlčenlivý zvednutý palec, jakože Good Job!
Že mě baví zabývat se teorií psaní, hledat v knihách slavných spisovatelů a vážených profesorů a tvořit z jejich teorie (snad) srozumitelné výklady a úkoly.
Nejsem sice vážený profesor, ani slavný spisovatel, ale jestli jsem alespoň někoho ze studentů inspirovala k tomu, aby psal, tvořil a spřádal nové příběhy, tak jsem svůj úkol splnila…
Danuško, děkuju za tuhle příležitost.
Nataša Richterová
 |
| Krásné Velikonoce a spousta nápadů na psaní přeje Dana |
 |
| Rady Ondřeje Neffa na videu |
„V literatuře je několik hlavních témat, která se od nepaměti stále opakují,“ vysvětloval na kurzech tvůrčího kurzech psaní Arnošt Lustig a vypočítával: láska, moc a manipulace, zločin, trest, hybris (překročení - člověk si hraje na boha). „Co však dělá ty nejlepší spisovatele mistry, je, že dokážou postihnout člověka své doby.“
A tak studujeme knihy historiků a filozofů a zkoušíme psát o tom, kam se svět šine. Děláme to s humorem a nadsázkou, ale zároveň seriózně. Svou povídku k nám k tomu napsal i mistr české sci-fi, spisovatel Ondřej Neff, který se s námi potká na podvečerním semináři tento čtvrtek 21. dubna.
Povídky, které budeme společně honotit, jsou tyto:
ZLATÁ TROFEJ - MÍŠA Č., MUŽ PÉ - ZUZANA K., POHLAVNÍ RESET - ANNA V., MARIE TEREZIE - MAREK G., PŘÍJEMNÝ VEČER - MICHAL H., DVA CHROMOZOMY X - KATEŘINA P., PINDÍKY - MÍŠA ŠTĚPÁNKA S., SVĚT SE V PRDEL OBRÁTIL - JARKA R., OSTROV - STANDA R.Dana Emingerová
JAK NAJÍT DOBRÝ NÁZEV
Název je naprosto klíčovou součástí knihy. Potřebujete název, který si lidé zapamatují, nebo ještě lépe oblíbí. Zároveň by měl alespoň rámcově naznačit, o čem se v knize píše.
- První věc je, uvědomit si, pro koho píšete - cílovou skupinu. Jak se chovají? Co řeší? Jak komunikují? Co je osloví?
- Nejjednodušší název se dá vymyslet prostě odvozením od děje (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Stařec a moře, Jak jsem potkal ryby, Pán prstenů…)
- Další jednoduchou možností je pojmenovat příběh po hlavním hrdinovi. (Deník Anne Frankové, Martin Eden, Sophiina volba, Milenec lady Chatterlyové, Petr a Lucie, Jana Eyrová, Lolita, Malý princ)
- Dobře fungují kontrastní nebo nečekaná spojení (třeba Burroughsův Nahý oběd)
- Inspirujte se písničkami, básničkami, názvy filmů (zejména v povídkách, sama to používám – Nebe nad Vídní, Tajemný jezdec, Temné údolí)
- Zapojte kolegy, kamarády, dejte anketu na sociální sítě
- Pokud je více nápadů, udělejte si seznam, nechte si projít hlavou a na první místo přesouvejte ty, co nejlépe zní.
- Hledání názvu neuspěchejte, ale nenechávejte to na poslední chvíli!
- První věc je, uvědomit si, pro koho píšete - cílovou skupinu. Jak se chovají? Co řeší? Jak komunikují? Co je osloví?
- Nejjednodušší název se dá vymyslet prostě odvozením od děje (Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, Stařec a moře, Jak jsem potkal ryby, Pán prstenů…)
- Další jednoduchou možností je pojmenovat příběh po hlavním hrdinovi. (Deník Anne Frankové, Martin Eden, Sophiina volba, Milenec lady Chatterlyové, Petr a Lucie, Jana Eyrová, Lolita, Malý princ)
- Dobře fungují kontrastní nebo nečekaná spojení (třeba Burroughsův Nahý oběd)
- Inspirujte se písničkami, básničkami, názvy filmů (zejména v povídkách, sama to používám – Nebe nad Vídní, Tajemný jezdec, Temné údolí)
- Zapojte kolegy, kamarády, dejte anketu na sociální sítě
- Pokud je více nápadů, udělejte si seznam, nechte si projít hlavou a na první místo přesouvejte ty, co nejlépe zní.
- Hledání názvu neuspěchejte, ale nenechávejte to na poslední chvíli!
 |
| 4. lekce dlouhdobého kurzu pro mírně pokročilé s Natašou 14. 4. 2022 |
Netradiční nebo dokonce bláznivý název může čtenáře nalákat, protože bude mít chuť knihu otevřít a zjistit, co se za takovým názvem skrývá. Na ukázku výběr několika bláznivých (z Knihy Dobrovský):
ACH JO (Robert Fulghum)
JAK CESTOVAT S LOSOSEM A JINÉ ESEJE (Umberto Eco)
10 RAD NÁJEMNÉHO VRAHA, JAK VYČISTIT KVARTÝR (Hallgrimur Helgason)
PEČENÁ ZEBRA (Iva Pekárková)
JAK HITLER UKRADL RŮŽOVÉHO KRÁLÍČKA (Judith Kerrová)
TOHLE NENÍ KNIHA (Keri Smithová)
101 ZPŮSOBŮ, JAK POUŽÍT MRTVOU KOČKU (Simon Bond)
Britský magazín The Bookseller každoročně uděluje cenu pro knižní titul s nedivnějším názvem. (Diagram Prize for Oddest Title of the Year). Například:
1986 – Orální sadismus a vegetariánská osobnost (Oral Sadism and the Vegetarian Personality) – Humorné články s nádechem parodie o psychologii.
1989 – Jak si „ulevit“ v přírodě: Environmentalistický přístup ke ztracenému umění (How to Shit in the Woods: An Environmentally Sound Approach to a Lost Art) – I odpad z lidského těla může být přírodě nebezpečný.
1990 - Lesbický sadomasochistický bezpečnostní manuál (Lesbian Sadomasochism Safety Manual) – Bezpečnost až na prvním místě.
2011 – Vaření s „hovínkem“ (Z originálu: Cooking with Poo) – Kuchařka si opravdu nemůže vybrat lepší název….
Důležité u knih!
Vždy je třeba ověřit, že jde o název originální! Pomocí Googlu zkontrolujte, zda někdo už název nepoužil. Také není dobré, aby byl název knihy až moc podobný něčemu známému, co už vyšlo.
Co nedělat:
Mlhavé a neurčité pojmy, klišé, těžkopádné a dlouhé názvy. Ale jako vždy existují výjimky: Fulghum - Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce, Hartlova kniha Prvok, Tečka, Šampón a Karel a koneckonců i Jak mě připravil o panenství Dřímající hrom patří k těm dlouhým. Takový název musí dávat smysl v kontextu knihy. Variantou může být kratší název a delší podtitul: O názvech, aneb kde se berou všechny šílené nápady… Když přijde čtenář do knihkupectví, nejraději jednoduše řekne: „Máte Pána prstenů, Zločin a trest, Jméno růže, Malé ženy?
- vyzkoušejte pomocníka Namemesh.com (k vymýšlení různých přesmyček, spojení a patvarů), generátor Portmanteaur.com (vytvoří kombinace ze zadaných slov), Wordoid.com, Naminum.com (vytvoří nová slova pomocí přípon a předpon). Nebo Synonymus.cz, Nechybujte.cz (slovníkem synonym v češtině), Thesaurus.com (slovník synonym v angličtině)
- změňte výchozí bod:
Zdroje:
https://navolnenoze.cz/blog/nazvoveda/
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-12/chut-tonu-barva-cisla-synestezie-dar-nemz-se-moc-nemluvi.html
http://a-soul-in-tension.blogspot.com/2013/08/jak-vymyslet-nazev-pribehu-knihy.html
https://blog.pointa.cz/jak-vybrat-nazev-a-napsat-anotaci-vlastni-knihy/
https://www.esemes.cz/magazin/nasli-jsme-nejvtipnejsi-nazvy-knih-zasmejte-se-taky/
https://www.renenekuda.cz/cviceni-nazvy/
10 RAD NÁJEMNÉHO VRAHA, JAK VYČISTIT KVARTÝR (Hallgrimur Helgason)
PEČENÁ ZEBRA (Iva Pekárková)
JAK HITLER UKRADL RŮŽOVÉHO KRÁLÍČKA (Judith Kerrová)
TOHLE NENÍ KNIHA (Keri Smithová)
101 ZPŮSOBŮ, JAK POUŽÍT MRTVOU KOČKU (Simon Bond)
Britský magazín The Bookseller každoročně uděluje cenu pro knižní titul s nedivnějším názvem. (Diagram Prize for Oddest Title of the Year). Například:
1986 – Orální sadismus a vegetariánská osobnost (Oral Sadism and the Vegetarian Personality) – Humorné články s nádechem parodie o psychologii.
1989 – Jak si „ulevit“ v přírodě: Environmentalistický přístup ke ztracenému umění (How to Shit in the Woods: An Environmentally Sound Approach to a Lost Art) – I odpad z lidského těla může být přírodě nebezpečný.
1990 - Lesbický sadomasochistický bezpečnostní manuál (Lesbian Sadomasochism Safety Manual) – Bezpečnost až na prvním místě.
2011 – Vaření s „hovínkem“ (Z originálu: Cooking with Poo) – Kuchařka si opravdu nemůže vybrat lepší název….
Důležité u knih!
Vždy je třeba ověřit, že jde o název originální! Pomocí Googlu zkontrolujte, zda někdo už název nepoužil. Také není dobré, aby byl název knihy až moc podobný něčemu známému, co už vyšlo.
Co nedělat:
Mlhavé a neurčité pojmy, klišé, těžkopádné a dlouhé názvy. Ale jako vždy existují výjimky: Fulghum - Všechno, co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce, Hartlova kniha Prvok, Tečka, Šampón a Karel a koneckonců i Jak mě připravil o panenství Dřímající hrom patří k těm dlouhým. Takový název musí dávat smysl v kontextu knihy. Variantou může být kratší název a delší podtitul: O názvech, aneb kde se berou všechny šílené nápady… Když přijde čtenář do knihkupectví, nejraději jednoduše řekne: „Máte Pána prstenů, Zločin a trest, Jméno růže, Malé ženy?
 |
| Divadlo Dobeška 22. listopadu 2019 za účasti Evy Lustigové |
Co naopak dělat? Zapojte jazyk.
- hrou se slovy pomocí
homonymie (slova souzvučná, která mají ale úplně odlišný význam – los, září, granát…)
a homofonie (stejně znějící, jinak se píšící — např. stezky x stesky, nebo z reklamy známé: Aby váš motor skvěle Shell).
- žonglujte se slovy
- žonglujte se slovy
zkoušejte třeba zvířecí a ptačí zvuky (kukačka-kuku-coucou),
přidávejte přípony, které se běžně nepřidávají (-árna jako má Květovárna aj.),
zkuste metafory: beránky-oblaka, zebra-přechod apod.
zkuste metafory: beránky-oblaka, zebra-přechod apod.
- zapojte synestetické vjemy
Na vysvětlenou: Synestetik (a údajně je to jeden člověk z 240) má některé kvality vjemů neoddělitelně spojené - chuť tónu, barva čísla. Nejčastěji ale vidí barevně některé číslovky nebo písmena, popřípadě vidí barvy při vnímání některých tónů. Jsou však další vjemy, například hmatový, chuťový, prostorový - při ochutnání jídla - to kuře ještě nemá dost ostnů, když slyším, město‘, pociťuji v ústech chuť párku, devítka je ode mne dál než dvojka, leden je ode mne nalevo.
Může tak vzniknout zajímavé slovní spojení - hranatá chuť, modrá vůně…
- zahrajte si na před, během a po: mrak – prší – kaluže, sirka – hoří – popel, papír – balí – kámen.
- zkuste asociace: vypište si klíčová slova a přidejte k nim další asociace: cesta je pěšina, láska je mazlení, bio je bez chemie.- vyzkoušejte pomocníka Namemesh.com (k vymýšlení různých přesmyček, spojení a patvarů), generátor Portmanteaur.com (vytvoří kombinace ze zadaných slov), Wordoid.com, Naminum.com (vytvoří nová slova pomocí přípon a předpon). Nebo Synonymus.cz, Nechybujte.cz (slovníkem synonym v češtině), Thesaurus.com (slovník synonym v angličtině)
- změňte výchozí bod:
Najděte náhodné slovo ve slovníku nebo předmět v místnosti, kde sedíte a uvažujte, jak souvisí s tím, co hledáte. Například:
Píšu o domácích skřítcích… Skřítek z radiátoru.
Píšu milostný příběh ze života… Milenec za závěsem,
Povídky z flashky, když píšu o ajťácích,
Marťan na parapetu – může být sci fi pro děti,
Sny ze šanonů – o sekretářce, která chce změnit život…
Sny ze šanonů – o sekretářce, která chce změnit život…
Nataša Richterová
Zdroje:
https://navolnenoze.cz/blog/nazvoveda/
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2009/cislo-12/chut-tonu-barva-cisla-synestezie-dar-nemz-se-moc-nemluvi.html
http://a-soul-in-tension.blogspot.com/2013/08/jak-vymyslet-nazev-pribehu-knihy.html
https://blog.pointa.cz/jak-vybrat-nazev-a-napsat-anotaci-vlastni-knihy/
https://www.esemes.cz/magazin/nasli-jsme-nejvtipnejsi-nazvy-knih-zasmejte-se-taky/
https://www.renenekuda.cz/cviceni-nazvy/
BAJKY
Bajka je stručný (často vtipný či satirický) příběh s morálním poučením. Na kurzu píšeme bajky, které mají začátek, prostředek, konec a jasně napsané poučení. Mělo by být jen jedno. Pokud jich máte více, vyberte to nejlepší.
Poučením může být i přísloví.
Bajky mohou obsahovat poučení již rovnou v textu (bez vypsání na konci), pak mu říkáme jinotaj (alegorie) a čtenář si na něj musí přijít sám. Ale pro naše výukové potřeby to nedoporučujeme.
Každá bajka má, stejně jako jiné texty, název (nadpis). Mnohdy jsou to postavy z děje (O slepé kočce, O vráně a sýru).
Bajka může být napsaná formou prózy nebo veršovaná.
Ideálně by měla být vtipná, krátká, jasná a výstižná.
V bajce mohou vystupovat zvířátka, hmyz, stromy, rostliny, lidi, ožívat a mluvit věci (moderní bajka).
 |
| 4. lekce dlouhodobého kurzu pro začátečníky s Klárou 14. 4. 2022 |
Bajka má emoce, jde na dřeň. Je satirická, emocionální nebo dramatická. Často kritizuje lidské chyby a slabiny. Vždy nese sdělení.
V bajce se mohou potkat i nepravděpodobné dvojice či skupinky, ale čtenář by neměl přemýšlet, jak se to mohlo stát, pokud to není pointou příběhu. Protože pak se nevěnuje ději. V každém příběhu je třeba čtenáře ukotvit, aby mohl začít snít a příběh si představovat.
Přestože v bajkách mluví většinou zvířátka, hmyz nebo věci, čtenář by měl věřit tomu, že se to mohlo stát. Pozor na faktické chyby např. pávice nemá jasně zbarvená pera jako páv.
Žádné dlouhé vysvětlování, popisy a pocity. Výborně fungují dialogy.
V bajkách neplatí, že si na vlastnosti postav musí čtenář přijít sám. K vyjádření vlastností se používají příměry: chytrý jako liška, hloupý jako ovce, rychlý jako lasička…
Psát můžeme od konce – od poučení, nebo ho nechat vyplynout až z příběhu. Pro mnohé je snazší první varianta.
Ezop – řecký autor zvířecích bajek (6. století před n. l.) - Ezopovy bajky
Bidpaj – staroindický mudrc (Pančatantra; indické bajky 3. st. př. n. l. – 2. str. n. l.)
Jean de La Fontaine – Francouz, veršované bajky (17. st.)
Ivan Andrejevič Krylov (18. st.) – kritizuje politické poměry své doby pomocí příměrů
Ivan Olbracht – O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (převyprávěné bajky Bidpaje)
Karel Čapek – moderní bajky kritizující společenské nešvary - Bajky a podpovídky
Jiří Žáček - Bajky a nebajky pro malé i velké děti
Klára Dvořáková
Klára Dvořáková
 |
| Natáčení scének s Milanem Šteindlerem |
Děkuji za víkend na Loučeni. Bylo to moc fajn a oba nás to s Lilly hodně bavilo. Potěšilo mě, že všichni zúčastnění měli opravdový a nefalšovaný zájem o věc. To se pak pracuje samozřejmě moc dobře. Také tvorba Tvých svěřenců je výborná.
Taky to na mně udělalo ten nejlepší dojem.
Děkujeme za krásná fota. Také jsme koukali na video, co natočil volejbalový režisér Ondra a líbí se nám to. Budeme se těšit, že na spolupráci někdy navážeme.
Milan Šteindler
Tvůrčí víkend je za námi. Čtyři dny nabité sluncem
, psaním 
a smíchem ve společnosti báječných lidí.
, psaním a smíchem ve společnosti báječných lidí. |
| Lektorský tým z Loučeně |
Děkuju za ten čas s vámi i s celou loučeňskou bandou!
Co mi dala letošní, moje první, a doufám, že ne poslední, Loučeň?
Můj dík letí též do Benešova ke Zdeňkovi a jeho světu, který se skrývá za klapkami psacích strojů, byl jsi mi báječným společníkem, opravdovým Dr. Watsonem.
Pár střípků nakonec - zámek a v něm knihovna, ateliér pod střechou a neskutečně výřečný a znalý pan Kastelán.
1. Odhodlání prostudovat si Aristotelovu Poetiku, abych ještě lépe porozuměl tvorbě dramatu.
2. Zájem o psaní filmových scénářů a divadelních her (základy, díky skvělým přednáškám M. Šteindlera, už znám).
3. Možnost sledovat v první linii, jak ožívají dialogy v praxi a jak díky nim vyplouvají na povrch charaktery postav.
4. Utvrzení, že důležité (a zábavné) je klást hrdinovi do cesty překážky.
5. Připomněl jsem si pravidla, které známe všichni již od Dany z dřívějška a které opravdu fungují jak v próze, tak v divadle a filmu.
 |
| Scénka Semjona a Klause |
Ale hlavně vím, že jsem si (kromě vědomostí), něco cenného odvezl.
Vzpomínky na úžasné vyprávění a pedagogiku Milana Šteindlera (velké díky, rejžo).
Yakeene, můj starší bratře Semjone, díky za tvůj herecký part a mistrovské psaní, které nás všechny rozesmálo; píšeš jako malovali holandští mistři.
Také stále slyším upřímný smích a slova valící se jako motor vytočený do otáček. Boříku, poznal ses?
Ale nebyl to jen smích, také momenty, kdy jsem si uvědomil, jak křehká je duše, to když jsem seděl tiše jako pěna a poslouchal upřímné vyprávění Jasmíny.
Nebo když si Lilly vzala slovo a našla něco ukrytého pod slupkou.
Zakuklenci - Kryštofe a Šimone, díky za báječné povídání o exotickém zemědělství, o vaření, ale hlavně za to, že jsme všichni mohli ze sebe vyplivnout housenku… Úleva, že aspoň z vás jsou motýli.
Tvůj námět na film, Lindo... Napiš svůj dům u jezera, jinak ti ten nápad uloupím.
A ještě musím připomenout, jak je těžké stvořit a nakonec zabít svého miláčka, mám jich také pár na kontě, ale tuhle hromadnou vraždu… to chtělo pořádný kus odvahy, Natašo.
Pár střípků nakonec - zámek a v něm knihovna, ateliér pod střechou a neskutečně výřečný a znalý pan Kastelán.Kalhotky a Podprsenky (v divadelní podobě).
Tibetská mísa.
Procházka v Jabkenické oboře a v ní altán a Marek, který v nás oprášil hravé já (kiwi, vlk, labuť, prase, zebra, chameleon… snažím se už dva dny vzpomenout na všechna zvířata, ale marně).
Poslední dárek byl bonbon na cestu, dobrý a sladký, stejně jako čtyři dny na Loučeni… Děkuji.
Dano, ten největší dík letí tobě, protože když se do něčeho dáš, stojí to opravdu za to a je radost a čest být toho součástí. (Mimochodem, tvůj námět na film o generálu Emingerovi byl nejlepší, takže kdy se pustíš do psaní scénáře?)
 |
| Klára a Zdenka hrají "podprsenkovou" scénku |
Vzhledem k mému věku není otázka dalšího povolání už tak palčivá, ale i tak to trošku zabolelo.
Jak jsem na to tak náhle přišla? V podstatě za to vlastně může pan Šteindler. Ano, viníka je potřeba najít a označit.
Minulý víkend jsme strávili na zámku Loučeň s lektory a žáky kursu Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou, na stejném místě už třetí rok. A letos byl hostem právě pan Milan Šteindler. Učil nás psát scénář. A musím říct, že výborně, protože o co jde, jsme pochopili i my, pomalejší.
Pak došlo na čtení našich dialogů pro případnou hranou scénku. Bohužel jsme měli krátkou přestávku a měla jsem tak čas na přemýšlení. Po horečnatých úvahách jsem samozřejmě zvolila ten nejméně vhodný dialog.
Jasné mi to bylo už ve chvíli, kdy jsem začala číst, ale to už bylo pozdě něco měnit. Naštěstí ostatní příspěvky byly tak vtipně a skvěle napsané, že bylo z čeho vybírat. Jedna z vybraných scének vyžadovala trošku korpulentní herečku, takže jsem byla angažována.
Minulý víkend jsme strávili na zámku Loučeň s lektory a žáky kursu Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou, na stejném místě už třetí rok. A letos byl hostem právě pan Milan Šteindler. Učil nás psát scénář. A musím říct, že výborně, protože o co jde, jsme pochopili i my, pomalejší.
Pak došlo na čtení našich dialogů pro případnou hranou scénku. Bohužel jsme měli krátkou přestávku a měla jsem tak čas na přemýšlení. Po horečnatých úvahách jsem samozřejmě zvolila ten nejméně vhodný dialog.
Jasné mi to bylo už ve chvíli, kdy jsem začala číst, ale to už bylo pozdě něco měnit. Naštěstí ostatní příspěvky byly tak vtipně a skvěle napsané, že bylo z čeho vybírat. Jedna z vybraných scének vyžadovala trošku korpulentní herečku, takže jsem byla angažována.
Režie: Milan Šteindler.
Kamera: Milan Šteindler.
Zkouška nanečisto: „Přijdete tudy, trošku otočka doleva… nemusíte se u toho pořád usmívat, jste v obchodě…“Kamera: Milan Šteindler.
Prakticky trvalý úsměv je jedna z mých zřejmě vrozených vad, obzvlášť pak, když jsem nervózní. Takže jedeme na ostro.
„Klapka…“
V polovině scénky mi vypadne text, a to jak obrazně, tak i doslova. Papír s textem při mém výrazném gestu odlétá, s funěním v předklonu šátrám po zemi. Režisér významně mlčí. Chápu, a v duchu již dochází ke zmíněnému škrtu.
A přitom stačilo tak málo… ovládnout mimiku, naučit se text… bohužel, ve filmovém byznysu se chyby neodpouští, je tam tvrdá konkurence. Naštěstí můj smutek zaplašila skvělá zábava po večeři, kde došlo i na masáže Tibetskou mísou a trošku Reiki.
Co se týká mého dětského seznamu, už mi tam zbývá jen pár položek. Jednu z posledních, průvodkyně na zámku, budu muset po zkušenostech s panem kastelánem na zámku Loučeň škrtnout taky. Jména si pamatuji jen velmi obtížně a letopočty jen ty velevýznamné.
Skvělá společnost, skvělé přednášky, skvělé počasí na výlet do Jabkenické obory, skvělá zámecká kuchyně… Už aby bylo zase nějaké „příště“.
Zdena Součková
 |
| Čtvrtá literární dílna na Loučeni 24.-27. března |
Být přítomen vpravdě historické události je úžasný pocit. Většinou nepoznáte hned, že se píší dějiny a vy budete u toho. Ale já to pochopil okamžitě. Věděl jsem to už v momentě, kdy se ozval pager.
Sešlo se nás osmnáct. Osmnáct těch nejlepších. Každý jeden z nich už dokázal, že si své místo zde odmakal a zaslouží si být součástí týmu.
Rozhlédl jsem se kolem sebe. Ve tvářích všech jsem spatřil jistotu a odhodlání. Každý dobře věděl, že právě na něm záleží, aby se mise povedla. Zraky přítomných se soustředily na paní Em. Konečně vstala a promluvila:
„Všichni víte, proč tu jsme. Je na čase změnit pravidla. Změnit pravidla, jak psát a co psát a taky za kolik.“
Letěl jsem k telefonu a vytočil její číslo. Zmínila jen čas a místo. Tak stručná umí být snad jen ona, prolétlo mi hlavou.
„Budu tam,“ řekl jsem a zavěsila.
„Budu tam,“ řekl jsem a zavěsila.
Sešlo se nás osmnáct. Osmnáct těch nejlepších. Každý jeden z nich už dokázal, že si své místo zde odmakal a zaslouží si být součástí týmu.Rozhlédl jsem se kolem sebe. Ve tvářích všech jsem spatřil jistotu a odhodlání. Každý dobře věděl, že právě na něm záleží, aby se mise povedla. Zraky přítomných se soustředily na paní Em. Konečně vstala a promluvila:
„Všichni víte, proč tu jsme. Je na čase změnit pravidla. Změnit pravidla, jak psát a co psát a taky za kolik.“
V okně se odrážela silueta zámku Loučeň. Téma bylo jasné.
„Přesně za 58 minut, v 19.00 se tu sejdeme a chci slyšet nápady od každého z vás. Bez výjimek. Rozchod.“
„Přesně za 58 minut, v 19.00 se tu sejdeme a chci slyšet nápady od každého z vás. Bez výjimek. Rozchod.“
Paní Em rychlým krokem opustila místnost.
„Hmm, nekompromisní jako vždy,“ prohodil Keen po mé pravici. Muž, kterého o pouhých pět let později bude znát celá Evropa pod pseudonymem Jiří Helus. Jeho trilogie Muž, Žena, Dítě, pro velký úspěch doplněná novinkou s názvem A PES, bude tou dobou přeložená do 25 jazyků včetně finštiny.
„Jo,“ odvětil jsem, a oba jsme začali zběsile ťukat do klávesnic našich laptopů, stejně jako 16 párů dalších rukou.
„Hmm, nekompromisní jako vždy,“ prohodil Keen po mé pravici. Muž, kterého o pouhých pět let později bude znát celá Evropa pod pseudonymem Jiří Helus. Jeho trilogie Muž, Žena, Dítě, pro velký úspěch doplněná novinkou s názvem A PES, bude tou dobou přeložená do 25 jazyků včetně finštiny.
„Jo,“ odvětil jsem, a oba jsme začali zběsile ťukat do klávesnic našich laptopů, stejně jako 16 párů dalších rukou.
Úderem 19 h jsme všichni seděli na místech a začali celou věc rozebírat.
Kvalitních nápadů na dané téma není nikdy neomezeně, proto nikoho nepřekvapilo, že jsme se po chvilce všichni shodli na tom jednom nejlepším. Jelikož ale kvalitních autorů je také pomálu a není rozumné jejich myšlenky nevyužít, rozhodli jsme se je do knihy zakomponovat všechny.
Kvalitních nápadů na dané téma není nikdy neomezeně, proto nikoho nepřekvapilo, že jsme se po chvilce všichni shodli na tom jednom nejlepším. Jelikož ale kvalitních autorů je také pomálu a není rozumné jejich myšlenky nevyužít, rozhodli jsme se je do knihy zakomponovat všechny.
Už tehdy jsme věděli, že to bude převratné dílo. A nemýlili jsme se.
O rok později všechna dostupná periodika psala o nové knize jako o díle naprosto jedinečném. Jako o knize, která převyšuje vše, dosud napsané. Utajený příběh zámku Loučeň se svým názvem nejen řadil po bok světových bestsellerů, on je dokonce o řád převyšoval. Všichni si chtěli koupit a mít doma knihu o které nikdo pořádně nevěděl, co v ní je a do jakého žánru patří.
 |
| Ondra Procházka natočil o výuce s Milanem Šteindlerem skvělé video |
Toužili po ní i ti, kteří neuměli číst, podobně jako po Fordu Té před 110 lety toužili i ti, kdo nikdy vůz neřídli. A podobně jako tehdy se kvůli tomuto automobilu lidé učili řídit, právě kvůli této knize se nyní mnozí učili číst.
Odborníci napříč obory měli jasno. Shodovali se na tom, že právě dílo z Loučně je příčinou, proč globální gramotnost během následujících několika let vzrostla o celých 5 procent.
Literární kritici byli nadšení, formou, obsahem i úrovní zpracování. Nikdo z nich nikdy nepsal recenze na literární dílo, které by uspokojilo svojí kvalitou jak čtenáře příběhů milostných, detektivních i humorných, zaujalo milovníky dějin, fotbalu i historických vozidel a jako zdroj inspirace ho četli gurmáni i kuchaři, stejně jako terapeuti a vztahoví poradci.
Literární kritici byli nadšení, formou, obsahem i úrovní zpracování. Nikdo z nich nikdy nepsal recenze na literární dílo, které by uspokojilo svojí kvalitou jak čtenáře příběhů milostných, detektivních i humorných, zaujalo milovníky dějin, fotbalu i historických vozidel a jako zdroj inspirace ho četli gurmáni i kuchaři, stejně jako terapeuti a vztahoví poradci.
Nikdo z nich v životě nedržel v ruce knihu 18 povídek, v jejichž ději se skrývá 18 samostatných románů, ve kterých je dovedně skryto celkem 180 kvalitních receptů!
Epilog:
Paní Em seděla na terase svého domu a pozorovala zapadající slunce nad Prahou. Ve vzduchu vonělo 33 růží, které ji právě doručil kurýr od jednoho z jejích obdivovatelů.
Epilog:
Paní Em seděla na terase svého domu a pozorovala zapadající slunce nad Prahou. Ve vzduchu vonělo 33 růží, které ji právě doručil kurýr od jednoho z jejích obdivovatelů.
V tom zazvonil telefon. Lehkým, příjemně unaveným pohybem ho zvedla.
„Good afternoon, Mrs. Em, here is Steven Spielberg…“
Bořivoj Beránek
„Good afternoon, Mrs. Em, here is Steven Spielberg…“
Bořivoj Beránek
|
| 4. lekce dlouhdobého kurzu pro mírně pokročilé s Natašou 14. 4. 2022 |
Co jsme probírali 14. dubna s pokročilými:
Říkali jsme si, jak na názvy, jak na první a poslední věty příběhu a zopakovali si, proč jsou důležité. Proto si a příště připravte si 2-3 úderné první věty z vašich oblíbených knih a najděte i několik rezonujících vět posledních.
Dále napište dialog mezi dvěma lidmi, kteří si vzájemně odporují: jeden je zamilovaný a druhý ne, nebo jeden chce něco, co ten druhý nechce. Nechce se třeba něčeho vzdát, nechce něco tomu druhému dát. Brání se nařčení... Cokoli, ale ať to mezi nimi pěkně jiskří!
A/ V první verzi pište dialog jako scénář hry, bez uvozovacích vět, beze jmen postav, pouze dialog samotný.
Dále napište dialog mezi dvěma lidmi, kteří si vzájemně odporují: jeden je zamilovaný a druhý ne, nebo jeden chce něco, co ten druhý nechce. Nechce se třeba něčeho vzdát, nechce něco tomu druhému dát. Brání se nařčení... Cokoli, ale ať to mezi nimi pěkně jiskří!
A/ V první verzi pište dialog jako scénář hry, bez uvozovacích vět, beze jmen postav, pouze dialog samotný.
Poté do tohoto úvodního dialogu budete přidávat vrstvy:
B/ Napište verzi s trochu popisnějšími větami. Použijte uvozovací věty, přidejte akci a popis.
C/ Napište verzi s přístupem k myšlenkám postav. Takzvaně jim vidíme do hlav.
Každá verze bude mít pravděpodobně velmi odlišný účinek co do dramatičnosti.
Nataša Richterová
B/ Napište verzi s trochu popisnějšími větami. Použijte uvozovací věty, přidejte akci a popis.
C/ Napište verzi s přístupem k myšlenkám postav. Takzvaně jim vidíme do hlav.
Každá verze bude mít pravděpodobně velmi odlišný účinek co do dramatičnosti.
Nataša Richterová
|
| 4. lekce dlouhdobého kurzu pro začátečníky s Klárou 14. 4. 2022 |
Bajky na kurzu píšeme především proto, abyste se naučili sledovat, PROČ jakýkoliv text píšeme. Jaký je jeho cíl, smysl, význam, přínos, poslání... Zkrátka, co tím chceme světu říci?
