Co jsme se naučili
 |
| Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018 |
Přemýšlej, co svým textem chceš říct.
Piš jen to, co je důležité, pozor na zdlouhavé popisy.
Na začátku textu čtenáře "zaháčkuj".
Nehodnoť situaci za čtenáře, napiš to tak, aby to čtenář prožil sám.
Literární pravda se nemusí shodovat se skutečností, ale čtenář musí všemu věřit.
Velkým přínosem pro mě bylo, že jsem si uvědomila a zapamatovala fakt, že "míň je víc".
Necpat do příběhu zbytečnosti, tak nedůležité postavy, tak nepotřebná slova.
Pak se mi vrylo do paměti i to, že přímá řeč povídku tak nějak rozsvítí a dá jí spád.
Účastníci kurzu na Konzervatoři Jaroslava Ježka
Piš jen to, co je důležité, pozor na zdlouhavé popisy.
Na začátku textu čtenáře "zaháčkuj".
Nehodnoť situaci za čtenáře, napiš to tak, aby to čtenář prožil sám.
Literární pravda se nemusí shodovat se skutečností, ale čtenář musí všemu věřit.
Velkým přínosem pro mě bylo, že jsem si uvědomila a zapamatovala fakt, že "míň je víc".
Necpat do příběhu zbytečnosti, tak nedůležité postavy, tak nepotřebná slova.
Pak se mi vrylo do paměti i to, že přímá řeč povídku tak nějak rozsvítí a dá jí spád.
Účastníci kurzu na Konzervatoři Jaroslava Ježka
V sobotu k ránu jsem se probudila a napadlo mě: „To je krásné ráno“.
Další myšlenka byla: „Hemingway si platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa“.
V polosnu jsem se snažila vymyslet jak nahradit slovo „krásný“ za sloveso. To mně nešlo, tak jsme raději vstala a pokračovala ve čtení.
Některé věci jsem si podtrhala, tak si jí ještě jednou projdu a vypíšu ZÁSADY, abych je měla na očích, až mi dáte další úkol.
Jitka Zámečníková
PS.
Jak by to nejspíš udělal Hemingway? Uvedl by: "To je ráno!" A pak by to krásné ráno přenádherně popsal...
To je ráno! Den volna. Z kuchyně voní káva, vajíčka a čerstvě upečený chléb.
Moc moc moc děkuju, že můžu navštěvovat tvé kurzy, jsou pro mne náramným přínosem. Hodně to pro mě znamená.
Míša Brychtová
„Nemám je ráda.“„Pojď, uděláš to dnes a máš klid.“
„Nikdy jsem domácí úkoly neměla ráda.“
„Ale jsou důležité.“
Sedím ve svém pokoji, který vzletně nazývám relaxační zónou po své vnitřní hádce.
V babiččině mikině, s nohami na stole. Se sladkou chutí po snědených palačinkách vdechuji v rámci aromaterapie vonnou svíčku. V klíně mi leží živel.
Zakusují se do prvních slov a oklepu se. Venku se vážně ochladilo. Měkká deka zastupuje vrchního topiče elektrárenského, který si dnes vzal zřejmě neohlášené volno.
„Základ je přečíst si pořádně zadání,“ mihne se mi hlavou vzpomínka na nejednoho učitele. Zodpovědně listuji ve svých poznámkách. Přečíst kapitolu strana 64-75. Zjistit, jakými způsoby se posouvá děj při psaní. Napsat k tomu 15 řádků.
Zkřehlými prsty otáčím listy knihy. Prudká bolest přeruší mou fantazii a připomene mi vlastnictví diagnózy zmrzlého ramene. Snad mi ve jménu všeho zmrzlého nezamrzne i úsměv na rtech. Jsem v klidu. V tajné společnosti pana Arnošta to nehrozí.
Z bedniček nikoliv bio, ale repro zní retro píseň „ne pětku ne, já jsem v tom nevinně“. No to je nápad. Raduji se. Takhle to řeknu, když se mi nepodaří splnit zadání.
Číslo pět, zdá se opravdu žije.
Na každém kurzu mám napsat pět věcí, které mi kurz dal.
Teď už je budu psát popáté.
Způsobů, jak se posouvá děj je taky pět.
Mám napsat cca 15 řádků, což je tři po pěti. Nebo pět po třech?
A to nemám odvahu ani pomyslet, jaká nedostatečná známka mi může hrozit na kvalifikační stupnici.
Milý čtenáři a posluchači. Zodpovědně se ujímám svého domácího úkolu. Tedy slyš:Co by věčný žák velmi si uvědomuji, jak je pro psaní důležitý popis děje.
Jsem ráda, že mě vidíš jako korpulentní podivínku trpící samomluvou. Čichačku vůni. Závislou na sladkém a jiných neřestech, o čemž jasně svědčí vystřelená flinta na zdi v podobě živlu v klíně.
Ocitla jsem se ve slepé uličce. Nevím, jak pokračovat a uchyluji se k umělému řešení. Věřím, že nejen pohádky mají šťastný konec, ale i můj úkol bude dokonán. Vyzývám tedy všechny nadpřirozené dobré duše k překlenutí tohoto hluchého místa. Díky jejich pomocí jsem zvládla nejen tento odstavec, ale i praktické vysvětlení jak posunout děj.
Jsem zpátky. A taky jsem si vzpomněla, co dalšího nesmí chybět mezi řádky.
Je mezi námi zvláštní přátelství. Ubližují i pomáhají. Zůstávají v pozadí i derou se na povrch. Kreslí úsměv i slzy. Umějí vyvolat radost i zlost. Voní i zapáchají. Toužíme je buď navždy zachovat nebo navždy vymazat. Když jsou s námi, je s námi duha. Když odejdou, berou nás sebou. Touhy a vzpomínky.
Pokud si říkáš, milý čtenáři, co přijde teď, tak mám vážně radost. Jsi pozorný a skvělý matematik, takže Tě nepřekvapí, že se spolu blížíme k bodu čtyři a pět. Tušíš konec. Ten, tak nějak podvědomě tušíme všichni, jen si ho nechceme připustit. Zbytečně. Neboť na každém konci čeká nový začátek.
Snad podařil se mi vykreslit můj podvečerní charakter. Odkládám deku a dívám se do plamene voňavé svíčky. Můj prstoklad mě zahřál. Uvnitř i vně cítím příjemné teplo.
V klíně mi leží živel.
Jedna z mých milovaných dam v souhvězdí Knih.
Živel Lustig.
Hana Kavalová
•čtenáře je třeba zaujmout již v první větě, aby vůbec četl dále
•je třeba myslet na to, že čtenář můj příběh nezažil a nemohu tedy sázet na jednoduché zkratky, které "mi připadají jasné"
•zajímavý - byť i jen krátký příběh - pomůže čtenáři zapamatovat si celý text
•hned na začátku musím vědět, o čem chci psát a zbytečný balast do textu nedávat, neumisťovat do příběhu zbytečné
elementy, které příběh nikam neposouvají a naopak působí zmatek, proč je autor vůbec v příběhu zmiňuje
•a spíše jen můj osobní postřeh: mnohem lépe si pamatuji příběhy, které si umím vizualizovat. Stačí jen krátká, jakoby mimochodem, zmínka o prostředí, o barvě vlasů apod., to umožní mé fantazii "rozeběhnout se" a celý příběh si dotvořit. Samozřejmě, že ve skutečnosti se příběh stal asi trochu jinak, ale co na tom záleží, hlavně, že mne aspoň něčím obohatil, i kdyby to byl jen pocit, že "tam bylo hezky", "že se mají lidi rádi" apod.
Jana Prošková
 |
| Česká spořitelna Akademie BI 2016 |
- text napsat, nechat uležet, pak pilovat. Nesnažit se dovést k dokonalosti hned
- začátek musí zaujmout - jinak hrozí, že čtenář dílko odloží
- nevnucovat čtenáři kde je dobro a kde zlo, nechat na něm, pouze nechat osoby jednat
- držet úhel pohledu, např. ich-forma nebo 3. osoba, nemíchat
Martin Zvoníček
1.První věta díla je velmi důležitá, musí zaujmout čtenáře, aby četl dále.
2.Nejde psát příběh bez postav.
3.Jsou postavy plastické (více reálné, vyvíjí se, musí se popsat) a ploché (jako v pohádkách, hloupý Honza).
4.V příběhu musí být hrdina a antihrdina.
5.Každá postava musí mít ke svým činům motivaci.
Václav K.
 |
| Vánoce 2018 |
- ideální čtenář souvisí vždy s cílovou skupinou, které je příběh určen
podle cílové skupiny volím také "ideálního čtenáře", který by měl do této skupiny zapadat, abych dostala adekvátní zpětnou vazbu k příběhu
- první věta příběhu je vlastně jakýsi "Háček", kterým můžeme vtáhnout do děje. Pokud není chytlavý, může čtenář knížku odložit;
- háček může být i může to být i přímá řeč
- postava je nosným článkem příběhu, bez ní se nedá příběh napsat
- je plastická = mění se v čase) nebo plochá,
- pokud o postavě píši, musím o ní vědět mnohem víc, než se objeví v příběhu
- každá postava má k činům nějakou motivaci, kapacitu
v každém příběhu by měl být nějaký konflikt, který je nositelem příběhu, bez něj je to nuda :-)
Lekce se mi moc líbila. Musím říci, že jsem netušila, že tak rychle dokážeme napsat tolik možných variant příběhů na jedno téma :-)
Hana Máchová
b) Příběh by měl být věcně správný.
c) Ideální čtenář je ten, který je po přečtení k autorovi upřímný. Ideální čtenář by měl být z cílové skupiny, pro kterou je kniha určena.
d) Při psaní odborných článků je důležité začínat tím nejdůležitějším.
e) V každém příběhu by měl být hrdina i antihrdina.
Helena Hráská
Předmět a hodiny hodnotím velmi pozitivně. Imponuje mi systém, kterým učíte. Líbí se mi, že jste využila zkušeností nabraných během kurzů s panem Lustigem a přenesla je do vlastní výuky. Jsem velmi systematický a cílevědomý člověk a cítil jsem vůči vám potřebný respekt, který byl stanoven právě smysluplnými cvičeními opřenými o vaše zkušenosti. O konkrétních věcech, které jsem se naučil, je těžké mluvit, protože člověk si přece jen odnáší celkový pocit a jednotlivé prvky ocení až časem, když se mu vybavují zpětně. Celkově cítím zlepšení mého pohledu na stavbu a formu příběhu. Také zlepšení v identifikaci vlastních chyb. Za všechny hodiny jsem moc rád a doufám, že Vás budu moct dál využít k rozvoji mého psaní.
Matyáš Tošovský
 |
| Pojišťovna UNIQA 2017-18 |
Drobné texty moc nezalidňovat, aby zůstaly přehledné.
Hodně může vysvětlit rovnou titulek krátkého textu.
Na první větě a odstavci záleží, jestli bude čtenář číst dál nebo to odloží.
Tisková zpráva má být na A4, delší sdělení v redakci nečtou.
Eva Svobodová, Uniqa
Za prvé – název článku musí být zajímavý a výstižný, aby zaujal pozornost čtenáře.
Za druhé – úvodní část textu by neměla obsahovat, důvod psaní textu, ale opět by měl zaujmout čtenáře.
Za třetí – text by neměl obsahovat konkrétní pocity autora (např. bála jsem se, čtenář z tohoto popisu se nezačne bát), ale čtenář by si tento pocit měl navodit z čteného textu.
Za čtvrté – text by neměl obsahovat moc zájmen, přídavných jmen apod., slovní vatu, měl by být věcný.
Za páté – text by měl být pochopitelný pro čtenáře.
Těším se na další lekci
Alena Kosová, ČEZ
Petra Šestáková, Fakulta designu a umění v Plzni
2. Neplatí pravidlo, že čím sofistikovanější jazyk, tím lépe.
3. Usnadni čtenáři život, aby nemusel dodatečně vyhledávat slova významy, které používáš.
4. Stavba zprávy:
a. Nejdůležitější informace patří nahoru (neutop ji dole)
b. Nepohřbila jsem to nejdůležitější?
c. Jsem si jista, že to čtenář dočte až sem?
5. Titulek je zprávou v kostce, musí upoutat a umožnit rychlou orientaci.
6. Nezapomeň: bryskně, přehršel = přes hrst, rozšafný = uvážlivý, moudrý
Lucie Urválková, finanční ředitelka pojišťovny Uniqa
I. Z hnusného i krásného může být nakonec smutné II. Píšeme líp než v muzeu III. Myslet na to, kdo je příjemcem textu IV. Muzea by mohla být našimi klienty
Věra Fischerová
 |
| Dobeška duben 2014 |
•psaní na internetu má svá pravidla, mám méně času na upoutání pozornosti
•hodnota informace v článku na internetu je největší na počátku
•na internetu je důležitý nadpis, musí zaujmout, ideálně by měl obsahovat nějaké sloveso a klíčové slovo
•velikost písma nesmí být menší než 11
•kurzíva je na internetu špatně čitelná
•pokud je text podtržený, měl by obsahovat aktivní odkaz
Hana Máchová, Česká spořitelna
 |
| Dobeška duben 2014 |
Příběh musí být "pravdivý". Čtenář mu musí věřit.
Příběh by měl být věcně správný.
Ideální čtenář je ten, který je po přečtení k autorovi upřímný. Ideální čtenář by měl být z cílové skupiny, pro kterou je kniha určena.
Při psaní odborných článků je důležité začínat tím nejdůležitějším.
V každém příběhu by měl být hrdina i antihrdina.
Helena Hráská, Česká spořitelna
 |
| Dobeška 25. listopadu 2017 |
show don’t tell
čtenář mi nevidí do hlavy
nepoužívat moc postav a moc různých témat
nepředpokládat znalosti
cestopis nemusí postupovat chronologicky a rozhodně by tam neměl začínat
Renata Landgráfová, egyptoložka
Bajka nemusí být jen o zvířatech, může být i o věcech, ale základ je, že na konci musí být ponaučení.O postavě musím jako autor vědět úplně všechno - co se dostane do knihy, je jen zlomek. Všechno to ale musí být uvěřitelné.
V rámci žánru je možné porušovat pravidla, ale musí se to umět. Pro začátek je dobré se jich přece jen držet.
Lída
Milá Dano,
víkend s Tebou a ostatními byl strašně fajn, pardon, velice pěkný. Mohu říci, těžko zapomenutelný. Děkuji. Literární zážitky dokázaly nemožné. Děkuji. Hezké, slunečné a pohodové dny.
Jarda Nosek
Kapitola z knihy Johna Gardnera Art of Fiction uvádí nejčastější a nejzásadnější chyby, které lidé dělají, když píší texty. Tyto chyby narušují čtenářovu představivost a fantazii. Čtenář tak místo samotného textu vnímá spíše chyby.Jmenujme si tedy ty nejzásadnější chyby:
- Nedostatek detailů nebo nešikovné vkládání detailů – čtenář potřebuje detaily, aby si udělal jasnou představu, o čem se mluví, zároveň však je potřeba využívat popis, kterému čtenář bude rozumět, proto pojmy jako reverzní turbína lze využít pouze v odborném technickém textu
- Konkrétní místo abstraktního – využijte k popisu situace co nejpřesnější popis, např. Kos zpíval na jabloni, místo Pták seděl na stromě.
- Neschopnost jít přímo k obrazu – dlouhé a složité popisy nejen čtenáře unavují, ale i nepomáhají v představení si situace, je proto potřeba jasně a stručně popsat situaci.- Neohrabané psaní – text musí působit přirozeně, proto je potřeba si dát pozor na:
o přílišná pasiva (typu Byl jsem kousnut tvým papouškem, místo Tvůj papoušek mě kousl)
o nebo nelogické využití slov v kontextu, kam nepatří (typu Jeho tváře vykazovaly červenou barvu.)
o je potřeba využívat pestrou slovní zásobu, neopakovat slova, neprodlužovat věty neustálým který, jenž, ale občas dát na konec věty tečku a nechat čtenáře vstřebat informace. Nedělat dlouhé a zbytečné popisy scény.
o Nelze také svévolně střídat ich-formu a er-formu
o Ne vždycky je pravdivost užitečná. Když někoho cituje a on je zaražený a říká: „Já asi vlastně asi fakt nevím,“ je lepší napsat, že je zaražený a neví.
- Problematická je také flinta na zdi, z níž se nikdy nevystřelí, o té jsme si ale říkali už hodně.
- V pochopení myšlenky také brání příliš mnoho odboček a vsuvek.
- V beletrii je také problematická sentimentalita (autor po nás chce, abychom zaujali kladný nebo odmítavý postoj k postavě, kterou ale stěží vykreslil), frigidita (autorovi nevěříme, že popisuje postavu přesně tak, jak se reálně chová, nevžil se do ní), a manýrismus (příliš afektovaných slov a výroků najednou, kdy si jen autor pomyslně vylévá své srdce)
Shrnuto a podtrženo, máme psát jasně, stručně, ale zároveň používat pestrá slova a metafory.
Nina Zemanová
po delší době Vás zase zdravíme.
Pořád odebíráme MF DNES (i když její obsah bereme vždy s rezervou, poučeni mj. textem "Žlutý baron"), jsme na ni zvyklí, já už ji čtu nějakých 40 let... Nu, a našli jsme s Vámi ten pěkný rozhovor o sametové revoluci... tak se mi ty časy zase oživily.
Dcerka je - zdá se - humanitně zaměřená, na svůj věk duševně vyspělá a zajímá se o literaturu atd., tak jsme ji s Vámi "seznámili".
Dívala se na Vaše stránky a tvůrčí psaní a pak se rozhodla, že Vám též napíše - viz níže.
Jinak doufám, že se máte výborně a těšíme se zase na nějaký román či podobně od Vás.
Se srdečným pozdravem
Renata, Renatka a Václav Pernegrovi,
Osek u Hořovic.
Dobrý den paní Emingerová,
obracím se na Vás s prosbou o radu nebo o malý tip. Jsem vášnivá čtenářka detektivek a thrillerů (nejen od severských a českých autorů). Také velice ráda píši vlastní slohy, např. vypravování, charakteristiku, úvahu... Mám ovšem pocit, že ve škole píšeme takovýchto prací málo a na nezajímavá témata. Již několikrát jsem se pokoušela o text dle své vlastní myšlenky, ovšem nikdy mi nepřipadal dobrý. Žádám Vás tedy o tip nebo nápad, jak bych se mohla ve psaní nějak zdokonalit, zda neznáte někoho, kdo by mi pomohl nebo mi poradíte sama.
Děkuji za Váš čas a předběžně také za odpověď.
Renata Pernegrová,14 let
 |
| březen 2016 |
Přeju Ti, Dano, krásný den a díky. (Ten víkend ještě mám v hlavě a už mi chybí.)
Ljuba Žáčková Axmanová
 |
| Dobeška 26.-27.1. 2018 |
Užitečný pro mě byl postřeh o proporcích a flintě na zdi. Dobré bylo také vyšetřit si díky kurzu čas na to opravdu psát, nejen o tom doma snít. V tomto ohledu bych doporučila menší počet účastníků – max. 5-6, aby byl vyváženější prostor pro čtení/feedback a vlastní tvorbu.
Za tímto účelem bych i omezila čtení příběhů, které na kurzu nevznikly – zbytečně to bere čas na aktivity a sdílení samotných účastníků. Byla to výborná parta lidí, bylo mi v této skupině dobře. Až takové terapeutické, bych řekla 😊
Děkuju, psaní jsem si moc užila a příběhy, které jsem slyšela mě velmi oslovily – nejen obsahem, ale i rozmanitostí přístupů a pojetí, to je fascinující, co vše se dá stvořit.
Lenka Čábelová
 |
| Ateliér komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2019 |
1) Naučila jsem se, že poslouchat není totéž co naslouchat. Obvykle u přednášek můžu jen dávat pozor a na konci si vytvořit nějaký výsledný dojem. Když ale musíte příběh po autorovi sami odvyprávět, nestačí u čtení neusnout, je potřeba se soustředit na každou maličkost a skutečně porozumět.
2) Jak tam jeli- si zapamatoval asi každý. Určitě nejde jen o začátek, jak říká Svěrák: příběh se nesmí zbytečně zaplevelit.
3) Méně je více- osobně ocením jednu dobře propracovanou historku víc, než tři kostrbaté.
4) Jak to vidí čtenář? Nezapomínat na fakt, že většina čtenářů autorovi nevidí do hlavy a dávat pozor, jestli některé informace pro pochopení příběhu nechybí.
Alice Břečková, Komiks a ilustrace pro děti, 1. ročník, LS
Milá naša Danka,celou cestou domov na Slovensko sme sa usmievali a rozprávali sa o úžasnom víkende, ktorý sme spolu strávili. Chceme sa moc poďakovať za hodnotný, skvelý, poučný víkend so skvelými ľuďmi a najlepšou "šéfkou". Určite sa ešte vidíme, pretože nás to nadchlo a chceme pokračovať.
Renata a Juraj
Základní pravidlo o proporcích: začátek, prostředek a konec
Literární pravda je pravdivější než pravda
Anekdota Indián a kovboj je dobrý příklad vzájemného neporozumění
Držet se jednoho tématu
Milan Vymazal
 |
| Dobeška 26.-27.1. 2018 |
Na kurzu mi s Vámi bylo moc fajn, díky.
Lenka Štraubová
 |
| Letní semestr 2018 |
Kdybyste plánovala něco jako seminář tvůrčího psaní pro pokročilé, určitě bych se ráda zapsala.
Alice Břečková, katedra komiks Fakulty designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018
Andrea Klimešová
Seznámení se s postupem při kursu psaní bylo velice příjemné. Teorie, námět, výběr zajímavého z popisu, tak abychom zaujili, a zpětná vazba okolí na samotnou tvorbu je důležitá. Způsob popisu prostřednictvím cílových skupin vedl k zamyšlení nejen nad tématem. Výsledek úkolu nás všechny pobavil a potvrdil, že týmová práce se vydařila. Čtené ukázky byly motivující.
Martina Nohovcová
Naučila jsem se, jak je důležité mít chytlavou první větu příběhu.
Je důležité se držet jednoho tématu a moc od něj neodbočovat.
Psát jasně a stručně.
Příběh by měl být proporční, rozdělený na tři části - začátek, prostředek a konec.
Nepsat o tom, jak tam jedu, ale o tom, jak už tam jsem.
Stále napínat čtenáře.
Eliška Tietzová,
Akademie ČTK 28. září 2018
Nová informace pro mě byla zajímavá stavba článku.
Druhy článků - je jich tolik!!!
Zajímavá a výborná zkušenost s články jiných účastníků.
Zajímavá organizace - lektorka i pan ředitel Akademie ČTK
Celkově 1* i s prdelkou, jak říká paní lektorka
Děkuji
Zdeňka Zlámalová
Tři viditelné části: začátek (úvod), prostředek (zápletka), konec (pointa)
4. neviditelná část - proč to píšu: Důležitá je esence, co chci sdělit
Literární pravda je jiná než realita
Autentičnost - čtenář musí příběhu věřit
Nerozmělňovat
Marcela Černá
Literární pravda - to je objev.
Rozdělení na tři třetiny často chybí - i když nás to už na ZŠ učili
Pointa občas v příspěvcích chybí
Prostě děkuju!
Radka Březíková
5 vět o tom, co jsem si z kurzu odnesla:
vymyslet výstižný a zajímavý název
nepsat zbytečně dlouhý úvod
neopakovat slova
nepoužívat vatová slova – který, jaký, jakoby
není důležitý obsah ale forma jakou je text napsaný
Těším se na další kurz
Martina Ježková, ČEZ
 |
| Akademie ČTK 28. srpna 2018 |
Psaní nesmí být rozvláčné a dlouhé
Příběh zhutnit
Skutečná pravda a literární pravda jsou dvě věci
Musí být začátek, prostředek a konec
Zaujmout musí hned: 1. titulek, 2. první věta
Antonín Olexa
 |
| Akademie ČTK 12. září 2019 |
Lenka Kalbáčová
Co jsem se naučil:
Psát s ohledem na čtenáře. Každý nezažil nebo nezná to co vy.
Nejdůležitejší je nadpis a první věta.
Koupit si knížku Lustig...
Neshazovat se před přednesem.
Zdeněk Modálek
1_Vše co použiji v textu použít. Příklad s pistolí na pódiu.
2_Všimnout si a vnímat u druhých toho, co je zbytečné a i toho co dobře vystihli v jejich textu.
3_Uvědomit si, že nadpis je velmi podstatný k tomu abychom upoutali čtenáře ke čtení a i začátek samotného textu.
4_Zmínit v textu jen ty informace, které je schopný čtenář pochopit. Příklad se jmény a informacemi, které bez vysvětlení nemusíme znát/pochopit.
5_Umět naslouchat jiným názorům a pochopit co jsme udělali my v textu špatně.
Anežka Velinská
2.) Perex je krátký úvod, pár vět, které nastiňují o čem článek bude (na základě toho se čtenář rozhodne, zda bude text číst)
3.) Text by měl mít dle Aristotela začátek, prostředek a konec
4.) Je lepší používat krátké a jednoduché věty
5.) Každý text má svého čtenáře, ne všechny texty jsou ale pro mě
Saša
- začátek prostředek a konec příběhu by měl být v harmonii
- neměla bych používat zbytečná přídavná jména - odvádí čtenářovu pozornost
- neměla bych se v příběhu zmiňovat o věcech, které v ději dále nebudu rozvádět
- měla bych ke svým příběhům vymýšlet zajímavé titulky, protože to nejvíce přiláká pozornost čtenářů - podle toho se rozhodnou, jestli to budou číst
- příběh by měl mít rytmus, měl by se v něm střídat popis, dialog a akce
Valentýna Kloboučníková
Aby bylo dílo dobré, musí se několikrát přepisovat aby bylo opravdu hotové.Číst před lidma není tak hrozné jak jsem si na začátku myslel.
Vymýšlet název je docela těžké (aspoň pro mě).
Pokud popisujeme nějaký moment v příběhu, musíme čtenáři popsat atmosféru aby ji ze slov dokázal procítít.
Pokud napíšeme “Viděla jsem muže a měla jsem velký strach” tak z toho pochopíme, že postava má strach, ale je to nudné.
Že Dana Emingerová (což jste teda vy) se zeptala Papeže na boha, ale nerozuměla mu, tak jí to ochranka přeložila.
Odpověď je dodnes záhadou.
Tomáš Pánek
Co jsem si odnesl z první hodiny:
není čtenář je přehlcen informacemi. Vybírá si, co bude číst, na základě titulu/názvu.
Slovosled ve větě je důležitý podobně jako způsob jakým čtenáři dávkujeme informace.
Příběh podat srozumitelně. Více souběžných linek, mnoho postav na malém prostoru je matoucí.
Tedy neskákat, raději jeden příběh a pořádně.
Přečíst si po sobě text, vyškrtat přebytečný balast, přečíst ještě jednou a znovu vyškrtat další přebytečná slova.
Ondřej Malina, letní semestr 2018
Dobrý den,
chtěla bych upřímně poděkovat za všechny rady a nápady, které jste nám s Petrem Holubem během našich společných seminářů dali. Pomohly mi dívat se na to, co píši, z jiného úhlu. A také musím poděkovat za korekturu všech mých textů, které jste zveřejnili.
Na viděnou
Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
-příběh by měl být odvyprávěn jednoduše, přesto přesně
-pro věrohodnost příběhu je dobré používat detaily a zdůvodnění
-všechny prvky, které zařazujeme do příběhu by měly mít využití v ději
-v příběhu by se měl vyskytnout- popis-dialog-akce
-začátek příběhu je velmi důležitý, měl by být poutavý, aby čtenář dočetl, až do konce
Katka Buriánková
-pro věrohodnost příběhu je dobré používat detaily a zdůvodnění
-všechny prvky, které zařazujeme do příběhu by měly mít využití v ději
-v příběhu by se měl vyskytnout- popis-dialog-akce
-začátek příběhu je velmi důležitý, měl by být poutavý, aby čtenář dočetl, až do konce
Katka Buriánková
- že někdy je lepší diváka napínat a až později nějakým dobře promyšleným vodítkem prozradit, jací dva lidé spolu vedou dialog
- že je lepší do pohádky pro malé děti nevkládat hororové prvky, protože toho si v reálném dospělém životě užijí až až
- měli bychom jim naopak předat základní hodnoty a dát jim do života chuť a víru, můžeme se je také snažit poučit
Valentýna Kloboučníková
Dokázat napsat rozhovor, aniž bychom řekli, o koho jde.
Myslet na to, že jak text přečteme, tak působíme na ostatní.
Dokázat něco přečíst a pak to říct ostatním.
(Popsat podstatu textu)
Uvědomit si, že popis nemusí být strojený, jako ze základní školy, ale může být napsaný zábavně i očima zvířete/věci.
Anežka Velinská
Dobrý den, posílám pár rad, které mi z minulé hodiny utkvěly v paměti.
1) flinta na zdi
2) vtipné texty jsou vítané, ale žerty nesmí být stavěné na úkor pochopitelnosti
3) někdy je lepší čtenáři poodhalit kousek tajemství, než aby zbytečně bloudil. Umění je samozřejmě najít kompromis.
Alice Břečková
 |
| Dobeška 10.-11.3. 2018 |
Kristýna Skoumalová
První sezení mi dalo zjištění, že v roli spisovatele se nemám bát být sprostý. Stejně tak jsem se dozvěděl, že na charakter postavy si musí čtenář přijít sám. Zajímavé bylo i zjištění, že kodiaka není třeba se bát. Psaní s podtextem bylo rovněž interesantním zjištěním. A konečně za přínos považuji i informaci o důležitosti první věty
Richard Hercík, ČEZ
 |
| Katedra komiks Fakulty designu a umění v Plzni, letní semestr 2018 |
2- jednou z nejdůležitějších věcí pro příběh je, aby byl zábavný pro čtenáře
3-důležité je si předem uvědomit pro koho píšeme-zohledit to ve stylu vyjádření, když například budem psát pro děti ve věku 9 let
4-ujasnit si, jaké jazykové prostředky budem používat, aby nám čtenáři rozuměli a pochopili nás, když budem užívat zkratky, které jsou snadno pochopitelné pro určitou menší sociální skupinu
5-snažit se oslovit co možná nejvíce čtenářů, protože píčeme v českém jazyce a tím jsme limitováni v počtu potenciálních čtenářů oproti anglicky píšicím autorům
6-příběh by měl být odvyprávěn jednoduše, přesto přesně
7-pro věrohodnost příběhu je dobré používat detaily a zdůvodnění
8-všechny prvky, které zařazujeme do příběhu by měly mít využití v ději
9-v příběhu by se měl vyskytnout- popis-dialog-akce
10-začátek příběhu je velmi důležitý, měl by být poutavý, aby ho čtenář dočetl, až do konce
Katka Buriánková, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018
Od včerejšího dne, musím stále myslet, na Váš zajímavý kurz. Moc se mi libil, těším se na další pokračování. Hned večer jsem se pustila do čtení Živel Lustig, je to úžasná kniha, krásně se to čte. Měla jste velké štěstí, že jste ho mohla poznat osobně a spřátelit se s ním. Z knihy vyzařuje nádherné a upřímné přátelství. A vy to píšete přesně tak, jak jste nám radila. Jsem moc ráda, že jsem se na Váš kurz přihlásila a mohla Vás osobně poznat.
Jste opravdu zajímavá žena a velká osobnost. Chovala jste se k nám tak přátelsky a dokázala jste nám krásně ukázat na naše chyby. Nikdo se přitom necítil trapně. Cením si , také že jste pro nás vždy nalezla slova chvály a povzbuzení. To nás povzbudilo do další práce. Slyšet to od takové spisovatelky je čest. Z Vašeho kurzu jsem si odnesla krásný zážitek a chuť psát. Asi to nepůjde rychle, ale jak jste říkala, pasní je práce .Moc se mi líbilo, přirovnání ke zkoušce na řidičák. Řídit jsem se naučila a baví mi to. Děkuji za krásný zážitek a těším se na další setkání s Vámi a psaním.
Milada Kašparová
Naučil jsem se, že příběh je vhodné co nejvíce osekat od zbytečností. Přímá řeč může velmi pomoci k dynamice vyprávění. Role všech vystupujících osob by měla být naprosto zřejmá. Pokud lze, je dobré vyhýbat se klišé. Je třeba dávat pozor na opakování slov.
Richard Hercik
 |
| Dobeška 8.-9.9. 2018 |
2. Nastavení zrcadla od kolegů a lektorek – vyslechnutí názorů všech ostatních ke svým výtvorům –zpětná vazba
3. Naslouchání tvorbě ostatních a vzájemné konzultace a úhly pohledů
4. Připomenutí, že se musím občas rozhlédnout nejen svýma očima.. i vlastně v každodennosti
5. Příjemné pocity z krásné atmosféry, přínosů a poznání nových lidí – vlídno a hřejivo
6. Touha poděkovat
DĚKUJI DANO !
Jarka Petrová
Moc děkuju za všechno, Dano. Objevil jsem bajky a mnoho, mnoho jiného…
S úctou Libor Frank
 |
| Braník 31. května 2019 |
ještě jednou děkuji za hezké a hlavně poučné pátky. Spoustu jsem se toho naučila a hlavně se na čtení knížek teď dívám trochu jinak - vidím za nimi teď tu obrovskou práci autorů. Přeji krásné letní dny a spoustu spokojených studentů.
Kateřina Hovadíková
Milá Dani,
doufám, že už jsi přelouskala spousty děkovných dopisů za tvoje nádherné kurzy. Když jsem přijel domů a bloumal na tvých stránkách, zjistil jsem, že kurz, který by mě enormně zajímal, je o psaní cestopisů.
Procestoval jsem spoustu zemí, zajímají mě hlavně hory, vystoupal jsem např. na Kilimanjáro a Mont Blanc, ale děsím se psát ve stylu: byl jsem tam a tam, navštívil jsem to a to, atd. Chce to zřejmě nějakou zápletku a pár fotek a hlavně dialog o něčem zajímavém.
I když knížka bude rodinná a zde - musím říci tvojí zásluhou - chci, aby byla přesto zajímavá a trochu čtivá. Jinak ti musím moc poděkovat za nádherný víkend a díky Tobě jsem v pohodě překonal hroznou trému, kterou jsem měl.
Pavel Odstrčil
Zdravím, jak jinak než z Jeseníku. Posílám pár povídek, které jsem včera nasázela do počítače. Vesměs jsou všechny z mého života, tak uvidím, zda bude něco k uveřejnění nebo si mám víc vymýšlet... V září na víkendu se určitě uvidíme. S láskou
Jana Faitová
Moc mi pomohlo, že jsem slyšela texty jiných a většinou zcela odlišných autorů. Zjistila jsem, že např. má představa stručnosti se stále ještě výrazně liší od posluchačů.
Teprve osobním povídáním se „spolužáky“ jsem pochopila určitou nesrozumitelnost svých textů. Nechtěla jsem být sentimentální a právě osobní výpověď je asi to, co čtenáře může zaujmout. Já si myslela, že stačí být (snad) vtipná a striktní. Děkuji Daně za laskavý přístup.
Stáňa Vaněčková, Hradec Králové
 |
| Dobeška 8.-9.9. 2018 |
Teprve osobním povídáním se „spolužáky“ jsem pochopila určitou nesrozumitelnost svých textů. Nechtěla jsem být sentimentální a právě osobní výpověď je asi to, co čtenáře může zaujmout. Já si myslela, že stačí být (snad) vtipná a striktní. Děkuji Daně za laskavý přístup.
Stáňa Vaněčková, Hradec Králové
Ivana Hotová
 |
| Dobeška 8.-9.9. 2018 |
ještě jednou vám oběma s Monikou děkuji za super den. Když se podívám, kolik kurzů je vypsáno, a do toho máš ještě i jiné aktivity a práci + rodinu, je opravdu obdivuhodné, co pro nás nováčky děláš.
Moc si toho vážím, i když to při osobním kontaktu nedávám najevo. Monika se mi také moc líbila a je fajn vidět někoho, kdo u tebe začínal
Už jsem doma, udělám si čaj a HNED začnu číst její knihu. Tu tvou si nechám na trošku později, nejdřív si vše musí tak nějak "sednout".
Gabriela Rotnáglová
První den víkendového kurzu byl pro mě spíše opakováním věcí z minula. Přesto nepovažuju s kurz za neužitečný. Ocitla jsem se ve společnosti tvůrčích lidí a mohla se nechat obohatit jejich literárními pokusy a nechat se unést uvolněnou tvůrčí atmosférou a to není málo. Neděle pak pro mě byla pro mě ještě mnohem podnětnější. Vyzkoušela jsem si nějaké nové věci a jsem za to moc ráda. Přeju krásný den a mnoho radosti z vedení dalších kurzů a také z tvůrčí práce
Romana Skalská
 |
| Braník 23. března 2019 |
Určitě to není naposled, co jsem na vašem kurzu byla. Byl to hezky strávený den. Naučila jsem se, že nálepky postavám dává čtenář. Naším úkolem není popsat postavu, ale ukázat její charakter v akci. Literární pravda musí být pravdivější, než pravda. Když píšu v přítomném čase, je to osobnější. Musíme čtenáře vtáhnout do děje a už ho nepustit. Děkuji ještě jednou.
Adéla Abrhámová
Dobrý den, paní Dano,
zúčastnil jsem se víkendového kurzu s Yakeenem. Bylo to skvělé! Velmi jsem si to užil, celou řadu věcí pochopil a dokonce jsem byl schopen (tomu bych před tím nevěřil) vytvořit příběh. Yakeen je výborný lektor, vnímavý, pozorný, příjemný a zřejmě i velmi zkušený.
Děkuji moc, přeji brzké uzdravení a těším se na další kurzy 😊
Zdeněk Hurych
Libila se mi atmosfera na kurzu, velmi podpurna a tvurci. Jsem uplny zacatecnik a uvitala bych od Yakeena vice prikladu a konkretnich “jak na to” cviceni. Ci malinko vice teorie o tom, jak a co psat. Preji hodne zdravi a spoustu napaditych textu.
Ava Vantomme
Musím říct, že kurz s Yakeenem byl krásný.
Velice se mi líbila uvolněná atmosféra a pohoda, která z něj vyzařuje.
Také ráda cestuji, a tak by mě zajímal kurz psaní cestopisů.
Dagmar Heráková
Yakeen byl fajn, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí i o svém krátkém příběhu. Ale abych pravdu řekla, čekala jsem něco víc či jinak, nebo jste mi tam prostě jen chyběla Vy. :0) Brzy se uzdravte
Zuzka Schillerová
Dobrý večer, paní Emingerova,
S Yakeenem běží vše výborně, skupina je, z mého pohledu, velmi roztomilá a vřelá. Brzy se uzdravte.
Anna Kramářová
Na hodině jsem dozvěděla, že musíme přemýšlet nad tím, co pravděpodobně ví čtenáři, který budou číst naši výtvory. Aby oni pochopili příběh, máme vysvětlit věci, i který pro nás připadají očividné, protože nemusejí být očividné pro většinu lidi. K mému překvapení jsem zjistila, že popis je nejlevnější způsob dosažení kvalitního psaní. Nejlepší způsob jak psát, je představit charakter v akci, po něm jde rozpoznání, vzpomínka, zásah shůry a pak popis. Rozpoznání se používá v hororech, kdy čtenář nebo divák pochopí něco, co postavy neví.
Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni
1/ Osekat dílo se někdy vyplácí, víc vynikne pointa.
2/ Ne vždy je nutné psát příběh chronologicky. Někdy příběhu pomůže, když začnu akcí a až později objasním pozadí.
3/ Sepsat příběh na 7 slov je náročné, ale je to možné.
4/ Naším úkolem je vyvolat v čtenáři silnou emoci - strach, zlobu, radost, smích. Ideální je dostat se do hlavy tomu o kom píšeme, potom bude příběh věrohodný.
Kateřina Hovadíková
Krásná, milá, upřímná, se srdcem na dlani.
Tohle vše vzácným člověkem zavání.
Vždy těším se na naše setkání.
Dnes mám ovšem jiné nutkání.
Popřát Ti od srdce mnoho lásky, zdraví,
můzy ať vždy přijdou.
Tvé srdce ať si jezdí jen první třídou.
Na tváří ať máš vždy úsměv a slzičky jen od smíchu.
Tohle vše předávám Ti v imaginárním balíku.
Krásné narozeninky, báječná Danuško
Hana Kavalová
Co jsem se naučila:
dodržovat úhly pohledu
první věta by měla být krátká, ale úderná
pozor na opakovaná slova
přídavná jména a příslovce zbržďují děj
popis, dialog, akce
Eva Kašparová
Nejen z naší minulé, ale i z předminulé hodiny si odnáším to, že i v psaní je dobré nechodit kolem horké kaše, že zajímavé věci se dají říci několika slovy.
V pátek, po skončení lekce, kde jsme psali příběhy na sedm slov, jsem šla okolo autobusu a na za oknem byl lístek:
Tichý koutek. Sedni si a drž hubu.
Přesně sedm slov.
Irena Janíková
Víkend byl úžasný, zdravím všechny a těším se na září. Už jsem se přihlásila.
Jana Faitová
Prvá veta má presvedčiť čitateľa, aby pokračoval.
Najlepší spôsob, ako predstaviť postavu, je v akcii.
Každá myšlienka, ktorú použijeme, by mala mať aspoň z časti reálny základ.
Mali by sme nájsť rovnováhu medzi pravidlami a vlastnými zákonitosťami.
Čítanie a rozoberanie textov je veľmi podstatné.
Dialógy oživujú text.
Dialógy by však nemali byť zbytočne dlhé.
Text má odpovedať na všetky otázky. Ak niečo raz spomenieme, mali by sme to ďalej spracovať. (flinta na zdi)
Text má úvod, jadro a záver. To ale neznamená, že jadro sa nemôže stať začiatkom a koniec jadrom.
Porušiť zásady estetiky znamená podstúpiť určité riziko.
Písať, písať, písať,...
Katarína Rybárová, Fakulta designu a umění J. S. v Plni, letní semestr 2019
5 vět, které jsem si zapamatovala
1) Pro psaní je důležitá první věta. Musí ihned zaujmout.
2) Vyvarovat se „nudnosti“ – psaný text nesmí být nuda, jinak přicházím o čtenáře.
3) Musím textem naladit pravdivost příběhu. I když je vymyšlen, musí působit pravdivě.
4) Vyvarovat se „rozvleklosti“ textu. Snažit se děj vyjádřit co nejstručněji s použitím vhodných slov (kombinace synonym/antonym, vystříhat se množství přídavných jmen).
5) Hlasitým přečtením napsaného si pro sebe uvědomit obsah, který pak mohu dále daleko přesněji a lépe docizelovat.
6) Nezapomínat na spád děje, na rytmus psaného v zájmu udržení pozornosti čtenáře.
7) Nezapomínat na prvotní myšlenku (vnitřní popud), kvůli které chci nějaký zážitek vylíčit, něco sdělit. Možná i se záměrem pro poučení.
Milada Trojanová
Ahoj Dano,
jste se mnou ráno i večer. Ty, ten Bejk, tvoje rodina, váš kurz.
Když jdu večer spát, přečtu si pár minut lágru, vtipů úvah a citatcí. Ráno taky. Cítím pach vojáků u Kůstky, mám hlad nebo cítím plný stůl jídla. Dojme mě popis soulože a vím, že je to mrdání. V kontextu to ale nezní zle. Je to přijatelně měkké. Stejně měkké jako když Cicero popisuje důvod Trojské války a jindy má stejnou váhu dívčí klín.
Ty bejku neuráží a pomyšlení na prase mně děsí. Sám sebe se ptám. Kde se bere v člověku tohle poznání a řemeslo mávat slovy jak bičem a prásknout tam, divák spí?
Já jsem přečet jen Steinbecka, Slabikář a Faraona od Boleslava Pruse. Několik příruček pro lítání, ale ne celé. Mají špatnou pointu. Něco předpisů řady L. Sem tam příbalový leták. Části Bible, kousky Koránu a malinko Talmudu. O Aristotelovi vím, že existoval. Slyšel jsem Hemingwayovi, Dostojevském, Pavlovi, Lustigovi.
Jsem rád, že mám stále co se učit. Na ten kumšt je pozdě. Něco vyplodím, ale ty tomu dáš ten fortel a najednou je to fakt pěkné.
Jan Smrčka
· Nikdy neshazovat předem, co napíšeme.
· Dávat si pozor na pasiva (jsou neosobní).
· Přímá řeč oživí příběh.
· Neopakovat stejná slova.
· Snažit se neužívat cizí slova ve vyprávění.