Bajka nás svým formátem nutí k tomu, abychom byli struční, jednoznační a výstižní. Navíc je třeba přidat poučení, tedy jakési morální sdělení čtenářům o tom, co je správné a co ne.
Pro některé to bude možná trochu oříšek, jiní z vás zjistí, že vám bajky jdou nejlépe ze všeho, co jste kdy psali.
Pro některé to bude možná trochu oříšek, jiní z vás zjistí, že vám bajky jdou nejlépe ze všeho, co jste kdy psali.
Příkladem je bajka Hanky Tučkové Dům a střecha, kterou nám četla na kurzu a moc se jí povedla. Ale je třeba to zkusit. Na příště si proto přečtěte ukázky bajek od Ezopa nebo od ostatních žáků (Učebnice strana 105 a dále) či třeba od Karla Čapka. Napište pak vlastní bajku s poučením na závěr.
Také pokračujte ve svých zápiscích do spisovatelských deníků. Já jsem si tam třeba zapsala krásný Solženicynův citát z knihy Souostroví Gulag, který měla Hanka Hermanová ve svém nápaditém monologu: „Čára, jež dělí dobro od zla, protíná srdce každého člověka. A kdo zničí kousek vlastního srdce?"
Klára Dvořáková
Také pokračujte ve svých zápiscích do spisovatelských deníků. Já jsem si tam třeba zapsala krásný Solženicynův citát z knihy Souostroví Gulag, který měla Hanka Hermanová ve svém nápaditém monologu: „Čára, jež dělí dobro od zla, protíná srdce každého člověka. A kdo zničí kousek vlastního srdce?"
Klára Dvořáková
potřebovala bych od Tebe recenzi knihy Místečka, kterou chystám k vydání.
Píšu o zvířatech, která mají vlastnosti lidí. Nejsou to bajky ani pohádky. Jsou to pohádkové povídky a příběhy s dobrým koncem.
Místečka připomínají, že přidá-li se k běžným situacím, které zažíváme dnes a denně, síla lásky a laskavosti, narodí se naděje, že přes všechny tíživé situace společně vytvoříme lepší svět.
A že svět je společné dílo všech, kteří se na jeho vzniku podílejí. Na každém z nás záleží. A víc, než si myslíte...!
Rozhodla jsem se tentokrát k vydání přes Pointu. Měla bys čas mi dát zpětnou vazbu, napsat krátkou recenzi?
Jana Renner
Zdravím a dovoluji si zaslat také svůj příspěvek na téma POSLEDNÍ PINĎOUR NA SVĚTĚ. Po naší lekci jsem si dodala odvahu a zkusila to. Tak snad se to dá číst.
Jarka Rymešová
Jarka Rymešová
 |
| 1. lekce desetidílného kurzu pro superpokročilé s Danou a Natašou 7. dubna |
Jak je důležitý začátek - zaháčkování čtenáře první větou.
Jak je důležitý i konec - někdy stačí prohodit věty a celé je to mnohem údernější;-)
Zuzana Kratochvílová
Ahoj Dano,
ještě jednou moc děkuji za tuto příležitost nahradit si v dlouhodobém kurzu abosenci na Loučeni.
Je strašně zajímavé experimentování s ich a du formou
ještě jednou moc děkuji za tuto příležitost nahradit si v dlouhodobém kurzu abosenci na Loučeni.
Úžasná atmosféra, skvělé povídky, obrovská motivace a velká inspirace v uchopení témat naprosto jiným způsobem.
Už vím, že někdy méně je více.
Důležitý je úvod a forma, např vyměnit ich do du nebo kombinace.
Je strašně zajímavé experimentování s ich a du formou Je nutné psát jako scénář, plasticky
Ja mam povídku, kterou jsme dostali za úkol od Ondřeje Neffa (POSLEDNÍ PINĎOUR NA SVĚTĚ), rozepsanou, doufám, že ji dopíšu příští týden a pošlu.
Vendula Beaujouan Langova
Bohuna když ostatní zvládají různá témata zkusím to i já, ať žije Poslední piňďour.
Téma BEZPOHLAVNÍ SVĚT se mi zdálo obtížné, ale dnešní lekce mi dodala odvahu to aspoň zkusit.
Jo, a ještě moc děkuju za autorům za povídky, které tady zazněly.
Jak je obtížné vyjadřovat nová pohlaví skrze stávající gramatické možnosti našeho jazyka.
Souhlasím se Štěpánkou a znovu jsem si uvědomila, jak je důležitý háček v příběhu.
Jinak díky moc za pochvalu za povídku POHLAVNÍ RESET.
Téma mi dalo zabrat, ale vlastně jsem si to užívala!!! První nápad jsem měla celkem rychle, ale ten nejdřív musel během pár cest MHD uzrát, aby se mohl následně začít obrušovat psaním a škrtáním. Pointa pak přišla sama - skončit jako chlap i jako ženská by byla nuda, a bylo by to moc jasnopohlavní, takže to prostě muselo skončit "nedodělaně":-).
 |
| Jednodenní kurz v Akademii ČTK 4. dubna 2021 |
Díky za přínosný seminář v milé atmosféře. Líbil se mi individuální přístup, konkrétní nápady, co a jak dělat jinak a líp.
Práce s reálných texty a příklady - porovnání dvou horolezeckých popisů
Na úvod bych uvítala nějaké kratší představení (Jsem Dana, učím psát. Dneska budeme dělat...
Miluju Lustiga ještě víc než před kurzem.
Vnášet více dialogů / přímé řeči a pocitů do textu
Jasné a přehledné shrnutí základních kamenů psaní
 |
| Kurz v Akademii ČTK 4. dubna 2021 |
Na úvod bych uvítala nějaké kratší představení (Jsem Dana, učím psát. Dneska budeme dělat...
Lustigova metoda)
Objevné myšlenky:
popis dneska mnoho neutáhne
zaímavý je popis očima konkrétního hrdiny
držet čtenáře v napětí, hned na věc
popis lze rozvolnit dialogem
Kateřina Vorlická
Jediný kurz, na který u nás v Akademii ČTK musíte donést domácí úkol, je Kurz tvůrčího psaní. Lektorka Dana Emingerová Pravdová vymyslí téma a pak společně s vámi texty rozebírá. Někdy jde odstavec po odstavci, někdy stačí pár poznámek. Někdy text úplně ztrhá a vy píšete znovu.
Ale vždy skončí u toho, že psaní je "jenom" řemeslo a mnohé z něj se dá naučit.
Ale vždy skončí u toho, že psaní je "jenom" řemeslo a mnohé z něj se dá naučit.
Martina Vašíčková
Miluju Lustiga ještě víc než před kurzem.Hodně důležitý je nadpis a perex.
Jít v textu hned na věc.
Překvapilo mě, jak zajímavá a výstižná může být bajka.
Cizelovat a cizelovat.
Jít v textu hned na věc.
Překvapilo mě, jak zajímavá a výstižná může být bajka.
Cizelovat a cizelovat.
 |
| Kurz v Akademii ČTK 4. dubna 2021 |
Základnní stavební cihličky - dialog, popis, akce
Důležitost nadpisu a úvodu - krátký úvod = rovnou na věc
Krátké a dlouhé věty a jejich vliv na atmosféru textu
Neopakovat slovat stejného základu
Vědět, proč jsme text psali a kdo je cílová skupina
Nikola Plaurová, 17 let
 |
| Kurz v Akademii ČTK 4. dubna 2021 |
Co jsem se naučila na kurzu v Akademii ČTK 4. dubna:
Během krátké doby se dá vytvořit krásný text
Popis nemusí být nuda
Literární cihličky - dialog, popis, akce
Struktura textu - začátek, prostředek a konec + proč jsme to psali
Nadpis a perex je nejdůležitější (80/20)
I tisková zpráva může vycházet z pravidel krásné literatury - rovnou na věc
Zažila jsem další výstup z komfortní zóny
Karolína Mašatová
Naučila jsem se oprostit se od tónu čtenáře a více vnímat text jako takový
 |
| Kurz v Akademii ČTK 4. dubna 2021 |
Zvážit výběr slov - méně je někdy více
Chybělo mi víc osobních zkušeností lektorky z vlastní tvorby. Uvítala bych více teorie o struktuře textu i pro pracovní účely, nejen psaní beletrie
Potřebovala bych více rozebírat text, který je odbornějsí, ale dokázal by zaujmout - jak na něj, když v něm nemohu použít přímou řeč a dialog
Jana Duco, ČB
Naučila jsem se lépe strukturovat text, pracovat s motivací autora
Chce to utřídit si, o čem a proč chceme psát
Velmi příjemný a praktický vhled do řemesla
Líbilo se mi pojmenovávání "nešvarů" a jejich náprava
Pestrost ukázet z učebnice Kouzlo psaní knih
Inspirativní kupina účastníků.
Veronika Dubská, ČB
 |
| Jarní zpravodaj Psaní dává křídla 4/2022 |
naše komunita stejně naladěných psavců se velmi rychle rozrůstá. Byli bychom proto rádi, kdybyste se mohli potkávat a komunikovat i mimo naše oficiální lekce.
Vytvořili jsme pro Vás soukromou facebookovou skupinu Psaní podle Lustiga. Fórum, kde budete moci přidávat své texty, vzájemně se k nim vyjadřovat a probírat cokoli, co Vás zajímá.
Napříč všemi kurzy budeme navazovat nové tvůrčí vztahy a třeba z této spolupráce vznikne i další kniha. Například teď nově chystaná k projektu Člověk naší doby.
Napříč všemi kurzy budeme navazovat nové tvůrčí vztahy a třeba z této spolupráce vznikne i další kniha. Například teď nově chystaná k projektu Člověk naší doby.
Zatím máme jen pracovní název KLUB PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Líbí se Vám? Nebo byste vymysleli jiný? A jak si myslíte, že by skupinu pojmenoval Arnošt Lustig? Napište nám to a z variant budeme vybírat v anketě na FB.
Pro vstup do skupiny si otevřete odkaz a klikněte na tlačítko „Přidat se ke skupině".
Pro vstup do skupiny si otevřete odkaz a klikněte na tlačítko „Přidat se ke skupině".
Děkujeme a věříme, že se Vám nová platforma bude líbit.
Milena Pravdová, manažerka kurzů
Milena Pravdová, manažerka kurzů
Dobrý den,
soukromá facebooková skupina je skvělý nápad, navrhovaný pracovní název se mi líbí a neměnila bych ho. Jen jsem se tedy zamyslela, jak by to pojmenoval Lustig a napadly mě dva názvy (ale to je jen tak pro legraci):
1) Bejci a miláčkové, co rádi píšou
2) Okřídlení stavitelé mostů (protože kniha je most od zvířete k člověku a psaní dává křídla).
Hana Hermanová
soukromá facebooková skupina je skvělý nápad, navrhovaný pracovní název se mi líbí a neměnila bych ho. Jen jsem se tedy zamyslela, jak by to pojmenoval Lustig a napadly mě dva názvy (ale to je jen tak pro legraci):
1) Bejci a miláčkové, co rádi píšou
2) Okřídlení stavitelé mostů (protože kniha je most od zvířete k člověku a psaní dává křídla).
Hana Hermanová
Ahoj Dano, dobrý den Mileno,
název se mi líbí, přesto přikládám polínko do ohně a posílám návrh na název skupiny, ať je nad čim dumat a diskutovat 😃
Hrozně se mi zalíbilo slovo „psavci" a z toho vyšel můj návrh: Parta nadšených Psavců a fanoušků Lustiga.
Pokud by se líbilo s výhradama, dávám autorizaci k úpravám 😊
Petra Zelenková
název se mi líbí, přesto přikládám polínko do ohně a posílám návrh na název skupiny, ať je nad čim dumat a diskutovat 😃
Hrozně se mi zalíbilo slovo „psavci" a z toho vyšel můj návrh: Parta nadšených Psavců a fanoušků Lustiga.
Pokud by se líbilo s výhradama, dávám autorizaci k úpravám 😊
Petra Zelenková
 |
| 31. 3. 22. dlouhodobý kurz pro mírně pokročilé 3. lekce s Natašou |
Za domácí úkol bude dopracovat rešerše a výzkum v příběhu dle zadání:
Vyberte si historickou postavu, která vás zajímá. Může to být Karel IV., Marie Terezie, Abraham Lincoln nebo Margaret Thatcherová. Udělejte si k nim krátký historický výzkum. Poté napište jednu scénu o této postavě, ve chvíli, kdy dělá něco běžného, soukromého, intimního. Např. si hraje se svými dětmi, připravuje něco k jídlu, ukládá se ke spánku, hraje na hudební nástroj, ale v důležitý historický okamžik.
Karel IV. může například přemýšlet o založení univerzity, když hraje šachy s biskupem Arnoštem z Pardubic, nebo si Margaret Thatcherová možná jednou pozdě v noci na začátku války o Falklandy vaří čaj. Pokuste se udělat scénu osobní a intimní, aniž by dominovaly historické události. Pamatujte, že výzkum plní ve fikci stejnou funkci jako zápletka, postava a dialog: vyvolat v čtenářově fantazii iluzi času a místa, na které by se jinak nedostal. Inspiraci můžete hledat v příběhu Ženy ve středověku nebo Slunce nad Vyšehradem.Na 3. lekci pro začátečníky 31. března jsme se věnovali postavám. Úkolem na příště bude napsat monolog dle zadání: Vámi stvořená postava je v paneláku. Projde kolem otevřených dveří bytu a vstoupí do pokoje. V pokoji leží mrtvola. Všechno je zpřeházené. Začne zvonit telefon. Vaše postava telefon zvedne. Co bude postava říkat? (Kdo volá, je na vás. Postava může i zavěsit a zavolat někomu sama. Je to na vaší fantazii.) Připomínám, že píšete jen text monologu postavy. Nic víc. Ovšem v rámci monologu musí na sebe postava prozradit tyto věci v libovolném pořadí:
Co jsem se naučil na třetí lekci dlouhodobého kurzu pro mírně pokročilé s Natašou 31. března 2022:
Jak se jmenuje a kolik je jí let?
Jaké je její životní motto?
Jaká je její obsese (úchylka)?
Proč má s sebou kabelku a psa?
Kdy měla naposledy sex?
Co bude postava večeřet?
Postava to nemusí říci přímo, ale třeba opisem nebo oklikou. Vše je na vaší fantazii. Jde o hru s textem.
Jaké je její životní motto?
Jaká je její obsese (úchylka)?
Proč má s sebou kabelku a psa?
Kdy měla naposledy sex?
Co bude postava večeřet?
Postava to nemusí říci přímo, ale třeba opisem nebo oklikou. Vše je na vaší fantazii. Jde o hru s textem.
Zájemcům zasílám odkazy na generátory postav a jmen, o nichž jsme mluvili
Fiktivní realistické profily
Fantasy jména
Jste moc šikovní. Těším se na příště.
Fiktivní realistické profily
Fantasy jména
Jste moc šikovní. Těším se na příště.
Klára Dvořáková
 |
| 31. 3. 22 dlouhodobý kurz pro začátečníky 3. lekce s Klárou |
1. pět způsobů psaní podle Aristotela - popis, zásah shůry, vzpomínka, rozpoznání, akce
2. psaní o historických postavách není úplně snadný, když tam člověk musí dát dialog
3. rešerše by měla fungovat v pozadí, nepřehánět to s informacemi
4. zapomněl jsem, jak dělat názvy
5. spojení "vyhrkne na první dobrou" nefunguje
Petr Polák
Petr Polák
1. Nezapomínat na název.
2. Čtenář nepotřebuje vědět všechna fakta.
3. Zabít miláčky = odstranit zbytečné postavy
4. Dialog by měl být zapamatovatelný.
5. Během rešerše i píšeme, faktické chyby odstraníme při editaci.
 |
| Loučeň 27. března 2022 |
Ahoj Dano!
My jsme si to na Loučeni s Milanem moc užili🌹.
Milanovi přátele jsou vždy skvělí, a tak mi bylo opět ctí poznat někoho nového a zase hrozně zajímavého 😇.
Ještě jednou ti děkuji za milé přijetí. Upřímně doufám, že budeme mít opravdu příležitost se vidět zas nebo zas vidět.
Ještě jednou ti děkuji za milé přijetí. Upřímně doufám, že budeme mít opravdu příležitost se vidět zas nebo zas vidět.
🤓🤣.
Lilly Ahou Král
Lilly Ahou Král
Ahoj Dano,děkuji za příležitost být znovu součástí skupiny vyvolených, kteří se celý uplynulý víkend na Loučeni společně dobře bavili.
- ve scénáři postava = děj (postavě se něco děje a na základě toho jedná) - postavě se něco děje, jsou jí kladeny překážky a na základě překážek vzniká její dramatická potřeba "čehokoliv" a podle toho jedná
- bez postavy není děj, bez děje není scénář
- bez postavy není děj, bez děje není scénář
- definice / charakteristika postavy musí zahrnovat její osobní a profesní (vnější) i citový (vnitřní) život
- scénář nejčastěji odpovídá struktuře: "expozice - kolize - bod obratu I - bod obratu II - rozuzlení"
- UFG - když něco nevím, pak "use the fucking google" :-)
Přednášky pana Šteindlera byly skvěle strukturované, přehledné, zábavné a budu na ně velmi ráda vzpomínat.
- scénář nejčastěji odpovídá struktuře: "expozice - kolize - bod obratu I - bod obratu II - rozuzlení"
- UFG - když něco nevím, pak "use the fucking google" :-)
Přednášky pana Šteindlera byly skvěle strukturované, přehledné, zábavné a budu na ně velmi ráda vzpomínat.
 |
| Video se scénkou bratří Kryštofa a Šimona Pravdových natáčí režisér a herec Mmilan Šteindler. |
Komenský by měl radost.
Pan Milan Šteindler je skvělý učitel, inspiruje, umí nadchnout a vzbudit zájem. Být mladá, jdu hned studovat režii na FAMU.
Jsem hrdá na svůj nápad s kastelánem coby průvodcem děje naší společné knihy.
Těším se na filmy, jejichž názvy postupně zaznívaly. Jen už se na ně budu dívat trošku jinak.
Jsem obohacena o nová, setkání: Klára, Zdeněk, Linda, Kryštof, Standa… A jsem vděčná za ta známá: Dana, Zdena, Míša, Nataša, Yakeen, Šimon.
Loučeň po několikáté, trochu jinak a opět skvěle - lidé, jídlo, prostředí.
Děkuji.
Děkuji.
Účastnil jsem se již podruhé jarního kurzu tvůrčího psaní na zámku Loučeň. Tentokrát ještě s větším očekáváním, měl totiž přijet Milan Šteindler.
Bylo skvělé vidět psaní z pohledu scénáristy a režiséra. Pan Šteindler byl velmi vstřícný, kreativní ve svých radách, velmi návodný a samozřejmě také milý a pokorný. Nahlédnout do jeho práce pro mě bylo trochu osvobozující od toho, že nikdy nebudu chtít být scénáristou – je to opravdu hodně náročné.
😃 Zároveň si ale díky jeho ukázce a vedení při scenáristice uvědomuji, jak velký jsem získal vhled pro psaní prózy, tvorbu zápletek, stavbu charakteru, příběhu a vše jen dokonale zapadá do toho, co nás učí Dana Emingerová a co nám nedávno představil i Ondřej Neff při jiném školení.
Moc se těším na to, až zkusím zase něco napsat.
Marek Greger
.jpg)
Neodolala jsem a na kurz psaní na Loučeni jsem si s sebou vzala i tibetskou zpívající mísu.
Při večerním relaxu ji zkusili všichni, včetně spisovatelky Dany Emingerové a herce a scénáristy Milana Šteidlera.
Byla to legrace i zcela nový zážitek.
Klára Dvořáková
Děkuji všem psavcům a lektorům za intenzivně prožitý víkend na Loučeni s kurzem Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou a Kláře Dvořákové za inspiraci k nové povídce Tibetská mísa.
Zámecký tvůrčí víkend na kurzu - krásné prostředí a spousta zážitků s lidmi, kteří jsou stejně postižení jako já. Jejich vášní je psaní.
Třešničkou na dortu byl workshop s Milanem Šteindlerem. Bylo to zábavné, intenzivní a pro mě i velmi vyčerpávající. 
Nicméně jsem vděčná za setkání s lidmi Dana Emingerová Pravdová, Klára Dvořáková, Zdena Součková, Michaela Čápová, NaTaša Richterová, Linda Hájková, Šimon Pravda, Marek Greger, Krystof Pravda, Yakovo blog, Katerina Pospisilova, Lucie Svibová, Jana Bednářová, Zdeněk, Bořek, Standa, Jasmínka, které znám z kurzu osobně, nebo jen on-line jako jako "mluvící hlavy" či podle jména z jejich textů na blogu.
Těším se, že si to zase někdy zopakujeme.
Pokud něco podobného chcete zažít na vlastní kůži, přidejte se k nám a rozšiřte řady vášnivých psavců.
.JPG)
zase to byl na Loučeni moc prima víkend.
Posílám skeč z minulé Loučeně, námět ze čtvrtka, abych zase nebyl průserář, 😊a ještě dnešní příběh.
(Doplnil jsem název tak, aby nebylo hned patrné, že jde o Loučeň a literární činnost - přijde mi lepší, když to není hned v nadpise prozrazeno.)
Děkuji Vám oběma, Dano, Natašo, za krásný tvůrčí čas.
Děkuji Vám oběma, Dano, Natašo, za krásný tvůrčí čas.
Co jsem se naučila na Loučeni:
1. Týmová práce, brainstorming je skvělá věc, vzniká spousta nápadů. Má drobná úskalí, vzniká až příliš mnoho nápadů.
2. Scénář není román.
3. Když chceš pravidla porušovat, nejdříve je musíš znát:
4. Části dramatu:
Expozice děje (posvítíme si na to, ukážeme, kdo, kde, co)
Kolize (střet dvou sil posouvá děj dopředu)
Krize
1. Týmová práce, brainstorming je skvělá věc, vzniká spousta nápadů. Má drobná úskalí, vzniká až příliš mnoho nápadů.
2. Scénář není román.
3. Když chceš pravidla porušovat, nejdříve je musíš znát:
4. Části dramatu:
Expozice děje (posvítíme si na to, ukážeme, kdo, kde, co)
Kolize (střet dvou sil posouvá děj dopředu)
Krize
Peripetie (konfrontace, konflikt) a možnost řešení
Rozuzlení (očista, katarze, aha moment, poučení)
5. Každé dílo má začátek, prostředek a konec.
6. Je důležité vědět o čem píšeš (hraješ, točíš), proč to píšeš (hraješ, točíš), komu to píšeš (hraješ, promítneš)
7. Psaní, divadlo, film má mnoho společného a mnoho rozdílného (vyjadřovací prostředky, …)
8. To společné je: Přepisovat - Přepisovat - Přepisovat
Jana Bednářová
Rozuzlení (očista, katarze, aha moment, poučení)
5. Každé dílo má začátek, prostředek a konec.
6. Je důležité vědět o čem píšeš (hraješ, točíš), proč to píšeš (hraješ, točíš), komu to píšeš (hraješ, promítneš)
7. Psaní, divadlo, film má mnoho společného a mnoho rozdílného (vyjadřovací prostředky, …)
8. To společné je: Přepisovat - Přepisovat - Přepisovat
Jana Bednářová
Co jsem se naučila na Loučeni:1. dramatickou scénu určenou k inscenaci tvoříme skrze dialogy, ve kterých postavy odhalují něco ze svých charakterů, ne skrze vnitřní promluvy
2. děj se posunuje skrze zvraty
3. nosné téma příběhů a základní zápletku musíme být schopni shrnout do několika vět
4. u postavy příběhu musíme znát jejich historii – osobní, soukromou i profesní
5. děj se posunuje skrze záměry postavy a skrze to, jak je realizují, tedy skrze jejich jednání
Míša Štěpánka Sedláčková
Ahoj Dano,
pořád ve mně ještě doznívají navýsost příjemné pocity z Loučně, děkuji za možnost být tam s vámi se všemi.
Dala mi připomenout si, jak moc je pro mne důležité vystupovat z komfortní zóny před ostatní a číst své práce. Srozumitelně, zajímavě, s artikulací. Zkrátka, abych posluchače spíše neodradila.
I v poznaném jsem opět našla kus nového.
V extrémně krátkém čase jsem si zkusila napsat scénku s dramatickým obloukem.
Seminář s panem Šteindlerem mi dal zjištění, že i scénář je alchymie. Jak míchat umění, určité sdělení s vhodným propojováním určitých obrazů ze života. To vše s ohledem na diváka.
Jsem vděčná za takovou zkušenost, za možnost být tam a vstřebávat všechnu vzduchem poletující tvůrčí energii.
Přeju pohodové jaro.
Míša Čápová
Přeju pohodové jaro.
Míša Čápová
Milá Dano,
velice mne to mrzí, ale asi COVID-19 mne dohnal, mám horečku, takže na Loučeň nepřijedu. Moc jsem se těšila a to se nemá...
Poslala jsem dialog mezi Alexandrem a Marií o návštěvě prince Rudolfa (JUDr. Rudolf Thurn Taxis, 1894 změna na jméno svobodný pán z Troskova - sám císař povolil změnu jména, potomci Troskovi žijí v ČR, baron Vladimír Troskov žil do r.2017, po roce 1989 se přihlásil jako potomek Rudolfa)
Ještě pošlu nápady na rozuzlení zakletí Albina.
Mimochodem, přiblížím Ti svůj myšlenkový proces, když hleldám náhradnní kurz a jdu a stránky PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Zastavím se u nových zveřejněných prací a jásám, že jste mi zveřejnili dialog o princi Rudolfovi... Hned se mi dělá líp, že to nemuselo být špatný... Vlastně skoro už nemám teplotu... Pak se zastavím u povídky Marka Gregera... Nedá mi to a čtu, čtu, čtu Je to přesný. Googlím Marka Gregera. Čekám, jestli tam někde bude jeho fotka, jestli bude mladší nebo spíše starší. Spíše odhaduji, že starší, tedy z mé generace tradičně smýšlejících (odhad i podle toho, co hlásá má pubertální dcera)... a pak si jdu objednat jeho prvotinu VYDŘI-DUŠI.
Radka Vodičková
velice mne to mrzí, ale asi COVID-19 mne dohnal, mám horečku, takže na Loučeň nepřijedu. Moc jsem se těšila a to se nemá...
Poslala jsem dialog mezi Alexandrem a Marií o návštěvě prince Rudolfa (JUDr. Rudolf Thurn Taxis, 1894 změna na jméno svobodný pán z Troskova - sám císař povolil změnu jména, potomci Troskovi žijí v ČR, baron Vladimír Troskov žil do r.2017, po roce 1989 se přihlásil jako potomek Rudolfa)
Ještě pošlu nápady na rozuzlení zakletí Albina.
Mimochodem, přiblížím Ti svůj myšlenkový proces, když hleldám náhradnní kurz a jdu a stránky PSANÍ PODLE LUSTIGA.
Zastavím se u nových zveřejněných prací a jásám, že jste mi zveřejnili dialog o princi Rudolfovi... Hned se mi dělá líp, že to nemuselo být špatný... Vlastně skoro už nemám teplotu... Pak se zastavím u povídky Marka Gregera... Nedá mi to a čtu, čtu, čtu Je to přesný. Googlím Marka Gregera. Čekám, jestli tam někde bude jeho fotka, jestli bude mladší nebo spíše starší. Spíše odhaduji, že starší, tedy z mé generace tradičně smýšlejících (odhad i podle toho, co hlásá má pubertální dcera)... a pak si jdu objednat jeho prvotinu VYDŘI-DUŠI.
Radka Vodičková
 |
| Čtvrtá literární dílna na Loučeni 24.-27. března |
První den literární dílny na Loučeni jsme do noci probírali, jak co nejlépe koncipovat knihu o životě na zámku, když jednotlivé příběhy píší různí autoři. Bouřlivě jsme diskutovali o tom, zda pojítkem bude duch, motýl nebo kočka. A do toho jsme ještě přimotali záhadu tajemné knihovny, kde se objeví sbírka starých zámeckých receptů...
.jpg)
Když už jsme nevěděli kudy kam, poradil nám Milan Šteindler:
"Prostě ty příběhy seřaďte chronologicky za sebou. Tmelem bude společné téma - zámek Loučeň." Není nad jednoduchost.
Dana Emingerová
 |
| Čtvrtá literární dílna na Loučeni 24.-27. března |
.jpg)
Novinkou je výuka scenáristiky, dramaturgie, střihu a základů dramatu. Učit nás bude sklepácká legenda Milan Šteidler. Je prý moc zvědavý, proč se zabýváme tvůrčím psaním a jaké žánry nás baví.
Na Loučeni též dokončíme příběhy pro knihu o místním šlechtickém rodu. Sbírka povídek zachycuje přelom 19. a 20. století, kdy Thurn-Taxisové začali vyměňovat koně za automobily a kdy přivezli z Anglie jako první v Čechách nový sport - fotbal.
Dana Emingerová
Dobrý den,
zdravím všechny účastníky semináře na Loučeni a hlásím splnění úkolu - do 24. března napsat povídku na domluvené téma POSLEDNÍ PINĎOUR, inspirované Markovým příběhem.
Nápad jsem měl hned, jak mě Dana vyhecovala, abych se do podniku přidal. Napsal jsem si to, uložil a zapomněl na něj. Je docela dobrej, a když budu mít kdy, napíšu druhou povídku a pošlu vám ji...
A teď pár slíbených poznámek, jak jsem pracoval:
Disclaimer: Toto není návod, jak se správně píše povídka.
Claimer: Toto je prosté sdělení, jak jsem to psal já.
Claimer: Toto je prosté sdělení, jak jsem to psal já.
METAMORFÓZA vznikla tak, že mi Dana připomněla, že je 24. března a že by bylo dobrý, abych něco začal konat.
Takže postup:
Nejdřív jsem si musel ujasnit výchozí nastavení situace. Lidi jsou bezpohlavní a orgány jsou jaksi nezávislé entity.
Teď šlo o to, tohle výchozí nastavení promítnout do výchozího konfliktu postav. Povídka musí stát na postavách, ne na proklamacích a vysvětlování. To myslím platí univerzálně.
Napadlo mě, že by mohla být půjčovna pinďourů. To bylo východisko. Přemýšlel jsem, co s tím. Musel by tam být člověk v půjčovně a pak někdo, kdo si p. půjčuje nebo půjčil. Co kdyby ho ztratil? To se zdálo schůdné. Někdo ztratí vypůjčený p. a teď to řeší. Jenže jsem nevěděl, jak to rozvinout, aby z toho něco bylo. Co se stane, když nahlásí ztrátu? Platí kauci? Ručil životem? Jaká bude role půjčovňáka? Jelikož mi nic nenapadlo, myšlenku půjčovny jsem opustil.
Nicméně idea vrácení pinďouru mi přišla slibná. Jelikož je to celé takové absurdní a kafkovské, napadlo mě, že by zazvonil telefon, hrdinu by vyzval k vrácení, bez vysvětlení proč a kam a tím by se to nastartovalo.
Od té chvíle jsem tomu dal volný průběh a to je moje metoda. Stephen King říká (a v semináři jsem to tlumočil) uveďte postavu do maléru a sledujte, jak se z ní vyhrabe. Schema dalšího vývoje? Nedělám to ze dvou důvodů.
Především to neumím, hlava nepojme. Tupá hlava.
Hlavní důvod ale je ten, že figury charakterizuju v dialogu. Každé musím přidělit jazyk – a ten vytváří povahu. Zde ono je submisivní osoba bez vlastností. To se ukáže hned v začátku. Důležité bylo přidělit pinďouru osobnost, není to rekvizita, ale postava. To bylo principiálně důležité rozhodnutí. Měl jsem tedy dvě postavy – a už mohly vzájemně reagovat. Jenže k povídce je třeba minimálně třetí postava – a logicky je to pinda.
A už to jelo – samovolně, jako bych jen pozoroval, co se děje. Pinda tíhne k pinďouru, nemá k ono žádný vztah. Pinďour ale má vazbu na ono – a je tu konflikt nebo aspoň pnutí.
Spějeme do katastrofy – ono se vzchopí do hysterické reakce, fakticky zabije pinďour – a kruh se uzavře vstupem demiurga z telefonu, který provede metamorfózu, muže bez vlastností personifikuje do toho, čím opravdu je – stane se z něho kokot.
Tož tak. Shrnu – je třeba nastavit výchozí situaci, odstartovat postavy a nechat je mezi sebou mydlit. Ono to nějak dopadne.
Mějte se dobře
Ondřej Neff
Především to neumím, hlava nepojme. Tupá hlava.
Hlavní důvod ale je ten, že figury charakterizuju v dialogu. Každé musím přidělit jazyk – a ten vytváří povahu. Zde ono je submisivní osoba bez vlastností. To se ukáže hned v začátku. Důležité bylo přidělit pinďouru osobnost, není to rekvizita, ale postava. To bylo principiálně důležité rozhodnutí. Měl jsem tedy dvě postavy – a už mohly vzájemně reagovat. Jenže k povídce je třeba minimálně třetí postava – a logicky je to pinda.
A už to jelo – samovolně, jako bych jen pozoroval, co se děje. Pinda tíhne k pinďouru, nemá k ono žádný vztah. Pinďour ale má vazbu na ono – a je tu konflikt nebo aspoň pnutí.
Spějeme do katastrofy – ono se vzchopí do hysterické reakce, fakticky zabije pinďour – a kruh se uzavře vstupem demiurga z telefonu, který provede metamorfózu, muže bez vlastností personifikuje do toho, čím opravdu je – stane se z něho kokot.
Tož tak. Shrnu – je třeba nastavit výchozí situaci, odstartovat postavy a nechat je mezi sebou mydlit. Ono to nějak dopadne.
Mějte se dobře
Ondřej Neff
.jpg)
Milan Šteindler
 |
| Právo 23. března 2022 |
Dobrý večer, Dano,
předně bych chtěl upřímně poděkovat za dosavadní podporu v našem poslání pomáhat potřebným lidem, válečným uprchlíkům z Ukrajiny. V sobotu 26. března 2022 proběhla benefice u nás v Letohradě na Václavském náměstí. Akci všichni hodnotíme, jako velice zdařilou. I přestože celé odpoledne, až do večera provázel jediný jmenovatel - válka. Dnes odpoledne jsem s pane starostou Letohradu, paní ředitelkou Oblastní charity v Ústí nad Orlicí sečetli utržené finanční prostředky. Vybrali jsme 109.000,- Kč a nějaké drobné. Na naše malé město obrovský úspěch. Peníze nyní putují na účet Oblastní charity Ústí nad Orlicí a budou použity na začleňování ukrajinských rodin u nás v regionu.
Zachránili jsme maminky a děti, babičky a dědy, vybrali peníze, burcujeme spoluobčany. Víme, že chceme pokračovat dál, pomáhat se začleňováním, vytvářet funkční systémy uvnitř komunity, zamezit vzniku ghett.
předně bych chtěl upřímně poděkovat za dosavadní podporu v našem poslání pomáhat potřebným lidem, válečným uprchlíkům z Ukrajiny. V sobotu 26. března 2022 proběhla benefice u nás v Letohradě na Václavském náměstí. Akci všichni hodnotíme, jako velice zdařilou. I přestože celé odpoledne, až do večera provázel jediný jmenovatel - válka. Dnes odpoledne jsem s pane starostou Letohradu, paní ředitelkou Oblastní charity v Ústí nad Orlicí sečetli utržené finanční prostředky. Vybrali jsme 109.000,- Kč a nějaké drobné. Na naše malé město obrovský úspěch. Peníze nyní putují na účet Oblastní charity Ústí nad Orlicí a budou použity na začleňování ukrajinských rodin u nás v regionu.
Zachránili jsme maminky a děti, babičky a dědy, vybrali peníze, burcujeme spoluobčany. Víme, že chceme pokračovat dál, pomáhat se začleňováním, vytvářet funkční systémy uvnitř komunity, zamezit vzniku ghett.
Byli jsme občanskou iniciativou, nyní cítíme potřebu přerodu v regulérní nadaci HUFR+. Začíná se k nám přimykat regionální elita (psychologové, lékaři, faráři, politici), vnímáme povinnost vůči společnosti pokračovat v práci, kterou děláme.
Připravujeme cestu do válečné zóny, opět přivezeme svědectví, která budeme na našich webových stránkách a Youtube sdílet. Začínají se šířit silné dezinformace, v regionu rychleji než ve velkých městech. Nyní natáčíme a taktéž připravujeme na naše stánky umisťovat interview s uprchlíky a jejich příběhy. Připravujeme informační "kampaň" k pochopení kulturních rozdílů mezi námi a Ukrajinou, vždy s odborníky.
To rychlé výsledky naší dosavadní práce :-)
Jakub Hlaváček
To rychlé výsledky naší dosavadní práce :-)
Jakub Hlaváček
%20(003).jpg)
Zodpovídám za humanitární sbírku, pořádanou Ukrajinskou národní radou mládeže. Leták a doplňující informace vyšly na obecních webových stránkách i sociálních sítích. Leták spolu se seznamem poptávaných položek je přílohou tohoto mailu. Odkaz na přesný seznam věcí i měst, kam poputují, je zde. Na základě přímé poptávky aktuálně nejvíc chybí:
masové konzervy
polévky v sáčku
a poptáváme ještě: žehličku, žehlící prkno a sušák prádla.
Pokud byste se vy nebo lidé z vašeho okolí ještě chtěli zapojit, volejte, pište a domluvíme se.
Budu moc ráda za jakoukoliv interakci.
Jitka Langová, jitka@opinvest.cz
masové konzervy
polévky v sáčku
a poptáváme ještě: žehličku, žehlící prkno a sušák prádla.
Pokud byste se vy nebo lidé z vašeho okolí ještě chtěli zapojit, volejte, pište a domluvíme se.
Budu moc ráda za jakoukoliv interakci.
Jitka Langová, jitka@opinvest.cz
Mirka Adamcová
 |
| 2. lekce dlouhodobého kurzu pro začátečníky a mírně pokročilé 17. března 2022 s Danou, Natašou a Klárou |
Je dobré si nahlas přečíst, co jsem napsala.
Základními kameny psaní jsou AKCE, POPIS, DIALOG.
Děj je třeba vystavit na konfliktu
Tajemno je nutné vysvětlit...
Veronika Štětková
Postřehy k on-line kurzu 17. března 2022:1. On-line seminář mi dost připomínal kurz Face to Face, akorát, že člověk musí sedět u compu a nic neudělá.
2. Určitě se zase sešli fajn lidi. Zároveň se cítím trošku hloupě, že se skrývám, když ostatní se vidíte, ale má to své důvody - jsem nevidomá.
3. Bývala bych ráda obhájila svůj domácí úkol, ale musím mít počítač dost nahlas, abych ostatním rozuměla. A při každém přihlášení se někoho o slovo mi to hlasový výstup začal hlásit a ten při zvýšené hlasitosti mluví čtyřikrát tak nahlas oproti účastníkům. Takže by vše vyrušoval můj ukecaný počítač.
4. Chvílemi mi přišlo, že zvuk vypadl jenom mě, takže jsem nevěděla, co se na hodině děje.
5. Přišlo mi škoda, že je to víc o mluvení, než o vypracovávání zadání.
6. Protože mi i na pražských prezentčních kurzech chybí doprovod, který by mi psal poznámky mezitím, co já poslouchám a vypracovávám zadání, ráda bych poprosila o zopakování toho, co je to "pět způsobů psaní podle Aristotela". Z těch pěti jsem zvládla udržet jenomzásah shůry. A pak jsem pochopila, myslim si, bez problémů "literární rezonanci".
7. Nejjednodušší by bylo, kdyby mi Dana stručně dala do mailu, co se probíralo, to byla by moc hodná.
Petra Zelenková
Naučila jsem se:
dialog zrychluje děj a představuje postavu,
bajka by měla být krátká a stručná,
je potřeba vyjádřit motiv...
Vyzkoušela jsem si popis a rozdíl mezi výroky dospělého a šestiletého dítěte.
Bajka nesmí uhýbat k dalším motivům.
Dobrý večer Dano,
naše práce na záchraně uprchlíků pokračuje. Připravujeme ve spolupráci s městem Letohrad a Charitou plán integrace uprchlíků do naší společnosti. A blíží se nám Benefice tady u nás v Letohradě. Obracím se na Tebe s prosbou o oslovení médií, která by byla ochotna o akci informovat.
Linda Hájková
Hanka Tučková
Děkuji za příjemné a profesionální vedení, korekci, naději a motivaci. Už víme, že:
1) bajka není vyprávění
1) bajka není vyprávění
2) stručnost a dynamika děje
3) ponaučení jednoduše
4) udělat si čas na psaní
Petra Petrlíková
Dialog má při psaní účel (posunout děj, představit postavu).
Nedávat víc než jedno ponaučení.
I když si myslím, že je nějaká postava všem známá, tak to tak nemusí být.
Jana Bednářová
Jana Bednářová
 |
| Letohrad 26. března |
 |
| Právo 23. března 2022 |
naše práce na záchraně uprchlíků pokračuje. Připravujeme ve spolupráci s městem Letohrad a Charitou plán integrace uprchlíků do naší společnosti. A blíží se nám Benefice tady u nás v Letohradě. Obracím se na Tebe s prosbou o oslovení médií, která by byla ochotna o akci informovat.
V příloze připojuji plakát k Benefici.
Také jsme měli schůzku s paní H., doktorkou bohemistiky z kyjevske univerzity. Podlamují se nám kolena z toho, co se děje. Nejedná se o válku, jde o systematické vyhlazování ukrajinského národa - genocidu!
Paní H. je na vyhlazovacím seznamu.
Skutečně existuje, včera mi to potvrdil Mike, investigativní reportér. Mike je na vyhlazovacím seznamu také i v Bělorusku za vydání knihy o režimu prezidenta Lukašenka.
Bože, tohle si jen málokdo připouští.
Jakub Hlaváček
 |
| Víkendový kurz s Danou Emingerovou 12.-13. března 2022 |
Ahoj,
březnový kurz se mi taky hodně líbil.
A mám radost, že mám každý měsíc lepší hodnocení svých prací.Už vím, co je rezonance.
Pro srozumitelnost je důležité uvést nejdřív rámec, pak detaily.
A Dano, vítáš spíš peprný domácí úkoly nebo normální? – Peprný myšleno dějově, ne výrazově.Petra Zelenková
Nebát se přímé řeči
Méně je někdy více
Od složitosti k jednoduchosti
Vše začíná od titulku
Příslovce brzdí, slovasa energizují
Popis slouží jako kulisa příběhu
Nebát se popisu
I v psaní jde o to zvládnout malé kroky, kterými se autor dostane k cíli
Myslet na srozumitelnost pro čtenáře
Nic není nemožné
Petra PetrlíkováKdyž můj příběh či detaily v něm pochopí půlka lidí, tak to stačí.
Bajka musí mít na konci jedno poučení (může být i součástí poslední věty).
Do popisu se může dát i přímá řeč, aby text "rozsvítila".
Rezonance je věta, která nemusí obsahově přímo souviset a příběhem, ale je na jeho konci, kde dává prostor k zamyšlení.
Rozpoznání je vedle akce důležitým nástrojem posunutí děje, stejně jako vzpomínka či zásah shůry.
Jana Venzlů
Neopakovat slova (jako karavan) stále dokola.Nedávat do příběhu moc postav.
Flinta na zdi
Vybrat, co je pro příběh podstatné, ostatní vynechat.
Vymyslet zajímavý název a první větu.
V jednoduchosti je síla.
Líbil se mi popis děje nebo objektu něčíma očima.
Pochopila jsem, co je představení charakteru v akci.
I za dvacet minut lze něco vytvořit.
Jak posunout děj příběhu i jinak, než popisem.
Uvědomit si, co chci svým příběhem sdělit - jednu věc.
Jarmila Protivová
Milá Dano,
díky za krásný zážitek! A co jsem se naučila:
- šetřit s přídavnými jmény
- Hemingwayův "shit detector"
- Hemingwayův "shit detector"
- zkracovat věty
- všechno psát co nejjednodušeji
- omezit trpná rod sloves, aktivní formulace má lepší energii
- psaní je sranda - těžké, ale sranda
- literární pravda a realita jsou dvě různé věci
- uvést rámec, pak ho vyplnit detaily.
- když máte na své straně alespoň polovinu čtenářů na kurzu, je to dobré.
- i v popisu může být přímá řeč.
- pět způsobů posunutí děje podle Aristotela: akce, rozpoznání, vzpomínka, zásah shůry, popis.
- dobře poznat svou postavu.
Kateřina Sedláčková |
| Jana Ulrychová |
Naučila jsem se popsat pocity, co mám v sobě:
vzpomínka na dědu
vzpomínka na lásku
vzpomínka na pouť z Čech do Španělska
vyprávění a popis osoby
Hanka Ulrychová
Co jsem se naučila na kurzu 12.-13. března 2022:
- kdo se brání, neposlouchá
- prvné zpětná vazba je hlasité čtení: když se text blbě čte, tak to chce přepsat
- pocit vyjádřený v uvozovacích větách se dá zakomponovat do přímé řeči
- text má tři části (začátek-prostředek-konec) a čtvrtou neviditelnou část (pro ten text píšeme)
- poučení má viditelné jen bajka
- manýristické a dlouhé věty mohou sloužit k vyjádření nadsázky
Jana Venzlů
- pocit vyjádřený v uvozovacích větách se dá zakomponovat do přímé řeči
- text má tři části (začátek-prostředek-konec) a čtvrtou neviditelnou část (pro ten text píšeme)
- poučení má viditelné jen bajka
- manýristické a dlouhé věty mohou sloužit k vyjádření nadsázky
Jana Venzlů
 |
| KOUZLO PSANÍ KNIH |
Fascinuje mě myšlenka, že literatura se podobá hudbě. Je pravda, že když si čtu své texty nahlas, okamžitě poznám, kde to drhne.
Děkuji za doporučení ukázky z filmu Život je krásný. Musím ho shlédnout celý!!
Hana S.
Dani,
posílám Ti i haiku, co jsem psala, ještě když jsme s Tomem doufali... A pak posílám v "původním znění" tu Magnolii a také něco veselejšího Andulčí etudy.
Jana Štybnarová
 |
| Porada s Milanem Šteindlerem o semináři scénaristiky 11. března 2022 |
Ahoj Dano,
zkouknul jsem ten záznam s Ondřejem Neffem. Bylo to super, strávil jsem dnes odpoledne poslechem. Zajímavé, přínosné, inspirativní.
zkouknul jsem ten záznam s Ondřejem Neffem. Bylo to super, strávil jsem dnes odpoledne poslechem. Zajímavé, přínosné, inspirativní.
Už se těším na Loučeň na scénaristický seminář s Milanem Šteindlerem.
Moc děkuji
Standa Rokos
Moc děkuji
Standa Rokos
Ahoj Dano,
díky za komentář k mému příspěvku. Nahodit situaci umím, kvůli zbytku jsem se přihlásil do pokročilých.
Nahrávku s Ondřejem Neffem jsem viděl, bylo to super. I když mně se ty naše povídky líbily i s těmi chybami. A kdyby všichni pořád psali podle té šablony, tak by to byla škoda. Mně například začátky povídek s popisem, co se stalo kdysi a proč je to tak dneska, neuráží ale baví.
Michal Hejna
díky za komentář k mému příspěvku. Nahodit situaci umím, kvůli zbytku jsem se přihlásil do pokročilých.
Nahrávku s Ondřejem Neffem jsem viděl, bylo to super. I když mně se ty naše povídky líbily i s těmi chybami. A kdyby všichni pořád psali podle té šablony, tak by to byla škoda. Mně například začátky povídek s popisem, co se stalo kdysi a proč je to tak dneska, neuráží ale baví.
Michal Hejna
Ahoj Dano,
dnes 12. 3. se vracíme do ČR s dvěma plnými hasičskými dodávkami a osobním autem. Vezeme do nového domova patnáct uprchlíků z Ukrajiny.
Až to trochu v hlavě zpracuji, chtěl bych to ze sebe dostat ven, na papír.
Jakub Hlaváček
„Každá generace si prožívá svou vlastní bibli. Jestli minulá generace byla svobodná, tak to není záruka, že ta příští bude zase svobodná. Všichni si musí svou svobodu znovu vybojovat, zasloužit a udržet...“
Arnošt Lustig
 |
| Březnový zpravodaj Psaní dává křídla 3/2022 |
Dobrý den Dano,
děkují za březnový Zpravodaj a informování o tom, co báječně děláte.
děkují za březnový Zpravodaj a informování o tom, co báječně děláte.
Vladimír Darjanin, CEO, Pražský komorní orchestr
Ahoj Dano,
jak se máš? Posílám ti moji nejnovější povídku Mamy s ditmy. Budu ráda opět za upřímnost. Týká se aktuálního dění. Měj se hezky a budu se těšit na info.
Bohdana Pufferová
Bohdana Pufferová
Ahoj Dano,
Děkuji Ti za březnový Zpravodaj. To, co v něm píšeš, je tak pravdivé, až mrazí.
Hezké jaro přeji
Marie Kuchařová
Děkuji Ti za březnový Zpravodaj. To, co v něm píšeš, je tak pravdivé, až mrazí.
Hezké jaro přeji
Marie Kuchařová
Ahoj Dano,
posílám povídku. Vybral jsem si téma Migranti.
posílám povídku. Vybral jsem si téma Migranti.
Dopsal jsem ji ve středu večer.
V tu chvíli jsem netušil, do jakého rána se ve čtvrtek 24. února probudím.
Standa Rokos
Ahoj Dano,
v roce 2020 jsem u Tebe byl na kurzu tvůrčího psaní. Spolu s mojí ženou Patricií a pár přáteli organizujeme pomoc na ukrajinských hranicích, konkrétně v jihovýchodním Polsku (Krościenko - Smolnica). Máme podporu města Letohrad i Oblastní charity v Ústí nad Orlicí. S humanitárními pracemi máme své zkušenosti (3x Moldavsko, pomihali jsme po tornádu na jižní Moravě). Nyní je to jiné, jde o humanitární katastrofu.
v roce 2020 jsem u Tebe byl na kurzu tvůrčího psaní. Spolu s mojí ženou Patricií a pár přáteli organizujeme pomoc na ukrajinských hranicích, konkrétně v jihovýchodním Polsku (Krościenko - Smolnica). Máme podporu města Letohrad i Oblastní charity v Ústí nad Orlicí. S humanitárními pracemi máme své zkušenosti (3x Moldavsko, pomihali jsme po tornádu na jižní Moravě). Nyní je to jiné, jde o humanitární katastrofu.
Na hranicích jsou naprosto vyčerpané maminky s dětmi, babičky a dědové, těhotné i zranění. Všichni utíkajíc před válkou se bojí, neví co mají dělat. Už se objevily i případy, kdy nasedli do auta a byli okradeni o to málo, co měli. Proto jsme narychlo vymysleli vizuální identitu naší pomoci, nazvali jsme ji HUFR+ (Humanitarian Unit of First Response).
Ve středu minulý týden, jsem se od tamtu vrátil. Na místě máme vybudovanou základní síť kontaktů jak na polské, tak na ukrajinské straně. Tento týden (středa v noci) se na místo vracíme s týmem a budeme organizovat přepravu do ČR. Tady v ČR budou na dvou mobilech Ukrajinci, kteří jsou již v bezpečí a chtějí nám pomoci (improvizované call centrum).
Plán A počítá s umístěním v našem regionu. Jakmile dojdou ubytovací kapacity, máme plán B: přivést je kamkoli do ČR. Musíme jim pomoc!
Včera večer jsem narychlo udělal web hufr.org. Děláme vše za pochodu....
Plán A počítá s umístěním v našem regionu. Jakmile dojdou ubytovací kapacity, máme plán B: přivést je kamkoli do ČR. Musíme jim pomoc!
Včera večer jsem narychlo udělal web hufr.org. Děláme vše za pochodu....
Dne 26. března 2022 budeme spolu s Městem Letohrad pořádat u nás na Václavském náměstí benefiční koncert na podporu uprchlíků z Ukrajiny, kteří našli druhý domov u nás v regionu.
Chtěl jsem Tě požádat, jestli bys nám pomohla dostat na koncert nějakou známou osobnost, případně nepomohla s medializací.
Jakub a Patrice Hlaváčkovi
Chtěl jsem Tě požádat, jestli bys nám pomohla dostat na koncert nějakou známou osobnost, případně nepomohla s medializací.
Jakub a Patrice Hlaváčkovi
 |
| 10. lekce dlouhodobého kurzu 10.3. 2022 |
Ahoj Dano,
tady posílám svůj dnešní příspěvek s názvem Pochodem vchod, za odchod.
😊
Nakonec to bylo fajn i takhle komorní ve čtyřech.
Děkuju a už se těším na zámek Loučeň… 😊
Marek Greger
Děkuju a už se těším na zámek Loučeň… 😊
Marek Greger
Doporučuji film Betlémské světlo, jehož scénář vznikl na motivy Zdenka Svěráka. Co kdybychom si ho někdy pozvali?
Stárnoucímu spisovateli se hromadí v hlavě nedokončené povídky, jejich postavy se dožadují, aby autor pokračoval v ději. Je tam i pár spisovatelských rad, které se učíme i na kurzech. Míša Čápová
Moc zdravím,
zase jsem se pokusila napsat povídku do soutěže Čapkoviny, letos na téma Měl jsem kočku a psa. Kdybyste měli chviličku, byla bych moc ráda za jakoukoli kritiku nebo radu. Čistě náhodou jsem svůj text zakončila citátem Arnošta Lustiga, asi protože jsem před nedávnem dočetla Živel Lustig a nějak mi zůstal v hlavě: „Máš-li se rozhodnout mezi lepším, i když na tom proděláš, a horším, co ti přinese prospěch, rozhodni se správně.“
Sofie Epsteinová
zase jsem se pokusila napsat povídku do soutěže Čapkoviny, letos na téma Měl jsem kočku a psa. Kdybyste měli chviličku, byla bych moc ráda za jakoukoli kritiku nebo radu. Čistě náhodou jsem svůj text zakončila citátem Arnošta Lustiga, asi protože jsem před nedávnem dočetla Živel Lustig a nějak mi zůstal v hlavě: „Máš-li se rozhodnout mezi lepším, i když na tom proděláš, a horším, co ti přinese prospěch, rozhodni se správně.“
Sofie Epsteinová
 |
| Literární dílna na zámku Loučeň |
407, pro někoho je to jen číslo. Hodně nebo málo? Záleží na tom, co je v tom čísle skryto.
Hodně z nich neví, jak začít. Jak mají najít ta slova, kterými vyjádřit své pocity, předat své zkušenosti jiným lidem.
Důkazem toho je kniha DUŠI NESPOUTÁŠ. Tato kniha se mě hodně dotkla. Nejen proto, že autorem je mladý člověk, připoutaný celý svůj život na vozík a odkázaný jen na pomoc lidí kolem sebe, ale jak myslí a snaží se v duchu prožít normálný život jako ostatní, jak je pravdivý a občas drsný. Vydavatelé odmítali přijmut jeho povídky. Dana měla odvahu, podala Markovi pomocnou ruku, našla k němu cestu... Uviděla v jeho tvorbě ten skrytý diamant.
Byla to jistě duševně vyčerpávající práce.
Jestli je to 407 korun, nic moc.
Pokud je to 407 knih, je to hodně nebo málo, rozhoduje jejich obsah, hloubka myšlenek či zajímavý příběh...
Často přemýšlím nad tím, co znamená číslo 407 pro Danu.
Často přemýšlím nad tím, co znamená číslo 407 pro Danu.
Tolik účastníků je na jejím seznamu kurzu tvůrčího psaní.
Je to 407 osudů, 407 talentovaných, průměrných anebo prostě sečtělých lidí, kterí chtějí něco říci světu.
Dana to ví.
Ví, jak najít v každém ze svých žáků hluboko skryrý surový diamant a obrousit ho tak, aby se z něho stal zářící drahokam. Věří, že každý, kdo přijde na její kurzy tvůrčího psaní, je jedinečný a tu víru předává všem. Pomůže každému najít cestu k sobě samému, dá lidem křídla.
Lehký dotek tužky Dany, úsměv, zářivý pohled na vás a vám se zdá, že psaní je hračka. Povídka má najednou smysl a je hezká, až se divíte...
I já jsem jedna z těch, kdo za Danou přišel Na Doběšku. Zůstala jsem tam proto, že Daniny kurzy se zakládají na lidskosti a lásce k člověku.
I já jsem jedna z těch, kdo za Danou přišel Na Doběšku. Zůstala jsem tam proto, že Daniny kurzy se zakládají na lidskosti a lásce k člověku.
Knihu může každý posoudit po svém. Někdo obdivuje odvahu autora, někoho děsí přílišná Martinova otevřenost.
Jak našla Dana sílu pracovat s člověkem, který krouží v nekonečném ringu boje se svými pocity, se svými toužebnými zpověďmi, s člověkém, který se drží Dany jako záchranného kruhu v rozbouřeném moři emocí? Nebyla to práce na několik hodin, byla to práce na "přeplněný" úvazek několik let.
Byla to jistě duševně vyčerpávající práce. A teď si představte, co čislo 407 znamená pro Danu. Vždyď i my za ní chodíme se svými, často smutnými příběhy.
Obdivuji, kolik místa má Dana ve svém srdci. Vždy usměvavá a ochotná pomoci.
Posuďte sami.
Je pro Danu číslo 407 hodně nebo málo?
TÉMATA NAŠÍ DOBY:
• Sendvičová generace – starost o děti i rodiče zároveň (dáno pozdějším rodičovstvím)
• Život v zajetí technických vymožeností – „chytré“ všechno
• Vrcholový manažer stoupá na kariérním žebříčku, má všechno, až najednou v 55 zjistí, že je vlastně nešťastný, často jen sám se svou prací a možná asistentkou – totálně změní život
• Zaneprázdnění rodiče myslící si, že děti „uplatí“ věcmi, ačkoli ony nejvíce touží po pozornosti a čase s rodiči.
• Život v zajetí technických vymožeností – „chytré“ všechno
• Vrcholový manažer stoupá na kariérním žebříčku, má všechno, až najednou v 55 zjistí, že je vlastně nešťastný, často jen sám se svou prací a možná asistentkou – totálně změní život
• Zaneprázdnění rodiče myslící si, že děti „uplatí“ věcmi, ačkoli ony nejvíce touží po pozornosti a čase s rodiči.
• Touha mít všechno a hned, instantní řešení (nemuset se snažit, jen „spolknout pilulku a být šťastný“), netrpělivost…
• Odkládání mateřství z důvodu budování kariéry – někdy se nemusí dítěte dočkat…
• Vyčleňování smrti / umírání ze života
• Technika překonala všechny vzdálenosti, avšak nevytvořila žádnou blízkost.“ - Martin Heidegger. – sice si můžeme psát s kamarádem z Austrálie, ale kafe pijeme každý sám…
• Odkládání mateřství z důvodu budování kariéry – někdy se nemusí dítěte dočkat…
• Vyčleňování smrti / umírání ze života
• Technika překonala všechny vzdálenosti, avšak nevytvořila žádnou blízkost.“ - Martin Heidegger. – sice si můžeme psát s kamarádem z Austrálie, ale kafe pijeme každý sám…
 |
| 1. lekce jarního dlouhodobého kurzu pro začátečníky a mírně poročilé 3. března 2021 |
Dobrý den Dano!
Přestože jsem se ocitla v novém prostředí, moc jsem si kurz užila! Bylo mi s Vámi dobře.
Děkuji za to. Jsem ráda, že s Vámi můžu pokračovat a posouvat se.
Také moc díky za zpětnou vazbu. Na své povídce ještě zapracuji :))Linda Hájková
Na první lekci našeho on-line kurzu mě zaujal Autorský deníček s jeho mnoha funkcemi. Může sloužit nejen jako úložiště nápadů, ale i záznam aktuálních prožitků a jejich emocionálních doprovodů, které při zpětném zpracování pomohou usměrnit další vývoj děje. Deníček pomůže i ventilovat emoce a zároveň usnadní zpětný náhled. Při čtení našich vlastních prací jsme měli možnost vidět, co to je "moc zajíců" v textu a co s nimi.
Pochopila jsem, jak lze zkracováním vět či vytvářením souvětí ovlivňovat dynamiku děje.
Je nutné, aby autor znal do detailů svého hrdinu, jinak mu čtenář neuvěří nebo neporozumí.
Zopakovali jsme si význam názvu a prvního odstavce - obojí buď zaujme, anebo odradí.
Hana Tučková
Ahoj Dano!
Víkend s vámi byl pro mne velkou inspirací, děkuji za všechno, ráda jsem Tebe a báječné spolužáky poznala.
Na dlouhý kurz se moc těším. Tvůj přístup je motivací, velice obdivuji všechno, co děláš.
Veronika Štětková
Na dlouhý kurz se moc těším. Tvůj přístup je motivací, velice obdivuji všechno, co děláš.
Veronika Štětková
 |
| Časopis Glanc únor 2022 |
jsem se čtenim knihy DUŠI NESPOUTÁŠ sice téměř na začátku, ale přinesla mi novou inspiraci na povídky. Začnu psát povídky z pohledu neživích věcí. Super myšlenka/super nápad!
Díky za vaší knížku! 😉
A co jsem se naučila:
1. Bajka má končit ponaučením.
2. Hodně dlouhá souvětí způsobují, že se čtenář/posluchač v ději ztrácí. Lepší tečkami rozkouskovat na kratší souvětí a ty střídat se samostatnými krátkými větami.
3. Psát přímé řeči tak, jak je vyjadřování pro konkrétní postavu přirozené = nešroubovat spisovnost tam, kam nepatří.
4. Představovat postavy i situace akcí, ne přehnaným množstvím přídavných jmen.
5. Vulgarismy i aforismy používat ojediněle, protože vulgarismus má za úkol šokovat a aforismus má být jedinečný. Při častém použití jejich poslání vyprchá.
3. Psát přímé řeči tak, jak je vyjadřování pro konkrétní postavu přirozené = nešroubovat spisovnost tam, kam nepatří.
4. Představovat postavy i situace akcí, ne přehnaným množstvím přídavných jmen.
5. Vulgarismy i aforismy používat ojediněle, protože vulgarismus má za úkol šokovat a aforismus má být jedinečný. Při častém použití jejich poslání vyprchá.
Petra Zelenková
Vlastně jsem se nedozvěděla obsahově nedozvěděla nic nového, protože podobnou metodu používá lektor na kurzu, na který jsem chodila a ještě chodím.
To, co je nového, je to, že mám na tomto kurzu pocit, že je zpětná vazba poctivější. A struktura celého systému má větší logiku a je profesionálnější.
Musím si dávat v rychlém textu pozor na opakování slov.
Mirka Adamcová
První a poslední věty z knih
Kdo chytá v žitě
Jestli to teda chcete vážně poslouchat, tak byste asi ze všeho nejdřív chtěli vědět, kde jsem se narodil a jaký jsem měl dětství a co dělali moje rodiče, než mě měli, a podobný kecy á la David Copperfield, ale jestli chcete co vědět, mně se do toho nechce.
Nikdy nikomu o nikom nevypravujte, poněvadž by vám pak začal scházet.
Alchymista
I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka.
„Už jdu, Fátimo, už jdu.“
Rozmarné léto
Mnozí odvážlivci, kdys se octli na počátku velikolepého měsíce června, usedají do stínu platanů a jejich urputné vzezření se stává mírným.
Jak je to krásné. Jak je krásné býti kadeřavým.
Simona Maňousková
 |
| Víkendový kurz na Vinohradech 26.-27. února |
Díky víkendu tvůrčího psaní s Danou Emingerovou vím, že:
- přes všechna slova příběhu je třeba se dostat k jádru věci a nedopustit, aby čtenář odešel (nesmíš ho ztratit v dlouhých větách)
- literární pravda je pravdivější, víc než pravda, čtenář ti musí věřit
- aby mezi generacemi nedocházelo k nepochopení, je třeba se vyvarovat zkratek
typu ROH
- přes všechna slova příběhu je třeba se dostat k jádru věci a nedopustit, aby čtenář odešel (nesmíš ho ztratit v dlouhých větách)
- literární pravda je pravdivější, víc než pravda, čtenář ti musí věřit
- aby mezi generacemi nedocházelo k nepochopení, je třeba se vyvarovat zkratek
typu ROH
- každý, kdo píše si najde svého čtenáře, protože jistě žije na Zemi někdo podobný Tobě- v každém textu je diamant, který je třeba brousit
- musíš zaujmout první větou a důležitý je nadpis
- psaní je o kosmetice, je třeba střídat rytmus vět (krátká, dlouhá), použít přímou řeč, (dodá šmrnc)
- slovesa dají dílu energii, příslovce s přídavnými jmény brzdí a unavují
- každé literární dílo se skládá ze VČERA, DNES A ZÍTRA
- pokud na zeď pověsíš Čechovovu flintu, vystřel
- v povídkách nefunguje vysvětlování, je třeba postavy dostat do interakce
- jsou dva typy autorů – jedni vědí, co chtějí říct a podle toho píšou, druzí své postavy hodí do děje, ať si dělají, co chtějí
- existuje pravidlo 5 T – nejčastějších témat: LÁSKA, MOC A MANIPULACE, HYBRIS (drzé vystupování a jednání, kdy si člověk hraje na Boha), ZLOČIN A TREST
Síla je ve skupinové práci a zpětná vazba vydá za sto učebnic.