Markéta Holečková
1. Když můžeš, věty krať.
2. Nepoužívej cizí slova nadbytečně.
3. Dodržuj pravidla.
4. Když to funguje, pravidlo 3 můžeš porušit.
5. Lepší než dlouhý popis je přímá řeč.
Ludmila Dvořáková
1. důležitý je nápad – aby to zaujalo čtenáře
2. používat slova, kterým rozumí zákazník (čtenář)
3. při vysvětlování začít tím nejdůležitějším
4. nesmí být dlouhý úvod, je třeba uvést klíčové slovo
5. text musí být uvěřitelný
Věra Adamcová
Dano,
chtěla jsem ti poděkovat za úžasný víkend "tvůrčího psaní" v Divadle Dobeška.
Nemělo to jedinou chybičku!!!
Lektorka zajímavá a k účastníkům kurzu tolerantní, prostor divadla příjemný, kolektiv jedinečný, jídlo výborné a hlavně poznatky z kurzu "tvůrčímu psaní" zajímavé:
čtení připravených článků, členění na začátek, střed a závěr textu, vnímání přímé řeči, střídání dlouhých a krátkých vět,
forma textu, sprostá slova, hlavní myšlenka textu - příběh, děj
Během kurzu zadávání úkolů, jejich zpracování, hodnocení zpracovaného zadání kolegy,
tvůj pohled na příběh a závěrečný vlastní postoj k textu.
Víkend byl SUPER a ty jsi vynikající.
Díky. Ludmila Jiráňová
Ahoj Dano,
v příloze zasílám společné foto. Moc mi to nešlo, ani psaní ani focení. Já prostě mívám kvůli své nemoci opravdu špatné dni a opravdu dobré dni. Nějak jsem se naučil s tím žít. Původně jsme účast plánovali společně s dcerou, stačila si však koza nalézt přítele a tak jsem do toho šel sám. Nebylo to pro mě úplně jednoduché, již ve škole jsem měl problémy s psaním slohu. Písemnou maturitu jsem dal za 4-.
Později, kdy už jsem pracoval tak bylo pro mě trestem psát jakýkoliv dopis, vysvětlení, žádost, apd. Na druhou stranu mám moře zajímavých (podle mě) zážitků, o které bych se rád podělil.
Děkuji za příjemný víkend ve společnosti bezvadných lidí.
Míra Rezek
Milá Dano, chtěla bych Ti ještě jednou velmi poděkovat za podnětný a příjemný víkend. Hodně mě "nakopnul", ale zároveň trochu srazil k zemi, protože mi došlo, jak náročné psaní je a že ne každému je, takříkajíc, dáno. Nicméně psát nepřestanu, byť by to bylo jen pro mé nejbližší. Nemám výtvarný ani hudební talent a čas od času mám silnou vnitřní potřebu tvorby. A taky je to moje psychohygienická terapie. A díky kurzu bude snad o něco čtivější a nebude to NUDA, jak říkáš. Velmi děkuji a dovolila jsem si připojit, kromě prací z víkendu, i dvě verze mého domácího úkolu. Je to ten porod. Před a po. Snad z něj bude patrný nějaký posun jako hold tvému přístupu a tvým doporučením pro nás psavce-amatéry :o))
Jarka Výborná
Bajka má vždy na konci poučení Zpráva vždy musí obsahovat: KDO, CO, KDY, KDE případně JAK a PROČ Je dobré nechat si napsaný text odležet a pak se k němu vrátit Je důležitá upřímná zpětná vazba ohledně toho, co kdo napíše (abychom se tím mohli zdokonalit) Pointa se dá vystihnout i ve velice krátkém textu – tím jdeme vlastně okamžitě k jádru věci.
Tak jsem se chtěla zeptat Vás jako zkušené novinářky na nějaké tipy pro začínající ´´psavce´´:), kteří by chtěli jednou chtěli psát pro nějaký časopis , na jakých místech přijímají elévy psaní, jaké jsou první pracovní možnosti v tomto oboru...nebo i další kurzy, o kterých víte, že stojí za to.....budu ráda za jakýkoliv poznatek, i když vím, že je to často také o náhodách.... ale na druhou stranu, štěstí přeje připraveným (alespoň někdy) a také jsem se chtěla zeptat: měla bych zájem o ten desetidílný kurz, který má začínat tuším v lednu...
Šarlota Šetinová
Děkuji za rétorické vstupy Jany Vaňkové.
Jsou to informace, které nemám jinak možnost nikde získat, takže je považuji za přínosné a vcelku mi vyhovují.
Adéla Abrhámová
zúčastnil jsem se víkendového kurzu s Yakeenem. Bylo to skvělé! Velmi jsem si to užil, celou řadu věcí pochopil a dokonce jsem byl schopen (tomu bych před tím nevěřil) vytvořit příběh. Yakeen je výborný lektor, vnímavý, pozorný, příjemný a zřejmě i velmi zkušený.
Děkuji moc, přeji brzké uzdravení a těším se na další kurzy 😊
Zdeněk Hurych
Libila se mi atmosfera na kurzu, velmi podpurna a tvurci. Jsem uplny zacatecnik a uvitala bych od Yakeena vice prikladu a konkretnich “jak na to” cviceni. Ci malinko vice teorie o tom, jak a co psat. Preji hodne zdravi a spoustu napaditych textu.
Ava Vantomme
 |
| Kurz psaní cestopisů s NG se koná v Nových Butovicích |
Velice se mi líbila uvolněná atmosféra a pohoda, která z něj vyzařuje.
Také ráda cestuji, a tak by mě zajímal kurz psaní cestopisů.
Dagmar Heráková
Yakeen byl fajn, dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí i o svém krátkém příběhu. Ale abych pravdu řekla, čekala jsem něco víc či jinak, nebo jste mi tam prostě jen chyběla Vy. :0) Brzy se uzdravte
Zuzka Schillerová
Dobrý večer, paní Emingerova,
S Yakeenem běží vše výborně, skupina je, z mého pohledu, velmi roztomilá a vřelá. Brzy se uzdravte.
Anna Kramářová
Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni
1/ Osekat dílo se někdy vyplácí, víc vynikne pointa.
2/ Ne vždy je nutné psát příběh chronologicky. Někdy příběhu pomůže, když začnu akcí a až později objasním pozadí.
3/ Sepsat příběh na 7 slov je náročné, ale je to možné.
4/ Naším úkolem je vyvolat v čtenáři silnou emoci - strach, zlobu, radost, smích. Ideální je dostat se do hlavy tomu o kom píšeme, potom bude příběh věrohodný.
Kateřina Hovadíková
Krásná, milá, upřímná, se srdcem na dlani.
Tohle vše vzácným člověkem zavání.
Vždy těším se na naše setkání.
Dnes mám ovšem jiné nutkání.
Popřát Ti od srdce mnoho lásky, zdraví,
můzy ať vždy přijdou.
Tvé srdce ať si jezdí jen první třídou.
Na tváří ať máš vždy úsměv a slzičky jen od smíchu.
Tohle vše předávám Ti v imaginárním balíku.
Krásné narozeninky, báječná Danuško
Hana Kavalová
Co jsem se naučila:
dodržovat úhly pohledu
první věta by měla být krátká, ale úderná
pozor na opakovaná slova
přídavná jména a příslovce zbržďují děj
popis, dialog, akce
Eva Kašparová
Nejen z naší minulé, ale i z předminulé hodiny si odnáším to, že i v psaní je dobré nechodit kolem horké kaše, že zajímavé věci se dají říci několika slovy.
V pátek, po skončení lekce, kde jsme psali příběhy na sedm slov, jsem šla okolo autobusu a na za oknem byl lístek:
Tichý koutek. Sedni si a drž hubu.
Přesně sedm slov.
Irena Janíková
Víkend byl úžasný, zdravím všechny a těším se na září. Už jsem se přihlásila.
Jana Faitová
Prvá veta má presvedčiť čitateľa, aby pokračoval.
Najlepší spôsob, ako predstaviť postavu, je v akcii.
Každá myšlienka, ktorú použijeme, by mala mať aspoň z časti reálny základ.
Mali by sme nájsť rovnováhu medzi pravidlami a vlastnými zákonitosťami.
Čítanie a rozoberanie textov je veľmi podstatné.
Dialógy oživujú text.
Dialógy by však nemali byť zbytočne dlhé.
Text má odpovedať na všetky otázky. Ak niečo raz spomenieme, mali by sme to ďalej spracovať. (flinta na zdi)
Text má úvod, jadro a záver. To ale neznamená, že jadro sa nemôže stať začiatkom a koniec jadrom.
Porušiť zásady estetiky znamená podstúpiť určité riziko.
Písať, písať, písať,...
Katarína Rybárová, Fakulta designu a umění J. S. v Plni, letní semestr 2019
 |
| Braník 17. února 2019 |
5 vět, které jsem si zapamatovala
1) Pro psaní je důležitá první věta. Musí ihned zaujmout.
2) Vyvarovat se „nudnosti“ – psaný text nesmí být nuda, jinak přicházím o čtenáře.
3) Musím textem naladit pravdivost příběhu. I když je vymyšlen, musí působit pravdivě.
4) Vyvarovat se „rozvleklosti“ textu. Snažit se děj vyjádřit co nejstručněji s použitím vhodných slov (kombinace synonym/antonym, vystříhat se množství přídavných jmen).
5) Hlasitým přečtením napsaného si pro sebe uvědomit obsah, který pak mohu dále daleko přesněji a lépe docizelovat.
6) Nezapomínat na spád děje, na rytmus psaného v zájmu udržení pozornosti čtenáře.
7) Nezapomínat na prvotní myšlenku (vnitřní popud), kvůli které chci nějaký zážitek vylíčit, něco sdělit. Možná i se záměrem pro poučení.
Milada Trojanová
Ahoj Dano,
jste se mnou ráno i večer. Ty, ten Bejk, tvoje rodina, váš kurz.
Když jdu večer spát, přečtu si pár minut lágru, vtipů úvah a citatcí. Ráno taky. Cítím pach vojáků u Kůstky, mám hlad nebo cítím plný stůl jídla. Dojme mě popis soulože a vím, že je to mrdání. V kontextu to ale nezní zle. Je to přijatelně měkké. Stejně měkké jako když Cicero popisuje důvod Trojské války a jindy má stejnou váhu dívčí klín.
Ty bejku neuráží a pomyšlení na prase mně děsí. Sám sebe se ptám. Kde se bere v člověku tohle poznání a řemeslo mávat slovy jak bičem a prásknout tam, divák spí?
Já jsem přečet jen Steinbecka, Slabikář a Faraona od Boleslava Pruse. Několik příruček pro lítání, ale ne celé. Mají špatnou pointu. Něco předpisů řady L. Sem tam příbalový leták. Části Bible, kousky Koránu a malinko Talmudu. O Aristotelovi vím, že existoval. Slyšel jsem Hemingwayovi, Dostojevském, Pavlovi, Lustigovi.
Jsem rád, že mám stále co se učit. Na ten kumšt je pozdě. Něco vyplodím, ale ty tomu dáš ten fortel a najednou je to fakt pěkné.
Jan Smrčka
· Nikdy neshazovat předem, co napíšeme.
· Dávat si pozor na pasiva (jsou neosobní).
· Přímá řeč oživí příběh.
· Neopakovat stejná slova.
· Snažit se neužívat cizí slova ve vyprávění.
Markéta Holečková
1. Když můžeš, věty krať.2. Nepoužívej cizí slova nadbytečně.
3. Dodržuj pravidla.
4. Když to funguje, pravidlo 3 můžeš porušit.
5. Lepší než dlouhý popis je přímá řeč.
Ludmila Dvořáková
1. důležitý je nápad – aby to zaujalo čtenáře
2. používat slova, kterým rozumí zákazník (čtenář)
3. při vysvětlování začít tím nejdůležitějším
4. nesmí být dlouhý úvod, je třeba uvést klíčové slovo
5. text musí být uvěřitelný
Věra Adamcová
Dano,
chtěla jsem ti poděkovat za úžasný víkend "tvůrčího psaní" v Divadle Dobeška.
Nemělo to jedinou chybičku!!!
Lektorka zajímavá a k účastníkům kurzu tolerantní, prostor divadla příjemný, kolektiv jedinečný, jídlo výborné a hlavně poznatky z kurzu "tvůrčímu psaní" zajímavé:
čtení připravených článků, členění na začátek, střed a závěr textu, vnímání přímé řeči, střídání dlouhých a krátkých vět,
forma textu, sprostá slova, hlavní myšlenka textu - příběh, děj
Během kurzu zadávání úkolů, jejich zpracování, hodnocení zpracovaného zadání kolegy,
tvůj pohled na příběh a závěrečný vlastní postoj k textu.
Víkend byl SUPER a ty jsi vynikající.
Díky. Ludmila Jiráňová
 |
| Kurz 16. března 2019. Foto: Miroslav Rezek |
Ahoj Dano,
v příloze zasílám společné foto. Moc mi to nešlo, ani psaní ani focení. Já prostě mívám kvůli své nemoci opravdu špatné dni a opravdu dobré dni. Nějak jsem se naučil s tím žít. Původně jsme účast plánovali společně s dcerou, stačila si však koza nalézt přítele a tak jsem do toho šel sám. Nebylo to pro mě úplně jednoduché, již ve škole jsem měl problémy s psaním slohu. Písemnou maturitu jsem dal za 4-.
Později, kdy už jsem pracoval tak bylo pro mě trestem psát jakýkoliv dopis, vysvětlení, žádost, apd. Na druhou stranu mám moře zajímavých (podle mě) zážitků, o které bych se rád podělil.
Děkuji za příjemný víkend ve společnosti bezvadných lidí.
Míra Rezek
Jarka Výborná
Andrea
Co jsem se naučila:
1. V příběhu není nutné zmiňovat příliš postav, které s příběhem nesouvisí
2. Nebát se fabulovat – nedržet se striktně pravdy
3. Nepsat složité dlouhé příběhy kde se čtenář ztrácí
4. Udržovat „tempo“ střídat emoce (humor se smutkem atd.)
5. Jak inspirující je trávit čas s, i když cizími, tak stejně nakonec skvělými lidmi. Jak je sice každý jiný a přece tolik blízký.
Daniela Enström
Pět věcí, co jsem se naučila na dnešním kurzu psaní:
Za prvé, že už první věta příběhu musí být pro čtenáře zajímavá, to moc u knih nebývá, co jsem zatím četla.
Za druhé, že příběh je vlastně rozdělen na čtyři části a ne na tři.Ta čtvrtá část je neviditelná.
Poté mě zaujalo,že si z reality vybereme ty nejdůležitější věci a zkusíme je trochu jinak přepsat, než jsou doopravdy ve skutečnosti.
Za čtvrté, jak složit příběh jen ze sedmi slov,
A v neposlední řadě naučit se popisovat prostředí tak, aby to čtenáře nenudilo.
Těch věcí nebo spíš vět je víc, co jsem se za dnešek naučila, ale aby se mi tady na email nevešly. Těším se na zítřejší kurz, co nového se na učím, a tak i poznám.
Kateřina Teplá
Ahoj Dana,
ešte raz ďakujem, že som sa mohol zúčastniť s Renátkov tvojho kurzu.
Co jsem se naučila:
1. V příběhu není nutné zmiňovat příliš postav, které s příběhem nesouvisí
2. Nebát se fabulovat – nedržet se striktně pravdy
3. Nepsat složité dlouhé příběhy kde se čtenář ztrácí
4. Udržovat „tempo“ střídat emoce (humor se smutkem atd.)
5. Jak inspirující je trávit čas s, i když cizími, tak stejně nakonec skvělými lidmi. Jak je sice každý jiný a přece tolik blízký.
Daniela Enström
 |
| 22.9.2019 |
Pět věcí, co jsem se naučila na dnešním kurzu psaní:
Za prvé, že už první věta příběhu musí být pro čtenáře zajímavá, to moc u knih nebývá, co jsem zatím četla.
Za druhé, že příběh je vlastně rozdělen na čtyři části a ne na tři.Ta čtvrtá část je neviditelná.
Poté mě zaujalo,že si z reality vybereme ty nejdůležitější věci a zkusíme je trochu jinak přepsat, než jsou doopravdy ve skutečnosti.
Za čtvrté, jak složit příběh jen ze sedmi slov,
A v neposlední řadě naučit se popisovat prostředí tak, aby to čtenáře nenudilo.
Těch věcí nebo spíš vět je víc, co jsem se za dnešek naučila, ale aby se mi tady na email nevešly. Těším se na zítřejší kurz, co nového se na učím, a tak i poznám.
Kateřina Teplá
ešte raz ďakujem, že som sa mohol zúčastniť s Renátkov tvojho kurzu.
Mne to neskutočne vyčistilo hlavu a obohatilo moje poznanie, že i z malého súvetia sa dá vytvoriť niečo zmysluplné...
Ešte raz za všetko mooooc ďakujeme a tešíme sa skoré stretnutie. Prajeme krásne lásky plné dni.
Juraj a Renka
Literární pravda je pravdivější než pravda.
Každý příběh má začátek, prostředek a konec. A tzv.neviditelný konec... nějaké poučení.
Pozor na flintu na zdi! Pokud tam visí, čeká se, že se z ní vystřelí.
Neopakovat stejná slova blízko sebe.
Udržet styl psaní.
Nedůležité detaily brzdí zajímavý příběh.
Jana Tomanová
Co jsem se dnes naučila:
1. Každý příběh musí mít začátek, prostředek a konec a vše by mělo být v souladu.
2. Měli bychom vědět, proč jsme to psali (v bajkách je to ponaučení).
3. Pro bajku je důležité mít představitele vlastností, mohou to být zvířata, lidé nebo věci. Měla by obsahovat představení, zápletku a poučení.
4. Skutečnost je nuda, realita je chudá, proto bychom měli příběh obohatit fantazií.
5. Jít v příběhu rovnou na věc: dialog - popis - akce (popisujeme očima pozorovatele, záleží na úhlu pohledu.
Irena Procházková
Děkuji za krásné setkání. Moc se mi to líbilo, ohromně mě to nakoplo. Určitě se potkáme.
Díky Jana Chaska
Ještě jednou velice děkuji za krásně strávený víkend, bylo to pro mne velice přínosné a zároveň poutavé.
Nevím, zda jsem dával dobrý pozor, ale vybral jsem si tyto věty.
1) Literární pravda musí být uvěřitelná čtenářem (i kdyby to bylo jinak)
2) Příběh musí mít - začátek, střed a konec (někdy i poučení)
3) Nepoužívat složité souvětí. Raději dělit tečkami.
4) Příběh se sestává jakoby z cihel. Je nutné je měnit a střídat (veselé - smutné, hezké - ošklivé)
5) Po podrobnějším popisu osoby, věci ji také v příběhu použít (flinta na zdi - musí vystřelit)
Josef Chmelař
Co mi přinesl kurz v Akademii ČTK?
Pět poznatků, co jsem si odnesla ze 4. hodiny semináře tvůrčího psaní
1. Než začneme psát, měli bychom si s rozvahou vybrat žánr, kterému se budeme věnovat a snažit se dodržovat jeho vlastnosti. Teprve až si osvojíme základní žánry můžeme se pustit do jejich vzájemných kombinací.
2. Definování pět nejlepších způsobů, jak psát:
I. Představení charakteru v akci
II. Rozpoznání
III. Vzpomínka
IV. Umělé řešení (zásah z hůry)
V. Popis
3. Umělé řešení neboli zásah z hůry, složí v textu jako pomoc v okamžiku, kdy chceme, aby náš příběh nabral nový směr, nebo když chceme ba i nelogickým řešením či zázrakem posunout naše postavy a děj dále.
4. Při psaní bajky musíme dávat pozor, aby z ní dané poučení, které i když na konci textu napíšeme, vyplynulo. 5. Velice oblíbenou postavou vystupující v bajkách je zajíc.
Tereza Přibilíková
Co jsem se včera naučila:
1) že jsi báječný člověk a je radost se od tebe učit (to už jsem věděla, jen jsem si to potvrdila :-) )
2) že je důležité umět naslouchat a přijímat zpětnou vazbu
3) že znát pravidla a umět je aplikovat jsou dvě různé věci (neměla jsem v povídce konec)
4) že mužské a ženské světy jsou tak rozdílné a přitom tak stejné (někdy jsem s Karlem souhlasila, někdy vůbec)
5) že naučit se vnímat svět očima někoho jiného mu dává úplně jiný (krásný) rozměr Povídku určitě upravím a pošlu dnes večer.
Pavlína Šaurová
Co jsem se naučila?
Je nutné udržet čtenářovu pozornost, tedy ne květnatět a neodbočovat.
Do krátkého příběhu nedávat příliš mnoho postav.
Vědět, pro koho píši a vcítit se do čtenáře.
Neztrácet se v detailech, ale zase umět dostatečně uvést čtenáře do příběhu.
Začátek příběhu je důležitý, čtenář zaměří pozornost na to.
Kateřina Volková
Byl to také pro mě neuvěřitelně hezký pocit "odprezentovat" kus sebe před ostatními, ztratit ostych... a odezva byla nad očekávání tak pozitivní!.... NO, prostě děkuji! Ten víkend byl pro mě silně motivujicí, uvědomila jsem si, že se psaní chci věnovat... nejen jako koníček... chci se nyní v tomto všem dál rozvíjet, zapsala jsem se do dalšího kurzu ČTK o žurnalistice, dokonce poslala inzerát do jedné redakce!:)) možná troufalé, ale já bych si to opravdu přála!
Literární pravda je pravdivější než pravda.
Každý příběh má začátek, prostředek a konec. A tzv.neviditelný konec... nějaké poučení.
Pozor na flintu na zdi! Pokud tam visí, čeká se, že se z ní vystřelí.
Neopakovat stejná slova blízko sebe.
Udržet styl psaní.
Nedůležité detaily brzdí zajímavý příběh.
Jana Tomanová
 |
| 22.9. 2018 |
1. Každý příběh musí mít začátek, prostředek a konec a vše by mělo být v souladu.
2. Měli bychom vědět, proč jsme to psali (v bajkách je to ponaučení).
3. Pro bajku je důležité mít představitele vlastností, mohou to být zvířata, lidé nebo věci. Měla by obsahovat představení, zápletku a poučení.
4. Skutečnost je nuda, realita je chudá, proto bychom měli příběh obohatit fantazií.
5. Jít v příběhu rovnou na věc: dialog - popis - akce (popisujeme očima pozorovatele, záleží na úhlu pohledu.
Irena Procházková
Děkuji za krásné setkání. Moc se mi to líbilo, ohromně mě to nakoplo. Určitě se potkáme.
Díky Jana Chaska
 |
| 22.9. 2018 |
Nevím, zda jsem dával dobrý pozor, ale vybral jsem si tyto věty.
1) Literární pravda musí být uvěřitelná čtenářem (i kdyby to bylo jinak)
2) Příběh musí mít - začátek, střed a konec (někdy i poučení)
3) Nepoužívat složité souvětí. Raději dělit tečkami.
4) Příběh se sestává jakoby z cihel. Je nutné je měnit a střídat (veselé - smutné, hezké - ošklivé)
5) Po podrobnějším popisu osoby, věci ji také v příběhu použít (flinta na zdi - musí vystřelit)
Josef Chmelař
 |
| Akademie ČTK 4. září 2018 |
Co mi přinesl kurz v Akademii ČTK?
- poznání, že mlaďoši FAKT umí psát!
- zopakovala jsem si základní (nejen) žurnalistické pravdy - zajímavý titulek, poutavá první věta, užívat přímou řeč...
- méně je někdy více (eliminovat adjektiva, příslovce)
- učit na příkladech je nejlepší forma učení
- koupit si knížku Emingerové o Lustigovi
chválím spolupráci obou školitelů, hezky se doplňovali.
Martina Vašíčková
- zopakovala jsem si základní (nejen) žurnalistické pravdy - zajímavý titulek, poutavá první věta, užívat přímou řeč...
- méně je někdy více (eliminovat adjektiva, příslovce)
- učit na příkladech je nejlepší forma učení
- koupit si knížku Emingerové o Lustigovi
chválím spolupráci obou školitelů, hezky se doplňovali.
Martina Vašíčková
 |
| Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019 |
1. Než začneme psát, měli bychom si s rozvahou vybrat žánr, kterému se budeme věnovat a snažit se dodržovat jeho vlastnosti. Teprve až si osvojíme základní žánry můžeme se pustit do jejich vzájemných kombinací.
2. Definování pět nejlepších způsobů, jak psát:
I. Představení charakteru v akci
II. Rozpoznání
III. Vzpomínka
IV. Umělé řešení (zásah z hůry)
V. Popis
3. Umělé řešení neboli zásah z hůry, složí v textu jako pomoc v okamžiku, kdy chceme, aby náš příběh nabral nový směr, nebo když chceme ba i nelogickým řešením či zázrakem posunout naše postavy a děj dále.
4. Při psaní bajky musíme dávat pozor, aby z ní dané poučení, které i když na konci textu napíšeme, vyplynulo. 5. Velice oblíbenou postavou vystupující v bajkách je zajíc.
Tereza Přibilíková
 |
| Braník, 23.-24. února 2019 |
Co jsem se včera naučila:
1) že jsi báječný člověk a je radost se od tebe učit (to už jsem věděla, jen jsem si to potvrdila :-) )
2) že je důležité umět naslouchat a přijímat zpětnou vazbu
3) že znát pravidla a umět je aplikovat jsou dvě různé věci (neměla jsem v povídce konec)
4) že mužské a ženské světy jsou tak rozdílné a přitom tak stejné (někdy jsem s Karlem souhlasila, někdy vůbec)
5) že naučit se vnímat svět očima někoho jiného mu dává úplně jiný (krásný) rozměr Povídku určitě upravím a pošlu dnes večer.
Pavlína Šaurová
Co jsem se naučila?Je nutné udržet čtenářovu pozornost, tedy ne květnatět a neodbočovat.
Do krátkého příběhu nedávat příliš mnoho postav.
Vědět, pro koho píši a vcítit se do čtenáře.
Neztrácet se v detailech, ale zase umět dostatečně uvést čtenáře do příběhu.
Začátek příběhu je důležitý, čtenář zaměří pozornost na to.
Kateřina Volková
Byl to také pro mě neuvěřitelně hezký pocit "odprezentovat" kus sebe před ostatními, ztratit ostych... a odezva byla nad očekávání tak pozitivní!.... NO, prostě děkuji! Ten víkend byl pro mě silně motivujicí, uvědomila jsem si, že se psaní chci věnovat... nejen jako koníček... chci se nyní v tomto všem dál rozvíjet, zapsala jsem se do dalšího kurzu ČTK o žurnalistice, dokonce poslala inzerát do jedné redakce!:)) možná troufalé, ale já bych si to opravdu přála!
 |
| Jana Vaňková |
Šarlota Šetinová
Děkuji za rétorické vstupy Jany Vaňkové.
Jsou to informace, které nemám jinak možnost nikde získat, takže je považuji za přínosné a vcelku mi vyhovují.
Vezmu si z toho, co sama chci.😊
Martina Švecová
Nove bylo velmi prijemne setkani s lidmi, kteri maji podobnou touhu jako ja lepe psat, i kdyz se nase cile a zivotni cesty nepotkavaji. Vzdycky je inspirativni vylezt z sve socialni bubliny a nahlizet do bublin jinych lidi. Pro me byla moc fajn ta muzska energie, kterou kazdy babsky kolektiv v jakekoli cinnosti potrebuje.
Naucila jsem se: vnimaveji naslouchat druhym v jejich tvorbe a citlive sdelit pripominky tak, aby to autorovi pomohlo, ale nezranilo ho to.
Je pro me zasadni Tva kniha Psani podle Arnosta Lustiga. Usmernila moji nevedomost a nekdy zbytecne sebevedomou spontannost. Myslim uz ted vzdy na zacatek, prostredek i konec, idealne navrch i s pointou. Cil meho psani vsak znas - nechat svym detem a pratelum otisk doby, vztahu, zajmu a zazitku, v nichz se odvijel muj zivot. Detem proto, aby jednou marne nepatraly, odkud jdou a kam, pratelum jako vzpominku na spolecne prozite chvile. A pratelum myvh pratel? Pro inspiraci. Protoze muj zivot by vydal na dva...
A otazky? Stale tytez. Pisu o zijicich lidech. Tak, aby me psani bylo laskave. Presto se obcas nekdy nekoho neco dotkne. Vetsinou se pred uverejnenim ptam, kdyz si nejsem jista. Nekdy musim postave zmenit jmeno, vlasy, oci atd, protoze jeji syn po prvnim precteni prohlasi, ze tam mama vypada jak kurva. No, a vzdy myslim na Arnostovu vetu: kdybych myslel na to, co tomu rekne pan farar a maminka, nenapsal bych vubec nic...
Ale ptam se a nekdy to nejsrandovnejsi ozelim, byt by to vsechny ostatni pobavilo...
Hana
Nadpis a první věta, která obsahuje háček na čtenáře, musí zaujmout.
Je důležité, pro koho píšeme, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nikdy nepřečteme. Náš příběh musí mít začátek, prostředek a konec.
Příběh stavíme jako dům z cihel, jen naše cihly jsou trochu jiné: dialog, popis, akce. Důležité je vyškrtat v textu všechny kudrlinky a přídavná jména typu žluté slunce.
Jména postav by neměla mít snadno zaměnitelná jména, aby měl čtenář jasno.
Postavy máme ploché a plastické, které mě baví víc. A také máme hrdiny a antihrdiny.
Důležité je v příběhu vysvětlit motivaci postavy pro svoje činy.
Náš text musí čtenáře chytit za srdce. Důležité je i poučení, i když není přímo napsáno.
Je důležité naslouchat tomu, jak čtenář našemu textu rozumí a co si myslí.
A teď to hlavní: psaní je krásné!
Olga Shelongová
Drahá paní Emingerová,
musím Vám napsat, že jste mě dojala! Vaši nabídku si nesu ve svém srdci a zahřálo mě pomyšlení na to, že i v dnešní komerční době žijí lidé s dobrým srdcem, kteří dokážou být velkorysí vůči druhým! A já si toho nesmírně vážím, opravdu! Moc ráda Vaši nabídku přijímám, protože takové nabídky se neodmítají!!! :)
Jinak před chvílí jsem zaplatila kurz pro mamku. Tento měsíc však už další velkou částku vydat nemohu, protože mě čekají ještě další výdaje. Ale pokud s platbou za moje dubnové místo počkáte do března, velmi mi to pomůže! Mějte se zatím krásně! Kéž Vaše velkorysost se Vám bohatě vrací v každodenních radostech stvořených přímo pro Vás!
Moc se těším na setkání! Mám tu rozepsaný text, se kterým si nevím moc rady, tak se těším na konzultaci! :) Jinak jsem se již také pustila do domácích úkolů. :) Přeji krásný čas a ještě jednou velice děkuji za Vaši ochotu!!!
Srdečně zdraví Lucie S.
Každé literární dílo má začátek, prostředek a konec. Čtvrtá neviditelná část je - proč jsme text psali.
Nemá se popisovat osoba, která v příběhu nehraje žádnou úlohu.
Čím složitější text, tím kratší věty.
Přídavná jména brzdí děj.
Psát tak, aby si čtenář udělal vlastní obrázek.
Mirek G.
Skvělý a hodnotný seminář. Na těch několika lekcích jsem se o psaní naučil víc než kdy dřív. Krátké rozsahy textů jsou akorát na předvedení těch nejdůležitějších principů, ale i chyb v psaní. Společná kritika je nejen hodnotná, pro nezaujaté hodnocení nezávislých čtenářů, ale je taky příjemně terapeutická. Výklad i zadání byla srozumitelná, zábavná na zpracování. Teorii jsme vždy hned prakticky aplikovali v textech na další lekci. Jakožto začínající spisovatel jsem si uvědomil spoustu nedostatků ve vlastní tvorbě a byl jsem znovu inspirován. Člověk se v psaní zlepší jenom dalším psaním. Určitě bych uvítal pokračování.
Tomáš Vrba, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
Moje ranní úvaha po kurzu – Kdo je spisovatel a co já?
Spisovatel - to je ten, co nám vypráví příběh, kdo nás zaujme, potěší, rozesměje, rozpláče, nechává nás žít životy svých postav. Umí vtáhnout do děje, odpoutat od svého života, nebo právě objeví nepoznané zákoutí sebe sama.
Ten co zaměstnává cele naši mysl, poučí o jiném bytí, ukáže nepoznané obzory, drží v napětí příběhu a pustí až poslední věrou svého vyprávění. Co tedy chci já? – být alespoň malou částicí těch úžasných vypravěčů děje svých i cizích prožitků.
Chci umět své příběhy zhmotnit na papír a předat potomkům osudy svých předků i svoje zážitky, protože poznáním z čeho jsem stvořená, kým počata, co prožili babičky, dědové, matky a otcové, jací byli, proč dělali, jak uměli – je důležité vědět.
Pak snad porozumím sobě a svým pohnutkám a to si přeji napsat svým dětem a vnoučatům.
Znajíc své kořeny, mohu nechat dozrát ovoce svého života.
„Hlavně, aby jen tak zbůhdarma neshnilo Haničko.“ – říká můj šotek nadcházejícího dne.
Hana Lhotská
Dekuji moc, ze jsem se mohl zucastnit kurzu. Uzival jsem si tu atmosferu svobody, alespon na chvili, nez zase zalezu do pracovni ulity a dalsich nezazivných projektu.
Horst
1) Začátek textu by měl „zaháčkovat čtenáře.“
2) Používat přímou řeč.
3) Nejlepší je vykreslit postavy a jejich motivy charakterem a chováním, ne popisem.
4) Čím kratší žánr, tím většinou těžší k napsání.
5) V dialogu neříkat nic, co můžeme „ukázat“.
6) Vyvarovat se zbytečných zájmen (podle Kinga).
7) Po dopsání si nechat pauzu, než po sobě dílo zkontrolujeme.
8) Je dobré dávat své věci číst ostatním – reflexe, nepsat jen do šuplíku.
9) Můžeme se inspirovat i dobrými filmy, reklamami atd. (sledovat jejich stavbu atd.)
10) Nebát se psát.
Jindřiška Jonešová, Fakulta designu a umění J. S. v Plni, letní semestr 2019
Kritika - tvrdá a upřímná - má svou funkci a správně ji plní. Už první den jsem si díky rozboru prací kolegů našla, v čem dělám chyby. Jako učitelka jsem schopna okopírovat Vaši formu učení. Slohová cvičení dnes dětem nejdou. A tohle je závaba a práce v jednom - myslím, že to ocení. Děkuji Daně, Kláře a Petrovi.
Jana
Děkuji za skvělý kurz. Moc jsem si to užíval, spoustu se toho naučil a potkal jsem zajímavé lidi.
Viktor Polzer
Pět vět, co jsme se naučili:
1. Každý je jiný a nepotěšíš všechny.
2. Přijímej a dávej konstruktivní kritiku.
3. Napsat zajímavý popis je sakra těžké. :-)
4. Psaní je boj o pozornost čtenáře.
5. Poučky jsou skvělé – dobrý autor je ale umí ignorovat.
Monika Řeháčková
Ahoj,
ráda bych ti napsala o své motivaci do dalších kurzů. Chtěla bych si zpracovat některé své nápady a náměty. Jsou to různorodá témata a potřebovala bych si vyzkoušet/ověřit, zda je můj koncept nosný, zda má smysl o těchto tématech psát třeba na blog, nebo si vše schovávat do šuplíku s potenciálem na knihu?
Myslíš, že by ty pokročilé kurzy pro mě byly vhodné?
Taky nevím, jak to u tebe na kurzu chodí, částečně se bojím i případného vykradení nápadu.
Eva
Bylo pro mě přínosné uvědomit si, že jsem schopná něco napsat, i když jsem si v tomto případě moc nevěřila. Zajímavý byl i způsob práce - hodnocení mých spolupisatelů. Děkuji taky za příjemné vedení kurzu a za vstřícnost a laskavé posuzování prací.
Lenka Fleischmannová
Naučila jsem se, že čím absurdnější zadání, tím je větší zábava to psát.
Líbila se mi jemnost a klid Moniky, novopečené autorky, a pocit, že nás učí naše spolužačka a ne paní učitelka.
Trochu se mi stýskalo po Daně. Kdybych věděla dopředu, že nebude, tak bych asi nepřišla. Ale to bych o hodně přišla!
Jitka Zahradníková
1/ Musím zamakat na rétorice - není mi rozumět
2/ Když chci popisovat nějakou postavu, musím o ní vědět vše. I detaily.
3/ Při psaní je dobré si dát konkrétní zadání co chci sdělit a pak tyto věci zapasovat do příběhu
Kateřina Hovadíková
1. Klára byla dobrá, i když jsme se sešli pouze tři.
2. Probírali jsme vývoj postavy a mluvili jsme o bajce. Klára nám četla asi dvě bajky a vysvětlovala podstatu tohoto cvičení.
3. Michal říkal, že je prima mít během kurzu více lektorů a vidět různé pohledy na učení.
3. S tebou je to lepší.
Zdeněk Hart
Co jsme se naučili během letního semestru 2018:
1) zbytečně neprodlužovat úvod do povídek – snažit se rychle dostat k věci
2) princip flinty na zdi – pokud nějaký předmět/osobu/myšlenku zmíním, tak by tato zmínka měla hrát nějakou roli v příběhu, který vyprávím (čtenář by jinak byl zmaten)
3) vyprávění bude zajímavější a napínavější, když do něj zasadím i dialogy
4) pokud chci popsat lidský charakter, tak bych se ho měla snažit vystihnout v nějaké akci, aby si čtenáři dokázali sami udělat obrázek o jeho povaze
5) pokud chci někomu popsat vtipný/smutný zážitek, tak se nehodí říkat „Bylo to takové a takové“, je lepší čtenáře svým popisem přimět, aby tu emoci sami pocítili (a ne jim to nutit a nakazovat jim, jak se mají cítit)
6) přidáváním dalších a dalších přívlastků k podstatným jménům můžeme příběhu spíše ublížit – občas je dobré s nimi šetřit
7) když nevíme co psát, tak je dobré prostě začít, nekontrolovat to, a až zpětně vše upravit a zkorigovat
8) nemusíme se bát kritiky, naopak si z ní můžeme odnést něco pro svůj prospěch (pokud je konstruktivní)
9) je dobré si nejdřív opravdu vyslechnout názor druhého (doopravdy ho poslouchat bez toho, abychom si v hlavě již předem sumírovali odpověď), nemusíme se hned snažit obhájit
10) Také jsem se naučila, že svoje spolužáky můžu poznat zase o něco víc tím, že budu poslouchat jejich příběhy – ve vlastním psaní se toho totiž moc skrýt nedá, to umí snad jenom mistr, a to my ještě nejsme. Jsem ráda, že jsme díky Vám byli v prostředí, kde se nikdo z nás nemusel stydět nahlas přečíst to, co sepsal – věděli jsme, že nás nebudete soudit, ať už napíšeme (podle nás) sebevětší slátaninu, a že každý náš příběh doopravdy vyslechnete a pokusíte se na něm najít to dobré, co by se dalo vypíchnout a nějak zlepšit. Myslím, že to stojí hodně energie, vydržet celý seminář ve střehu a hodnotit naše příspěvky – je vidět, že Vás Vaše práce opravdu naplňuje a baví – což podle mě v dnešní době není tak běžné a proto nás to všechny nakoplo, abychom se snažili a navzájem se poslouchali. Váš seminář se mi (i napodruhé) opravdu moc líbil a děkuji za něj.
Valentýna Kloboučníková, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018
1/ U bajky jsou dva způsoby tvorby
a. Nejdřív mám poučení a na to stavím text.
b. Mám příběh a poučení z něj vyplyne)
2/ Inspiraci k bace můžu hledat v encyklopediích
3/ Pozor na slovíčko "který" v textu. Když se používá moc často, působí text kostrbatě.
4/ Celý text je potřeba psát tak, aby si čtenář vše představil jako film - musí přirozeně plynout.
Kateřina Hovadíková
Milá Dano,
Dobrý večer Dano,
přemýšlím nad dnešním dnem celý večer a říkám si, jak napsat a shrnout v pěti větách, co jsme se naučili.
Kurz byl velmi zajímavý, protože jsem zjistila, že co člověk - to jiný typ čtenáře. A ne všem se moje psaní musí líbit. Další věc je, že každý vnímáme naprosto stejnou věc a příběh tolika způsoby. Nad tím žasnu - to by jednoho prostě nenapadlo. Je potřeba přemýšlet už i o zadání, ani to není jen tak.
Pojem základní cihly se mi vryl do paměti a slibuji si, že budu ve svých textech na ně myslet, vlastně to pro mě bylo to nejdůležitější. Děkuji za společný čas a setkání, budu se těšit na zítřejší zážitky a setkání. Hezký večer.
Eva Palivcová
1. Je třeba skočit rovnou "do vody", tj. nezdržovat čtenáře nudnými úvody a popisy.
2. Vyvarovat se opakování stejných slov nebo slov se stejným slovním základem v jedné větě nebo "blízko" u sebe.
3. Každé literární dílo má své stavební kameny (cihly) - motiv sdělení, popisy, dialogy, závěr.
4. Některé skutečnosti není třeba sdělovat přímo, vyplynou z textu, pokud je při psaní máme stále na mysli.
5. Popis vyzní naprosto jinak, pokud ho pojmeme z pozice někoho zúčastněného a konkrétního. Popis "zvenku" je NUDA!!
Ivana Výborná
1. Úvodní věta musí upoutat pozornost, aby čtenáře nalákala na zbytek příběhu.
Dozvěděla jsem se, že lze používat stejné principy pro psaní dialogu pro filmy a knihy, ale musíme tomu věnovat pozornost, protože obě média mají své výhody a nevýhody.
Dialog je nejlepší způsob, jak se divák/čtenář může dozvědět o povaze postavy. Je to mnohem přesvědčivější způsob, než popisovat charakteristiky jednu po druhé.
Také mně připadala jako zajímavá poznámka, že je možné začít psát svůj příběh z nějakého zajímavého místa a ne ze začátku dějů, nikdy by mě to nenapadlo, že příběh stejně bude mít začátek, střed a konec.
Hodina proběhla rychle a byla zajímavá, nemám žádné připomínky.
Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni
Co jsem se naučila:
Odstřihnout úvod „jak jsme jeli“ a jít rovnou do akce
U příběhu se vyvarovat zdlouhavým popisům, přídavným jménům.
Když už mám flintu na zdi, tak ji využít
Nepoužívat výrazy, které jsou jasné a známé jen určitému okruhu lidí. Ostatní takový výraz nejspíš odradí.
Začít údernou větou, která se dobře zapamatuje.
To mi vůbec nešlo, tak jsem nějaké zkoušela napsat cestou domů. Je to lepší?
1.Pane bože, co tady dělám? Sice úchvatný západ slunce nad oceánem, ale pode mnou šedesáti metrové prázdno!
2. Řítím se úzkou pěšinou na kole. Sakra! Tuhle zatáčku nad srázem nemůžu zvládnout.
3. Průšvih! Na tachometru 130 km/hod a manželovo horské kolo opouští střechu našeho auta.
Jitka Tužová
Ahoj Dano,
skládám hold tvému umění formulovat větu: "... úplná hovadina to není, ale číst se to nedá..." tak, aby se dotčený nešel rovnou oběsit na klice od dveří.
Souhlasím s tebou, že je v tom textu spousta balastu. Myslím, že ten problém souvisí i s formou. Do teď jsem psal jen krátké povídky a do nich si můžu dovolit zhustit spoustu myšlenek. Dokonce je to někdy i žádoucí. Jenže, když tím samým stylem napíšu něco většího, je z toho najednou neforemný moloch.
Zkusím si to promyslet a něco s textem udělat. V každém případě děkuji za hodnocení.
Michal
Ještě jednou díky za příjemný víkend. Neskutečně jsem si to užila, i když lehce nervózní. Ale to spíš z vlastní stydlivosti předstoupit před ostatní.
Z víkendu žiju ještě dnes a asi nejspíš ještě hodně dlouho budu.
Taky se těším, doma už je pokračování nahlášeno.
Míša Čápová
Milá Dano,
dospěla jsem k názoru, že mé psaní není žádná sláva, a tak jsem tento koníček opustila a vůbec literárně nepracuji. Jen lituji toho, že jsem tehdy před léty v rádiu Applaus nevyužila nabídky redaktora KREV, abych napsala pár povídek navíc, že by mi vydal audioknihu pro Čechy v Americe. Nyní jsem zjistila, že psát neumím a naučit se to nedá. Takže se loučím, přeji krásné literární hodiny jak nad papírem, tak nad hlavami nových žáků. Vše dobré a hezké dny Tobě i kolegům přeje
Ivana Výborná
Ivanko,
já myslím, že nejvíc Tě zdrtila ta ztráta textů, které sis omylem vymazala z počítače ... To člověk otráví. Úplně to chápu, taky se mi to stalo. Hemingway ztratil celý román. Nikoliv v počítači, ale v kufru na nádraží... Jinak máš u mě svou rubriku, kde se můžeš podívat, jak jsi šikovný psavec!!! Máš tam 25 skvělých příspěvků. Budeš-li někdy mezi nás chtít přijít, dveře jsou Ti vždy otevřené.
Dana
Ahoj Dano,
ráda bych ti touto cestou ještě jednou velice poděkovala za možnost, že jsem mohla chodit na tvé dlouhodobé kurzy tvůrčího psaní. Určitě jsem se něco naučila, poučila a obohatila část mysli, která umělecky cítí. Bylo mi ctí a přeji ti mnoho úspěchu ve tvé práci i osobním životě.
Ivča Loudová
Ahoj Dano,
ještě zpětně chci poděkovat za kurz, bylo to fajn, bylo bezva slyšet i texty jiných, začínajících „pisálků“. Věřím, že se ještě na nějakém kurzu potkáme, zajímal by mě i pohled na psaní delších textů, mrknu na odkaz, který jsi posílala. Posílám svůj upravený článek. Upravila jsem nadpis, úvod, pár drobností, sjednotila úhel pohledu: my/vy… Jistě tam najdeš ještě spoustu nedostatků (na kurzu jste na mě byli zbytečně hodní, asi, že jsem byla poslední na ředě), a budu ráda, když mi na ně poukážeš. Souhlasím totiž naprosto s tím, že zpětná vazba je nenahraditelná.
Ohledně pěti vět, co jsme si z kurzu odnesli, no, mám takovou svou „sedmičku“:
- Nikdy nic nemazat, může se to ještě hodit
- Důležité je začít na správném místě (pozor na dlouhý začátek)
- Držet hlavní myšlenku, vybrat jedno téma a tato hlavní myšlenka musí mít i své hlavní místo (aby nezaniklo někde na konci)
- Nepsat otrocky chronologicky tak jak to bylo, ale vypíchnout to nejdůležitější, nejzajímavější pro čtenáře: aneb literární pravda musí být pravdivější než pravda
- Popisovat detailně (ne jen „pták na stromě“ ale raději „kos na třešni“)
- Nedávat nálepky, nevnucovat – čtenáři to musí samo vyplynout
- Používat přímou řeč – rozsvítí text
Eva Votavová
Neuměla jsem si tento seminář představit, ale líbí se mi. Všichni jsme nějak naladěni na humor a to já osobně chci používat. Hrůz je dost.
Úplně mě ráno rozladilo čtení té ukázky z Živla Lustiga o koncentráku. Já tyto věci nesnáším a vyhýbám se jim. Jako dítě jsem byla v Lidicích a od té doby mě na podobná místa nikdo nedostane.
Alena Štiková
Co jsem se naučila na kurzu
1)Je více než dobré znát svojí postavu do detailu
2)Dávat si pozor na příliš dlouhé začátky
3)Zachování literární pravdy (jen některé informace jsou důležité)
4)Slovo můžu opakovat, ale musí mi fungovat jako důraz na věc, ne jako chyba z nepozornosti
5)Můžu napsat o jakémkoliv střípku reality a může to být zábavné
Caroline Kotníková
Danuško!
Literárně-jazzový program jste měly se sestřičkou perfektně sestaven. K slzám jste mne dojaly společným hudebním vystoupením s tatínkem - Tvůj polibek na jeho čelo…
Mne osobně se nejvíc líbila povídka Tatarky, paní. Asji Žilové. Připomněla mi vzrušené revoluční časy roku 1989, vnitřní urputnost vzdoru národa stále tehdy ještě obkrouženou neviditelným poutem strachu, zda nedostanou bojůvky Milicí rozložené kolem Prahy rozkaz k tvrdému zásahu a výsledkem „něžné“ revoluce nebude nakonec stejně masakr.
Všechna čtení byla velmi zajímavá, krásně vyjádřená (Hadí kámen), vtipné pregnantní vylíčení mileneckého zážitku (V pasti), vzpomínky na živelnost a rozvernost Arnošta Lustiga, přítomnost jeho dcery, paní Evy.
Prostě krásný a zajímavý večer na Dobešce.
Děkuji za pozvání.
Přeji Ti krásný jarní čas plný zajímavých zážitků i obyčejného štěstí, zajímavých setkání během všech Tvých kurzů. Na shledanou se těší
Milada Trojanová
1. Při psaní kratšího textu je třeba omezit úvodní popis
2. Co nejdříve začít vyprávět příběh
3. Zaujmout názvem, nebo prvními větami
4. Text prokládat přímou řečí
5. Vynechat všechno, co zajímá jen přímé účastníky, ostatní by nudilo. Nevím proč mám pocit, že mi to nejdůležitější, co jsem se dnes naučila, uniká.
Zdenka Laňková
Ahoj Dano,
ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo klubovně.
Moc mě mrzí, že ty pražské večerní kurzy pro mě zatím nejsou moc reálné. Ale budu to mít v hlavě, a až holky trochu povyrostou, třeba to nějak zvládnu.
Pavlína Šaurová
1. "Flinta na zdi" - když v příběhu zmíním flintu, musím z ní pak vystřelit.
2. Literární pravda x realita - ne vše, co se doopravdy stalo je nutné zmínit.
3. Krkolomné věty nejsou příliš dobrý nápad.
4. Pozor na souvislosti, to že to je jasné mně jako autorovi neznamená, že to bude jasné i čtenáři.
5. K dobrému dialogu bychom nemuseli nic říkat nebo uvádět, vše by mělo být jasné z řeči.
Kateřina Illnerová, Fakulta designu a umění JS v Plzni
- Neopakovat slova se stejnými kořeny.
- Nadpis i první věta musí zaujmout.
- Psát lidsky, nešroubovat do textu nepřirozené výrazy.
- Myslet na čtenáře.
- Nechat čtenáře udělat si názor, nedávat postavám, místům, situacím nálepky.
- Pozor na zbytečná přídavná jména nebo příslovce.
- Nepopisovat, co můžu ukázat.
- Z mluvy postavy musí být patrné její vlastnosti.
- Dialog oživuje text.
- Detaily jsou důležité pro uvěřitelnost.
Lenka Košutová, FUD ZČU v Plzni
1. U krátkých vypravování je dobré začít hlavní akcí příběhu, poté dále čtenáři nastínit okolnosti děje. Snažíme se dát příběhu spád. Proto je lepší používat kratší a výstižné věty.
2. Díky dialogu můžeme blíže nastínit charakter postav. Už z toho, co postava říká a činí, by nám měla být jasná její povaha. Vše, co bychom mohli o postavě říci, je tedy lepší ukázat - nechat postavu samu jednat - představit charakter postavy v akci.
3. Někdy je důležité naznačit okolnosti a prostředí dialogu, aby z něj bylo zřejmé, jaké postavy jsou.
4. Každé drama má tři části: začátek, střed, konec (Aristoteles); teď, včera, zítra (Hemingway).
5. Vždy, když něco píšeme, musíme mít na paměti, že čtenář ví jen to, co jsme napsali. Nemůžeme u něj být, abychom mu vysvětlovali, že tohle jsme mysleli takto nebo že tímto jsme chtěli říct toto, atd…
Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění v Plzni
1/ Musím zamakat na rétorice - není mi rozumět :-/
2/ Když chci popisovat nějakou postavu, musím o ní vědět vše. I detaily.
3/ Při psaní je dobré si dát konkrétní zadání co chci sdělit a pak tyto věci zapasovat do příběhu.
Kateřina Hovadíková
5 vět, co jsme se naučili.
Psaní je řemeslo jako každé jiné. Musíme se učit, zda to funguje.
Rozlišovat realitu a literární pravdu. V psaném projevu musí být pravda víc, než pravda.
Nepoužívat slova stejná nebo stejného významu krátce po sobě.
V krátkém psaném příběhu nerozvíjet více dějových linií.
Je dobré používat přímou řeč, upoutá čtenáře.
Napsaný příběh číst zřetelně a nahlas. Při hlasitém čtení se poslouchat.
Kristýna Schillerová
Z posledního kurzu jsem si odnesla 3 hlavní myšlenky:
1) Vynechávej zbytečná slova - zdržují děj
2) Při čtení dodržuj tečky. Dej posluchači prostor usadit si novou informaci.
3) Nejlepší efekt, kterého můžeme dosáhnout je, že čtenář se směje a zároveň je smutný.
Kateřina Hovadíková
- Nadpis i první věta musí zaujmout.
Děkuji za vše, co děláš, a za to, jak vzácný jsi člověk, Dani.
Nesmírně si toho vážím. Hanka
Dobrý den Dano.
Včera proběhlo čtení, nakonec bylo v Zrcadlovém sále Lázní Jeseník, kde znám kulturního...Dopadlo to nad očekávání, příjemná atmosféra, soustředění posluchači (15), krásný prostor. Kromě čtení svých výtvorů jsem mluvila s nadšením o kurzu Tvůrčího psaní. Přečetla jsem Tvoje Baby v bezva obalech. Ukázala knihy. Při čtení jsem se zase na chvíli vrátila do doby, kdy jsem za mlada ochotničila. Je ve mě stále kus komedianta a i ty tak trochu ploché a nevýrazné pasáže dostaly šťávu. Lidi prostě nechtěli jít domů a žádali přídavky a datum dalšího čtení. Už pět let ( ze zdravotních důvodů) jsem nedělala semináře a nestála před lidmi, kterým potřebuji něco sdělit. Tréma, věř mi, byla veliká už několik dní předem. Mám takovou radost.
Díky Tobě a víkendu v Praze jsem zase dostala chuť tímto směrem tvořit a dávat dál. Díky. Ptám se, budu li mít pocit, že se mi něco hodně povedlo, mohu poslat mailem k Tobě nebo shromažďovat na září. A ještě bych poprosila, je li to tak možné, o nějaké úkoly, inspiraci na promyšlení. Líbila se mi synonima, dokončování vět přímou řečí.. vlastně všechno, co jsme dělali nebo návrh nějakého tématu. Přeju, ještě stále z Jeseníku, krásné dny a veselé Velikonoce. S láskou
Jana Faitová
Ahoj Dano,
moc děkuji za inspirativní víkend. Ani nevíš, jak jsem si to užila. Protože jsem úkol víc než odflákla (psala jsem to asi tak půl hodiny v pátek večer), odnesla jsem si spoustu nápadů, jak jinak a pořádně. To znamená:
- Zaujmout hned nadpisem a perexem.
- Smazat veškerý balast, který je tam navíc.
- Psát to jako vyprávění (příběhu) kamarádce.
- Nositelem informace je sloveso, přídavná jména škrtat.
- Rozsekat věty.
A věř mi, že si termín vydání knihy o OH v Tokiu s tvými texty a fotkami Herberta Slavíka budu hlídat. Přeji ti krásné a odpočinkové léto!
Soňa Štroufová
Ahoj Dano,
moc děkuji za supr kurz psaní cestopisů.
Nelenila jsem, a jak by řekl Ostravak, přikupila i zářijový tvůrčí víkend pro pokročilé.
Moc se těším.
Přeji skvělé léto.
Já budu běhat po kopcích a hledat faunu do své bajky.
Z Ostravy zdraví
Míša Stanová
Milá Dano!,
Děkuji Ti za trpělivost s mým psaním, bavilo mě psát s Tebou. Teď jsem si přečetla po dlouhé době svou prvotinu Kačerov a hned jsem viděla chyby, ale neopravím to, pro výstrahu.
Dano, mohu jen malou připomínku? Prosím, nenech aby jeden žák bral po přečtení do rukou papír s textem druhého žáka a dělal mu tam opravy. To přeci můžeš jen Ty. Mně se to stalo na hodině s Monikou, posledně se to zase přihodilo Ivetě. Promiň, přišlo mi to nefér, a proto Ti o tom píšu.
Lenka Štraubová
Naučila jsem se, že titulek a první věta jsou nejdůležitější. Nesmím zapomenout na "méně je více" a mé nejoblíbenější "pravidla lze porušit, pokud to funguje".
Jsem ráda, že jsem našla odvahu se přihlásit, protože už teď vidím chyby, kterých jsem se při psaní dopouštěla. Moc jsem si kurz užila a děkuji, že něco takového existuje :) Určitě se nevidíme naposledy.
Bára Týmalová
1) Na začátku vyprávění bychom měli "zaháčkovat" čtenáře hned první větou.
2) Psát ho jako detektivku.
3) I zajímavý titulek je důležitý.
4) Nemusíme se bát používat i vulgarismy - občas jsou potřeba.
5) "Uklízečka tasí Savo a začíná souboj." (Geniální věta z popisu smradu).
Jindřiška Jonešová, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
Jsem moc ráda, že se vám večer autorského čtení na Dobešce vydařil a trochu závidím všem, kteří na křtu všech těch knih mohli být. Příště to nesmím promeškat.
Zuzana Fajmonová
Byl to nádherný večer na Dobešce. Ani se nám nechce jít spát. DĚKUJEME. Moc se nám líbil Dopis Gorbačovovi.
Pavla a František Smitkovi
Dani, program autorského čtení na Dobešce byl moc milý. Děkuju, že jsem se mohla aktivně zúčastnit.
Eva Svobodová
1. Prvá veta (háček) a celkovo úvod musia čitateľa zaujať a vzbudiť v ňom potrebu čítať ďalej
2. Priama reč text oživuje a dodáva istú dynamiku
3. Nemali by sme do textu podsúvať informácie, ktoré buď niesú podstatné, alebo ich potom nevyužijeme, a čitateľ bude zmätený.
4. Mali by sme sa naučiť písať, a opisovať prostredie, dej tak aby sa do toho čitateľ vedel ponoriť s nami, a nezačal sa po chvíli nudiť.
5. Text delíme na úvod, jadro, záver / začiatok/stred/koniec - neznamená to však že musíme stále postupovať chronologicky.
Katka Rybárová
Klára Dvořáková alias Olívie Úžasná je účastnicí kurzů Psaní podle Lustiga a vydala dvě vlastní knížky: Už nikdy mě nelíbej! (2017) a A co když je to láska? (2018). Získala 5. místo v a anketě iDNES.cz Bloger roku.
Vyrostla na malé vesnici, vystudovala vysokou školu "přes počítače", pak si vzala kluka z města, přivedla na svět syna a před pár lety se rozhodla přestat žít "obyčejným" životem. Teď tak trochu čaruje v Roztokách a každý týden píše novou povídku na svůj blog. Někdy je vtipná, jindy k zamyšlení, každopádně pomáhá a přináší magii do našich životů.
Pokud jste člověk, najdete se v nich a poznáte se.
Autorka přesto čestně prohlašuje, že příběhy nejsou o vás, ale o někom úplně jiném, koho dobře znáte nebo teprve poznáte.
Laskavý průvodce ženy středního věku. Tak zní podtitul knihy Ještě můžu vzlétnout, kterou napsala účastnice kurzů Psaní podle Lustiga Monika Hodáčová, která přišla na první seminář v roce 2016. Pokřtila ji 21. května 2018 na Václavském náměstí v knihkupectví Dobrovský za účasti své lektorky Dany Emingerové a své mentorky Věry Staňkové ze spolku Minerva21. Autorka věří, že nikdy není pozdě na to, abychom si plnili své sny. Její kniha Ještě můžu vzlétnout je návodem na to, jak v životě udělat další krok. Autorka píše: „Říká se, že klíč k tajemství života nosíme každý ve svém srdci.“ V závěru připomíná: „Každá z nás se může podívat na svůj život z výšky, otevřít se novým možnostem, nové inspiraci, novým vztahům, prostě vzlétnout.“
Monika Hodáčová
Gratulujeme Věře Staňkové k nové knize o slavných dvojčatech - sestrách Machatových, fenomenálních sportovních gymnastkách a baletkách.
Dana Emingerová
Je to skvělý nápad a strhující poslech. Yakeen J. Helus se svou ženou Satyí jsou velcí cestovatelé. V roce 2018 projeli za čtyři měsíce Sibiř až do Mongolska a jižní cestou přes Kazachstán a Turecko se vrátili zpět. Natočili o tom tříhodinové vyprávění na CD s názvem Deník z cesty přes půl světa. Letos Yakeen, který má svůj cestovatelský Yakovo blog, natočil další CD, které se jmenuje Cesty perské.
Yakeenovo vyprávění však nelíčí jen krásy a strasti své poutě. Každý díl má příběh i jakýsi filozofický přesah, což je další dimenze, kterou se Deník z cesty přes půl světa a Cesty perské liší od obvyklých cestovatelských zápisků.
CD vyšly vlastním nákladem a prodávají se jen na přednáškách cestovatelů či přímo u autorů.
Dana Emingerová
Dialog s podtextem – některý text je třeba dovysvětlit, něco je zřejmé z textu (řídí se podle čtenáře).
I dialog by měl mít pointu.
Vlastnosti postav budou zřejmé ze zachycení charakteru v akci.
Intonace při ústním projevu hraje roli. Forma tak může být výraznější než obsah.
Sprostá slova používat s mírou.
Martin
Milá Dano,
přečetla jsem Vaši knížku Doba obalová, která vznikla na tvých kurzech. Musím říct, že jsem se nad ní velmi dobře bavila. Je tam spousta krásných příběhů, které se líbily i mým dětem.
Jen těžko se chce věřit, že takové pěkné povídky napsali "lidé z ulice". Ještě jednou děkujeme za hezký čtenářský zážitek.
Marie Makovcová
5 veci, co jsme se dneska naucili:
1. nebat se precist svůj vytvor bez ohledu na to, jak se z toho citim, protože lide na kurzu jsou super a poskytuji podporu a dobrou zpětnou vazbu
2. psani je remeslo a da se naucit
3. funguje klasika uvod-stat-zaver, pribeh musí byt srozumitelny a uveritelny
4. dulezite je ctenare zaujmout a udrzet jeho pozornost po celou dobu pribehu, nesmeji byt zadna hlucha mista
5. každý pribeh musí byt nakombinovany z popisu, dialogu a akci
a bylo toho asi mnohem vice, diky za hezky den
R. Havlova
Zdravím, jak jinak než z Jeseníku.
Posílám pár povídek, které jsem včera nasázela do počítače.
Vesměs jsou všechny z mého života, tak uvidím, zda bude něco k uveřejnění nebo si mám víc vymýšlet...
V září na víkendu se určitě uvidíme.
S láskou
Jana Faitová
Každý se může naučit dobře psát.
Je důležité znát zásady a pravidla, byť jen proto, abychom je mohli naschvál porušit.
Každý má psát to, co zná. Je to ale postavené na tom, co jsme přečetli od jiných autorů a jaké příběhy jsme slyšeli, a až poté na naší osobní zkušenosti.
Vždy je lepší ukázat to, co chceme dát čtenáři, než tomu jen připsat popisná příslovce.
Psaní má určité základní kameny, bez nich se sotva obejdeme.
Znalost gramatiky je nutná, nespisovnost a nářečí má taky pravidla.
Text musí být strukturně vyvážený, aby čtenář neztratil pozornost a zájem.
Vše co chceme, aby divák věděl, musíme buď napsat, nebo dostatečně silně naznačit. Stát nad čtenářem s hotovou knihou a vysvětlovat není možné.
Karolína Vilímovská
Moc děkuji za úžasný první den kurzu. Jak jsem slíbila, posílám svůj příspěvek o teroristickém útoku. Mám radost, že se líbil i tobě. Pochvala od zkušeného spisovatele pro amatérského pisálka je opravdu velmi cenná a snad mě nakopne psát více!
- dopoledne bylo naprosto "výživné", zpětná vazba posluchačů byla upřímná a konstruktivně kritická. Za mě nový důležitý poznatek více se zamyslet nad čtenářem/posluchačem.
- Největší plus však byly rady od vás, zkušených spisovatelů. Váš pohled, rady a tipy byly velmi přínosné a naučné.
- Ve druhé části dne mi chyběla právě ta zpětná vazba (rady, typy, "takhle ne a takhle jo"), jakožto ohodnocení lektora daného úkolu - v našem případě zadané téma pro náš charakter. Postrádala jsem ponačení a hodnocení příběhů ve smyslu jak dobře bylo téma zpracováno.
- Na druhou stranu jsem měla možnost napsat příběh v časovém presu, na dané téma a pracovat s fikcí. Tahle zkušenost pro mě byla naprosto nová, přínosná a velkou výzvou, ze které jsem přes počáteční stres měla nakonec velkou radost.
- Rychlo-cvičení v podobě příběhu o 7 slovech pobavilo, ale nenechalo mozkové závity chladnými.
Ještě si dovolím poznámku pod čarou: možná bych byla bývala utnula zvrtlou fylozofickou debatu o podstatě pedofilie o 10 minut dříve. Né, že by mě výživný obsah debaty pohoršoval, ale přeci jen jsme byli na kurzu psaní. Cenný čas byl tak stráven diskuzním kroužkem, kde se rádi mluvicí nechali unést a vzdálili se od tématu na hony daleko.
Moc se těším na zítřejší den.
Katka Milfaitová
Díky svému žáku Honzovi Smrčkovi mám jedinečný zážitek.
Po výletě do nitra Červené planety jsem se usadila pod horkovzdušnou kouli, která mě vynesla díky svému žhavému jádru na oběžnou dráhu mezi Bykošem a Zadní Třebání.
Z nebeské výšky za rozbřesku jsem sledovala, jak po polích mezi vysokými klasy skáčou srny, po lukách se honí zajíci a vedle balonu krouží dravci... Člověk celou dobu jen žasne, dokud nepřistane.
Pak se bezčasé putování oblohou promění v tvrdý dopad na zem.
A omámený vzduchoplavec z povaleného koše nosem kosí louku, kterou ho vítá zpět přitažlivost Modré planety.
Děkuji, Honzo, za krásný zážitek. Jsem šťastná, že mám tak skvělé žáky, díky nimž můžu třeba i bloumat po nebi...
Dana Emingrová
Dobrý den,
posílám závěrečnou povídku Nic se neděje jen tak. Ač jsem byla vinou koronaviru pouze na jednom sezení, byla bych ráda, kdybychom se mohli všichni společně ještě shledat. Vaše hodina byla opravdu šťavnatá, vzpomínám si na ní moc dobře:). Tímto Vám chci poděkovat, že jsem se skrz vaše zadání mohla otevřít, a tedy vyřešit i nějaké věci v sobě samé. Moc se mi ulevilo, děkuji.
Ať se Vám daří jak v psaní, tak v ostatních záležitostech:)
Michaela Sedláčková
Ahoj Dano!
Určitě bych ráda na další kurz, takže jestli budeš dělat nějaký kurz cestopisů pro pokročilé, budu moc ráda, když mi pošleš pozvánku. A pokud něco vymyslíš s Marcelem, tj. kombinaci psaní a fotek, také určitě dej vědět.
Naučila jsem se: - strukturovat text
- krátit
- používat přímou řeč, dialogy, normální mluvu
- dodat textu dramatičnost, údernost a emoce
- důležitý je titulek, perex a první věta
Byla to bezva, moc díky.
Pavla Říhová
Určitě chci moc poděkovat jak Tobě tak i Yakeenovi, byl to moc příjemný víkend a setkání s tolika různorodými lidmi a celkově moc milá a hezká atmosféra.
Kurz, který jsi teď o víkendu měla, byl pro mě tím nejlepším - jak díky partě, která se sešla, a atmosféře, která vznikla, tak díky Tvým kvalifikovaným a tolik pro nás potřebným připomínkám. Moc si toho vážím.
Rozumím i Tvému výcviku nových lektorů. Yakeen je bezvadný a vnáší do skupiny svým způsobem i psychoterapii. Troufám si však opakovat, že Ty jsi nenahraditelná. Máš obrovský pedagogický talent, nesmlouvavost i laskavost při vysvětlování chyb - oboje posouvá každého z nás.
Moc Ti děkuji za vše, teď se budu soustředit jen a jen na knihu, kterou chci za rok a půl vydat.
Měj se krásně jarně :)
Jindra Gallová
Dobrý večer, Dano,
Posílám domácí úkol - co jsem se dnes naučila:
•psát tak, aby všichni pochopili, jak to myslím
•nedávat nálepky, ale psát tak, aby tu nálepku dal čtenář
•musí to být zajímavé pro čtenáře
•všechny pravidla se dají porušit, "když to funguje"
•důležité je na začátku vytvořit rámec a do něj pak zasadit děj
•pokud zmíním nějaké téma, tak to tam má mít svou roli (z flinty se musí vystřelit)
•literární pravda musí být pravdivější než pravda
•nemusím všechno doříct, aby si čtenář mohl domyslet
Svůj příběh opravím, dopíšu a pošlu Vám během týdne.
Jinak moc děkuji, kurz je skvělý, jsem ráda, že se mohu účastnit;-)
Mějte se hezky a za 14 dní na viděnou,
Zuzka Kratochvílová
Ahoj Dano,
co to ten víkendový kurz ve mě nastartoval?!? Cítím se naspeedovanej, jak říká mladá generace... Mám v sobě přetlak, potřebuji najednou zhmotnit ty myšlenky, co mi chodí. Pokud Tě moc přetěžuji, jen mi to dej vědět, prosím. Umírním se. A díky za poslední radu - je samozřejmě výborný dát to sežrání hned na začátek! To je tak, když kormidelník (Ty) správně nasměruje svého háčka (mě) 😊.
Věřím, že naše víkendové setkání bylo jen počátkem nějaké delší smysluplné cesty. Už se na ní těším, zavazadla mám vždy v pohotovosti…
Libor
PS. Už toho chvíli nechám, abych Tě nezahltil, Dano. Jen si ještě si dovolím poslat jednu maličkost, prosím. Jakoukoliv zpětnou vazbu uvítám, paní profesorko.
V příloze posílám obě verze "Triktóry" - v mém případě je to v podstatě jen o škrtnutí části ze současnosti a dvou doporučených drobnostech. Na kurzu jsem zapomněla uvést, že když jsem tento svůj počin četla mamince - svému "prvočtenáři":-) - doporučovala mi úplně to samé - netahat tam současnost. A když jsem to slyšela i od většiny z vás, uznávám, že méně je někdy více...
Anna Vocelová
Milá Dádo!
Všechno se mi moc líbilo. Moc rád se přihlásím i na podzim. Ve skrytu duše vítám každou příležitost psát.
Zdeněk Hart
Jak pracovat s dílem během a po jeho dopsání?
(Memoáry o řemesle - Stephen King)
Zdroj – Kouzlo psaní knih
- S. King má zpravidla Dvě verze – Hrubá – Druhá a pak vypulírování
- Nicméně je to individuální – každý autor to má jinak
o Vonnegut píše každou stránku tak dlouho, dokud není perfektní, což trvá – nicméně na konci už je hotovo
o Tolstoj napsal hrubou verzi, pak ji přečetl třeba devadesátkrát, než šla do tisku
o Hemingway vždy před začátkem psaní přečetl to, co do té doby napsal, a poté vyhodil vše co ho po třicátém přečtení nudilo
o Arnošt Lustig říká, že autor musí být za své dílo zodpovědný, a vědět, že si za tím, co napsal, bude stát i za 10 let
- V zásadě jde o to přivést dílo k dokonalosti – zvážit nutnost každého slova, věty, její stavbu a sdělení – ale zároveň z druhé strany hlídat přílišnou strohost, nudu
Rady S. Kinga pro začátečníky
Metafora dveří
- Začátečníci by měli pracovat minimálně se dvěma verzemi:
1. Dveře pracovny jsou zavřené
§ píšu, jak nejrychleji to jde, přesouvám myšlenky z hlavy na papír
§ tolik si nehlídám formu
§ což někteří z nás používají, když píšou nejdříve do wordu, aby je nesvazovala velikost slajdů apod.
§ je dobré psát sám, bez zásahu někoho cizího – rozptylování od určitého směru, udržet sám sebe motivovaného
2. Odpočinek
§ Regenerace mozku a představivosti
§ Věnovat pár dní svým koníčkům – ale minimálně 6 týdnů nechat knihu odpočinout si
3. Čtení s nadhledem
§ Poté znovu celé dílo přečíst a dělat si u toho poznámky, upravujte překlepy, a hlavně pozor na nesrovnalosti
§ Nikdo to nemá napoprvé dokonalé a není dobré nechat tuto práci na redaktorech, respektive vedoucích projektu
§ Základem je odhalit největší logické nesrovnalosti, protiřečení si
· Nemůžeme na jednom slajdu tvrdit, že věc působí staromódně a jinde zase, že ji mají rádi mladí lidé – respektive můžeme, pokud to tak je, ale ne bez vysvětlení, protože to je překvapivé zjištění.
§ Odstraňování nadbytečných slov (přídavná jména, přivlastňovací zájmena apod)
§ Ale hlavně! Je třeba klást si otázky
· Je to ucelené? Drží to pohromadě? Plyne jako po másle?
· Říkám tomu klientovi to, co jsem chtěl? To, na čem jsme se dohodli na briefu? Neujel jsem někam?
· Mazat věci, které vedou čtenáře jiným směrem
4. Otevřené dveře
§ Správný čas ukázat knihu ostatním
§ Ten čtenář vždy odhalí něco, k čemu už je autor slepý
§ Např. Hitchcock, když natočil Psycho, manželka si všimla, že mrtvá žena polkla
§ Metafora – První čtenář je někdo, kdo vás upozorní na rozepnutý poklopec, než se vydáte mezi lidi
§ Pak také dalším lidem, kamarádům – riziko, že nebudou upřímní
§ Jejich subjektivní názory se mohou lišit, pokud kontroverze, nevadí, plichta
§ Pokud se ale na něčem shodují, je třeba to přehodnotit
§ Stejně tak pokud se byť jen jednomu z nich zdá, že se postava v určité chvíli chová zvláštně, nekonzistentně, stojí za to vrátit se a znovu přečíst – není však nutno na základě jednoho názoru měnit
Richard König
Nadpis a první věta musí čtenáře chytit/zaujmout.
Z Čechovovy pušky na zdi se má vystřelit!
Psát lidsky, jak je mi to přirozené, nesnažit se šroubovat výrazy
Nechat čtenáře si udělat vlastní názor, nesnažit se všechno pojmenovat
Dialog oživuje text.
Zmínění nějakého detailu zvyšuje důvěryhodnost textu.
Vždy je lepší ukázat vlastnost v akci než ji jen popsat.
Myslet na čtenáře (to, že něco dává smysl mně, neznamená, že to dává smysl komukoli jinému).
Pozor na stejné kořeny.
Mluva postavy musí odpovídat jejímu charakteru.
Hodiny jsem považovala za moc příjemné. Na rozdíl od všech jiných seminářů, kde je potřeba stihnout co nejvíce práce a je pořád stres, jsem moc ocenila, jak jsme si vždycky sedli a v klidu podiskutovali nad našimi díly.
Kačka Illnerová
Struktura textu do tří částí: začátek, prostředek a konec (motiv, akce, následek)
Pozor na fenomén "flinta na zdi" - čtenář očekává, že se bude pracovat s postavami a zmíněnými skutečnostmi dál
Neopakovat slova se stejným základem
Charakterové vlastnosti postav ukázat na jejich jednání
Psát realisticky, i když se příběh neudál
Nepoužívat zbytečná slova, zejména přívlastky.
Karel Kupka
Úvod - jádro -závěr.
Popis - dialóg - akcia.
Drž sa príbehovej linie, očisti ju od balastu
Príbeh budiž logický a uveritelný
Ak už neičo použiješ a niekoho opíšeš, musí mať v příbehu zmysel a roli
Barbora Wlachovská
Zde mé poznatky z první lekce:
1) opatrně pracovat s aspektem “domýšlení si čtenáře”, tzn. neudělat chybu v tom, že čtenář si nemůže domyslet kontext, který zná jen autor, navíc každý člověk rozumí jednomu slovu či jedné větě trochu jinak (kozel X zabiju Tě). Zároveň ale nelze čtenáři vzít možnost domýšlení si a fantazie úplně přílišně podrobným popisem, ve kterém nemá žádný prostor.
2) Nejprve je potřeba vytvořit rámec a teprve následně do něj zasadit děj, aby čtenář věděl, kde se pohybuje a kde se příběh odehrává.
3) Mnoho příběhů a podtémat způsobí ve čtenáři chaos a nebude rozumět, “co chtěl básník říci”, resp. příběh má mít jednu neviditelnou část “proč to píšu” a jeden dominantní děj/ osobu/ vypravěče/ prostě jeden “příběh”.
4) Spisovatel musí velmi zvažovat, co je do textu ještě třeba dát a co už nikoli: např. co je příliš rozvleklé, co text zbytečně rozmělňuje a ubírá mu na dramatičnosti a dojmu, co už nudí, co je patos a klišé, co je žánrově k příběhu nepřiléhající a je to tam “navíc”, co je tam nepoužitou “flintou na stěně divadla” (postava, která nehraje v příběhu žádnou roli, popis scenérie, která nemá v příběhu význam apod.)
5) název a první věta tvoří 80 a 20% efektu na čtenáře (myšleno sice u novinových článků, ale i u povídek a domnívám se, že i u knih) pokud dám nevhodný název, který nezaujme, čtenář nebude dál číst, pokud do úvodu vložím široký a zdlouhavý popis, mohu tím “zabít” např skvělé drama, které popisuji až později - čtenář se k němu třeba vůbec nedočte.
Irena Pokorná
Co jsem se naučila v sobotu 19. října 2019:
1. Dávat pozor na opakovaná nebo stejná slova v textu - pomáhá číst nahlas
2. Pozor na dlouhé úvody
3. Náladu dodávat podprahově, nementorovat
4. Vkládat do textu přímou řeč
5. Vtáhnout čtenáře do prostředí
Marie Pavlů
Je nutný zajímavý nadpis.
V první větě odhalit to nejzajímavější a pak to následně rozvést.
V krátkém textu neužívat moc jmen, není-li to nutné.
Neopakovat stejná slova blízko za sebou.
Nepsat rozvláčně a zbytečně popisně - musím vtáhnout čtenáře do děje a udržet jeho pozornost.
Bohuslava Kopřivová
Literární pravda musí být pravdivější než pravda skutečná.
Autor musí umět vidět i očima někoho jiného - např. svých postav.
Hlavní osa každého literárního útvaru už od dob Aristotela je: začátek, prostředek a konec.
Poznej své publikum - pro koho je literární text určen.
Katka Pospíšilová
1. Nikdy zbytečně nenatahuj text
2. Upoutání čtenáře / zajímavé věci na začátku
3. Oživit text přímou řečí
4. Mít dobrý titulek
5. Dej si pozor na cílovou skupinu
Tereza Šolcová
Přátele, kamarádi, Dano, Kláro!
Ještě jednou moc děkuji za krásný minulý víkend strávený ve Vaší přítomnosti. Ráda jsem Vás poznala. A věřím, že nejen "cesty boží", ale rovněž cesty pisatelů jsou nevyzpytatelné a třeba se opět někdy sejdeme. Jste mou velkou inspirací. Mějte krásné podzimní dny.
Hana
Ahoj spisovatelé-čekatelé,
tolik milých slov se setkalo v mailech všech zúčastněných, že se musím taky podělit o svoje prožitky. Zpočátku to možná vypadalo na "Gizelý víkend", avšak paní spisovatelka této povídce, se šarmem sobě vlastním, vymezila koryto, kudy poteče emoční stoka.
Oceňuji odvahu “spisovatelského synka” se přidat do party pisálků pod matčiným drobnohledem. V jeho věku bych to jistojistě nedala.
Moc mě potěšilo, že bláznivé nápady v psaní mají i jiní. Po “Syrové” jsem věděla, že moje “Áčko” není takový úlet. Těším se, že časem budu chrlit vtipno-čtivé větičky s rychlostí Hanky.
Byli jste mi inspirací a těším se na nějaké příště.
Užívejte babího (případně genderově vyváženého dědkova) léta
Jana Franková
Milá Dani,
škoda, že zámek Vilémov nevyšel, ale já osobně budu spát i pod stanem, když ten kurz klapne. Já myslím, že ubytování není pro správné psavce to nejdůležitější :-). Listopad je mimo sezónu, to by mohly hotely a penziony dát dobrou cenu. Uvidíte, co ostatní, ale já do toho jdu každopádně! Moc zdravím a budu se těšit, co vymyslíš za náhradu!
Zuzka
Co jsem se naučil na 8. lekci:
• Dbát na stylistiku a pozor na chyby. Často klienty kritizujeme, říkáme jim, že jsou jejich sdělení komplikovaná, přitom sami píšeme nesrozumitelně.
• Sdělení na jednotlivých slidech si musí povídat a budovat příběh. Slidy si nesmí odporovat nebo mluvit o něčem jiném.
• Nepoužívat pasiva. Má to vyznění, jako když si za sdělením nestojíme.
• Z textu se chce čtenář něco dozvědět. Chce najít něco zajímavého.
• Projev i text musíme upravovat podle cílové skupiny.
Aleš Vlček
Milá Dano,
ještě jednou bych chtěla říct, jak jsem ráda, že jsme se potkaly.
Moc ráda jsem četla Vaše reportáže v Mladém světě a toužila poznatjejich autorku.
Eva Heřmánková, Empiria 21
Všechny zdravím a děkuji za velmi inspirující víkend.
Daně děkuji za trpělivost a laskavost, se kterou kurzy vede.
Co jsem se naučila:
Nedávat postavám nálepky, ale nechat na čtenáři, aby si sami udělali názor.
Přemýšlet o tom,pro koho píšeme.
Titulek a první věta jsou základ.
Vždy text dopsat do konce, nechat uležet a pak se k němu vrátit a dopilovat ho.
Psaní je o obsahu - musím zaujmout čtenáře.
Doufám, že se někdy někde zase potkáme.
Přeji vám všem krásný podzim
Lenka Kulhánková
Psaní textů, pravidla a doporučení
-nejdůležitější je název a začátek
-najít si cílovou skupinu a pro tu psát
-psát pro lidi, aby to zaujalo cílovou skupinu – motivace
-srozumitelnost a jasnost - (nezahltit postavami, apod.)
-název a začátek příběhu je klíčový
-zajímavý úhel pohledu – pro čtenáře
-neopakovat slova se stejným základem
-nepsat zbytečná slova – hřejivé slunce, zelená louka, ….
-rozdělit příběh, nepsat v jedné rovině – vypíchnout důležitá slova – např. přímá řeč, apod. – vybrat nejdůležitější momenty a na těch to postavit
3 základní pravidla
-každé dílo musí mít začátek, prostředek a konec
-Motiv, akce, následek
-Včera, dnes a zítra
4 důvod - Proč jsem to psali, aneb z jakého důvodu to píšeme a na konci poučení
Tomáš Kučera
Text musí mít rytmus, aby neztrácel energii,
Ahoj Danuš!
Prosím tě, myslím už týden na to, že bych ti ráda poslala krátkej text mýho bráchy.
Odmala je velmi talentovanej na sloh a poslední dobou plodí textíky, který mi přijdou vážně vtipný, originální i s duševním přesahem.
Uvažovala jsem, že bych mu k Vánocům darovala poukaz k tobě na kurz, jestli budeš mít příští rok místo...
Mrkla bys na to, prosím?
Je to recenze na film Joker.
Časová náročnost cca 2 minuty, přikládám do přílohy.
Co si o tom myslíš?
Markéta Strnadová
I. Z hnusného i krásného může být nakonec smutné
II. Myslet na to, kdo je příjemcem textu
III. Muzea by mohla být našimi klienty
Věra Fischerová
Vždy je někdo, kdo si náš text užije a jen záleží, kolik těch lidí je
Pro koho píšu – cílové skupiny (někdy je čtenářem jen on sám = vypíšeme se z toho, psychologický, terapeutický efekt), nebo pro veřejnost
BBC – máte 1 libru, abyste si koupili čtenáře, 80 pencí padne na titulek a 20 pencí na první řádek!!!
Popis – dnešní popis jako rámec příběhu a dostat do toho emoce, smysl, očima, co cítíme, slyšíme, chutě,
Dostat tam oči toho, kdo se dívá.
Popis v zásadě nudné třídy, ale jiný pohled bude učitelky, prvňáčka, puberťáka, uklízečky, rodičů, ředitelky
Oživit to přímou řečí
Rozdýchat bránici, číst pomalu, nahlas
Když je příběh na 1 stránku, nezahltit to postavami.
Jsou důležité, nebo jen ilustrativní?
Psaní je o „kosmetice“, aby čtenář věděl, kde se nachází. Nebo ho naopak chce nalákat.
Aristotelova poetika, 4. st. př. n. l., nadá se to číst, ale je tam všechno.
Každé dílo musí mít:
Začátek, prostředek, konec
Včera, dnes a zítra
Motiv, akce, následek
Představení, zápletka, rozuzlení
Plus 4. neviditelná část – proč jsme to psali, poučení s příběhem (bajky = jasné stavby příběhů)
Neopakovat slova stejného slovního základu v jednom odstavci.
Někdy tím ale můžeme dosáhnout cíleného zdůraznění.
Pozor na zbytečná slova, lidi jsou zrychlený.
Text musí mít energii, drama.
Literární cihly: popis, který zasahuje příběh do prostředí
Akce – něco se děje, představení postavy v akci
Dialogy
Jiřina Jenčková
Děkujeme naší milé Asje i všem ostatním "buchtopečkám" za vynikající, chutné moučníky, kterými pravidelně dle "Lustigovské tradice" zásobuje naše čtvrteční dlouhodobé kurzy tvůrčího psaní v Nových Butovicích.
Věřím, že Arnošt se na nás z nebe směje a potají chodí uždibovat.
Dana Emingerová
Ahoj Dano!
autorské čtení na Dobešce si dávám do kalendáře (viz. takové ty rady do života: Udělejte každý den jednu věc, která vás děsí.) Bude to o nervy, ale třeba na tom budou obdobně i ostatní “píšící čtenáři”.
Pokud jde o Štíří důl, možná jde opět o nějaké znamení shůry, protože v Krucemburku jsem kdysi byla přesně v tomto rekreačním zařízení na zahajovacím kurzu při nástupu na VŠ – tehdy se to tam ještě jmenovalo Křížová a stále to vypadalo jako na rekreaci ROH, ale ráda na to vzpomínám. Příležitost vrátit se do těch míst je velmi lákavá.
Zdravím a asi správně předpokládám, že mi pošleš nějaké instrukce ohledně Dobešky a krácení toho textu pro autorské čtení...
Katka P.
Titulek a první věta jsou stěžejní.
V příběhu musíme vypíchnout důležité věci a nezaobírat se detaily, které nejsou podstatné.
Je třeba pamatovat na rytmus textu.
Je zásadní být "uvěřitelný", byť jsme si příběh vymysleli. I to, že se něco stalo, nás nezbavuje povinnosti napsat vše uvěřitelně.
Nedávat lidem nebo situacím nálepky - hodnotí čtenář.
Magdalena Cmiel
Dano, děkuji za báječné vedení kurzu. Jsem velice potěšena, že jste všichni nadšeni. Jste pro mě inspirativní a to tak, že velice, moc...
Naučila jsem se, že správná povídka má mít začátek, prostředek a konec.
Střídá se popis, dialog, akce
Píšu stále o rodině a není to vždy jednoduché, aby se v tom čtenář vyznal - postavy znám totiž dobře jen já a nikdo jiný.
Lépe propracovávat postavy.
Nevadí, když si vymýšlím - naopak, ale musím psát uvěřitelně.
Zdravím všechny z víkendového kurzu...
Dita Halamová
Ahoj Dano!
Na kurz na Vysočinu do Krucemburku jedu a moc se budu těšit. Píšu hlavně proto, abych ti poděkoval za úpravu textu Nikdy není pozdě. To jak je to tam teďka přehozený, je jasnější.
Míra
Milá Dano,
v návaznosti na víkendový kurz posílám upravenou verzi cestopisu o hostině v poušti. Chtěla jsem to poslat už z vlaku, ale narazila jsem na drobný problém: četba nahlas, kterou jsem si zapsala jako důležitý bod, by se spolucestujícím asi moc nelíbila.
Ještě jednou díky za super víkend
Marie Pavlů
Moc zdravím po kurzu a hned večer posílám slíbené texty. Vůbec se mi to nelíbí, ale máš pravdu, že se to má napsat a pak pilovat, ale dnes už mi opravdu chybí "pilník". Zítra to snad bude lepší...
Dobrou noc a na shledanou se těší Bohuna
Chystáme se na večer autorského čtení do Krucemburku, kde budeme 16. listopadu v místním kině vzpomínat na Sametovou revoluci a jak začaly tát politické ledy v době nástupu Michaila Gorbačova.
Tak oslavíme sametové výročí a doufáme, že krucemburští nás nenechají v přesilovce. "Nebojte," vzkazujeme. "Nejsme jen Pražáci, ale pisálci z celé republiky."