Veronika Štětková
Co jsem se naučila na víkendovém kurzu 26.-27. února 2022:- pouzij Hemingwayův "shit detector", tj. projdi si svuj text, detekuj a vyskrtej zbytecna slova a vety
- kratsi vety byvaji efektivnejsi
- nepopisuj, co tvoji hrdinove delaji, ale ukazuj jejich ciny (napr. prostrednictvim dialogu)
- pokud visi na jevisti flinta, musi se z ni vystrelit, tzn. nepouzivej postavy ani predmety jen tak: Kdyz uz se v pribehu objevi, ctenar od nich ocekava nejakou akci
- zacni poutave; titulek, prvni veta, prvni odstavec jsou nejdulezitejsi. Pokud tu ctenare nezaujmes, pravdepodobe nebude ve cteni pokracovat. Hod svoje hrdiny do akce hned namisto dlouheho uvodu.
Oldriska Dudková
Danuško,ještě jednou mocmooc díky! Pobyt byl nad očekávání - teplý, milý, hřejivý. Už teď se těším na jakekoliv příští!!!
Nevím, jestli jsem se včera naučila pět věcí, ale každopádně si beru k srdci:- Čechovovu flintu na zdi. V divadle se mi bude hodit (možná nevystřelím…)
- Formulka podle Aristotela Z+P+K (= začátek, prostředek, konec) se hezky česky překládá na „včera dnes a zítra“
- Každopádně mám od včera ráda slovesa, dávají příběhu děj i energii. Trochu se zlobím na příslovce, protože prokazatelně dle Dany Emingerové jsou to zloději.
- Literární pravda je víc než pravda samotná, shit detektor to jistí…
- Povídce 14. duben 1986 jsem dala název: “Záře nad Lybií“
- A to nejdůležitější: informace stoprocentně usadí tečka (a to je pro dnešek definitivní tečka!!!)
Zdraví krumlovská Jarka Dominová HEMINGEJOVÁ
 |
| Víkendový kurz na Vinohradech 26.-27. února 2022 |
Děkuju za kurs, bylo to inspirativní setkání. Pokusím se zapracovat na těch emocích:-) v textech. A jak jsem říkal, mám zájem o pokračování. Zaujalo mě:
- Shit detektor
- Střídání rytmu vět, energie, přímá řeč
- Vypíchnout jen podstatné, dodat emoce
- Soulad tří částí: úvod, prostředek, závěr
Martin Paruch
Moc děkuju za skvělý kurz. Super atmosféra i lidi. Co jsem si odnesla:
- každý příběh má mít úvod, stať a závěr
- pokud můžeš škrtat, škrtej
- uvědom si, o čem píšeš a co chceš sdělit
- nepiš příliš popisně
- když použiješ flintu, musíš z ní vystřelit
- nadpis je důležitý
- pokud můžeš škrtat, škrtej
- uvědom si, o čem píšeš a co chceš sdělit
- nepiš příliš popisně
- když použiješ flintu, musíš z ní vystřelit
- nadpis je důležitý
Zas mě nakoplo k psaní a třeba si časem troufnu i na knížku...:-)
Lucka Vacková
Lucka Vacková
děkuji Ti za krásný kurz, moc jsem si ty dva dny užila. Vytvořila jsi skvělou, bezpečnou atmosféru, ve které byla radost pracovat a sdílet texty a názory na ně s ostatními.
Ráda bych Tě požádala, pokud budeš naše práce publikovat na webu, jestli bys mohla použít jen mé iniciály. Ještě jednou děkuji a těším se, že se brzy potkáme na dalším kurzu.
O. D.
děkuju za únorovej víkendovej kurz. Našla jsem inspiraci v bajkách.
Na netu jsem se dočetla, že ponaučení v bajce má být „všeobecně známé rečení“.Znamená to, že z bajky musí vyplývat něco jako:
Kdo jinému jámu kopá, sám do ní spadne
nebo
Lež má krátký nohy a daleko nedojde
A podobně???
Nebo bajka může být opravdu jakýkoliv příběh a podle děje je na autorovi, jaký ponaučení vymyslí???
Jo, a musí v bajce vystupovat striktně pouze zvířata nebo jim tam můžu obsadit i lidi???
Předem děkuju za odpovědi, zvířecí útvary mě začaly bavit, jenom mám obavu, jestli to jsou bajky ve správnym slova smyslu.
A ještě se chci zeptat: dozvěděla jsem se, že nějaký antikvariát či kdo nabízí mojí knížku Písmenkovky na aukro.cz. A opravdu jsem ji tam našla, dražba končí za 16 dní.
Je to porušení autorských práv??? A pokud ano, co mám dělat? Může někdo vydělávat prodejem mojí knížky??? Knížka obsahuje ISBN.Předem moc děkuju za radu a na dlouhodobém kurzu ahoj. Ten víkend je pak 12. a 13. března, že jo?
Petra Zelenková
Odpověď: Pokud už někdo Písmenkovky má, asi si je koupil nebo jsi mu je dala a nejspíš si s knihou může dělat, co chce. Já bych naopak byla ráda, že Tvé dílko putuje k dalším čtenářům. Čím víc lidí se o Tobě dozví, tím více pak budeš mít zájemců. Ale je to jen můj názor...
 |
| Účastníci kurzů Psaní podle Lustiga prezentovali svou knihu i v legendárním divadle Semafor |
To nejcennější, co dlouhodobé kurzy tvůrčího Psaní podle Lustiga nabízejí, je komunita podobně naladěných lidí se společným zájmem, kteří vám a vašemu dílu věnují svůj čas, pozornost a zpětnou vazbu. Vylepšíte techniku psaní a vybrousíte svůj styl. Budete se podrobněji zabývat různými nástroji spisovatele, které jste se naučili v kurzu pro začátečníky.
 |
| Nataša s Věrkou studují během čtené zkoušky v zámecké knihovně roli princezny |
Jako pokročilý můžete pracovat na své knize a své dílo na kurzech konzultovat. K tomu, jak dostat knihu z hlavy na papír vám předáme užitečné a praktické informace. Podělíme se o své zkušenosti s vydáváním knih.
Máte možnost účastnit se autorského čtení, které pořádáme dvakrát ročně v Divadle Dobeška.
Navíc členy naší komunity si hýčkáme nejen mnohem výhodnějšími cenami, ale i účastí v projektech, kde jsou výsledky práce okamžitě vidět. Takovým příkladem jsou třeba literární dílny na zámku Loučeň, během nichž píšeme scénky, které se hrají při prohlídkách.
Z druhého semináře 9. března jsem si odnesla:
- charakter postavy je lepší popsat jejími reakcemi než přímým slovním popisem;
- popis by neměl být moc zdlouhavý, protože čtenář snadno ztratí pozornost;
- v kratších slohových útvarech je lepší se vyhnout velkému množství jmen a postav;
- název je velmi důležitý, je většinou právě tím, co čtenáře ke čtení přiláká;
- při popisu velmi dobře působí zapojení metafor a poetických přirovnání.
Lenka Holá
Lenka Holá
1. Esence jsou těžké k vytvoření
2. Je lepší pojmenovat věc konkrétně než abstraktně
3. V reformě vypravěč může být vševědoucí nebo omezený
4. Nepoužívat moc pasiva
5. Objektivní vypravěč pouze pozoruje a nezasahuje do děje
2. Je lepší pojmenovat věc konkrétně než abstraktně
3. V reformě vypravěč může být vševědoucí nebo omezený
4. Nepoužívat moc pasiva
5. Objektivní vypravěč pouze pozoruje a nezasahuje do děje
Vojta Polák
Pět věcí, které jsem se naučila 9. března:
1) v textu by se ve vhodném poměru měl střídat popis, dialog a akce
2) psaní je řemeslo - naučit se psát jako světový průměr není těžké, když se řídíme určitými pravidly
3) je dobré, když je v textu nějaké neviditelné poselství, jako je třeba poučení v bajkách
4) u přímé řeči bychom měli šetřit slovy jako “řekl” a místo něj využívat jiná - uchechtl se, poznamenal…
5) když chceme dobře psát, měli bychom hodně číst
2) psaní je řemeslo - naučit se psát jako světový průměr není těžké, když se řídíme určitými pravidly
3) je dobré, když je v textu nějaké neviditelné poselství, jako je třeba poučení v bajkách
4) u přímé řeči bychom měli šetřit slovy jako “řekl” a místo něj využívat jiná - uchechtl se, poznamenal…
5) když chceme dobře psát, měli bychom hodně číst
Anežka Strnadová
|
| ZŠ Heřmánek 14.2. |
|
| ZŠ Heřmánek 21.2. |
Na druhém stupni (pro nás projekt Teen) píšeme již několik let. Naše dílny tvůrčího psaní se liší od běžné výuky slohu, kde učebnice nabízejí různá témata v rámci slohu slohových stylů, přes praktických výtahů výkladů a referátů, reportáží a recenzí až po přihlášku, objednávku a pozvánku. Na jeden školní rok, je to hodně témat.
Naše škola Heřmánek, jako škola individuálního přístupu k žákům, stejně jako další školy Montessoriovského typu ve 3. trojročí tyto témata řeší prakticky jako součást jiných výukových aktivit a projektů a tak jsme si uvolnili prostor pro opravdové tvůrčí psaní. Naším cílem pracovat s žáky tak, aby dokázali se co nejlépe vyjádřit i v písemném projevu, ale především v rozvoji vyjádření toho kým jsou a vytvořili tak vlastní uměleckou formu. Začali jsme pracovat na tvůrčích aktivitách, vyprávění příběhů a psaní povídek.
Naše škola Heřmánek, jako škola individuálního přístupu k žákům, stejně jako další školy Montessoriovského typu ve 3. trojročí tyto témata řeší prakticky jako součást jiných výukových aktivit a projektů a tak jsme si uvolnili prostor pro opravdové tvůrčí psaní. Naším cílem pracovat s žáky tak, aby dokázali se co nejlépe vyjádřit i v písemném projevu, ale především v rozvoji vyjádření toho kým jsou a vytvořili tak vlastní uměleckou formu. Začali jsme pracovat na tvůrčích aktivitách, vyprávění příběhů a psaní povídek.
Miroslava Adamcová
Četla jsem knihu Živel Lustig a už léta chci napsat knihu, ale nikdy jsem se nedostala dál než k zapsání nápadů a sbírání materiálu. A tak bych se ráda přihlásila do Vašeho kurzu.
Jana Venzlů
Milá Dano,ráda bych Ti moc poděkovala za dnešní zpestřující hodinu s panem Neffem, která sice byla o sci-fi, ale nejen o něm. Rady pana Neffa zapadaly jako skládačka do toho, co nám na hodinách říkáš ty, co učil Arnošt Lustig i Aristoteles staletí před ním.
Velice oceňuji, že si pan Neff opravdu přečetl naše práce, a to nejen ty avizované, ale i mnohé další. Zpětná vazba od něj byla opravdu cenná a podnětná, čili jak říkal Marek, plácání se po ramenou nás nikam neposune.
A jaké postřehy si odnáším z dnešní hodiny?
1. Tvorba má dva účastníky, pro které je dílo tvůrčím procesem (jeden tvoří, druhý konzumuje).
2. Je dobré najít si svého beta testera = příčetného čtenáře, který náš výtvor přečte před vydáním, upozorní na faktické nesrovnalosti apod., avšak ani přes jeho názory neztratit důvěru ke svému dílu.
3. Povídka má stát na postavách, figurách a jejich motivech (King: vezměte figuru, hoďte ji do průseru a čekejte, co se stane) => vytvořit si zásobník figur z vlastních prožitků (pokud píši o někom, koho nějak znám, je to uvěřitelnější)
4. Vyvarovat se vysvětlovacích pasáží => nepsat deklarace, ale situace => motiv musí naplňovat a ztělesňovat postavy svým chováním.
5. U autora "ne sci-fi" je důležitá empatie, pozorovací talent a láska k lidem.
6. U sci-fi si dávat pozor na efekt čáry máry fuk, kdy se sci-fi prvek objasní až na konci - musí být zřejmý na začátku, ať jsme zvědaví, jak to bude dál (jako Řehoř Samsa proměněný v brouka na začátku Kafkovy Proměny).
Děkuji ještě jednou za bonusovou hodinu.
Anna Vocelová
Děkuji ještě jednou za bonusovou hodinu.
Anna Vocelová
Děkuju za nahrávku přednášky s panem Neffem. Visel jsem mu na rtech. Pánů spisovatelů a spisovatelek si vážím ať je to kdokoliv. Mám vaše povolání hodně rád. Líbilo se mi, jak říká, že nemáme popisovat odborné věci a vysvětlovat, ale spíš se zaměřit na postavy a nechat je jednat.
A můžu poprosit? Mohla bys panu Neffovi poslat nějakou moji povídku k posouzení? Díky.
Martin Tomášek
Odpověď:
Pan Neff si vybírá sám hlavně z povídek, které ho zaujaly na našem webu. A ty pak řeší na kurzu.
 |
| On-line setkání s Ondřejem Neffem 24.2.2022 |
Ondřej Neff
Jakákoli tvorba má vždy dva účastníky – toho, kdo vysílá a toho, kdo přijímá.
Pojem spekulativní literatura (Pozn.:Speculative fiction je pojem navržený Robertem Heinleinem pro netechnickou sci-fi a jinou fantastiku.)
Motivy
Přehlcení krátké povídky spoustou motivů je chyba. „Autor si neví rady s dějem, tak tam střihne další motiv a ten pak čučí jako péro z gauče.“ Pokud máme dobrý motiv v povídce (Short Story) musíme se snažit ho co nejvíce vyždímat a nepomáhat si jiným motivem (= nehonit víc zajíců).
Deklarace a teze
Motivy
Přehlcení krátké povídky spoustou motivů je chyba. „Autor si neví rady s dějem, tak tam střihne další motiv a ten pak čučí jako péro z gauče.“ Pokud máme dobrý motiv v povídce (Short Story) musíme se snažit ho co nejvíce vyždímat a nepomáhat si jiným motivem (= nehonit víc zajíců).
Deklarace a teze
Deklarace a teze jsou častou chybou. Někdo stále něco vysvětluje, ale to není literatura! Je to zátěž a vata prózy. Teze musí být prezentované na interakci postav a čtenáři to musí dojít. Povídka stojí na postavách. Autor nemá vysvětlovat, ale rozehrát hru postav.
Wikislovník: Deklarace = ve výpočetní technice - část programu, zápis vymezující vlastnosti objektů -proměnných, konstant, funkcí Teze= předpoklad, výchozí tvrzení, jehož pravdivost se dokazuje či hájí, myšlenka, ze které se vychází
Tvořte SITUACE ne DEKLARACE.
Postavy
Nechte postavy promluvit a hned bude jasné, co jsou zač. Dialogy charakterizují postavy a jsou motorem prózy.
Akce je vázaná na postavy. Nechte postavy jednat. Postava musí být nositelkou nějakého chtění. Vrhněte je hned na začátku do průšvihu. Povídka potřebuje zvrat, rozpor a napětí.
Vycházejte z lidí, které znáte. Pamatujte si různé lidi v různých situacích. Z nich pak zformujte (uplácejte) postavu. Najděte jejich slabé místo a to rozpracujte. Spisovatelé měli k lidem různé přístupy (Hašek- bezohledný, Kafka – introvertní, Hrabal – poetický).
Fabule
Každý útvar (povídka, román,…) vyžaduje jiný druh fabule. Krátká povídka by měla řešit jen jednu situaci.
Každý příběh by měl mít pointu a ještě lépe dvojitou (double twist).
Nataša Richterová
Wikislovník: Deklarace = ve výpočetní technice - část programu, zápis vymezující vlastnosti objektů -proměnných, konstant, funkcí Teze= předpoklad, výchozí tvrzení, jehož pravdivost se dokazuje či hájí, myšlenka, ze které se vychází
Tvořte SITUACE ne DEKLARACE.
Postavy
Nechte postavy promluvit a hned bude jasné, co jsou zač. Dialogy charakterizují postavy a jsou motorem prózy.
Akce je vázaná na postavy. Nechte postavy jednat. Postava musí být nositelkou nějakého chtění. Vrhněte je hned na začátku do průšvihu. Povídka potřebuje zvrat, rozpor a napětí.
Vycházejte z lidí, které znáte. Pamatujte si různé lidi v různých situacích. Z nich pak zformujte (uplácejte) postavu. Najděte jejich slabé místo a to rozpracujte. Spisovatelé měli k lidem různé přístupy (Hašek- bezohledný, Kafka – introvertní, Hrabal – poetický).
Fabule
Každý útvar (povídka, román,…) vyžaduje jiný druh fabule. Krátká povídka by měla řešit jen jednu situaci.
Každý příběh by měl mít pointu a ještě lépe dvojitou (double twist).
Nataša Richterová
Díky za dnešní velmi přínosné setkání s panem Neffem. Během jeho povídání jsem stačila popsat 8 stránek. To se mi dlouho nestalo. Dozvěděla jsem se tedy mnohé, proto napíšu jen pár důležitých rad, které beru od pana Neffa jako stěžejní:
jak je důležitá role redaktora
umět předat to, co chci svým dílem sdělit
nebát se autoprojekce do svých postav
své vyprávění vidět jako kameru, používat ji i z různých úhlů
výhody a nevýhody ich-formy a er-formy
jak nacházet témata - podívat se na nějaký problém nějak jinak
vybrat si nějaké lidi (předem si stanovit jaké a jaký počet, znát jejich charaktery) a ty hodit do nějaké situace a sledovat je, co to s nimi udělá
každá figura musí mít nějaký záměr
dílem se nemá nic vysvětlovat / deklarovat, ale demonstrovat na konkrétním příkladu - akce, děj, dialog, zápletka, napětí
využít jazyk pro popis svých postav - to, jak postava mluví, ji charakterizuje (nepopisovat, co má na sobě, ale jak jedná)
motorem povídky je dialog a konkrétní osoby
projektovat svoje myšlenky a pocity do své práce je přirozené
čím větší blbost jako téma si vybereme, tím větší náboj to může mít a tím spíše to může zaujmout - nebát se toho
nápad musíme mít na začátku a pak přidávat další a další vrstvy překvapení, aby to čtenáře udrželo v napětí a chuti to dočíst
vymýšlet situace - hlavně konflikty, rozpory a překážky
Dneska jsem psala další svou sci-fi povídku, kterou jsem nestihla dokončit. Po besedě s panem Neffem jsem ale v situaci, že tím, čím jsem chtěla povídku zakončit, asi budu muset naopak začít novou povídku - protože jak řekl pan Neff - musíte začít nápadem a ne s ním skončit.
Takže psaní zdar a díky za dnešní lekci!
Jinak chápu to správně, že na příště máme napsat naši povídku - Poslední piňďour na světě???
Díky, měj se hezky,
Zuzana Kratochvílová
Bořík Beránek
Moc krásné povídání! Děkuji!!!
Nataša Richterová
Děkuji za inspirativní večer plný zajímavých informací.
Nataša Richterová
Míša Čápová
Kateřina Pospíšilová
Děkuji moc za setkání, šla jsem na událost Vámi zcela nepolíbená. a odcházím s 5-10 popsanými stránkami slov.., které jste řekl.
Linda Hájková
Jarka Rymešová
Chci moc pochválit podnětné vyprávění pana Neffa: věcné, jasné, pochopitelné (aspoň teoreticky😃).
Anna Vocelová
Moc děkuji za krásné setkání. Těším se na záznam, který si ráda znovu poslechnu. Všem přeji krásný večer!
Klára DvořákováAnna Vocelová
Setkání bylo moc příjemné, poučné a inspirativní. Děkuji p. Neffovi za krásné povídání a těším se zase na příště.
Zdena Součková
Alena Bruthansová
Moc děkuji, pane Neffe, za neskutečně jiskrnné, poutavé a zajímavé vyprávění!
Jasmin Carmel
Pane Neffe, děkuji za příjemné setkání a vhledy k vaší práci. Přeji hodně inspirace.
Štěpánka Sedláčková
Vendula Beaujouan Langova
 |
| Reparátor |
Ahoj Dano,Martin Tomášek
Jana Cercel
Konečně jsem vzala znovu do ruky povídku Rhea a vyladila ji podle verze s tvými editorskými zásahy. Myslím, že teď je taková, jaká má být. Moc děkuju.
Vnímám tu povídku a ty podněty, které jsi mi k ní dala, pro sebe jako zlomovou, jak s texty pracovat.
Ty to vážně umíš. Máš ten dar a umíš ho předat.
Adama a Evu jsem v sobě nosila už dva dny a včera v noci přišla ta správná chvíle převést tu energii do slov. Neuvěřitelně mě to psaní nabíjí. A moc se těším na setkání s Ondřejem Neffem. On je ikona české sci-fi.
Jsem moc ráda, že jsem před rokem narazila na tvůj kurz. Otevřelo mi to zavřené dveře do mého světa.
Dobrý den, paní Emingerová,
rád bych s vámi probral další „vlnu“ spolupráce a termín kurzu tvůrčího psaní během dubna 2022. Potřebujeme dát opět dohromady nějaké příběhy, které bychom použili na nové naučné stezce pro děti. Ideálně chceme propojit naše hrdiny Králického Sněžníku s motivem času.
rád bych s vámi probral další „vlnu“ spolupráce a termín kurzu tvůrčího psaní během dubna 2022. Potřebujeme dát opět dohromady nějaké příběhy, které bychom použili na nové naučné stezce pro děti. Ideálně chceme propojit naše hrdiny Králického Sněžníku s motivem času.
ČAS je silným motivem s ohledem na projekt visuté lávky, kterou spouštíme letos. Podtitul naší lávky je „most času“.
Právě čas je také ústředním tématem našich animačních programů a celkově nám úloha času velmi dobře zapadá do celé skládačky: čas, příroda, hodnota přírody a ochrany lesa a přírody, člověk a příroda v souvislosti s našimi hrdiny – Marahwa, Stamík, Mateřídouška, Perun, Man...
Tomáš Drápal, ředitel obchodu a marketingu, Dolní Morava
Dobrý den, vedeme tým cca 10 lékárníků, kteří se živí tvorbou edukačních materiálů pro naše kolegy a laickou veřejnost.
Psaní děláme spíše intuitivně a žádné kurzy v této oblasti jsme ještě neabsolvovali, přestože se tomu někteří věnují již více než osm let a počet čtenářů je velký.
Velice nás zaujala práce paní Emingerové, webové stránky, nabídky kurzů a rozhovory a rádi bychom se v tomto ohledu dovzdělali.Byli bychom moc rádi, kdyby nás školila přímo paní Emingerová.
Markéta Gajdošová
Co jsem se naučil na prvním semináři 23. února:
1) Pokud si text párkrát přečtu před hodinou, číst před spolužáky není tak zlé.
2) Titulek a první věta jsou nejdůležitější pro upoutání pozornosti čtenáře.
3) Vyvaruj se častému opakování stejného slova.
4) Při vypravování dej pozor na zbytečně nudné a popisné části.
5) Pro oživení textu používej více přímé řeči.
Adam Roskovec
1) Pokud si text párkrát přečtu před hodinou, číst před spolužáky není tak zlé.
2) Titulek a první věta jsou nejdůležitější pro upoutání pozornosti čtenáře.
3) Vyvaruj se častému opakování stejného slova.
4) Při vypravování dej pozor na zbytečně nudné a popisné části.
5) Pro oživení textu používej více přímé řeči.
Adam Roskovec
|
| 1. seminář na Fakultě designu a umění v Plzni s Danou a Natašou 23. 2. 2022 |
1) Název je důležitý pro upoutání čtenáře.
2) Dobrý začátek, co vtáhne do děje.
3) Diamanty- slovní obraty.
4) Udržovat všechny 3 body - začátek, konec, prostředek.
5) Nepoužívat zbytečné popisy- zelený les.
Simona Maňoušková
Zapojovat do textu dialogy a přímou řeč pro zajímavější zpestření textu.
Psát jen to co je důležité v příběhu (nemusím tedy popisovat vše co se stalo, co není nezbytné pro příběh samotný).
Když něco předložím, musím dát i důvod, aby čtenář měl chuť číst (i v popisu například napíšu něco je hezké tak proč je tomu tak).
Hodně popisovat detaily.
Název příběhu musí být poutavý, stejně tak i první věta aby nás vtáhla hned do čtení.
Sára Schejbalová
Naučila jsem s co je literární pravda - „potřeba vypustit pravdivé prvky, aby literární dílo znělo pravdivěji.”Dále je nutné používat přímou řeč k tomu, aby text víc zaujal. Naopak abych se vyvarovala nezaujatosti tak je potřeba méně věci zdlouhavě popisovat.
Nesnažit se být literární a knižní.
Nepoužívat pasivní tvary sloves.
Nguyen My Linh
2. Poznám co je vhodné a co je zbytečné v mém textu.
3. Pokud se příběhu objeví nějaká postava nebo předmět, tak by mělo být vysvětleno proč tam je.
4. Text bez diamantu přestává být zajímavý.
5. Nedávat do textu samolepky. Je lepší věc popsat, tak aby si čtenář udělal vlastní představu.
Vojta Polák
Pět věcí, které jsem se naučila během první lekce:
1. Záleží na titulku - už podle něj se člověk rozhoduje, zda chce text vůbec číst.
2. Je zbytečné popisovat charakter postav nálepkami (milý, smířený, vtipný...), protože si z toho čtenář neodnese tolik, jako když ho ukážeme příběhem.
3. Když je flinta na zdi, musí se z ní vystřelit. Když v příběhu něco zmíním, měla bych to použít i podruhé, protože na to bude čtenář netrpělivě čekat a já přece nechci zklamat čtenáře!
4. Každý text má své proporce, které každý nazývá jinak. Já si vybrala názvy začátek, prostředek, konec.
5. Přímá řeč je více než vítána. Text je díky ní zajímavější a rychlejší.
Těším se na další setkání
1. Záleží na titulku - už podle něj se člověk rozhoduje, zda chce text vůbec číst.
2. Je zbytečné popisovat charakter postav nálepkami (milý, smířený, vtipný...), protože si z toho čtenář neodnese tolik, jako když ho ukážeme příběhem.
3. Když je flinta na zdi, musí se z ní vystřelit. Když v příběhu něco zmíním, měla bych to použít i podruhé, protože na to bude čtenář netrpělivě čekat a já přece nechci zklamat čtenáře!
4. Každý text má své proporce, které každý nazývá jinak. Já si vybrala názvy začátek, prostředek, konec.
5. Přímá řeč je více než vítána. Text je díky ní zajímavější a rychlejší.
Těším se na další setkání
Anežka Strnadová
Šetřit se jmény v povídkách.
Stejné téma se dá pojmout úplně rozdílnými způsoby.
Poznala jsem spolužáky o něco víc z jejich příběhů.
Nesmí chybět název.
Stejné téma se dá pojmout úplně rozdílnými způsoby.
Poznala jsem spolužáky o něco víc z jejich příběhů.
Nesmí chybět název.
Lenka Holá
moc Vás zdravím a hluboce se klaním. Nejen za Vaši skvělou spisovatelskou žeň, ale i občansko- politické životní postoje.
Vážený pane Neffe,
těším se na setkání s Vámi a mám na vás jednu otázku. Kdybyste mohl na vlastní kůži prožít jeden ze svých příběhů a stát se jednou ze svých postav, který příběh a jakou postavu byste si vybral a proč?
Vážený pane Neffe,
ačkoli nejsem skalní fanynkou sci-fi, nikdy jsem nečetla žádnou sci-fi knihu (ani Vaši), moc se těším na setkání s Vámi. Třeba pak i já popustím více uzdu své fantazii a o nějaký sci-fi kousek se pokusím.
Také bych Vám chtěla poděkovat za viditelnou stopu, kterou za sebou nechává Neviditelný pes, jehož jsem příležitostnou čtenářkou. Často souzním s Vašimi příspěvky, ve kterých dokážete v pár odstavcích vystihnout věc tak, že ve mně rezonuje ještě hodně dlouho - naposledy mě napadá fejeton "S vnučkou v muzeu". Díky za něj a díky za vše ostatní, co pro společnost děláte.
S úctou
Anna Vocelová
ačkoli nejsem skalní fanynkou sci-fi, nikdy jsem nečetla žádnou sci-fi knihu (ani Vaši), moc se těším na setkání s Vámi. Třeba pak i já popustím více uzdu své fantazii a o nějaký sci-fi kousek se pokusím.
Také bych Vám chtěla poděkovat za viditelnou stopu, kterou za sebou nechává Neviditelný pes, jehož jsem příležitostnou čtenářkou. Často souzním s Vašimi příspěvky, ve kterých dokážete v pár odstavcích vystihnout věc tak, že ve mně rezonuje ještě hodně dlouho - naposledy mě napadá fejeton "S vnučkou v muzeu". Díky za něj a díky za vše ostatní, co pro společnost děláte.
S úctou
Anna Vocelová
Nikdy jsem nebyla čtenářkou sci-fi, přesto jsem dnes napsala svou první sci-fi povídku.
Kromě toho, že jsem téměř vaší sousedkou, protože bydlím v Ohrobci a potkala jsem vás ve Zvoli i v Dolních Břežanech, bych se Vás ráda zeptala, jakým způsobem nacházíte témata pro své romány/knížky, čím se inspirujete, jak tvoříte příběh a plánujete psaní, případně dějovou linii.
Ahoj Dano,
předně děkuji za dárek v podobě možnosti setkání s panem Ondřejem Neffem. Moc ráda se ho zúčastním.
Kromě toho děkuji za to, že jsi taková naše kvočna, která nás - píšící kuřata - vzala tak ochotně pod svá křídla. Zároveň nám ale dáváš volnost a nedržíš nás zavřené v jednom malém kurníku, naopak nás podporuješ k rozletu. Každého, kam potřebuje. Let sice decentně koriguješ, občas méně či více klovneš, ale vždy jen ku prospěchu věci. A co je pro mě nejdůležitější - do bezpečí Tvých rozpřažených křídel se můžu, vlastně můžeme, kdykoli vrátit.
Díky. S láskou a obdivem
předně děkuji za dárek v podobě možnosti setkání s panem Ondřejem Neffem. Moc ráda se ho zúčastním.
Kromě toho děkuji za to, že jsi taková naše kvočna, která nás - píšící kuřata - vzala tak ochotně pod svá křídla. Zároveň nám ale dáváš volnost a nedržíš nás zavřené v jednom malém kurníku, naopak nás podporuješ k rozletu. Každého, kam potřebuje. Let sice decentně koriguješ, občas méně či více klovneš, ale vždy jen ku prospěchu věci. A co je pro mě nejdůležitější - do bezpečí Tvých rozpřažených křídel se můžu, vlastně můžeme, kdykoli vrátit.
Díky. S láskou a obdivem
 |
| 9. lekce dlouhdobého kurzu 17. února 2022 |
Dobrý den,
děkuji moc za pozvánku na mimořádnou akci. Moc ráda bych se ve čtvrtek na setkání s Ondřejem Neffem připojila. Ještě jednou bych Vám chtěla moc poděkovat za veškerou pomoc.
Dostala jsem se nakonec ještě na DAMU, takže opravdu moc děkuji.
děkuji moc za pozvánku na mimořádnou akci. Moc ráda bych se ve čtvrtek na setkání s Ondřejem Neffem připojila. Ještě jednou bych Vám chtěla moc poděkovat za veškerou pomoc.
Dostala jsem se nakonec ještě na DAMU, takže opravdu moc děkuji.
Alena Bruthansová
On-line setkání s Ondřejem Neffem se moc ráda zúčastním. V příloze posílám mou poslední sci-fi povídku Nanoboti. Zkoušela jsem tam podle vaší zpětné vazby lehce doplnit to, co jste mi radili.
Tu flintu na zdi jsem tam nedávala. Pokud pro vás byl konec překvapivý a ne od začátku jasný, což jste mi řekli, pak mi přijde zbytečné tam někam věšet flintu na zeď a snažit se čtenáře směřovat k jinému závěru.
Ale je to můj názor, třeba se k povídce vyjádří pan Ondřej Neff (pokud by se na ni dostalo;-) ).
Přeji hezké dny a těším se příští čtvrtek na on-line viděnou.
Zuzka
Přeji hezké dny a těším se příští čtvrtek na on-line viděnou.
Zuzka
Děkuji za info o dalších dlouhodobých kurzech a za pozvánku na setkání s panem Ondřejem Neffem, ráda se zúčastním a moc se na to dokonce těším. Jsem ráda, že budu mít příležitost osobně se s ním setkat. Jako spisovatele ho mám ráda. Jsem zvědavá, co se dozvím, jak psát dobře sci-fi.
 |
| Poslední 10. lekce dlouhodobého kurzu pro pokročilé 10. února 2022 |
Dneska jsme měli poslední lekci dalšího turnusu. Chodím už od roku 2018. Ach, kolik vzpomínek, kolik dobrých lidí jsem poznala.
Všem bych Vám chtěla osobně poděkovat.
Do knížky o rodičích a dětech bych ještě přidala své povídky Nedokonalá práce anděla, Bibi, Černoška s Bílou hřívu a Prozření. Jestli to nevadí.
Asja Žilová
právě jsem dopsal třetí pohádku z prostředí našeho Žerotína. Obec by možná pohádky dala vytisknout v omezeném množství. Myslíš, že bys byla schopná "přihrát" mi nějakého studenta - ilustrátora, který by pohádky opatřil obrázky? Mně se moc líbí, jak jsou ilustrovány knížky pro děti od Davida Willamse (např. Příšerná teta) - viz ukázka. Ale to jen pro představu, rozhodně žádné kopírování...