Dana Emingerová
Štíří důl je dokonalé místo, nejen pro tvůrčí psaní. Klidně bych se vrátil. Každé ráno jsem vyběhl do lesa a na zpáteční cestě jsem skočil do potoka se svlažit. Chata je malebná, teplý krb. Krucemburk nás vřele přijal.
Organizace byla bez chyb. Asistenti s ředitelkami fungovali v dokonalé souhře.
Ale hlavně, je tu dokonalá parta, skupina nejrůznějších osudů, pohledů, povolání, věku, zkušeností a taky – všichni tu jsou literárně pokročilí. Největším přínosem kurzu pro mě je bohatá zpětná vazba na ty naše „pseudoveledíla“, která drží na uzdě naši tvůrčí pýchu a posiluje úctu autorů před uměním a krásou. Teprve na kurzu pokročilých jsem si uvědomil, jak těžký je naslouchat druhým.
Pochopil jsem, jak je snadný přeslechnout cenné sdělení druhých, když nám na chvíli pozornost uteče. Kurz mě učí, být neustále ve střehu. Nutí mě nahlížet do nejrůznějších světů očima nejrůznějších lidí.
Šimon Pravda
Dano,
Mám velkou radost, že byla Dobeška našlapaná až po střechu! To je jasný Praha je Praha!
Ale když teď na ulici potkám ty diváky, kteří přišli do krucemburského kina, všichni Ti děkují za krásný zážitek a moc Tě pozdravují! A to má taky něco do sebe! Prostě Ti děkuji za skvělý zážitek, který jsem mohla s Tebou a Tvými žáky prožít! Překvapilo mě, jak jsou někteří lidé tvůrčí!
Dano, jsi neuvěřitelně empatická a máš dar stmelit lidi a dostat z nich skvělé věci. Já si to ověřila již během našich jiných setkání a i i nás ve Štířím dole tomu tak bylo.
Dano, těším se na příští setkání s Tebou!
Petra Havlasová
Milá Dano,
nakonec jsem si uvědomila, že nejspíš v budoucnu budu stejně čerpat inspiraci z příběhů svých klientů a je potřeba se toho nebát a umět se pod to podepsat.
Mám to eticky tak, že jako základ považuji, že se v tom klient nemůže poznat, tzn. že nejen, že neuvádím nikde jména (to je samozřejmost a pravidlo mlčenlivosti), ale i míchám jednotlivé příběhy, vymýšlím si a měním specifika, podle kterých by byl člověk identifikovatelný. Myslím, že je to tak eticky OK.
Pavla
Děkujeme Janě Vaňkové za skvělou přípravu na večer autorského čtení na Dobešce.
Dana Emingerová
Mila Dano,
moc ti dekuji za krasne fotky. Na vsechny budu rada vzpominat. Cely vikend byl uzasny. Diky za vse tesim se na dalsi kurz. Ty jses uzasna zena.
Ahoj Milada Kašparová
Milá Danka!
Ďakujem veľmi pekne za príjemne a poučne strávený víkend. Veľmi sa poteším, ak od teba aspoň občas dostanem nejaké info, blog budem prirodzene sledovať. Pozdravujem
a už len spomínam a spracúvam informácie.
Katarina Bobríková
Ahoj, Dano,
děkuji Ti za práci a pozornost, kterou jsi nám věnovala. Znám ze své praxe, jak vyčerpávající je naslouchat lidem pozorně, být s nimi v kontaktu. A Ty jsi to dělala tolik hodin! Jsem rád, že jsem Tě potkal a blaží mě, že to neskončilo :-)
Jiří Hlaváček
Dobrý den, paní Emingerová,
dozvěděla jsem se během víkendu, který jsme u nás v Krucemburku strávili, mnoho nového o Vás, o Vaší práci - obdivuji Vás!
Povídky Vašich žáků jsou vtipné - rádi jsme Vám o Štířím dole s panem Pavlem Vomelou vyprávěli.
Mrzí mne ten puštěný vysavač v sedm ráno, ale tak bohužel někdy můj kuchař jedná. Ale snad se Vám jinak u nás líbilo, jak píšete.
Přeji Vám pohodové dny a hodně radosti z Vaší práce.
Jaroslava Pecinová
Já naučím psát každého, řekla D.E.
Jsem stará. Možná navenek vypadám už trošku omšele a staromódně, ale udržují mě stále v dobré kondici. Troufnu si říct, že jsem připravená ledacos vydržet. Mám nakonec bohaté zkušenosti. Ovšem to co se děje teď, jsem ještě nezažila. Pestrobarevná skupina lidí z různých míst republiky se tady školila v psaní.
Když jsem to slyšela poprvé, byla jsem zmatená. Cože, dospělí lidé a neumí psát? Hned první večer jsem to pochopila. Zůstala jsem tak ohromená, že jsem si celou noc ani nevrzla. Oni píšou literaturu!!! A jak krásný přednes mají, když čtou…Jejich úžasně jiskřivě veselá energie mě celou prostoupila. Tolik úžasných příběhů jsem ještě v životě neslyšela, i když už jsem si v životě vyslechla ledacos. Za ty dvě takřka probdělé noci jsem se tak nasmála, že dnes jsem naopak celá rozvrzaná. A vidíte, po jednom víkendu už jsem dokázala napsat o sobě docela hezký příběh. Pardon, ještě jsem se nepředstavila…jsem rekreační chata Štíří důl u Krucemburku.
Zdena Součková
Tak jsem si o víkendu zajela do Krucemburku na takový malý spisovatelský setkání. A musím říct, že to bylo fakt skvostný. To, že jsem potkala dvě kamarádky z Brna, který mám moc ráda, protože jsou prostě skvělý a hlavně se s nima dobře pije, bylo samo o sobě úžasný. Ale fakt, že jsem jako introvertní autista se sklony nenávidět lidi přijela mezi šestnáct dospělejch jedinců, který jsem skoro neznala, a na první pohled jsem je vlastně měla ráda, vyznívá tak trochu jako zázrak. Možná stárnu a stává se ze mě měkkejš, možná to bylo tím magickým místem blízko kostela na Zelený hoře, nebo jsem prostě jenom potřebovala strašně moc odjet mezi lidi, který milujou psaní, píšou, pijou víno a rozebíraj díla svejch kolegů s takovou něhou, že se mi z toho chce dodatečně brečet. A možná jsem prostě jenom v hloubi duše chtěla sedět v tom retro kině a poslouchat svý kolegy, jak čtou třicet let starý příběhy a občas se zadrhnou dojetím. Přátelé, děkuju. Bylo mi ctí být součástí toho všeho a moc se těším na příště.
Zuza Fajmonová
Ahoj Dano!
Chci Ti poděkovat za velice zajímavý kurz, který mě přesvědčil, že jsem se vydal správnou cestou a ještě mě obohatil o zajímavé postřehy v technice psaní, jako je "flinta na zdi" nebo typy forem psaní.
Ještě si pozorně prostuduji knížku Arnošta Lustiga o umění psaní a znovu si připomenu Aristotela, kterého jsem měl spolu s Platónem na pedagogické fakultě jako téma seminární práce.
Začínám uvažovat o zviditelnění na nějaké sociální síti, aby nevypadal jako dinosaurus v dnešní době. Věř mi, že se mi do toho vůbec nechce, ale zřejmě nebude vyhnutí stále ignorovat tento fenomén současnosti.
Přeji Ti pevné nervy, dostatek nadaných posluchačů a hlavně zdraví a chuť do práce, která Tě určitě baví. Když vytvořím něco zajímavého, tak Ti to pošlu. Zatím jsem Ti napsal bajku, která mě v Praze ráno napadla.
Karel Václav Kupka
Důležitý je název a úvod.
Texty jsou pro oči, ne pro uši.
Literární pravda musí být pravdivější než pravda.
Spisovatel musí zpracovat člověka své doby.
Dominika Pluhařová
Nedávat nálepky, ale postavy popsat, ukázat
Přizpůsobit obsah cílové skupině
Nejdůležitější je název a první věta
Žádný zbytečný omáčky
Různýma očima vyzní příběh různě
Lenka Špilauerová
Ahoj všem milovníkům psaného slova,
víkend s vámi jsem si moc užila. Díky vám všem za to.
Vzkaz pro Karla - ptala jsem se koňáků, zda je možné aby kůň šlápl na hlavu. Odpověděli mi, že když couvá, nevidí kam šlape, tak ano. Nebo pokud nevidí pořádně před sebe, šlápne kamkoliv.
Mějte se báječně
Dominika Pluhařová
Obsah kurzu je srozumitelný.
Zopakovala a uvědomila jsem si principy, které už tak nějak vím.
Naučila jsem se, jak na dialogy - dosud jsem se jim spíše vyhýbala.
Přesvědčila jsem se, že člověk dokáže vždy vymyslet text, když se dostatečně snaží.
Psaní není nic fatálního - je to spíš hra - a tak je k tomu třeba přistupovat.
Všechna pravidla leze porušit, když to funguje.
Aneta Vencovská
Ahoj, dodatečně zdravím všechny milé literáty. Přeji všem hezký podzim a spoustu inspirace a úspěchů při dalším psaní. Tvůrčí víkend s Vámi jsem si moc užila. Bylo to osvěžující, díky za sdílení všech textů. Mějte se krásně.
Katka Pospíšilová
Co jsem si poznamenala na kurzu tvůrčího Psaní podle Lustiga v sobotu 5. 10. 2019
Arnošt Lustig: Literatura je citovou pamětí lidstva (přiblížení obrázku dnešní doby)
Psaní otevírá lidi, upřímnost, aby text fungoval. Otevřené srdce.
Kurz psaní funguje i jako teambuilding.
Nesmíš to napsat, musíš to ukázat!!!
Nedávat nálepky, obsah je víc než forma, hlavně zaujmout čtenáře
Zážitek (např. páteční výstup na Fuerte – lezení naboso
Všechny pravidla můžeme porušit, pokud fungují :-)
Kdo se brání, neposlouchá
Za nás mluví jen text
Díky za skvělý víkend a za skvělé vedení. Těším se na nějaké pokračování v budoucnu.
Jiřina Jenčková
Milá Dano,
přišla jsem domů nadšená a zároveň lehce vystrašená, zda celkově uspěji a zda jsem neudělala velkou chybu se svou “zpětnou vazbou” na zpětné vazby. Jsem bohužel deformovaná psychologickou profesí a jejím chápáním “zpětné vazby”: vnímám intenzivně konotát i denotát řečeného, včetně takových drobností, jak si účastníci navzájem naslouchají i v průběhu supervize či semináře, jak se o sebe zajímají a nebo zda klopí zraky do svých PC či telefonů a následně zhurta “udeří”. Zpětně mě velmi mrzelo, že jsem otevřela debatu, která byla všem nepříjemná a která mou kolegyni v závěru bolela. Neznám nikoho s takovým cizím přízvukem, naturelem a slovním projevem a to, co jsem vnímala a slyšela, jsem vyhodnotila mylně. Skrývala se za tím vlastně obrovská snaha, pracovitost a poctivost ve psaní a velmi dobré postřehy při zpětné vazbě, které měly na sobě v ten den jen pro Čecha nevhodný “kabátek”. Věřím, že to společně ustojíme, že vyjasnění na závěr mělo svůj smysl a doufám, že nebylo pro mou kolegyni ublížením. Protože to jsem vážně nechtěla! Tobě díky za otevřenost prostoru a vysvětlení a vyvážení na obě strany. Těším se na shledanou příště a na všechny další informace a podněty! Už po první lekci jsem si uvědomila, jak hodně se toho naučíme. Pěkný víkend s dalšími pisateli Ti přeji a na viděnou příště :)
P.
Ahoj!
Co jsem se odnesla z dnešní lekce? Není to pět věcí, ale tři:
- že práce s lidmi je těžká práce
- že se stále musíme zdokonalovat ve srozumitelném vyjadřování svých dojmů a pocitů
- že poslouchat příběhy začínajících a pokročilých vedle sebe dává dobrou představu o tom, co je v textu navíc
Snad to holky vedle sebe zvládnou. Ty jsi to zvládla podle mě profesionálně. Každopádně odcházely, alespoň z mého pohledu, ve smíru. Pro dnešek, myslím, že si to vyjasnily. Ale i to bylo poučné :-)
Budou dobrý
Hezký večer!
NR
Inspirována nádherným víkendem jsem stvořila ještě dnes večer pár vět o Zelené Hoře.
A když už něco vyšlo ven, bylo by dobré to sdělit mé skvělé učitelce, čili tobě.
Děkuji za báječný čas ve Štířím dole. Už se těším na příště.
Zuza
Na březen se moc těším, nedovolím Věrce autorské čtení v Brně neudělat! Už jsme o tom mluvily. Na Dobešku bych se ráda někdy na Vás večer také podívala... třeba příště. Pozdravuj asistenta v záběhu Šimona - jeho povídka o očích mě dostala a nesmírně inspirovala, díky.
Posílám pac a pusu
Zdena Součková
Milá Danuško.
Musím se s Tebou podělit o radost posledních dvou dnů, neboť na tom máš obrovskou zásluhu.
Po přečtení mé povídky Předám ji sám mi mí "čtenáři" volají, jak je to hrozné, jak strašné jsou lidské osudy a zda-li ten pan Karel byl nějaký můj známý či kolega z práce :).
Tentokrát mi jedinou inspirací byla kytice růži a myšlenky se začaly samy rozvíjet.
Po uveřejnění Zpovědnice mi včera o půlnoci zazvonil mobil. Volal vystrašený syn: "Čau, mami, proboha, tebe někdo přepadl v bytě?"
Dnes ráno mi kolegové v práci po přečtení Zpovědnice chodí ukazovat, jak jim stojí chlupy na rukou.
To je ale krásná pochvala. :)
A já si láskyplně čtu Arnoštova slova: "Napíšeme tragédii že půl světa brečí a my z toho máme takovou radost, že se jdeme opít do hospody"
Vypadá to, že i já to dnes půjdu zapít. :)
A tak jsem citelně pochopila Tvou nekompromisní zásadu, že "Psaní nesmí být nuda".
Děkuji za vše, co pro mě děláš. Krásný den.
Hana Kavalová
Zaujmout čtenáře, útočit na jeho emoce a držet ho v napětí
Vtipné vyprávění
Používat přímou řeč na oživení
Zaujmout titulkem a první větou
Soustředit se na obsah as oprostit se od nudného balastu
Dbát na proporce každého díla - představení, zápletka, rozuzlení
Psát krátké věty
Alena Stillerová
Získal jsem praktický poznatek, jak důležité je snažit se přemýšlet jako potenciální čtenář, pokud chci aby bylo rozuměno o čem píšu.
Opět pěkné a zajímavé texty (Renata, David, Helena, Honza).
Pěkná ukázka dialogu s podtextem z filmu Knoflíkáři
Příjemná atmosféra, jako vždy
Díky za lekci a těším se na příště :)
Luboš Mokráš, Česká spořitelna
Co nás naučila Dana Emingerová:
Nezačínej datem.
Zkrať úvod.
Popiš tu zápletku v tom příběhu pořádně.
Nepleť do toho další hovadiny.
Piš s radostí a nelekej se škarohlídů.
Příběh čeká na každém rohu.
Jen utrhnout.
Zdenek
Co jsem se naučil? Jako ve škole, mluvíme-píšeme celou nejlépe jednoduchou větou. Připomněl jsem si jedno přísloví: opakování matka moudrosti, neb pravidla je nutné si neustále opakovat. Dále děj příběhu musí mít spád – tempo. Dlouhé popisy unaví, čtenáře to nebude bavit a uteče v myšlenkách pryč. Pravidla můžou být účelně porušena, při psaní, nikoliv na silnici.
Roman
Naučil jsem se:
•při psaní zpráv: kdo, co, kdy, kde a když se jde do hloubky tak ještě jak a proč
•zpráva vypadá jednoduše, ale rozhodně není
•ve stručnosti je síla
•to nejdůležitější patří na začátek
•důležité je čtenáře hned zaujmout a nalákat ke čtení dál
•Zařazení novináře do školení bylo príma.
Děkuji.
David P.
Co jsem se naučil:
Hned první kurz na novém působišti v Branickém pivovaru nám zpestřila lekcí rétoriky herečka Jana Vaňková.
Dobry den, mila pani Dano,
moc vas zdravim a verim, ze uz jste zdravotne v poradku a je vam lepe.
Ucastnila jsem se vikendoveho kurzu Tvurci psani.
Jsem naprosty novacek, mam rada knizky a obcas si neco napisu.
Moc se mi libil způsob, jak byl kurz vedeny. Dozvedela jsem se spoustu novych veci, informaci a poznala fakt skvele pisici kolegy. Ja si asi budu porad psat do toho suplicku.
Vas zastup Yakeen byl skvely, byly to velice inspirativni lekce.
Mrzelo me, ze se s Vami nesetkam, ale jak pisete, nekdy to proste nejde... vyssi moc.
Tesila jsem se na Vas moc, a tesit se ma clovek porad.
Tak se tesim dal, ze se jednou potkame a ja vas poznam osobne.
Preji vam brzke uzdraveni, at se Vam vse v zivote dari.
Nam ctenarum preji hodne Vasi krasnych clanku a knizek.
Jana Kozlová
-Díky zpětné vazbě jsem zjistil co bych mohl potenciálně zlepšit
-Zjistil jsem, že spousta lidí se na literaturu dívá spoustu pohledy
-Zlepšit rétoriku
-Oběd byl fajn
-Důležitá je první věta
-Nemusím za každou cenu vše do detailu popisovat
-Nebát se přímé řeči
Tomáš Doborovolný
Ahoj Dano,
musím Ti na napsat, že jsem v tom až po uši...
Stupeň číslo jedna - naprosto mě nadchl lednový víkendový kurz, na základě čehož jsem se přihlásila na další květnový... Za měsíc a kousek se tedy uvidíme:-).
Stupeň číslo dva - byla jsem příjemně konsternována z autorského čtení na Dobešce - to jsem Ti ostatně psala...
Stupeň číslo tři - od ledna každou chvíli něco píšu "do šuplíku", nasávám inspiraci všude kolem a moc si to užívám...
Výsledek - je mi naprosto jasné, že se musím přihlásit na podzimní dlouhodobý kurz
Anna Vocelová
Pokud není nápad o čem psát, je dobré si sednout a začít něco psát. Je jedno co, jde o to se rozepsat, pak to přijde.
Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
Martin B.
Zdravím Vás všechny a mockrát děkuji za Vaše pozdravy a milé zprávy. Byla to pro mě první opravdová lekce psaní a jsem za ni moc vděčná. Mám nejen nové zkušenosti, ale i nový pohled (díky Vám) na svět. Vytrhla jsem se z mého "malého světa" a připadal jsem si mezi Vámi trochu jako Alenka v říši divů.
Děkuji Vám za Vaše zkušenosti, otevřenost a smysl pro humor. Jste úžasní.
Magda Cmiel
Co jsme se naučili první den na kurzu psaní cestopisů s National Geographic?
Napsat titulek, který naláká čtenáře ke čtení
Zásadní význam první věty
Pozor na dlouhé úvody
Akci přesunout už do úvodu
Titulek a první věta jsou 80% úspěchu
V první větě odhalit to nejzajímavější a následně to rozvést
Mohu začít od prostředka zajímavým momentem
Vytvořit ze slov se, vtáhnout čtenáře do něj a udržet jej tam
Nepřehlcovat věty informacemi
Nepsat rozvláčně a zbytečně popisně - čtenář musí udržet pozornost
Dobrá přímá řeč oživí text a vtáhne do děje
Vtáhnout čtenáře do prostředí
Musíme psát tak, aby si to čtenář dokázal představit jako obraz
Podtext je účinnější než doslovné popisování
Nementorovat - vkládat poučky do nálady podprahově
Vyvarovat se opakování stejných nebo podobných slov
Vyvarovat se věcí, které nesouvisejí se základním příběhem
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit
Je dobré si číst text nahlas - tak se pozná, kde to drhne
Stavět cihličku po cihličce: popis, dialog, akce
Zarámovat událost - nejdřív les, potom zvířata
Tereza, Bohunka, Sylva, Hana, Marie, Lucka, Kristýna, Míša a Bára
Psaní s Danou rozhodně není procházka růžovou literární zahradou! Ale nechci strašit zájemce o kurz, naopak! Za sebe velmi doporučuji vyzkoušet si kurzy na vlastní kůži! A co vás vlastně čeká? Kromě teorie, samozřejmě i praxe. Před ostatními účastníky přečtete svou povídku. Například příběh o vašem dědečkovi. Příběh, který vás stál mnoho bezesných nocí, ale možná, že jste ho jen narychlo upletli během cesty vlakem. S bušícím srdcem čekáte na reakce spolužáků. Zasmějou se? Dojme je to? Co na to řeknou? Možná, že se i zasmějou, možná vás i pochválí, ale pak nastoupí Dana.
A pokud jste už trochu pokročilý student, Dana vezme to vaše dítě, to pracně vypiplané miminko, nad kterým jste proseděli tolik hodin, a začne ho cupovat na kousky. A vy jen sedíte, posloucháte, rudnete a blednete a nestačíte se divit. Nestíháte si ani dělat poznámky a pozorujete, jak z toho vašeho majstrštyku, z té vaší katedrály, zůstává v prachu jen hromada kamení. A chce se vám brečet.
Ale když se prach usadí a slzy oschnou, něco v té suti se najednou zaleskne. A to pak je ten diamant, o kterém píše Arnošt Lustig, Stephen King a další velcí literáti a učitelé psaní. Diamant, nad kterým se posadíte, uklidníte své rozjitřené emoce, že se s vaším miláčkem tak necitlivě zacházelo, a začnete ho vybrušovat.
A když si přečtete pátou, sedmou či desátou verzi, vidíte a slyšíte, že je to konečně to, co jste vlastně od začátku chtěli sdělit světu. Nebo je to naopak něco úplně jiného, protože to, co jste původně chtěli světu sdělit, byla pěkná ptákovina. Zkrátka, že Dana měla pravdu, když vyškrtala celou úvodní pasáž a z dědečka udělala, kvůli větší věrohodnosti, babičku.
Ať tak, či onak, nakopne vás to k dalšímu psaní. A díky Daně začnete psát víc. Protože Dana samozřejmě nejen, že cupuje vaše díla, ale hlavně povzbuzuje k napsání dalších. A bude vás učit, jak na to a vy si budete zase o kousíček víc věřit.
Ale hlavně, bude vás to bavit!
Nataša Richterová
Pěkné dobré ráno, milí přátelé. Děkuji ještě jednou za prima den. Celý seminář považuji za přínosný pro moji práci, ale i pro mne osobně. Zopakoval jsem si a oživil mnohé, co jsem kdysi věděl a už zapomněl. Naučil jsem se lépe a pozorněji poslouchat čtené texty, pamatovat si a reprodukovat jejich obsah. Naučil jsem se, jak psát text, aby nebyl rozkošatělý a nudný. Vím, že se v psaní mám soustředit na „vyhmátnutí“ podstaty sdělení a vyhnout se balastu. Vím, že si musím uvědomit, pro koho píšu. Vím, že mám začít psaní textu něčím, co čtenáře upoutá, klidně prostředkem, nebo i koncem děje a pak se vrátit na začátek. Vím, že nemám nadužívat přídavná jména a příslovce. Vím, že nemám plést do děje příliš mnoho postav. A podle Aristotela vím, že každý text mám mít začátek, prostředek a konec. A moc se mi líbil úkol najít za textem paralelní děj, který se odehrával v rozhovoru servírky s číšníkem, to bylo skoro dobrodružné.
Také vím, že psaní je jako řízení auta a že skoro každý má v sobě ten „diamant“, jen ho nesmí obklopit hlušinou.
A co chci ještě vědět? Nejraději bych věděl ještě více (nejraději všechno), co je potřeba k napsání dobrého textu, tak si třeba ještě nějaký další seminář s paní Emingerovou najdu a mezitím si něco zkusím najít a přečíst. Asi začnu knihou o Arnoštu Lustigovi.
Srdečně zdraví a na jakékoli další setkání se těší
Bc. Mgr. Zdeněk Brož, Nemocnice Šumperk a.s.
Milá Danka!
Ďakujem Ti veľmi za krásny víkend. Poskladala si parádnu partičku rôznorodých ľudí. Som rada, že som si mohla vyskúšať písať príbehy a vo vnútri ma hreje poznanie, že mi to vlastne celkom ide. Popustiť uzdu fantázií ma skvele nabilo energiou. Teším sa na naše ďalšie stretnutie.
Ahoj kolegovia spisovatelia!
Je mi cťou, že som vás spoznala. Cez víkend som s vami prežila jedinečné momenty. Každý z vás je vzácny a inšpirujúci. Rada by som s vami zostala i naďalej v kontakte. Ak budete mať cestu do Ostravy a chuť pochváliť sa svojimi literárnymi úspechmi, ozvite sa mi. Majte sa krásne a užívajte si cesty do sveta fantázie. Nezabudnite ich dokumentovať!!! :)
S úctou
Barbora Wlachovská
Ahoj Dano,
chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat. Po dvou společných dnech pro mě bylo takovým ´objevem´, jak nenápadně a přitom přehledně se Ti podařilo zdůraznit a předat všechny ty podstatné technické triky, které by nám měly pomoci v tvorbě.
Kurz se mi líbil – měla jsem vlažný start, psát přímo tam mi moc nešlo, ale vzhledem k tomu, že to, co jsem četla, jsem psala v pátek v noci před kurzem, tak budu zřejmě ten typ, co potřebuje tlak termínu uzávěrky … asi … J
Nečekala jsem, že lidi rozesměju, byl to takový zvláštní, příjemný šok.
Škoda, že jsem nemohla po tom víkendu zaplout do nějaké fantazijní meditace a začít si vymýšlet. Snad k tomu dostanu zase nějaký impuls a ještě někdy něco vytvořím.
V příloze zasílám svůj příspěvek – ještě jsem tam pár slov upravila, ale už mi to zpětně ani vlastně moc nešlo. Taky jsem si uvědomila, jak jsem otupěla a pozapomněla spoustu pravidel českého pravopisu. Věci, které jsem znala s jistotou, jsou vlivem zkratkovité korporátní angličtiny úplně zapomenuté a je spousta pravidel, na která se budu muset podívat, abych si je osvěžila.
Moc mě těšilo a slibuji, že se podívám na další termíny a možnosti, ráda bych se do toho “trochu jiného” rozpoložení zase vrátila. Kurz ale v každém případě splnil to, co jsem Ti psala do dotazníku – vrátil mi, aspoň na pár hodin, radost ze psaní.
Katka P.
Chtěl bych všem, ale především Daně, MOC MOC MOC poděkovat za krásný víkendový zážitek, plný inspirace a výzev.
Věřím na náhody a na to, že co se má stát, se stane. A proto si dovolím vyzvat některé „nadšence“, co by s námi chtěli spolupracovat na bázi „psaní“, tzv. obsahového marketingu. Samozřejmě se nebráníme čemukoliv.
Budu také rád, když se vytvoří „mini“ skupinka z tohoto víkendu a bude min. chvilku žít. Třeba na tom fejsbůku.
A když už byl ten můj příběh nejvíce „zpracováván“, tak pro dokreslení posílám odkaz na nějaké fotky. Maroko v květnu vypadalo při našem windsurfingu TAKTO.
Krásný den a vy, co chcete psát, pište, jste super.
Tomáš Kučera
Ahoj Dani,
nejprve bych chtěla poděkovat za to, že mohu být součástí dlouhodobého kurzu. Jsem zvědavá, jaké to bude oproti víkendovým kurzům, které jsem už absolvovala. Už přemýšlím, jak popíšu něco všemi smysly bez očí... První nápad mám, ale musím ho nechat uzrát...
A postřehy/připomenutí z dneška?
1.Důležitý je nadpis a první věta - musí zaujmout čtenáře jinak nebude pokračovat v četbě.
2.Vyhýbat se dlouhým úvodům a pasážím "jak jsme tam jeli".
3.Literární pravda je pravdivější než pravda - důležité je, aby text byl uvěřitelný a srozumitelný, i když ne třeba zcela dle reality
(sestřinu trikotóru jsem si prostě vypůjčila:-)).
4.Je důležité uzpůsobovat text dle toho, pro koho je určen - jinak bude znít výpověď pro kamarády, kteří to s námi zažili, jinak pro širší veřejnost, jinak pro zájmovou skupinu...
5.Můj výtvor se nemusí líbit všem (otázka cílové skupiny).
Děkuji ještě jednou a těším se na příště.
Anna Vocelová
Ahoj Dano,
asi před 4 lety jsi v České spořitelně pro interní audit organizovala Kurzy tvůrčího psaní. Rád na tu dobu vzpomínám, pro mě to bylo nesmírně poučné a zajímavé. Abys viděla, že tvoje snaha nebyla tak úplně marná, posílám ti můj zážitek z letošní z dovolené.
A jak se máš?
Předpokládám, že dobře. Kurzy tvůrčího psaní frčí a po světě běhá čím dál tím víc lidí, kteří se to naučili (nebo to v sobě díky tobě objevili) a dělají radost sobě i druhým.
Docela ti to závidím, velká korporace není až tak tvůrčí.
Měj se Martin Chmelík😊
Dobrý den, paní Emingerová,
děkuji za fotografii a studijní literaturu. Kurz se mi moc líbil. Mohla bych Vás ještě požádat o zaslání materiálů týkajících se firemní komunikace, o kterých jste včera mluvila?
Přeji Vám hezký den.
Lenka Kalbáčová
1. Nesmíme dávat nálepky, nálepky dává čtenář.
2. Brát v úvahu, že tam čtenář většinou nebyl, proto je potřeba vynechat detaily, které nerozvíjí děj.
3. Důležitý je titulek a první věta, které musí zaujmout.
4. Každé literární dílo musí mít tři hlavní části: začátek, střed a konec a pak čtvrtou neviditelnou část (Jen bajka ji má viditelnou).
5. Není důležité, zda se vše v příběhu opravdu stalo. Je důležité, aby tomu čtenář věřil.
Pavel Kopp
Naučil jsem se:
začínat poutavějším vstupem.
Pokusit se zařadit přímou řeč.
Omezovat nepotřebné množství přídavných jmen.
Volit výrazově bohatší slovesa.
Kontrolovat zbytečné opakování stejných slov.
Jiří Moravec, herpetolog
Zaklapla jsem právě dočtenou knížku a ještě chvíli rozjímala nad závěrem příběhu...
“Tak co teď?” napadlo mě, protože angína mi moc možností nedávala. Kontrola e-mailů a sociálních sítí mi zabrala jen pár minut, tak jsem se přesunula k televizi. V tom mi můj pohled sklouzl do televizního stolku a ustanul na nápisu Živel Lustig.
Knihu jsem dostala osobně od autorky Dany Emingerové, tak by se slušelo si jí přečíst. Navíc byl prý spisovatel “veselej chlápek”, tak bych se mohla i trochu zasmát. A v telce stejně nic nedávají.
S nejistotou jsem se začetla do prvních řádků. Podtitulek Jak se píše kniha ve mě budil obavy, aby to nebyla nudná učebnice pro začínající spisovatele. Já přece nechci začít psát. Pomalu jsem se nořila do příběhu skupinky, kteří absolvují u Arnošta Lustiga kurz tvůrčího psaní.
Pomalu jsem se stávala jednou z nich a poznávala s nadšením jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Při čtení této knihy mnou projely snad všechny pocity. Často jsem se smála Arnoštovým vtipům nebo když si jen vystřeloval z ostatních. Styděla jsem se, když komentoval ňadra přítomných dam. Dojímala jsem se nad zveřejněnými povídkami účastníků kurzu. Cítila jsem lítost nad krutostí 2. světové války, o které Arnošt dokázal vyprávět s takovou lehkostí. Nejinak tomu bylo u jeho těžké nemoci, kterou si vůbec nepřipouštěl. Obdivovala jsem jeho statečnost a ačkoliv jsem věděla, že spisovatel už nežije, doufala jsem, že se v mé knize ještě uzdraví. Záviděla jsem těm, kdo ho stačili poznat osobně.
S přibývajícími stránkami se začal měnit můj vztah k literatuře. Věděla jsem, že je dobré číst známé autory, ale najednou mi bylo jasné proč. Rostla ve mě touha přečíst si Hemingwaye, Shakespeara nebo Dostojevského. Chtěla jsem se poučit z chyb, které napáchali hrdinové jejich románů, a ještě přitom nasávat jejich literární styl, o kterém Arnošt tolik mluvil.
Také ve mě rostla touhla napsat paní Daně, jak moc se mi její knížka líbila. Byla to má první přečtená kniha, u které jsem měla tu čest znát jejího autora. Tak to se musí využít, Hemingway ani Lustig už by si svou chválu nepřečetli. No jo, ale přece jí nebudu psát jen suchý e-mail? Ale já vím, čím jí udělám největší radost!
A snad nevadí, že oslovuji Arnošta křestním jménem. Když my jsme se tak sblížili. Tři dny jsem ho měla ve svých dlaních, když jsem ležela v posteli jen v noční košili bez podprsenky. Slinila jsem si prst, abych mohla otáčet stránky a obdivovat tohoto velkého muže. Tři dny jsem strávila v posteli s živlem Lustigem. Přece mu po tom všem nebudu říkat příjmením, ne?
Veronika Honsová
S knihou Živel Lustig mám naprosto stejnou zkušenost. Nejen, že jsem ji četla jedním dechem a v duchu záviděla studentům učících se od takové osobnosti, ale úplně mi změnila náhled na literaruru a “řemeslo” jako takové. S blaženým úsměvem jsem tak dnes od poštačky přebírala balíček s Aristotelovou Poetikou a Lustigovo dílem Krásné zelené oči.
Katerina Milfaitová
Psaní nesmí být nuda
Spisovatel tvoří z ničeho nic a to je úžasný pocit
Bajky jsou stále v kurzu
Zjistil jsem, co je to vratidlo.
Aristoteles je i po nějakých dvou tisících letech stále atraktivní.
Hubblův teleskop se ve vesmíru rozbil a zase ho dali dohromady.
Děje jsou jednoduché (bez obratu) a složité (událost musí vyplynout z předchozího děje).
Komedie vychází z nápodoby jednání. Tragédie také.
Naučil jsem se o panu Lustigovi, že to byl především člověk s unikátním charakterem.
Na kurzu mě bavilo:
Poslouchání četby ostatních příspěvků ve skupině.
Také kniha Živel Lustig.
Filmy.
Psaní některých prací (bajky, popis, pověst, dopis osobnosti a událost).
„Kritizování“ prací ostatních.
Vítek Kolář, Fakulta designu a umění v Plzni
Pět věcí z lekce:
Bajka: přímočará, krátká, nekomplikovat, název/nadpis může ukotvit, sníží možnou nejistotu, u bajky název by neměl být zavádějící, spisovatel je soudce, záleží na něm, co nechá vyhřeznout a nesmí se dívat na názor ostatních, Puškin: múza nesmí spěchat.
David Navrátil
Minule jsem se naučila, že je dobré omezit počet postav, i když chci psát o skutečné události. - Pro srozumitelnost děje omezím počet postav navzdory skutečnosti.
V Gardnerovi se mi líbila hra Esence, popsaná na straně 5. Napadlo mě, že by jsme si jí mohly možná zkusit zahrát.
Také jsi psala, že můžeme dát tip na film. Nevím jestli se to bude někdy hodit, ale mám oblíbený film - Casablanku. Podle mě je tam úžasný scénář a myslím, že je škoda, že ho moc lidí nezná, alespoň které já znám. :) Takže kdyby jsme se ještě někdy vrátili třeba k dialogu, mohlo by to spolu nějak souviset.
Bětka Ješková
Dobrý den, zasílám svoje zhodnocení:
Důležitost přímé zpětné vazby, která ukazuje na důležitost toho jak se přiblížit “chuti” čtenářů formou či obsahem psaného textu.
Důležitost překonat potřebu niterně popisovat vše v úvodu příběhu.
Krása ve vnímaní a popisu pohledu žen na události kolem nás. Takhle to snad nikdy nebudu umět :).
Osobně se mi nelíbí stálé poukazování na to, jak to či ono prováděl pan Lustig. Bez jakékoliv zášti k panu Lustigovi. Především mě zajímáte Vy a Váš způsob výuky a Vaše zkušenosti. Děkuji, byl jsem dnes příjemně překvapen.
Luboš Trojan
Co jsem se naučil:
Oživovat text přímou řečí.
Představit si při psaní vlastní zkušenost, co znám ze života: atmosféra, autenticita, uvěřitelnost.
Snažit se psát jednoznačně, myslet na své čtenáře, aby to pochopili.
Zkracovat text, používat úderná slova s významem na místo obecného slova řekl.
Jirka je diamant, který nejde obrousit, ale přesto září.
Vlad
Hodně číst. A potom číst ještě trochu víc.
Číst a psát to, co člověka baví.
Fiktivní i reálné příběhy mají stejné pravidlo, čtenář jim musí věřit.
Důležitost představení postavy v prvních chvílích příběhu.
Lukáš Komárek, Fakulta designu a umění v Plzni
Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah.
Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou.
Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán...
Těším se na další setkání, hezký den Jana P.
Hodina se mi líbila, i když jsem chvilkama měl problém udržet pozornost z důvodu celkové délky hodiny.. Jinak mě dost zaujal Aristoteles a rád bych se něco dozvěděl o psaní dramatu - to mě dosti zajímá. Těším se na zítřejší hodinu.
Oldřich Holinka
Dozvěděla jsem se více o nejstarším literárním díle Epos o Gilgamešovi důraz na sny a jejich výklad, měření času a vzdálenosti v "dvouhodinách"
Platon - Aristotelův žák, sepsal jeho moudra, ale vše co napsal může a nemusí být pravda
narozdíl od toho, jestli byl Platon na kluky (to je prej pravda))
Básníci a spisovatelé nejsou dobří pro žádnou republiku. – Platon
Přídavná jména zdržují, slovesa zrychlují. Hemingway si prý platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa :-))
Interval sprostých slov by optimálně měl být přibližně 1:1000
Když máme v příběhu zajímavou postavu, potřebujeme další postavy, navzájem se ovlivňují, vyvíjí s příběhem, vedlejší postavy by neměly jenom vyvstávat a pak už tam nebýt
Existuje teze, antiteze a synteze. A jenom z konfliktu teze a antiteze se může narodit syntéza = výsledek /Herakleitos
Vzpomínka je základ. Dům, který na něm postavíte, je z fantazie a tvůrčího potenciálu – to je tajemství literatury. Na ní je krásné, že vytvoří z ničeho něco a z mála hodně.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij, 1821–1881
Kdykoli se nám zdá, že je naše povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. A vůbec nejlepší je začít akcí, která je prolnuta dialogem, jako to dělá Hemingway nebo Faulkner
Druhy beletrie přirovnává Gardner k běhání (krátké povídky = sprint) Nemusí dobře fungovat, když se to rozeběhne na začátku a pak už to nemá drive!
Lucie Šťastná, Fakulta designu a umění v Plzni
Tak je to za námi. Všimli jste si? Pátek bez kurzů tvůrčího psaní. Já jsem po dlouhé době byl celý den v práci (k velké radosti mých kolegů). Markéta mohla konečně dát babi na páteční dopoledne volno, Iva si mohla zase jednou pořádně připravit semináře na příští týden. Monika aktivním přístupem v hodinách smazala špatný dojem za neomluvené hodiny, Martina nemusela odbíhat z ringu uprostřed 3. kola, Jana mohla kouřit dle libosti, Dana se věnovat své cestě do Tuniska.
Věřím, že jste si všimli. Venku byl teplý jarní den a ten u mě vždycky, když na něco vzpomínám, vyvolá pěkně nostalgickou náladu. Dneska se mi ale do mojí melancholické nostalgie přimíchala i slušná porce nervozity. Možná jste taky něco podobného cítili.
Co to je, co mě to drbe za uchem, šťouchá mě loktem do žeber a vší silou se mi snaží vlézt před oči, když já to přitom vůbec vidět nechci? Aha, když to nechci vidět, tak to asi nebude nic příjemného. Dobře, už to nebudu dál skrývat – před sebou ani před vámi – a půjdu s pravdou ven. Moje nervozita je způsobená skutečností, že už uplynul celý týden a já ještě nenapsal ani čárku! Nechci si tu hrát na proroka, ale podle jistých odpozorovaných zákonitostí rotace zeměkoule předpokládám, že jste na tom podobně. Důvodů pro takový stav je spousta. Někdo má děti, někdo je nemá, někteří z nás musí pracovat a jiní se naopak trápí tím, že pracovat tak úplně nemohou. Každý si jistě najde ten svůj. Není to ideální cesta vedoucí ke znovunalezení bezbřehého optimismu, ale člověka alespoň zahřeje pocit, že v tom průseru stojíme všichni svorně. Všichni v jedné řadě,jako na buzerplacu, každý se svým nedostatkem, který si držíme před sebou, všem na odiv. Jednomu leze podolek z kalhot, druhému chybí knoflík, třetí má rozvázanou tkaničku na levé botě. Tváříme se rozpačitě a doufáme, že si toho našeho chybějícího knoflíku nikdo nevšimne (zvlášť když je plukovník na služební cestě v Tunisu,že :o) a svatosvatě si v duchu slibujeme, že do příštího nástupu si najdeme čas na to, abychom si sehnali a přišili nový.
Mno, situace je to veskrze úsměvná, poněkud tristní a lehce bezvýchodná. Přesto se na dně téhle poněkud nehezké skutečnosti –představit si ji můžete třeba jako kbelík s vodou po setření týden nemyté podlahy – najde několik světlých momentů. Tím nejblyštivějším střípkem v mém kbelíku – hned vedle naděje – je fakt, že jsme se s Markétou víceméně shodli na tématu další povídky. Kdo se budete chtít přidat, napište text na téma „Láska na první pohled“. Může jít o seznámení, může tam být trocha erotiky, jak budete chtít. Ostatním ho můžete poslat mailem, anebo si ho s sebou přinést na společné čtení, které se uskuteční...? Martino?
Zdravím z venkova! Můj pátek proběhl jako mnoho jiných dní PŘED (kurzem). Vojta kašle, takže jsme doma, čteme Neználka, hrajeme blechy a když děti poslouchají Pipi Dlouhou Punčochu, procházím se v dešti se psem, borůvčí už má světlé lístky, brzo se na něm objeví baňaté růžové květy a čmeláci se na nich budou zpíjet.
Večer ovšem proběhl ve znamení PO. Zatímco Tomáš uspává děti, dopisuju kapitolku Rubínového medailonku, kratší o to, že tenhle týden nemůžu psát ve vlaku Budějovice - Praha a zpět. A přitom listuju ve svých starších kapitolách a cosi hledám a nacházím přitom i nechtěné: Bože, kdo tohle napsal? Samé "nespokojeně, rozčileně" - to přece musí čtenář pochopit sám, to ta ženská, co to psala, nevěděla? Raději dál nečtu a novou kapitolku ukládám s úlevou na internet - splněno. A další den - včera - dostávám k narozeninám Harukiho Murakamiho, o kterém psal Vojta a Bajacovu Knihu o bambusu.
Na procházce se psy pak s tátou diskutujeme o probíhajících literárních soutěžích a rozhodujeme se něco někam poslat, spíš abychom se motivovali svoje texty dopilovat, než pro co jiného. A hlavně pro to, aby se dělo "něco" psacího. A dnes dostávám vaše krásné maily a odpovídám. Každé to "něco" - cihlička - je jiná a těch psacích je míň, než bych chtěla, ale jsou, takže díky, že jste mi umožnili tu dnešní, udělala mi radost! Přeposílám slíbený tátův textík, mějte se krásně, Iva Ahoj, doufám, že si krásně užíváš tepla a sluníčka. V květnu je to se mnou špatné, Tomáš jede na tři týdny do Francie na konferenci a jiné hlídání nemám. Takže se domluvte, jak potřebujete. Vlastně takovou poloviční možnost mám v termínu 18.-20.5., kdy můžu mít hlídání aspoň do soboty do oběda.
Procházela jsem svoje bajky a rozumná se mi zdá jen jediná, tak ji posílám. A pan docent Toman by rád besedu uvedl krátkou řečí o Lustigovi z pohledu literárního vědce a pak by ti předal slovo a požádal tě, jestli bys o sobě něco mohla říct sama. Konec hlášení, měj se hezky
Iva Mrkvičková
Vážená paní Emingerová, milá Dano,
ještě jednou děkuji za příjemně a užitečně strávený den. V příloze posílám svůj příběh. Upravila jsem začátek a pár nepřesností. Určitě se ráda zúčastním celého kurzu, který děláte. Ale protože jsem začala číst Vaši knihu Kouzlo psaní knih a v ní našla ještě pár doporučení, přihlásím se až na další, ne na ten, který poběží teď od září. Ráda bych si před tím ještě některé z těch věcí přečetla, protože si myslím, že mi to pak přinese mnohem víc. Navíc v NM se s Vámi domlouvá nějaké pokračování kurzu, snad to tedy dopadne a budu se ho účastnit taky. Přeji hezké dny a budu se těšit!
Jiřina Dašková
5 vět co jsem se naučila:
- Zaujmout čtenáře hned na začátku
- Každý příběh má své proč
- Přímou řečí, dialogem nic nezkazím
- Co informace. To věta. (u komplikovaného sdělení)
- Poznat co zaujme a co je navíc
Děkuji.
Tereza Bícová
Pět nových poznatků, co jsem si odnesla ze třetí hodiny tvůrčího psaní (20.3.)
1. Kromě poutavého úvodu příběhu nesmíme zapomínat na výstižný a zajímavý titulek, který pro dané vyprávění zvolíme.
2. Při psaní krátkých textů si musíme dávat pozor na zdlouhavé nepodstatné popisy detailů a skutečností, bez nichž je příběh stále srozumitelný.
3. Každé vypravování má tyto části: začátek, prostředek, konec a čtvrtou část představuje, co jsme naším textem chtěli sdělit, jaká je hlavní myšlenka díla.
4. Když píšeme snažíme se si čtenáře představit, vcítit se do něj. Komu je náš text určen, koho by mohl zaujmout. Od toho se odvíjí i jak moc se dovedou čtenáři ztotožnit s postavami našeho příběhu.
5. Je dobré psát přirozeně, jak to cítíme. Nesnažit se o nastrojený formalismus. Ale je dobré mít to pod kontrolou a vyhýbat se nadbytečnému používaní sprostých slov, opakování vulgarismů apod.
Tereza Přibilíková
Ahoj Dano,
skládám hold tvému umění formulovat větu: "... úplná hovadina to není, ale číst se to nedá..." tak, aby se dotčený nešel rovnou oběsit na klice od dveří 😊. Ale teď vážně: můj humor a filosofie jsou hodně specifického druhu a ne každému sednou. Spíš naopak: nesednou skoro nikomu. Už dávno jsem si toho všiml a bohužel, s postupem věku je to čím dál tím víc stejné. Takže mentálně už jiný nebudu a tím pádem ani moje tvorba. Nemá smysl si nalhávat něco jiného.
Souhlasím s tebou, že je v tom textu spousta balastu. Není to tím, že bych se ho bál seříznout. On to byl totiž částečně záměr. Kdybys vydržela, zjistila bys, že některé informace, schované v tomhle brajglu, mají souvislost s dějem o tři sta stran dále.
Myslím, že ten problém souvisí i s formou. Do teď jsem psal jen krátké povídky a do nich si můžu dovolit zhustit spoustu myšlenek. Dokonce je to někdy i žádoucí. Jenže, když tím samým stylem napíšu něco většího, je z toho najednou neforemný moloch. Zkusím si to promyslet a něco s textem udělat.
Michal
Posílám ti jednu povídku, kterou jsem napsal, pro Domov důchodců v Benátkách nad Jizerou na téma Dej mi ruku a projdeme spolu Václavák. Požádala mě o to máma, že prý mají domovy důchodců v ČR nějakou literární soutěž či co. Nejdřív se mi do toho moc nechtělo, ale nakonec to ke mě nějak přišlo samo... Tedy, tady je. Vypráví o tom neustálým hledání svýho místa v životě i toho správnýho vztahu. Možná by to mohl být i konec, takový malý zavírák naší společné knihy o ženách a mužích. No ať tak či tak, na textech snad makáme a zpětně si vazbíme. Já jsem tedy začal :-). Své povídky Ti pošlu, až projdou aspoň jedním kolem cizelování a zpětnými vazbami od ostatních.
Rád podpořím knihu pro Martina.
Hezké májové svátky i celé dny příští
Míra
Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah. Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou. Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán... Těším se na další setkání, hezký den
Jana P.
Danuško,
pro Tvoje další kurzy Ti přeji zástup vnímavých posluchačů, spokojenost z tvůrčí práce, úspěchy v práci pro National Geographic, pevné zdraví a stále stejný krásný úsměv, kterým těšíš své kurzisty i kurzistky.
Milada Trojanová
Na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni se nám učilo opravdu dobře. Se studenty komiksu to byly během letního semestru 2019 moc příjemné hodiny. Studenti byli všichni velmi učenliví a šikovní, nepochybně mají nejen výtvarný talent, ale i talent na psaní. Během kurzu byla zřetelně vidět vzestupná tendence jejich textů, neboli česky řečeno – dávali pozor a rychle se učili. Myslím, že je psaní i bavilo. A nás zase těší, že má moje a Danina práce tak rychlé a viditelné výsledky.
Někdo píše více „básnicky“, někdo má větší smysl pro detail, jiný zase vymyslí silný příběh s překvapivou zápletkou atd. Je naprosto v pořádku, že každý tíhne k něčemu jinému, protože jsme každý jiný. Proto bych nerad někoho z nich vyzdvihoval – psát umí rozhodně všichni. I zahraniční studenti, které logicky trochu limituje čeština; ale i tak se prali se všemi tématy statečně, jak o tom svědčí závěrečné zápočtové povídky, napsané podle schématu:
Někdo někam jde, něco tam zažije, příští den si to potvrdí, za rok tam jde znovu a zjistí, že vše bylo jinak.
Petr Holub
Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.
Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
Shakespeare vymyslel tragikomedii.
Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
Tragedie je neštěstí, které člověka potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
Nezačínejte od Adama, to nikoho nezajímá.
Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
David Gardner říká, že „není nic tak limitujícího, tak ničícího představivost, jako když se snažíte psát pravdivě a zajímavě o tom, co známe“. Je to tak? Do jaké míry může autor „psát sebe“ a zároveň si zachovat potřebný nadhled nad tématem?
Autor, zvláště začínající, se musí držet pravidel. Když začne příliš experimentovat, většinou z nezkušenosti sklouzne ke zmatku, ve kterém se čtenář ztratí. V jednoduchosti je krása.
Chápu jasně, že dobrý člověk nemusí psát dobré věci, ale zaujalo mě, že špatný člověk dokáže psát krásné a dobré věci.
Dana Pravdová, 2006
Pro spisovatele není nic svaté.
Povídka musí mít začátek, prostředek a konec. Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné. Moje povídka byla z první poloviny nudná, a tudíž příště, až budu něco psát, musím první polovinu vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kde je vyprávění příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Často slýcháme: „Čoveče, to byla taková paráda / hrůza / sranda / divná věc, že to nedovedu popsat. Dobrý spisovatel to musí umět popsat. Navíc tak, aby čtenáři běhal mráz po zádech, jak vše jasně uvidí před očima.
Psaní člověka povznáší, dává životu smysl. Spisovatel tvoří z ničeho něco, pátrá po ušlechtilosti a dobru. Když se mu to povede, čtenář je ušlechtilejší, lepší. A. Lustig
Pište svůj příběh jako detektivku tak, aby ho čtenář hltal a neustále se ptal, co bude dál. J. Vaňková
Čtenář musí vidět váš příběh jako film. J. Vaňková
Psaním vytváříte sen, do kterého zvete své čtenáře. A nesmíte dovolit, aby vám kvůli autorským chybám ze snu vyskočili. J. Gardner
Životodárnou mízu beletrie tvoří barvité detaily, které vtahují čtenáře do děje. Vykreslují autentičnost situace a dodávají scénám důvěryhodnost. J. Gardner
Detail vytváří sen, bohatou hru v naší mysli. Nejednou nevidíme slova na stránce papíru, ale konkrétní obrazy – plačícího starce, usedlost v bouři… J. Gardner
V tragédii jsou události horší než zlé. Jde o neštěstí, které lidi potká, aniž by si ho zasloužili. Nechceme, aby se to stalo nám.
Komedie přestavuje laskavý posměch. Podle filmařů je humor otázkou vzdálenosti. Když natočíte zdálky člověka, jak uklouzne po banánové slupce, je to legrace. Ale jakmile divák vidí krev, jak si vyrazil zub o kámen, už to vůbec k smíchu není.
Vypusťte podrobnosti, které nejsou pro vaši historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilujte.
Zjednodušujte a nechytejte moc zajíců najednou.
První věta musí být úderná a zapamatovatelná. Poslední věta rovněž. Vypište si pár prvních a posledních vět z vašich oblíbených knih. A. Lustig
Kdybyste dostali jeden dolar, abyste si koupili čtenáře, 80 centů stojí titulek a 20 centů první věta. Pokud nezaujmete, dolar je fuč. J. Chrást
O čem psát? Mít, co říct. J. Chrást
I nejlepší spisovatelé museli projít perným obdobím škrtání, přepisování a nekonečných úprav.
Teprve, je-li začátečník ochoten vyhodit ze svého příspěvku první odstavec, který mu dal nejvíc práce, je na dobré cestě stát se spisovatelem.
Uvažuje takhle manažer, malé dítě, maminka? Pokud spisovatel postupuje správně, čtenář odpoví vždycky: ANO. Pokud se tak nestane, čtenář o autorově vyprávění pochybuje, byť by šlo o reálný příběh.
Psaní je dřina. Je to složitější, než zasadit semeno na poli. Je to spíš jako lámat skály. Vyjde vám první knížka a rádi byste napsali další příběh snadněji. Jenže to nejde. Příští román je stejně těžký jako předešlý… A. Lustig
Když napíšete hezkou knížku, jste jako autoři mrtví pro tu další. I když vám všichni tvrdí, že jste mistři, musíte se pro nový román znovu narodit. A. Lustig
Každý nový příběh má jiné zákonitosti, které si musíte objevit. A vůbec vám nepomůže, že už jste něco napsali skvěle. Příště to musíte napsat znovu dobře, ale nikde nemáte záruku, že se vám to povede. A. Lustig
Kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. S. King
Martina Švecová
 |
| Jana Vaňková: Ze života velkého chlapa 1980 |
Nove bylo velmi prijemne setkani s lidmi, kteri maji podobnou touhu jako ja lepe psat, i kdyz se nase cile a zivotni cesty nepotkavaji. Vzdycky je inspirativni vylezt z sve socialni bubliny a nahlizet do bublin jinych lidi. Pro me byla moc fajn ta muzska energie, kterou kazdy babsky kolektiv v jakekoli cinnosti potrebuje.
Naucila jsem se: vnimaveji naslouchat druhym v jejich tvorbe a citlive sdelit pripominky tak, aby to autorovi pomohlo, ale nezranilo ho to.
Je pro me zasadni Tva kniha Psani podle Arnosta Lustiga. Usmernila moji nevedomost a nekdy zbytecne sebevedomou spontannost. Myslim uz ted vzdy na zacatek, prostredek i konec, idealne navrch i s pointou. Cil meho psani vsak znas - nechat svym detem a pratelum otisk doby, vztahu, zajmu a zazitku, v nichz se odvijel muj zivot. Detem proto, aby jednou marne nepatraly, odkud jdou a kam, pratelum jako vzpominku na spolecne prozite chvile. A pratelum myvh pratel? Pro inspiraci. Protoze muj zivot by vydal na dva...
A otazky? Stale tytez. Pisu o zijicich lidech. Tak, aby me psani bylo laskave. Presto se obcas nekdy nekoho neco dotkne. Vetsinou se pred uverejnenim ptam, kdyz si nejsem jista. Nekdy musim postave zmenit jmeno, vlasy, oci atd, protoze jeji syn po prvnim precteni prohlasi, ze tam mama vypada jak kurva. No, a vzdy myslim na Arnostovu vetu: kdybych myslel na to, co tomu rekne pan farar a maminka, nenapsal bych vubec nic...
Ale ptam se a nekdy to nejsrandovnejsi ozelim, byt by to vsechny ostatni pobavilo...
Hana
Moje poznámky z kurzu kreativního psaní:
Psát může každý, koho to baví. Jenže i psaní má svá pravidla, která dělají z pouhé zprávy umělecké dílo a povyšují text na poutavé čtení, které čtenáře chytne a nepustí. To a ještě více jsem se dozvěděla v kurzu kreativního psaní pod vedením Dany a Kláry a s vámi se podělím o to nejdůležitější:
Klíčové je najít geniální téma a máme půlku hotovou. Pak jen píšeme a text revidujeme a přepisujeme tak dlouho, než jsme s ním plně spokojeni. |
| Akademie BI České spořitelny 2016 |
Moje poznámky z kurzu kreativního psaní:
Psát může každý, koho to baví. Jenže i psaní má svá pravidla, která dělají z pouhé zprávy umělecké dílo a povyšují text na poutavé čtení, které čtenáře chytne a nepustí. To a ještě více jsem se dozvěděla v kurzu kreativního psaní pod vedením Dany a Kláry a s vámi se podělím o to nejdůležitější:
Nadpis a první věta, která obsahuje háček na čtenáře, musí zaujmout.
Je důležité, pro koho píšeme, kdo bude článek číst a s jakým očekáváním. V Blesku si finanční analýzu bankovního trhu v Uzbekistánu nikdy nepřečteme. Náš příběh musí mít začátek, prostředek a konec.
Příběh stavíme jako dům z cihel, jen naše cihly jsou trochu jiné: dialog, popis, akce. Důležité je vyškrtat v textu všechny kudrlinky a přídavná jména typu žluté slunce.
Jména postav by neměla mít snadno zaměnitelná jména, aby měl čtenář jasno.
Postavy máme ploché a plastické, které mě baví víc. A také máme hrdiny a antihrdiny.
Důležité je v příběhu vysvětlit motivaci postavy pro svoje činy.
Náš text musí čtenáře chytit za srdce. Důležité je i poučení, i když není přímo napsáno.
Je důležité naslouchat tomu, jak čtenář našemu textu rozumí a co si myslí.
A teď to hlavní: psaní je krásné!
Olga Shelongová
musím Vám napsat, že jste mě dojala! Vaši nabídku si nesu ve svém srdci a zahřálo mě pomyšlení na to, že i v dnešní komerční době žijí lidé s dobrým srdcem, kteří dokážou být velkorysí vůči druhým! A já si toho nesmírně vážím, opravdu! Moc ráda Vaši nabídku přijímám, protože takové nabídky se neodmítají!!! :)
Jinak před chvílí jsem zaplatila kurz pro mamku. Tento měsíc však už další velkou částku vydat nemohu, protože mě čekají ještě další výdaje. Ale pokud s platbou za moje dubnové místo počkáte do března, velmi mi to pomůže! Mějte se zatím krásně! Kéž Vaše velkorysost se Vám bohatě vrací v každodenních radostech stvořených přímo pro Vás!
Moc se těším na setkání! Mám tu rozepsaný text, se kterým si nevím moc rady, tak se těším na konzultaci! :) Jinak jsem se již také pustila do domácích úkolů. :) Přeji krásný čas a ještě jednou velice děkuji za Vaši ochotu!!!
Srdečně zdraví Lucie S.
 |
| Braník 13.-14. dubna 2019 |
Nemá se popisovat osoba, která v příběhu nehraje žádnou úlohu.
Čím složitější text, tím kratší věty.
Přídavná jména brzdí děj.
Psát tak, aby si čtenář udělal vlastní obrázek.
Mirek G.
Skvělý a hodnotný seminář. Na těch několika lekcích jsem se o psaní naučil víc než kdy dřív. Krátké rozsahy textů jsou akorát na předvedení těch nejdůležitějších principů, ale i chyb v psaní. Společná kritika je nejen hodnotná, pro nezaujaté hodnocení nezávislých čtenářů, ale je taky příjemně terapeutická. Výklad i zadání byla srozumitelná, zábavná na zpracování. Teorii jsme vždy hned prakticky aplikovali v textech na další lekci. Jakožto začínající spisovatel jsem si uvědomil spoustu nedostatků ve vlastní tvorbě a byl jsem znovu inspirován. Člověk se v psaní zlepší jenom dalším psaním. Určitě bych uvítal pokračování.
Tomáš Vrba, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
 |
| Dobeška 21. října 2018 |
Moje ranní úvaha po kurzu – Kdo je spisovatel a co já?
Spisovatel - to je ten, co nám vypráví příběh, kdo nás zaujme, potěší, rozesměje, rozpláče, nechává nás žít životy svých postav. Umí vtáhnout do děje, odpoutat od svého života, nebo právě objeví nepoznané zákoutí sebe sama.
Ten co zaměstnává cele naši mysl, poučí o jiném bytí, ukáže nepoznané obzory, drží v napětí příběhu a pustí až poslední věrou svého vyprávění. Co tedy chci já? – být alespoň malou částicí těch úžasných vypravěčů děje svých i cizích prožitků.
Chci umět své příběhy zhmotnit na papír a předat potomkům osudy svých předků i svoje zážitky, protože poznáním z čeho jsem stvořená, kým počata, co prožili babičky, dědové, matky a otcové, jací byli, proč dělali, jak uměli – je důležité vědět.
Pak snad porozumím sobě a svým pohnutkám a to si přeji napsat svým dětem a vnoučatům.
Znajíc své kořeny, mohu nechat dozrát ovoce svého života.
„Hlavně, aby jen tak zbůhdarma neshnilo Haničko.“ – říká můj šotek nadcházejícího dne.
Hana Lhotská
 |
| Dobeška 26.-27. ledna 2019 |
Horst
1) Začátek textu by měl „zaháčkovat čtenáře.“
2) Používat přímou řeč.
3) Nejlepší je vykreslit postavy a jejich motivy charakterem a chováním, ne popisem.
4) Čím kratší žánr, tím většinou těžší k napsání.
5) V dialogu neříkat nic, co můžeme „ukázat“.
6) Vyvarovat se zbytečných zájmen (podle Kinga).
7) Po dopsání si nechat pauzu, než po sobě dílo zkontrolujeme.
8) Je dobré dávat své věci číst ostatním – reflexe, nepsat jen do šuplíku.
9) Můžeme se inspirovat i dobrými filmy, reklamami atd. (sledovat jejich stavbu atd.)
10) Nebát se psát.
Jindřiška Jonešová, Fakulta designu a umění J. S. v Plni, letní semestr 2019
Jana
Děkuji za skvělý kurz. Moc jsem si to užíval, spoustu se toho naučil a potkal jsem zajímavé lidi.
Viktor Polzer
1. Každý je jiný a nepotěšíš všechny.
2. Přijímej a dávej konstruktivní kritiku.
3. Napsat zajímavý popis je sakra těžké. :-)
4. Psaní je boj o pozornost čtenáře.
5. Poučky jsou skvělé – dobrý autor je ale umí ignorovat.
Monika Řeháčková
Ahoj,
ráda bych ti napsala o své motivaci do dalších kurzů. Chtěla bych si zpracovat některé své nápady a náměty. Jsou to různorodá témata a potřebovala bych si vyzkoušet/ověřit, zda je můj koncept nosný, zda má smysl o těchto tématech psát třeba na blog, nebo si vše schovávat do šuplíku s potenciálem na knihu?
Myslíš, že by ty pokročilé kurzy pro mě byly vhodné?
Taky nevím, jak to u tebe na kurzu chodí, částečně se bojím i případného vykradení nápadu.
Eva
Bylo pro mě přínosné uvědomit si, že jsem schopná něco napsat, i když jsem si v tomto případě moc nevěřila. Zajímavý byl i způsob práce - hodnocení mých spolupisatelů. Děkuji taky za příjemné vedení kurzu a za vstřícnost a laskavé posuzování prací.
Lenka Fleischmannová
 |
Poslední kurz v keramice Dobešky 31. ledna 2019
|
Líbila se mi jemnost a klid Moniky, novopečené autorky, a pocit, že nás učí naše spolužačka a ne paní učitelka.
Trochu se mi stýskalo po Daně. Kdybych věděla dopředu, že nebude, tak bych asi nepřišla. Ale to bych o hodně přišla!
Jitka Zahradníková
1/ Musím zamakat na rétorice - není mi rozumět
2/ Když chci popisovat nějakou postavu, musím o ní vědět vše. I detaily.
3/ Při psaní je dobré si dát konkrétní zadání co chci sdělit a pak tyto věci zapasovat do příběhu
Kateřina Hovadíková
2. Probírali jsme vývoj postavy a mluvili jsme o bajce. Klára nám četla asi dvě bajky a vysvětlovala podstatu tohoto cvičení.
3. Michal říkal, že je prima mít během kurzu více lektorů a vidět různé pohledy na učení.
3. S tebou je to lepší.
Zdeněk Hart
Co jsme se naučili během letního semestru 2018:
1) zbytečně neprodlužovat úvod do povídek – snažit se rychle dostat k věci
2) princip flinty na zdi – pokud nějaký předmět/osobu/myšlenku zmíním, tak by tato zmínka měla hrát nějakou roli v příběhu, který vyprávím (čtenář by jinak byl zmaten)
3) vyprávění bude zajímavější a napínavější, když do něj zasadím i dialogy
4) pokud chci popsat lidský charakter, tak bych se ho měla snažit vystihnout v nějaké akci, aby si čtenáři dokázali sami udělat obrázek o jeho povaze
5) pokud chci někomu popsat vtipný/smutný zážitek, tak se nehodí říkat „Bylo to takové a takové“, je lepší čtenáře svým popisem přimět, aby tu emoci sami pocítili (a ne jim to nutit a nakazovat jim, jak se mají cítit)
7) když nevíme co psát, tak je dobré prostě začít, nekontrolovat to, a až zpětně vše upravit a zkorigovat
8) nemusíme se bát kritiky, naopak si z ní můžeme odnést něco pro svůj prospěch (pokud je konstruktivní)
9) je dobré si nejdřív opravdu vyslechnout názor druhého (doopravdy ho poslouchat bez toho, abychom si v hlavě již předem sumírovali odpověď), nemusíme se hned snažit obhájit
10) Také jsem se naučila, že svoje spolužáky můžu poznat zase o něco víc tím, že budu poslouchat jejich příběhy – ve vlastním psaní se toho totiž moc skrýt nedá, to umí snad jenom mistr, a to my ještě nejsme. Jsem ráda, že jsme díky Vám byli v prostředí, kde se nikdo z nás nemusel stydět nahlas přečíst to, co sepsal – věděli jsme, že nás nebudete soudit, ať už napíšeme (podle nás) sebevětší slátaninu, a že každý náš příběh doopravdy vyslechnete a pokusíte se na něm najít to dobré, co by se dalo vypíchnout a nějak zlepšit. Myslím, že to stojí hodně energie, vydržet celý seminář ve střehu a hodnotit naše příspěvky – je vidět, že Vás Vaše práce opravdu naplňuje a baví – což podle mě v dnešní době není tak běžné a proto nás to všechny nakoplo, abychom se snažili a navzájem se poslouchali. Váš seminář se mi (i napodruhé) opravdu moc líbil a děkuji za něj.
Valentýna Kloboučníková, katedra komiks, Fakulta designu a umění L. Sutnara v Plzni, letní semestr 2018
a. Nejdřív mám poučení a na to stavím text.
b. Mám příběh a poučení z něj vyplyne)
2/ Inspiraci k bace můžu hledat v encyklopediích
3/ Pozor na slovíčko "který" v textu. Když se používá moc často, působí text kostrbatě.
4/ Celý text je potřeba psát tak, aby si čtenář vše představil jako film - musí přirozeně plynout.
Kateřina Hovadíková
Milá Dano,
ještě jednou bych Ti ráda poděkovala za možnost zúčastnit se kurzu. Byl velice inspirující.
Cestou z kurzu jsme jeli autem s Pavlem a Katkou. Nadšeně jsme diskutovali, jak bezvadně byl kurz koncipován a co se nám nejvíc líbilo. Oba se těší na některý z dalších kurzů.
Sandra Klímová
 |
| Braník 23. března 2019 |
Dobrý večer Dano,
přemýšlím nad dnešním dnem celý večer a říkám si, jak napsat a shrnout v pěti větách, co jsme se naučili.
Kurz byl velmi zajímavý, protože jsem zjistila, že co člověk - to jiný typ čtenáře. A ne všem se moje psaní musí líbit. Další věc je, že každý vnímáme naprosto stejnou věc a příběh tolika způsoby. Nad tím žasnu - to by jednoho prostě nenapadlo. Je potřeba přemýšlet už i o zadání, ani to není jen tak.
Pojem základní cihly se mi vryl do paměti a slibuji si, že budu ve svých textech na ně myslet, vlastně to pro mě bylo to nejdůležitější. Děkuji za společný čas a setkání, budu se těšit na zítřejší zážitky a setkání. Hezký večer.
Eva Palivcová
 |
| Podzimní čtvrtky 2018 |
2. Vyvarovat se opakování stejných slov nebo slov se stejným slovním základem v jedné větě nebo "blízko" u sebe.
3. Každé literární dílo má své stavební kameny (cihly) - motiv sdělení, popisy, dialogy, závěr.
4. Některé skutečnosti není třeba sdělovat přímo, vyplynou z textu, pokud je při psaní máme stále na mysli.
5. Popis vyzní naprosto jinak, pokud ho pojmeme z pozice někoho zúčastněného a konkrétního. Popis "zvenku" je NUDA!!
Ivana Výborná
1. Úvodní věta musí upoutat pozornost, aby čtenáře nalákala na zbytek příběhu.
2. Mít v příběhu přímou řeč, případně dialog - ten zrychluje plynutí příběhu.
3. Proporce příběhu - Úvod, zápletka, pointa - musí být v rovnováze. Ne příliš dlouhý úvod.
4. Když chceme vyeskalovat příběh, používat krátké věty - větší dramatičnost.
5. Pozor na slova se stejnými kořeny. Spíše se vyhnout, pokud to není vyloženě úmyslné.
Těším se na další hodinu.
Kačka Illnerová
S jistými rozpaky Vám zasílám svůj výtvor, který vznikl v rámci semináře jako cvičení (vymýšleli jsme si postavu pro příběh, místo, kde se děj odehrává a motto příběhu). Popis “nejlepšího zážitku”, se kterým jsem na seminář šla, neposílám, protože si myslím, že jsem námět nevybrala dobře. Slibuji ale, že něco vymyslím a přepíšu si to aspoň pro svou potřebu.
Anna Kramářová
Díky za včerejší skvělý večer. Dnes jsem ten zážitek podpořil dřívějším odchodem z práce a 16 kilometrovým pěškovýletem domů a mohu směle prohlásit, že mi o dost jednotek klesnul krevní tlak . Klesnul, ale teď vážně. To psaní mě naplňuje, ty lidi co tam potkávám mě naplňujou a ta cesta sama o sobě, taky.
S jistými rozpaky Vám zasílám svůj výtvor, který vznikl v rámci semináře jako cvičení (vymýšleli jsme si postavu pro příběh, místo, kde se děj odehrává a motto příběhu). Popis “nejlepšího zážitku”, se kterým jsem na seminář šla, neposílám, protože si myslím, že jsem námět nevybrala dobře. Slibuji ale, že něco vymyslím a přepíšu si to aspoň pro svou potřebu.
Anna Kramářová
 |
| Povídkové středy 2019 |
. Klesnul, ale teď vážně. To psaní mě naplňuje, ty lidi co tam potkávám mě naplňujou a ta cesta sama o sobě, taky. Dozvěděla jsem se, že lze používat stejné principy pro psaní dialogu pro filmy a knihy, ale musíme tomu věnovat pozornost, protože obě média mají své výhody a nevýhody.
Dialog je nejlepší způsob, jak se divák/čtenář může dozvědět o povaze postavy. Je to mnohem přesvědčivější způsob, než popisovat charakteristiky jednu po druhé.
Také mně připadala jako zajímavá poznámka, že je možné začít psát svůj příběh z nějakého zajímavého místa a ne ze začátku dějů, nikdy by mě to nenapadlo, že příběh stejně bude mít začátek, střed a konec.
Hodina proběhla rychle a byla zajímavá, nemám žádné připomínky.
Anastasia Khaustova, Fakulta designu a umění v Plzni
Odstřihnout úvod „jak jsme jeli“ a jít rovnou do akce
U příběhu se vyvarovat zdlouhavým popisům, přídavným jménům.
Když už mám flintu na zdi, tak ji využít
Nepoužívat výrazy, které jsou jasné a známé jen určitému okruhu lidí. Ostatní takový výraz nejspíš odradí.
Začít údernou větou, která se dobře zapamatuje.
To mi vůbec nešlo, tak jsem nějaké zkoušela napsat cestou domů. Je to lepší?
1.Pane bože, co tady dělám? Sice úchvatný západ slunce nad oceánem, ale pode mnou šedesáti metrové prázdno!
2. Řítím se úzkou pěšinou na kole. Sakra! Tuhle zatáčku nad srázem nemůžu zvládnout.
3. Průšvih! Na tachometru 130 km/hod a manželovo horské kolo opouští střechu našeho auta.
Jitka Tužová
Ahoj Dano,
skládám hold tvému umění formulovat větu: "... úplná hovadina to není, ale číst se to nedá..." tak, aby se dotčený nešel rovnou oběsit na klice od dveří.
Souhlasím s tebou, že je v tom textu spousta balastu. Myslím, že ten problém souvisí i s formou. Do teď jsem psal jen krátké povídky a do nich si můžu dovolit zhustit spoustu myšlenek. Dokonce je to někdy i žádoucí. Jenže, když tím samým stylem napíšu něco většího, je z toho najednou neforemný moloch.
Zkusím si to promyslet a něco s textem udělat. V každém případě děkuji za hodnocení.
Michal
Z víkendu žiju ještě dnes a asi nejspíš ještě hodně dlouho budu.
Taky se těším, doma už je pokračování nahlášeno.
Míša Čápová
Milá Dano,
dospěla jsem k názoru, že mé psaní není žádná sláva, a tak jsem tento koníček opustila a vůbec literárně nepracuji. Jen lituji toho, že jsem tehdy před léty v rádiu Applaus nevyužila nabídky redaktora KREV, abych napsala pár povídek navíc, že by mi vydal audioknihu pro Čechy v Americe. Nyní jsem zjistila, že psát neumím a naučit se to nedá. Takže se loučím, přeji krásné literární hodiny jak nad papírem, tak nad hlavami nových žáků. Vše dobré a hezké dny Tobě i kolegům přeje
Ivana Výborná
Ivanko,
já myslím, že nejvíc Tě zdrtila ta ztráta textů, které sis omylem vymazala z počítače ... To člověk otráví. Úplně to chápu, taky se mi to stalo. Hemingway ztratil celý román. Nikoliv v počítači, ale v kufru na nádraží... Jinak máš u mě svou rubriku, kde se můžeš podívat, jak jsi šikovný psavec!!! Máš tam 25 skvělých příspěvků. Budeš-li někdy mezi nás chtít přijít, dveře jsou Ti vždy otevřené.
Dana
Ahoj Dano,
ráda bych ti touto cestou ještě jednou velice poděkovala za možnost, že jsem mohla chodit na tvé dlouhodobé kurzy tvůrčího psaní. Určitě jsem se něco naučila, poučila a obohatila část mysli, která umělecky cítí. Bylo mi ctí a přeji ti mnoho úspěchu ve tvé práci i osobním životě.
Ivča Loudová
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 25. července 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Ahoj Dano,
ještě zpětně chci poděkovat za kurz, bylo to fajn, bylo bezva slyšet i texty jiných, začínajících „pisálků“. Věřím, že se ještě na nějakém kurzu potkáme, zajímal by mě i pohled na psaní delších textů, mrknu na odkaz, který jsi posílala. Posílám svůj upravený článek. Upravila jsem nadpis, úvod, pár drobností, sjednotila úhel pohledu: my/vy… Jistě tam najdeš ještě spoustu nedostatků (na kurzu jste na mě byli zbytečně hodní, asi, že jsem byla poslední na ředě), a budu ráda, když mi na ně poukážeš. Souhlasím totiž naprosto s tím, že zpětná vazba je nenahraditelná.
Ohledně pěti vět, co jsme si z kurzu odnesli, no, mám takovou svou „sedmičku“:
- Nikdy nic nemazat, může se to ještě hodit
- Důležité je začít na správném místě (pozor na dlouhý začátek)
- Držet hlavní myšlenku, vybrat jedno téma a tato hlavní myšlenka musí mít i své hlavní místo (aby nezaniklo někde na konci)
- Nepsat otrocky chronologicky tak jak to bylo, ale vypíchnout to nejdůležitější, nejzajímavější pro čtenáře: aneb literární pravda musí být pravdivější než pravda
- Popisovat detailně (ne jen „pták na stromě“ ale raději „kos na třešni“)
- Nedávat nálepky, nevnucovat – čtenáři to musí samo vyplynout
- Používat přímou řeč – rozsvítí text
Eva Votavová
 |
| Braník 13.-14. dubna 2019 |
Úplně mě ráno rozladilo čtení té ukázky z Živla Lustiga o koncentráku. Já tyto věci nesnáším a vyhýbám se jim. Jako dítě jsem byla v Lidicích a od té doby mě na podobná místa nikdo nedostane.
Alena Štiková
Co jsem se naučila na kurzu
1)Je více než dobré znát svojí postavu do detailu
2)Dávat si pozor na příliš dlouhé začátky
3)Zachování literární pravdy (jen některé informace jsou důležité)
4)Slovo můžu opakovat, ale musí mi fungovat jako důraz na věc, ne jako chyba z nepozornosti
5)Můžu napsat o jakémkoliv střípku reality a může to být zábavné
Caroline Kotníková
 |
| Dobeška 16. března 2019, křest knih a autorské čtení |
Danuško!
Literárně-jazzový program jste měly se sestřičkou perfektně sestaven. K slzám jste mne dojaly společným hudebním vystoupením s tatínkem - Tvůj polibek na jeho čelo…
Mne osobně se nejvíc líbila povídka Tatarky, paní. Asji Žilové. Připomněla mi vzrušené revoluční časy roku 1989, vnitřní urputnost vzdoru národa stále tehdy ještě obkrouženou neviditelným poutem strachu, zda nedostanou bojůvky Milicí rozložené kolem Prahy rozkaz k tvrdému zásahu a výsledkem „něžné“ revoluce nebude nakonec stejně masakr.
Všechna čtení byla velmi zajímavá, krásně vyjádřená (Hadí kámen), vtipné pregnantní vylíčení mileneckého zážitku (V pasti), vzpomínky na živelnost a rozvernost Arnošta Lustiga, přítomnost jeho dcery, paní Evy.
Prostě krásný a zajímavý večer na Dobešce.
Děkuji za pozvání.
Přeji Ti krásný jarní čas plný zajímavých zážitků i obyčejného štěstí, zajímavých setkání během všech Tvých kurzů. Na shledanou se těší
Milada Trojanová
 |
| Braník 23. února 2019 |
2. Co nejdříve začít vyprávět příběh
3. Zaujmout názvem, nebo prvními větami
4. Text prokládat přímou řečí
5. Vynechat všechno, co zajímá jen přímé účastníky, ostatní by nudilo. Nevím proč mám pocit, že mi to nejdůležitější, co jsem se dnes naučila, uniká.
Zdenka Laňková
Na kurzu jsem si znovu po delší dobře připomněla, jak důležitý je název a první strana každého textu.
Není vhodné čtenáře zahrnovat zbytečnostmi, protože "nejlepší nápad je škrt" a je škoda dobrou historku kazit vždy pravdou.
Novou informací pro mě bylo, jak často se čtenář chytá drobných zmínek v textu a snaží se v nich najít souvislost nebo pokračování.
Kristýna Mazánková
ještě jednou moc děkuji za další báječný kurz. Hodně nového jsme se naučila a ta atmosféra, kterou vytváříš, je prostě báječná. A je úplně jedno, jestli je to na Dobešce nebo v cyklo klubovně.
Moc mě mrzí, že ty pražské večerní kurzy pro mě zatím nejsou moc reálné. Ale budu to mít v hlavě, a až holky trochu povyrostou, třeba to nějak zvládnu.
Pavlína Šaurová
1. "Flinta na zdi" - když v příběhu zmíním flintu, musím z ní pak vystřelit.
2. Literární pravda x realita - ne vše, co se doopravdy stalo je nutné zmínit.
3. Krkolomné věty nejsou příliš dobrý nápad.
4. Pozor na souvislosti, to že to je jasné mně jako autorovi neznamená, že to bude jasné i čtenáři.
5. K dobrému dialogu bychom nemuseli nic říkat nebo uvádět, vše by mělo být jasné z řeči.
Kateřina Illnerová, Fakulta designu a umění JS v Plzni
- Neopakovat slova se stejnými kořeny.
- Nadpis i první věta musí zaujmout.
- Psát lidsky, nešroubovat do textu nepřirozené výrazy.
- Myslet na čtenáře.
- Nechat čtenáře udělat si názor, nedávat postavám, místům, situacím nálepky.
- Pozor na zbytečná přídavná jména nebo příslovce.
- Nepopisovat, co můžu ukázat.
- Z mluvy postavy musí být patrné její vlastnosti.
- Dialog oživuje text.
- Detaily jsou důležité pro uvěřitelnost.
Lenka Košutová, FUD ZČU v Plzni
1. U krátkých vypravování je dobré začít hlavní akcí příběhu, poté dále čtenáři nastínit okolnosti děje. Snažíme se dát příběhu spád. Proto je lepší používat kratší a výstižné věty.
2. Díky dialogu můžeme blíže nastínit charakter postav. Už z toho, co postava říká a činí, by nám měla být jasná její povaha. Vše, co bychom mohli o postavě říci, je tedy lepší ukázat - nechat postavu samu jednat - představit charakter postavy v akci.
3. Někdy je důležité naznačit okolnosti a prostředí dialogu, aby z něj bylo zřejmé, jaké postavy jsou.
4. Každé drama má tři části: začátek, střed, konec (Aristoteles); teď, včera, zítra (Hemingway).
5. Vždy, když něco píšeme, musíme mít na paměti, že čtenář ví jen to, co jsme napsali. Nemůžeme u něj být, abychom mu vysvětlovali, že tohle jsme mysleli takto nebo že tímto jsme chtěli říct toto, atd…
Tereza Přibilíková, Fakulta designu a umění v Plzni
1/ Musím zamakat na rétorice - není mi rozumět :-/
2/ Když chci popisovat nějakou postavu, musím o ní vědět vše. I detaily.
3/ Při psaní je dobré si dát konkrétní zadání co chci sdělit a pak tyto věci zapasovat do příběhu.
Kateřina Hovadíková
 |
| Braník 23. února 2019 |
5 vět, co jsme se naučili.
Psaní je řemeslo jako každé jiné. Musíme se učit, zda to funguje.
Rozlišovat realitu a literární pravdu. V psaném projevu musí být pravda víc, než pravda.
Nepoužívat slova stejná nebo stejného významu krátce po sobě.
V krátkém psaném příběhu nerozvíjet více dějových linií.
Je dobré používat přímou řeč, upoutá čtenáře.
Napsaný příběh číst zřetelně a nahlas. Při hlasitém čtení se poslouchat.
Kristýna Schillerová
Z posledního kurzu jsem si odnesla 3 hlavní myšlenky:
1) Vynechávej zbytečná slova - zdržují děj
2) Při čtení dodržuj tečky. Dej posluchači prostor usadit si novou informaci.
3) Nejlepší efekt, kterého můžeme dosáhnout je, že čtenář se směje a zároveň je smutný.
Kateřina Hovadíková
 |
- Pozor na opakování slov se stejnými kořeny.
Dialog dělá text živějším.
- Pro větší napětí se hodí krátké jednoduché věty.
- Hlídat proporce hlavních částí příběhu.
Lenka Košutová, Fakulta designu a umění v Plzni
5 vět z hodiny:
Přímá řeč oživuje text.
Na začátku by měl být háček, který zaujme čtenáře.
Dobrý popis je jedním ze základních kamenů psaní.
Text udrží jen určité množství zajímavých spojení.
Je důležité dávat pozor na objem jednotlivých částí textu.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni
Milá Dano,
ráda bych Ti touto cestou ještě jednou poděkovala za velmi příjemný víkend plný inspirace a neskutečně skvělých rad, jak psát. Jak psát s chutí a dobře.
Máš-li ještě místo, ráda bych pokračovala v dlouhodobějším kurzu. Mohla bych chodit ve čtvrtek, jen si nejsem jistá, zda bych mohla pokaždé. Přikládám i pozvánku na moje autorská čtení (do prázdnin budou už jen dvě, po prázdninách vypíši další dva termíny).
Tento čtvrtek přijdou i tři lidé, kterým se podařilo vydat vlastní knihy. Udělalo by mi radost, kdyby se ti podařilo na některé čtení dorazit. Je to komorní prostředí nabité nadšením lidí, kteří se ve svém volném času věnují psaní.
Eva Bílková
Odnesla jsem si toho z kurzu opravdu hodně. Kromě spousty důležitých rad a doporučení, jako např.:
- než začnu psát, ujasnit si, o čem příběh vlastně je
- snažit se zaujmout už na začátku, skočit klidně i doprostřed děje (cestopisy)
- střídat dialog, popis, akce
- dávat pozor na neodůvodněné změny času, moc postav, opakování slov
A pro sebe osobně: tolik se nerozepisovat (neokecávat), neboli škrtat a škrtat..:-) a taky se snažit psát víc "načisto", ne s tolika verzemi a přehledněji, abych se v tom sama vyznala, mám-li to po sobě již po první verzi přečíst.
Jinak samozřejmě spoustu zajímavých lidí a inspirujících příběhů.
Jana Formánková
Popis je kulisa pro příběh.
Místo popisu je lepší vše nějak ukázat a používat citace.
Velký účinek má, když si na vše přijde čtenář sám.
Slovesa jsou nositelem dramatičnosti děje.
Motiv – zápletka – rozuzlení.
Ale jak to udělat, aby forma nepřebila obsah?
Jirka
Ne všechna pravidla se musí dodržovat.
Občas je třeba sdělit čtenáři hned v úvodu, kdo s kým v dialogu mluví.
Každé slovo ve větě by mělo mít význam a posouvat text dál (např. místo řekl naštvaně použít obořil se).
V rámci situace se nejlépe a uvěřitelně popisují postavy.
Forma nesmí přebít obsah.
Nina
Došlo mi, že je potřeba hned na začátku si uvědomit, pro koho píšu.
Nepoužívat komplikované obraty a souvětí.
Pro oživení textu báječně funguje přímá řeč.
Nepodceňovat název a začátek.
Textu často pomůže, když se podíváme na situaci očima někoho jiného.
Díky!!!
Petra Manychová
Ještě jednou děkuji za zajímavý kurz. Určitě je skvělé učit se na vlastních výtvorech. Výborná byla cvičení na metafory, perexy, vkládání informace o mluvčím přímo do přímé řeči. Bylo by fajn mít tato cvičení předtištěná a nediktovat je až na semináři.
Dva dny semináře není moc, a tak je zbytečné sedět dlouho u oběda a jen tak povídat. Možná bych některé základní poučky víc zdůraznila, nechala trochu času na zapsání – mám dojem, že mnohdy Vaše „perly“ zapadly v toku hovoru.
Těším se zase někdy na viděnou.
S láskou
Helena Procházková
Háček neboli úvod je důležitý pro zaujetí čtenáře.
Je nutné podnítit zvědavost.
Vyvarovat se pasivních sloves.
Šetřit s přídavnými jmény a příslovci, protože brzdí děj.
Sdělení musí mít začátek, prostředek a konec.
Komplikovaný text je lepší rozdělit do jednoduchých vět.
Peter Adámek, ornitolog
1/ Pozor na plevelná slova - jakoby, vlastně, prostě.
Dialog dělá text živějším.
- Pro větší napětí se hodí krátké jednoduché věty.
- Hlídat proporce hlavních částí příběhu.
Lenka Košutová, Fakulta designu a umění v Plzni
5 vět z hodiny:
Přímá řeč oživuje text.
Na začátku by měl být háček, který zaujme čtenáře.
Dobrý popis je jedním ze základních kamenů psaní.
Text udrží jen určité množství zajímavých spojení.
Je důležité dávat pozor na objem jednotlivých částí textu.
Karolína Vilímovská, Fakulta designu a umění v Plzni
Milá Dano,
ráda bych Ti touto cestou ještě jednou poděkovala za velmi příjemný víkend plný inspirace a neskutečně skvělých rad, jak psát. Jak psát s chutí a dobře.
Máš-li ještě místo, ráda bych pokračovala v dlouhodobějším kurzu. Mohla bych chodit ve čtvrtek, jen si nejsem jistá, zda bych mohla pokaždé. Přikládám i pozvánku na moje autorská čtení (do prázdnin budou už jen dvě, po prázdninách vypíši další dva termíny).
Tento čtvrtek přijdou i tři lidé, kterým se podařilo vydat vlastní knihy. Udělalo by mi radost, kdyby se ti podařilo na některé čtení dorazit. Je to komorní prostředí nabité nadšením lidí, kteří se ve svém volném času věnují psaní.