Odměnou by mohl být snad jen nějaké výtisky knížečky. Rozhodně by se nejednalo o knížku na "kšeft", to leda kdyby ji pak vzalo nějaké normální nakladatelství.
Pohádky posílám.
Pokud je to neprůchozí, nic se neděje. Zkusil bych sám nějakou školu s výtvarným zaměřením.
Wilson
Pro kurz Psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou jsme na podzim psali humorné bajky. Svoje "díla" dáváme na těchto setkáních doslova v plen. Je to více či méně bolestný proces. Něco jako operace vlastního dítěte, někdy spojená s amputací nepotřebných částí a následnou resuscitací. Takový osud potkal i moji bajku. Dostala jsem pak od Dany za úkol přepsat ji do apokryfu, který najdete pod názvem Zrození Lilith ve Čtenářský klub "Hřeším životem".
Dneska ke mně bajka přišla znovu a potřebovala rozdýchat. Tak jsem trochu zasáhla do struktury jejího těla, aby se mohla zhluboka nadechnout.
Dneska ke mně bajka přišla znovu a potřebovala rozdýchat. Tak jsem trochu zasáhla do struktury jejího těla, aby se mohla zhluboka nadechnout.
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| Interview s Jitkou Schmiedovou na Seznam Zprávy |
"Místo rozhovoru, kde by se obě strany víc poznaly, v Česku předem předjímáme, máme předsudky," říká o rozdílech v přístupu doma a v zahraničí.
Gratulujeme jí k nové práci generální manažerky v nejužším vedení japonské společnosti Mitsubishi Electric Automotive Czech, kam se vrací po dvaceti letech, kdy tuto firmu v Česku spoluzakládala.
Co jsem se naučila:
1) V jednom popisu může být zakomponováno spousty dalších popisů.
2) Dialog zrychlují příběh.
3) Popisy zpomalují příběh.
4) 3kostičky: AKCE, POPIS, DIALOG.
5) Vulgarismi mile ozvláštní příběh.
6) esence - veselá, smutna
7) ich, er, du forma
8) vzpomínka zkrz hudbu, vůni..
9) nevnucovat čtenáři jaká postava je - ukázat zkrz chování
10) nepoužívat trpný rod.
Dana Emingerová
Ahoj Dano,
děkuji za čas, který jsi věnovala mé povídce Ostrov. Vážím si Tvé kritiky, i když se přijímá těžce, protože mi tahle povídka dala strašně práce 😉.
děkuji za čas, který jsi věnovala mé povídce Ostrov. Vážím si Tvé kritiky, i když se přijímá těžce, protože mi tahle povídka dala strašně práce 😉.
Do projektu Dekameron se zapojím rád.
Standa Rokos
Standa Rokos
Milá Dano,
připravuju se trochu na Loučeň, a tak jsem napsala i "pokračování běláska", které se jmenuje Obrazem to všechno začalo.
Bohuna Kopřivová
připravuju se trochu na Loučeň, a tak jsem napsala i "pokračování běláska", které se jmenuje Obrazem to všechno začalo.
Bohuna Kopřivová
Chci Vám ještě moc poděkovat za vedení tvůrčího psaní, hodiny pro mne byly ohromně přínosné. :) Je až neskutečné, co všechno se člověk může za pouhých šest (v mém případě jen pět) dní dozvědět a naučit.
Co jsem se naučila:
Co jsem se naučila:
šetřit vulgaritami - aby si na ně čtenář nezvykl a stále měly požadovaný efekt
název se odvíjí od děje, hlavních postav, netradičnost je vítána
nedělat neurčité, mlhavé a dlouhé názvy
první a poslední věty jsou nejdůležitější
King nemá rád zápletky!
Anežka Strnadová
název se odvíjí od děje, hlavních postav, netradičnost je vítána
nedělat neurčité, mlhavé a dlouhé názvy
první a poslední věty jsou nejdůležitější
King nemá rád zápletky!
Anežka Strnadová
1) V jednom popisu může být zakomponováno spousty dalších popisů.
2) Dialog zrychlují příběh.
3) Popisy zpomalují příběh.
4) 3kostičky: AKCE, POPIS, DIALOG.
5) Vulgarismi mile ozvláštní příběh.
6) esence - veselá, smutna
7) ich, er, du forma
8) vzpomínka zkrz hudbu, vůni..
9) nevnucovat čtenáři jaká postava je - ukázat zkrz chování
10) nepoužívat trpný rod.
Simona Maňousková
 |
| Žáci pražské Základní školy Heřmánek 7. února 2022 |
Šimon začal ve druhém pololetí učit Psaní podle Lustiga na pražské Základní škole Heřmánek. Jeho žáky se stala skupina osmáků a deváťáků.
Mirka Adámková
Jsem lektorkou tvůrčího psaní teprve krátce. Netuším, zda se z ,,žáků” stanou noví Hemingwayové, Čapkové či nové Sandové a Němcové. Co ale vím, je, že psaní dává lidem křídla. A někdy stačí je trochu postrčit z bidýlka.
Z e-mailu, který mi přistál ve schránce, jsem naměkko a zároveň šťastná, že se do světa rozletěla další duše básníka💚.
Soňa S. píše:
,,…kdysi jste mi napsala krásná slova, která mne dojala k slzám. Vytiskla jsem si je, pověsila na zeď před pracovní stůl a četla si je stále dokola a skládala slova na papír. Dovolte mi prosím, abych Vám jako projev díků za Vaší podporu, věnovala svou první sbírku básní…”
Soňa S. píše:
,,…kdysi jste mi napsala krásná slova, která mne dojala k slzám. Vytiskla jsem si je, pověsila na zeď před pracovní stůl a četla si je stále dokola a skládala slova na papír. Dovolte mi prosím, abych Vám jako projev díků za Vaší podporu, věnovala svou první sbírku básní…”
Soňo, já děkuji! 💖
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu s Danou 3. února 2022 |
Ahoj Dano,
včera to bylo zase moc fajn, děkuju 😊 V příloze posílám poslední tvorbu do ČLOVĚKA NAŠÍ DOBY…
včera to bylo zase moc fajn, děkuju 😊 V příloze posílám poslední tvorbu do ČLOVĚKA NAŠÍ DOBY…
Díky všem, pro mě to byla velmi inspirativní lekce, jak uchopit "neuchopitelné" téma ČLOVĚKA NAŠÍ DOBY a jeho výhledů do budoucnosti. Jste fakt skvělí a moc jste mi pomohli. Zase jsem se přesvědčila o kreativní síle týmu. Už se mi to v hlavě rýsuje.
Mohli bychom napsat jakýsi futuristický "dekameron". Nikoliv ve smyslu erotickém, jako napsal Boccaccio, ale koncepčním. Jestli si vzpomínáte na tento bestseller ze 14. století, tak v době moru se zavřelo deset lidí kdesi a venkově a vyprávěli si deset krát deset příběhů na deset témat.
A to by byl náš koncept.
Mohli bychom napsat jakýsi futuristický "dekameron". Nikoliv ve smyslu erotickém, jako napsal Boccaccio, ale koncepčním. Jestli si vzpomínáte na tento bestseller ze 14. století, tak v době moru se zavřelo deset lidí kdesi a venkově a vyprávěli si deset krát deset příběhů na deset témat.
A to by byl náš koncept.
 |
| Y. N. Harari v kapitole o bioinženýrství |
Tím by se mohli zapojit vlastně skoro všichni.
Dana
10 TÉMAT PRO PSANÍ:
1. Příběh z pohledu dítěte, které se ztratí v internetu
Příklad
2. Povídka z bezpohlavní společnosti, kde už se nerozlišuje, kdo je muž a kdo je žena...
Příklad a další
Příklad
2. Povídka z bezpohlavní společnosti, kde už se nerozlišuje, kdo je muž a kdo je žena...
Příklad a další
3. Věčné téma migrace - zkuste si představit, že by nás někdo nebo něco donutilo opustit naše domovy a museli bychom se stěhovat do světa, který na nás není vůbec zvědavý...
Příklad
Příklad
4. Znáte fostoreskujícího králíčka Albu? Díky biotechnologiím se budou lidé všelijak geneticky vylepšovat, takže nic nebude nemožné...Příklad
5. Společnost, kde bohatí budou mnohem inteligentnější než zbytek světa (umělá inteligence zabudovaná v těle) a díky biotechnologiím prakticky bezsmrtní (vyměněné orgány), takže se ke zbytku "nevylepšených" lidí možná budou chovat tak, jako my dnes k "méněcennějším" živočišným druhům, tedy ke zvířatům.
6. Možná je náš svět jen hrou nějakých vyšších bytostí, které nás řídí jako počítačovou hru:
Příklad a další
7. Aniž si to uvědomujeme, mnohé věci (jako peníze, státní hranice, národy atd.) existují a mají hodnotu jen v myslích lidí. Představte si, že třeba zlato a diamanty jsou jen nepotřebné kamení, peníze bezcenné kousky papíru... Co kdyby náš svět byl od nepaměti vymyšlený úplně jinak, platila by úplně jiná dohodnutá pravidla. Jaká by to mohla být?
9. Ve snech často navštěvujeme svět, kde nám je všechno jasné. Pak se probudíme a sen nám připadá jako blbost. Ale co když je to obráceně? Možná právě ve spaní nakukujeme do nehmotného světa na "druhé straně", kde jsou zase pozemské věci nepochopitelné.
Příklad
10. Představte si posmrtnou existenci, v níž lidé znovu prožívají svůj život v kůži těch, kterým pomohli (nebe), a těch, které zradili nebo podvedli (peklo). A posmrtný život je dimenze, kde nad vším stojí jen kreativní spolupráce a zákon bezpodmínečné a všeobjímající lásky...
10. Představte si posmrtnou existenci, v níž lidé znovu prožívají svůj život v kůži těch, kterým pomohli (nebe), a těch, které zradili nebo podvedli (peklo). A posmrtný život je dimenze, kde nad vším stojí jen kreativní spolupráce a zákon bezpodmínečné a všeobjímající lásky...
 |
| Literární dílna na zámku Loučeň 24.-27. března 2022 |
Ahoj Dano!
 |
| Režisér a herec Milan Šteindler nás bude učit základy dramatu, scenáristiky a dramaturgie. |
I já se těším na březnovou Loučeň s Vámi. Jsem zvědavý, proč se zabýváte tvůrčím psaním a jaké žánry vás oslovují.
Oslovuje vás práce scénáristy, nebo dramatika?
Bylo by prima, kdyby si každý připravil nějaký námět, téma, které ho zajímá.
Řekli bychom si něco o základech dramatu, scenáristiky a dramaturgie. Povím vám také něco o realizaci filmu, či jakéhokoliv audiovizuálního díla a o střihové skladbě
Budeme potřebovat tužku, papír a mobil s kamerou. Možná si zkusíme natočit i kratičký film. Nebo si nahrajeme i krátkou rozhlasovou hru.
Můžeme si také říci, jak krást náměty a inspiraci. Skvělý filmový režisér Jim Jarmusch například radí krást všechno.
„Kraďte ze všeho, co srší inspirací nebo probouzí vaši představivost. Hltejte staré filmy, nové filmy, hudbu, knížky, obrazy, fotky, básně, sny, náhodné rozhovory, architekturu, mosty, cedule, stromy, mraky, řeky a jezera, světlo a stíny. Vyberte si ke svým loupežím pouze to, co vám promlouvá přímo do duše. Držte se mé rady a vaše díla i vaše krádeže budou autentické.“
A já dodávám - nemyslete si, že to budu dělat jen tak. Můžu totiž krást i já vaše nápady. J
Oslovuje vás práce scénáristy, nebo dramatika?
Bylo by prima, kdyby si každý připravil nějaký námět, téma, které ho zajímá.
Řekli bychom si něco o základech dramatu, scenáristiky a dramaturgie. Povím vám také něco o realizaci filmu, či jakéhokoliv audiovizuálního díla a o střihové skladbě
Budeme potřebovat tužku, papír a mobil s kamerou. Možná si zkusíme natočit i kratičký film. Nebo si nahrajeme i krátkou rozhlasovou hru.
Můžeme si také říci, jak krást náměty a inspiraci. Skvělý filmový režisér Jim Jarmusch například radí krást všechno.
„Kraďte ze všeho, co srší inspirací nebo probouzí vaši představivost. Hltejte staré filmy, nové filmy, hudbu, knížky, obrazy, fotky, básně, sny, náhodné rozhovory, architekturu, mosty, cedule, stromy, mraky, řeky a jezera, světlo a stíny. Vyberte si ke svým loupežím pouze to, co vám promlouvá přímo do duše. Držte se mé rady a vaše díla i vaše krádeže budou autentické.“
A já dodávám - nemyslete si, že to budu dělat jen tak. Můžu totiž krást i já vaše nápady. J
Váš Milan Šteindler
 |
| Únorový Zpravodaj PSANÍ DÁVÁ KŘÍDLA |
Děkuji za únorový Zpravodaj.
Hned jsem se chytla na výuku základů dramatu a scénaristiky s Milanem Šteindlerem. Už nějakou dobu chodím do večerní filmové školy a tento kurs se mi bude hodit.
Ahoj Dano,
na Loučeň jedu a moc se těším. Jen prosím objednat samostatný pokoj. Zároveň Tě propojuji s Martinou Doudovou, zkuste najít společnou řeč, jejímž výsledkem by mělo být napsání pohádek pro Martinský mlýn. 😊
Dík za únorový zpravodaj. Na Loučeň se těším, přihlášená jsem, tak jen ať jsme zdraví.
Ale píšu skrz jinou věc. To je to téma ČLOVĚK NAŠÍ DOBY. Opravdu mě nejdou "Vzpomínky na budoucnost", nejde mi to a o co hůř nutím se do toho a taky to podle toho vypadá.
Ano, psaní dává křídla, ale někdy tě odnesou tam, kam až nechceš.
Ty jo, Dano, ja uz resil, ze si ten vikend na Loučeni normalne koupim s Vama. Verim, ze bych se v pokrocilym kurzu neutopil.
Bohužel mam v tom terminu vlastni kurz fotografování na severu Cech! :-) Tak treba priste? :-)
PS. Vychazi mi 10. brezna nova knizka Ostrovy Atlantiku, tak bych mel aj z ceho cist :-)
Někdy uděláme kurz cestopisů společně. Ty budeš učit focení a já psaní. D.
Mozny je leccos, jen to moje foceni je dost outdoorova vec. Mozna by to slo spis nejak prednaskovou formou taky :-) P.
Pěkný večer Dano,
konečně jsem dopracoval povídku Ostrov na téma ČLOVĚK NAŠÍ DOBY. Doufám, že se bude líbit.
Kdybys už měla úkoly na Loučeň, budu rád, když dáš vědět, protože u mě je příprava (a přepisování...a přepisování) běh na dlouhou trať. Děkuji
 |
| 1. literární dílna na zámku Loučeň - červen 2020 |
Jako správný Hujer jsem si dělala na Loučeni seznam ke všemu, co se četlo.
Mám to chronologicky, občas lidi nepřečetli název, nebo jsem ho nestihla zapsat, tak je mám nazvané pracovně:
Mám to chronologicky, občas lidi nepřečetli název, nebo jsem ho nestihla zapsat, tak je mám nazvané pracovně:
 |
| Seznam přečtených textů |
1. Obraťte taxíky - Marek - E
2. Vítr v zádech - Kačka H. - A+M
3. Kozel - Martin - A+M
4. Osudová zpráva - Jana - A+M
5. Pohádky ve hvězdách - Míša - M+vnuk Luigi
6. Velká cena - Nataša - E+G
7. První kůň - Jasmin - E+G
8. V pravé poledne - Věrka - A+M
9. Kaňka aneb Dům Desdemony (Lucie) - A+M
10. Rodinný oběd - Petr - M+P
11. Paša se vrací - Jitka - P
12. U konce s dechem - Yakeen - P
13. Degradace - Bořík - E+G
14. Chůva - Nataša - E+G
15. Třetí ve hře je ten, co není - Lucka - M+A
2. Vítr v zádech - Kačka H. - A+M
3. Kozel - Martin - A+M
4. Osudová zpráva - Jana - A+M
5. Pohádky ve hvězdách - Míša - M+vnuk Luigi
6. Velká cena - Nataša - E+G
7. První kůň - Jasmin - E+G
8. V pravé poledne - Věrka - A+M
9. Kaňka aneb Dům Desdemony (Lucie) - A+M
10. Rodinný oběd - Petr - M+P
11. Paša se vrací - Jitka - P
12. U konce s dechem - Yakeen - P
13. Degradace - Bořík - E+G
14. Chůva - Nataša - E+G
15. Třetí ve hře je ten, co není - Lucka - M+A
16. Osudové jedničky - Marek - E+G
17. Koníčci - Zdeňka - A+M
18. Péče od narození - Míša - A+M 19. Výjimečný Pascha - Lenka K. - P+M
20. Cestovatel - Bohunka - A+M
21. Zahrada ticha - Jana - M
22. Marie / Tak daleko - Martin - M+A
23. Nečetla - Zuzka k tématu E+G
20. Cestovatel - Bohunka - A+M
21. Zahrada ticha - Jana - M
22. Marie / Tak daleko - Martin - M+A
23. Nečetla - Zuzka k tématu E+G
24. V osmdesáti stále v líbánkách - Bohuna - M+A
25. V čele změn aneb Vítězství bez gólů - Katka P. - E+M
26. Alexander a kočky - Věrka - A
27. Soumrak rodu - Pavel
28. Nebe nad Vídní - Nataša - E+G
29. Svítící krabičky aneb Vědma a Chotuc - Nataša -
30. Interview youtubera - Libor - A
31. Moje cestování časem - Jitka - A
Lenka K.
Zkratky E, G, M, A, P jsou asi jasné :-)
Pro zajímavost:Levobočci se objevují jen v povídkách č. 3, 14 a 17.
Ale například zmínka o jídle, či nějakém způsobu stolování je v č. 6, 10, 11, 12, 14 a 19.
Možná by to jídlo mohlo být nějakým spojovacím prvkem...
moc a moc zdravím z jihu Čech. Nechtěla jsem Tě zatěžovat po listopadové Loučeni. Vím, že jsi měla spoustu práce s přípravou setkání na Dobešce. Sledovala jsem dění a měla jsem radost, že se setkání povedlo.
Na poslední dílnu v Loučeni jsem měla připravený domácí úkol - popis blízké osoby z rodiny. Program byl však tak obsáhlý, že se mi nepodařilo přečíst mé dílko ostatním kolegům. Hodně jsme se naučili, ale četly se jen bajky. Proto jsem Ti na konci semináře dala svůj úkol k přečtení. Přidala jsem k němu dopisy jen k nahlédnutí, abys posoudila, jestli se „můj úvod" k nim bude hodit.
Vím, že máš stále co dělat, ale chtěla bych Tě poprosit jen o nápad, na který (třeba víkendový) kurz se s tímto tématem mám přihlásit. Nechci víc prostoru, než budou mít ostatní, ale zajímaly by mne připomínky lidí, kterých se téma citově netýká.
Moc zdravím a předem děkuji. Doufám, že jsem se trefila do doby, kdy nebudeš přetížená, a mé přání Tě nevyvede z pohody, kterou kolem sebe umíš šířit.
Přeji krásný a tvořivý pobyt v Loučeni, která se bude probouzet do jara. Já jsem se tam na další dílnu na Loučeni jsem se nepřihlásila. Setkání s panem Šteindlerem bude jistě zajímavé, ale scenáristický workshop je pro mne „velké sousto" a navíc vzdálené mému původnímu záměru. Mimo jiné nemám ani připravenou povídku o významných obyvatelích zámku.
Hanka Tučková z Jindřichova Hradce
Vzpomeňte si na Tomáše Krále. Byl to nejúžasnější muž, kterého jsem potkala - veselý, vtipný, velkorysý, chytrý, pracovitý, měl velké srdce a byl tak láskyplný... zůstalo po něm obrovské prázdno ❤️
Jana ŠtybnarováPřed dvěma lety Tomáš věnoval své partnerce Janě psaní na zámku. Přijel se za námi na literární dílnu podívat a strávili jsme společné odpoledne na výletě ve Svatojiřském lese. Jana byla na Loučeni nadšená a těšila se, že někdy příště dorazí i s Tomášem.
Je nám moc líto, že už nikdy spolu nepřijedou...
Upřímnou soustrast.
Dani,
děkuji mockrát za to, že sis na mě po smrti Tomáše vzpomněla a byla ke mně tak laskavá. Jsem Ti za nabídku kurzu a možnost zase přijít mezi vás vděčná... Moc si toho cením.
Jana Š.
Ne všechna slova, která ke mně odněkud přijdou, protože potřebují být vyslovena, jsou jen konejšivá. Některá jsou i drsná, bolavá a provokativní. Nevím, jak dosahuji na zkušenosti, kterými jsem sama neprošla. Prostě ke mně přicházejí s prosbou, abych je spletla do vět a vyslovila za všechny, kterým slova chyběla. Jako v tomto příběhu Nůž. Přišel dnes ráno s naléhavostí, která mě přiměla vše odložit a psát.
Také jsem na konci roku napsala povídku Kontaminace, která by se dala přiřadit pod téma CO JE ČLOVĚK.
Míša Štěpánka Sedláčková
Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| Dvoudenní firemní kurz 2.-3. února 2022 v Českých Budějovicích |
Výborné na osvěžení obecně známých zásad, ale zároveň zábavné a inspirativní.
· Hemingwayův "shit detektor"
· Čechovova flinta na zdi
· Představení charakteru v akci
· Změna úhlu pohledu (dostat do popisu oči toho, kdo se dívá)
· Literární pravda – není důležité, zda se to stalo, ale je důležité, že tomu čtenář věří
Co jsem si ráda zopakovala, protože na to v praxi občas zapomenu?
· 80 % úspěchu je nadpis, 20 % první věta – musí zaujmout
· Slovesa dávají textu energii
· Nepoužívat trpný rod
· Je dobré si po sobě text přečíst nahlas
· Žádné dlouhé věty
Super teambuilding
Bylo fajn mít možnost nahlédnout do zaměstnaneckých časopisů jiných významných společností a porovnat možnosti.
Kurz psaní mi názorně ukázal, jakou moc má přímá řeč.
Není složité vtáhnout čtenáře do děje, ale udržet ho v něm, to už chce kumšt.
Naštěstí si můžu vymýšlet, hlavně, když to bude autentické. Takže při psaní dialogu se můžu opravdu vyřádit. Stejně jako to udělaly moje kolegyně pod vedením skvělé školitelky.
Simona Vlčková, Isabella Šilhová
Vyzkoušeli jsme si spoustu možností, jak text napsat, získali zpětnou vazbu a učili se příkladem.
První den mi přišel ale až zbytečně dlouhý, spíše jako kurz kreativního psaní, z mého pohledu by stačil o polovinu kratší.
První den mi přišel ale až zbytečně dlouhý, spíše jako kurz kreativního psaní, z mého pohledu by stačil o polovinu kratší.
Z poznatků se dá čerpat, ale gró vidím spíše ve včerejší části, kdy jsme se věnovali konkrétním textům z plusu nebo mailingu a jejich zkrášlování. Pro příště bych kurz vedla více touto formou.
Mohly jsme věnovat více času stylu textů, které píšeme do plusu, AB, mailingů
Aneta Beranová, dm
Co jsme se naučily na kurzu dm:
1. Zkracovat úvody, rovnou uvést do děje. Dát do textu emoci.
2. Neopakovat slova, nedávat dlouhá souvětí.
3. Když je dialog, nemusím uvádět „říkal“ „řekla“
4. Napsat text, dialog, kde nemusí být uvedeno o jakou postavu jde, ale z textu vyplyne o koho se jedná. Rozhovor mezi dvěma postavami tak, aby bylo poznat, kdo s kým hovoří.
5. Přídavná jména a příslovce zpomalují děj. Nekritizovat osobu, ale ukázat charakter v akci.
6. Číst texty nahlas
7. Nekritizovat se
8. Ptát se po celkové myšlence
1. Zkracovat úvody, rovnou uvést do děje. Dát do textu emoci.
2. Neopakovat slova, nedávat dlouhá souvětí.
3. Když je dialog, nemusím uvádět „říkal“ „řekla“
4. Napsat text, dialog, kde nemusí být uvedeno o jakou postavu jde, ale z textu vyplyne o koho se jedná. Rozhovor mezi dvěma postavami tak, aby bylo poznat, kdo s kým hovoří.
5. Přídavná jména a příslovce zpomalují děj. Nekritizovat osobu, ale ukázat charakter v akci.
6. Číst texty nahlas
7. Nekritizovat se
8. Ptát se po celkové myšlence
Lucie Hofmanová
5 věcí, které jsme se dneska naučily:
• Nepodceňovat se.• Snažit se nedublovat informace.
• Číst si texty nahlas. Tam kde to drhne nám, bude to drhnout i ostatním.
• Že i ze sebenudnějšího tématu se dá vykřesat
jímavý a poutavý článek.
• Vždy se ptát po celkové myšlence článku.
Monika Řezáčová
Musím neskromně říct, že jsem na ni fakt pyšnej. Myslím, že se povedla.
Najdete v ní příběhy (a překvapivě i fotky) z ostrovů Atlantiku - Irska, Velké Británie, Islandu, Azorských a Kanárských ostrovů.
Docela mě překvapilo, že dneska je složitější sehnat papír než napsat knížku...
No, naštěstí jsme zabojovali a povedlo se. Papír máme. A je perfektní, vyniknou na něm fotky i krásná grafika Marka Václavíka.
Docela mě překvapilo, že dneska je složitější sehnat papír než napsat knížku...
No, naštěstí jsme zabojovali a povedlo se. Papír máme. A je perfektní, vyniknou na něm fotky i krásná grafika Marka Václavíka.
A jak už je u mě zvykem, texty nejsou jen popisky fotek, ale naopak. Dávám si na vyprávění příběhů záležet tak jako na fotkách samotných.
A teď ta podstatná informace. V předprodeji můžete knížku koupit o stovku levněji, a to jen do konce února. V knihkupectvích ji nehledejte, k dostání je pouze na e-shopu vydavatele.
tak už se lepším, co se zdraví týká. Snad ve čtvrtek budu schopen mluvit tak, aby mi bylo rozumět a sám nebudu trpět (úporné škrábání v krku). Tvá ozdravná pusa zřejmě zabírá... Nevím, jestli mé další dílko se trefí do ČLOVĚKA NAŠÍ DOBY, ale jsem zvědav na Tvou reakci. Jmenuje se PRSTEN. Tak dej vědět.
ještě jednou děkuji za komentáře a připomínky k mojí knížce. Mám tedy o čem přemýšlet. Ale vím, že Ty mě posuneš vždycky o kousek dál, než si já myslím, že to jde :-)
A za to ještě jednou děkuji!
N.
Chtěla jsem Vám poděkovat za veškerou pomoc při přípravě na zkoušky. Nakonec jsem se dostala na režii, dramaturgii do Zlína. Uvidím ještě, jak mi dopadne pohovor na DAMU a práce zaslané na ALD. Každopádně opravdu moc děkuji, vážím si toho.
Ahoj Dano!
Učím tvůrčí psaní na ZUŠ Františkovy Lázně. Jednou týdně, ve dvou dvouhodinových blocích dle věku rozdělené mladíky a mladice (11 až 18 let) let v rámci LDO. Původně, asi před 12 lety, to vzniklo jako novinářských kroužek (školní časopis Prostor), ale pak paní ředitelka usoudila, že když už jsme ta umělecká škola, tak by bylo dobré to změnit na tvůrčí psaní.
Moji psavci, ale především psavkyně, které převažují, to vesměs kupodivu uvítaly. Připadalo jim to mnohem přitažlivější, než se "honit" za rozhovory s učiteli či s úspěšnými spolužáky, psát recenze na jejich vystoupení, případně zprávy z dění ve škole.
A pouštěly se směle do vymýšlení vlastních příběhů. A některý ty "moje holky" se opravdu brzo ukázaly jako hodně dobré. Jedna z nich, Lenka Dungová, dokonce získala loni za svou povídku ocenění v celostátní soutěži Ivone Březinové, k tomu ještě "ukořistila" Cenu poroty. Škoda jen, letos maturuje ... a zmizí někde ve světě.
Díky tobě a tvé kolegyni Nataše, díky kurzu, který jsem objevila a který absolvuju, jsem získala spoustu poznatků a také neuvěřitelně bohaté impulzy, za které jsem moc vděčná.
Sama žádné literární ambice nemám, ale mám radost, když vidím, jak to ty mladé baví, jaké dělají (trošinku i mou - teda vlastně tvou - zásluhou) pokroky. A je super, že mi od září nastoupily dvě úplně mladinké, začínající, ale zjevně talentované holčiny, a já už mám mnohem víc jasno, jak je vést (jasně, že podle Lustiga, a taky podle tebe).
Dobrý den, paní Emingerová,
děkuji za zaslání povídek o rodičích a dětech pro Vaši knihu. Studenti už mají hotové ilustrace.
S pozdravem Marie Kohoutová
ateliér Komiks a ilustrace pro děti Fakulty designu a umění LS, ZČU, Plzeň
mam prosbu, rad bych cca. pro 7-8 mych kolegu v CzechTourism usporadal kurz psani textu na web.
Idealne na zaklade tvého psani jako do National Geopraphic. Ale ne pro papir, ale pro on-line.
Dekuji moc
Honza Herget
Česká centrála cestovního ruchu
Ahoj Dano,
dnes jsem náhodou na Echu 24 narazila na knihu PROMĚNY SVĚTA. Připadá mi, že to hezky zapadá to tebou zamýšleného projektu. Myslím, že v těch vybraných rozhovorech, by se dala najít inspirativní témata, o kterých se dá psát. Za sebe to spíše než na Dekameron vidím na celou "Kroniku". Po chvíli, kdy se něco usadí, tak se zase stane něco jiného, o čem jsem byla přesvědčená ještě nedávno, že to není možné. Jako třeba causa Djokovič, totalita v Rakousku nebo návrh novely Pandemického zákona na věčné časy, které v legislativní nouzi poslala do sněmovny Fialova vláda.
dnes jsem náhodou na Echu 24 narazila na knihu PROMĚNY SVĚTA. Připadá mi, že to hezky zapadá to tebou zamýšleného projektu. Myslím, že v těch vybraných rozhovorech, by se dala najít inspirativní témata, o kterých se dá psát. Za sebe to spíše než na Dekameron vidím na celou "Kroniku". Po chvíli, kdy se něco usadí, tak se zase stane něco jiného, o čem jsem byla přesvědčená ještě nedávno, že to není možné. Jako třeba causa Djokovič, totalita v Rakousku nebo návrh novely Pandemického zákona na věčné časy, které v legislativní nouzi poslala do sněmovny Fialova vláda.
Vnímám velmi silně, že čas parlamentní zastupitelské demokracie je u konce.
A co říct na toho Orwella?
 |
| Univerzita v Northamptonu varuje před Orwellovým 1984. Jsou v něm prý „urážlivé a znepokojivé“ údaje. |
Svět se v prdel obrací, jako biologický druh podléháme stále intenzivnější degeneraci a přemnožení a koledujeme si ještě o něco daleko horšího než byl covid.
Jenže ty počátky jakékoliv následující hrůzy jsou takové nenápadné až podceňované. Bylo to tak s Hitlerem v Německu, s Leninem v Rusku, u nás v roce 1948. Opakuje se to stále dokola, protože převážná většina společnosti nemá dostatek představivosti a postrádá mocenské vize psychopatů a sociopatů. Zkrátka nejsou schopni věřit tomu, kam až to někteří lidé dokážou dotáhnout, a když už je to zjevné, je "pozdě".
Mě na tom fascinuje, jak je úplně jedno, co všechno se už v historii odehrálo, nejsme schopní se z toho poučit. Lidská psychika se patrně nedokáže adaptovat na situaci, že může být hůř. Asi musí být nejdřív opravdu hrozně, asi musíme tu zkušenost osobně prožít, abychom to vůbec dokázali vzít na vědomí.
Někdy musí být špatně, aby mohlo být líp. Mně dnešní doba v lecčems evokuje Velkou francouzskou revoluci. Kdysi mi to připadalo úžasné, všechny ty revoluce, jak lidi chtěli měnit svět. Naštěstí jsem velmi rychle pochopila, že třísky, které padají, když se kácí les, nikoho nezajímají a že revoluce požírá své vlastní děti. Já vlastně nechápu, jak to že lidé nevidí, jak moc se historie opakuje. Možná je historie nezajímá, možná nečtou, nejsou tak vzdělaní nebo přemýšliví. Vážně nevím. Všechno, co jsem poslední dva roky "viděla" v tom, co se dělo, se prakticky zatím vždycky stalo. Nejsem žádná vědma. Jen něco málo vím o historii a o lidech. Jen nevím, proč se z toho stále nedokážeme poučit.