Eva Bílková
 |
| Kurz tvůrčího psaní 16.-17.3. 2019 |
Odnesla jsem si toho z kurzu opravdu hodně. Kromě spousty důležitých rad a doporučení, jako např.:
- než začnu psát, ujasnit si, o čem příběh vlastně je
- snažit se zaujmout už na začátku, skočit klidně i doprostřed děje (cestopisy)
- střídat dialog, popis, akce
- dávat pozor na neodůvodněné změny času, moc postav, opakování slov
A pro sebe osobně: tolik se nerozepisovat (neokecávat), neboli škrtat a škrtat..:-) a taky se snažit psát víc "načisto", ne s tolika verzemi a přehledněji, abych se v tom sama vyznala, mám-li to po sobě již po první verzi přečíst.
Jinak samozřejmě spoustu zajímavých lidí a inspirujících příběhů.
Jana Formánková
Místo popisu je lepší vše nějak ukázat a používat citace.
Velký účinek má, když si na vše přijde čtenář sám.
Slovesa jsou nositelem dramatičnosti děje.
Motiv – zápletka – rozuzlení.
Ale jak to udělat, aby forma nepřebila obsah?
Jirka
Ne všechna pravidla se musí dodržovat.
Občas je třeba sdělit čtenáři hned v úvodu, kdo s kým v dialogu mluví.
Každé slovo ve větě by mělo mít význam a posouvat text dál (např. místo řekl naštvaně použít obořil se).
V rámci situace se nejlépe a uvěřitelně popisují postavy.
Forma nesmí přebít obsah.
Nina
 |
| Ježkárna 24. - 25. listopadu 2018 |
Došlo mi, že je potřeba hned na začátku si uvědomit, pro koho píšu.
Nepoužívat komplikované obraty a souvětí.
Pro oživení textu báječně funguje přímá řeč.
Nepodceňovat název a začátek.
Textu často pomůže, když se podíváme na situaci očima někoho jiného.
Díky!!!
Petra Manychová
Ještě jednou děkuji za zajímavý kurz. Určitě je skvělé učit se na vlastních výtvorech. Výborná byla cvičení na metafory, perexy, vkládání informace o mluvčím přímo do přímé řeči. Bylo by fajn mít tato cvičení předtištěná a nediktovat je až na semináři.
Dva dny semináře není moc, a tak je zbytečné sedět dlouho u oběda a jen tak povídat. Možná bych některé základní poučky víc zdůraznila, nechala trochu času na zapsání – mám dojem, že mnohdy Vaše „perly“ zapadly v toku hovoru.
Těším se zase někdy na viděnou.
S láskou
Helena Procházková
 |
| Národní muzeum 2. září 2019 |
Háček neboli úvod je důležitý pro zaujetí čtenáře.
Je nutné podnítit zvědavost.
Vyvarovat se pasivních sloves.
Šetřit s přídavnými jmény a příslovci, protože brzdí děj.
Sdělení musí mít začátek, prostředek a konec.
Komplikovaný text je lepší rozdělit do jednoduchých vět.
Peter Adámek, ornitolog
1/ Pozor na plevelná slova - jakoby, vlastně, prostě.
2/ Před čtením svého díla je dobré jej číst tréninkově nahlas. Přednes potom bude víc živý a bude působit přirozeněji.
3/ Přímá řeč na úvod pomáhá zaujmout. Stejně tak kdy skočíme "rovnou do akce". Podrobnosti a pozadí budeme mít prostor objasnit později.
4/ Občas je potřeba si příběh upravit, aby k sobě hezky pasoval - viz policisté a jejich zápis z místa nehody :-D
5/ Pozor na flinty na zdi - je potřeba dotahovat pointy. Je dobré přemýšlet o tom, co nebude čtenářům jasné a podle toho uvidím co je potřeba změnit. Je dobré klást sama sobě otázky.
Kateřina Hovadíková
3/ Přímá řeč na úvod pomáhá zaujmout. Stejně tak kdy skočíme "rovnou do akce". Podrobnosti a pozadí budeme mít prostor objasnit později.
4/ Občas je potřeba si příběh upravit, aby k sobě hezky pasoval - viz policisté a jejich zápis z místa nehody :-D
5/ Pozor na flinty na zdi - je potřeba dotahovat pointy. Je dobré přemýšlet o tom, co nebude čtenářům jasné a podle toho uvidím co je potřeba změnit. Je dobré klást sama sobě otázky.
Kateřina Hovadíková
Děkuji za vše, co děláš, a za to, jak vzácný jsi člověk, Dani.
Nesmírně si toho vážím. Hanka
 |
| Braník 13.-14. dubna 2019 |
Včera proběhlo čtení, nakonec bylo v Zrcadlovém sále Lázní Jeseník, kde znám kulturního...Dopadlo to nad očekávání, příjemná atmosféra, soustředění posluchači (15), krásný prostor. Kromě čtení svých výtvorů jsem mluvila s nadšením o kurzu Tvůrčího psaní. Přečetla jsem Tvoje Baby v bezva obalech. Ukázala knihy. Při čtení jsem se zase na chvíli vrátila do doby, kdy jsem za mlada ochotničila. Je ve mě stále kus komedianta a i ty tak trochu ploché a nevýrazné pasáže dostaly šťávu. Lidi prostě nechtěli jít domů a žádali přídavky a datum dalšího čtení. Už pět let ( ze zdravotních důvodů) jsem nedělala semináře a nestála před lidmi, kterým potřebuji něco sdělit. Tréma, věř mi, byla veliká už několik dní předem. Mám takovou radost.
Díky Tobě a víkendu v Praze jsem zase dostala chuť tímto směrem tvořit a dávat dál. Díky. Ptám se, budu li mít pocit, že se mi něco hodně povedlo, mohu poslat mailem k Tobě nebo shromažďovat na září. A ještě bych poprosila, je li to tak možné, o nějaké úkoly, inspiraci na promyšlení. Líbila se mi synonima, dokončování vět přímou řečí.. vlastně všechno, co jsme dělali nebo návrh nějakého tématu. Přeju, ještě stále z Jeseníku, krásné dny a veselé Velikonoce. S láskou
Jana Faitová
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 v Czech Photo Centre v Nových Butovicích |
Ahoj Dano,
moc děkuji za inspirativní víkend. Ani nevíš, jak jsem si to užila. Protože jsem úkol víc než odflákla (psala jsem to asi tak půl hodiny v pátek večer), odnesla jsem si spoustu nápadů, jak jinak a pořádně. To znamená:
- Zaujmout hned nadpisem a perexem.
- Smazat veškerý balast, který je tam navíc.
- Psát to jako vyprávění (příběhu) kamarádce.
- Nositelem informace je sloveso, přídavná jména škrtat.
- Rozsekat věty.
A věř mi, že si termín vydání knihy o OH v Tokiu s tvými texty a fotkami Herberta Slavíka budu hlídat. Přeji ti krásné a odpočinkové léto!
Soňa Štroufová
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 8. - 9. června 2019 |
moc děkuji za supr kurz psaní cestopisů.
Nelenila jsem, a jak by řekl Ostravak, přikupila i zářijový tvůrčí víkend pro pokročilé.
Moc se těším.
Přeji skvělé léto.
Já budu běhat po kopcích a hledat faunu do své bajky.
Z Ostravy zdraví
Míša Stanová
Milá Dano!,
Děkuji Ti za trpělivost s mým psaním, bavilo mě psát s Tebou. Teď jsem si přečetla po dlouhé době svou prvotinu Kačerov a hned jsem viděla chyby, ale neopravím to, pro výstrahu.
Dano, mohu jen malou připomínku? Prosím, nenech aby jeden žák bral po přečtení do rukou papír s textem druhého žáka a dělal mu tam opravy. To přeci můžeš jen Ty. Mně se to stalo na hodině s Monikou, posledně se to zase přihodilo Ivetě. Promiň, přišlo mi to nefér, a proto Ti o tom píšu.
Lenka Štraubová
Jsem ráda, že jsem našla odvahu se přihlásit, protože už teď vidím chyby, kterých jsem se při psaní dopouštěla. Moc jsem si kurz užila a děkuji, že něco takového existuje :) Určitě se nevidíme naposledy.
Bára Týmalová
1) Na začátku vyprávění bychom měli "zaháčkovat" čtenáře hned první větou.
2) Psát ho jako detektivku.
3) I zajímavý titulek je důležitý.
4) Nemusíme se bát používat i vulgarismy - občas jsou potřeba.
5) "Uklízečka tasí Savo a začíná souboj." (Geniální věta z popisu smradu).
Jindřiška Jonešová, Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019
 |
| Autorské čtení na Dobešce 16. března 2019 |
Jsem moc ráda, že se vám večer autorského čtení na Dobešce vydařil a trochu závidím všem, kteří na křtu všech těch knih mohli být. Příště to nesmím promeškat.
Zuzana Fajmonová
Pavla a František Smitkovi
 |
| Divadlo Dobeška 22. listopadu 2019 |
Dani, program autorského čtení na Dobešce byl moc milý. Děkuju, že jsem se mohla aktivně zúčastnit.
Eva Svobodová
1. Prvá veta (háček) a celkovo úvod musia čitateľa zaujať a vzbudiť v ňom potrebu čítať ďalej
2. Priama reč text oživuje a dodáva istú dynamiku
3. Nemali by sme do textu podsúvať informácie, ktoré buď niesú podstatné, alebo ich potom nevyužijeme, a čitateľ bude zmätený.
4. Mali by sme sa naučiť písať, a opisovať prostredie, dej tak aby sa do toho čitateľ vedel ponoriť s nami, a nezačal sa po chvíli nudiť.
5. Text delíme na úvod, jadro, záver / začiatok/stred/koniec - neznamená to však že musíme stále postupovať chronologicky.
Katka Rybárová
Klára Dvořáková alias Olívie Úžasná je účastnicí kurzů Psaní podle Lustiga a vydala dvě vlastní knížky: Už nikdy mě nelíbej! (2017) a A co když je to láska? (2018). Získala 5. místo v a anketě iDNES.cz Bloger roku.Vyrostla na malé vesnici, vystudovala vysokou školu "přes počítače", pak si vzala kluka z města, přivedla na svět syna a před pár lety se rozhodla přestat žít "obyčejným" životem. Teď tak trochu čaruje v Roztokách a každý týden píše novou povídku na svůj blog. Někdy je vtipná, jindy k zamyšlení, každopádně pomáhá a přináší magii do našich životů.
Pokud jste člověk, najdete se v nich a poznáte se.
Autorka přesto čestně prohlašuje, že příběhy nejsou o vás, ale o někom úplně jiném, koho dobře znáte nebo teprve poznáte.
Olivie Úžasná
Páteční kurz s Klárou Dvořákovou byl moc fajn. Celým dopolednem nás zajímavě a poutavě provedla. Hodně jsme se naučili o postavách.
Kateřina Hovadíková
Ahoj Dano!
Myslím, že páteční kurz se vydařil, i když nás bylo poměrně málo. Na závěr mě žáci překvapili tím, že výměna lektorů v rámci dlouhodobého kurzu je vlastně výborný nápad, protože každý to učí tak trochu jinak...
Klára Dvořáková, Olivie Úžasná
Páteční kurz s Klárou Dvořákovou byl moc fajn. Celým dopolednem nás zajímavě a poutavě provedla. Hodně jsme se naučili o postavách.
Kateřina Hovadíková
Ahoj Dano!
Myslím, že páteční kurz se vydařil, i když nás bylo poměrně málo. Na závěr mě žáci překvapili tím, že výměna lektorů v rámci dlouhodobého kurzu je vlastně výborný nápad, protože každý to učí tak trochu jinak...
Klára Dvořáková, Olivie Úžasná
Monika Hodáčová
 |
| Křest knihy 10. dubna 2019 |
Gratulujeme Věře Staňkové k nové knize o slavných dvojčatech - sestrách Machatových, fenomenálních sportovních gymnastkách a baletkách.
Dana Emingerová
Yakeenovo vyprávění však nelíčí jen krásy a strasti své poutě. Každý díl má příběh i jakýsi filozofický přesah, což je další dimenze, kterou se Deník z cesty přes půl světa a Cesty perské liší od obvyklých cestovatelských zápisků.
CD vyšly vlastním nákladem a prodávají se jen na přednáškách cestovatelů či přímo u autorů.
Dana Emingerová
Dialog s podtextem – některý text je třeba dovysvětlit, něco je zřejmé z textu (řídí se podle čtenáře).
I dialog by měl mít pointu.
Vlastnosti postav budou zřejmé ze zachycení charakteru v akci.
Intonace při ústním projevu hraje roli. Forma tak může být výraznější než obsah.
Sprostá slova používat s mírou.
Martin
přečetla jsem Vaši knížku Doba obalová, která vznikla na tvých kurzech. Musím říct, že jsem se nad ní velmi dobře bavila. Je tam spousta krásných příběhů, které se líbily i mým dětem.
Jen těžko se chce věřit, že takové pěkné povídky napsali "lidé z ulice". Ještě jednou děkujeme za hezký čtenářský zážitek.
Marie Makovcová
5 veci, co jsme se dneska naucili:
1. nebat se precist svůj vytvor bez ohledu na to, jak se z toho citim, protože lide na kurzu jsou super a poskytuji podporu a dobrou zpětnou vazbu
2. psani je remeslo a da se naucit
3. funguje klasika uvod-stat-zaver, pribeh musí byt srozumitelny a uveritelny
4. dulezite je ctenare zaujmout a udrzet jeho pozornost po celou dobu pribehu, nesmeji byt zadna hlucha mista
5. každý pribeh musí byt nakombinovany z popisu, dialogu a akci
a bylo toho asi mnohem vice, diky za hezky den
R. Havlova
 |
| Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners |
Posílám pár povídek, které jsem včera nasázela do počítače.
Vesměs jsou všechny z mého života, tak uvidím, zda bude něco k uveřejnění nebo si mám víc vymýšlet...
V září na víkendu se určitě uvidíme.
S láskou
Jana Faitová
Každý se může naučit dobře psát.
Je důležité znát zásady a pravidla, byť jen proto, abychom je mohli naschvál porušit.
Každý má psát to, co zná. Je to ale postavené na tom, co jsme přečetli od jiných autorů a jaké příběhy jsme slyšeli, a až poté na naší osobní zkušenosti.
Vždy je lepší ukázat to, co chceme dát čtenáři, než tomu jen připsat popisná příslovce.
Psaní má určité základní kameny, bez nich se sotva obejdeme.
Znalost gramatiky je nutná, nespisovnost a nářečí má taky pravidla.
Text musí být strukturně vyvážený, aby čtenář neztratil pozornost a zájem.
Vše co chceme, aby divák věděl, musíme buď napsat, nebo dostatečně silně naznačit. Stát nad čtenářem s hotovou knihou a vysvětlovat není možné.
Karolína Vilímovská
 |
| Braník 23. března 2019 |
- dopoledne bylo naprosto "výživné", zpětná vazba posluchačů byla upřímná a konstruktivně kritická. Za mě nový důležitý poznatek více se zamyslet nad čtenářem/posluchačem.
- Největší plus však byly rady od vás, zkušených spisovatelů. Váš pohled, rady a tipy byly velmi přínosné a naučné.
- Ve druhé části dne mi chyběla právě ta zpětná vazba (rady, typy, "takhle ne a takhle jo"), jakožto ohodnocení lektora daného úkolu - v našem případě zadané téma pro náš charakter. Postrádala jsem ponačení a hodnocení příběhů ve smyslu jak dobře bylo téma zpracováno.
- Na druhou stranu jsem měla možnost napsat příběh v časovém presu, na dané téma a pracovat s fikcí. Tahle zkušenost pro mě byla naprosto nová, přínosná a velkou výzvou, ze které jsem přes počáteční stres měla nakonec velkou radost.
- Rychlo-cvičení v podobě příběhu o 7 slovech pobavilo, ale nenechalo mozkové závity chladnými.
Ještě si dovolím poznámku pod čarou: možná bych byla bývala utnula zvrtlou fylozofickou debatu o podstatě pedofilie o 10 minut dříve. Né, že by mě výživný obsah debaty pohoršoval, ale přeci jen jsme byli na kurzu psaní. Cenný čas byl tak stráven diskuzním kroužkem, kde se rádi mluvicí nechali unést a vzdálili se od tématu na hony daleko.
Moc se těším na zítřejší den.
Katka Milfaitová
Díky svému žáku Honzovi Smrčkovi mám jedinečný zážitek.Po výletě do nitra Červené planety jsem se usadila pod horkovzdušnou kouli, která mě vynesla díky svému žhavému jádru na oběžnou dráhu mezi Bykošem a Zadní Třebání.
Z nebeské výšky za rozbřesku jsem sledovala, jak po polích mezi vysokými klasy skáčou srny, po lukách se honí zajíci a vedle balonu krouží dravci... Člověk celou dobu jen žasne, dokud nepřistane.
Pak se bezčasé putování oblohou promění v tvrdý dopad na zem.
A omámený vzduchoplavec z povaleného koše nosem kosí louku, kterou ho vítá zpět přitažlivost Modré planety.
Děkuji, Honzo, za krásný zážitek. Jsem šťastná, že mám tak skvělé žáky, díky nimž můžu třeba i bloumat po nebi...
Dana Emingrová
 |
| Literární let z Bykoše do Zadní Třebáně 3. června 2020 |
Dobrý den,
posílám závěrečnou povídku Nic se neděje jen tak. Ač jsem byla vinou koronaviru pouze na jednom sezení, byla bych ráda, kdybychom se mohli všichni společně ještě shledat. Vaše hodina byla opravdu šťavnatá, vzpomínám si na ní moc dobře:). Tímto Vám chci poděkovat, že jsem se skrz vaše zadání mohla otevřít, a tedy vyřešit i nějaké věci v sobě samé. Moc se mi ulevilo, děkuji.
Ať se Vám daří jak v psaní, tak v ostatních záležitostech:)
Michaela Sedláčková
Určitě bych ráda na další kurz, takže jestli budeš dělat nějaký kurz cestopisů pro pokročilé, budu moc ráda, když mi pošleš pozvánku. A pokud něco vymyslíš s Marcelem, tj. kombinaci psaní a fotek, také určitě dej vědět.
Naučila jsem se: - strukturovat text
- krátit
- používat přímou řeč, dialogy, normální mluvu
- dodat textu dramatičnost, údernost a emoce
- důležitý je titulek, perex a první věta
Byla to bezva, moc díky.
Pavla Říhová
Určitě chci moc poděkovat jak Tobě tak i Yakeenovi, byl to moc příjemný víkend a setkání s tolika různorodými lidmi a celkově moc milá a hezká atmosféra.
Eva Pavlicová
 |
| Braník 23.3.2019 |
Kurz, který jsi teď o víkendu měla, byl pro mě tím nejlepším - jak díky partě, která se sešla, a atmosféře, která vznikla, tak díky Tvým kvalifikovaným a tolik pro nás potřebným připomínkám. Moc si toho vážím.
Rozumím i Tvému výcviku nových lektorů. Yakeen je bezvadný a vnáší do skupiny svým způsobem i psychoterapii. Troufám si však opakovat, že Ty jsi nenahraditelná. Máš obrovský pedagogický talent, nesmlouvavost i laskavost při vysvětlování chyb - oboje posouvá každého z nás.
Moc Ti děkuji za vše, teď se budu soustředit jen a jen na knihu, kterou chci za rok a půl vydat.
Měj se krásně jarně :)
Jindra Gallová
Dobrý večer, Dano,Posílám domácí úkol - co jsem se dnes naučila:
•psát tak, aby všichni pochopili, jak to myslím
•nedávat nálepky, ale psát tak, aby tu nálepku dal čtenář
•musí to být zajímavé pro čtenáře
•všechny pravidla se dají porušit, "když to funguje"
•důležité je na začátku vytvořit rámec a do něj pak zasadit děj
•pokud zmíním nějaké téma, tak to tam má mít svou roli (z flinty se musí vystřelit)
•literární pravda musí být pravdivější než pravda
•nemusím všechno doříct, aby si čtenář mohl domyslet
Svůj příběh opravím, dopíšu a pošlu Vám během týdne.
Jinak moc děkuji, kurz je skvělý, jsem ráda, že se mohu účastnit;-)
Mějte se hezky a za 14 dní na viděnou,
Zuzka Kratochvílová
Ahoj Dano,
co to ten víkendový kurz ve mě nastartoval?!? Cítím se naspeedovanej, jak říká mladá generace... Mám v sobě přetlak, potřebuji najednou zhmotnit ty myšlenky, co mi chodí. Pokud Tě moc přetěžuji, jen mi to dej vědět, prosím. Umírním se. A díky za poslední radu - je samozřejmě výborný dát to sežrání hned na začátek! To je tak, když kormidelník (Ty) správně nasměruje svého háčka (mě) 😊.
Věřím, že naše víkendové setkání bylo jen počátkem nějaké delší smysluplné cesty. Už se na ní těším, zavazadla mám vždy v pohotovosti…
Libor
PS. Už toho chvíli nechám, abych Tě nezahltil, Dano. Jen si ještě si dovolím poslat jednu maličkost, prosím. Jakoukoliv zpětnou vazbu uvítám, paní profesorko.
Anna Vocelová
Milá Dádo!
Všechno se mi moc líbilo. Moc rád se přihlásím i na podzim. Ve skrytu duše vítám každou příležitost psát.
Zdeněk Hart
Jak pracovat s dílem během a po jeho dopsání?
(Memoáry o řemesle - Stephen King)
Zdroj – Kouzlo psaní knih- S. King má zpravidla Dvě verze – Hrubá – Druhá a pak vypulírování
- Nicméně je to individuální – každý autor to má jinak
o Vonnegut píše každou stránku tak dlouho, dokud není perfektní, což trvá – nicméně na konci už je hotovo
o Tolstoj napsal hrubou verzi, pak ji přečetl třeba devadesátkrát, než šla do tisku
o Hemingway vždy před začátkem psaní přečetl to, co do té doby napsal, a poté vyhodil vše co ho po třicátém přečtení nudilo
o Arnošt Lustig říká, že autor musí být za své dílo zodpovědný, a vědět, že si za tím, co napsal, bude stát i za 10 let
- V zásadě jde o to přivést dílo k dokonalosti – zvážit nutnost každého slova, věty, její stavbu a sdělení – ale zároveň z druhé strany hlídat přílišnou strohost, nudu
Rady S. Kinga pro začátečníky
Metafora dveří
- Začátečníci by měli pracovat minimálně se dvěma verzemi:
1. Dveře pracovny jsou zavřené
§ píšu, jak nejrychleji to jde, přesouvám myšlenky z hlavy na papír
§ tolik si nehlídám formu
§ což někteří z nás používají, když píšou nejdříve do wordu, aby je nesvazovala velikost slajdů apod.
§ je dobré psát sám, bez zásahu někoho cizího – rozptylování od určitého směru, udržet sám sebe motivovaného
2. Odpočinek
§ Regenerace mozku a představivosti
§ Věnovat pár dní svým koníčkům – ale minimálně 6 týdnů nechat knihu odpočinout si
3. Čtení s nadhledem
§ Poté znovu celé dílo přečíst a dělat si u toho poznámky, upravujte překlepy, a hlavně pozor na nesrovnalosti
§ Nikdo to nemá napoprvé dokonalé a není dobré nechat tuto práci na redaktorech, respektive vedoucích projektu
§ Základem je odhalit největší logické nesrovnalosti, protiřečení si
· Nemůžeme na jednom slajdu tvrdit, že věc působí staromódně a jinde zase, že ji mají rádi mladí lidé – respektive můžeme, pokud to tak je, ale ne bez vysvětlení, protože to je překvapivé zjištění.
§ Odstraňování nadbytečných slov (přídavná jména, přivlastňovací zájmena apod)
§ Ale hlavně! Je třeba klást si otázky
· Je to ucelené? Drží to pohromadě? Plyne jako po másle?
· Říkám tomu klientovi to, co jsem chtěl? To, na čem jsme se dohodli na briefu? Neujel jsem někam?
· Mazat věci, které vedou čtenáře jiným směrem
4. Otevřené dveře
§ Správný čas ukázat knihu ostatním
§ Ten čtenář vždy odhalí něco, k čemu už je autor slepý
§ Např. Hitchcock, když natočil Psycho, manželka si všimla, že mrtvá žena polkla
§ Metafora – První čtenář je někdo, kdo vás upozorní na rozepnutý poklopec, než se vydáte mezi lidi
§ Pak také dalším lidem, kamarádům – riziko, že nebudou upřímní
§ Jejich subjektivní názory se mohou lišit, pokud kontroverze, nevadí, plichta
§ Pokud se ale na něčem shodují, je třeba to přehodnotit
§ Stejně tak pokud se byť jen jednomu z nich zdá, že se postava v určité chvíli chová zvláštně, nekonzistentně, stojí za to vrátit se a znovu přečíst – není však nutno na základě jednoho názoru měnit
Richard König
 |
| Fakulta designu a umění v Plzni, letní semestr 2019 |
Z Čechovovy pušky na zdi se má vystřelit!
Psát lidsky, jak je mi to přirozené, nesnažit se šroubovat výrazy
Nechat čtenáře si udělat vlastní názor, nesnažit se všechno pojmenovat
Dialog oživuje text.
Zmínění nějakého detailu zvyšuje důvěryhodnost textu.
Vždy je lepší ukázat vlastnost v akci než ji jen popsat.
Myslet na čtenáře (to, že něco dává smysl mně, neznamená, že to dává smysl komukoli jinému).
Pozor na stejné kořeny.
Mluva postavy musí odpovídat jejímu charakteru.
Hodiny jsem považovala za moc příjemné. Na rozdíl od všech jiných seminářů, kde je potřeba stihnout co nejvíce práce a je pořád stres, jsem moc ocenila, jak jsme si vždycky sedli a v klidu podiskutovali nad našimi díly.
Kačka Illnerová
 |
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Pozor na fenomén "flinta na zdi" - čtenář očekává, že se bude pracovat s postavami a zmíněnými skutečnostmi dál
Neopakovat slova se stejným základem
Charakterové vlastnosti postav ukázat na jejich jednání
Psát realisticky, i když se příběh neudál
Nepoužívat zbytečná slova, zejména přívlastky.
Karel Kupka
Úvod - jádro -závěr.
Popis - dialóg - akcia.
Drž sa príbehovej linie, očisti ju od balastu
Príbeh budiž logický a uveritelný
Ak už neičo použiješ a niekoho opíšeš, musí mať v příbehu zmysel a roli
Barbora Wlachovská
 |
| Podzimní dlouhodobý kurz čtvrteční 3019 |
1) opatrně pracovat s aspektem “domýšlení si čtenáře”, tzn. neudělat chybu v tom, že čtenář si nemůže domyslet kontext, který zná jen autor, navíc každý člověk rozumí jednomu slovu či jedné větě trochu jinak (kozel X zabiju Tě). Zároveň ale nelze čtenáři vzít možnost domýšlení si a fantazie úplně přílišně podrobným popisem, ve kterém nemá žádný prostor.
2) Nejprve je potřeba vytvořit rámec a teprve následně do něj zasadit děj, aby čtenář věděl, kde se pohybuje a kde se příběh odehrává.
3) Mnoho příběhů a podtémat způsobí ve čtenáři chaos a nebude rozumět, “co chtěl básník říci”, resp. příběh má mít jednu neviditelnou část “proč to píšu” a jeden dominantní děj/ osobu/ vypravěče/ prostě jeden “příběh”.
5) název a první věta tvoří 80 a 20% efektu na čtenáře (myšleno sice u novinových článků, ale i u povídek a domnívám se, že i u knih) pokud dám nevhodný název, který nezaujme, čtenář nebude dál číst, pokud do úvodu vložím široký a zdlouhavý popis, mohu tím “zabít” např skvělé drama, které popisuji až později - čtenář se k němu třeba vůbec nedočte.
Irena Pokorná
Co jsem se naučila v sobotu 19. října 2019:
1. Dávat pozor na opakovaná nebo stejná slova v textu - pomáhá číst nahlas
2. Pozor na dlouhé úvody
3. Náladu dodávat podprahově, nementorovat
4. Vkládat do textu přímou řeč
5. Vtáhnout čtenáře do prostředí
Marie Pavlů
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 19. října 2019 |
Je nutný zajímavý nadpis.
V první větě odhalit to nejzajímavější a pak to následně rozvést.
V krátkém textu neužívat moc jmen, není-li to nutné.
Neopakovat stejná slova blízko za sebou.
Nepsat rozvláčně a zbytečně popisně - musím vtáhnout čtenáře do děje a udržet jeho pozornost.
Bohuslava Kopřivová
Literární pravda musí být pravdivější než pravda skutečná.
Autor musí umět vidět i očima někoho jiného - např. svých postav.
Hlavní osa každého literárního útvaru už od dob Aristotela je: začátek, prostředek a konec.
Poznej své publikum - pro koho je literární text určen.
Katka Pospíšilová
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 19. října 2019 |
1. Nikdy zbytečně nenatahuj text
2. Upoutání čtenáře / zajímavé věci na začátku
3. Oživit text přímou řečí
4. Mít dobrý titulek
5. Dej si pozor na cílovou skupinu
Tereza Šolcová
Milá Danuško,
včera jsem sledoval v televizi odkaz Arnošta Lustiga. Bylo to samozřejmě (jako vždy) úžasný a jako vždy mě to rozhodilo. Jednak tím, co říkal, a jednak tím, že Ti moc závidím, žes toho člověka mohla poznat osobně a já jsem tohle štěstí neměl. Kdyby neumřel, otravoval bych ho asi tak deset hodin denně... a nasával bych a nasával jeho srdce, mozek i páteř...!!!
Samozřejmě jsem taky napsal další básničku. Posílám Ti ji a přiznám se, že tato (bude to tím tématem) mi je nějak nejbližší... Moje básničky jsou produktem mého zklamání přesně tak, jako byly Mozartovy skladby produktem jeho zoufalství. Líbilo by se mi, kdyby se daly moje básničky srovnávat s Mozartovými skladbami, ale není to pro mě tak důležité, abych propadal takovému zoufalství jako on.
Měj se moc fajn a těším se, že se brzy setkáme.
Olda
 |
| Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners |
Ještě jednou moc děkuji za krásný minulý víkend strávený ve Vaší přítomnosti. Ráda jsem Vás poznala. A věřím, že nejen "cesty boží", ale rovněž cesty pisatelů jsou nevyzpytatelné a třeba se opět někdy sejdeme. Jste mou velkou inspirací. Mějte krásné podzimní dny.
Hana
Ahoj spisovatelé-čekatelé,
tolik milých slov se setkalo v mailech všech zúčastněných, že se musím taky podělit o svoje prožitky. Zpočátku to možná vypadalo na "Gizelý víkend", avšak paní spisovatelka této povídce, se šarmem sobě vlastním, vymezila koryto, kudy poteče emoční stoka.
Oceňuji odvahu “spisovatelského synka” se přidat do party pisálků pod matčiným drobnohledem. V jeho věku bych to jistojistě nedala.
Moc mě potěšilo, že bláznivé nápady v psaní mají i jiní. Po “Syrové” jsem věděla, že moje “Áčko” není takový úlet. Těším se, že časem budu chrlit vtipno-čtivé větičky s rychlostí Hanky.
Byli jste mi inspirací a těším se na nějaké příště.
Užívejte babího (případně genderově vyváženého dědkova) léta
Jana Franková
Milá Dani,
škoda, že zámek Vilémov nevyšel, ale já osobně budu spát i pod stanem, když ten kurz klapne. Já myslím, že ubytování není pro správné psavce to nejdůležitější :-). Listopad je mimo sezónu, to by mohly hotely a penziony dát dobrou cenu. Uvidíte, co ostatní, ale já do toho jdu každopádně! Moc zdravím a budu se těšit, co vymyslíš za náhradu!
Zuzka
Co jsem se naučil na 8. lekci:
• Dbát na stylistiku a pozor na chyby. Často klienty kritizujeme, říkáme jim, že jsou jejich sdělení komplikovaná, přitom sami píšeme nesrozumitelně.
• Sdělení na jednotlivých slidech si musí povídat a budovat příběh. Slidy si nesmí odporovat nebo mluvit o něčem jiném.
• Nepoužívat pasiva. Má to vyznění, jako když si za sdělením nestojíme.
• Z textu se chce čtenář něco dozvědět. Chce najít něco zajímavého.
• Projev i text musíme upravovat podle cílové skupiny.
Aleš Vlček
 |
| Podnikatelský klub Empiria 21, 8.října 2019 |
Milá Dano,
ještě jednou bych chtěla říct, jak jsem ráda, že jsme se potkaly.
Moc ráda jsem četla Vaše reportáže v Mladém světě a toužila poznatjejich autorku.
Eva Heřmánková, Empiria 21
Daně děkuji za trpělivost a laskavost, se kterou kurzy vede.
Co jsem se naučila:
Nedávat postavám nálepky, ale nechat na čtenáři, aby si sami udělali názor.
Přemýšlet o tom,pro koho píšeme.
Titulek a první věta jsou základ.
Vždy text dopsat do konce, nechat uležet a pak se k němu vrátit a dopilovat ho.
Psaní je o obsahu - musím zaujmout čtenáře.
Doufám, že se někdy někde zase potkáme.
Přeji vám všem krásný podzim
Lenka Kulhánková
Psaní textů, pravidla a doporučení
-nejdůležitější je název a začátek
-najít si cílovou skupinu a pro tu psát
-psát pro lidi, aby to zaujalo cílovou skupinu – motivace
-srozumitelnost a jasnost - (nezahltit postavami, apod.)
-název a začátek příběhu je klíčový
-zajímavý úhel pohledu – pro čtenáře
-neopakovat slova se stejným základem
-nepsat zbytečná slova – hřejivé slunce, zelená louka, ….
-rozdělit příběh, nepsat v jedné rovině – vypíchnout důležitá slova – např. přímá řeč, apod. – vybrat nejdůležitější momenty a na těch to postavit
3 základní pravidla
-každé dílo musí mít začátek, prostředek a konec
-Motiv, akce, následek
-Včera, dnes a zítra
4 důvod - Proč jsem to psali, aneb z jakého důvodu to píšeme a na konci poučení
Tomáš Kučera
 |
| Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
psát to trochu jako detektivku, aby to lidi udrželo,
střídáme popis, akci a dialogy
„flinta na zdi“ – divadelníci říkají, že pokud je na jevišti, musí se z ní vystřelit
Pokud něco už jednou zmíním v textu, tak je potřeba se k tomu pak vrátit a dovysvětlit, proč se něco v textu vůbec objevilo (pointa).
„Jak jsme tam jeli“ – u mého textu vyhodit první půlku, nebo to otočit a integrovat později do textu, teď text nedrží pohromadě, dovysvětlit kontext, co tmě předcházelo a proč
Vtipný jazyk, talent na psaní, dobře se to poslouchá, deníková forma je ok
Literární pravda musí být pravdivější než pravda!!!
Napsat to uvěřitelným způsobem
Pravda X literární pravda (novinář apod mohou psát jen na základě důkazů)
Dialog – pouze přímá řeč, čtenář musí poznat, kdo s kým mluví a o čem
Napsat něco přesně podle pravdy může být pro čtenáře matoucí.
Vytáhnout jen to nejdůležitější a zjednodušit to.
„Útočit“ na city čtenáře.
Vypointovat emočně zajímavé důležité okamžiky.
Úkol na zítra, zeditovat vědecký text, tak aby byl čitelný: Zkusit z toho udělat takový text (odborný text), formulovat ho tak, aby to bavilo naše děti a bylo to srozumitelné.
Jiřina Jenčková
střídáme popis, akci a dialogy
„flinta na zdi“ – divadelníci říkají, že pokud je na jevišti, musí se z ní vystřelit
Pokud něco už jednou zmíním v textu, tak je potřeba se k tomu pak vrátit a dovysvětlit, proč se něco v textu vůbec objevilo (pointa).
„Jak jsme tam jeli“ – u mého textu vyhodit první půlku, nebo to otočit a integrovat později do textu, teď text nedrží pohromadě, dovysvětlit kontext, co tmě předcházelo a proč
Vtipný jazyk, talent na psaní, dobře se to poslouchá, deníková forma je ok
Literární pravda musí být pravdivější než pravda!!!
Napsat to uvěřitelným způsobem
Pravda X literární pravda (novinář apod mohou psát jen na základě důkazů)
Dialog – pouze přímá řeč, čtenář musí poznat, kdo s kým mluví a o čem
Napsat něco přesně podle pravdy může být pro čtenáře matoucí.
Vytáhnout jen to nejdůležitější a zjednodušit to.
„Útočit“ na city čtenáře.
Vypointovat emočně zajímavé důležité okamžiky.
Úkol na zítra, zeditovat vědecký text, tak aby byl čitelný: Zkusit z toho udělat takový text (odborný text), formulovat ho tak, aby to bavilo naše děti a bylo to srozumitelné.
Jiřina Jenčková
Prosím tě, myslím už týden na to, že bych ti ráda poslala krátkej text mýho bráchy.
Odmala je velmi talentovanej na sloh a poslední dobou plodí textíky, který mi přijdou vážně vtipný, originální i s duševním přesahem.
Uvažovala jsem, že bych mu k Vánocům darovala poukaz k tobě na kurz, jestli budeš mít příští rok místo...
Mrkla bys na to, prosím?
Je to recenze na film Joker.
Časová náročnost cca 2 minuty, přikládám do přílohy.
Co si o tom myslíš?
Markéta Strnadová
I. Z hnusného i krásného může být nakonec smutné
II. Myslet na to, kdo je příjemcem textu
III. Muzea by mohla být našimi klienty
Věra Fischerová
 |
| Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Pro koho píšu – cílové skupiny (někdy je čtenářem jen on sám = vypíšeme se z toho, psychologický, terapeutický efekt), nebo pro veřejnost
BBC – máte 1 libru, abyste si koupili čtenáře, 80 pencí padne na titulek a 20 pencí na první řádek!!!
Popis – dnešní popis jako rámec příběhu a dostat do toho emoce, smysl, očima, co cítíme, slyšíme, chutě,
Dostat tam oči toho, kdo se dívá.
Popis v zásadě nudné třídy, ale jiný pohled bude učitelky, prvňáčka, puberťáka, uklízečky, rodičů, ředitelky
Oživit to přímou řečí
Rozdýchat bránici, číst pomalu, nahlas
Když je příběh na 1 stránku, nezahltit to postavami.
Jsou důležité, nebo jen ilustrativní?
Psaní je o „kosmetice“, aby čtenář věděl, kde se nachází. Nebo ho naopak chce nalákat.
Aristotelova poetika, 4. st. př. n. l., nadá se to číst, ale je tam všechno.
Každé dílo musí mít:
Začátek, prostředek, konec
Včera, dnes a zítra
Motiv, akce, následek
Představení, zápletka, rozuzlení
Plus 4. neviditelná část – proč jsme to psali, poučení s příběhem (bajky = jasné stavby příběhů)
Neopakovat slova stejného slovního základu v jednom odstavci.
Někdy tím ale můžeme dosáhnout cíleného zdůraznění.
Pozor na zbytečná slova, lidi jsou zrychlený.
Text musí mít energii, drama.
Literární cihly: popis, který zasahuje příběh do prostředí
Akce – něco se děje, představení postavy v akci
Dialogy
Jiřina Jenčková
 |
| 17.10.2019 |
Věřím, že Arnošt se na nás z nebe směje a potají chodí uždibovat.
Dana Emingerová
Ahoj Dano!
autorské čtení na Dobešce si dávám do kalendáře (viz. takové ty rady do života: Udělejte každý den jednu věc, která vás děsí.) Bude to o nervy, ale třeba na tom budou obdobně i ostatní “píšící čtenáři”.
Pokud jde o Štíří důl, možná jde opět o nějaké znamení shůry, protože v Krucemburku jsem kdysi byla přesně v tomto rekreačním zařízení na zahajovacím kurzu při nástupu na VŠ – tehdy se to tam ještě jmenovalo Křížová a stále to vypadalo jako na rekreaci ROH, ale ráda na to vzpomínám. Příležitost vrátit se do těch míst je velmi lákavá.
Zdravím a asi správně předpokládám, že mi pošleš nějaké instrukce ohledně Dobešky a krácení toho textu pro autorské čtení...
Katka P.
Titulek a první věta jsou stěžejní.
V příběhu musíme vypíchnout důležité věci a nezaobírat se detaily, které nejsou podstatné.
Je třeba pamatovat na rytmus textu.
Je zásadní být "uvěřitelný", byť jsme si příběh vymysleli. I to, že se něco stalo, nás nezbavuje povinnosti napsat vše uvěřitelně.
Nedávat lidem nebo situacím nálepky - hodnotí čtenář.
Magdalena Cmiel
 |
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Naučila jsem se, že správná povídka má mít začátek, prostředek a konec.
Střídá se popis, dialog, akce
Píšu stále o rodině a není to vždy jednoduché, aby se v tom čtenář vyznal - postavy znám totiž dobře jen já a nikdo jiný.
Lépe propracovávat postavy.
Nevadí, když si vymýšlím - naopak, ale musím psát uvěřitelně.
Zdravím všechny z víkendového kurzu...
Dita Halamová
Ahoj Dano!
Na kurz na Vysočinu do Krucemburku jedu a moc se budu těšit. Píšu hlavně proto, abych ti poděkoval za úpravu textu Nikdy není pozdě. To jak je to tam teďka přehozený, je jasnější.
Míra
 |
| Čtvrteční dlouhodobý kurz 31. 10. 2019 |
v návaznosti na víkendový kurz posílám upravenou verzi cestopisu o hostině v poušti. Chtěla jsem to poslat už z vlaku, ale narazila jsem na drobný problém: četba nahlas, kterou jsem si zapsala jako důležitý bod, by se spolucestujícím asi moc nelíbila.
Ještě jednou díky za super víkend
Marie Pavlů
Moc zdravím po kurzu a hned večer posílám slíbené texty. Vůbec se mi to nelíbí, ale máš pravdu, že se to má napsat a pak pilovat, ale dnes už mi opravdu chybí "pilník". Zítra to snad bude lepší...
Dobrou noc a na shledanou se těší Bohuna
 |
| Sraz u Yakeena 13. listopadu 2019 |
Tak oslavíme sametové výročí a doufáme, že krucemburští nás nenechají v přesilovce. "Nebojte," vzkazujeme. "Nejsme jen Pražáci, ale pisálci z celé republiky."
Dana Emingerová
Štíří důl je dokonalé místo, nejen pro tvůrčí psaní. Klidně bych se vrátil. Každé ráno jsem vyběhl do lesa a na zpáteční cestě jsem skočil do potoka se svlažit. Chata je malebná, teplý krb. Krucemburk nás vřele přijal.
Organizace byla bez chyb. Asistenti s ředitelkami fungovali v dokonalé souhře.
Ale hlavně, je tu dokonalá parta, skupina nejrůznějších osudů, pohledů, povolání, věku, zkušeností a taky – všichni tu jsou literárně pokročilí. Největším přínosem kurzu pro mě je bohatá zpětná vazba na ty naše „pseudoveledíla“, která drží na uzdě naši tvůrčí pýchu a posiluje úctu autorů před uměním a krásou. Teprve na kurzu pokročilých jsem si uvědomil, jak těžký je naslouchat druhým.
Pochopil jsem, jak je snadný přeslechnout cenné sdělení druhých, když nám na chvíli pozornost uteče. Kurz mě učí, být neustále ve střehu. Nutí mě nahlížet do nejrůznějších světů očima nejrůznějších lidí.
Šimon Pravda
 |
| Krucemburk 16.11.2019 |
Dano,
Mám velkou radost, že byla Dobeška našlapaná až po střechu! To je jasný Praha je Praha!
Ale když teď na ulici potkám ty diváky, kteří přišli do krucemburského kina, všichni Ti děkují za krásný zážitek a moc Tě pozdravují! A to má taky něco do sebe! Prostě Ti děkuji za skvělý zážitek, který jsem mohla s Tebou a Tvými žáky prožít! Překvapilo mě, jak jsou někteří lidé tvůrčí!
Dano, jsi neuvěřitelně empatická a máš dar stmelit lidi a dostat z nich skvělé věci. Já si to ověřila již během našich jiných setkání a i i nás ve Štířím dole tomu tak bylo.
Dano, těším se na příští setkání s Tebou!
Petra Havlasová
Milá Dano,
nakonec jsem si uvědomila, že nejspíš v budoucnu budu stejně čerpat inspiraci z příběhů svých klientů a je potřeba se toho nebát a umět se pod to podepsat.
Mám to eticky tak, že jako základ považuji, že se v tom klient nemůže poznat, tzn. že nejen, že neuvádím nikde jména (to je samozřejmost a pravidlo mlčenlivosti), ale i míchám jednotlivé příběhy, vymýšlím si a měním specifika, podle kterých by byl člověk identifikovatelný. Myslím, že je to tak eticky OK.