Štěpánka |
| 10. lekce studentského kurzu se Šimonem 31. ledna 2022 |
Naučila jsem se vnímat příběhy druhých.
Naučila jsem se podělit se s ostatními o své příběhy.
Zjistila jsem, že je důležité, aby byl příběh v určitých mezích pro čtenáře uvěřitelný.
Dozvěděla jsem se, že je lepší, aby si čtenář postavy onálepkoval sám.
Potvrdila jsem si, že každý čtenář má jiný vkus a že každý čtenář hledá v textu něco jiného.
Naučila jsem se, že pro spoustu příběhů je lepší vytvořit vlastní svět, který je nutno čtenáři dobře popsat.
Dozvěděla jsem se, že ne vždy je nutné přesně pojmenovat pocity postav a někdy je lepší pouze popsat, co prožívají.
Vyzkoušela jsem si, jaké jsou reakce lidí na mé literární výtvory.
Rozšířila jsem si literární teorii, kterou jsem se učila ve škole.
Eliška Klímová
Zjistila jsem, že je důležité, aby byl příběh v určitých mezích pro čtenáře uvěřitelný.
Dozvěděla jsem se, že je lepší, aby si čtenář postavy onálepkoval sám.
Potvrdila jsem si, že každý čtenář má jiný vkus a že každý čtenář hledá v textu něco jiného.
Naučila jsem se, že pro spoustu příběhů je lepší vytvořit vlastní svět, který je nutno čtenáři dobře popsat.
Dozvěděla jsem se, že ne vždy je nutné přesně pojmenovat pocity postav a někdy je lepší pouze popsat, co prožívají.
Vyzkoušela jsem si, jaké jsou reakce lidí na mé literární výtvory.
Rozšířila jsem si literární teorii, kterou jsem se učila ve škole.
Eliška Klímová
1. Naučila jsem se, že existuje literární pravda.
2. Naučila jsem se, jak vybudovat napětí.
3. Naučila jsem se, jak zaujmout čtenáře.
4. Naučila jsem se, jak tvořit přirovnání.
5. Naučila jsem se, jak představit charakter v akci.
6. Naučila jsem se tvořit dialogy.
7. Naučila jsem se onálepkovat si postavu.
8. Naučila jsem se popisovat něco očima někoho.
9. Naučila jsem se, vyhledávat si do příběhu věci.
10. Naučila jsem se psát bajku.
Klárka Š. (11 let)
Dobrý den,
moc děkuji za pozvání na seminář s Ondřejem Neffem, ráda se akce 24.února zúčastním. Studentské lekce tvůrčího psaní se Šimonem byly pro mě skvělou zkušeností, a proto budu ve výuce od 3.března moc ráda pokračovat! :))
moc děkuji za pozvání na seminář s Ondřejem Neffem, ráda se akce 24.února zúčastním. Studentské lekce tvůrčího psaní se Šimonem byly pro mě skvělou zkušeností, a proto budu ve výuce od 3.března moc ráda pokračovat! :))
Už teď se těším...
Linda Hájková
Linda Hájková
 |
| Nevidomá Petra Z. |
Ahoj Dano,
posílám svůj polopopis – polopovídku ÚTRPNÁ CESTA. O zkracování jsem se nesnažila, protože stejně, jako když dělám poslední pročítání už skoro vydávaného příběhu, o kterém mi mimochodem vydavatelská kapacita řekla, že je dobrý a že už do toho nemám zasahovat, při každym posledním pročtení (i kdyby tisícim) do textu vždycky rýpnu, dělám zkracování stylem, kterým práci vždy o něco prodloužim. Takže redukci už nechávám na tobě 😊
Zároveň se omlouvám, že tě s mými autorskými nejasnostmi otravuju mimo kurz, ale je mi jasný, že na kurzu na probírání individuálních věcí čas nebude a hlavně vim, že polovinu, na co jsem se chtěla zeptat, zapomenu. Proto, jestli nevadí radši písemně:
Když si postava něco jen myslí nebo si to říká tzv. pro sebe, čili pro okolí neslyšitelně, má to být taky v uvozovkách?
Jak vybírat hrdinům jména? Napadají mě dva způsoby, ale nevim, jestli jsou ty praví – Mám se řídit jejich významem, tím jak zní do uší nebo ...?
Mám občas problém, zvolit správný název povídky nebo příběhu – Přijde mi, že když název zvolim podle hlavního děje nebo toho, kde se příběh odehrává, prozradim čtenářům moc. Tak jak na to?
Je nějaké pravidlo, kdy je lepší příběh dělit do kapitol a kdy ho nechat v celku?
Jak správně určit, kde text střihnout a rozdělit do kapitol? – Asi tušim odpověď, ale nikdy si po odřádkování na novou kapitolu nejsem jistá, jestli neměla ještě pokračovat. Taky mám některý kapitoly hodně krátký, až kraťoučký – Vadí to?
posílám svůj polopopis – polopovídku ÚTRPNÁ CESTA. O zkracování jsem se nesnažila, protože stejně, jako když dělám poslední pročítání už skoro vydávaného příběhu, o kterém mi mimochodem vydavatelská kapacita řekla, že je dobrý a že už do toho nemám zasahovat, při každym posledním pročtení (i kdyby tisícim) do textu vždycky rýpnu, dělám zkracování stylem, kterým práci vždy o něco prodloužim. Takže redukci už nechávám na tobě 😊
Zároveň se omlouvám, že tě s mými autorskými nejasnostmi otravuju mimo kurz, ale je mi jasný, že na kurzu na probírání individuálních věcí čas nebude a hlavně vim, že polovinu, na co jsem se chtěla zeptat, zapomenu. Proto, jestli nevadí radši písemně:
Když si postava něco jen myslí nebo si to říká tzv. pro sebe, čili pro okolí neslyšitelně, má to být taky v uvozovkách?
Jak vybírat hrdinům jména? Napadají mě dva způsoby, ale nevim, jestli jsou ty praví – Mám se řídit jejich významem, tím jak zní do uší nebo ...?
Mám občas problém, zvolit správný název povídky nebo příběhu – Přijde mi, že když název zvolim podle hlavního děje nebo toho, kde se příběh odehrává, prozradim čtenářům moc. Tak jak na to?
Je nějaké pravidlo, kdy je lepší příběh dělit do kapitol a kdy ho nechat v celku?
Jak správně určit, kde text střihnout a rozdělit do kapitol? – Asi tušim odpověď, ale nikdy si po odřádkování na novou kapitolu nejsem jistá, jestli neměla ještě pokračovat. Taky mám některý kapitoly hodně krátký, až kraťoučký – Vadí to?
Jo a ještě jedna otázka k mému psaní: je potřeba, když bych chtěla psát SCI-FI, dát nadpřirozenu nějaký důvod? - Jakože když postava bude mít nadpřirozenou schopnost: bude umět komunikovat se zvířaty, bude rozumět psům, bude umět číst myšlenky, bude předpovídat budoucnost, bude ... Je potřeba uvést důvod, jak tu schopnost získal?
Já vim, v Letopisech Narnie taky není vysvětlený, jak to, že prolezenim dírou ve skříni se děti dostali do jiné, navíc neexistující země, ale...
To je zatím vše, co mě napadá, možná časem budou ještě nějaký prosby o radu profíka 😊
Předem moc děkuju za rady a přeju prima večer
Petra Zelenková
Já vim, v Letopisech Narnie taky není vysvětlený, jak to, že prolezenim dírou ve skříni se děti dostali do jiné, navíc neexistující země, ale...
To je zatím vše, co mě napadá, možná časem budou ještě nějaký prosby o radu profíka 😊
Předem moc děkuju za rady a přeju prima večer
Petra Zelenková
 |
| 9. lekce dlouhodobého kurzu - Dana 27. ledna 2022 |
Uvědomila jsem si, jak "obyčejná" pohádka může nést hluboké vnitřní sdělení.
Jak skrze výrazný osobní postoj pisatele lze zprostředkovat vzpomínky.
Jak jsme bezradní v novém digitálním světě a neustále hledáme způsob, jak se propojit.
Jak je důležité vložit do cestopisu osobní emoci a propojit ji s "místopisem.
To je skvělý nápad na povídku. Zbavit mužství ty muže, kteří se "neosvědčili" 😃. Jako to dělají Afarové v Danakilské proláklině...
Nevím, jestli to byli ti muži, co se neosvědčili, u Afarů stačilo zabít kohokoliv, jen aby něco přinesli domů.
Je skvělé, jak lze propojovat fantazii s technickým světem.
Těšíš nás, Asjo, svou přítomnosti. ❤️ Píšeš krásně.
Štěpánko, seš ozdoba kurzu. Občas si myslím: Co tady dělám? Proto si cením tvou poznámku.
Dnešní hodiina mi dala moc, zvláště jsem si rozšířila obzory, co je vůbec možné.
Žasnu, kam svět směřuje a bojím se toho.
Děkuji všem, jste užasní.
Vždy jsem překvapený, s jakými nápady dovedou kolegyně přicházet a potom ty připomínky!
Fakt dobrý!!!
Mluvil jsem s kamarádkou a ta mi vyprávěla historku, kterou zažila se svým tátou. Tak jsem to hned přepsal - jmenuje se to Tichá domácnost. Mohla by to být taková cihlička, ještě nevím kam, ale pobavilo mě to.
Míša Čápová
Naučila jsem se, jak psát, jak vtáhnout diváka do děje, čeho se vyvarovat.
Popis všemi smysly.
Síla internetu, jak dávat pozor na své děti, před čím vším je varovat, co si u nich hlídat.
Jak se mění odraz doby v literatuře a jak je důležitého psát o člověku dnešní doby - nese to poselství do budoucnosti.
Chybí mi osobní setkání s vámi... Mějte se krásně!!!
Zuzka Kratochvílová
Nejen dnes se mi líbí, že každý vnese do hodiny svůj rozměr zpětné vazby - někdo více věcně, někdo pocitově, což udělá tu správnou "polívku", ze které může autor vybrat, co chce...
Líbí se mi i pestrost výtvorů - Wilsonova Feketka neměla chybu, i když nebyla úplně z dnešní doby.
Líbí se mi i pestrost výtvorů - Wilsonova Feketka neměla chybu, i když nebyla úplně z dnešní doby.
Děkuju za prima lekci.
Ahoj Dano,
píšu další věci, na které bych se ráda dozvěděla na kurzu tvůj názor/radu. Neotravovala bych s tim mailem, ale píšu to, dokud si to pamatuju, na kurzu budu tápat, na co jsem se tě chtěla zeptat.
Občas se mi u příběhu (který zamýšlím jako knížku) stane, že mě napadnou dvě verze střední části nebo závěru. Mám coby autor pocit, že obě varianty jsou super, a tak nevim, pro kterou se rozhodnout, která by byla z pohledu čtenáře lepší.
Napadlo mě to vyřešit stylem: Pokud chcete, aby hrdina zareagoval tak a tak, pokračujte čtení na stránce č. … Jestli má udělat to a to, pokračujte ve čtení dále na následující stránce.
Vidim v tom tu výhodu, že by si to mohlo najít víc čtenářů, protože jedna varianta by mohla být víc třeba do detektivního stylu a druhá třeba do Scifi nebo románovýho.
Do budoucna příběhu to vidim tak, že by se někde obě varianty sešly a pokračovaly by stejně, jako jeden příběh. Ale rozdělenim v jednom nebo více místech mi přijde, že by se do hrdiny mohlo hlouběji vžít víc typů povah čtenářů.
Na kurzu se na odpověď těší
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu 20. ledna 2022 |
Děkuju za fajn hodinu. Myslím, že projekt ČLOVĚK NAŠÍ DOBY má smysl.
Téma je sice zatím hodně široké, hůř uchopitelné, ale proto jsou důležité diskuse. Při nich vznikají konkrétní nápady.
Vlastně jen potřebujeme nasměrovat, abychom si uvědomili, co chceme psát a nehonili moc zajíců najednou. Jen tak se může odařit opustit popisnou formu a přejít k dedailnímu líčení scén, které si čtenář musí představovat jako film.
Všechny zdravím a svůj příspěvek přepíšu podle dobrých postřehů. Děkuju.
Marek Greger
Dnešní večer se mi opět hodně líbil. A možná jsem dostala i větší chuť se do podobných futuristických témat pouštět. Je to fakt docela dobrodružství, i když někdy jde i o ústa.
Je opravdu hrozně těžké si představit, jak budou vypadat bytosti bez vyhraněného pohlaví, bez onoho tak důvěrně známého sexuálního pnutí..
O čem si pak jednou spolu budou vzájemně chatovat, hlavně tedy třeba v baru (i když kdoví, budou-li vůbec ještě bary?).
Jarka Rymešová
Je dobré si napřed rozmyslet, o čem chce člověk psát, a držet se toho.
Víc témat dohromady nedává většinou dobrý příběh.
Zdena Součková
Víc témat dohromady nedává většinou dobrý příběh.
Zdena Součková
Je zásadní vykrestlit detaily, aby byl příběh plastický.
Vendula Beaujouan Langova
Méně je více; musíme se držet jedné linie příběhu.
Vendula Beaujouan Langova
Posílám cvičení a aktivně i bezpohlavní povídku, uznáš-li ji za bezpohlavní.
Mimochodem, z té rýmičky se nakonec taky vyklubal kovid, takže si minimálně do pondělka užívám izolace.
Michal
Michal
Ahoj Dano,
mám povídku o teplém místečku v galaktické radě, abych eventuálně měla ve čtvrtek co číst k projektu CO JE ČLOVĚK. Jitsi meet mám nainstalované, tak to snad klapne.
mám povídku o teplém místečku v galaktické radě, abych eventuálně měla ve čtvrtek co číst k projektu CO JE ČLOVĚK. Jitsi meet mám nainstalované, tak to snad klapne.
Ve čtvrtek v 17:30, těším se!
Jitka Sova
 |
| 9. lekce studentského kurzu se Šimonem 17.1.2021 |
posílám svůj dnešní příběh s názvem NÁVŠTĚVA RYTÍŘE FERDINANDA, HRABĚTE Z MONTAKU, V 21. STOLETÍ.
Jsem ráda, že jsou mé nové povídky změnou k lepšímu a líbí se Vám. Zdravím Tebe i Šimona, přeju hezký večer.
Ahoj Dano,
píšu kvůli oné první kapitole vlastní knížky. Tedy, já mám ty svoje povídky, ale taky vzpomínkovou knížku MÉ LÁSKY. V ní vzpomínám na období první poloviny šedesátých let až počátku roku 1973, kdy jsem rukoval na vojnu. Teď tedy posílám předmluvu a krátkou první kapitolu.
Jiří Wilson Němec
píšu kvůli oné první kapitole vlastní knížky. Tedy, já mám ty svoje povídky, ale taky vzpomínkovou knížku MÉ LÁSKY. V ní vzpomínám na období první poloviny šedesátých let až počátku roku 1973, kdy jsem rukoval na vojnu. Teď tedy posílám předmluvu a krátkou první kapitolu.
Jiří Wilson Němec
TÉMATA NAŠÍ DOBY:
(vlastní náměty)• Změna klimatu – nejen v přírodě, ale i ve společnosti
• Změna hodnot – někteří lidé se pachtí za prací a penězi a neváží si důležitých hodnot (zdraví, rodina)
• Ztráta svobody v důsledku touhy po hmotných statcích
• Sociální klima
• Handicapovaní lidé mezi námi – jejich životy/vztahy/osudy/sex
• Homosexuální vztahy
• Ekologie – úbytek vody a vliv na životní prostředí/ znečištění ovzduší, vod, země
• Zdraví a zdravý životní styl
• Proměna postavení ženy ve společnosti – feministky versus antifeministky – je dobrá rovnoprávnost žen ve všech povoláních a odvětvích a proč?
• Technický pokrok
• Eutanazie
• Rasismus
• Netečnost/laxnost/nezájem některých lidí o dění kolem nich
• Proměna komunikace – moderní komunikace, které mají vést ke sblížení, naopak často vedou k izolaci a odloučení
• Děti – proměna dětství – hojnost/nadbytek všeho - nic není dost dobré, spousta hraček(většina velmi technických a sofistikovaných), změna trávení volného času, změna stravy, nedostatek pohybu, zdravotní potíže
• Proměna morálky ve společnosti – podvody, korupce, vraždy, nevěra, sex, spory, rozvody
• Umění
Ahoj Dano,
Posílám pozdrav z Chebu a přikládám několik úkolů z minula (mnohopohlavní společnost, dítě ztracené na internetu), a taky ještě Medvěda...  |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu - Dana 13. ledna 2022 |
Jak se mnou tak pracuje Tvůj koncept Dekameronu, jak jsi ho nastínila, tak mě dnes napadla témata na dvě povídky, které chci napsat. A v souvislosti s nimi se mi vynořil jeden název možného námětu, který z mého úhlu pohledu může propojit témata "technická, pozemská" i "duchovní, esoterická" - "Jsme jen vesmírný prach."
A tohle by také mohlo být další pěkné téma: "Co všechno dříme v hlubinách nevědomí lidské bytosti a co to způsobí, když se to vyvalí ven."
Slušní lidé neměli negativní představivost. Možná dnes náš hlavní úkol je mít POZITIVNÍ PŘEDSTAVIVOST. Představit si, že přijmeme svoje temné stránky a nenecháme je vytvářet pro nás vnějšího nepřítele, obětního beránka, na kterého je promítneme.
Představit si, že i když žijeme v době rozdělení lidského kolektivu, může toto rozdělení proběhnout klidně a respektu plně.
Představit si, že i když má člověk v sobě ničivý a krutý potenciál, má v sobě i potenciál tvořivý a laskavý. Co by se stalo, kdyby převládl? Dovedeme si to představit?
Když budeš mít čas a chtít, mrkni na web Terezie Dubinové, je to hebraistka a kvantová astroložka, která se zabývá ženskými a duchovními tématy, a píše moc hezké články. Mohla bys tam najít hodně inspirace. Píše:
Žijeme v době, kdy vzpomínky na selhání lidskosti za druhé světové války slábnou. Přímí účastníci odcházejí. Otevírá se otázka, zda je zkušenost tragického prožitku přenosná nejen jako trauma, ale i jako poučení.
Přenos traumatu na další generace - Asja, Anička i Zuzčin koberec.
Napadlo mě, že bychom mohli vytvořit soukromou FB skuinu s názvem Píšeme s Danou i bez ní. Místo setkávání účastníků a absolventů kurzů Tvůrčí psaní podle Lustiga s Danou Emingerovou.
Inspirujeme se sdílením naší vášně pro psaní. Podporujeme se navzájem, ať je nám psaní potěšením nebo živobytím... FB je dobrá platforma, hlavně v těch uzavřených skupinách. Ale zároveň vnímám, že bude třeba hledat nové kanály. Prober to se Šimonem a klukama. Jsou mladí a na sociálních sítích jako doma. Můžeme od nich pochytat nápady.
Štěpánka
Zuzka Kratochvílová
Anna Vocelová
Určitě mě zaujalo téma migrace.
Oslovily mě krátké příspěvky Štěpánky, trauma matka dcera od Aničky i Asija a její vzpomínky.
Nezapomeň nás všechny mailově propojit a poslat Harariho 21 lekcí pro 21 století.
Projekt CO JE ČLOVĚK mě velmi zajímá.
Ilona Vystavělová
Film K Zemi hleď jsem viděla. Ten taky o člověku naší doby hodně vypovídá.
Hana Novotná
Ahoj Dano,
Harariho jsem ještě stále nečetla, ale za mně osobně bude hlavním tématem ČLOVĚK NAŠÍ DOBY zkoumání svého vlastního vnitřního světa, odvaha se do něj vůbec pustit, poznávání svého autentického já a z této pozice navazování nových vztahů s okolním světem.
Harariho jsem ještě stále nečetla, ale za mně osobně bude hlavním tématem ČLOVĚK NAŠÍ DOBY zkoumání svého vlastního vnitřního světa, odvaha se do něj vůbec pustit, poznávání svého autentického já a z této pozice navazování nových vztahů s okolním světem.
S tím zákonitě přijde konflikt se starými společenskými paradigmaty, které nechtějí změnu a které se budou snažit přijít s "novou spiritualitou", že je potřeba dostat se na "vyšší úroveň" a přizpůsobit zájmy jednotlivce celku.
Už to nebude nazýváno ideologií, protože to by nefungovalo. Všechny manipulace a boje o moc se zabalí do hávu vyššího dobra. Jenže to žádné vyšší dobro nebude. Vyšší dobro totiž nikdy nemůže určit člověk sám.
Možná by byl inspirací i tohle - žít krásu, jak říká Jarda Dušek.
Rozum vs. Srdce
Levá vs. Pravá hemisféra
Ego vs. Duše
Hezký den a těším se na zítrější lekci.
Míša Štěpánka SedláčkováAhoj Dano,
přeju krásnej rok 2022, děkuju za mail s nápady na novou knihu o člověku naší doby.
Když se ztratíš v černém lese,
když zmizíš branou, co modře bliká,
bojím se o tvoje srdce,
že někde strachem vzlyká.
přeju krásnej rok 2022, děkuju za mail s nápady na novou knihu o člověku naší doby.
Povídka či příběh z pohledu dítěte, které se ztratí v internetu... To je úžasný (v českém i ruském významu slova najednou) téma a hned se dám do psaní.
Asi to nebude veselý, protože se setkávám s bolavejma dětma, ale bude to radost psát. :-)
Těším se na viděnou
Yakeen
Yakeen
když zmizíš branou, co modře bliká,
bojím se o tvoje srdce,
že někde strachem vzlyká.
Z břemen, co muž i žena nese,
z toho, co svět má pro člověka...
Jak bys by nebyl zdrcen?
Vždyť se tě to týká!
z toho, co svět má pro člověka...
Jak bys by nebyl zdrcen?
Vždyť se tě to týká!
Ahoj Dano,
níže posílám své slíbené postřehy k "člověku naší doby", co jsem zatím poslouchala z Harariho a nad čím jsem se zamyslela i bez něj. Jsou to neučesané poznámky.
Také jsem přemýšlela o stylu naší práce do budoucna - myšlenka setkávání "podobně smýšlejících a píšících" s možností práce na větším společném projektu mi přijde smysluplná a myslím, že by mě bavila. Ať už se to týká Harariho, dětí a rodičů různého věku či čehokoli s reálným základem, cokoli pro mě představitelného a uvěřitelného.
Každopádně bych Ti moc ráda poděkovala za to, jak kurzy vedeš, jak skvěle jsi zaučila Natašu a jakou invenci pořád přinášíš. Velmi oceňuji i Tvou snahu o systematickou práci s námi. Když jsem šla na dlouhodobý kurz poprvé, říkala jsem si - dobře, půjdu desetkrát, něco se naučím, ale co pak??? A pak vznikla závislost, jak tehdy řekla Nataša, kterou jsem ještě v té době úplně nechápala... Teď bych mluvila podobně:-). Díky tedy i za podněcování k této bohulibé závislosti;-).
Anna Vocelová
 |
| 8. lekce dlouhodobého kurzu - Dana 13. ledna 2022 |
„Člověk je odsouzen ke svobodě,“ říkal kdysi Sartre, ale lidé se pohodlností a leností svobody sami vzdají a odevzdají ji do rukou algoritmů a mikročipů…
1 - S vlastní bezvýznamností se bojuje velice těžce – vykořisťovatelské elity takové lidi už nebudou potřebovat; problém bude s nemožností přeškolit nekvalifikované
Nad gulagem zvítězil supermarket – všem je společná potřeba empatie; liberalismus postrádá ideového protivníka; v Rusku diktatura, oligarchie, ovládání médií, lidé se nedozvědí celou pravdu, 10 % Rusů vlastní 87 % HDP; zvyšování úrovně zatěžuje ekologii. Každé nové generaci se dařilo lépe, brzy dojde ke zlomu, kdy bude stagnace či propast, nezmění-li se něco. Následující desetiletí nás čeká velké sebezpytování-nový sociální i politický model, překonat dějiny bohů i národů a vymyslet něco nového, co by nahradilo ideál svobody a rovnosti mezi lidmi; jsme v nihilistickém mezičase zlosti a zklamání…
Masová nezaměstnanost vlivem technické revoluce – další skupina neužitečných
Uspokojený homo sapiens je relativní – záleží na pohledu každého či situaci; čím více člověk má, tím více chce (chudí ortodoxní židé v Izraeli jsou subjektivně spokojenější než místní pracující v textilce; ortodoxní jsou sami pro sebe a spokojeni, pro ostatní budižkničemové
3 - Drama rozhodování – externí procesor bude rozhodovat o tom, jak se cítíme, my se moc neznáme, protože může roli sehrát chybná sebeprojekce; možnost vyvolání žádaných emocí pomocí algoritmů; přestali jsme sami hledat, místo toho googlujeme, neobjevujeme, ztrácíme své schopnosti (např. navigace – orientace = zmenší se, když ji přestaneme používat aktivně)
Digitální diktatura – algoritmy by mírnily emoční extrémy; umělá inteligence x hloupí lidé = větší závislost na algoritmech; analýza našich soukromých dat vede hackery k ovlivnění toho, co nám servírují – př. ovlivní můj hlas ve volbách; algoritmy nebudou mít nikdy vědomí; místo vlastního rozvoje a rozvoje našeho vědomí a potenciálu je degradujeme; degradovaní lidé mohou zneužívat superpočítače (big data) a zpustoší sebe i svět; hrozí digitální diktatura i ohrožení rovností – může podporovat nerovnost, kde by si moc uzurpovala menšina a většina by netrpěla vykořisťováním, ale něčím daleko horším – pocitem vlastní bezvýznamnosti.
Digitální diktatura – algoritmy by mírnily emoční extrémy; umělá inteligence x hloupí lidé = větší závislost na algoritmech; analýza našich soukromých dat vede hackery k ovlivnění toho, co nám servírují – př. ovlivní můj hlas ve volbách; algoritmy nebudou mít nikdy vědomí; místo vlastního rozvoje a rozvoje našeho vědomí a potenciálu je degradujeme; degradovaní lidé mohou zneužívat superpočítače (big data) a zpustoší sebe i svět; hrozí digitální diktatura i ohrožení rovností – může podporovat nerovnost, kde by si moc uzurpovala menšina a většina by netrpěla vykořisťováním, ale něčím daleko horším – pocitem vlastní bezvýznamnosti.
4 Rovnost – kdo vlastní data, ovládá budoucnost; stejně jako v těle všechny orgány nemají stejné funkce (končetiny musí poslechnout hlavu), stejně je to i ve společnosti (šlechta x poddaní) – hierarchie byla jako ideál v roce 1900, globalizace přináší snahu o zrovnoprávnění, rovnost. Jedná se ovšem o iluzi – nerovnost mezi národy se zvětšuje, 1 % nejbohatších na světě má polovinu majetku.Biologická nerovnost – boháči by si mohli koupit zdraví
Nadřazenost si boháč/šlechta nezískal svými dovednostmi, ale právní a ekonomickou diskriminací
Hrozí, že budou supermani proti podřadné třídě homo sapiens
Neměla by data vlastnit agentura algoritmů, která by rozhodovala pro blaho?
5 Společenství - 2017 - Role FB při podpoře světového společenství – komunitární summit – podpora sociálních komunit, spolků… nové nástroje na vytváření sociálních komunit => zneužití dat při světových volbách Mohou sociální sítě pomoci ve tvorbě sociálních komunit? – globální společenství nelze vybudovat dolováním a prodejem osobních dat; nic nenahradí důvěrnou blízkost sourozenců a přátel
Umělá inteligence umí vytipovat smysluplné komunity a tím zvýšit sociální soudržnost; vize FB = využití umělé inteligence k centrálně plánovanému sociálnímu inženýrství v globálním měřítku; algoritmy mohou být novými vládci sociálních sítí
Ztrácíme schopnost rozumět vlastním prožitkům – vše fotíme kvůli likům a zpětné vazbě od ostatních – neřešíme, co sami cítíme, ale co na to řeknou ostatní; odloučení od vlastního těla
Vztahy s on-line přáteli na druhé straně světa jsou na úkor přátel v reálném světě, na úkor poznání sousedů
Pozor na virtuální realitu – možnost zneužití…
Ztrácíme schopnost rozumět vlastním prožitkům – vše fotíme kvůli likům a zpětné vazbě od ostatních – neřešíme, co sami cítíme, ale co na to řeknou ostatní; odloučení od vlastního těla
Vztahy s on-line přáteli na druhé straně světa jsou na úkor přátel v reálném světě, na úkor poznání sousedů
Pozor na virtuální realitu – možnost zneužití…
 |
| Ukázka |
zaujalo mě spojení medvěda, boty a párty, tak posílám svůj výtvor k tomuto. Jmenuje se Bohatství k nezaplacení.
Anna Vocelová
Ahoj,
posílám povídku na téma "Přišla domů a našla je oba mrtvé", kterou jsem psala na lekci u Nataši. Teprve dneska přišla správná inspirace, jak ji upravit podle připomínek.
Míša Štěpánka Sedláčková
Ahoj Dano!
posílám povídku DĚDEČKU, VYPRÁVĚJ dle zadání Nataši (tři fotky).
Mám taky nápad na úkol:Vypravěč a bulvární novinář se v hospodě náhodně setkají se starším mužem. Ten jim věrohodně vypráví, že v místní farmaceutické továrně, která za války patřila Hitlerovu osobnímu lékaři Morellovi, se vyráběly kyanidové kapsle pro sebevraždy esesáků a po válce byly sudy s nimi zakopány přímo v areálu fabriky. Tam leží, jako tikající bomba, dodnes.
Poté, co druhý den bulvární noviny otisknou alarmující zprávu o jedech pod fabrikou, ozve se novináři jiný pamětník, který chce uvést vše na pravou míru. Novinář si s sebou k rozhovoru přizve vypravěče a u pamětníka se dozvědí šokující informaci spojenou s důkazem, že všechno bylo docela jinak…Těším se na příště.
Miluju její kurzy psaní. Jednou rukou mi bude laskat ouško a druhou ťukat do kláves. Bledé světlo obrazovky jí zalije tvář, až bude vypadat jako z porcelánu. Občas mě vezme do dlaní a polohlasně začne číst.
Pak mě prudce odloží a kus textu přepíše. A za chvíli to celé proběhne znova.
A zase. Tak dlouho, dokud nebude se svým dílem úplně spokojená. To se pak zvedne ze židle, popadne mě a protančíme spolu přes celý pokoj…
Ale moment, co se to děje? Zvonek? Návštěva? Kdo to přišel?
Ale moment, co se to děje? Zvonek? Návštěva? Kdo to přišel?
A kdo je ta stará korpulentní dáma, co se po mně natahuje?! Neeee, pomoooc!!!
Barbora Ponešová
Barbora Ponešová
Ahoj Dano,
mám pocit, že můj původně zajímavej popis se překlopil napůl v povídku.Jsem na třiceti řádcích ☹ a ještě mi v závěru chybí čtenářům vysvětlit jednu v průběhu zmíněnou informaci 😃 No, možná to ještě zkusim pozměnit v 2. verzi, která mě teď napadla, ale neslibuju si od toho moc výrazný zkrácení.
Mám pocit, že jestli budu autor, tak takový, který bude oblibu získávat díky netradičnímu = podrobnýmu stylu psaní.
A já věřim, že to tak bude, protože já si plno věcí nastavuju v hlavě. A jak říká zpěvák Mirai v jedné svojí písničce: „Sám si píšu příběh svého osudu." 😊
Zdraví tě a na únorovej kurz už se těší
Petra Zelenková
Milá Dano,
Děkuji mnohokrát za vřele přijetí ve Vašem kurzu.
Doufám, ze se prvního úkolu na 20/1 zhostim s úctou.
Pokud jde o vas projekt povídek, inspirativní je pro mne Michel Houellebecq a jeho pohled na současného člověka a vize naši budoucnosti. Zrovna jsem si pořídila jeho poslední knihu Aneantir.
Pokud jde o dezinformace, je zajímavá i kniha paní Alexandry Alvarove.
Těším se na lekci.
Vendula
Děkuji mnohokrát za vřele přijetí ve Vašem kurzu.
Doufám, ze se prvního úkolu na 20/1 zhostim s úctou.
Pokud jde o vas projekt povídek, inspirativní je pro mne Michel Houellebecq a jeho pohled na současného člověka a vize naši budoucnosti. Zrovna jsem si pořídila jeho poslední knihu Aneantir.
Pokud jde o dezinformace, je zajímavá i kniha paní Alexandry Alvarove.
Těším se na lekci.
Vendula
 |
| 8. lekce studentského dlouhodobého kurzu se Šimonem a Danou 10. ledna 2022 |
Z toho, co zjistíte, použijete jen to nejnutnější a do pozadí příběhu
Z vaší "rešerše" nepoužijete všechno
Nezapomeňte na literární pravdu - musí to být uvěřitelné a srozumitelné
Ani odborník by v dané problematice neměl najít neodpustitelné chyby (příklad že chobotnice má 6 chapadel)
Kolik času strávíte nad rešerší nechám na vás obecně
Je lepší oddělit psaní od velkého vyhledávání - dobré je, si o tom nejdříve číst, pár dní zjišťovat - nápady a zajímavosti zapisovat a po čase začít psát a vychrlit to ze sebe,
Nic moc nepromýšlet, nevymýšlet složitě
Fantazii se meze nekladou
Nezapomeňte, to nejupřímnější a nejpravdivější je ve vás
Šimon Pravda
"Starší" tvary slov v přirovnáních jsou dobré,
Dva druhy chyb - faktické, napsané
Sofie Epsteinová
1.Líbilo se mi, jak jsme psali metafory:
Jeho chůze zní jako
Hašlerka vypadá jako
Podzimní vítr zní jako
Sebepoznání je jako
Hašlerka vypadá jako
Podzimní vítr zní jako
Sebepoznání je jako
Bolest zubů je jako
Ranní slunce chutná jako
Noční bouřka je hořká jako
Hudba zněla těžce jako
Její hlas voní sladce jako
Přivonět si benzínu je jako
Ranní slunce chutná jako
Noční bouřka je hořká jako
Hudba zněla těžce jako
Její hlas voní sladce jako
Přivonět si benzínu je jako
2. Příběh je dobré psát v jedné době (mluvnickém čase)
Klárka Š.
Eliška Klímová
Háček - věta, která zaujme.
Bavilo mě nastudovat si reálie a pak na jejich základě psát povídku z minulosti. Vybrala jsem si Černobyl.
Linda Hájková
Linda Hájková
Jsou dva druhy chyb podle Aristotela - faktické a špatně napsané.
Ema Heřmanová
1. Psát příběhy z jiné doby
Metafory a dva druhy chyb
Petr Polák
Naučila jsem se:
2. Metafory
3. Moc mě bavilo psát příběh inspirovaný řeckými bájemi.
Metafory a dva druhy chyb
Petr Polák
Naučila jsem se:
že příběh jde dát do 7 slov
a že v literatuře jsou 2 druhy chyb.
Ester Káňová
Pomalu začíná ke stolu nosit věci. Hrnek s kávou, ze kterého se ještě kouří, sklenku s vodou, sklenici s pivem. Jak vždycky říká, nezbytné přísady jeho tvůrčího koktejlu.
Otevírá notebook a mžourá do něj, jako by týden nespal. Kope do sebe první půlitr, aby si navodil ten správný stav pro psaní, a v mezičase hledá vhodnou muziku. Spoléhá na to, že kombinace alkoholu a správných tónů z něj dostanou jeho tvůrčího génia a on se bude moci rovnat Hemingwayovi, od kterého sice nic nečetl, ale nechal si na předloktí vytetovat jeho slavnou větu: „Psát opilý, editovat střízlivý,“ a Baudelaireovi, kterého četl, ale vůbec nepochopil.
A přitom je jeho nejoblíbenějším autorem Charles Schultz, který kreslil stripy o Snoopym.Při psaní se tváří zachmuřeně, aby jeho manželka poznala, že dělá něco velmi důležitého, že se na to usilovně soustředí, a nerušila ho.
Občas pohlédne mým směrem, ale nejsem pro něj důležitá, jen když se náhodou setmí a on potřebuje i jiný zdroj světla, než jen bílé světlo, zářící se zapnutého monitoru.
Nejsem pro něj ani zdaleka tak důležitá, jak bych měla. Zapíná mě jen večer před spaním, když vypne moji sestřenici visící ze stropu a když potřebuje dojít bezpečně do postele. A přitom mu mám tolik co nabídnout. Určitě víc, než on poli literatury.
Ačkoliv si myslí, že zažije velký průlom, podle mě jediný průlom, který zažije, bude průlom do středního věku, který ho čeká hned za rohem.
Nejsem pro něj ani zdaleka tak důležitá, jak bych měla. Zapíná mě jen večer před spaním, když vypne moji sestřenici visící ze stropu a když potřebuje dojít bezpečně do postele. A přitom mu mám tolik co nabídnout. Určitě víc, než on poli literatury.
Ačkoliv si myslí, že zažije velký průlom, podle mě jediný průlom, který zažije, bude průlom do středního věku, který ho čeká hned za rohem.
Občas je mi ho až líto, jak s třetím pivem ve sklenici skládá slova za sebe a je přesvědčen, že něco znamenají a někoho budou zajímat. Co já můžu vidět, jsou to jen samé bláboly o nešťastné lásce a smutných lidech. Nuda. To mi život nerozjasní.
Zuřivě buší do klávesnice, občas se zamyslí a kouká doblba, a pak zase píše. Stmívá se, můj čas se blíží a já ho hodlám využít a zářit naplno, tak jako on nikdy nezazáří. Promnul si oči a už se natahuje, aby mě rozsvítil. Snad mu moje snaha pomůže k lepšímu výkonu. Pokračuje v psaní a vím, že když se nahne dozadu a hluboka si odechne, je náš konec. Zaklapne notebook a vypíná mě.
Štěpán Klega
Zuřivě buší do klávesnice, občas se zamyslí a kouká doblba, a pak zase píše. Stmívá se, můj čas se blíží a já ho hodlám využít a zářit naplno, tak jako on nikdy nezazáří. Promnul si oči a už se natahuje, aby mě rozsvítil. Snad mu moje snaha pomůže k lepšímu výkonu. Pokračuje v psaní a vím, že když se nahne dozadu a hluboka si odechne, je náš konec. Zaklapne notebook a vypíná mě.
Štěpán Klega
 |
| Foto: Petr Juračka, Fotokniha o Vyšehradu |
v první řadě MOC dekuju za tu reportaz o Vyšehradu... Mám k němu totiž zvlastni vztah. Ve svych sedmi letech jsem na tzv. vysehradskych sancich dostal prvni pusu ... a chodival jsem az do 11. tridy do skoly v Boticske ulici, tzv. Na hradku, cili rovnou pod Vysehradem...
Co ta kniha o Vysehrade? A kdo to fotil? Tentyz Petr Juracka, ktery udelal tak krasne obrazy pro tu tvoji reportaz?
Petr Adler
Petr Adler
za tu reportaz o Vysehrade velice dekuji a zaroven smekam – mate to napsane moc pekne a fotky jsou rovnez skvele. Jinymi slovy – lahudka! A snad nemusim zduraznovat, ze zejmena lahudka pro nekoho, kdo tam vyrustal a ma na mnoha ta mista moc hezke vzpominky. Bylo to misto mych detskych her, dobrodruzstvi, objevu, rvacek, pozdeji pubertalnich objevu a dobrodruzstvi, a po schodech z Libusiny ulice (tedy trochu za ni, za telocvicnou Slavoje, z nabrezi) jsme tam chodili zridka – mnohem casteji z Vratislavky. Bud pruchodem skolou a po schodech, nebo po ulici az nahoru a branou. Proste Vas text, at uz obsahem ci zpracovanim, je “parada nostra”. Diky. Doufam, ze vyjde knizne.
Michal Ader
 |
| Víkendový kurz psaní cestopisů 7.-8. ledna 2022 |
Ahoj Dano,
děkuji za zajímavý víkend na kurzu. Moc jsem si ho užila a těším se na pokračování.
Naučila jsem se:
- soustředit se na tři části začátek, prostředek a konec (plus neviditelná čtvrtá část)
- nepoužívat nálepky, ale vykreslit obrazy
- nevypisovat úplně všechno, co se děje
- vždy si uvědomit, co je důležitý a co chci sdělit a touto optikou pohlížet na text
- titulek a první dvě věty jsou důležitý
- výběrem vhodných slov se dá vykreslit postava nebo prostředí
- o postavách musím vědět úplně všechno
- popis by měl navodit představu, v jakém prostředí se příběh odehrává
- literární cihly
- sprostý slova používat jen tehdy, pokud tam přirozeně patří
Děkuju
Děkuju
1) Přítomný čas dává ději větší akci a spád než minulý
2) Příběh je možné napsat o 7 slovech
3) Je důležité si při psaní držet hlavní linky ať se píše cokoliv
4) Závěr příběhu zbytečně nezkracovat, aby čtenář neměl pocit useknutého konce
5) Moc přímých řečí škodí
6) Uvozovací věty se dají nahrazovat přímou řečí
7) Metafory rozzáří děj, ale nesmí jich být hodně. Brát to spíš jako perličku.
8) Slovesa dávají energii
9) Správné psaní přímých řečí
10) Literární cihly - popis, dialog, akce
Alena LarionováPS. Dle přání účastníků kurzu posílám odkaz na naše "krabičkové" stránky, kde jsou hned na začátku nejdůležitější informace - kam vozíme, jaké programy máme a jídelníček. Tady je odkaz na kalkulačku, aby se lépe vybíral vhodný program.
Děkuji za příležitost strávit s Tebou a ostatními psavci skvělý víkend. A už se těším na Loučeň v březnu. Určitě se uvidíme. A poznatky?
Pod tlakem vznikají bezva nápady.
Neodbočuj hned na začátku.
Vyvaruj se trpného rodu, zní úředně.
Kombinuj uvozovací věty, aby to nebylo jen Řekl, Řekla.
Rezonance - poslední věta knihy, povídky, zdánlivě nesouvisí s příběhem, ale dokáže navodit nebo podtrhnout atmosféru.
Osobní zážitek je fajn zpracovat dramaticky, aby čtenář byl vtažen do děje a nebyla to nuda.
Příběh musí být vyvážený (motiv, akce, následek).
Zpětná vazba mi pomáhá naučit se nedělat chyby
Zbytečně nezaváděj děj na jiné postavy, které nejsou důležité (zabij miláčky).
Cestopis je dobré psát s humorem, vypíchnout zajímavý zážitek a od hlavního tématu hned neutéct.
Ahoj Dano, Natašo, Yaku,
První povídka o Bludičce. Přišla ke mně loni v květnu a mám k ní nostalgický vztah. Něco ve mně otevřela. Je takovým klíčem k bráně mého psaní.
Naše diskuse nad tématy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY hodně umocnila pocit naléhavosti - nějak se k těmhle současným jevům víc vztáhnout, přiblížit, trochu se vymknout ze zaběhlého způsobu chápání běžného života.
Katka Pospíšilová
Vše je o úhlu pohledu a jsem ráda, že jsme dokázali diskutovat bez přílišných emocí.
Dnešní debatou jsi mi vnesla do mysli touhu po snaze předpovědět budoucnost po vzoru Kafky.
Diskuse o budoucnosti může být nekonečná, ale stejně se to uvidí, až to nastane. Stačí si přečíst knihy o budoucnosti, které byly napsány před x lety... něco je skutečně tak, něco je naštěstí jinak...
Ahoj Dano,
4. Jak se mění hodnoty a morálka společnosti?
5. Proč a jak člověk měnil pravidla ve společnosti? K udržení pořádku? Kázně? Ovládnutí větších území? Získání většího bohatství? Proč si každý představuje spokojený život jinak? Co je štěstí?
3. V textu je důležíté mít tah na branku a dodat potřebnou energii slovům
4.Aristoteles říká: vše, co píšeme má 3 (4 části): začátek, prostředek, konec a bajky mají ještě ponaučení
5 věcí, co jsem se dnes naučila
1) Slovesa dávají energii
2) Nikdy nedávat slovní nálepku, ale popsat to, aby si to čtenář nazval sám
3) Shit detektor
4) Vždy si zkontrolovat, zda je jasná hlavní myšlenka - metoda zpětné vazby
5) Perex musí zaujmout
Alena Larionová
Pět bodů, které si odnáším z jednodenního kurzu 5. ledna:
Literatura by měla vyvolávat emoce a měla by být uvěřitelná.
Je důležité, aby příběh obsahoval motiv, akci a následek a byl vypointovaný, aby to gradovalo.
Po napsání textu bychom si ho měli přečíst a odstranit slova, věty, souvětí, která neslouží textu, jsou v něm nadbytečná.
Slovesa by měla být dynamickým prvkem textu a mohou dát text do pohybu.
Neměla by se opakovat slova, nepoužívat pasivní tvary
Jarka Zajíčková
Ahoj Dano,
Pod tlakem vznikají bezva nápady.
Neodbočuj hned na začátku.
Vyvaruj se trpného rodu, zní úředně.
Kombinuj uvozovací věty, aby to nebylo jen Řekl, Řekla.
Rezonance - poslední věta knihy, povídky, zdánlivě nesouvisí s příběhem, ale dokáže navodit nebo podtrhnout atmosféru.
Osobní zážitek je fajn zpracovat dramaticky, aby čtenář byl vtažen do děje a nebyla to nuda.
Příběh musí být vyvážený (motiv, akce, následek).
Zpětná vazba mi pomáhá naučit se nedělat chyby
Zbytečně nezaváděj děj na jiné postavy, které nejsou důležité (zabij miláčky).
Cestopis je dobré psát s humorem, vypíchnout zajímavý zážitek a od hlavního tématu hned neutéct.
Posílám "šprtí" úkoly.
 |
| Nevidomá Petra se svou literární prvotinou |
Ahoj Dano,
móóóc děkuju za možnost poznat tě a účastnit se tvých kurzů. 😊
Bylo to super, dozvěděla jsem se pár věcí, který jsem do mýho psaní potřebovala. Něco nového jsem se naučila, za což jsem ti vděčná:
móóóc děkuju za možnost poznat tě a účastnit se tvých kurzů. 😊
Bylo to super, dozvěděla jsem se pár věcí, který jsem do mýho psaní potřebovala. Něco nového jsem se naučila, za což jsem ti vděčná:
1. psát se má jen o jedné věci
2. používat slovesa v nepasivním tvaru
3. krátké věty prostřídávat se souvětími, která jsou delší
4. text musí mít tři části: začátek, děj/zápletku a závěr, bajky mají i 4. část = ponaučení
5. I dialog bez vypravěče může tvořit příběh
6. poznala jsem, jak se píše popis
7. Naučila jsem se, jak se píše a co to je „neviditelný dialog“
8. Jak vynechat dovětek za přímou řečí.
9. co to je metafora a že jí používat po málu
10. začátek musí být poutavý
A jak ses mě ptala, jestli bys mi, když jsem nevidomá, ještě nějak mohla na kurzech pomoci, tak mě nic nenapadá, akorát jsem zjistila jeden můj problém.
Tříhodinovka v pohodě. Při tý druhý si už nepamatuju, co se říkalo na začátku dne, a s blížícím se koncem už nejsem schopná se soustředit.
Možná je to obědem, po kterym jsem zvyklá na postel a dvacet....
Ideální by pro mě byly zvukový záznamy z kurzů.
Jsem KO, ale jdu chvíli popřemýšlet o domácim úkolu = čeho budu psát popis. Rvačka s tim bude dlouhá, ale snad úspěšná. Budu se snažit psát to jako všechno - čili tak, aby to pobavilo. Tak snad se to povede.
Petra Zelenková
A jak ses mě ptala, jestli bys mi, když jsem nevidomá, ještě nějak mohla na kurzech pomoci, tak mě nic nenapadá, akorát jsem zjistila jeden můj problém.
Tříhodinovka v pohodě. Při tý druhý si už nepamatuju, co se říkalo na začátku dne, a s blížícím se koncem už nejsem schopná se soustředit.
Možná je to obědem, po kterym jsem zvyklá na postel a dvacet....
Ideální by pro mě byly zvukový záznamy z kurzů.
Jsem KO, ale jdu chvíli popřemýšlet o domácim úkolu = čeho budu psát popis. Rvačka s tim bude dlouhá, ale snad úspěšná. Budu se snažit psát to jako všechno - čili tak, aby to pobavilo. Tak snad se to povede.
Petra Zelenková
Ahoj Dano,
ještě jednou děkuju za skvělý zážitek a za podporu a budu se těšit někdy zase na shledanou.
A co jsem si odnesla:
I. Rovnoměrně dlouhé části Začátek – prostředek- konec
Nebo-li Motiv – akce – následek
Nebo-li Představení – zápletka – rozuzlení
plus 4. neviditelná část (pro žánr – bajka viditelný) – poučení
II. Charaktery představovat příkladem, nikoliv popisem
III. Vyhýbat se pasivním tvarům a knižním výrazům a koncovkám „ící“ atd..
IV. Krátké věty!!! Slovesa posunují děj, přídavná jména a příslovce jej brzdí
V. Neslučovat vtipné psaní s poučením a s bedekrem
VI. Začátek poutavý, neutínat konec
VII. Nehrát si na literáta s květnatým vyjadřováním
Nebo-li Motiv – akce – následek
Nebo-li Představení – zápletka – rozuzlení
plus 4. neviditelná část (pro žánr – bajka viditelný) – poučení
II. Charaktery představovat příkladem, nikoliv popisem
III. Vyhýbat se pasivním tvarům a knižním výrazům a koncovkám „ící“ atd..
IV. Krátké věty!!! Slovesa posunují děj, přídavná jména a příslovce jej brzdí
V. Neslučovat vtipné psaní s poučením a s bedekrem
VI. Začátek poutavý, neutínat konec
VII. Nehrát si na literáta s květnatým vyjadřováním
Teďuž sedím v práci a mám pocit, že jsem víkend strávila v úplně jiné dimenzi :-)...
Petra Pircová
Petra Pircová
 |
| Časopis Moje psychologie 1/2022 píše o Liborovi |
Mila Dano,
vse dobre v roce prevazujicich dvojek Ti preji a dovoluji si poslat neco napsaneho.
vse dobre v roce prevazujicich dvojek Ti preji a dovoluji si poslat neco napsaneho.
Tentokrate nikoliv ode me ale (nejen) o me.
Kolecka radosti se zacinaji pomalu ale jiste roztacet.
😉
Krasne dny
Libor Frank
Krasne dny
Libor Frank
Dobrý den,
ráda bych se přihlásila na čtvrteční desetidílný kurz online od 3. března - jednou za 14 dní. Také bych ráda, aby moje dcera se připojila ke kurzu on-line pro děti od 12 let. Rády bychom viděly jednu lekci jako ukázku pro dceru.
A pokud kurz bude dále pokračovat. Je možné, že by několik mých žáků se přihlásilo.
Prosím dáte mi vědět, zdali bude další kurz?
Pokud by také pan Pravda, který organizuje kurzy pro mládež, přijal pozvání do naší školy a mojí třídy a na lekce, budu ráda. Píšeme s žáky už hodně dlouho. Nabízím pravidelné učitelské místo tvůrčího psaní - v naší výuce českého jazyka ve škole Heřmánek. Každý týden 2 hodiny - střídají se 3 třídy.
Viděla jsem rozhovor s paní Danou Emingerovou v pořadu SAMA DOMA.
Učím češtinu na 2.stupni a tvůrčí psaní mě velmi zajímá. Ráda s dětmi tvořím příběhy.
Přemýšlím, že se sama přihlásím na Váš víkendový kurz.
Líbil by se mi ale také seminář pro mé žáky. Děláte takové kurzy? Jezdíte do škol? Bylo by to skvělé.
Děkuji a přeji krásný den.
Štěpánka Fichtnerová, ZŠ a MŠ Wolkerova, Havlíčkův Brod
Učím češtinu na 2.stupni a tvůrčí psaní mě velmi zajímá. Ráda s dětmi tvořím příběhy.
Přemýšlím, že se sama přihlásím na Váš víkendový kurz.
Líbil by se mi ale také seminář pro mé žáky. Děláte takové kurzy? Jezdíte do škol? Bylo by to skvělé.
Děkuji a přeji krásný den.
Štěpánka Fichtnerová, ZŠ a MŠ Wolkerova, Havlíčkův Brod
Dobrý den,
učím na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích a již několik let administruji tuto soutěž pro Knihovnu Karla Hynka Máchy v našem městě.
Chtěl bych Vám nabídnout možnost uspořádat kurz tvůrčího psaní v rámci vyhlášení výsledků literární soutěže Máchovou stopou v Litoměřicích.
Chtěl bych Vám nabídnout možnost uspořádat kurz tvůrčího psaní v rámci vyhlášení výsledků literární soutěže Máchovou stopou v Litoměřicích.
Nyní již k nabízenému kurzu.
S porotci soutěže vždy vybereme z každé kategorie (jsou dvě - do 18 let a dospělých) 7-10 nadějnějších autorů a ti v rámci udílení cen získají místo v kurzu tvůrčího psaní. Ten se koná jako celodenní program (9.30-15.00 s pauzou na oběd) v den vyhlášení výsledků soutěže.
S porotci soutěže vždy vybereme z každé kategorie (jsou dvě - do 18 let a dospělých) 7-10 nadějnějších autorů a ti v rámci udílení cen získají místo v kurzu tvůrčího psaní. Ten se koná jako celodenní program (9.30-15.00 s pauzou na oběd) v den vyhlášení výsledků soutěže.
Mgr. Petr Bašus, Litoměřice
 |
| Dana a Nataša v SAMA DOMA |
Ahoj Natašo,
Strašně se mi v tandemu s Danou libite, navzájem se doplnujete!
Za prvé díky za to, co pro naši společnou knihu a její publicitu děláte, je evidentní, že to pomáhá…😊
Za druhé Vám všem třem chci ze srdce popřát, ať je ten rok dvaadvacátý pro Vás šťastný, úspěšný, beze stresů a ať jste zdraví!
Dano ten projekt „Člověk naší doby“ je opravdu velmi zajímavý a pro mě úžasné téma.
Jsem moc rád, že jste a těším se, až se zase uvidíme.
BoříkAť je dnešní den jakýkoliv, skončí a až přijde správný čas, třešně znovu rozkvetou.
Naplněný den všem.
💗Míša Štěpánka Sedláčková
💗Míša Štěpánka Sedláčková
 |
| Dlouhodobý on-line kurz 7. ledna 2022 - 6. lekce |
Naše diskuse nad tématy ČLOVĚK NAŠÍ DOBY hodně umocnila pocit naléhavosti - nějak se k těmhle současným jevům víc vztáhnout, přiblížit, trochu se vymknout ze zaběhlého způsobu chápání běžného života.
Katka Pospíšilová
Ahoj Dano
přílohou posílám dvě povídky - první se jmenuje PRÁZDNINY, druhá AMORÓZA...
přílohou posílám dvě povídky - první se jmenuje PRÁZDNINY, druhá AMORÓZA...
Možná splňují to, co sis představovala do projektu ČLOVĚK NAŠÍ DOBY. V každém případě bych rád znal Tvůj názor na tento můj futuristický "úlet".
Mám dojem, že doba o které píšu se nemilosrdně blíží...
Jiří Wilson Němec
Jiří Wilson Němec
Když jsem poslouchala při vaření a jiné nezbytné domácí činnosti doporučené Harariho knížky, tak se přiznám, že mi některé vize trochu naháněly husí kůži... a přemýšlela jsem, co bych asi tak o tom dokázala napsat. Snad nejsilněji na mne zapůsobila kapitola o umělé inteligenci, sociálních sítích, a také úvahách o možné nesmrtelnosti vyvolených. Dnešní detabata byla hodně "kořeněná", výživná, a docela mne zaujalo jak téma o dětech "ztracených" v internetu, tak i téma, jaký by byl svět, ve kterém by se setřely rozdíly mezi pohlavími a vůbec lidmi.
Jarka Rymešová
Jarka Rymešová
Vše je o úhlu pohledu a jsem ráda, že jsme dokázali diskutovat bez přílišných emocí.
Ráda se "projektu ČLOVĚK NAŠÍ DOBY zúčastním.
Všeobecně vidí většina lidí budoucnost negativně a chtěli by se konzervovat v době svého mládí.
Dnešní debatou jsi mi vnesla do mysli touhu po snaze předpovědět budoucnost po vzoru Kafky.
Diskuse o budoucnosti může být nekonečná, ale stejně se to uvidí, až to nastane. Stačí si přečíst knihy o budoucnosti, které byly napsány před x lety... něco je skutečně tak, něco je naštěstí jinak...
Miluji tarotové karty 😃
Zdena Součková
Zdena Součková
Ahoj Dano,
tohle jsou témata k projektu ČLOVĚK NAŠÍ DOBY, ke kterým mě inspirovaly Harariho knihy.
1. SMYSL ŽIVOTA jedince versus společnosti
2. Proměna společnosti během staletí a porovnání s 20. a 21.stol.
3. Co zůstalo stejné? Po čem touží člověk?
• Přežít? Růst?
2. Proměna společnosti během staletí a porovnání s 20. a 21.stol.
3. Co zůstalo stejné? Po čem touží člověk?
• Přežít? Růst?
• Být bohatý? Honba za ziskem? Poznání?
• Být svobodný? Být spokojený?
• Být svobodný? Být spokojený?
4. Jak se mění hodnoty a morálka společnosti?5. Proč a jak člověk měnil pravidla ve společnosti? K udržení pořádku? Kázně? Ovládnutí větších území? Získání většího bohatství? Proč si každý představuje spokojený život jinak? Co je štěstí?
6. Vize společnosti
7. Nadlidské řády – jsou potřeba, aby fungovala společnost? Fungovala by společnost i bez nich? Jak by takový svět vypadal? Co je ideální svět?
8. Chce se člověk sjednocovat nebo rozdělovat? Co lidi spojuje a co rozděluje?
9. Ovládl člověk přírodu nebo ovládla příroda jeho? Jaký bude vývoj? Budeme umět ovládat počasí?
10. Proč se dějiny opakují ve spirále? Proč se lidé neumí poučit z dějin? Musí to každá generace nebo každá 3.generace zažít sama, aby uvěřila a poučila se? 11. Kam spějeme?
12. Tempo růstu společnosti – kdy nám nebude stačit planeta?
13. Kam povede technický vývoj?
14. Byla věda a vývoj tím pozitivním v dějinách lidstva?
15. Nezahubíme sami sebe?
16. Víra v pokrok a důvěra v budoucnost
17. Je chamtivost prospěšná?
8. Chce se člověk sjednocovat nebo rozdělovat? Co lidi spojuje a co rozděluje?
9. Ovládl člověk přírodu nebo ovládla příroda jeho? Jaký bude vývoj? Budeme umět ovládat počasí?
10. Proč se dějiny opakují ve spirále? Proč se lidé neumí poučit z dějin? Musí to každá generace nebo každá 3.generace zažít sama, aby uvěřila a poučila se? 11. Kam spějeme?
12. Tempo růstu společnosti – kdy nám nebude stačit planeta?
13. Kam povede technický vývoj?
14. Byla věda a vývoj tím pozitivním v dějinách lidstva?
15. Nezahubíme sami sebe?
16. Víra v pokrok a důvěra v budoucnost
17. Je chamtivost prospěšná?
18. Musí být zisk vždy znovu investován?
19. Je nejvyšší dobro hospodářský růst? Je to nové náboženství?
20. Pokud existuje víra v nekonečný hospodářský růst – kde je hranice? Na jiné planetě?
21. Kdy život homo sapiens skončí a jak? Co až dojdou zdroje? A mohou dojít?
22. Žijeme a rosteme na úkor přírody a životního prostředí (planety) – zničíme tím sami sebe? Vymřeme jako dinosauři? Vyvinou se pak na planetě jiné nové druhy? Nebo budeme žít v souladu s přírodou?
23. Žijeme v klidné době – pokles násilí – ani si to neuvědomujeme a obklopujeme se hrůzami. Uvědomuje si, jak dobře se v porovnání s dějinami máme? Vážíme si toho?
24. Jak žít spokojeně a šťastně? Vymyslíme nové náboženství/přístup k životu, které nám to zajistí?
25. Smysl života
19. Je nejvyšší dobro hospodářský růst? Je to nové náboženství?
20. Pokud existuje víra v nekonečný hospodářský růst – kde je hranice? Na jiné planetě?
21. Kdy život homo sapiens skončí a jak? Co až dojdou zdroje? A mohou dojít?
22. Žijeme a rosteme na úkor přírody a životního prostředí (planety) – zničíme tím sami sebe? Vymřeme jako dinosauři? Vyvinou se pak na planetě jiné nové druhy? Nebo budeme žít v souladu s přírodou?
23. Žijeme v klidné době – pokles násilí – ani si to neuvědomujeme a obklopujeme se hrůzami. Uvědomuje si, jak dobře se v porovnání s dějinami máme? Vážíme si toho?
24. Jak žít spokojeně a šťastně? Vymyslíme nové náboženství/přístup k životu, které nám to zajistí?
25. Smysl života
26. Smysl smrti
27. Síla mysli – pozorování a poznání sebe sama, pochopení lidské mysli, sledování vlastních myšlenkových pochodů
28. Sledování vlastních prožitků/emocí – bolest, potěšení, láska, hněv, strach …
• Výzkum pocitů, soustředit se na zkušenost, praktické záležitosti
29. Co chceme předat svým potokům? Pomůže jim naše zkušenost nebo musí mít vlastní?
30. Co může pomoci zachránit naši budoucnost? Věda? Pokrok? Poznání? Může pomoci i literatura?
27. Síla mysli – pozorování a poznání sebe sama, pochopení lidské mysli, sledování vlastních myšlenkových pochodů
28. Sledování vlastních prožitků/emocí – bolest, potěšení, láska, hněv, strach …
• Výzkum pocitů, soustředit se na zkušenost, praktické záležitosti
29. Co chceme předat svým potokům? Pomůže jim naše zkušenost nebo musí mít vlastní?
30. Co může pomoci zachránit naši budoucnost? Věda? Pokrok? Poznání? Může pomoci i literatura?
 |
| Akademie ČTK 5. ledna 2022 |
Letošní zahájení výukové sezóny u nás v Akademii ČTK byl takový malý Dámský gambit.🤩 Jen jsme nikoho na dámském křídle neobětovali, bílí pěšci to vzdali sami...
Martina Vašíčková
Martina Vašíčková
PS. Vsichni chlapi onemocněli a ten poslední musel ráno do karantény. A tak jsme psaly i o tom, jaké to bylo před dvěma lety, když se poprvé ohlásil NEZVANÝ HOST...
Moc Vám děkuji za parádní den, byla pro mě čest být u Vás na kurzu.
Připojuji 5 věcí, které jsem se naučila:
Připojuji 5 věcí, které jsem se naučila:
1. Jak se dívat na text očima čtenáře
2. Je důležité mít v souladu fakta a hezky psané slovo
2. Je důležité mít v souladu fakta a hezky psané slovo
 |
| Akademie ČTK 5. ledna 2022 |
4.Aristoteles říká: vše, co píšeme má 3 (4 části): začátek, prostředek, konec a bajky mají ještě ponaučení
5. Sloveso je energií textu
5 věcí, co jsem se dnes naučila
1) Slovesa dávají energii
2) Nikdy nedávat slovní nálepku, ale popsat to, aby si to čtenář nazval sám
3) Shit detektor
4) Vždy si zkontrolovat, zda je jasná hlavní myšlenka - metoda zpětné vazby
5) Perex musí zaujmout
Alena Larionová
 |
| Akademie ČTK 5. ledna 2022 |
Ahoj Dano,
děkuji moc za naprosto úžasný kurz tvůrčího psaní, ze kterého si odnáším, že:
- Méně je více.
- Přídavné jméno bere sílu textu.
- Piš lidsky a pro lidi.
- Přečti si nahlas, co napíšeš.
- Zatím nejsi Hemingway, ale jednou možná budeš.
děkuji moc za naprosto úžasný kurz tvůrčího psaní, ze kterého si odnáším, že:
- Méně je více.
- Přídavné jméno bere sílu textu.
- Piš lidsky a pro lidi.
- Přečti si nahlas, co napíšeš.
- Zatím nejsi Hemingway, ale jednou možná budeš.
😀
Posílám vše slíbené a ještě něco málo o veverkách navíc. Naše články doplněné o fotky a obrázky vypadají moc pěkně.
Měj se hezky a doufám, že se někdy opět uvidíme na nějakém dalším kurzu.
Z Plzně zdraví
Jitka Karlová |
| Akademie ČTK 5. ledna 2022 |
Literatura by měla vyvolávat emoce a měla by být uvěřitelná.
Je důležité, aby příběh obsahoval motiv, akci a následek a byl vypointovaný, aby to gradovalo.
Po napsání textu bychom si ho měli přečíst a odstranit slova, věty, souvětí, která neslouží textu, jsou v něm nadbytečná.
Slovesa by měla být dynamickým prvkem textu a mohou dát text do pohybu.
Neměla by se opakovat slova, nepoužívat pasivní tvary
Jarka Zajíčková
Chtěla jsem Ti poděkovat za úžasné školení. Bylo to moc příjemné setkání a hlavně i přínosné.
S Jitkou jsme se Ti chtěly zeptat, zda by nebylo možné zaslat nám tu Tvoji Učebnici KOUZLO PSANÍ KNIH.
Ještě jedenkrát děkuji za vše a přeji klidné dny!
Alena Výborná
Ještě jedenkrát děkuji za vše a přeji klidné dny!
Alena Výborná
Ahoj Dano,
nezúčastnila jsem se toho zpravodajského sezení, což mě zrovna mrzí. Pod dojmem zadání (reportáž či článek z nějaké akce pro regionální periodikum) jsem už v prosinci připravila zprávu o vánočním koncertě, ale nevím, jestli je to takto ono nebo jestli jsem mimo.