Pavla
 |
| Nácvik rétoriky 22.11.2019 |
Děkujeme Janě Vaňkové za skvělou přípravu na večer autorského čtení na Dobešce.
Dana Emingerová
Mila Dano,
moc ti dekuji za krasne fotky. Na vsechny budu rada vzpominat. Cely vikend byl uzasny. Diky za vse tesim se na dalsi kurz. Ty jses uzasna zena.
Ahoj Milada Kašparová
Milá Danka!
Ďakujem veľmi pekne za príjemne a poučne strávený víkend. Veľmi sa poteším, ak od teba aspoň občas dostanem nejaké info, blog budem prirodzene sledovať. Pozdravujem
a už len spomínam a spracúvam informácie.
Katarina Bobríková
Ahoj, Dano,
děkuji Ti za práci a pozornost, kterou jsi nám věnovala. Znám ze své praxe, jak vyčerpávající je naslouchat lidem pozorně, být s nimi v kontaktu. A Ty jsi to dělala tolik hodin! Jsem rád, že jsem Tě potkal a blaží mě, že to neskončilo :-)
Jiří Hlaváček
Dobrý den, paní Emingerová,
dozvěděla jsem se během víkendu, který jsme u nás v Krucemburku strávili, mnoho nového o Vás, o Vaší práci - obdivuji Vás!
Povídky Vašich žáků jsou vtipné - rádi jsme Vám o Štířím dole s panem Pavlem Vomelou vyprávěli.
Mrzí mne ten puštěný vysavač v sedm ráno, ale tak bohužel někdy můj kuchař jedná. Ale snad se Vám jinak u nás líbilo, jak píšete.
Přeji Vám pohodové dny a hodně radosti z Vaší práce.
Jaroslava Pecinová
 |
| Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu |
Jsem stará. Možná navenek vypadám už trošku omšele a staromódně, ale udržují mě stále v dobré kondici. Troufnu si říct, že jsem připravená ledacos vydržet. Mám nakonec bohaté zkušenosti. Ovšem to co se děje teď, jsem ještě nezažila. Pestrobarevná skupina lidí z různých míst republiky se tady školila v psaní.
Když jsem to slyšela poprvé, byla jsem zmatená. Cože, dospělí lidé a neumí psát? Hned první večer jsem to pochopila. Zůstala jsem tak ohromená, že jsem si celou noc ani nevrzla. Oni píšou literaturu!!! A jak krásný přednes mají, když čtou…Jejich úžasně jiskřivě veselá energie mě celou prostoupila. Tolik úžasných příběhů jsem ještě v životě neslyšela, i když už jsem si v životě vyslechla ledacos. Za ty dvě takřka probdělé noci jsem se tak nasmála, že dnes jsem naopak celá rozvrzaná. A vidíte, po jednom víkendu už jsem dokázala napsat o sobě docela hezký příběh. Pardon, ještě jsem se nepředstavila…jsem rekreační chata Štíří důl u Krucemburku.
Zdena Součková
Zuza Fajmonová
Ahoj Dano!
Chci Ti poděkovat za velice zajímavý kurz, který mě přesvědčil, že jsem se vydal správnou cestou a ještě mě obohatil o zajímavé postřehy v technice psaní, jako je "flinta na zdi" nebo typy forem psaní.
Ještě si pozorně prostuduji knížku Arnošta Lustiga o umění psaní a znovu si připomenu Aristotela, kterého jsem měl spolu s Platónem na pedagogické fakultě jako téma seminární práce.
Začínám uvažovat o zviditelnění na nějaké sociální síti, aby nevypadal jako dinosaurus v dnešní době. Věř mi, že se mi do toho vůbec nechce, ale zřejmě nebude vyhnutí stále ignorovat tento fenomén současnosti.
Přeji Ti pevné nervy, dostatek nadaných posluchačů a hlavně zdraví a chuť do práce, která Tě určitě baví. Když vytvořím něco zajímavého, tak Ti to pošlu. Zatím jsem Ti napsal bajku, která mě v Praze ráno napadla.
Karel Václav Kupka
 |
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Texty jsou pro oči, ne pro uši.
Literární pravda musí být pravdivější než pravda.
Spisovatel musí zpracovat člověka své doby.
Dominika Pluhařová
Nedávat nálepky, ale postavy popsat, ukázat
Přizpůsobit obsah cílové skupině
Nejdůležitější je název a první věta
Žádný zbytečný omáčky
Různýma očima vyzní příběh různě
Lenka Špilauerová
Ahoj všem milovníkům psaného slova,
víkend s vámi jsem si moc užila. Díky vám všem za to.
Vzkaz pro Karla - ptala jsem se koňáků, zda je možné aby kůň šlápl na hlavu. Odpověděli mi, že když couvá, nevidí kam šlape, tak ano. Nebo pokud nevidí pořádně před sebe, šlápne kamkoliv.
Mějte se báječně
Dominika Pluhařová
 |
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Zopakovala a uvědomila jsem si principy, které už tak nějak vím.
Naučila jsem se, jak na dialogy - dosud jsem se jim spíše vyhýbala.
Přesvědčila jsem se, že člověk dokáže vždy vymyslet text, když se dostatečně snaží.
Psaní není nic fatálního - je to spíš hra - a tak je k tomu třeba přistupovat.
Všechna pravidla leze porušit, když to funguje.
Aneta Vencovská
Ahoj, dodatečně zdravím všechny milé literáty. Přeji všem hezký podzim a spoustu inspirace a úspěchů při dalším psaní. Tvůrčí víkend s Vámi jsem si moc užila. Bylo to osvěžující, díky za sdílení všech textů. Mějte se krásně.
Katka Pospíšilová
 |
| Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Co jsem si poznamenala na kurzu tvůrčího Psaní podle Lustiga v sobotu 5. 10. 2019
Arnošt Lustig: Literatura je citovou pamětí lidstva (přiblížení obrázku dnešní doby)
Psaní otevírá lidi, upřímnost, aby text fungoval. Otevřené srdce.
Kurz psaní funguje i jako teambuilding.
Nesmíš to napsat, musíš to ukázat!!!
Nedávat nálepky, obsah je víc než forma, hlavně zaujmout čtenáře
Zážitek (např. páteční výstup na Fuerte – lezení naboso
Všechny pravidla můžeme porušit, pokud fungují :-)
Kdo se brání, neposlouchá
Za nás mluví jen text
Díky za skvělý víkend a za skvělé vedení. Těším se na nějaké pokračování v budoucnu.
Jiřina Jenčková
Milá Dano,
přišla jsem domů nadšená a zároveň lehce vystrašená, zda celkově uspěji a zda jsem neudělala velkou chybu se svou “zpětnou vazbou” na zpětné vazby. Jsem bohužel deformovaná psychologickou profesí a jejím chápáním “zpětné vazby”: vnímám intenzivně konotát i denotát řečeného, včetně takových drobností, jak si účastníci navzájem naslouchají i v průběhu supervize či semináře, jak se o sebe zajímají a nebo zda klopí zraky do svých PC či telefonů a následně zhurta “udeří”. Zpětně mě velmi mrzelo, že jsem otevřela debatu, která byla všem nepříjemná a která mou kolegyni v závěru bolela. Neznám nikoho s takovým cizím přízvukem, naturelem a slovním projevem a to, co jsem vnímala a slyšela, jsem vyhodnotila mylně. Skrývala se za tím vlastně obrovská snaha, pracovitost a poctivost ve psaní a velmi dobré postřehy při zpětné vazbě, které měly na sobě v ten den jen pro Čecha nevhodný “kabátek”. Věřím, že to společně ustojíme, že vyjasnění na závěr mělo svůj smysl a doufám, že nebylo pro mou kolegyni ublížením. Protože to jsem vážně nechtěla! Tobě díky za otevřenost prostoru a vysvětlení a vyvážení na obě strany. Těším se na shledanou příště a na všechny další informace a podněty! Už po první lekci jsem si uvědomila, jak hodně se toho naučíme. Pěkný víkend s dalšími pisateli Ti přeji a na viděnou příště :)
P.
Co jsem se odnesla z dnešní lekce? Není to pět věcí, ale tři:
- že práce s lidmi je těžká práce
- že se stále musíme zdokonalovat ve srozumitelném vyjadřování svých dojmů a pocitů
- že poslouchat příběhy začínajících a pokročilých vedle sebe dává dobrou představu o tom, co je v textu navíc
Snad to holky vedle sebe zvládnou. Ty jsi to zvládla podle mě profesionálně. Každopádně odcházely, alespoň z mého pohledu, ve smíru. Pro dnešek, myslím, že si to vyjasnily. Ale i to bylo poučné :-)
Budou dobrý
Hezký večer!
NR
 |
| Víkendový kurz Štíří důl 15.-17. listopadu |
A když už něco vyšlo ven, bylo by dobré to sdělit mé skvělé učitelce, čili tobě
.Děkuji za báječný čas ve Štířím dole. Už se těším na příště.
Zuza
Na březen se moc těším, nedovolím Věrce autorské čtení v Brně neudělat! Už jsme o tom mluvily. Na Dobešku bych se ráda někdy na Vás večer také podívala... třeba příště. Pozdravuj asistenta v záběhu Šimona - jeho povídka o očích mě dostala a nesmírně inspirovala, díky.
Posílám pac a pusu
Zdena Součková
Milá Danuško.
Musím se s Tebou podělit o radost posledních dvou dnů, neboť na tom máš obrovskou zásluhu.
Po přečtení mé povídky Předám ji sám mi mí "čtenáři" volají, jak je to hrozné, jak strašné jsou lidské osudy a zda-li ten pan Karel byl nějaký můj známý či kolega z práce :).
Tentokrát mi jedinou inspirací byla kytice růži a myšlenky se začaly samy rozvíjet.
Po uveřejnění Zpovědnice mi včera o půlnoci zazvonil mobil. Volal vystrašený syn: "Čau, mami, proboha, tebe někdo přepadl v bytě?"
Dnes ráno mi kolegové v práci po přečtení Zpovědnice chodí ukazovat, jak jim stojí chlupy na rukou.
To je ale krásná pochvala. :)
A já si láskyplně čtu Arnoštova slova: "Napíšeme tragédii že půl světa brečí a my z toho máme takovou radost, že se jdeme opít do hospody"
Vypadá to, že i já to dnes půjdu zapít. :)
A tak jsem citelně pochopila Tvou nekompromisní zásadu, že "Psaní nesmí být nuda".
Děkuji za vše, co pro mě děláš. Krásný den.
Hana Kavalová
 |
| Braník 13.-14. dubna 2019 |
Vtipné vyprávění
Používat přímou řeč na oživení
Zaujmout titulkem a první větou
Soustředit se na obsah as oprostit se od nudného balastu
Dbát na proporce každého díla - představení, zápletka, rozuzlení
Psát krátké věty
Alena Stillerová
Získal jsem praktický poznatek, jak důležité je snažit se přemýšlet jako potenciální čtenář, pokud chci aby bylo rozuměno o čem píšu.
Opět pěkné a zajímavé texty (Renata, David, Helena, Honza).
Pěkná ukázka dialogu s podtextem z filmu Knoflíkáři
Příjemná atmosféra, jako vždy
Díky za lekci a těším se na příště :)
Luboš Mokráš, Česká spořitelna
 |
| Dobeška 8.-9.9. 2018 |
Co nás naučila Dana Emingerová:
Nezačínej datem.
Zkrať úvod.
Popiš tu zápletku v tom příběhu pořádně.
Nepleť do toho další hovadiny.
Piš s radostí a nelekej se škarohlídů.
Příběh čeká na každém rohu.
Jen utrhnout.
Zdenek
Roman
Naučil jsem se:
•při psaní zpráv: kdo, co, kdy, kde a když se jde do hloubky tak ještě jak a proč
•zpráva vypadá jednoduše, ale rozhodně není
•ve stručnosti je síla
•to nejdůležitější patří na začátek
•důležité je čtenáře hned zaujmout a nalákat ke čtení dál
•Zařazení novináře do školení bylo príma.
Děkuji.
David P.
 |
| Akademie ČTK 26.10. 2016 |
Co jsem se naučil:
- básnických metafor dobré používat jako šafránu, jinak se čtenář ztratí
- hrdinové by měli být do určité míry extrémní, ale polidštění
- bajka by měla mít 4 základní dimenze, měli bychom vědět, proč jsme ji psali
- při přednesu dobré nespěchat a číst postupně
- nezapomínat, že dílo by mělo mít řád (začátek, prostředek, konec)
- spousta dobrých věcí vzniká z konfliktu
- při psaní lze použít tzv. rezonanci, tj. něco, co s příběhem přímo nesouvisí a dává autorovi vydechnout
- Ke zdokonalování se ve psaní je zapotřebí souběžně číst a studovat klasickou literaturu a zároveň psát a následně tříbit svůj styl psaní,
- první věta by měla být jednoduchá,
- při psaní není dobré v nadměrné míře používat slangových výrazů,
- pokud není nezbytně nutné, nepoužívat přídavná jména. Je dobré je nahrazovat slovesy, která akcelerují děj,
- některé věci by neměly být explicitně popsány, čtenář by je měl vytušit například z dialogů,
- při psaní je dobré v rozumné míře specifikovat pomocí barvitých detailů,
- v díle by neměly zůstávat nezodpovězené otázky, nelogičnost může čtenáře popudit,
- autor by neměl věnovat příliš prostoru triviálním věcem,
- erotické pasáže zvyšují atraktivitu příběhu,
- napsané dílo je dobré přepisováním a přehodnocováním tříbit, pokud možno i podrobit kritické diskuzi,
Hned první kurz na novém působišti v Branickém pivovaru nám zpestřila lekcí rétoriky herečka Jana Vaňková. Co jsme se naučili:
Při přechodu do přímé řeči nedělejte dvojtečky!
Doříkávejte poslední hlásky!
Ze začátku to klidně přehánějte.
Dodržujte temporytmus!
Čtení textu musí mít gradaci.
Jitka Zahradníková
5 vět, co jsem se naučila z rétoriky
• Vyslovovat i poslední písmena • Čeština je rovná do tečky • Zaujmout posluchače zajímavou první větou nezačínat, tak jsme se tu dneska sešli • Lepší si trénovat psychiku a psychickou odolnost, abychom se do stresu vůbec nedostali – můžeme ale pak řešit následky dýcháním do bránice. • Maňa maňa maňa maňa, rozcvičení a rozezvučení celé masky
Kateřina Nevolová
Co jsem se naučil z rétoriky
• Připravit si nejen začátek prezentace, ale také závěr prezentace. Vědět, čím chci úderně končit.
• Dýchat bránicí pomáhá odbourat stres.
• Artikulovat, viz mluvnická cvičení.
• Dávat pozor na sykavky a trénovat je.
• Nepřehánět hlasovou melodii, čeština je „rovný“ jazyk.
• Dát pozor na parazitní slova a výplně řeči typu: eeeee
Aleš Vlček
Co jsem se naučila z rétoriky:
• Nádech do břicha ulevuje
• Při přednesu dělat opravdu tečky. Nebát se pauzy. Lidé potřebují čas na to, aby to k nim "doteklo".
Katka Bálková
Co mi dala rétorika s Janou Vaňkovou:
Rozmluvení snižuje stres.
Ideálně jít stranou a být chvíli sám.
Dělat pauzy – tečky, frázování.
Vynechat zbytečná „plevelná“ slova (v textu nevadí na první dojem, v mluveném projevu více ruší a „nápadné“)
Začátek projevu musí být originální – např. vlídnost, vtip, metafora.
Vyslovování posledních písmen (nepolykání)
Rozeznění hlavy – masky (jako zpěváci)
Martin Rabenseifner
5 vět, co jsem se naučila z rétoriky
• Vyslovovat i poslední písmena • Čeština je rovná do tečky • Zaujmout posluchače zajímavou první větou nezačínat, tak jsme se tu dneska sešli • Lepší si trénovat psychiku a psychickou odolnost, abychom se do stresu vůbec nedostali – můžeme ale pak řešit následky dýcháním do bránice. • Maňa maňa maňa maňa, rozcvičení a rozezvučení celé masky
Kateřina Nevolová
Co jsem se naučil z rétoriky
• Připravit si nejen začátek prezentace, ale také závěr prezentace. Vědět, čím chci úderně končit.
• Dýchat bránicí pomáhá odbourat stres.
• Artikulovat, viz mluvnická cvičení.
• Dávat pozor na sykavky a trénovat je.
• Nepřehánět hlasovou melodii, čeština je „rovný“ jazyk.
• Dát pozor na parazitní slova a výplně řeči typu: eeeee
Aleš Vlček
Co jsem se naučila z rétoriky:
• Nádech do břicha ulevuje
• Při přednesu dělat opravdu tečky. Nebát se pauzy. Lidé potřebují čas na to, aby to k nim "doteklo".
Katka Bálková
 |
| Braník 7.2. 2019 |
Rozmluvení snižuje stres.
Ideálně jít stranou a být chvíli sám.
Dělat pauzy – tečky, frázování.
Vynechat zbytečná „plevelná“ slova (v textu nevadí na první dojem, v mluveném projevu více ruší a „nápadné“)
Začátek projevu musí být originální – např. vlídnost, vtip, metafora.
Vyslovování posledních písmen (nepolykání)
Rozeznění hlavy – masky (jako zpěváci)
Martin Rabenseifner
Dobry den, mila pani Dano,
moc vas zdravim a verim, ze uz jste zdravotne v poradku a je vam lepe.
Ucastnila jsem se vikendoveho kurzu Tvurci psani.
Jsem naprosty novacek, mam rada knizky a obcas si neco napisu.
Moc se mi libil způsob, jak byl kurz vedeny. Dozvedela jsem se spoustu novych veci, informaci a poznala fakt skvele pisici kolegy. Ja si asi budu porad psat do toho suplicku.
Vas zastup Yakeen byl skvely, byly to velice inspirativni lekce.
Mrzelo me, ze se s Vami nesetkam, ale jak pisete, nekdy to proste nejde... vyssi moc.
Tesila jsem se na Vas moc, a tesit se ma clovek porad.
Tak se tesim dal, ze se jednou potkame a ja vas poznam osobne.
Preji vam brzke uzdraveni, at se Vam vse v zivote dari.
Nam ctenarum preji hodne Vasi krasnych clanku a knizek.
Jana Kozlová
-Zjistil jsem, že spousta lidí se na literaturu dívá spoustu pohledy
-Zlepšit rétoriku
-Oběd byl fajn
-Důležitá je první věta
-Nemusím za každou cenu vše do detailu popisovat
-Nebát se přímé řeči
Tomáš Doborovolný
Ahoj Dano,
musím Ti na napsat, že jsem v tom až po uši...
Stupeň číslo jedna - naprosto mě nadchl lednový víkendový kurz, na základě čehož jsem se přihlásila na další květnový... Za měsíc a kousek se tedy uvidíme:-).
Stupeň číslo dva - byla jsem příjemně konsternována z autorského čtení na Dobešce - to jsem Ti ostatně psala...
Stupeň číslo tři - od ledna každou chvíli něco píšu "do šuplíku", nasávám inspiraci všude kolem a moc si to užívám...
Výsledek - je mi naprosto jasné, že se musím přihlásit na podzimní dlouhodobý kurz
Anna Vocelová
Vybírat do popředí to co je podstatné, použitelné v auditních zprávách.
Nepoužívat moc přídavná jména, jsou brzdou, zatímco slovesa rozjedou příběh.
Spisovatel potřebuje zkušenosti ze skutečného světa, i když hlavním předmětem poezie a prózy jsou emoce.
Spisovatel potřebuje lásku, bolest, pocit ztráty, nudu, vztek, pocit viny i strach ze smrti.
Martin B.
Zdravím Vás všechny a mockrát děkuji za Vaše pozdravy a milé zprávy. Byla to pro mě první opravdová lekce psaní a jsem za ni moc vděčná. Mám nejen nové zkušenosti, ale i nový pohled (díky Vám) na svět. Vytrhla jsem se z mého "malého světa" a připadal jsem si mezi Vámi trochu jako Alenka v říši divů.
Děkuji Vám za Vaše zkušenosti, otevřenost a smysl pro humor. Jste úžasní.
Magda Cmiel
 |
| Kurz psaní cestopisů s National Geographic 19. října 2019 |
Co jsme se naučili první den na kurzu psaní cestopisů s National Geographic?
Napsat titulek, který naláká čtenáře ke čtení
Zásadní význam první věty
Pozor na dlouhé úvody
Akci přesunout už do úvodu
Titulek a první věta jsou 80% úspěchu
V první větě odhalit to nejzajímavější a následně to rozvést
Mohu začít od prostředka zajímavým momentem
Vytvořit ze slov se, vtáhnout čtenáře do něj a udržet jej tam
Nepřehlcovat věty informacemi
Nepsat rozvláčně a zbytečně popisně - čtenář musí udržet pozornost
Dobrá přímá řeč oživí text a vtáhne do děje
Vtáhnout čtenáře do prostředí
Musíme psát tak, aby si to čtenář dokázal představit jako obraz
Podtext je účinnější než doslovné popisování
Nementorovat - vkládat poučky do nálady podprahově
Vyvarovat se opakování stejných nebo podobných slov
Vyvarovat se věcí, které nesouvisejí se základním příběhem
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit
Je dobré si číst text nahlas - tak se pozná, kde to drhne
Stavět cihličku po cihličce: popis, dialog, akce
Zarámovat událost - nejdřív les, potom zvířata
Tereza, Bohunka, Sylva, Hana, Marie, Lucka, Kristýna, Míša a Bára
 |
| Nové Butovce, Robotická kavárna po čtvrtečním kurzu 17. října 2019 |
Psaní s Danou rozhodně není procházka růžovou literární zahradou! Ale nechci strašit zájemce o kurz, naopak! Za sebe velmi doporučuji vyzkoušet si kurzy na vlastní kůži! A co vás vlastně čeká? Kromě teorie, samozřejmě i praxe. Před ostatními účastníky přečtete svou povídku. Například příběh o vašem dědečkovi. Příběh, který vás stál mnoho bezesných nocí, ale možná, že jste ho jen narychlo upletli během cesty vlakem. S bušícím srdcem čekáte na reakce spolužáků. Zasmějou se? Dojme je to? Co na to řeknou? Možná, že se i zasmějou, možná vás i pochválí, ale pak nastoupí Dana.
A pokud jste už trochu pokročilý student, Dana vezme to vaše dítě, to pracně vypiplané miminko, nad kterým jste proseděli tolik hodin, a začne ho cupovat na kousky. A vy jen sedíte, posloucháte, rudnete a blednete a nestačíte se divit. Nestíháte si ani dělat poznámky a pozorujete, jak z toho vašeho majstrštyku, z té vaší katedrály, zůstává v prachu jen hromada kamení. A chce se vám brečet.
Ale když se prach usadí a slzy oschnou, něco v té suti se najednou zaleskne. A to pak je ten diamant, o kterém píše Arnošt Lustig, Stephen King a další velcí literáti a učitelé psaní. Diamant, nad kterým se posadíte, uklidníte své rozjitřené emoce, že se s vaším miláčkem tak necitlivě zacházelo, a začnete ho vybrušovat.
 |
| Čtvrteční dlouhodobý kurz 17. října 2019 |
Ať tak, či onak, nakopne vás to k dalšímu psaní. A díky Daně začnete psát víc. Protože Dana samozřejmě nejen, že cupuje vaše díla, ale hlavně povzbuzuje k napsání dalších. A bude vás učit, jak na to a vy si budete zase o kousíček víc věřit.
Ale hlavně, bude vás to bavit!
Nataša Richterová
 |
| Akademie ČTK 18. 6. 2019 |
Také vím, že psaní je jako řízení auta a že skoro každý má v sobě ten „diamant“, jen ho nesmí obklopit hlušinou.
A co chci ještě vědět? Nejraději bych věděl ještě více (nejraději všechno), co je potřeba k napsání dobrého textu, tak si třeba ještě nějaký další seminář s paní Emingerovou najdu a mezitím si něco zkusím najít a přečíst. Asi začnu knihou o Arnoštu Lustigovi.
Srdečně zdraví a na jakékoli další setkání se těší
Bc. Mgr. Zdeněk Brož, Nemocnice Šumperk a.s.
 |
| Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Milá Danka!
Ďakujem Ti veľmi za krásny víkend. Poskladala si parádnu partičku rôznorodých ľudí. Som rada, že som si mohla vyskúšať písať príbehy a vo vnútri ma hreje poznanie, že mi to vlastne celkom ide. Popustiť uzdu fantázií ma skvele nabilo energiou. Teším sa na naše ďalšie stretnutie.
Ahoj kolegovia spisovatelia!
Je mi cťou, že som vás spoznala. Cez víkend som s vami prežila jedinečné momenty. Každý z vás je vzácny a inšpirujúci. Rada by som s vami zostala i naďalej v kontakte. Ak budete mať cestu do Ostravy a chuť pochváliť sa svojimi literárnymi úspechmi, ozvite sa mi. Majte sa krásne a užívajte si cesty do sveta fantázie. Nezabudnite ich dokumentovať!!! :)
S úctou
Barbora Wlachovská
|
| Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
chtěla jsem Ti ještě jednou poděkovat. Po dvou společných dnech pro mě bylo takovým ´objevem´, jak nenápadně a přitom přehledně se Ti podařilo zdůraznit a předat všechny ty podstatné technické triky, které by nám měly pomoci v tvorbě.
Kurz se mi líbil – měla jsem vlažný start, psát přímo tam mi moc nešlo, ale vzhledem k tomu, že to, co jsem četla, jsem psala v pátek v noci před kurzem, tak budu zřejmě ten typ, co potřebuje tlak termínu uzávěrky … asi … J
Nečekala jsem, že lidi rozesměju, byl to takový zvláštní, příjemný šok.
Škoda, že jsem nemohla po tom víkendu zaplout do nějaké fantazijní meditace a začít si vymýšlet. Snad k tomu dostanu zase nějaký impuls a ještě někdy něco vytvořím.
V příloze zasílám svůj příspěvek – ještě jsem tam pár slov upravila, ale už mi to zpětně ani vlastně moc nešlo. Taky jsem si uvědomila, jak jsem otupěla a pozapomněla spoustu pravidel českého pravopisu. Věci, které jsem znala s jistotou, jsou vlivem zkratkovité korporátní angličtiny úplně zapomenuté a je spousta pravidel, na která se budu muset podívat, abych si je osvěžila.
Moc mě těšilo a slibuji, že se podívám na další termíny a možnosti, ráda bych se do toho “trochu jiného” rozpoložení zase vrátila. Kurz ale v každém případě splnil to, co jsem Ti psala do dotazníku – vrátil mi, aspoň na pár hodin, radost ze psaní.
Katka P.
 |
| Kurz tvůrčího Psaní podle Lustiga na Chodově 5.-6.10. 2019 |
Chtěl bych všem, ale především Daně, MOC MOC MOC poděkovat za krásný víkendový zážitek, plný inspirace a výzev.
Věřím na náhody a na to, že co se má stát, se stane. A proto si dovolím vyzvat některé „nadšence“, co by s námi chtěli spolupracovat na bázi „psaní“, tzv. obsahového marketingu. Samozřejmě se nebráníme čemukoliv.
Budu také rád, když se vytvoří „mini“ skupinka z tohoto víkendu a bude min. chvilku žít. Třeba na tom fejsbůku.
A když už byl ten můj příběh nejvíce „zpracováván“, tak pro dokreslení posílám odkaz na nějaké fotky. Maroko v květnu vypadalo při našem windsurfingu TAKTO.
Krásný den a vy, co chcete psát, pište, jste super.
Tomáš Kučera
 |
| Dlouhodobý kurz od 3. října 2019 v Czech Photo Centru v Butovicích |
Ahoj Dani,
nejprve bych chtěla poděkovat za to, že mohu být součástí dlouhodobého kurzu. Jsem zvědavá, jaké to bude oproti víkendovým kurzům, které jsem už absolvovala. Už přemýšlím, jak popíšu něco všemi smysly bez očí... První nápad mám, ale musím ho nechat uzrát...
A postřehy/připomenutí z dneška?
1.Důležitý je nadpis a první věta - musí zaujmout čtenáře jinak nebude pokračovat v četbě.
2.Vyhýbat se dlouhým úvodům a pasážím "jak jsme tam jeli".
3.Literární pravda je pravdivější než pravda - důležité je, aby text byl uvěřitelný a srozumitelný, i když ne třeba zcela dle reality
 |
4.Je důležité uzpůsobovat text dle toho, pro koho je určen - jinak bude znít výpověď pro kamarády, kteří to s námi zažili, jinak pro širší veřejnost, jinak pro zájmovou skupinu...
5.Můj výtvor se nemusí líbit všem (otázka cílové skupiny).
Děkuji ještě jednou a těším se na příště.
Anna Vocelová
Ahoj Dano,
asi před 4 lety jsi v České spořitelně pro interní audit organizovala Kurzy tvůrčího psaní. Rád na tu dobu vzpomínám, pro mě to bylo nesmírně poučné a zajímavé. Abys viděla, že tvoje snaha nebyla tak úplně marná, posílám ti můj zážitek z letošní z dovolené.
A jak se máš?
Předpokládám, že dobře. Kurzy tvůrčího psaní frčí a po světě běhá čím dál tím víc lidí, kteří se to naučili (nebo to v sobě díky tobě objevili) a dělají radost sobě i druhým.
Docela ti to závidím, velká korporace není až tak tvůrčí.
Měj se Martin Chmelík😊
 |
| Kurz pro pokročilé 14. září 2019 - poprvé pod křídly Partners |
Pět věcí, které mi dal kurs Psaní podle Lustiga pro pokročilé 14. září 2019
Opět ten bláznivý budík řinčí v 02.30. Jasně, že mi to nevadí. Komu by to taky vadilo? Celá rozlámaná vstávám a radostně tančím. Nevěříte? Děláte dobře. Ale zní to hezky, ne?
Do třetice všeho dobrého pro mě neplatí. Pokračuji neohroženě dál jako malý Bobeš a s heslem „opakování matka moudrosti“ jedu na další kurz tvůrčího psaní. Po čtvrté.
Co mi dal kurs?
Vyvýšený pohled na dálnici.
Pochopení, že pořád se mám co učit.
Umění uvařit si kafe bez ztráty kytičky (v tomto případě dvacetikoruny).
Twister v KFC.
Jízdu metrem.
Vynikajícího černého kozla na zahrádce s výhledem na vinohradské okolí, ale především, a to hlavně...
Úžasné zjištění, že existuje patentovaná jednotka měření radosti a já mám tu čest znát vynálezce.
Moudro, z úst majitele firmy na smirkové papíry, že vše v životě se dá vybrousit, včetně zákona o nepropustnosti hmoty.
Tichého Mirka, který velmi hlasitě vyzvedl sílu moravského sýru a objevil tajemství, jak kvalitně uspokojit ženu.
Smutné zjištění, že i přesto, že se cítím šťastně ve svém věku již nikdy nedostanu tak neuvěřitelné básně mladého pána Šimona. Pravda Pravdoucí. Dech beroucí. Moc dobře vím, co krása zmůže. Ještě teď s úctou naskakuje mi husí kůže.
Vymezení priorit univerzitní Míši při bloudění ve spleti nemocničních chodeb v zajetí paralelních světů.
Brutální ukončení pikniku Mařky a Božky. Skvělá Klárka jedním tahem ukončila to obžerství šmahem. Život je občas hořký.
Pohlazení na duši od něžné Jany. Některé samohlásky bez nadsázky hledají si cestu samy.
A to mě ještě čekají tři dny Gizelininého strachu s vůni kostelního kadidla.
Borec na konec…. Dámy a pánové – nádherné, milé, lidské, neopakovatelné a báječné opětovné setkání s báječnou Danuškou Emingerovou.
PS: kolik těch věcí mělo být, Danuško? Pět??? No, tak snad počítám dobře.
Hanlen Kavalová
Opět ten bláznivý budík řinčí v 02.30. Jasně, že mi to nevadí. Komu by to taky vadilo? Celá rozlámaná vstávám a radostně tančím. Nevěříte? Děláte dobře. Ale zní to hezky, ne?
Do třetice všeho dobrého pro mě neplatí. Pokračuji neohroženě dál jako malý Bobeš a s heslem „opakování matka moudrosti“ jedu na další kurz tvůrčího psaní. Po čtvrté.
Co mi dal kurs?
Vyvýšený pohled na dálnici.
Pochopení, že pořád se mám co učit.
Umění uvařit si kafe bez ztráty kytičky (v tomto případě dvacetikoruny).
Twister v KFC.
Jízdu metrem.
Vynikajícího černého kozla na zahrádce s výhledem na vinohradské okolí, ale především, a to hlavně...
Úžasné zjištění, že existuje patentovaná jednotka měření radosti a já mám tu čest znát vynálezce.
Moudro, z úst majitele firmy na smirkové papíry, že vše v životě se dá vybrousit, včetně zákona o nepropustnosti hmoty.
Tichého Mirka, který velmi hlasitě vyzvedl sílu moravského sýru a objevil tajemství, jak kvalitně uspokojit ženu.
Smutné zjištění, že i přesto, že se cítím šťastně ve svém věku již nikdy nedostanu tak neuvěřitelné básně mladého pána Šimona. Pravda Pravdoucí. Dech beroucí. Moc dobře vím, co krása zmůže. Ještě teď s úctou naskakuje mi husí kůže.
Vymezení priorit univerzitní Míši při bloudění ve spleti nemocničních chodeb v zajetí paralelních světů.
Brutální ukončení pikniku Mařky a Božky. Skvělá Klárka jedním tahem ukončila to obžerství šmahem. Život je občas hořký.
Pohlazení na duši od něžné Jany. Některé samohlásky bez nadsázky hledají si cestu samy.
A to mě ještě čekají tři dny Gizelininého strachu s vůni kostelního kadidla.
Borec na konec…. Dámy a pánové – nádherné, milé, lidské, neopakovatelné a báječné opětovné setkání s báječnou Danuškou Emingerovou.
PS: kolik těch věcí mělo být, Danuško? Pět??? No, tak snad počítám dobře.
Hanlen Kavalová
 |
Akademie ČTK 12. září 2019 |
Dobrý den, paní Emingerová,
děkuji za fotografii a studijní literaturu. Kurz se mi moc líbil. Mohla bych Vás ještě požádat o zaslání materiálů týkajících se firemní komunikace, o kterých jste včera mluvila?
Přeji Vám hezký den.
Lenka Kalbáčová
 |
| Dlouhodobý kurz od 3. října 2019 v Czech Photo Centru |
2. Brát v úvahu, že tam čtenář většinou nebyl, proto je potřeba vynechat detaily, které nerozvíjí děj.
3. Důležitý je titulek a první věta, které musí zaujmout.
4. Každé literární dílo musí mít tři hlavní části: začátek, střed a konec a pak čtvrtou neviditelnou část (Jen bajka ji má viditelnou).
5. Není důležité, zda se vše v příběhu opravdu stalo. Je důležité, aby tomu čtenář věřil.
Pavel Kopp
Naučil jsem se:
začínat poutavějším vstupem.
Pokusit se zařadit přímou řeč.
Omezovat nepotřebné množství přídavných jmen.
Volit výrazově bohatší slovesa.
Kontrolovat zbytečné opakování stejných slov.
Jiří Moravec, herpetolog
“Tak co teď?” napadlo mě, protože angína mi moc možností nedávala. Kontrola e-mailů a sociálních sítí mi zabrala jen pár minut, tak jsem se přesunula k televizi. V tom mi můj pohled sklouzl do televizního stolku a ustanul na nápisu Živel Lustig.
Knihu jsem dostala osobně od autorky Dany Emingerové, tak by se slušelo si jí přečíst. Navíc byl prý spisovatel “veselej chlápek”, tak bych se mohla i trochu zasmát. A v telce stejně nic nedávají.
S nejistotou jsem se začetla do prvních řádků. Podtitulek Jak se píše kniha ve mě budil obavy, aby to nebyla nudná učebnice pro začínající spisovatele. Já přece nechci začít psát. Pomalu jsem se nořila do příběhu skupinky, kteří absolvují u Arnošta Lustiga kurz tvůrčího psaní.
Pomalu jsem se stávala jednou z nich a poznávala s nadšením jednoho z nejvýznamnějších českých spisovatelů. Při čtení této knihy mnou projely snad všechny pocity. Často jsem se smála Arnoštovým vtipům nebo když si jen vystřeloval z ostatních. Styděla jsem se, když komentoval ňadra přítomných dam. Dojímala jsem se nad zveřejněnými povídkami účastníků kurzu. Cítila jsem lítost nad krutostí 2. světové války, o které Arnošt dokázal vyprávět s takovou lehkostí. Nejinak tomu bylo u jeho těžké nemoci, kterou si vůbec nepřipouštěl. Obdivovala jsem jeho statečnost a ačkoliv jsem věděla, že spisovatel už nežije, doufala jsem, že se v mé knize ještě uzdraví. Záviděla jsem těm, kdo ho stačili poznat osobně.
S přibývajícími stránkami se začal měnit můj vztah k literatuře. Věděla jsem, že je dobré číst známé autory, ale najednou mi bylo jasné proč. Rostla ve mě touha přečíst si Hemingwaye, Shakespeara nebo Dostojevského. Chtěla jsem se poučit z chyb, které napáchali hrdinové jejich románů, a ještě přitom nasávat jejich literární styl, o kterém Arnošt tolik mluvil.
Také ve mě rostla touhla napsat paní Daně, jak moc se mi její knížka líbila. Byla to má první přečtená kniha, u které jsem měla tu čest znát jejího autora. Tak to se musí využít, Hemingway ani Lustig už by si svou chválu nepřečetli. No jo, ale přece jí nebudu psát jen suchý e-mail? Ale já vím, čím jí udělám největší radost!
A snad nevadí, že oslovuji Arnošta křestním jménem. Když my jsme se tak sblížili. Tři dny jsem ho měla ve svých dlaních, když jsem ležela v posteli jen v noční košili bez podprsenky. Slinila jsem si prst, abych mohla otáčet stránky a obdivovat tohoto velkého muže. Tři dny jsem strávila v posteli s živlem Lustigem. Přece mu po tom všem nebudu říkat příjmením, ne?
Veronika Honsová
S knihou Živel Lustig mám naprosto stejnou zkušenost. Nejen, že jsem ji četla jedním dechem a v duchu záviděla studentům učících se od takové osobnosti, ale úplně mi změnila náhled na literaruru a “řemeslo” jako takové. S blaženým úsměvem jsem tak dnes od poštačky přebírala balíček s Aristotelovou Poetikou a Lustigovo dílem Krásné zelené oči.
Katerina Milfaitová
 |
| Letní semestr 2015 |
Spisovatel tvoří z ničeho nic a to je úžasný pocit
Bajky jsou stále v kurzu
Zjistil jsem, co je to vratidlo.
Aristoteles je i po nějakých dvou tisících letech stále atraktivní.
Hubblův teleskop se ve vesmíru rozbil a zase ho dali dohromady.
Děje jsou jednoduché (bez obratu) a složité (událost musí vyplynout z předchozího děje).
Komedie vychází z nápodoby jednání. Tragédie také.
Naučil jsem se o panu Lustigovi, že to byl především člověk s unikátním charakterem.
Na kurzu mě bavilo:
Poslouchání četby ostatních příspěvků ve skupině.
Také kniha Živel Lustig.
Filmy.
Psaní některých prací (bajky, popis, pověst, dopis osobnosti a událost).
„Kritizování“ prací ostatních.
Vítek Kolář, Fakulta designu a umění v Plzni
Pět věcí z lekce:
Bajka: přímočará, krátká, nekomplikovat, název/nadpis může ukotvit, sníží možnou nejistotu, u bajky název by neměl být zavádějící, spisovatel je soudce, záleží na něm, co nechá vyhřeznout a nesmí se dívat na názor ostatních, Puškin: múza nesmí spěchat.
David Navrátil
|
| Akademie ČTK 23.8.2016 |
Minule jsem se naučila, že je dobré omezit počet postav, i když chci psát o skutečné události. - Pro srozumitelnost děje omezím počet postav navzdory skutečnosti.
V Gardnerovi se mi líbila hra Esence, popsaná na straně 5. Napadlo mě, že by jsme si jí mohly možná zkusit zahrát.
Také jsi psala, že můžeme dát tip na film. Nevím jestli se to bude někdy hodit, ale mám oblíbený film - Casablanku. Podle mě je tam úžasný scénář a myslím, že je škoda, že ho moc lidí nezná, alespoň které já znám. :) Takže kdyby jsme se ještě někdy vrátili třeba k dialogu, mohlo by to spolu nějak souviset.
Bětka Ješková
Dobrý den, zasílám svoje zhodnocení:
Důležitost přímé zpětné vazby, která ukazuje na důležitost toho jak se přiblížit “chuti” čtenářů formou či obsahem psaného textu.
Důležitost překonat potřebu niterně popisovat vše v úvodu příběhu.
Krása ve vnímaní a popisu pohledu žen na události kolem nás. Takhle to snad nikdy nebudu umět :).
Osobně se mi nelíbí stálé poukazování na to, jak to či ono prováděl pan Lustig. Bez jakékoliv zášti k panu Lustigovi. Především mě zajímáte Vy a Váš způsob výuky a Vaše zkušenosti. Děkuji, byl jsem dnes příjemně překvapen.
Luboš Trojan
Co jsem se naučil:
Oživovat text přímou řečí.
Představit si při psaní vlastní zkušenost, co znám ze života: atmosféra, autenticita, uvěřitelnost.
Snažit se psát jednoznačně, myslet na své čtenáře, aby to pochopili.
Zkracovat text, používat úderná slova s významem na místo obecného slova řekl.
Jirka je diamant, který nejde obrousit, ale přesto září.
Vlad
Hodně číst. A potom číst ještě trochu víc.
Číst a psát to, co člověka baví.
Fiktivní i reálné příběhy mají stejné pravidlo, čtenář jim musí věřit.
Důležitost představení postavy v prvních chvílích příběhu.
Lukáš Komárek, Fakulta designu a umění v Plzni
Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah.
Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou.
Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán...
Těším se na další setkání, hezký den Jana P.
Hodina se mi líbila, i když jsem chvilkama měl problém udržet pozornost z důvodu celkové délky hodiny.. Jinak mě dost zaujal Aristoteles a rád bych se něco dozvěděl o psaní dramatu - to mě dosti zajímá. Těším se na zítřejší hodinu.
Oldřich Holinka
 |
| Letní semestr 2015 |
Dozvěděla jsem se více o nejstarším literárním díle Epos o Gilgamešovi důraz na sny a jejich výklad, měření času a vzdálenosti v "dvouhodinách"
Platon - Aristotelův žák, sepsal jeho moudra, ale vše co napsal může a nemusí být pravda
narozdíl od toho, jestli byl Platon na kluky (to je prej pravda))
Básníci a spisovatelé nejsou dobří pro žádnou republiku. – Platon
Přídavná jména zdržují, slovesa zrychlují. Hemingway si prý platil studenta, aby mu vyměnil všechna přídavná jména za slovesa :-))
Interval sprostých slov by optimálně měl být přibližně 1:1000
Když máme v příběhu zajímavou postavu, potřebujeme další postavy, navzájem se ovlivňují, vyvíjí s příběhem, vedlejší postavy by neměly jenom vyvstávat a pak už tam nebýt
Existuje teze, antiteze a synteze. A jenom z konfliktu teze a antiteze se může narodit syntéza = výsledek /Herakleitos
Vzpomínka je základ. Dům, který na něm postavíte, je z fantazie a tvůrčího potenciálu – to je tajemství literatury. Na ní je krásné, že vytvoří z ničeho něco a z mála hodně.
Fjodor Michajlovič Dostojevskij, 1821–1881
Kdykoli se nám zdá, že je naše povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. A vůbec nejlepší je začít akcí, která je prolnuta dialogem, jako to dělá Hemingway nebo Faulkner
Druhy beletrie přirovnává Gardner k běhání (krátké povídky = sprint) Nemusí dobře fungovat, když se to rozeběhne na začátku a pak už to nemá drive!
Lucie Šťastná, Fakulta designu a umění v Plzni
 |
| Dobeška 19.-20.9.2015 |
Tak je to za námi. Všimli jste si? Pátek bez kurzů tvůrčího psaní. Já jsem po dlouhé době byl celý den v práci (k velké radosti mých kolegů). Markéta mohla konečně dát babi na páteční dopoledne volno, Iva si mohla zase jednou pořádně připravit semináře na příští týden. Monika aktivním přístupem v hodinách smazala špatný dojem za neomluvené hodiny, Martina nemusela odbíhat z ringu uprostřed 3. kola, Jana mohla kouřit dle libosti, Dana se věnovat své cestě do Tuniska.
Věřím, že jste si všimli. Venku byl teplý jarní den a ten u mě vždycky, když na něco vzpomínám, vyvolá pěkně nostalgickou náladu. Dneska se mi ale do mojí melancholické nostalgie přimíchala i slušná porce nervozity. Možná jste taky něco podobného cítili.
 |
| Vojta Černý při autorském čtení na Dobešce |
 |
| Martina z prvního pátečního dlouhodobého kurzu z jara 2012 |
No, jak vidíte, je to opravdu jen střípek. Ale jak tak píšu tenhle text, musím říct, že moje nervozita aspoň trochu opadá.
Dneska jsem dočetl knihu Harukiho Murakamiho „O čem mluvím, když mluvím o běhání“. Kniha je hodně o běhu a trochu i o psaní. Pan Murakami v ní opakovaně naznačuje, že jak při běhání tak při psaní je pro něj nejdůležitější pravidelnost. Ne pachtění se za výkony, ne přemýšlení, jestli se mi dneska chce nebo ne. Piš/běhej právě tolik, kolik zvládneš, aby ti to bylo příjemné a abys měl ze sebe dobrý pocit, a to pravidelně. Až si vypěstuješ návyk, můžeš začít zdolávat mety.
A tak jsem si dneska sedl a napsal tenhle text. Literární útvar v pravém slova smyslu to sice není, ale i tak se mi zdá, že mám aspoň protentokrát odpracováno. Cihlička byla položena a teď je nejdůležitější zítra (pozítří, MAXIMÁLNĚ v neděli) položit další. A jak jste na tom vy? Zdraví, vzpomíná a drží pěsti
Vojta Černý
Dneska jsem dočetl knihu Harukiho Murakamiho „O čem mluvím, když mluvím o běhání“. Kniha je hodně o běhu a trochu i o psaní. Pan Murakami v ní opakovaně naznačuje, že jak při běhání tak při psaní je pro něj nejdůležitější pravidelnost. Ne pachtění se za výkony, ne přemýšlení, jestli se mi dneska chce nebo ne. Piš/běhej právě tolik, kolik zvládneš, aby ti to bylo příjemné a abys měl ze sebe dobrý pocit, a to pravidelně. Až si vypěstuješ návyk, můžeš začít zdolávat mety.
A tak jsem si dneska sedl a napsal tenhle text. Literární útvar v pravém slova smyslu to sice není, ale i tak se mi zdá, že mám aspoň protentokrát odpracováno. Cihlička byla položena a teď je nejdůležitější zítra (pozítří, MAXIMÁLNĚ v neděli) položit další. A jak jste na tom vy? Zdraví, vzpomíná a drží pěsti
Vojta Černý
Zdravím z venkova! Můj pátek proběhl jako mnoho jiných dní PŘED (kurzem). Vojta kašle, takže jsme doma, čteme Neználka, hrajeme blechy a když děti poslouchají Pipi Dlouhou Punčochu, procházím se v dešti se psem, borůvčí už má světlé lístky, brzo se na něm objeví baňaté růžové květy a čmeláci se na nich budou zpíjet.
 |
| Semafor 28. listopadu 2018 |
Na procházce se psy pak s tátou diskutujeme o probíhajících literárních soutěžích a rozhodujeme se něco někam poslat, spíš abychom se motivovali svoje texty dopilovat, než pro co jiného. A hlavně pro to, aby se dělo "něco" psacího. A dnes dostávám vaše krásné maily a odpovídám. Každé to "něco" - cihlička - je jiná a těch psacích je míň, než bych chtěla, ale jsou, takže díky, že jste mi umožnili tu dnešní, udělala mi radost! Přeposílám slíbený tátův textík, mějte se krásně, Iva Ahoj, doufám, že si krásně užíváš tepla a sluníčka. V květnu je to se mnou špatné, Tomáš jede na tři týdny do Francie na konferenci a jiné hlídání nemám. Takže se domluvte, jak potřebujete. Vlastně takovou poloviční možnost mám v termínu 18.-20.5., kdy můžu mít hlídání aspoň do soboty do oběda.
Procházela jsem svoje bajky a rozumná se mi zdá jen jediná, tak ji posílám. A pan docent Toman by rád besedu uvedl krátkou řečí o Lustigovi z pohledu literárního vědce a pak by ti předal slovo a požádal tě, jestli bys o sobě něco mohla říct sama. Konec hlášení, měj se hezky
Iva Mrkvičková
Vážená paní Emingerová, milá Dano,
ještě jednou děkuji za příjemně a užitečně strávený den. V příloze posílám svůj příběh. Upravila jsem začátek a pár nepřesností. Určitě se ráda zúčastním celého kurzu, který děláte. Ale protože jsem začala číst Vaši knihu Kouzlo psaní knih a v ní našla ještě pár doporučení, přihlásím se až na další, ne na ten, který poběží teď od září. Ráda bych si před tím ještě některé z těch věcí přečetla, protože si myslím, že mi to pak přinese mnohem víc. Navíc v NM se s Vámi domlouvá nějaké pokračování kurzu, snad to tedy dopadne a budu se ho účastnit taky. Přeji hezké dny a budu se těšit!
Jiřina Dašková
 |
| Akademie ČTK 12. září 2019 |
- Zaujmout čtenáře hned na začátku
- Každý příběh má své proč
- Přímou řečí, dialogem nic nezkazím
- Co informace. To věta. (u komplikovaného sdělení)
- Poznat co zaujme a co je navíc
Děkuji.
Tereza Bícová
Ahoj Dano,
na kurzu jsi říkala, že můžeme zkusit napsat jako domácí úkol povídku k 17. listopadu. Zkusila jsem a přikládám výsledek. Moc děkuji za tvůj čas a přeju pohodové jarní dny.
Míša Čápová
Už skoro tři měsíce slyším každý den něco o Daně. Takže se stáváte pomalu součástí mého života. Nejdříve Vám chci poděkovat za milé věnování ve vaší knize, kterou mi Eliška dala, ale hlavně Vám děkuji za to, co jste Elišku naučila. Vidím velký posun od prvního počinu, který napsala na první setkání na Dobešce a to co píše již po několika týdnech. Je to opravdu velký posun. Jsem za to velmi rád a vidím že to byla moje dobrá investice.
Pepa Schovánek
Ráda na náš kurz vzpomínám. Sešla se prima parta nadšenců, vůbec jsem si nepřipadala nejstarší. To až doma v neděli večer, kdy jsem byla vycucnutá fyzicky i duševně. Na druhé straně mne kurz hodně bavil a nakopl, že “ještě nějaký nápor vydržím“. Také jsem si splnila jeden sen, být mezi literárními tvůrci. A za to moc děkuji.
Kurz tvůrčího psaní pro tým vrcholového managementu byl v České spořitelně zahájen v září 2014 jako jeden z pilířů rozvoje firemní kultury. Cílem bylo zvýšit viditelnost a přístupnost lídrů pro ostatní zaměstnance firmy. Pod vedením paní Dany Emingerové jsem si osvojila nejen zásady dobrého psaní orientovaného především na čtenáře, ale daleko lépe jsem také poznala osobnosti kolegů v týmu vedení banky. Během našich společných setkání nad našimi literárními prvotinami jsme navzájem objevili lidské dimenze, které jsme o sobě v "board roomu" dosud netušili. Stali jsme se tak mimoděk i lepšími kolegy a naše vzájemná profesní spolupráce se zlepšila. Výsledky vidím i v zahraničí, když jezdím na pravidelná zasedání evropských úředníků a komisařů Bankovní komise pro sociální dialog při Evropské bankovní federaci. Na poslední konferenci v Kodani měl zástupce každého z patnácti zúčastněných států prezentovat aktuální přehled o politické, ekonomické a sociální situaci ve své zemi. Díky dlouhodobé průpravě s Danou Emingerovou se zlepšil můj mluvený i písemný projev tak, že jsem byla označena za nejsrozumitelnějšího a nejvíce strukturovaného řečníka. Protože vidím jasné výsledky rozhodla jsem se v kurzu i nadále pokračovat, přestože dobře psát vyžaduje dlouhodobou píli. Kurz tvůrčího psaní pod vedením Dany Emingerové mohu všem manažerským týmům jen vřele doporučit.
Jitka Schmiedová, ředitelka HR České spořitelny, a.s.
Zlato, nemáš zdání,
jak úžasný byl kurz tvůrčího psaní!
V České tiskové kanceláři,
sešlo se 13 vlídných tváří.
Nejprve se pan Chrást chopil slova
a představil nám, kdo je Dana Emingerová.
Se zájmem jsem poslouchala jeho veselý úvod.
Taková pozvánka spoluobčanů
na Májový průvod.
S příchutí rákosky Igora Hnízda.
Tušila jsem, že to bude veselá jízda!
Slovo převzala paní Dana.
Do světa psaní otvírá se brána.
Hltali jsme její věty,
čím si prošla všemi léty.
Ukázala nám jiné světy.
Plné hrátek se slovy.
Trestní zákon osnovy.
Zločiny psance,
spáchané na jedné stránce.
Opouštěli jsme městský ruch.
Oheň, voda, Lustig, země, vzduch.
Po výstupu z živlů jsme začali
hodnotit domácí úkoly.
S věkovým průměrem 45
jsme se všichni vrátili do školy.
Předčítali jsme postupně naše díla.
Hodnocení ostatních byla vesměs milá.
Ve všech příbězích byla síla!
Někdy viditelná, jindy skrytá.
Kritika se jenom vítá!
V hloubi děl, vidíme to,
co druhý neviděl.
Přes chyby se posouváme dál!
Lustig v nás vzplál!
Hlavně nedopustit, aby se člověk nezasmál!
P.S. Upřímně, tak fantastickou jízdu jsem nečekala.
Paní Emingerová je prostě skvělá!
Velké díky všem umělcům,
co dávají spatřit světlo světa příběhům!
Martina Seifrtová
Dobrý den,
byla jsem u Vás na kurzu. Bohužel, mám zdravotní problémy a jsem stále v pracovní neschopnosti. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Před měsícem jsem začala proti všem trablům bojovat psaním :). „Místo dávky neurolu teď usedám k psacímu stolu.“ :)
Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste se podívala se na mé stránky, a pokud by ste v nich viděla smysl, tak je přeposlala dál. Věřím, že by podobně "postiženým" lidem mohly být inspirací a svým způsobem by mohly i pomoci.
Minimálně dělají radost mě a psaní je teď jedna z věcí, která mě „léčí“.
Předem Vám moc děkuju. Zde odkaz: http://versovanysvet.cz/ Jinak doufám, že se ze všeho vyhrabu a ještě se k Vám někdy vmáčknu. :-) Ať se daří nejen na kurzech tvůrčího psaní! Mějte krásné letní dny!
Martina Seifrtová Majorošová, Versovanysvet.cz
na kurzu jsi říkala, že můžeme zkusit napsat jako domácí úkol povídku k 17. listopadu. Zkusila jsem a přikládám výsledek. Moc děkuji za tvůj čas a přeju pohodové jarní dny.
Míša Čápová
 |
| Páteční dlouhodobé kurzy, podzim 2018 |
Pepa Schovánek
Ráda na náš kurz vzpomínám. Sešla se prima parta nadšenců, vůbec jsem si nepřipadala nejstarší. To až doma v neděli večer, kdy jsem byla vycucnutá fyzicky i duševně. Na druhé straně mne kurz hodně bavil a nakopl, že “ještě nějaký nápor vydržím“. Také jsem si splnila jeden sen, být mezi literárními tvůrci. A za to moc děkuji.
Pozdravuji i lektorku Kláru a těším se někdy na shledanou
 |
| 2015 |
Jitka Schmiedová, ředitelka HR České spořitelny, a.s.
 |
| Akademie ČTK 4. září 2018 |
jak úžasný byl kurz tvůrčího psaní!
V České tiskové kanceláři,
sešlo se 13 vlídných tváří.
Nejprve se pan Chrást chopil slova
a představil nám, kdo je Dana Emingerová.
Se zájmem jsem poslouchala jeho veselý úvod.
Taková pozvánka spoluobčanů
na Májový průvod.
S příchutí rákosky Igora Hnízda.
Tušila jsem, že to bude veselá jízda!
 |
| Akademie ČTK 6. ledna 2019 |
Do světa psaní otvírá se brána.
Hltali jsme její věty,
čím si prošla všemi léty.
Ukázala nám jiné světy.
Plné hrátek se slovy.
Trestní zákon osnovy.
Zločiny psance,
spáchané na jedné stránce.
Opouštěli jsme městský ruch.
 |
| Akademie ČTK 4. září 2018 |
Po výstupu z živlů jsme začali
hodnotit domácí úkoly.
S věkovým průměrem 45
jsme se všichni vrátili do školy.
Předčítali jsme postupně naše díla.
Hodnocení ostatních byla vesměs milá.
Ve všech příbězích byla síla!
Někdy viditelná, jindy skrytá.
Kritika se jenom vítá!
 |
| Akademie ČTK 28. září 2018 |
co druhý neviděl.
Přes chyby se posouváme dál!
Lustig v nás vzplál!
Hlavně nedopustit, aby se člověk nezasmál!
P.S. Upřímně, tak fantastickou jízdu jsem nečekala.
Paní Emingerová je prostě skvělá!
Velké díky všem umělcům,
co dávají spatřit světlo světa příběhům!
Martina Seifrtová
Dobrý den,
byla jsem u Vás na kurzu. Bohužel, mám zdravotní problémy a jsem stále v pracovní neschopnosti. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Před měsícem jsem začala proti všem trablům bojovat psaním :). „Místo dávky neurolu teď usedám k psacímu stolu.“ :)
Chtěla bych Vás poprosit, jestli byste se podívala se na mé stránky, a pokud by ste v nich viděla smysl, tak je přeposlala dál. Věřím, že by podobně "postiženým" lidem mohly být inspirací a svým způsobem by mohly i pomoci.
Minimálně dělají radost mě a psaní je teď jedna z věcí, která mě „léčí“.
Předem Vám moc děkuju. Zde odkaz: http://versovanysvet.cz/ Jinak doufám, že se ze všeho vyhrabu a ještě se k Vám někdy vmáčknu. :-) Ať se daří nejen na kurzech tvůrčího psaní! Mějte krásné letní dny!
Martina Seifrtová Majorošová, Versovanysvet.cz
 |
| Braník 21.2.2019 |
1. Kromě poutavého úvodu příběhu nesmíme zapomínat na výstižný a zajímavý titulek, který pro dané vyprávění zvolíme.
2. Při psaní krátkých textů si musíme dávat pozor na zdlouhavé nepodstatné popisy detailů a skutečností, bez nichž je příběh stále srozumitelný.
3. Každé vypravování má tyto části: začátek, prostředek, konec a čtvrtou část představuje, co jsme naším textem chtěli sdělit, jaká je hlavní myšlenka díla.
4. Když píšeme snažíme se si čtenáře představit, vcítit se do něj. Komu je náš text určen, koho by mohl zaujmout. Od toho se odvíjí i jak moc se dovedou čtenáři ztotožnit s postavami našeho příběhu.
5. Je dobré psát přirozeně, jak to cítíme. Nesnažit se o nastrojený formalismus. Ale je dobré mít to pod kontrolou a vyhýbat se nadbytečnému používaní sprostých slov, opakování vulgarismů apod.
Tereza Přibilíková
Ahoj Dano,
skládám hold tvému umění formulovat větu: "... úplná hovadina to není, ale číst se to nedá..." tak, aby se dotčený nešel rovnou oběsit na klice od dveří 😊. Ale teď vážně: můj humor a filosofie jsou hodně specifického druhu a ne každému sednou. Spíš naopak: nesednou skoro nikomu. Už dávno jsem si toho všiml a bohužel, s postupem věku je to čím dál tím víc stejné. Takže mentálně už jiný nebudu a tím pádem ani moje tvorba. Nemá smysl si nalhávat něco jiného.
Souhlasím s tebou, že je v tom textu spousta balastu. Není to tím, že bych se ho bál seříznout. On to byl totiž částečně záměr. Kdybys vydržela, zjistila bys, že některé informace, schované v tomhle brajglu, mají souvislost s dějem o tři sta stran dále.
Myslím, že ten problém souvisí i s formou. Do teď jsem psal jen krátké povídky a do nich si můžu dovolit zhustit spoustu myšlenek. Dokonce je to někdy i žádoucí. Jenže, když tím samým stylem napíšu něco většího, je z toho najednou neforemný moloch. Zkusím si to promyslet a něco s textem udělat.
Michal
Rád podpořím knihu pro Martina.
Hezké májové svátky i celé dny příští
Míra
Za těch mnoho let, co chodím po světě, jsem napsala mnoho vět a dalo by se tak říci, že už mám psaní "v krvi". Je ale zajímavé dostat možnost se zastavit, zamyslet se a uvědomit si, že umět psát písmenka a spojovat je do vět ještě vůbec neznamená, že umím sdělovat obsah. Již nějakou dobu si všímám, že skupinu po sobě jdoucích slov čte každý člověk úplně jinak. Dokonce si začínám myslet, že psaný text nikdy nemůže doručit čtenáři obsah totožný s tím, jaký je vysílán jeho autorem - čtenáři jsou ovlivněni svými zkušenostmi, vnímáním světa, možná i předsudky a také svým aktuálním pocitem a prostředím, ve kterém text čtou. Takže zpět k základní otázce: úvodní setkání kurzu kreativního psaní mne donutilo se zamyslet, a stále se i zamýšlet, nad možnostmi psaného textu, jak ovlivnit čtenáře, aby ho četl přesně tak, jak potřebuji. aby byl text chápán... Těším se na další setkání, hezký den
Jana P.
 |
| Květy 21. února 2019 |
Danuško,
pro Tvoje další kurzy Ti přeji zástup vnímavých posluchačů, spokojenost z tvůrčí práce, úspěchy v práci pro National Geographic, pevné zdraví a stále stejný krásný úsměv, kterým těšíš své kurzisty i kurzistky.
Milada Trojanová
 |
| Akademie ČTK 2.12. 2015 |
Určitě pro mne byla zajímavá zmiňovaná literární "pravidla". Člověk si uvědomí, že psaní má svoji logiku. Co pro mne bylo opravdu hodně zajímavé, tak vědomá práce spisovatele s mentálně-vizuální úrovní textu, mám tím na mysli skutečnost, že čtenář/ka čte příběh a společně s tím si vytváří v hlavě vše obrazově. A upřímně, pro mě asi nemilejší z celého dne byla právě možnost přemýšlet zcela nebyznysově, ale prostě lidsky. Co si pamatuji dále, tak předně je třeba se vyhnout "balastu" v textu :). Pokud si něco říkám, tak o tom nepsat, ale rovnou to převést do přímé řeči, neodvádět čtenáře k informacím/jevům/zážitkům, které pak nehrají dál v textu roli, ale čtenář to může logicky očekávat, když už je jim jednou věnována pozornost (nabitá puška, ze které se nevystřelí). A v neposlední řadě si pamatuji začátek-prostředek-konec :). Lekce mě bavila, líbí se mi interaktivita i to, že texty vzájemně kriticky hodnotíme a zároveň máme zpětnou vazbu i od vás, lektorek. Myslím, že to pěkně cizeluje komunikační dovednosti :).
Tereza M.
Co jsem se naučil:
Rozbít text, aby nebyla nuda.
Mít myšlenku, nápad. A obsah zajímavě podat.
Nechat prostor čtenáři tím, že píšu s podtextem...
a zároveň nenechat moc velký prostor, aby nedošlo ke špatnému pochopení.
Nenudit popisem - jde o příběh.
Trefně a výstižně vše pojmenovat.
Petr
Chtěl bych vám poděkovat především za to zrcadlo (jakkoli kruté), které dokážete autorovi nastavit, a slibuji, že až zase jednou potřísním papír svými myšlenkami, vzpomenu si na vás, na mistra Lustiga i velmistra Aristotela, a budu se snažit, neudělat vám ostudu.
Pozdravte za mě prosím děvčata, vytvořila skvělou atmosféru (už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem si připadal jako pyšný kohout... ;-)
Jediné, co bych snad změnil, je počet účastníků. Dvacet lidí se mi zdálo už moc. Ale je to čistě můj subjektivní pocit, neberete ho prosím jako výtku!
Michal Hodovský
1. uvědomit si pro koho píšu
2. po napsání se k práci vrátit tak za 2 dny a podívat se na ní pohledem čtenáře, který ji bude číst - jinak řečeno odstranit nedůležité věci, které jsou zbytečné
3. nevystřelená puška - pokud se objeví zmínka o určité věci, je nutné ji dále rozvést, aby čtenář věděl, proč tam byla. POkud ne, tak je lepší ji tam vůbec nedávat
4.při psaní se soustředit na jednu věc a nezabývat se zbytečně širokým záběrem
5. snažit se držet čtenáře v napětí
Věra H.
Tereza M.
Co jsem se naučil:
Rozbít text, aby nebyla nuda.
Mít myšlenku, nápad. A obsah zajímavě podat.
Nechat prostor čtenáři tím, že píšu s podtextem...
a zároveň nenechat moc velký prostor, aby nedošlo ke špatnému pochopení.
Nenudit popisem - jde o příběh.
Trefně a výstižně vše pojmenovat.
Petr
 |
| Brno 3.-4. listopadu 2018 |
Chtěl bych vám poděkovat především za to zrcadlo (jakkoli kruté), které dokážete autorovi nastavit, a slibuji, že až zase jednou potřísním papír svými myšlenkami, vzpomenu si na vás, na mistra Lustiga i velmistra Aristotela, a budu se snažit, neudělat vám ostudu.
Pozdravte za mě prosím děvčata, vytvořila skvělou atmosféru (už si ani nepamatuji, kdy naposledy jsem si připadal jako pyšný kohout... ;-)
Jediné, co bych snad změnil, je počet účastníků. Dvacet lidí se mi zdálo už moc. Ale je to čistě můj subjektivní pocit, neberete ho prosím jako výtku!
Michal Hodovský
 |
| Brno 7. května 2014 |
2. po napsání se k práci vrátit tak za 2 dny a podívat se na ní pohledem čtenáře, který ji bude číst - jinak řečeno odstranit nedůležité věci, které jsou zbytečné
3. nevystřelená puška - pokud se objeví zmínka o určité věci, je nutné ji dále rozvést, aby čtenář věděl, proč tam byla. POkud ne, tak je lepší ji tam vůbec nedávat
4.při psaní se soustředit na jednu věc a nezabývat se zbytečně širokým záběrem
5. snažit se držet čtenáře v napětí
Věra H.
 |
| Fakulta designu a umění v Plzni 2016 |
Mne sa na hodinách páčilo, ako sme všetci vedeli konštrukčne spolupracovať. Ako sme si hovorili jednotlivé pravidlá z ktorých možno a nie je potrebné vychádzať. Dozvedel som sa niečo o spôsoboch či prístupoch na písanie. Taktiež som sa dozvedel nové poznatky ohľadom opodstatnenosti postáv. Páčil sa mi aj spôsob vyučovania, aj systematickosť. Miestami som však bol nepozorný, možno kvôli tomu že to bolo v takú poobedňajšiu hodinu. Chcem sa Vám poďakovať za nové vedomosti v odbore spisovateľstva.
Matěj Jurkáček
Matěj Jurkáček
Na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni se nám učilo opravdu dobře. Se studenty komiksu to byly během letního semestru 2019 moc příjemné hodiny. Studenti byli všichni velmi učenliví a šikovní, nepochybně mají nejen výtvarný talent, ale i talent na psaní. Během kurzu byla zřetelně vidět vzestupná tendence jejich textů, neboli česky řečeno – dávali pozor a rychle se učili. Myslím, že je psaní i bavilo. A nás zase těší, že má moje a Danina práce tak rychlé a viditelné výsledky.
Někdo píše více „básnicky“, někdo má větší smysl pro detail, jiný zase vymyslí silný příběh s překvapivou zápletkou atd. Je naprosto v pořádku, že každý tíhne k něčemu jinému, protože jsme každý jiný. Proto bych nerad někoho z nich vyzdvihoval – psát umí rozhodně všichni. I zahraniční studenti, které logicky trochu limituje čeština; ale i tak se prali se všemi tématy statečně, jak o tom svědčí závěrečné zápočtové povídky, napsané podle schématu:
Někdo někam jde, něco tam zažije, příští den si to potvrdí, za rok tam jde znovu a zjistí, že vše bylo jinak.
Petr Holub
Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
Shakespeare vymyslel tragikomedii.
Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná. Takže musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
Tragedie je neštěstí, které člověka potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
Nezačínejte od Adama, to nikoho nezajímá.
Logika se vyvinula z instinktu (chňapni, sežer, oplodni), instinkt pomáhá překonat konvence.
Nevzdělaný a nesečtělý autor se těžko stane dobrým spisovatelem. Spisovatel musí hodně číst a hledat inspiraci ve všem, co je kolem něj řečeno.
Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě.
David Gardner říká, že „není nic tak limitujícího, tak ničícího představivost, jako když se snažíte psát pravdivě a zajímavě o tom, co známe“. Je to tak? Do jaké míry může autor „psát sebe“ a zároveň si zachovat potřebný nadhled nad tématem?
Autor, zvláště začínající, se musí držet pravidel. Když začne příliš experimentovat, většinou z nezkušenosti sklouzne ke zmatku, ve kterém se čtenář ztratí. V jednoduchosti je krása.
Chápu jasně, že dobrý člověk nemusí psát dobré věci, ale zaujalo mě, že špatný člověk dokáže psát krásné a dobré věci.
Dana Pravdová, 2006
Pro spisovatele není nic svaté.
Povídka musí mít začátek, prostředek a konec. Vše v řádných proporcích, které však lze porušovat dle autorova cítění, neboť v literatuře nic není dogma.
Psaní nesmí být nikdy ani kousek nudné. Moje povídka byla z první poloviny nudná, a tudíž příště, až budu něco psát, musím první polovinu vynechat.
Bajka je sevřený, hodně krátký literární útvar, kterému neprospívá, je-li uměle natahován.
Linda Edwardsová přepsala bajky do verze, kde je vyprávění příliš rozvleklé a chybí klasicky jasné poučení v závěru.
Autor se nesmí bát svých odvážných nápadů.
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.
Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
Shakespeare vymyslel tragikomedii.
Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná.
Musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
Tragedie je neštěstí, které člověk potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě, ale můj manžel si nemá co vymýšlet o mně takové kraviny…
Jazyk má být malebný a hezky znít.
Autor si musí znovu a znovu pročítat své texty a vylepšovat je s odstupem.
Dostojevský objevil, že v moderní době činí člověka člověkem jeho postavení, nikoliv až tolik charakter a jednání, jak tomu bylo dříve.
Shakespeare vymyslel tragikomedii.
Autor potřebuje kuchařku, jak psát. Zároveň se nemusí žádných pravidel držet dogmaticky, ale může je porušovat jen tehdy, jestliže pravidla opravdu zná.
Musíme studovat Poetiku a snažit se proniknout do „nepochopitelného“.
Kdo píše, je psavec. Opravdový spisovatel postihne typické rysy a charakter své doby. Proto je Kafka moderní, i když je pro většinu lidí nečitelný.
Tragedie je neštěstí, které člověk potká, aniž by si to zasloužil. Komedii se musíme smát ale tak, abychom vysmívanému neublížili.
Bajky musejí mít jasné poučení a musejí být přehledné a jednoduché. Přílišná sofistikovanost u tohoto žánru není k ničemu.
Autor si může se skutečností hrát, jak potřebuje a nesmí se na nic ohlížet. To, komu píše pro radost, je až na posledním místě, ale můj manžel si nemá co vymýšlet o mně takové kraviny…
Nikdo nebude chodit do třídy pozdě, jinak zaplatí všem čekajícím jednu rundu.
Často slýcháme: „Čoveče, to byla taková paráda / hrůza / sranda / divná věc, že to nedovedu popsat. Dobrý spisovatel to musí umět popsat. Navíc tak, aby čtenáři běhal mráz po zádech, jak vše jasně uvidí před očima.Psaní člověka povznáší, dává životu smysl. Spisovatel tvoří z ničeho něco, pátrá po ušlechtilosti a dobru. Když se mu to povede, čtenář je ušlechtilejší, lepší. A. Lustig
Pište svůj příběh jako detektivku tak, aby ho čtenář hltal a neustále se ptal, co bude dál. J. Vaňková
Čtenář musí vidět váš příběh jako film. J. Vaňková
Psaním vytváříte sen, do kterého zvete své čtenáře. A nesmíte dovolit, aby vám kvůli autorským chybám ze snu vyskočili. J. Gardner
Životodárnou mízu beletrie tvoří barvité detaily, které vtahují čtenáře do děje. Vykreslují autentičnost situace a dodávají scénám důvěryhodnost. J. Gardner
Detail vytváří sen, bohatou hru v naší mysli. Nejednou nevidíme slova na stránce papíru, ale konkrétní obrazy – plačícího starce, usedlost v bouři… J. Gardner
V tragédii jsou události horší než zlé. Jde o neštěstí, které lidi potká, aniž by si ho zasloužili. Nechceme, aby se to stalo nám.
Komedie přestavuje laskavý posměch. Podle filmařů je humor otázkou vzdálenosti. Když natočíte zdálky člověka, jak uklouzne po banánové slupce, je to legrace. Ale jakmile divák vidí krev, jak si vyrazil zub o kámen, už to vůbec k smíchu není.
Každý spisovatel musí být vzdělaný a hodně číst, aby neobjevoval „spisovatelské kolo“. Porovnávat se s ostatními je nejlepším měřítkem vlastní tvorby.
Kdo se brání, neposlouchá.
Při dávání zpětné vazby vždycky mluvte jen za sebe. Je velký rozdíl, když řeknete: „To je blbost.“, nebo: „Já si myslím, že je to blbost.“
Za autora mluví jen slova na stránce papíru.
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit. Jinak tam nemá co dělat. A.P. Čechov
Literární pravda je pravdivější než pravda. A. Lustig
Psaní nesmí být nuda. A. Lustig
Lepší je napsat konkrétněji: „Kos zpívá na jabloni.“, než „Pták sedí na stromě.“
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu: „Zabiju tě!“ křičel. x Křičel, že ho zabije.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Psaní je řemeslo jako mnohé jiné. Má svá pravidla, která musíte znát.
Pravidla musíte znát, ale dají se porušovat, pokud to funguje.
Již Aristoteles ve 4. století před naším letopočtem zakódoval základní pravidla psaní v Poetice.
Je lepší napsat vymyšlený příběh, kterému čtenář věří, než líčit pravdivé historiky ze života, kterým nikdo nerozumí.
To, že se vám příběh skutečně stal, vás nezbavuje povinnosti napsat o něm uvěřitelným a přehledným způsobem.
Nesmíte psát: „Ten je chytrej, blbej, mazanej…“ Musíte popsat akci, z níž vlastnosti postav vyplynou podle toho, jak postava jedná, mluví či myslí. A. Lustig
Už z toho, jak vaše postavy mluví, by měl čtenář poznat jejich vlastnosti.
Každá povídka se má podobat ledové kře. Devět desetin pluje pod hladinou a jen jedna nad hladinou. Autor musí o svých postavách vědět vše, přestože to do příběhu nenapíše. E. Hemingway
Popis začíná představou toho, co chcete, aby čtenář prožíval. Pak to přenesete na papír a tím umožníte čtenáři, aby se příběhu zúčastnil i svými smysly.
Popis je kulisou pro příběh. A o každém popisu se dá říct, že nemusí pršet, stačí, když kape. S. King
Psaní beletrie se podobá hudbě. Texty fungují muzikálně – mají rytmus, tempo, refrény, v nichž se některé motivy vracejí. Poznáte to, když povídku čtete nahlas. Okamžitě zjistíte, co drhne, kde text potřebuje vylepšit. J. Rudiš
V mnoha případech, kdy čtenář odloží knihu, protože „ho začala nudit“ za to může spisovatel, který se nechal unést svými popisnými schopnostmi a pustil ze zřetele to nejdůležitější – totiž že příběh se musí pořád vyvíjet. S. King
Pište, jak vám zobák narostl. Nesnažte se šroubovat věty do krkolomných konstrukcí jako: „Bylo podřezáno prase za použití nože za účelem získání jitrnice.“
Vyvarujte se používání sloves v pasivních tvarech: „Líbání s Maruškou bude mnou vždycky pamatováno jako počátek mých sexuálních zkušeností.“
Účelem sprostých slov v textu je šokovat. Když jejich užívání přeženete, stanou se samoúčelnými. Výjimkou je líčení prostředí, k němuž vulgarity patří.
Když opakujete brzy za sebou slova stejného slovního základu, i napínavý příběh ztrácí energii. Stačí najít vhodná synonyma.
Pozor na nahodilé rýmy. Aniž si toho všimnete, úplně vám rozbourají dramatickou situaci: „Uviděl jsem ptáky, pak to bouchlo, všechno vylétlo do vzduchu a já taky.“
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáte krátkými, používáte odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Uvědomte si, že jste zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíte vědět, s jakým materiálem zacházíte a jak ho poskládáte dohromady. A. Lustig
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí. K. Dvořáková
Když napíšete strašně jemnou povídku a bude to pořád samá něha, vznášení se na obláčku, tak potřebujete, aby hrdinové spadli tvrdě na zem a šlápli do hovna. Jinak se čtenář unudí.
Nikdy svou povídku nezačínejte „od Adama“. Nejspolehlivěji čtenáře získáte, když začnete napínavou akcí či dramatickým dialogem. A. Lustig
Když vyprávíte o chlapovi, která zavraždil svou milenku, vypusťte, že se „v malé vesničce u Košic narodil kočímu a služce na statku zlobivý chlapeček“. Lepší je vybalit to hned: Najednou se naštval a vrazil jí kudlu do břicha. A. Lustig
Jak začít? Vezměte své postavy a hoďte je hned do průšvihu. Pak sledujte a popisujte, co budou dělat.
Kdo se brání, neposlouchá.
Při dávání zpětné vazby vždycky mluvte jen za sebe. Je velký rozdíl, když řeknete: „To je blbost.“, nebo: „Já si myslím, že je to blbost.“
Za autora mluví jen slova na stránce papíru.
Když na jevišti visí flinta, musí se z ní vystřelit. Jinak tam nemá co dělat. A.P. Čechov
Literární pravda je pravdivější než pravda. A. Lustig
Psaní nesmí být nuda. A. Lustig
Lepší je napsat konkrétněji: „Kos zpívá na jabloni.“, než „Pták sedí na stromě.“
Slovesa dodávají příběhu energii, přídavná jména a příslovce text brzdí. Akce a přímá řeč žene příběh dopředu, popis dynamiku líčení zpomaluje.
Nepřepisujte dialogy do souvětí. Porovnejte si, jak rozdílnou energii mají tyto dvě věty shodného obsahu: „Zabiju tě!“ křičel. x Křičel, že ho zabije.
Zachovávejte úhel pohledu (Kousl učitele do ruky, když jsem jej káral.) a souslednost časů (Mířím hlavní z okna a zastřelil jsem ho.).
První výbornou zpětnou vazbu získáte tím, že si svůj text přečtete nahlas. Tam, kde čtení drhne, je něco špatně.
Psaní je řemeslo jako mnohé jiné. Má svá pravidla, která musíte znát.
Pravidla musíte znát, ale dají se porušovat, pokud to funguje.
Již Aristoteles ve 4. století před naším letopočtem zakódoval základní pravidla psaní v Poetice.
Je lepší napsat vymyšlený příběh, kterému čtenář věří, než líčit pravdivé historiky ze života, kterým nikdo nerozumí.
To, že se vám příběh skutečně stal, vás nezbavuje povinnosti napsat o něm uvěřitelným a přehledným způsobem.
Nesmíte psát: „Ten je chytrej, blbej, mazanej…“ Musíte popsat akci, z níž vlastnosti postav vyplynou podle toho, jak postava jedná, mluví či myslí. A. Lustig
Už z toho, jak vaše postavy mluví, by měl čtenář poznat jejich vlastnosti.
Každá povídka se má podobat ledové kře. Devět desetin pluje pod hladinou a jen jedna nad hladinou. Autor musí o svých postavách vědět vše, přestože to do příběhu nenapíše. E. Hemingway
Popis začíná představou toho, co chcete, aby čtenář prožíval. Pak to přenesete na papír a tím umožníte čtenáři, aby se příběhu zúčastnil i svými smysly.
Popis je kulisou pro příběh. A o každém popisu se dá říct, že nemusí pršet, stačí, když kape. S. King
Psaní beletrie se podobá hudbě. Texty fungují muzikálně – mají rytmus, tempo, refrény, v nichž se některé motivy vracejí. Poznáte to, když povídku čtete nahlas. Okamžitě zjistíte, co drhne, kde text potřebuje vylepšit. J. Rudiš
V mnoha případech, kdy čtenář odloží knihu, protože „ho začala nudit“ za to může spisovatel, který se nechal unést svými popisnými schopnostmi a pustil ze zřetele to nejdůležitější – totiž že příběh se musí pořád vyvíjet. S. King
Pište, jak vám zobák narostl. Nesnažte se šroubovat věty do krkolomných konstrukcí jako: „Bylo podřezáno prase za použití nože za účelem získání jitrnice.“
Vyvarujte se používání sloves v pasivních tvarech: „Líbání s Maruškou bude mnou vždycky pamatováno jako počátek mých sexuálních zkušeností.“
Účelem sprostých slov v textu je šokovat. Když jejich užívání přeženete, stanou se samoúčelnými. Výjimkou je líčení prostředí, k němuž vulgarity patří.
Když opakujete brzy za sebou slova stejného slovního základu, i napínavý příběh ztrácí energii. Stačí najít vhodná synonyma.
Pozor na nahodilé rýmy. Aniž si toho všimnete, úplně vám rozbourají dramatickou situaci: „Uviděl jsem ptáky, pak to bouchlo, všechno vylétlo do vzduchu a já taky.“
Psaní je o obsahu. Ale když dobrému příběhu dáte špatnou formu, ztratíte ho.
Musíte znát cílovou skupinu, pro kterou píšete.
Rytmus psaného textu tvoří střídání dialogu, popisu, akce. Dlouhé věty prokládáte krátkými, používáte odstavce. Důležité jsou proměny nálad – veselá, smutná, šťastná, hnusná, strašidelná, trapná…
Uvědomte si, že jste zedníci, kteří staví svou povídku z literárních cihel. Přesně musíte vědět, s jakým materiálem zacházíte a jak ho poskládáte dohromady. A. Lustig
Když je vaší postavě v příběhu hezky, čtenář se nudí. K. Dvořáková
Když napíšete strašně jemnou povídku a bude to pořád samá něha, vznášení se na obláčku, tak potřebujete, aby hrdinové spadli tvrdě na zem a šlápli do hovna. Jinak se čtenář unudí.
Nikdy svou povídku nezačínejte „od Adama“. Nejspolehlivěji čtenáře získáte, když začnete napínavou akcí či dramatickým dialogem. A. Lustig
Když vyprávíte o chlapovi, která zavraždil svou milenku, vypusťte, že se „v malé vesničce u Košic narodil kočímu a služce na statku zlobivý chlapeček“. Lepší je vybalit to hned: Najednou se naštval a vrazil jí kudlu do břicha. A. Lustig
Jak začít? Vezměte své postavy a hoďte je hned do průšvihu. Pak sledujte a popisujte, co budou dělat.
S. King
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vašemu hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Pokud opakujete slova stejného slovního základu, musíte tak činit vědomě: „Slíbila jsem, že vás naučím psát. A já vás to naučím.“
Vždycky, když odevzdáváte svůj příběh z ruky, musí z něj být jasné, proč jste ho napsali, co jste jím chtěli říct.
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Každý příběh má tři základní části. Hemingway tomu říká včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek nebo představení, zápletka, rozuzlení.
Spisovatel chce, aby se v jeho kapce rosy zrcadlilo celé nebe. A. Lustig
Je pět hlavních témat literatury, která se pořád opakují a prolínají: láska, moc a manipulace, člověk si hraje na boha, zločin, trest. A. Lustig
Nejlepší autoři dokázali postihnout člověka své doby. A. Lustig
Proces při psaní realistické povídky a bajky se moc neliší. Autor bajek jen na začátku poněkud opraví přírodní zákony, ale jakmile čtenář kývnu na tuto změnu, musejí jeh hrdinové vystupovat jako předvídatelné postavy, vycházející ze své přirozené motivace (např. mluvící vrána, strom nebo hodiny si musejí povídat tak, aby je čtenář rozpoznal). J. Gardner
Nepište svůj příběh přesně tak, jak do detailu probíhal. Vyberte jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit.
Literární pravda znamená, že vám čtenář věří a že se v příběhu, i když je vymyšlený, orientuje.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii. P. Šebestová
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Vytvořte si postavu a vymyslete alespoň deset nejhorších věcí, které se mohou vašemu hrdinovi přihodit. Pak jednu vyberte, a ještě více ji zkomplikujte a pak nejlépe ještě jednou. Následně o tomto tématu napište krátkou povídku.
Pokud opakujete slova stejného slovního základu, musíte tak činit vědomě: „Slíbila jsem, že vás naučím psát. A já vás to naučím.“
Vždycky, když odevzdáváte svůj příběh z ruky, musí z něj být jasné, proč jste ho napsali, co jste jím chtěli říct.
Struktura textu musí být harmonická, symetrická – tedy přiměřeně dlouhý začátek, prostředek a konec.
Každý příběh má tři základní části. Hemingway tomu říká včera, dnes a zítra nebo motiv, akce, následek nebo představení, zápletka, rozuzlení.
Spisovatel chce, aby se v jeho kapce rosy zrcadlilo celé nebe. A. Lustig
Je pět hlavních témat literatury, která se pořád opakují a prolínají: láska, moc a manipulace, člověk si hraje na boha, zločin, trest. A. Lustig
Nejlepší autoři dokázali postihnout člověka své doby. A. Lustig
Proces při psaní realistické povídky a bajky se moc neliší. Autor bajek jen na začátku poněkud opraví přírodní zákony, ale jakmile čtenář kývnu na tuto změnu, musejí jeh hrdinové vystupovat jako předvídatelné postavy, vycházející ze své přirozené motivace (např. mluvící vrána, strom nebo hodiny si musejí povídat tak, aby je čtenář rozpoznal). J. Gardner
Nepište svůj příběh přesně tak, jak do detailu probíhal. Vyberte jen to podstatné, jinak se čtenář začne nudit.
Literární pravda znamená, že vám čtenář věří a že se v příběhu, i když je vymyšlený, orientuje.
Spisovatel nemusí psát o události přesně tak, jak se mu stala. Stačí příběh vybudovat s reálnými detaily a odůvodněným chováním postav. To čtenáře donutí přemýšlet o scéně jako o něčem, co by se stát mohlo, byť jde o autorovu fantazii. P. Šebestová
I když je povídka napsaná podle skutečné události, nezbavuje to autora povinnosti vykreslit děj a postavy uvěřitelným způsobem.
Vypusťte podrobnosti, které nejsou pro vaši historku důležité. Naopak zajímavé, napínavé momenty posilujte.
Zjednodušujte a nechytejte moc zajíců najednou.
První věta musí být úderná a zapamatovatelná. Poslední věta rovněž. Vypište si pár prvních a posledních vět z vašich oblíbených knih. A. Lustig
Kdybyste dostali jeden dolar, abyste si koupili čtenáře, 80 centů stojí titulek a 20 centů první věta. Pokud nezaujmete, dolar je fuč. J. Chrást
O čem psát? Mít, co říct. J. Chrást
I nejlepší spisovatelé museli projít perným obdobím škrtání, přepisování a nekonečných úprav.
Teprve, je-li začátečník ochoten vyhodit ze svého příspěvku první odstavec, který mu dal nejvíc práce, je na dobré cestě stát se spisovatelem.
Uvažuje takhle manažer, malé dítě, maminka? Pokud spisovatel postupuje správně, čtenář odpoví vždycky: ANO. Pokud se tak nestane, čtenář o autorově vyprávění pochybuje, byť by šlo o reálný příběh.
Psaní je dřina. Je to složitější, než zasadit semeno na poli. Je to spíš jako lámat skály. Vyjde vám první knížka a rádi byste napsali další příběh snadněji. Jenže to nejde. Příští román je stejně těžký jako předešlý… A. Lustig
Když napíšete hezkou knížku, jste jako autoři mrtví pro tu další. I když vám všichni tvrdí, že jste mistři, musíte se pro nový román znovu narodit. A. Lustig
Každý nový příběh má jiné zákonitosti, které si musíte objevit. A vůbec vám nepomůže, že už jste něco napsali skvěle. Příště to musíte napsat znovu dobře, ale nikde nemáte záruku, že se vám to povede. A. Lustig
Kdykoliv se vám zdá, že je povídka slabá nebo nudná, tak jí chybí akce. S. King