Díky Hana
Ahoj Dano, kombinace Tvých kurzů tvůrčího psaní a výcvikových kurzů mi do života přinesly úplně nové nástroje, jak se dostat blíže k sobě. Díky reakcím lidí na to, co píšu, jsem pochopila, že mám dar ukázat jim něco, co sami neumí vyjádřit. A já bych je to ráda naučila. Protože přesně jak učíš ty nás, psaní je dovednost. Chtěla bych je naučit, jak psát pro sebe tak, aby je to pustilo dál do jejich vnitřního světa, aby získali nový podporující nástroj osobní terapie.
Začala jsem tvořit on-line kurz terapeutického psaní.
V průběhu kurzu budeme společně vracet slovům jejich skutečný význam. Očistíme je, abyste je mohli postavit na správné místo ve vašem příběhu.
Slova mají ohromnou moc. Sama o sobě nejsou zlá ani dobrá. Svou energii získají až záměrem, který do nich vložíme. Ubližující slova znovu otevírají naše rány, konejšivá je léčí a uzdravují. Spolu budeme hledat, jak taková slova pro sebe najít. Spousta našich přesvědčení, často nevědomých, vznikla v době, kdy jsme byli příliš malí a závislí na lidech kolem nás.
Mnoho z nich bylo spleteno omezujícími slovy – nedělej, nemůžeš, nedokážeš. Další přísadou byla slova hodnotící – špatně, pomalu, hlasitě, zbrkle. A tou poslední slova potvrzující – vždycky, nikdy, pokaždé. Takové zaklínání slovy se napojí na magické myšlení dítěte a ono mu uvěří. Vyroste, ale ta slova a jejich prokletí nikam nezmizí. Naopak. Přicházejí opakovaně, aby omezující přesvědčení zpečetily znovu a znovu.
Důvěra v sebe a svět se schová za jejich závojem. Společným sdílením a vzájemnou podporou budeme hledat cestu, jak znovu objevit onu ztracenou energii magického myšlení, plnou nadšení, odvahy a přesvědčení, že všechno možné. Budeme hledat protikouzla. Správná slova, která nám umožní odložit závoj a vidět skutečně sebe sama. Slova, skrze která najdeme ztracenou důvěru a začneme opět objevovat a tvořit vlastní svět. Začneme psát svůj příběh. .
Milí přátelé!
Dělejte, co má smysl a přináší Vám radost. Obklopujte se lidmi, se kterými je Vám dobře. Otužujte se a moc nelenošte. Když je třeba, podejte pomocnou ruku. Objímejte svoje blízké. Prostě směrujte svou energii tam, kde to stojí za to. A buďte zdraví.
Dělejte, co má smysl a přináší Vám radost. Obklopujte se lidmi, se kterými je Vám dobře. Otužujte se a moc nelenošte. Když je třeba, podejte pomocnou ruku. Objímejte svoje blízké. Prostě směrujte svou energii tam, kde to stojí za to. A buďte zdraví.
To Vám přeje nejen v novém roce 2022
Dana
Ahoj, Dano,
přeju jen vše dobré s příchodem nového letopočtu. Ježíšek mi nadělil Sapiens od Harariho. Budu číst a přemýšlet o Tvém projektu. Zatím se vidím spíše v té druhé skupině, co si kutá na svých knihách, ale uvidíme...
|
| DUŠI NESPOUTÁŠ objednáte zde. |
Ahoj Dano,
Často slýcháme: „Čoveče, to byla taková paráda / hrůza / sranda / divná věc, že to nedovedu popsat. Dobrý spisovatel to musí umět popsat. Navíc tak, aby čtenáři běhal mráz po zádech, jak vše jasně uvidí před očima.
Psaní člověka povznáší, dává životu smysl. Spisovatel tvoří z ničeho něco, pátrá po ušlechtilosti a dobru. Když se mu to povede, čtenář je ušlechtilejší, lepší. A. Lustig
Pište svůj příběh jako detektivku tak, aby ho čtenář hltal a neustále se ptal, co bude dál. J. Vaňková
Čtenář musí vidět váš příběh jako film. J. Vaňková
Psaním vytváříte sen, do kterého zvete své čtenáře. A nesmíte dovolit, aby vám kvůli autorským chybám ze snu vyskočili. J. Gardner
Životodárnou mízu beletrie tvoří barvité detaily, které vtahují čtenáře do děje. Vykreslují autentičnost situace a dodávají scénám důvěryhodnost. J. Gardner
Detail vytváří sen, bohatou hru v naší mysli. Nejednou nevidíme slova na stránce papíru, ale konkrétní obrazy – plačícího starce, usedlost v bouři… J. Gardner
V tragédii jsou události horší než zlé. Jde o neštěstí, které lidi potká, aniž by si ho zasloužili. Nechceme, aby se to stalo nám.
Komedie přestavuje laskavý posměch. Podle filmařů je humor otázkou vzdálenosti. Když natočíte zdálky člověka, jak uklouzne po banánové slupce, je to legrace. Ale jakmile divák vidí krev, jak si vyrazil zub o kámen, už to vůbec k smíchu není.
Každý spisovatel musí být vzdělaný a hodně číst, aby neobjevoval „spisovatelské kolo“. Porovnávat se s ostatními je nejlepším měřítkem vlastní tvorby.
Kdo se brání, neposlouchá.
Při dávání zpětné vazby vždycky mluvte jen za sebe. Je velký rozdíl, když řeknete: „To je blbost.“, nebo: „Já si myslím, že je to blbost.“
Za autora mluví jen slova na stránce papíru.
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit. Jinak tam nemá co dělat. A.P. Čechov
Literární pravda je pravdivější než pravda. A. Lustig
Psaní nesmí být nuda. A. Lustig
Lepší je napsat konkrétněji: „Kos zpívá na jabloni.“, než „Pták sedí na stromě.“
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu: „Zabiju tě!“ křičel. x Křičel, že ho zabije.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Psaní je řemeslo jako mnohé jiné. Má svá pravidla, která musíte znát.
Pravidla musíte znát, ale dají se porušovat, pokud to funguje.
Již Aristoteles ve 4. století před naším letopočtem zakódoval základní pravidla psaní v Poetice.
Je lepší napsat vymyšlený příběh, kterému čtenář věří, než líčit pravdivé historiky ze života, kterým nikdo nerozumí.
To, že se vám příběh skutečně stal, vás nezbavuje povinnosti napsat o něm uvěřitelným a přehledným způsobem.
Nesmíte psát: „Ten je chytrej, blbej, mazanej…“ Musíte popsat akci, z níž vlastnosti postav vyplynou podle toho, jak postava jedná, mluví či myslí. A. Lustig
Už z toho, jak vaše postavy mluví, by měl čtenář poznat jejich vlastnosti.
Každá povídka se má podobat ledové kře. Devět desetin pluje pod hladinou a jen jedna nad hladinou. Autor musí o svých postavách vědět vše, přestože to do příběhu nenapíše. E. Hemingway
Popis začíná představou toho, co chcete, aby čtenář prožíval. Pak to přenesete na papír a tím umožníte čtenáři, aby se příběhu zúčastnil i svými smysly.
Popis je kulisou pro příběh. A o každém popisu se dá říct, že nemusí pršet, stačí, když kape. S. King
Psaní beletrie se podobá hudbě. Texty fungují muzikálně – mají rytmus, tempo, refrény, v nichž se některé motivy vracejí. Poznáte to, když povídku čtete nahlas. Okamžitě zjistíte, co drhne, kde text potřebuje vylepšit. J. Rudiš
V mnoha případech, kdy čtenář odloží knihu, protože „ho začala nudit“ za to může spisovatel, který se nechal unést svými popisnými schopnostmi a pustil ze zřetele to nejdůležitější – totiž že příběh se musí pořád vyvíjet. S. King
Pište, jak vám zobák narostl. Nesnažte se šroubovat věty do krkolomných konstrukcí jako: „Bylo podřezáno prase za použití nože za účelem získání jitrnice.“
Vyvarujte se používání sloves v pasivních tvarech: „Líbání s Maruškou bude mnou vždycky pamatováno jako počátek mých sexuálních zkušeností.“
Účelem sprostých slov v textu je šokovat. Když jejich užívání přeženete, stanou se samoúčelnými. Výjimkou je líčení prostředí, k němuž vulgarity patří.
Když opakujete brzy za sebou slova stejného slovního základu, i napínavý příběh ztrácí energii. Stačí najít vhodná synonyma.
Pozor na nahodilé rýmy. Aniž si toho všimnete, úplně vám rozbourají dramatickou situaci: „Uviděl jsem ptáky, pak to bouchlo, všechno vylétlo do vzduchu a já taky.“
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáte krátkými, používáte odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Uvědomte si, že jste zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíte vědět, s jakým materiálem zacházíte a jak ho poskládáte dohromady. A. Lustig
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí. K. Dvořáková
Když napíšete strašně jemnou povídku a bude to pořád samá něha, vznášení se na obláčku, tak potřebujete, aby hrdinové spadli tvrdě na zem a šlápli do hovna. Jinak se čtenář unudí.
Nikdy svou povídku nezačínejte „od Adama“. Nejspolehlivěji čtenáře získáte, když začnete napínavou akcí či dramatickým dialogem. A. Lustig
Když vyprávíte o chlapovi, která zavraždil svou milenku, vypusťte, že se „v malé vesničce u Košic narodil kočímu a služce na statku zlobivý chlapeček“. Lepší je vybalit to hned: Najednou se naštval a vrazil jí kudlu do břicha. A. Lustig
Jak začít? Vezměte své postavy a hoďte je hned do průšvihu. Pak sledujte a popisujte, co budou dělat.
Vždycky, když odevzdáváte svůj příběh z ruky, musí z něj být jasné, proč jste ho napsali, co jste jím chtěli říct.
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Každý příběh má tři základní části. Hemingway tomu říká včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek nebo představení, zápletka, rozuzlení.
Spisovatel chce, aby se v jeho kapce rosy zrcadlilo celé nebe. A. Lustig
Je pět hlavních témat literatury, která se pořád opakují a prolínají: láska, moc a manipulace, člověk si hraje na boha, zločin, trest. A. Lustig
Nejlepší autoři dokázali postihnout člověka své doby. A. Lustig
Proces při psaní realistické povídky a bajky se moc neliší. Autor bajek jen na začátku poněkud opraví přírodní zákony, ale jakmile čtenář kývne na tuto změnu, musejí jeho hrdinové vystupovat jako předvídatelné postavy, vycházející ze své přirozené motivace (např. mluvící vrána, strom nebo hodiny si musejí povídat tak, aby je čtenář rozpoznal). J. Gardner
Nepište svůj příběh přesně tak, jak do detailu probíhal. Vyberte jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit.
Literární pravda znamená, že vám čtenář věří a že se v příběhu, i když je vymyšlený, orientuje.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii. P. Šebestová
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Vypusťte podrobnosti, které nejsou pro vaši historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilujte.
Zjednodušujte a nechytejte moc zajíců najednou.
První věta musí být úderná a zapamatovatelná. Poslední věta rovněž. Vypište si pár prvních a posledních vět z vašich oblíbených knih. A. Lustig
Kdybyste dostali jeden dolar, abyste si koupili čtenáře, 80 centů stojí titulek a 20 centů první věta. Pokud nezaujmete, dolar je fuč. J. Chrást
O čem psát? Mít, co říct. J. Chrást
I nejlepší spisovatelé museli projít perným obdobím škrtání, přepisování a nekonečných úprav.
Teprve, je-li začátečník ochoten vyhodit ze svého příspěvku první odstavec, který mu dal nejvíc práce, je na dobré cestě stát se spisovatelem.
Uvažuje takhle manažer, malé dítě, maminka? Pokud spisovatel postupuje správně, čtenář odpoví vždycky: ANO. Pokud se tak nestane, čtenář o autorově vyprávění pochybuje, byť by šlo o reálný příběh.
Psaní je dřina. Je to složitější, než zasadit semeno na poli. Je to spíš jako lámat skály. Vyjde vám první knížka a rádi byste napsali další příběh snadněji. Jenže to nejde. Příští román je stejně těžký jako předešlý… A. Lustig
Když napíšete hezkou knížku, jste jako autoři mrtví pro tu další. I když vám všichni tvrdí, že jste mistři, musíte se pro nový román znovu narodit. A. Lustig
Každý nový příběh má jiné zákonitosti, které si musíte objevit. A vůbec vám nepomůže, že už jste něco napsali skvěle. Příště to musíte napsat znovu dobře, ale nikde nemáte záruku, že se vám to povede. A. Lustig
Kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce.
PÁR SLOV DANY EMINGEROVÉ, SPISOVATELKY, PUBLICISTKY A LEKTORKY TVŮRČÍHO PSANÍ
„Kdyby byla Země kulatá, ti dole by z ní padali do vesmíru,“ tvrdili po staletí mocní tohoto světa a pronásledovali učence, kteří hlásali něco jiného. Pak se vědění jako mávnutím proutku otočilo a lidé se začali smát těm, kteří u dávného bludu setrvali. To mám pořád někde vzadu v hlavě, když učím tvůrčí psaní, píšu knihy a jezdím po světě na reportáže, jejichž témata si sama vybírám. A jsem vděčná, že jsem díky novinářské profesi poznala spousty zajímavých lidí, kteří mi stále znovu a znovu otvírají oči…
Přestože miluju práci pro National Geographic, své nejtrvanlivější noviny mám v historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, kde mi prošly rukama všechny texty stálých přírodovědných expozic – Okna do pravěku a Zázraky evoluce. Tam jsem nastudovala tolik věcí! Věděli jste třeba, že naše území kdysi bývalo na jižní polokouli?
Jako malá holka jsem si myslela, že po celé Zeměkouli prší najednou, lidi všude jedí vepřo-knedlo-zelo a rodiče vyprávějí dětem pohádky o hloupém Honzovi a bludičkách. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že moře a pouště nejsou jen fantastickou kulisou pohádkových světů, že dárky na Vánoce skoro nikde nenosí Ježíšek a dokonce mnohde vůbec nemají lesy plné hub a rybníky s vodníky. Ale zase mají oceány, velehory, hurikány a sopky...
Ptala jsem se třeba na Azorských ostrovech při prohlídce lávou zalitého majáku, kdy bylo poslední zemětřesení. „Dnes ráno,“ koukl do mobilu průvodce. Když viděl mé zděšení, uklidňoval mě: „Pokud se země hýbe, velký výbuch nehrozí.“ Nato se zasnil s pohledem upřeným k bílé čepičce nejvyššího místního vulkánu a řekl, že miluje sníh a léta touží jet do Alp. „Jenže moje paní se bojí lavin.“
Prostě svět je všude jiný, jako jsou rozmanití lidé, každá rodina a každý národ, protože je formují úplně jiné věci, jiné dějinné události. Vlastně by byla nuda, kdyby si všichni mysleli totéž.
Příklad vidím i ve své rodině, kde všichni vzhlížejí k dědečkovi, o kterém jsem napsala svou první knížku LEGIONÁŘ A SNĚŽNÁ ŽENA. Projel celý svět, a když přišli komouši, vyhodili ho z práce a vzali mu všechny zásluhy i majetek.
Naopak druhý děda vyrůstal v chudobě, i v zimě musel chodit do školy bos a díky socialismu si hodně polepšil. Tak jeho názory toleruju, i když s nimi nesouhlasím.
A na respektu jsou postavené i kurzy tvůrčího psaní, které jsem převzala od spisovatele Arnošta Lustiga. Díky jeho charismatu a zkušenostem měly semináře obrovský filozofický i morální přesah. Nešlo o nějakou kuchařku s návodem na vaření románů. Kurzy v jeho podání byly vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Arnošt přežil holocaust a věděl, že každá generace si musí vybojovat svou vlastní svobodu. Říkal, že slušnost je jako pták nad mořem, stále musí mávat křídly, aby se neutopil.
Opravdu si považuji za čest, že mohu předávat dál, co mě tento vzácný člověk naučil. PSANÍ PODLE LUSTIGA je spíš klub spřízněných duší, v němž se hodně dozvídáte o řemesle, které se dá zvládnout jako každé jiné. Musíte však pochopit základní pravidla, a ta se v umění dají porušovat… pokud to funguje. A jak vaše příběhy působí na ostatní, to zkoušíte na bezpečné půdě kurzu. Právě díky upřímné zpětné vazbě se posouváte jako blesk.
Zásadní ovšem je vyjadřovat se laskavě s respektem k názoru druhých, kritizovat konstruktivně, aby autor měl chuť se dál zlepšovat a vlastně lačnil po odstranění slabších míst v textu. Takhle učím psát lékaře, manažery, babičky, studenty, vědce. Pořádáme autorská čtení a autogramiády v Divadle Dobeška. Po třinácti letech výuky jsem ve své knihovně pyšná na celý foch s knížkami, které vydali frekventanti mých kurzů.
S manželem Petrem Pravdou, bývalým válečným zpravodajem, učíme také psaní cestopisů. Naši žáci publikují v médiích a jejich texty si můžete přečíst i na stránkách tohoto vydání Koktejlu.
Dana Emingerová
Duši nespoutáš je za mě jedna z nejlepších povídkových knížek Tvých studentů!
Knížky čtu vždycky na jeden zátah, ale tohle jsem kouskovala.
Najednou je to moc!
Fakt síla.
Obdivuji Tě, že jsi na toho kluka měla tolik gtrpělivosti!
Kamila Mašková
Kamila Mašková
Milá Dano,
podzim byl pro mne velice hektický a závěr roku 2021 obzvlášť. Dva literární kurzy s Tebou a jeden, odkládaný víkend s kamarádkou mne doslova zachránily před kolapsem. Posílám povídku Paměť.
Vynasnažím se, aby mi nějaký víkend vyšel a mohla jsem opět jet na kurz.
Radana Vodičková
podzim byl pro mne velice hektický a závěr roku 2021 obzvlášť. Dva literární kurzy s Tebou a jeden, odkládaný víkend s kamarádkou mne doslova zachránily před kolapsem. Posílám povídku Paměť.
Vynasnažím se, aby mi nějaký víkend vyšel a mohla jsem opět jet na kurz.
Radana Vodičková
Za podporu na cestě ke znovuobjevování radosti z psaní děkuji Daně Emingerové 🌹 a jejímu kurzu Psaní podle Lustiga. Na webových stránkách tam najdete moje texty, které Dana vybrala ke zveřejnění, což mě velmi těší a zároveň motivuje k dalšímu psaní. Založila jsem ❤️ Čtenářský klub "Hřeším životem" ❤️, který je svobodným prostorem pro všechny, kdo tvoří svůj vlastní život. Ve skupině jste kdykoliv vítáni. ❤
 |
| Mimořádný on-line kurz scenáristiky s režisérem a hercem Milanem Šteindlerem 20. 6. 2022 |
 |
| 7. lekce dlouhodobého kurzu 5. ledna 2023 |
Často slýcháme: „Čoveče, to byla taková paráda / hrůza / sranda / divná věc, že to nedovedu popsat. Dobrý spisovatel to musí umět popsat. Navíc tak, aby čtenáři běhal mráz po zádech, jak vše jasně uvidí před očima.Psaní člověka povznáší, dává životu smysl. Spisovatel tvoří z ničeho něco, pátrá po ušlechtilosti a dobru. Když se mu to povede, čtenář je ušlechtilejší, lepší. A. Lustig
Pište svůj příběh jako detektivku tak, aby ho čtenář hltal a neustále se ptal, co bude dál. J. Vaňková
Čtenář musí vidět váš příběh jako film. J. Vaňková
Psaním vytváříte sen, do kterého zvete své čtenáře. A nesmíte dovolit, aby vám kvůli autorským chybám ze snu vyskočili. J. Gardner
Životodárnou mízu beletrie tvoří barvité detaily, které vtahují čtenáře do děje. Vykreslují autentičnost situace a dodávají scénám důvěryhodnost. J. Gardner
Detail vytváří sen, bohatou hru v naší mysli. Nejednou nevidíme slova na stránce papíru, ale konkrétní obrazy – plačícího starce, usedlost v bouři… J. Gardner
V tragédii jsou události horší než zlé. Jde o neštěstí, které lidi potká, aniž by si ho zasloužili. Nechceme, aby se to stalo nám.
Komedie přestavuje laskavý posměch. Podle filmařů je humor otázkou vzdálenosti. Když natočíte zdálky člověka, jak uklouzne po banánové slupce, je to legrace. Ale jakmile divák vidí krev, jak si vyrazil zub o kámen, už to vůbec k smíchu není.
Každý spisovatel musí být vzdělaný a hodně číst, aby neobjevoval „spisovatelské kolo“. Porovnávat se s ostatními je nejlepším měřítkem vlastní tvorby.
Kdo se brání, neposlouchá.
Při dávání zpětné vazby vždycky mluvte jen za sebe. Je velký rozdíl, když řeknete: „To je blbost.“, nebo: „Já si myslím, že je to blbost.“
Za autora mluví jen slova na stránce papíru.
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit. Jinak tam nemá co dělat. A.P. Čechov
Literární pravda je pravdivější než pravda. A. Lustig
Psaní nesmí být nuda. A. Lustig
Lepší je napsat konkrétněji: „Kos zpívá na jabloni.“, než „Pták sedí na stromě.“
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu: „Zabiju tě!“ křičel. x Křičel, že ho zabije.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Psaní je řemeslo jako mnohé jiné. Má svá pravidla, která musíte znát.
Pravidla musíte znát, ale dají se porušovat, pokud to funguje.
Již Aristoteles ve 4. století před naším letopočtem zakódoval základní pravidla psaní v Poetice.
Je lepší napsat vymyšlený příběh, kterému čtenář věří, než líčit pravdivé historiky ze života, kterým nikdo nerozumí.
To, že se vám příběh skutečně stal, vás nezbavuje povinnosti napsat o něm uvěřitelným a přehledným způsobem.
Nesmíte psát: „Ten je chytrej, blbej, mazanej…“ Musíte popsat akci, z níž vlastnosti postav vyplynou podle toho, jak postava jedná, mluví či myslí. A. Lustig
Už z toho, jak vaše postavy mluví, by měl čtenář poznat jejich vlastnosti.
Každá povídka se má podobat ledové kře. Devět desetin pluje pod hladinou a jen jedna nad hladinou. Autor musí o svých postavách vědět vše, přestože to do příběhu nenapíše. E. Hemingway
Popis začíná představou toho, co chcete, aby čtenář prožíval. Pak to přenesete na papír a tím umožníte čtenáři, aby se příběhu zúčastnil i svými smysly.
Popis je kulisou pro příběh. A o každém popisu se dá říct, že nemusí pršet, stačí, když kape. S. King
Psaní beletrie se podobá hudbě. Texty fungují muzikálně – mají rytmus, tempo, refrény, v nichž se některé motivy vracejí. Poznáte to, když povídku čtete nahlas. Okamžitě zjistíte, co drhne, kde text potřebuje vylepšit. J. Rudiš
V mnoha případech, kdy čtenář odloží knihu, protože „ho začala nudit“ za to může spisovatel, který se nechal unést svými popisnými schopnostmi a pustil ze zřetele to nejdůležitější – totiž že příběh se musí pořád vyvíjet. S. King
Pište, jak vám zobák narostl. Nesnažte se šroubovat věty do krkolomných konstrukcí jako: „Bylo podřezáno prase za použití nože za účelem získání jitrnice.“
Vyvarujte se používání sloves v pasivních tvarech: „Líbání s Maruškou bude mnou vždycky pamatováno jako počátek mých sexuálních zkušeností.“
Účelem sprostých slov v textu je šokovat. Když jejich užívání přeženete, stanou se samoúčelnými. Výjimkou je líčení prostředí, k němuž vulgarity patří.
Když opakujete brzy za sebou slova stejného slovního základu, i napínavý příběh ztrácí energii. Stačí najít vhodná synonyma.
Pozor na nahodilé rýmy. Aniž si toho všimnete, úplně vám rozbourají dramatickou situaci: „Uviděl jsem ptáky, pak to bouchlo, všechno vylétlo do vzduchu a já taky.“
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáte krátkými, používáte odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Uvědomte si, že jste zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíte vědět, s jakým materiálem zacházíte a jak ho poskládáte dohromady. A. Lustig
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí. K. Dvořáková
Když napíšete strašně jemnou povídku a bude to pořád samá něha, vznášení se na obláčku, tak potřebujete, aby hrdinové spadli tvrdě na zem a šlápli do hovna. Jinak se čtenář unudí.
Nikdy svou povídku nezačínejte „od Adama“. Nejspolehlivěji čtenáře získáte, když začnete napínavou akcí či dramatickým dialogem. A. Lustig
Když vyprávíte o chlapovi, která zavraždil svou milenku, vypusťte, že se „v malé vesničce u Košic narodil kočímu a služce na statku zlobivý chlapeček“. Lepší je vybalit to hned: Najednou se naštval a vrazil jí kudlu do břicha. A. Lustig
Jak začít? Vezměte své postavy a hoďte je hned do průšvihu. Pak sledujte a popisujte, co budou dělat.
S. King
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vašemu hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Pokud opakujete slova stejného slovního základu, musíte tak činit vědomě, pak má opakování funkci naléhavého důrazu: „Slíbila jsem, že vás naučím psát. A já vás to naučím.“
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vašemu hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Pokud opakujete slova stejného slovního základu, musíte tak činit vědomě, pak má opakování funkci naléhavého důrazu: „Slíbila jsem, že vás naučím psát. A já vás to naučím.“
Vždycky, když odevzdáváte svůj příběh z ruky, musí z něj být jasné, proč jste ho napsali, co jste jím chtěli říct.
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Každý příběh má tři základní části. Hemingway tomu říká včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek nebo představení, zápletka, rozuzlení.
Spisovatel chce, aby se v jeho kapce rosy zrcadlilo celé nebe. A. Lustig
Je pět hlavních témat literatury, která se pořád opakují a prolínají: láska, moc a manipulace, člověk si hraje na boha, zločin, trest. A. Lustig
Nejlepší autoři dokázali postihnout člověka své doby. A. Lustig
Proces při psaní realistické povídky a bajky se moc neliší. Autor bajek jen na začátku poněkud opraví přírodní zákony, ale jakmile čtenář kývne na tuto změnu, musejí jeho hrdinové vystupovat jako předvídatelné postavy, vycházející ze své přirozené motivace (např. mluvící vrána, strom nebo hodiny si musejí povídat tak, aby je čtenář rozpoznal). J. Gardner
Nepište svůj příběh přesně tak, jak do detailu probíhal. Vyberte jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit.
Kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce.
S. King
Literární pravda znamená, že vám čtenář věří a že se v příběhu, i když je vymyšlený, orientuje.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii. P. Šebestová
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Vypusťte podrobnosti, které nejsou pro vaši historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilujte.
Zjednodušujte a nechytejte moc zajíců najednou.
První věta musí být úderná a zapamatovatelná. Poslední věta rovněž. Vypište si pár prvních a posledních vět z vašich oblíbených knih. A. Lustig
Kdybyste dostali jeden dolar, abyste si koupili čtenáře, 80 centů stojí titulek a 20 centů první věta. Pokud nezaujmete, dolar je fuč. J. Chrást
O čem psát? Mít, co říct. J. Chrást
I nejlepší spisovatelé museli projít perným obdobím škrtání, přepisování a nekonečných úprav.
Teprve, je-li začátečník ochoten vyhodit ze svého příspěvku první odstavec, který mu dal nejvíc práce, je na dobré cestě stát se spisovatelem.
Uvažuje takhle manažer, malé dítě, maminka? Pokud spisovatel postupuje správně, čtenář odpoví vždycky: ANO. Pokud se tak nestane, čtenář o autorově vyprávění pochybuje, byť by šlo o reálný příběh.
Psaní je dřina. Je to složitější, než zasadit semeno na poli. Je to spíš jako lámat skály. Vyjde vám první knížka a rádi byste napsali další příběh snadněji. Jenže to nejde. Příští román je stejně těžký jako předešlý… A. Lustig
Když napíšete hezkou knížku, jste jako autoři mrtví pro tu další. I když vám všichni tvrdí, že jste mistři, musíte se pro nový román znovu narodit. A. Lustig
Každý nový příběh má jiné zákonitosti, které si musíte objevit. A vůbec vám nepomůže, že už jste něco napsali skvěle. Příště to musíte napsat znovu dobře, ale nikde nemáte záruku, že se vám to povede. A. Lustig
Kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce.
S. King
PÁR SLOV DANY EMINGEROVÉ, SPISOVATELKY, PUBLICISTKY A LEKTORKY TVŮRČÍHO PSANÍ
„Kdyby byla Země kulatá, ti dole by z ní padali do vesmíru,“ tvrdili po staletí mocní tohoto světa a pronásledovali učence, kteří hlásali něco jiného. Pak se vědění jako mávnutím proutku otočilo a lidé se začali smát těm, kteří u dávného bludu setrvali. To mám pořád někde vzadu v hlavě, když učím tvůrčí psaní, píšu knihy a jezdím po světě na reportáže, jejichž témata si sama vybírám. A jsem vděčná, že jsem díky novinářské profesi poznala spousty zajímavých lidí, kteří mi stále znovu a znovu otvírají oči…
Přestože miluju práci pro National Geographic, své nejtrvanlivější noviny mám v historické budově Národního muzea na Václavském náměstí, kde mi prošly rukama všechny texty stálých přírodovědných expozic – Okna do pravěku a Zázraky evoluce. Tam jsem nastudovala tolik věcí! Věděli jste třeba, že naše území kdysi bývalo na jižní polokouli?
Jako malá holka jsem si myslela, že po celé Zeměkouli prší najednou, lidi všude jedí vepřo-knedlo-zelo a rodiče vyprávějí dětem pohádky o hloupém Honzovi a bludičkách. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistila, že moře a pouště nejsou jen fantastickou kulisou pohádkových světů, že dárky na Vánoce skoro nikde nenosí Ježíšek a dokonce mnohde vůbec nemají lesy plné hub a rybníky s vodníky. Ale zase mají oceány, velehory, hurikány a sopky...
Ptala jsem se třeba na Azorských ostrovech při prohlídce lávou zalitého majáku, kdy bylo poslední zemětřesení. „Dnes ráno,“ koukl do mobilu průvodce. Když viděl mé zděšení, uklidňoval mě: „Pokud se země hýbe, velký výbuch nehrozí.“ Nato se zasnil s pohledem upřeným k bílé čepičce nejvyššího místního vulkánu a řekl, že miluje sníh a léta touží jet do Alp. „Jenže moje paní se bojí lavin.“
Prostě svět je všude jiný, jako jsou rozmanití lidé, každá rodina a každý národ, protože je formují úplně jiné věci, jiné dějinné události. Vlastně by byla nuda, kdyby si všichni mysleli totéž.
Příklad vidím i ve své rodině, kde všichni vzhlížejí k dědečkovi, o kterém jsem napsala svou první knížku LEGIONÁŘ A SNĚŽNÁ ŽENA. Projel celý svět, a když přišli komouši, vyhodili ho z práce a vzali mu všechny zásluhy i majetek.
Naopak druhý děda vyrůstal v chudobě, i v zimě musel chodit do školy bos a díky socialismu si hodně polepšil. Tak jeho názory toleruju, i když s nimi nesouhlasím.
A na respektu jsou postavené i kurzy tvůrčího psaní, které jsem převzala od spisovatele Arnošta Lustiga. Díky jeho charismatu a zkušenostem měly semináře obrovský filozofický i morální přesah. Nešlo o nějakou kuchařku s návodem na vaření románů. Kurzy v jeho podání byly vědou o člověku, o slušnosti, dobru a zlu, o nadčasových hodnotách literatury. Arnošt přežil holocaust a věděl, že každá generace si musí vybojovat svou vlastní svobodu. Říkal, že slušnost je jako pták nad mořem, stále musí mávat křídly, aby se neutopil.
Opravdu si považuji za čest, že mohu předávat dál, co mě tento vzácný člověk naučil. PSANÍ PODLE LUSTIGA je spíš klub spřízněných duší, v němž se hodně dozvídáte o řemesle, které se dá zvládnout jako každé jiné. Musíte však pochopit základní pravidla, a ta se v umění dají porušovat… pokud to funguje. A jak vaše příběhy působí na ostatní, to zkoušíte na bezpečné půdě kurzu. Právě díky upřímné zpětné vazbě se posouváte jako blesk.
Zásadní ovšem je vyjadřovat se laskavě s respektem k názoru druhých, kritizovat konstruktivně, aby autor měl chuť se dál zlepšovat a vlastně lačnil po odstranění slabších míst v textu. Takhle učím psát lékaře, manažery, babičky, studenty, vědce. Pořádáme autorská čtení a autogramiády v Divadle Dobeška. Po třinácti letech výuky jsem ve své knihovně pyšná na celý foch s knížkami, které vydali frekventanti mých kurzů.
S manželem Petrem Pravdou, bývalým válečným zpravodajem, učíme také psaní cestopisů. Naši žáci publikují v médiích a jejich texty si můžete přečíst i na stránkách tohoto vydání Koktejlu.
Dana Emingerová
